Vliv arogantního chování potomka vůči rodiči při stanovení výše výživného, alimentů

3) Může mi soud vyměřit výživné pouze z rodičovského příspěvku?
4) Má otec vyživovací povinnost vůči neprovdané matce podle § 920 občanského zákoníku, když je sám na rodičovské dovolené a matka je zaměstnaná? Podle krajského odvolacího soudu ne. V případě, že otec skutečně vyživovací povinnost k neprovdané matce nemá, bude jí mít opět v případě, že půjde pracovat a matka zůstane na rodičovské dovolené v období dvou let od porodu?
5) Může soud vypočítat otci výživné ze společného příjmu s jeho přítelkyní, aniž by se zajímal také o její výdaje na čtyři nezletilé děti, z nichž se dvě dlouhodobě léčí (epilepsie, nemoc ledvin). Přítelkyně chce být předvolaná k soudu a sama předložit svůj příjem, ale také výdaje.
6) Dá se z příjmů obou rodin odhadnout přibližná výše výživného na dvě děti ve věku 16 a 18 let? V rodině exmanželky jsou 2 dospělí lidé, 1 plnoletý student, 1 nezletilý student ve věku 16 let a jedno dítě do šesti let. Příjem rodiny exmanželky bez přídavků na děti a bez příspěvku na bydlení je 26.900,- Kč. V rodině otce jsou 2 dospělí lidé, 2 děti mezi 6 -15 lety a dvě děti do šesti let. Dvě děti se dlouhodobě léčí (epilepsie, onemocnění ledvin). Příjem rodiny bez přídavků na děti a bez příspěvku na bydlení je 22.800,- Kč. Otec má vyživovací povinnost k dětem (16 a 18 let), které bydlí u exmanželky a k dětem přítelkyně (1 a 1 rok). Sám otec má rodičovský příspěvek 5500, - Kč a příjem z pronájmu bytu 1800, -Kč.
7) Může soud přihlédnout k chování syna (16 let) při jednání o výši výživného? (urážlivý email na adresu otcových dalších dětí)
Děkuji, Ludvík

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše otázky:
1) Soud si může vyžádat přehled i za delší časové období než jeden rok. Děje se tak zejména proto, že finanční situace jednoho či obou rodičů se v průběhu let mění, ale také například v situacích, kdy je výživné či změna jeho výše požadována zpětně.
2) Nezabavitelné minimum je termín, který se používá v souvislosti s exekučními srážkami výživného (či jiných pohledávek). V případě nařízené exekuce jde tedy o částku, která Vám musí zůstat. Základní nezabavitelná částka pro rok 2016 činí pro jednotlivce 6178.67 Kč a pro každou další osobu, které je jednotlivec povinen poskytovat výživné, se jedná o částku 1544,67 Kč. Jak již bylo uvedeno, jedná se však o nezabavitelné částky využívání při exekučních srážkách, což není Váš případ.
3) Při určování výše výživného soud vždy zohledňuje finanční situaci obou rodičů. Může však vzít v úvahu i příjmy nových partnerů, protože jejich příjmy zvyšují životní úroveň daného rodiče a podle § 915 nového občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. I když Vaším příjem je pouze rodičovský příspěvek a příjem z pronájmu bytu, povinnosti hradit výživné Vás to nezbavuje. Výživné Vám tedy může být stanoveno i pouze z těchto příjmů, ale nemusí jít o vysokou částku.
4) Jestliže má neprovdaná matka vyšší příjem než otec dítěte a její finanční situace je lepší než situace otce dítěte, je spíše nepravděpodobné, že by jí soud výživné přiznal. Pokud by se ale v době do dvou let od porodu dítěte situace změnila Vámi naznačovaným způsobem (matka bude na rodičovské dovolené a otec zaměstnán), pak samozřejmě k obnovení této vyživovací povinnosti dojít může a matka může na otci dítěte výživné pro neprovdanou matku požadovat.
5) Jak již bylo uvedeno, při určování výše výživného bere soud v úvahu příjmy obou rodičů a oprávněné zájmy a potřeby dítěte, ale měl by vzít v úvahu i náklady spojené s výchovou a výživou dětí. Pokud máte ohledně dětí zvýšené výdaje související s jejich léčbou, měl by tyto výdaje soud vzít v úvahu.
6) Výše výživného se odhaduje poměrně obtížně, protože soud vždy bere v úvahu celou řadu individuálních faktorů, které jsou u každé rodiny odlišné. Kromě příjmů záleží právě i na výši celkových životních nákladů. Rozhodnutí soudu ohledně výše výživného tedy nelze dopředu předjímat. Obvyklá výše výživného se však pohybuje v rozmezí 2.000 až 5.000 Kč.
7) Ze zákona nelze výživné přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy není v žádném právním předpise jednoznačně definován, mohlo by však jít i o situaci, kdy se dítě opakovaně chová k otci urážlivě, slovně či fyzicky ho napadá, odmítá kontakt s ním, odmítá mu poskytnout potřebnou pomoc apod. Nicméně jeden urážlivý e-mail nebude mít na výši výživného vliv. Pokud by se ale syn vůči Vám nebo Vaší nové rodině takto choval opakovaně a jeho jednání by nabíralo na intenzitě, mohlo by to být důvodem pro další soudní jednání ohledně výše výživného.