Výživné, alimenty na těhotnou manželku opuštěnou manželem kvůli jiné ženě

Byt byl pořízen za dobu trvání manželství, avšak za účelem poskytnutí hypotéky mají manželé úředně rozděleno SJM – manžel je evidován v registru dlužníků z důvodů, které vznikly před seznámením (dnes (19.04.2016) všechny závazky vyrovnány). Manžel má trvalý pracovní poměr a čistý měsíční příjem činí cca 20 000 Kč, v současnosti se odstěhoval na ubytovnu. Dcera má trvalý pracovní poměr a čistý měsíční příjem činí cca 17 000 Kč, na konci května 2016 nastoupí MD, bydlí nadále v uváděném bytě. Manželé prozatím nezvažují rozvod, dcera nadále hodlá bydlet v bytě, manžel hodlá bydlet mimo a slibuje, že bude dceři (matce dítěte) pomáhat, včetně finanční výpomoci.

1. Je pro dceru vhodné výše uvedené uspořádání, včetně finanční stránky?
2. Pokud ano, jaká je adekvátní výše částky, kterou by měla dcera po manželovi, otci dítěte požadovat? Jinými slovy, jak by asi rozhodl soud v případě řešení soudní cestou.
3. Je uváděné řešení vhodné z pohledu potencionálního rizika, že by se manžel opět ocitl v dluzích? Je rozdělení majetku dostatečnou ochranou např. před exekucí v případě potencionálních dluhů manžela?
4. Jak řešit případné manželovo vypovězení trvalého pobytu z bytu, pokud by s ním nesouhlasil?
5. Není vhodnějším řešením klasický rozvod manželství, včetně majetkového vypořádání?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Lze jednoznačně doporučit, aby jakákoliv dohoda, které dcera s manželem dosáhne, byla uzavřena písemně. Ústní dohoda je samozřejmě také platná, ale její existence – například v případě soudního řízení v budoucnu – se hůře prokazuje a závazky vzniklé z ústní dohody jsou také obtížněji vymahatelné. Dohoda by měla obsahovat informace ohledně výchovy a výživy dítěte – kdo bude o dítě pečovat, jakou finanční částkou bude přispívat druhý rodič a jak často se bude s dítětem stýkat – ale i úpravu bydlení manželů – kdo bude bydlet v bytě a zda a jak bude druhý manžel přispívat na splátky hypotéky a provozní náklady spojené s bytem.
Pokud jde o výživné na dítě, jeho obvyklá výše se pohybuje v rozmezí od 2.000 do 5.000 Kč v závislosti na finanční situaci obou rodičů a oprávněných zájmech a potřebách dítěte. Soud vždy posuzuje každý případ individuálně, a proto nelze jeho rozhodnutí (ani se znalostí výše platu obou rodičů) jednoznačně předjímat.
Co se týče manželových dluhů, dle § 710 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) se nestávají součástí společného jmění manželů (SJM) dluhy, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, a dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Dluhy v manželství lze ale řešit také vytvořením režimu tzv. oddělených jmění nebo zúžením SJM. Oddělením jmění manželů dochází k úplnému oddělení majetku obou manželů a de facto k zániku SJM. V tomto režimu může každý z manželů se svým majetkem nakládat bez souhlasu druhého manžela – veškerý majetek nabytý během manželství je jen jeho majetkem a veškeré dluhy jsou také pouze jeho. Zúžením SJM manželé ze SJM vyloučí jen některé věci (například právě dluhy), na kterých se společně dohodli. Pokud se dcera s manželem rozhodli pro některé z těchto uvedených řešení, je to dostatečnou ochranou před dluhy druhého z manželů.
Z Vašeho dotazu zcela jednoznačně nevyplývá, zda je zakoupený byt součástí SJM či nikoliv. Pokud byl by zakoupen během trvání manželství ze společných finančních prostředků, je součástí SJM a oba manželé k němu mají stejná práva. Pokud byl byt zakoupen výhradně z prostředků Vaší dcery nebo byl dohodou mezi manžely vyňat ze SJM a je výlučným majetkem Vaší dcery, její manžel má i tak po dobu trvání manželství právo v bytě bydlet. Pokud by se tedy dceřin manžel kdykoliv před rozvodem manželství rozhodl opustit ubytovnu a opět v bytě bydlet, Vaše dcera mu to musí umožnit. Právo manžela bydlet v dceřině bytě by zaniklo až rozvodem, konkrétně dnem, kdy by rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci.
Trvalé bydliště je pouze evidenčním údajem, který nezakládá právo v bytě bydlet. Protože je ale právo dceřina manžela v bytě bydlet odvozeno právě z manželství s Vaší dcerou, samotným zrušením trvalého bydliště manžela tedy nedojde ke zrušení jeho práva v bytě bydlet. Pro zrušení trvalého bydliště je také zapotřebí splnit zákonem stanovené podmínky – více informací najdete například zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvalebydliste/
Rozvodem by došlo k zániku manželství a k definitivnímu majetkovému a finančnímu vypořádání manželů. Zanikla by také vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely. Při rozhodování, zda podstoupit rozvod či nikoliv, je důležité také to, zda by šlo o rozvod nesporný (tzv. dohodou), při kterém se manželé na rozdělení majetku a podstatných záležitostech dohodnou a rozvodové řízení se neprotahuje, nebo o sporný rozvod, který je finančně i časově náročnější. Rozhodnutí, kterou variantu zvolí, je zcela na Vaší dceři.