Může manželka požadovat výživné na sebe po rozvodu manželství?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Výživné, alimenty, vyživovaná osoba
- Zveřejněno: 17. únor 2014
Manželství 1998-2013, manžel si našel přítelkyni. Podala jsem k soudu žádost o úpravu a stanovení výživného na naše dvě dcery - 10 a 18 let. Žijeme společně v obecním bytě 4+1. Přítelkyně manžela má také obecní byt 3+1. Pracuji jako číšnice - mzda 9-11.000 Kč. Manžel - voják z povolání - plat cca. 25-30 tis. Kč.
Byl také na dvou misích v Afgánistánu - prý co si vydělal (výsluha) je jen jeho, stejně jako věci, které si za tyto peníze vydělal. Patří peníze do společného jmění manželů SJM? Mám nějaký právní nárok na sečtení jeho platů a financí, samozřejmě společně s mými mzdami - a stanovení nějaké "půlky" která mi také patří? Bydleli jsme společně v obecním bytě, nájem v době trvání manželství jsme platili bez výhrad, nyní však nastane situace, že by můj téměř bývalý manžel šel bydlet k přítelkyni a já - matka samoživitelka, bych již placení nezvládla. Musí mi přispět? Děkuji, Andrea
ODPOVĚĎ:
Platy a mzdy obou manželů rozhodně patří do společného jmění manželů (SJM) stejně jako majetek, který manželé - nebo jeden z manželů - během trvání manželství koupil(i).
Z tohoto pravidla platí dvě výjimky. První z nich je situace, kdy je nová věc pořízena výlučně z prostředků, které patří do výlučného majetku jednoho z manželů - například manžel prodá věc, kterou vlastnil již před uzavřením manželství, a z utržených prostředků si koupí věc jinou. Takto zakoupená věc je pak součástí jeho výhradního vlastnictví a nespadá tudíž do SJM.
Druhou výjimkou jsou věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů. Pokud by si tedy manžel za peníze z misí koupil věci, které by využíval výhradně on pro svou osobní potřebu, pak tyto věci nepatří do SJM.
Co se týče vyživovací povinnosti, ta neexistuje jen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi manžely. Podle § 91, odst. 2 zákona o rodině platí (resp. § 760-763 nového občanského zákoníku účinného 2014), že neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví soud tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná (§ 761 ost. 1).
Máte tudíž právo požadovat výživné nejen pro děti, ale i pro sebe jakožto manželku. Vzory žaloby o určení výživného pro manželku najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci právník, nejlépe se specializací na rodinné právo. Žalobu je třeba podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho manžela.