Nařízení odebrání dítěte z rodiny na základě podání návrhu OSPOD (§452) - podmínky

Mohl OSPOD dítě umístit do ZDVOP a ještě před rozhodnutím soudu, a o to žádal v předběžném opatření, vymezit styk dítěte s matkou, přestože mají prokazatelně velmi blízký vztah, Pracovník ZDVOP dokonce říká, že na dítě musí pomalu, že je hodně na matku fixované.   pozn. : Dítě mělo samé jedničky, bylo veselé, srdečné, vždy čistě oblečené, mělo kvalitní boty, do školy bylo vždy připravené a v kolektivu oblíbené, třídní učitel dokonce píše, že má vyrovnanou povahu a vyrůstá v láskyplném prostředí. A poslední otázka, dítěti byla nařízena ústavní výchova a matce spolu s dědečkem dítěte byl nařízen asistovaný styk. Pracovnice udělala jeden telefonický hovor před soudním jednáním, zmínila, že musí dávat neplacenou službu pro AS, ale to je podle ní daleko a pak ta XX je sice placená, ale přijede až... Neplacenou ani nejmenovala, nezmínila název organizace. A bez souhlasu matky zapsala k soudu, že matka souhlasí s placenou. Styku dítěte s nejbližšími je čím dál víc bráněno a dítěti jsou od začátku monitorovány hovory a je tak v důsledku velmi omezováno. OSPOD se pak 3x snažil k soudu, a čím dál víc, podat návrh, "že by bylo dobré i telefonické hovory monitorovat". Ke zdůvodnění opět lže. Matka s dědečkem se brání. Matka zvažuje, protože soudní jednání probíhalo pod značným psychologickým tlakem, že po 4,5 hod se nakonec i se matka vzdala práva na odvolání, podat návrh na přezkum. V den soudního jednání, bylo připojeno soudní řízení na nařízení ústavní výchovy a matka při jmenování opatrovníka dítěte pro toto připojené řízení, namítala nesrovnalosti v práci OSPOD, lži předložené soudu, byla však nevybíravě usazena, že na její námitky bude dost času. A nebylo. Soudce ani v dalších dvou probíhajících jednáních nenechával matku domluvit, kdykoliv chtěla něco říci. Co s tím nejlépe? Na prázdniny OSPOD nejdříve vůbec neuvažoval, že by se dítě s nejbližšími mohlo vidět a poslední návrh byl na 2x 30 min telefonického hovoru v za měsíc! Předem Vám moc děkuji, Kratochvílová.

ODPOVĚĎ:
V zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být vykonáváno
a) výchovné opatření podle § 13a zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí
b) předběžné opatření podle § 924 občanského zákoníku, nebo
c) ústavní výchova podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku.
Paragraf 13a zákona o sociálně-právní ochraně dětí říká, že: Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Soud může rozhodnout o svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,
a) které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen,
b) které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,
c) tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo
d) které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva.
Podle § 924 a § 971 odst. 2 občanského zákoníku pak platí, že: Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o ně pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud upraví předběžně poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu; rozhodnutí soudu nepřekáží, pokud dítě není řádně zastoupeno. V případě, že rodiče nemohou z vážných důvodů zabezpečit výchovu dětí na přechodnou dobu, svěří soud dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to na dobu nejdéle šest měsíců.
Jestliže nastala některá z výše uvedených situací, mohl soud rozhodnout o umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). Protože z Vašeho dotazu nevyplývá, z jakého důvodu bylo rozhodnuto o odebrání dítěte z rodiny, jeho umístění do ZDVOP a následně do ústavní výchovy, nelze pouze na základě informací uvedených ve Vašem dotazu jednoznačně říci, zda byl postup OSPOD a soudu správný či nikoliv. Totéž platí také o nařízení asistovaného styku.
Jestliže matka s postupem OSPOD nesouhlasí, může se obrátit ještě na veřejného ochránce práv (ombudsmana). Ten sice nemůže změnit rozhodnutí soudu, ale může přezkoumat postup OSPOD a pokud zjistí pochybení, vyzvat OSPOD k jejich nápravě. Další potřebné informace a kontakty najdete na www.ochrance.cz