Výživné na dospělého potomka s invalidním důchodem - má potomek nárok nebo ne?

Po dokončení jejího studia byla otci soudně zrušena povinnost platit dceři výživné. Dcera nikdy nenastoupila do zaměstnání, od dětství má zdravotní problémy, které se jí v dospělosti zhoršily - silný ekzém, alergii na lepek s nutností dodržování bezlepkové diety, psychické problémy – sociální fobii, kdy několik let téměř nevychází z bytu. Od svých 18 let se léčí u psychiatra, užívá antidepresiva a před dvěma lety (2019) byla hospitalizovaná na svoji žádost několik týdnů v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Ani po té se její psychický stav prakticky nezlepšil a v srpnu jí byl přiznán ID prvního stupně ve výši 4.260 Kč měsíčně. Dcera je i tak samozřejmě závislá na mojí finanční podpoře. Její otec se s ní stýká několikrát do roka - pouze na rodinných oslavách a finančně ji nijak nepodporuje. Nedává jí ani žádné dárky např. k narozeninám, Vánocům – zřejmě z důvodu, že se domnívá, že si dcera vymýšlí. Chci se zeptat, zda by dcera po svém otci mohla požadovat nějakou finanční podporu (v současné době je její otec náměstkem primátora). Je majitelem dvou bytů, jednoho domu a automobilu Škoda Kodiaq. Žije ve společné domácnosti s jinou ženou v jejím bytě a platí výživné druhé dceři, která studuje druhým rokem vysokou školu. Ještě bych měla dotaz, pokud by dcera ke svému ID nezačala pracovat a nebo měla práci např. na poloviční úvazek, zda by měla nárok na nějaké příspěvky např. na bydlení, pokud by se ode mě odstěhovala např. do podnájmu, protože se domnívám, že pokud bydlí se mnou, nemá nárok na žádné sociální dávky, jelikož mé finanční prostředky přesahují několikrát výši životního minima. Děkuji za odpověď. Nina.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné samo se živit. Vyživovací povinnost tedy zpravidla končí s ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud se ale dítě z objektivních (například zdravotních) důvodů nemůže živit samo, nezaniká vyživovací povinnost rodičů ani po dosažení zletilostí dítěte a přiznání invalidního důchodu. Tak judikoval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 1996/12, který se týkal zdravotní postižené dospělé ženy, jejíž zdravotní stav vyžadoval celodenní péči. Pokud Vaše dcera opravdu není schopna vykonávat žádnou výdělečnou činnost a tedy není schopná se sama živit, je otázkou, proč soud po ukončení studia vyživovací povinnost otce zrušil. Přiznání invalidního důchodu 1. stupně totiž sice znamená pokles pracovní schopnosti, ale o méně než 50%. Pokud se přesto Vy i Vaše dcera domníváte, že dcera není schopná pracovat, může Vaše dcera k okresnímu soudu v místě bydliště jejího otce podat návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najde k dispozici na internetu nebo jí s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden, které nabízejí bezplatné právní poradenství ve větších městech.
Pokud dceři výživné přiznáno nebude, dokud bude bydlet společně s Vámi, budete společně posuzovanou osobou a při žádosti o dávky budou Vaše příjmy posuzovány společně s příjmy Vaší dcery. Za této situace - jak sama správně uvádíte - Vaše dcera velmi pravděpodobně nárok na sociální dávky mít nebude. Pokud se dcera odstěhuje, mohla by mít nárok na příspěvek na bydlení nebo dávky pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Na příspěvek na bydlení bude mít nárok tehdy, pokud bude vlastníkem či nájemcem (podnájem nestačí) bytu/domu a 30% (v Praze 35%) jejích příjmů nebude stačit k úhradě nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Nejprve je tedy zapotřebí čtvrt roku náklady na bydlení hradit a teprve poté požádat zpětně o příspěvek. Při žádosti o dávky hmotné nouze je pak zapotřebí kromě příjmů doložit prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda Vaše dcera vlastní nějaký (ne) movitý majetek. zda má peníze na bankovním účtu nebo jestli má uzavřené stavební či penzijní spoření nebo životní pojištění.