Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 44 (duben 2014)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

---

 

!!!POZOR! PLATÍ PRO KONKURENČNÍ DOLOŽKY UZAVŘENÉ PŘED 1.1.2014!!!
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Konkurenční doložka ve smlouvě o obchodním zastoupení - náležitosti, informace
- Musí obchodní zástupce dodržovat mlčenlivost vůči své společnosti?
- Parazitování na knowhow obchodní společnosti a konkurenční doložka
- Parazitování na pověsti firmy obchodním zástupcem
- Povinnost mlčenlivosti obchodního zástupce dle § 657 Obchodního zákoníku
- Závazky obchodního zástupce dle § 655/1 Obchodního zákoníku
- Vymezení konkurenční doložky - rozhodnutí nejvyššího soudu 23 Cdo 2785/2009-123
- Konkurenční doložka obchodního zástupce

Jsem OSVČ a pracuji jako obchodní zástupce společnosti X - zprostředkováním přechodu k levnějším dodavatelům energií, které má smluvně dohodnuty. V době podpisu SOZ jsme prováděli pouze tyto přechody vedoucí k úspoře klienta (bezplatně). Později se začaly přidávat do portfolia tzv. sekundární produkty. Jedná se o hmotné prvky, které určitou měrou také šetří klientům (již placené produkty).
Vrtá mi hlavou, mohu-li být nějak napaden, pokud jsem 2 typy těchto hmotných produktů prodával lidem již předtím, než si společnost X našla partnery, které jim budou tyto produkty dodávat. Nyní bych chtěl založit s. r. o. a s těmito produkty obchodovat ve větší míře. Dodávat mi bude úplně jiná společnost, něž která dodává podobné produkty společnosti X.
V SOZ je konkurenční doložka, která říká, že se musím po dobu 6 měsíců zdržet na vlastní nebo cizí účet činnosti, která by byla předmětem obchodního zastoupení nebo jiné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání společnosti X. Všechny spory jsou řešeny u Rozhodčího soudu. Děkuji, Norbert
 
ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se podrobněji s textem Vámi uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení (předpokládám, že uzavřené dle § 652 a násl. Obchodního zákoníku), a to zejména s rozsahem Vašeho zástupčího oprávnění a formulací konkurenční doložky.

Ze znění Vašeho dotazu zcela jasně nevyplývá, zda jste sekundární produkty (dříve než s tím začala sama společnost X) prodával zákazníkům společnosti X, a to na vlastní účet? Pokud jste v rámci zastupování společnosti X využíval její zákaznické základny a těmto zákazníkům jste současně nabízel a prodával sekundární produkty na vlastní účet, bylo by skutečně možné uvažovat o kvalifikaci takového počínání jako parazitování na pověsti, kterého se dle § 48 Obchodního zákoníku dopustí ten, kdo využije pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (k tomu vizte též § 248/1 písm. d) trestního zákoníku). V této souvislosti je pak vhodné poukázat rovněž na vymezení základních závazků obchodního zástupce dle § 655/1 Obchodního zákoníku a povinnost mlčenlivosti obchodního zástupce dle § 657 Obchodního zákoníku (která trvá i po skončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení).

Máte-li v současné chvíli v úmyslu započít s podnikáním na vlastní účet (resp. na účet Vámi založené s. r. o.), a to v oblasti, která je rovněž předmětem podnikání společnosti X, je v první řadě nezbytné rozhodnout, zda hodláte pokračovat v obchodním zastupování společnosti X či nikoli. V tomto ohledu je rovněž podstatné, zda je Vámi uzavřená smlouva koncipována jako smlouva o výhradním či nevýhradním obchodním zastoupení (§ 664 a § 665 Obchodního zákoníku).

I přesto, že rozsah sjednaného obchodního zastoupení dle uzavřené smlouvy se na prodej sekundárních produktů nevztahuje (alespoň dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že smlouva o obchodním zastoupení nebyla v tomto smyslu následně nijak měněna), je nezbytné pamatovat na povinnost mlčenlivosti obchodního zástupce podle § 657 Obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení nesmí obchodní zástupce sdělit údaje získané od zastoupeného při své činnosti bez souhlasu zastoupeného jiným osobám nebo je využít pro sebe nebo pro jiné osoby, pokud by to bylo v rozporu se zájmy zastoupeného, přičemž tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení. Pokud byste se tedy rozhodl v obchodním zastupování společnosti X pokračovat, bylo by Vaše samostatné podnikání se sekundárními produkty v tomto ohledu mírně modifikováno (nemohl byste využívat informací získaných v průběhu obchodního zastupování společnosti X).

Rozhodnete-li se naopak platnost smlouvy o obchodním zastoupení společnosti X ukončit, bude nezbytné se zabývat i sjednanou konkurenční doložkou. Vztahuje-li se pak tato doložka také na „jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání společnosti X“ (jak v dotazu uvádíte), bude nezbytné ji po dobu 6 měsíců respektovat, neboť prodej sekundárních produktů je bezesporu činností, která má vůči podnikatelským aktivitám společnosti X soutěžní povahu.

V souvislosti s formulací konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení je však nutné vzít na zřetel, že dle § 672a Obchodního zákoníku musí tato doložka přesně vymezovat:
- dobu, na kterou se konkurenční doložka sjednává,
- území, na kterém je bývalý obchodní zástupce povinen se předmětné činnosti zdržet nebo okruh osob, vůči němuž je bývalý obchodní zástupce povinen se předmětné činnosti zdržet,
- činnost, kterou není bývalý obchodní zástupce oprávněn vykonávat,

přičemž konkurenční doložka odporující shora uvedeným podmínkám je neplatná. Současně platí, že v případě pochybností může soud konkurenční doložku, která by omezovala bývalého obchodního zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, omezit nebo prohlásit za neplatnou.

Otázkou vymezení konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení se pak zabýval rovněž Nejvyšší soud, z jehož usnesení ze dne 27. 4. 2011, č. j. 23 Cdo 2785/2009-123, vyplývá:

„Při výkladu ustanovení § 672a obch. zák. je třeba vzít na zřetel, že konkurenční doložka je stanovena k ochraně oprávněných zájmů zastoupeného při jeho účasti v hospodářské soutěži; zastoupený se jí chrání před činností obchodního zástupce, která by měla soutěžní povahu. Požadavkem na omezení zákazu konkurence, jak z hlediska doby jeho trvání, tak z hlediska jeho územního a případně též osobního rozsahu (co do okruhu třetích osob), pak zákon sleduje ochranu oprávněných zájmů obchodního zástupce jako podnikatele; jde o to, aby omezení jeho práva podnikat mělo zřetelně vymezené hranice, stanovené v konkurenční doložce, a aby takto sjednaný (stanoveným rozsahem vymezený) zákaz konkurence neomezoval zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného. “

Vztahem sjednané konkurenční doložky a povinnosti mlčenlivosti obchodního zástupce se pak zabýval Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 21. 6. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2800/2006, z něhož vyplývá:
„Časové, územní nebo osobní omezení, jež musí splňovat konkurenční doložka se na ujednání o povinnosti mlčenlivosti nevztahuje. Nerovné postavení účastníků toto ujednání nezakládá, neboť (na rozdíl od konkurenční doložky) neomezuje účastníka, který je touto povinností zavázán, ve svobodě podnikání, nýbrž pouze chrání oprávněného před komerčním využitím údajů, se kterými se povinný během své činnosti seznámil. “

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Může vlastník bytové jednotky vlastnit garážové stání v bytovém domě?
- Jak se bránit proti zmenšení garážového stání v domě SVJ?
- Správce domu SVJ zmenšil velikost garážového stání - jak se bránit?
- Obrana proti zmenšení garážového stání - § 1209/1 nového občanského zákoníku
- Žaloba kvůli zmenšení garážového stání rozhodnutím SVJ - § 1209/1 nového občanského zákoníku
RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Zmenšení zkolaudovaného garážového stání - stížnost na stavební úřad
- Stížnost na stavební úřad kvůli přemalování čar garážového stání
- Kam si stěžovat při zmenšení hranic garážového stání správcem garáže?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Garážové stání v bytových domech - právní status
- Je garážové státní nemovitost nebo movitá věc?

Jsem vlastníkem garážového stání ve společné halové garáži. Stání má mít podle stavební dokumentace a kolaudačního rozhodnutí určitý rozměr (2,4x5 metrů). Takto bylo stání od počátku existence garáže vyznačeno čarami, v tomto rozměru jsem je převzala. V době, kdy jsem stání pronajala, byla tajně, bez mého vědomí, přemalována hraniční čára na podlaze, plocha 12 m2 zmenšena na 11, 25 m2. Pokyn ke zmenšení jednoho stání dal správce nemovitosti. Po mé žádosti o uvedení do původníh správce inicioval zmenšení ještě několika stání na horním patře garáží. Souhlas se zmenšením svého stání jsem ale nedala. Neúspěšně již delší dobu (od června 2012) žádám správce garáže o řádné vyznačení prostoru a neumísťování předmětů ze sousedního stání za tuto hranici."Nové značení" odůvodňují tím, že od doby, kdy byla garáž postavena, se zvětšily rozměry automobilů (a proto snad mně bylo třeba do stání přisunout skříň), že já stání pronajímám a nepotřebuji je apod. Je to dost zoufalá situace. Nežádám víc než řádné vyznačení 2,4 x 5 m a neumísťování cizích předmětů za tuto hranici. Děkuji, Jaroslav
 
ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že předmětné garážové stání není Vaším vlastnictvím, neboť se nejedná o samostatnou nemovitou věc; určitá část podlahové plochy společné garáže (vymezená pouze namalovanými čarami) nemůže být předmětem samostatných majetkových dispozic.

S největší pravděpodobností představuje garážové stání ve Vašem případě společnou část bytového domu, která může být v prohlášení vlastníka budovy určena k užívání pouze některým vlastníkům bytových jednotek (§ 4/2 písm. c) a § 8/2 zákona o vlastnictví bytů).

Je-li tedy s vlastnictvím Vaší bytové jednotky spjato i právo k výhradnímu užívání předmětného garážového stání, můžete se se stížností na omezování tohoto práva obrátit přímo na společenství vlastníků jednotek. Nebude-li Váš návrh na obnovení původního vymezení garážových stání shromážděním vlastníků jednotek odsouhlasen, můžete se případně obrátit na soud (§ 1209/1 nového občanského zákoníku), v takovém případě však musí být pro to dán důležitý důvod.

Jsou-li pak rozměry garážového stání přesně vymezeny v kolaudačním rozhodnutí, můžete se obrátit rovněž na místně příslušný stavební úřad s upozorněním na nerespektování této části kolaudačního rozhodnutí.

_

RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Plechová garáž - je stavba podle stavebního zákona nebo ne?
- Drobná stavba - kdy je potřeba stavební povolení a kdy ohláška?
- Stavba bez ohlášky a stavebního povolení - vlastnosti, podmínky
- Plechová garáž - je nutná ohláška?
- Plechová garáž - je nutné stavební povolení?
- Co je to stavba podle stavebního zákona (§ 2/3 stavebního zákona)
- Kdy není nutné rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas
- Kdy není nutné územní souhlas s umístěním stavby
- Kdy není potřeba stavební povolení ani ohláška stavby

2004 jsme od sousedky koupili plechovou garáž nespojenou pevně se zemí, půdorysu 16 m2, starou asi 40 let. Nyní ji nová sousedka označila za černou stavbu a prý ji nesmíme používat a garáž musíme zbourat. Katastr tyto stavby nevedl a doklady kromě potvrzení o zaplacení nemáme. Byla potřeba kolaudace a oznámení užívání, když se tyto stavby ani neohlašují? Děkuji, Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda je předmětná garáž umístěna na Vašem či sousedčině pozemku, budu se ve své odpovědi zabývat pouze otázkou nezbytnosti přivolení stavebního úřadu k výstavbě a užívání plechové smontovatelné garáže.

V obecné rovině platí, že stavbou se pro účely stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby (§ 2/3 stavebního zákona).

V rámci územního řízení (v němž by se v tomto případě mělo rozhodovat o umístění stavby - zde plechové garáže) je podstatný § 79/2 písm. o) stavebního zákona, dle něhož není zapotřebí rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas mimo jiné v případě staveb do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací a je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.

V rámci stavebního řízení pak není zapotřebí stavební povolení ani stavební ohláška mimo jiné v případech:
- staveb o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepených, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení,
- výrobků plnících funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně (§ 103/1 písm. e) bod 1 a 16 stavebního zákona).

V případě takových staveb je pak zapotřebí pouze získání územního souhlasu s umístěním stavby (§ 96/2 písm. a) stavebního zákona).

Co se týče užívání stavby, je podstatným § 119/1 stavebního zákona, dle něhož lze započít s užíváním stavby pouze po jejím předchozím schválení stavebním úřadem (na základě oznámení stavebnímu úřadu o úmyslu započít s užíváním stavby) pouze v případě:
- staveb dle § 103/1 písm. e) bodech 4 až 8 stavebního zákona,
- staveb, které vyžadovaly stavební povolení nebo ohlášení podle § 104/1 písm. a) až d) a k) stavebního zákona,
- a v některých dalších zvláštních případech.

Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že i pokud by v případě Vaší plechové garáže bylo zapotřebí vydání územního souhlasu s umístěním stavby, nebude s největší pravděpodobností zapotřebí stavební povolení ani stavební ohláška, souhlas stavebního úřadu se započetím užívání této stavby proto rovněž zapotřebí není.

Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, jak dlouho je předmětná stavba již užívána, resp. kdy byla vybudována (či znovuvybudována), předpokládám však, že se tak stalo ještě za účinnosti starého stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.), pro získání dalších informací Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde na podmínky užívání předmětné garáže (jsou-li vůbec nějaké). Současně však předpokládám, že stavební úřad neprojeví o „kolaudaci“ staré plechové garáže přílišný zájem.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Povinnost operátora informovat o konci smlouvy - musí informovat nebo ne?
- Musí mobilní operátor informovat klienta o blížícím se konci platnosti smlouvy?
- Musí mobilní operátor říct zákazníkovi o blížícím se konci platnosti smlouvy?
- Náležitosti smlouvy s mobilním operátorem dle zákona o elektronických komunikacích
- Automatické prodloužení smlouvy u operátora - je přípustné?
- Automatické prodloužení smlouvy s operátorem s nevýhodnějším tarifem
- Operátor automaticky prodloužil smlouvu a přidělil nevýhodný tarif - je možná výpověď smlouvy?
- Automatické prodloužení smlouvy operátora - § 63/10 zákona o elektronických komunikacích
- Může operátor automaticky prodloužit smlouvu bez upozornění klienta?
- Může operátor automaticky prodloužit smlouvu bez upozornění zákazníka?
- Pravidla pro automatické prodloužení smlouvy s mobilním operátorem

Uzavřel jsem s T-mobile smlouvu na 24 měsíců na paušál - tarif Přátelé 300. 28/2/2014 trvání smlouvy skončilo a mě 3 dny potom přišla SMS, že mi automaticky prodlužují smlouvu na dalších 24 měsíců. Neupozornili, že bude změněn na jiný tarif S námi 390, který je dražší a pro mě nevýhodný. Je možné dát výpověď z těchto důvodů bez žádného finančního postihu. Děkuji, Miloš
 
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji nahlédnout do Vámi uzavřené smlouvy, resp. do s ní souvisejících všeobecných obchodních podmínek, kde by měla být obsažena rovněž pravidla pro ukončení platnosti smlouvy a její automatické prodlužování.

V obecné rovině pak platí, že ve smlouvě s mobilním operátorem musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy
- informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny (§ 63/1 písm. f) zákona o elektronických komunikacích),
- doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba (§ 63/1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích),
- podmínky pro obnovení a ukončení služby (§ 63/1 písm. h) zákona o elektronických komunikacích),
- výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo mobilního operátora nebo dohodou obou smluvních stran (§ 63/1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích).

Byla-li pak ve Vašem případě smlouva s mobilním operátorem uzavřena na dobu určitou, přičemž tato smlouva obsahovala ujednání o jejím automatickém prodlužování, je důležitým rovněž § 63/10 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož je mobilní operátor povinen informovat účastníka (Vás) o možnosti a způsobu, jak ukončit platnost předmětné smlouvy, a to:
a/ způsobem, který jste si zvolil pro zasílání vyúčtování (např. tedy SMS zprávou či v listinné podobě),
b/ nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy.

Pokud ve Vašem případě mobilní operátor některou ze shora uvedených podmínek nedodržel, doporučuji Vám se na tohoto mobilního operátora obrátit s výzvou k přerušení poskytování služeb, neboť dle Vašeho názoru jste nebyl řádně informován o svých právech, jak mobilnímu operátorovi ukládá zákon o elektronických komunikacích. V případě jakýchkoli budoucích potíží s mobilním operátorem Vám doporučuji současně kontaktovat příslušný dozorový orgán, kterým je Český telekomunikační úřad:
http://www.ctu.cz/

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Odstoupení od smlouvy dle nového občanského zákoníku - § 1998, 2001 NOZ
- Důvody pro odstoupení od smlouvy dle nového občanského zákoníku - § 1998, 2001 NOZ
- Odstoupení od smlouvy - nový občanský zákoník 2014 - § 1998, 2001 NOZ
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy s operátorem (internetové připojení)
- Rozdíl mezi výpovědí smlouvy a odstoupením od smlouvy s mobilním operátorem
- Výpověď smlouvy a odstoupení od smlouvy s operátorem - rozdíl
- Smlouva o poskytování internetového připojení - náležitosti, informace
- Smlouva o poskytování internetového připojení podle zákona o elektronických komunikacích

11/2013 jsem uzavřel smlouvu na internetové připojení se závazkem na 24 měsíců. V 02/2014 jsem dal výpověď z důvodů nevyužívání k 31.3.2014. Poskytovatel mne upozornil, že budu muset zaplatit pokutu podle bodu X. Y všeobecných podmínek. V bodě X. Y je: "V případě, že dojde k ukončení Smlouvy odstoupením ze strany Poskytovatele u důvodu podstatného porušení povinností na straně Účastníka, je Účastník povinen zaplatit Poskytovateli smluvní pokutu rovnající se 1/2 součtu měsíčních paušálů, o které byla smlouva dříve ukončena. “ Domnívám se, že bod X. Y je v rozporu se zákonem o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. § 63 odstavec p."výše úhrady nesmí být vyšší než 1/5 součtu měsíčních paušálů". Je bod X. Y pro mne závazný, když jsem ho při podpisu smlouvy nerozporoval a mám zaplatit požadovanou pokutu, není a nemám platit nic, mám uhradit pokutu maximálně 1/5 součtu měsíčních paušálů? Děkuji, Martin
 
ODPOVĚĎ:
Smluvní pokutu dle Vámi citovaného ustanovení všeobecných obchodních podmínek poskytovatele internetového připojení Vám skutečně nedoporučuji hradit, a to nikoli pro její případný rozpor s § 63/1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž pro neaplikovatelnost předmětného ustanovení na Váš případ.

Pro vysvětlení pak v první řadě poukazuji na text předmětného ustanovení všeobecných obchodních podmínek, které účtování smluvní pokuty podmiňuje následovně:
a/ musí dojít k ukončení platnosti smlouvy odstoupením ze strany poskytovatele internetového připojení,
b/ toto odstoupení musí být odůvodněno podstatným porušením smluvních povinností ze strany účastníka internetového připojení.

Dále je pak vhodné rozlišovat dva základní způsoby jednostranného ukončení platnosti smlouvy:
- dle § 1998 nového občanského zákoníku platí, že závazek (zde založený smlouvou) lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon, přičemž je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby; výpověď smlouvy nemusí být zpravidla odůvodňována a nemusí být ani reakcí jedné smluvní strany na porušení smlouvy druhým smluvním partnerem (není-li samozřejmě ve smlouvě dohodnuto něco jiného), v tomto ohledu Vám proto doporučuji prostudovat příslušné pasáže smlouvy a všeobecných obchodních podmínek;
- dle § 2001 nového občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon, přičemž poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit (§ 2002/1 nového občanského zákoníku); odstoupení od smlouvy tak lze v zásadě charakterizovat jako sankční způsob jednostranného (a zpravidla též okamžitého) zrušení platnosti smlouvy, kterým jedna smluvní strana reaguje na podstatné porušení smluvních podmínek druhým smluvním partnerem.

Vámi citované ustanovení všeobecných obchodních podmínek pak zjevně postihuje smluvní pokutou pouze ty případy, kdy bude poskytovatelem internetového připojení reagováno na podstatné porušení smlouvy ze strany účastníka internetového připojení, a to právě odstoupením od této smlouvy. Pokud jste však využil svého oprávnění ukončit platnost smlouvy její výpovědí (předpokládám, že tato možnost byla ve smlouvě či všeobecných obchodních podmínkách zakotvena), nemůže být na Váš případ toto ustanovení použito. V této souvislosti Vám však doporučuji ověřit, zda není smluvní pokutou postižen rovněž případ ukončení platnosti smlouvy výpovědí.

Pouze pro shrnutí příslušné právní úpravy pak doplňuji, že ve smlouvě o poskytování internetového připojení musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy:
- doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba (§ 63/1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích),
- podmínky pro obnovení a ukončení služby (§ 63/1 písm. h) zákona o elektronických komunikacích),
- smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany poskytovatele internetového připojení nebo ze strany účastníka (§ 63/1 písm. j) zákona o elektronických komunikacích), toto ustanovení se pak vztahuje na Vámi citovanou část všeobecných obchodních podmínek,,
- výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo poskytovatele internetového připojení nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy (§ 63/1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích).

Možnost jednostranného ukončení platnosti smlouvy o internetovém připojení výpovědí je pak ještě výslovně zakotvena v § 63/11 zákona o elektronických komunikacích.

Závěrem své odpovědi proto opakuji doporučení: Prostudujte důkladně příslušná ustanovení uzavřené smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, zda zde není zakotvena rovněž smluvní pokuta (či jiná sankce) pro případy, kdy bude platnost smlouvy jednostranně ukončena výpovědí ze strany účastníka internetového připojení (což by byl Váš případ).

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak oddálit vkladové řízení u katastrálního úřadu?
- Odvolání proti rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí
- Co je to poznámka spornosti zápisu - § 24 katastrálního zákona
- Dlužník se zbavuje nemovitého majetku - poznámka spornosti zápisu v KN
- Poznámka spornosti zápisu - příklad, definice, vysvětlení
- Odvolání proti změně majitele nemovitosti v katastru nemovitostí - § 18/4 katastrálního zákona
OBČAN-DLUHY
- Dlužník se zbavuje majetku ve snaze vyhnout se splacení dluhu - co dělat?
- Dlužní převádí majetek do majetku obce ve snaze vyhnout se splacení dluhu

Dlužník převádí majetek na obec, převod začal v době, kdy s ním bylo zahájeno řízení u soudu a je před vynesením rozhodnutí. Je možné to nějak prodloužit u katastru nebo počkat na vynesení rozsudku a potom se stým dá něco dělat? Děkuji, Šimon
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu; svou odpověď proto pojmu obecněji, na Vámi popsaný případ se však samozřejmě vztahuje.

Probíhá-li v současné chvíli u místně příslušného pracoviště katastrálního úřadu vkladové řízení, předpokládám, že se tak děje na základě smlouvy, kterou se dlužník zavázal převést svůj nemovitý majetek na obec (ať už úplatně – jednalo by se o kupní smlouvu, či bezúplatně – jednalo by se o smlouvu darovací). V této souvislosti je proto nutné si uvědomit, že i v případě prodloužení tohoto vkladového řízení se na podstatě smluvního vztahu mezi dlužníkem a obcí nic nezmění, tzn. že dlužník bude stále zavázán převést na obec svůj nemovitý majetek (v tomto ohledu vkladové řízení pouze navazuje na již existující soukromoprávní vztah, aniž by ho mohlo nějak změnit.

Má-li dlužník v úmyslu prodloužit vkladové řízení, může se např. obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na neplatnost smlouvy, na jejímž základě převádí své nemovitosti do vlastnictví obce. V takovém případě bude k dotčeným nemovitostem v katastru nemovitostí doplněna tzv. poznámka spornosti zápisu (§ 24 katastrálního zákona), která bude upozorňovat na probíhající soudní řízení. Stejným způsobem pak může být do katastru nemovitostí vyznačeno i vydání předběžného opatření, jiné žaloby či dovolání se neúčinnosti právního jednání (§ 23/1 písm. i), o) a q) katastrálního zákona). K posouzení, zda je některý ze shora naznačených kroků vůbec reálné využít, by však bylo nezbytné znát více podrobností o smluvním vztahu mezi dlužníkem a obcí.

Rozhodne-li místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva obce k dotčeným nemovitostem, nebude možné, aby se proti tomuto rozhodnutí dlužník již jakkoli odvolal (§ 18/4 katastrálního zákona).

 

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Oprava chyby katastrální mapy - jak požádat a kde?
- Jak provést opravu chyby v katastrální mapě?
- Jak a kde požádat o opravu chyby v katastrální mapě?
- Může soud rozhodnout o hranici pozemků?
- Oprava hranice pozemku - § 1028 nový občanský zákoník 2014
- Návrh na provedení opravu chyby v katastrálním operátu
- Oprava chyby v katastrální mapě - § 36 katastrálního zákona
- Oprava chyby v registru nemovitostí - § 36 katastrálního zákona
- Oprava chyby v katastru nemovitostí - § 36 katastrálního zákona
- Lhůta na opravu chyby v katastrální mapě katastrálním úřadem
- Do kolika dní musí katastrální úřad opravit chybu na podnět majitele nemovitosti?
- Určení nejisté hranice pozemků - § 1028 nový občanský zákoník 2014

1975 můj otec si chtěl oplotit svůj pozemek který měl až k vozovce ve vesnici, dopisem o rozhodnutí mu bylo sděleno, že může, ale od středu vozovky 6 metrů. Otec oplotil a k cestě nasadil ovocné stromy, které tam jsou dodnes. Dnes si na tento pozemek dělá soused nárok, že tento pozemek odkoupí od obce. Při leteckém snímkování byl tento pozemek zaměřen dle plotu, a část k cestě byla přiřazena jako součást cesty. Je možné tento pozemek dostat zpět formou listiny o vydržení a jakým způsobem. Děkuji, Drahoslav
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste současné zaměření pozemku Vašeho otce kontroloval rovněž náhledem do katastru nemovitostí (pokud nikoli, tento krok Vám doporučuji, lze i online), neboť údaj o pozemku v katastru nemovitostí lze považovat za klíčový.

Zjistíte-li, že zaměření pozemku Vašeho otce v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu (tzn. že pozemek Vašeho otce nedosahuje v katastrální mapě až k silnici), lze Vašemu otci doporučit obrátit se na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s návrhem na provedení opravy chyby v katastrálním operátu.

Dle § 36 katastrálního zákona platí, že na písemný návrh vlastníka opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a/ zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nebo b/ nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel. Opravu na základě návrhu provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu.

Dojde-li katastrální úřad k názoru, že se skutečně jedná o chybu v katastrálním operátu, provede příslušnou opravu a vyrozumí o ní Vašeho otce.

Dospěje-li naopak katastrální úřad k přesvědčení, že se o chybu v katastrálním operátu nejedná, informuje Vašeho otce, přičemž ho zároveň poučí o jeho souvisejících právech. V tomto případě bude Váš otec oprávněn sdělit katastrálnímu úřadu do 30 dnů od doručení oznámení, že s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí. V takovém případě vydá následně katastrální úřad rozhodnutí, proti němuž se bude Váš otec moci bránit odvoláním (§ 36/3 a 4 katastrálního zákona).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak doplňuji, že podrobnosti provádění oprav chyb v katastrálním operátu jsou zakotveny v § 44 katastrální vyhlášky.

Návrh Vašeho otce na provedení opravy chyby v katastrálním operátu je samozřejmě nezbytné podložit relevantními dokumenty. V této souvislosti lze proto Vašemu otci doporučit přiložení kopií těch listin, které osvědčují správné vyměření jeho pozemku.

Pro usnadnění provedení opravy chyby v katastrálním operátu se pak Váš otec může obrátit na příslušnou obec (která je dle chybného údaje v katastru nemovitostí „vlastníkem“ části jeho pozemku) s návrhem na sepsání prohlášení o tom, že hranice pozemků nebyla Vaším otcem ani obcí měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna. Toto prohlášení pak může katastrálnímu úřadu sloužit k provedení opravy chyby v katastrálním operátu (§ 44/3 písm. b) katastrální vyhlášky).

Nebude-li obec ochotna se s Vaším otcem na vymezení hranic mezi pozemky dohodnout, může se Váš otec v této věci obrátit rovněž na soud, a to dle § 1028 nového občanského zákoníku.

Další možností je pak iniciace obnovy katastrálního operátu novým mapováním, v jehož rámci může být prováděno zjišťování průběhu hranic pozemků; na provedení obnovy katastrálního operátu však Vašemu otci nevzniká právní nárok a vše by tudíž záleželo na uvážení katastrálního úřadu.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Oprava chyby katastrální mapy - jak požádat a kde?
- Jak provést opravu chyby v katastrální mapě?
- Jak a kde požádat o opravu chyby v katastrální mapě?
- Může soud rozhodnout o hranici pozemků?
- Oprava hranice pozemku - § 1028 nový občanský zákoník 2014
- Návrh na provedení opravu chyby v katastrálním operátu
- Oprava chyby v katastrální mapě - § 36 katastrálního zákona
- Oprava chyby v registru nemovitostí - § 36 katastrálního zákona
- Oprava chyby v katastru nemovitostí - § 36 katastrálního zákona
- Lhůta na opravu chyby v katastrální mapě katastrálním úřadem
- Do kolika dní musí katastrální úřad opravit chybu na podnět majitele nemovitosti?
- Určení nejisté hranice pozemků - § 1028 nový občanský zákoník 2014

1975 můj otec si chtěl oplotit svůj pozemek který měl až k vozovce ve vesnici, dopisem o rozhodnutí mu bylo sděleno, že může, ale od středu vozovky 6 metrů. Otec oplotil a k cestě nasadil ovocné stromy, které tam jsou dodnes. Dnes si na tento pozemek dělá soused nárok, že tento pozemek odkoupí od obce. Při leteckém snímkování byl tento pozemek zaměřen dle plotu, a část k cestě byla přiřazena jako součást cesty. Je možné tento pozemek dostat zpět formou listiny o vydržení a jakým způsobem. Děkuji, Drahoslav
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste současné zaměření pozemku Vašeho otce kontroloval rovněž náhledem do katastru nemovitostí (pokud nikoli, tento krok Vám doporučuji, lze i online), neboť údaj o pozemku v katastru nemovitostí lze považovat za klíčový.

Zjistíte-li, že zaměření pozemku Vašeho otce v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu (tzn. že pozemek Vašeho otce nedosahuje v katastrální mapě až k silnici), lze Vašemu otci doporučit obrátit se na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s návrhem na provedení opravy chyby v katastrálním operátu.

Dle § 36 katastrálního zákona platí, že na písemný návrh vlastníka opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a/ zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nebo b/ nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel. Opravu na základě návrhu provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu.

Dojde-li katastrální úřad k názoru, že se skutečně jedná o chybu v katastrálním operátu, provede příslušnou opravu a vyrozumí o ní Vašeho otce.

Dospěje-li naopak katastrální úřad k přesvědčení, že se o chybu v katastrálním operátu nejedná, informuje Vašeho otce, přičemž ho zároveň poučí o jeho souvisejících právech. V tomto případě bude Váš otec oprávněn sdělit katastrálnímu úřadu do 30 dnů od doručení oznámení, že s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí. V takovém případě vydá následně katastrální úřad rozhodnutí, proti němuž se bude Váš otec moci bránit odvoláním (§ 36/3 a 4 katastrálního zákona).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak doplňuji, že podrobnosti provádění oprav chyb v katastrálním operátu jsou zakotveny v § 44 katastrální vyhlášky.

Návrh Vašeho otce na provedení opravy chyby v katastrálním operátu je samozřejmě nezbytné podložit relevantními dokumenty. V této souvislosti lze proto Vašemu otci doporučit přiložení kopií těch listin, které osvědčují správné vyměření jeho pozemku.

Pro usnadnění provedení opravy chyby v katastrálním operátu se pak Váš otec může obrátit na příslušnou obec (která je dle chybného údaje v katastru nemovitostí „vlastníkem“ části jeho pozemku) s návrhem na sepsání prohlášení o tom, že hranice pozemků nebyla Vaším otcem ani obcí měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna. Toto prohlášení pak může katastrálnímu úřadu sloužit k provedení opravy chyby v katastrálním operátu (§ 44/3 písm. b) katastrální vyhlášky).

Nebude-li obec ochotna se s Vaším otcem na vymezení hranic mezi pozemky dohodnout, může se Váš otec v této věci obrátit rovněž na soud, a to dle § 1028 nového občanského zákoníku.

Další možností je pak iniciace obnovy katastrálního operátu novým mapováním, v jehož rámci může být prováděno zjišťování průběhu hranic pozemků; na provedení obnovy katastrálního operátu však Vašemu otci nevzniká právní nárok a vše by tudíž záleželo na uvážení katastrálního úřadu.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Nedokončená zimní zahrada firmou - jak se bránit?
- Firma si za nedokončenou práci naúčtovala celou částku - jak se bránit?
- Převzetí závazku s.r.o. novým majitelem - nedokončená práce, dílo
- Změna společníka s.r.o. - je nový společník odpovědný za závazky původního s.r.o.?
OBČAN-DLUHY
- Je nutný souhlas věřitele s převzetím dluhu novým majitelem firmy?
- Změna majitele firmy - kdo je odpovědný za dluh starého majitele?
- Je nový majitel firmy odpovědný za dluh původního majitele?
- Je nutný souhlas věřitele s převzetím dluhu novým majitelem s.r.o.?
- Změna majitele firmy - kdo je odpovědný za dluh starého s.r.o.?
- Je nový majitel s.r.o. odpovědný za dluh původního majitele s.r.o.?
- Změna společníka s.r.o. - je nový společník odpovědný za dluhy původního s.r.o.?
- Je nový společník s.r.o. povinen zaplatit dluh s.r.o.?

BWS spol. s r. o. - smlouva o dílo (zimní zahrada) uzavřena 6/2013. Ve smlouvě je smluvní pokuta za nedokončení díla a za odstoupení od smlouvy. Záloha vyplacena, po urgencích část vyrobili, kterou jsem si na vlastní náklady 12/2013 se souhlasem odvezla a nechala částečně technikem namontovat. Od té doby nic nevyrobili a nedodali.
01/2014 mi přišla faktura na konečnou částku za zimní zahradu. Tu jsem jako neoprávněnou zaslala zpět, firma jí převzala. Firma odkoupena novým majitelem 01/2014. V rejstříku na justice.cz ale změna dosud není zapsaná. 02/2014 nový jednatel zaslal dopis, že odstupuje od smlouvy a finanční vyrovnání předává firmě, která by mi zimní zahradu měla dokončit. Dopis bez razítka, bez doložení změny majitele.
Musím přistoupit na jejich předání dokončení zimní zahrady někomu, s kým nemám žádnou smlouvu? Nyní je firma v řízení o úpadku od 20.2.2014 a do 10 dnů se mají poslat přihlášky. Mám také podat přihlášku? Prosím spěchám na odpověď. Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakým způsobem mělo (resp. by mělo) dojít k „předání finančního vyrovnání“ z původního zhotovitele na zhotovitele nového. Z tohoto důvodu proto v první řadě připomínám, že v případě převzetí dluhu (dle § 1888/1 nového občanského zákoníku) i přistoupení k dluhu (dle § 1892/1 nového občanského zákoníku) je pro takovou změnu v osobě dlužníka vždy nezbytný souhlas věřitele (tedy Vás). Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak pouze dodávám, že obdobně tomu bylo rovněž ve starém Občanském zákoníku (a to v jeho § 531/1 a § 533).

Dle znění Vašeho dotazu pak nelze vyloučit, že úmyslem zhotovitele bylo postoupit smlouvu podle § 1895/1 nového občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana (Vy) souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Účinky takového postoupení jsou však vázány na okamžik souhlasu postoupené strany (§ 1897/1 nového občanského zákoníku), ani tato varianta změny v osobě dlužníka tedy nemůže být bez Vašeho souhlasu realizována (odstoupil-li navíc zhotovitel od smlouvy, došlo k jejímu zrušení a další závazky z této smlouvy již nemohou být předmětem právních dispozic).

Shora uvedené tak lze shrnout následovně:
- v zásadě platí, že bez Vašeho souhlasu nemůže dojít ke změně v osobě dlužníka, tzn. že plnění z uzavřené smlouvy nejste povinna přijmout od jiného zhotovitele;
- změna „vlastníka s. r. o.“ (předpokládám, že se jedná o změnu společníka s. r. o.) nemá na existenci Vaší pohledávky za touto s. r. o. žádný vliv, dlužníkem zůstává stále s. r. o. (jako právnická osoba);
- je-li dle uzavřené smlouvy možné přesně vyčíslit smluvní pokutu, doporučuji Vám zaslat zhotoviteli výzvu k úhradě této smluvní pokuty (ve výzvě pak samozřejmě řádně identifikujte obě smluvní strany, uzavřenou smlouvu, popište, v čem spatřujete porušení smlouvy a uplatněte své právo na úhradu smluvní pokuty), přičemž současně tuto svou pohledávku přihlašte do probíhajícího insolvenčního řízení.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna zaměstnavatele odmítá odškodnit pracovní úraz zaměstnance - co dělat?
- Kdy se zaměstnavatel vyhne odpovědnosti za pracovní úraz?
- Pojišťovna nechce vyplatit pojistku pojistné události - jak se bránit?
- Pojišťovna odmítá vyplatit náhradu škody z pojistky zaměstnavatele - co dělat?
PRÁCE-BEZPEČNOST, OCHR. ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Pracovní úraz - definice, vysvětlení, příklad
- Pracovní úraz ve snaze odvrátit poranění jiného člověka
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu způsobenou pracovním úrazem
- Předžalobní výzva zaměstnavateli - odškodnění za pracovní úraz nezaviněným zaměstnancem
- Náhrada škody na zdraví za pracovní úraz nezaviněným zaměstnancem
- Odškodnění za pracovní úraz nezaviněným zaměstnancem - předžalobní výzva zaměstnavateli
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Rozhodnutí nejvyššího soudu 21 Cdo 3435/2008 (z 21.4.2009)
- Poškození páteře úrazem a vliv předchorobí - nejvyšší soud r. 21 Cdo 3435/2008

V dočasné pracovní neschopnosti DPN jsem byla od 18.10. 2012 do 10.5. 2013. Zaměstnavatel provedl záznam o pracovním úrazu, čímž přiznal a potvrdil pracovní úraz. V záznamu je uvedeno toto:
"Porucha vědomí pacienta při nácviku chůze se sanitářem. Při zabránění pádu pacienta na zem si zraněná osoba způsobila blokádu zad. Nebyly porušeny žádné předpisy." Moje pojišťovna je Uniqa. Pojistitel zaměstnavatele je Kooperativa. Po dobu neschopnosti mě vyplácela ČSSZ a zaměstnavatel dorovnával do platu 100%. Paní doktorka neuroložka po skončení neschopenky napsala do POSUDKU O BOLESTNÉM : diagnoz a za ně 450 bodů.
Do kolonky "Lze předpokládat, že úraz zanechá trvalé následky" napsala : "Chronické bolesti C, Th, LS páteře, + posttraumatický psychosyndrom."
Obě pojišťovny se brání veškerému plnění s tím, že po úraze se projevily degenerativní změny páteře, tudíž se nejedná o úraz. Já mohu čestně prohlásit, že až do doby úrazu jsem o svých dg. nevěděla (dětská vývojová vada). Zaměstnavatel se odvolal, přesto Kooperativa odmítá plnění a zaměstnavatel teď ode mne chce posudek od revizního lékaře a snad zpět, co vyplatil. Díky.
 
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, co je podstatou Vašeho právního vztahu s pojišťovnou Uniqa, zaměřím se v odpovědi pouze na právní vztah s Vaším zaměstnavatelem (resp. jeho pojišťovnou). Odmítá-li Vám však pojišťovna Uniqa poskytnout plnění, k němuž je dle uzavřené pojistné smlouvy povinna, bude Váš další postup v podstatě obdobný, tzn. kontaktování advokáta a případné zahájení soudního řízení (k tomu vizte níže).
Dle § 380/1 Zákoníku práce platí, že pracovním úrazem je poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž za škodu způsobenou takovým pracovním úrazem zaměstnavatel zaměstnanci odpovídá (§ 366/1 zákoníku práce).
Na vznik povinnosti zaměstnavatele k odškodnění zaměstnance při pracovním úrazu pak nemá žádný vliv skutečnost, že zaměstnavatel dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 366/4 zákoníku práce).
Zaměstnavatel je pak samozřejmě oprávněn zprostit se (zcela či částečně) odpovědnosti za škodu na zdraví zaměstnance, pouze však v případech dle § 367 zákoníku práce. V tomto ohledu je vhodné vědět, že zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví (§ 368 zákoníku práce). Pokud jste pak pracovní úraz utrpěla při záchraně pacienta, který ztratil vědomí a pádem by mu bezesporu vznikla škoda na zdraví, je možné uvažovat o splnění podmínky dle § 368 zákoníku práce, tzn. že Váš zaměstnavatel nebude oprávněn se své odpovědnosti za vzniklou škodu zprostit (a to ani částečně).
Jste-li přesvědčena o tom, že Vaše zdravotní komplikace jsou způsobeny výhradně utrpěným pracovním úrazem a není-li Váš zaměstnavatel ochoten Vám vyplácet příslušné náhrady (resp. pokud si Váš zaměstnavatel či jeho pojišťovna kladou nějaké podmínky), doporučuji Vám v každém případě kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí zaslat zaměstnavateli tzv. předžalobní výzvu, popř. následně podat žalobu. V případném soudním sporu se pojišťovna Vašeho zaměstnavatele stane tzv. vedlejším účastníkem soudního řízení a v jeho rámci bude samozřejmě oprávněna uplatňovat svá práva.
Na vysvětlenou současné situace pak pouze dodávám, že neochota pojišťoven odškodnit zaměstnance svých klientů (zaměstnavatelů) a s tím související obstrukční jednání, představuje poměrně běžnou praxi. Je-li pak ve Vašem případě pojišťovnou Vašeho zaměstnavatele argumentováno existencí degenerativních změn páteře, jedná se opět o zcela obvyklou argumentační taktiku mnoha pojišťoven. V tomto ohledu proto upozorňuji na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3435/2008, v němž se Nejvyšší soud s obdobnými námitkami pojišťoven (resp. zaměstnavatelů) vypořádal, a z něhož vyplývá:
„Existence určitého chorobného stavu (predispozice), třeba latentního, u poškozeného zaměstnance sama o sobě neznamená, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem nemůže být dána přímá příčinná souvislost, jestliže je postaveno najisto, že vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce jako jednou z hlavních příčin (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulosního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky); na tom nic nemění skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky. “

_

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Potvrzení bezdlužnosti od mobilního operátora
- Může mobilní operátor svévolně navyšovat paušální částku za mobil?
- Trestný čin lichva § 218/1 trestního zákoníku - definice, vysvětlení

Manžel s Vodafone cca. 30.4.2013 telefonicky dohodl připojení k internetu na cca 3 dny přes mobilní telefon.
Z komunikace s operátorem jsme nepochopili, že je třeba řešit platby prostřednictvím aplikace od Vodafone. Očekávali jsme tedy složenku.
Vodafone nám po uhrazení 1. upomínky zasílá další upomínky a navyšuje částku. Po opakovaném ujištění z Vodafone, že máme již vše uhrazeno (naposledy 30.9.2013) nám 4.10.2013 přišla SMS, že máme hradit další částku. Nechceme platit stále další částky za nic.
1. Původní částka cca 130 Kč byla několikanásobně navýšena. Nejedná se o lichvu?
2. Jak je možno získat jednorázově doklad o tom, že společnosti Vodafone nic nedlužíme?
3. Je možno k obraně použít § 5, § 12 zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele?
4. Máte pro nás jakékoliv další doporučení?
Velmi děkuji, Ilona
 
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Lichva:
S ohledem na formulaci skutkové podstaty trestného činu lichvy dle § 218/1 trestního zákoníku:

„Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán …“

se domnívám, že vyúčtováním smluvních sankcí, několikanásobně převyšujících cenu sjednaného plnění, tento trestný čin ještě spáchán nebyl. V této souvislosti je pak vhodné připomenout, že trestný čin lichvy, ani jiné „spotřebitelské trestné činy“ (porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a poškozování spotřebitele dle § 253 trestního zákoníku) nejsou obsaženy v katalogu trestných činů zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, tzn. že těchto trestných činů se může dopustit pouze fyzická osoba (nikoli tedy společnost Vodafone).

Zjevná nepřiměřenost ujednání o smluvních sankcích (obsažených, jak předpokládám, ve Všeobecných obchodních podmínkách společnosti Vodafone) by však mohla vést k vyslovení jejich neplatnosti dle § 39 Občanského zákoníku. Pozornost je v této souvislosti rovněž vhodné věnovat § 53/4 písm. F) Občanského zákoníku, dle něhož musí být spotřebitel při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy informován o způsobu platby, dodání nebo plnění. S ohledem na znění dotazu však právo Vašeho manžela na odstoupení od uzavřené smlouvy dle § 53/7 Občanského zákoníku s největší pravděpodobností již zaniklo.

2/ Získání prohlášení o bezdlužnosti:
S ohledem na doplněk Vašeho dotazu, v němž uvádíte, že prohlášení o bezdlužnosti jste od společnosti Vodafone již získala, není odpověď na tento dotaz již zapotřebí.

3/ Využití zákona o ochraně spotřebitele:
Přestože pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné získat více informací o Vaším manželem uzavřené smlouvě, není dle mého názoru možné vyloučit aplikaci některých ustanovení o klamavých obchodních praktikách dle § 5 zákona o ochraně spotřebitele. V této souvislosti proto můžete kontaktovat rovněž Českou obchodní inspekci, resp. Český telekomunikační úřad s návrhem na prošetření konkrétního případu.

4/ Další doporučení:
Měla-li by se Vámi popsaná situace v budoucnu opakovat, doporučuji Vám se na společnost Vodafone obrátit s žádostí o doložení oprávněnosti účtování předmětné sankce, zejména tedy přesnou citací toho ustanovení Všeobecných obchodních podmínek, které se (s přihlédnutím ke všem již proběhnuvším peripetiím) na případ Vašeho manžela vztahuje.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Neposkytnutí informací o předmětu koupě - jde o porušením smlouvy?
- Smlouvy o převodu členského podílu v bytovém družstvu a odpovědnost za vady?
- Odpovědnost za vady u převodu členského podílu bytového družstva
- Odpovědnost za vady u převodu družstevního bytu  (členského podílu v BD)
- Odpovědnost za vady při prodeji družstevního bytu (členského podílu v BD)
- Podmínka zaplacení částky za výtah před převodem bytu do osobního vlastnictví
- Zatajení povinnosti uhradit částku za výtah před převodem bytu do osobního vlastnictví
- Nový člen družstva se nedozvěděl všechny informace o bytovém družstvu - může odstoupit od smlouvy?

19.4.2013 jsem si koupila družstevní byt za 800.000,- Kč přes realitní kancelář. Až po převodu členských práv na bytovém družstvu BD jsem se dozvěděla, že aby mohl být byt převeden do osobního vlastnictví OV, musí být zaplacena v hotovosti půjčka na výtah. Když jsem se nato ptala před podpisem smlouvy u realitního makléře, tak mě ústně i emailem ujišťoval, že výtah budu i po převodu do osobního vlastnictví OV splácet měsíčně jako ostatní. Když jsem si to chtěla ověřit na bytovém družstvu BD, tak mi řekli, že nejsem členkou družstva a nebudou se se mnou bavit.
28.4.2013 bytové= družstvo vyčíslilo, že mám zaplatit 48.000,- Kč za výtah v hotovosti.
Podala jsem proto ihned stížnost u realitního makléře i obchodního ředitele a ten mi nejprve napsal:
"toto lze považovat za skrytou vadu lhůta na řešení takovéto vady je 6 měsíců od uzavření smlouvy."
A druhý den toto:
"znovu jsem vše studoval a podle mě nemá cenu něco vymáhat. BD Vám možná nesdělilo, že při převodu do OV budete muset jednorázově uhradit zbytek úvěru, ale to je logické. Pokud byste totiž nepřeváděla byt do OV, budete dál úvěr splácet jak je napsáno ve smlouvě."
Zajímalo by mě po kom by jste škodu vymáhal vy. Děkuji, Kamila
 
ODPOVĚĎ:
Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se s textem Vámi uzavřených smluv (předpokládám, že se jednalo o zprostředkovatelskou/rezervační smlouvu s realitní kanceláří a smlouvu o úplatném převodu členských práv v BD s původním členem BD), pojmu svou odpověď spíše jako zhodnocení Vámi uvedených údajů.

V první řadě je nutné vyjasnit, za jakým účelem byl Vámi členský podíl v BD kupován, resp. zda je účel uzavření smlouvy v některé ze shora uvedených smluv vůbec specifikován (popř. zda musel být účel uzavření smlouvy všem jejím stranám jasný). Pokud jste zmíněné smlouvy uzavírala pouze za účelem stát se členkou BD a získat tak právo na nájem družstevního bytu, není bez dalšího možné považovat zmíněnou úhradovou povinnost za „právní vadu“ převedeného členského podílu.

Pokud se však původní člen bytového družstva BD či realitní makléř ve smlouvě zavázali sdělit Vám o převáděném členském podílu veškeré relevantní skutečnosti, resp. všechna práva a povinnosti, které se k členství v BD váží, bylo by možné uvažovat o porušení jejich smluvních závazků a vzniku z toho vyplývající odpovědnosti.

V současné chvíli Vám proto doporučuji porovnat skutečný stav se závazky vyplývajícími jednotlivým smluvním stranám z uzavřených smluv, zjistíte-li shora nastíněný rozpor, můžete se na druhou smluvní stranu obrátit s požadavkem na zjednání nápravy. S obdobnou žádostí Vám nedoporučuji vystoupit rovněž proti BD, neboť (jak předpokládám) stranou žádné z uzavřených smluv nebylo a v případném sporu tak zůstává neutrálním.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Vymáhání splnění závazku na základě ústní dohody
- Ústní dohoda o převodu podílu nemovitosti - zájemce zaplatil a majitel odmítá převod
- Zájemce o spoluvlastnictví zaplatil 50% ceny, majitel si peníze ponechal a nic nepřevel
- Majitel bytu si nechal peníze zájemce o spoluvlastnictví a nepřevedl podíl
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin zpronevěry - co musí pachatel spáchat, skutková podstata
- Zpronevěra peněz - osoba si ponechala peníze které byly pro konkrétní účel

V rámci řízení o převodu bytu do osobního vlastnictví jsme se s matkou dohodli o budoucím spoluvlastnictví 50%. V září 2012 jsem zaplatila polovinu z ceny družstevního bytu, tj. 550 tis. Kč, Bytovému družstvu (mám výpisy z účtu dokládající převod peněz). Družstevní byt patří mé matce. Nyní je možné byt převést do osobního vlastnictví včetně podání žádosti o zápis do katastru nemovitostí. Matka dodržení původního slibu odmítá a složenou částku mi nechce vrátit. Mohu vymáhat nárok na 50% vlastnictví bytu? Nebo mohu vymáhat pouze peníze?
Jedná se v takovém případě o zpronevěru?
Děkuji, Svatava
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Předně není jasné, zda Vaše matka uhradila rovněž „svou“ polovinu ceny bytu či nikoli, resp. zda je vlastnicí bytu již Vaše matka či dosud bytové družstvo.

Pokud došlo k Vámi zmiňované dohodě pouze ústně, je tím samozřejmě situace zkomplikována (a to z důvodu obtížnosti eventuálního dokazování takové dohody). Byl-li však předmětem vaší dohody Váš závazek k úhradě poloviny ceny bytu a závazek Vaší matky převést na Vás za to spoluvlastnický podíl k tomuto bytu ve výši 50%, je tento Váš nárok samozřejmě soudně vymahatelný.

Máte-li naopak zájem o vrácení zaplacené finanční částky (a pokud k převodu bytu do osobního vlastnictví dosud nedošlo), bylo by možné uvažovat o kontaktování bytového družstva s požadavkem na vrácení bezdůvodného obohacení ; ze znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vaše matka není oprávněna s Vámi uhrazenou finanční částkou nijak disponovat. Tento krok by se však nemusel obejít bez komplikací.

Co se týče Vámi zmiňované zpronevěry, je nutné si uvědomit, že tohoto trestného činu se dle § 206/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Byla-li však polovina ceny bytu Vámi uhrazena přímo na bankovní účet bytového družstva, není možné uvažovat o tom, že by byla tato částka svěřena zároveň Vaší matce. Počínání Vaší matky by nicméně bylo za určitých okolností možné kvalifikovat jako trestný čin podvodu (§ 209 trestního zákoníku).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zabránit protiprávnímu postupu předsedy výboru SVJ?
- Kolik členů SVJ zapotřebí může odsouhlasit zateplení bytového domu?
- Zateplení bytového domu - jaká část členů SVJ musí souhlasit?
- Kdy je shromáždění SVJ usnášeníschopné?
- Usnášeníschopnost SVJ - kolik členů shromáždění musí být přítomno?
- Kolik členů SVJ musí souhlasit se zateplením bytového domu
- Žaloba na neplatnost usnesení shromáždění SVJ - při rozhodnutí byl nedostatek členů SVJ
- Jak se bránit proti rozhodnutí SVJ které nemělo zákonné náležitosti
- Jak zrušit usnesení, rozhodnutí SVJ které bylo nezákonné?

12/2012 na Shromáždění SVJ jsme odmítli velkou většinou zateplení domu, má 44 bytových jednotek, byla by nutná půjčka 5.000.000 Kč, každý asi 120.000 Kč minimálně na 20 let.
Předseda výboru SVJ svolal novou schůzi 23.3.2013 a těm co byli proti neinformoval, ačkoliv má na všechny kontakty. Nemám informaci co se projednalo a odhlasovalo, ale asi se přítomnými zateplení a úvěr schválili. Jaké jsou možnosti bránit se proti svévůli předsedy SVJ a proti tomu nesmyslně vysokému úvěru? Obrátit na soud? Domnívate se že bychom mohli vyhrát u soudu a zastavit jednání o úvěr? Děkuji. Samuel
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 11/1 zákona o vlastnictví bytů platí, že SVJ musí alespoň jednou ročně konat shromáždění, přičemž toto shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.

Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 11/2 a 3 zákona o vlastnictví bytů).

Neboť se však ve Vámi popsaném případě jednalo nepochybně o modernizaci (resp. rekonstrukci, stavební úpravy nebo opravy) společných částí domu (§ 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů), jimiž se nezmění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, bylo k přijetí předmětného rozhodnutí zapotřebí souhlasu tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek (§ 11/5 zákona o vlastnictví bytů).

S ohledem na shora uvedené Vám proto v každém případě doporučuji podat k soudu žalobu na neplatnost usnesení shromáždění SVJ, a to pro nedodržení zákonem předepsané většiny hlasujících vlastníků bytových jednotek. Pro zamezení dalšího sjednávání úvěru můžete k soudu podat též návrh na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. občanského soudního řádu).

Pro přípravu žaloby (resp. návrhu na vydání předběžného opatření) Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Převedení na méně kvalifikovanou práci ze zdravotních důvodů a nárok na dorovnání rozdílu mzdy
- Dorovnání rozdílu mzdy při převodu na méně kvalifikovanou práci ze zdravotních důvodů
- Doplatek platu, mzdy při převodu na jinou práci nižší tarifní třídy
- Převedení na práci s nižší tarifní třídou a nárok na dorovnání platu, mzdy
- Převedení na práci s nižší tarifní třídou a nárok na doplacení platu, mzdy
- Nárok na rozdíl platu, mzdy při převodu na práci s nižší tarifní třídou
- Nárok na rozdíl platu, mzdy při převodu na méně kvalifikovanou práci

Pracuji jako provozní elektřikář a jelikož u mne dochází ke kolapsovým stavům z nezjistitelných příčin, pracovní lékař mi vystavil několik omezení, na jejichž podkladě mne nadále odmítá zaměstnavatel ponechat na tomto pracovním zařazení. Nabízí mne převedení na jinou práci, která je méně kvalifikovaná, v nižší tarifní třídě a tím pádem hůře finančně ohodnocená. Mám nárok na doplacení rozdílu, případně jaké mám možnosti, kdybych tuto nabídku nepřijal? Děkuji, František.
 
ODPOVĚĎ:
Ano, dle § 139 odst. 1 písm b.) Zákoníku práce Vám přísluší doplatek ke mzdě:
"Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda nebo plat, podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním [§ 41 odst. 1 písm. d)], přísluší mu za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením."
Pokud nepřijmete tuto nabídku, je zde prostor pro zaměstnavatele dát Vám výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, avšak zde by Vaše nezpůsobilost pro danou práci musela být dlouhodobá (min. 1 rok). Při skončení pracovního poměru tímto způsobem však není nárok na odstupné.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace zjevné závady zboží - prodejce tvrdí že je zboží v pořádku
- Opakovaná reklamace alkoholtesteru - prodávající tvrdí že je bezvadný
- Jak postupovat při opakovaném zamítnutí reklamace u zjevně závadné věci?
- Postup při zamítnutí reklamace u zjevně závadné věci, závadného zboží

04/2013 jsem v kamenném obchodě TV shop Liberec zakoupil přístroj alkohol tester (699 Kč). Přístroj jsem následně vyzkoušel a zjistil, že naměřené hodnoty jsou zcela nesmyslné (2 piva 10°= 2 promile). Přístroj jsem reklamoval, byl mi zaslán jiný. Měl stejnou vadu. Profesionální přístroj indikoval 0,2 promile, mnou zakoupený přístroj ukázal 2 promile. Přístroj od té doby pravidelně reklamuji pro stejnou závadu, žádám o odstoupení od smlouvy a navrácení hotovosti, avšak vždy mi je ten samý přístroj navrácen s tím, že reklamace není uznána - prý byl přístroj  řádně odzkoušen a je plně funkční. Jako invalidní důchodce si nemohu dovolit financovat soudního znalce.
Prosím poraďte jak mám postupovat. Děkuji, Radek
 
ODPOVĚĎ:
Podle Občanského zákoníku prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Pokud jste si koupil alkohol tester, je zjevné, že od něj očekáváte přesné měření přítomnosti alkoholu ve vydechovaném dechu.
Věc je vadná, nemá-li stanovené vlastnosti. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Ve Vašem případě je problém, že prodávající vadu věci neuznává. V takovém případě Vám nezbývá než se obrátit s nárokem na soudního znalce (zřejmě v oboru elektro) a pokud ani znalecký posudek prodejce neuzná (a neuhradí Vám souč. znalčené), pak je nezbyteně nutné se obrátit skutečně na soud. Případně ještě zkuste trvat na reklamačním řízení a na tom, aby věc v rámci něj byla prověřena. Pokud tak prodávající neučiní, musíte se opět obrátit na soud, případně na českou obchodní inspekci, která prověří, zda je postup obchodníka v souladu se zákonem.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nezvěstný zaměstnanec a konec ochranné lhůty před výpovědí
- Zaměstnanec na neschopence je nezvěstný - může dostat výpověď od zaměstnavatele?
- Zaměstnanec na neschopence je neznámo kde - může dostat výpověď od zaměstnavatele?
- Nezvěstný zaměstnanec a zvláštní výpovědní důvod - § 52 písm. h) Zákoníku práce
- Výpověď pro nezvěstného zaměstnance - § 52 písm. h) Zákoníku práce

Zaměstnankyně je od 14.10.13 v dočasné pracovní neschopnosti DPN, poslední lístek na peníze přinesla 3.11.2013. od té doby o ní nemáme zprávy. Nebere telefony, při návštěvě v jejím bydlišti před týdnem bylo zjištěno, že pravděpodobně odjela kamsi mimo Prahu ke svému příteli. Když se práce neschopný nedostaví na předepsanou kontrolu (měla být 27.12.2013), končí tím automaticky jeho ochrana proti výpovědi v době nemoci?
Domnívám se, že ano a jí měli bychom jí dát výpověď (spíše okamžitě zrušit pracovní poměr), odeslat doporučeně na její adresu a využít "fikce doručení". Jen si nejsem jista paragrafy podle nového občanského zákoníku. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
V tomto případě jako zaměstnavatel můžete uplatnit zvláštní výpovědní důvod v § 52 písm. h) zákoníku práce, přičemž se zde ochranná doba zaměstnance neuplatní. Upozorňuji však, že dosud judikatura neříká, co se myslí porušením povinností dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem. Mohl by to být případ, kdy zaměstnanec zneužije „volna“ k tomu, aby vykonával jinou výdělečnou činnost, nebo aby třeba odjel na dovolenou.
Je nutné si uvědomit, že okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu je vyloučeno, neboť se nejedná o porušení povinnosti vyplývající zaměstnanci z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.
Pokud se jedná o případ, že zaměstnavatel neví, zda zaměstnanec porušuje povinnost zvlášť hrubým způsobem a dojde k tomu, že jej při kontrole nezastihne v místě léčení (i opakovaně), sankcí je částečné či úplné odejmutí náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, nikoli výpověď z výše uvedeného důvodu.
Pokud byste přesto přistoupili k výpovědi z důvodu § 52 písm. h) Zákoníku práce, je nutné doručení zaměstnanci do vlastních rukou se zachováním 2 měsíční výpovědní doby. Pokud si oznámenou písemnost zaměstnanec nevyzvedne, je považována za doručenou 10. den od uložení.

_

OBČAN-DLUHY
- Zhotovitel díla dluží peníze a skrývá se - jak ho najít?
- Řemeslník dluží peníze a skrývá se - jak ho najít?
- Jak najít řemeslníka který dluží peníze - skrývá se

Jak zjistit adresu osoby která nám dělala truhlářskou práci a dluží peníze? Na Internetu jsou její adresy tři a ani jedna není platná a všechny doporučené dopisy se nám vrátily zpět. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Můžete podat buď trestní oznámení pro podezření z trestného činu, Policie má možnost osobu, která se ukrývá vyhledat v rámci operativně pátrací činnosti; nebo podat žalobu a docílit pravomocného rozhodnutí a pohledávku předat exekutorovi, tento má taktéž určité možnosti, jak dlužníka vyhledat (a obsatvit mu bankovní účet, movitý a nemovitý majetek, mzdu, plat ad.).
Do evidence obyvatel není možné nahlížet; pouze podle § 8b zákona o evidenci obyvatel byste prostřednictvím ministerstva vnitra, jakožto provozovatele centrální evidence obyvatel, mohla požádat o zprostředkování kontaktu, což ovšem spočívá v tom, že uvedete osobu, kterou chcete zkontaktovat a ministerstvo ji sdělí, že jste projevila o zkontaktování zájem a předá Vaše kontaktní údaje (tento prostředek pravděpodobně ovšem nebude ve Vaší situaci případný; vhodnější je pro vyhledávání členů rodiny apod.).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování s podmínkou vyplacení - vliv na dědictví
- Jak zajistit vyplacení podílu darované nemovitosti po prarodičích
- Podmínka vyplacení v darovací smlouvě - je přípustná nebo ne?
- Započtení daru v dědickém řízení příkazem zůstavitele
- Započtení daru v dědickém řízení námitkou dědiců v dědickém řízení

Prarodiče mi darovací smlouvou darovali svůj rodinný dům. V tomto domě bydlíme už rok společně. Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán 12/2013. 01/2014 jsem byl schválen jako jediný vlastník a prarodičům je na dům uvedeno věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti.
Víme, že darovací smlouva nemůže být ničím podmíněna. Prarodiče si ovšem přejí, abych vyplatil další 3 vnoučata dohodnutou částkou peněz každému. Toto by bylo sepsáno na papíře jen mezi námi, kde bude mimo jiné uvedena věta "… se dohodli na vyplacení podílu darované nemovitosti po prarodičích… "
Bratranec a sestřenice jsou nezletilí a jedná za ně teta, která nejdříve se vším souhlasila a až teď přišla s tím, že chce udělat odhad nemovitosti. Může teta nějak napadnout darovací smlouvu? V případě smrti prarodičů, může v dědickém řízení požadovat odečet daru například z poloviny dědictví mého otce? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Započíst dar poskytnutý zůstavitelem za života je stále možné, a to buď na příkaz zůstavitele projevený v závěti nebo na návrh ostatních dědiců v rámci dědického řízení. Započtení se provádí na povinný díl potomka (§ 1661 občanského zákoníku), který náleží dětem zůstavitele (příp. jejich potomkům, pokud děti zůstavitele nedědí) - § 1643 občanského zákoníku.
Z dotazu je ovšem nutné rozklíčovat dvě na sobě nezávislá dědická řízení, a to po prarodičích a po rodičích. Ve vztahu k prarodičům nejste nepominutelným dědicem, tudíž Vám nenáleží povinný díl (nepominutelným dědicem byste se stal například v případě, že by dítě prarodiče, tedy některý z Vašich rodičů, prarodiče předemřel).
Započtení daru spočívá pouze ve snížení povinného dílu, neznamená to, že byste z obdrženého daru musel něco vydat či jinak darování ostatním dědicům kompenzovat.
Pokud byste chtěl kompenzovat obdržení daru tím, že bratranci a sestřenici vyplatíte nějaký finanční obnos, nesouvisí tato vůle s dědictvím po prarodičích; ale jedná se o Vaši dobrou vůli nastolit takříkajíc spravedlivý stav (což osobně doporučuji, jelikož zlé vztahy v rodině vznikají výhradně ze sporů o majetek). Takovou dohodu můžete učinit inominátní smlouvou (tedy smlouvou neupravenou typově v občanském zákoníku).
Darovací smlouvu jako takovou je možné napadnout obdobně jako jiný projev vůle (např. zpochybňovat svéprávnost dárce) bez ohledu na subjekty smlouvy apod. , přičemž toto by bylo nutné učinit žalobou na neplatnost právního jednání. Osobně se nedomnívám, že by ve Vašem případě mohlo toto nastat, ale vyloučit to nelze.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zvýšení kvalifikace a prohloubení kvalifikace - rozdíl, definice, informace
- Zvýšení kvalifikace - definice, vysvětlení, informace
- Prohloubení kvalifikace - definice, vysvětlení, příklad, informace
- Kdo platí zvýšení kvalifikace - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí prohloubení kvalifikace - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo hradí zvýšení kvalifikace - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo hradí prohloubení kvalifikace - zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Zvýšení kvalifikace a kvalifikační dohoda zaměstnavatele a zaměstnance
- Zvýšení kvalifikace - příklad
- Prohloubení kvalifikace - příklad
- Je zaměstnavatel povinen dovolit zvýšení kvalifikace zaměstnanci?
- Je zaměstnanec povinen zvýšit kvalifikaci na příkaz zaměstnavatele?
- Zvýšení kvalifikace na příkaz zaměstnavatele - může zaměstnanec odmítnout?
- Může zaměstnanec odmítnout příkaz zvýšení kvalifikace od zaměstnavatele?
- Může zaměstnanec odmítnout kurz, školení, stáž, konference, kongres navrhnutý zaměstnavatelem?
- Zvyšování kvalifikace a nárok na cestovné, náklady na dopravu na místo školení
- Kdo platí školení - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdo hradí školení - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdo platí kurz, školení, stáž, konference, kongres  - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdo hradí kurz, školení, stáž, konference, kongres  - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
PRÁCE-DOVOLENÁ, PLACENÉ VOLNO
- Právo na pracovní volno, dovolenou kvůli kurzu, školení, stáži, konferenci, kongresu zaměstnance
- Kurz, školení, stáž, konference, kongres - má zaměstnanec na pracovní volno, dovolenou?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Náleží plat, mzda za zvyšování kvalifikace?
- Má zaměstnanec právo na plat, mzdu při zvyšování kvalifikace na kurzu, školení, stáži, konverenci, kongresu?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně pracovní smlouvy, resp. zvýšení/prohloubení kvalifikace. Nastoupil jsem do firmy zabývající se servisem vstřikolisů na plasty jako servisní technik. Moje práce zahrnuje opravy elektrických, hydraulických a pneumatických obvodů lisu. Nyní po 3 měsíční zkušební době, po nás požaduje zaměstnavatel podepsání kvalifikační dohody (absolvování školení na hydraulické systémy lisu), ve které uvádí, že:
"Zaměstnanec se zavazuje zvýšit svoji kvalifikaci ve smyslu § 231 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, formou školení. Náklady školení jsou vyčísleny zhruba na 15000 Kč. Dále je zde podmínka povinnosti setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele a povinnost úhrady vynaložených nákladů v rozsahu 100% při nedodržení 3leté doby setrvání v pracovním poměru."
Zajímalo by mě, zda se v tomto případě jedná opravdu o zvýšení kvalifikace dle § 231 zákona č. 262/2006 Sb nebo jde o prohloubení kvalifikace dle § 230 zákona č. 262/2006 Sb, kde by měl veškeré náklady nést zaměstnavatel sám bez dalších podmínek.
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení vaší otázky je nutné objasnit následující:
1. Zvýšení kvalifikace zaměstnanec pro výkon sjednané práce v zásadě nepotřebuje (toto neplatí u studia k dosažení vyššího stupně vzdělání, které je vždy považováno za zvýšení kvalifikace). Zvýšením kvalifikace se podstata zaměstnancovy kvalifikace změní (včetně případů, kdy zaměstnanec získá kvalifikaci zcela novou či si rozšíří kvalifikaci stávající) a zaměstnanec by tak mohl konat i jinou než sjednanou práci.
2. Zvyšováním kvalifikace mohou být různé druhy kurzů (včetně kurzů jazykových), školení, stáže, studium vysoké školy, účast na odborných konferencích a kongresech.
3. Zvyšování kvalifikace musí být vždy v souladu s potřebou zaměstnavatele, tedy musí existovat předpoklad, že zaměstnavatel novou kvalifikaci zaměstnance využije. Zaměstnavatel proto není povinen zaměstnanci zvyšování kvalifikace umožnit. Je na zaměstnavateli, aby si vyhodnotil, zda je zaměstnancem požadované zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele.
Příklad:
Zaměstnanec chce studovat vysokou školu a žádá po zaměstnavateli úhradu školného a úlevy ke studiu. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, jestli žádosti zaměstnance vyhoví. Pokud mu nevyhoví, bude na zaměstnanci, aby skloubil svůj pracovní čas se studiem a případně pracovní poměr ukončil. Zaměstnavatel nebude povinen dávat mu na studium ani pracovní volno, ani mu umožnit čerpat dovolenou. Zaměstnanci by tak v tomto případě měli dostatečně zvážit, zda lze jejich pracovní život se studiem skloubit.
4. Zaměstnavatel není oprávněn zaměstnanci zvyšování kvalifikace uložit. Zaměstnanec není povinen si kvalifikaci zvyšovat, tzn. na pokyn zaměstnavatele se jí účastnit.
5. Účast na zvyšování kvalifikace se nepovažuje za výkon práce. Pokud účast na zvyšování kvalifikace zasáhne do pracovní doby zaměstnance, musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout v nezbytném rozsahu pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud však účast na zvyšování kvalifikace do pracovní doby zaměstnance nezasáhne, zaměstnanci nárok na náhradu mzdy ani příplatky nevznikne. Zaměstnanec nemá ani nárok na cestovní náhrady, pokud je místo konání zvyšování kvalifikace mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel je však může zaměstnanci poskytnout dobrovolně.
6. Náklady spojené se zvyšováním kvalifikace hradí zaměstnavatel, pouze pokud se na nich se zaměstnancem dohodne – s výjimkou náhrady mzdy při poskytnutí pracovního volna – vizte výše. Pokud zvyšování kvalifikace odpovídá předmětu činnosti zaměstnavatele, budou náklady na něj vynaložené považovány za daňově uznatelné náklady zaměstnavatele.Příklad:
Zaměstnavatel – účetní firma – se s asistentkou domluví, že absolvuje kurz mzdové účetní, aby mohla vykonávat práci mzdové účetní. Takové zvýšení kvalifikace je v souladu s předmětem činnosti zaměstnavatele. Pokud by se stejný zaměstnavatel se stejnou zaměstnankyní například dohodnul na zvýšení kvalifikace absolvováním zahrádkářského kurzu, soulad s předmětem činnosti zaměstnavatele zde bude určitě diskutabilní a těžce prokazatelný.
7. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na tzv. kvalifikační dohodě. Viz komentář K § 232.
Určení, zda se jedná o zvyšování či prohlubování kvalifikace
Pro určení, zda se jedná o zvyšování či prohlubování kvalifikace, je dále rozhodující, jakým způsobem byl se zaměstnancem sjednán druh práce (název pozice) v pracovní smlouvě. Obecně platí, že pokud je určitý kurz, školení či studium:
- nezbytný pro výkon dosavadní sjednané práce, bude se jednat o prohlubování kvalifikace (s výjimkou případu kdy zaměstnanec studiem dosáhne vyššího stupně vzdělání, zde se vždy bude jednat o zvýšení kvalifikace),
- potřebný, aby zaměstnanec mohl vykonávat pro zaměstnavatele jinou (většinou kvalifikovanější) práci než byla doposud vykonávána, pak půjde o zvyšování kvalifikace.
Obecně tedy platí, že čím širší bude vymezení druhu práce v pracovní smlouvě nebo jejím dodatku, tím spíše půjde o prohlubování kvalifikace.
Příklad:
Zaměstnanec má sjednaný druh práce řidič a pracuje u zaměstnavatele, který provozuje pozemní dopravu, respektive provoz limuzín. Později se zaměstnavatel rozhodne provozovat také autobusovou dopravu. Zaměstnanci určí, že si musí udělat řidičský průkaz na autobus. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec má sjednaný druh práce řidič bez další specifikace, bude se jednat o prohloubení kvalifikace. Zaměstnanci se jeho druh práce nezmění, bude stále řidičem. Pokud by však měl zaměstnance sjednaný druh práce řidič limuzín, kurz vedoucí k řidičskému průkazu na autobus by byl považován za zvýšení kvalifikace. Zaměstnanci by se podstata jeho kvalifikace změnila, kromě pozice řidiče limuzín, kterou měl sjednánu v pracovní smlouvě, by mohl vykonávat i pozici řidiče autobusů.

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Poplatek za použití skříňky v práci, zaměstnání zpětně (pracovník s živnostenským listem)
- Kdo prověřuje švarcsystém - který státní orgán?
- Kdo prověřuje schwarz systém - který státní orgán?
- Udání pro švarcsystém - kam dát podnět k šetření?
- Udání pro schwarz systém - kam dát podnět k šetření?

Manželovi a ostatním zaměstancům oznámili že budou platit za skřínky 30,- a že to mají zaplatit zpětně za půl roku. Když ne, tak jim to strhnou z fakturace. Většina z nich jsou to živnostníci a ve smlouvách o tom nic nemají. Smí to udělat? Řekla jsem mu ať nic nepodepisuje, že se pokusím zjistit co se s tím dá dělat. Děkuji. Zdenka
 
ODPOVĚĎ:
Jako u každého závazku platí, že musel být platně sjednán, jinak není možné vymáhat plnění. Pokud neexistuje žádná dohoda o tom, že za využití skříněk je sjednán poplatek 30 Kč, nemůže zaměstnavatel nic účtovat zpětně. Z toho, co popisujete si rovněž nejsem jistá, jakou právní povahu má vztah manžela k zaměstnavateli. Hovoříte, že je to živnostník, zároveň mluvíte o zaměstnancích. Je možné, že práce manžela vykazuje znaky tzv. švarcsystému, tedy práci na živnostenský list se znaky závislé práce. Doporučuji se nezávazně a anonymně obrátit na inspektorát práce se žádostí o posouzení švarcsystému, následně dle stanoviska inspektorátu je možné "zaměstnavatele" upozornit na případnou nezákonnost jeho postupu při zaměstnávání osob na živnostenský list.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování 2 nemovitostí v jedné darovací smlouvě - je právně přípustné?
- Darování 2 bytů v jedné darovací smlouvě - je právně přípustné?
- Darování 2 domů v jedné darovací smlouvě - je právně přípustné?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Je možné ušetřit kolek při darování dvou nemovitostí v jedné kupní smlouvě?
- Je možné ušetřit poplatek při darování dvou nemovitostí v jedné kupní smlouvě?
- Darování dvou nemovitostí v jedné darovací smlouvě - správní poplatek, kolek
- Je možné ušetřit kolek při darování dvou bytů v jedné kupní smlouvě?
- Je možné ušetřit poplatek při darování dvou bytů v jedné kupní smlouvě?
- Darování dvou bytů v jedné darovací smlouvě - správní poplatek, kolek
- Je možné ušetřit kolek při darování dvou domů v jedné kupní smlouvě?
- Je možné ušetřit poplatek při darování dvou domů v jedné kupní smlouvě?
- Darování dvou domů v jedné darovací smlouvě - správní poplatek, kolek

Je možné uvést do jedné darovací smlouvy 2 objekty – byt (Karlovarsko), chalupa (Strakonicko), k tomu vyhotovit 2 vklady do katastru pro jednotlivé katastrální úřady a celý tento převod uskutečnit na jednom katastrálním úřadu s jedním poplatkem 1000 Kč?
Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Pro každou nemovitost zvlášť je třeba vést řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí; každé řízení je pak spojeno se splněním poplatkové povinnosti. Proto se nelze vyhnout zaplacení poplatku za každé správní řízení.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Automatická změna pracovní smlouvy na dobu neurčitou ze zákona
- Změna pracovní smlouvy z doby určité na neurčitou automaticky ze zákona
- Automatické prodloužení pracovní smlouvy - zástup za těhotnou zaměstnankyni (pokračování a rodičovské, mateřské dovolené)
- Další rodičovská dovolená zaměstnankyně a automatické prodloužení pracovní smlouvy zástupu
- Automatické prodloužení pracovní smlouvy u zástupu za pracovnici na mateřské, rodičovské dovolené
- Kdy se automaticky mění smlouva na dobu určitou na neurčitou (pracovní poměr)
- Dodatek - změna pracovní smlouvy z doby určité na neurčitou

3.11.2010 jsem měla pracovní smlouvu jako zástup za mateřskou do 14.01.2014. Do 14.01.2014 mi nikdo nedal vědět co bude dál, pracovala jsem asi bez smlouvy do 7.3., kdy mi bylo sděleno, že paní nastoupila druhou mateřskou a bude ji čerpat do 22.10.2016, takže se mi do té doby smlouva prodlužuje. Zajímá mě, jestli je jednání firmy v pořádku a neměla být smlouva na dobu neurčitou. Děkuji, Alena
 
ODPOVĚĎ:
Smlouva na dobu určitou se automaticky prodlužuje, pokud i po uplynutí sjednané doby zaměstnanec pokračuje v práci s vědomím zaměstnavatele a pracovní poměr se tak mění na dobu neurčitou (§ 65 odst. 2 zákoníku práce). Tedy máte pravdu a je možné tento závazek na zaměstnavateli vymáhat. Doporučuji ho upozornit, že je třeba podepsat dodatek ke smlouvě s tím, že pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou. I bez tohoto dodatku však platí, že Váš pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění dcery dle nového občanského zákoníku 2014
- Vydědění syna dle nového občanského zákoníku 2014
- Vydědění dcery - NOZ 2014, nový občanský zákoník 2014
- Vydědění syna - NOZ 2014, nový občanský zákoník 2014
- Jak vydědit předluženého potomka dle NOZ 2014 - postup, návod
- Jak vydědit předluženého potomka dle NOZ 2014 - postup, návod
- Jak vydědit předluženého syna dle NOZ 2014 - postup, návod
- Jak vydědit předluženéou dceru dle nového občanského zákoníku 2014
- Vydědění syna, dcery dle nového občanského zákoníku 2014
- Jak zajistit dědění manželem, manželkou bez dědění potomka, potomků
- Cena závěti u notáře 2014
- Notářský poplatek za závěť 2014
- Cena poslední vůle u notáře 2014
- Notářský poplatek za poslední vůli 2014
- Cena testamentu u notáře 2014
- Notářský poplatek za testament 2014
- Jak zabránit likvidaci závěti dědici - postup, návod
- Jak zabránit ztracení závěti po smrti - postup, návod
- Ztráta závěti po smrti - jak tomu zabránit?
- Důvody pro vydědění - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění potomka - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění syna, dcery - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění potomka - NOZ 2014
- Důvody pro vydědění syna, dcery - NOZ 2014
- Jak prokázat trvalý nezájem dědice v závěti a dědickém řízení?
- Jak prokázat trvalý nezájem potomka v závěti a dědickém řízení?
- Jak prokázat trvalý nezájem syna, dcery v závěti a dědickém řízení?
- Jak prokázat trvalý nezájem potomků v závěti a dědickém řízení?

Co mám udělat když chci vydědit dceru? Má dluhy, mám strach abych nepřišel o barák a majetek. Jak mám s manželkou napsat závěť bez spolupráce notáře? Chceme s manželkou v závěti odkázat majetek jeden druhému. Musí být závěť sepsaná vlastní rukou? A vydědění? Vendelín
 
ODPOVĚĎ:
Závěť u notáře stojí 2200,- Kč. To není skutečně mnoho, za tak důležitý dokument, kterým se řídí pozůstalostní řízení pořizovatele závěti. Taková závěť je uložena v trezoru notáře a její existence je zaznamenána v Evidenci závětí (pořízení) pro případ smrti, kterou vede Notářská komora ČR. Ta se lustruje při každém úmrtí, takže se nikdy nemůže ztratit.
Závěť doporučuji napsat vlastní rukou celou. Napsat do ní datum a podepsat. Vše co je pod podpisem, k tomu se nepřihlíží.
V textu závěti uveďte, Vaše identifikační údaje a dále uveďte že dědičkou veškerého majetku ustanovujete svou manželku s uvedením jejích identifikačních údajů.
Dále uveďte výslovně, že vyděďujete Vaši dceru. Velmi doporučuji rozepsat ohledně důvodu vydědění a vydědění vztáhnout i na potomky dcery. Pokud však dcera nepřežije zůstavitele, budou místo ní mít nárok na povinný díl její děti.
Je tedy vhodné rovnou vydědit i její potomky, pokud pro to je důvod.
Vydědění se posuzuje až po smrti zůstavitele a nestačí pouze krátké vyjádření.
Vydědění lze pouze ze zákonných důvodů. Ty jsou, že trvale vede nezřízený život, neprojevuje o Vás zájem, který by jako dcera projevovat měla, byla odsouzena za trestný čin zvlášť zavrženíhodné povahy nebo se o Vás nepostarala ve stáří nebo v chudobě.
Pokud není dán žádný takový důvod, nemůžete dceru platně vydědit.
Pokud máte normální vztahy, avšak dcera má dluhy, můžete ji vydědit z toho důvodu, že se dcera chová marnotratně, avšak u tohoto důvodu musíte její podíl dát jejím potomkům.

Pokud je dán důvod pro vydědění, a máte dojem, že by se proti tomu dcera bránila, což platí hlavně u důvodu, že o Vás neprojevuje zájem, je nezbytné se rozepsat, že Vy nebo Vaše chování není tou příčinou, proč dcera o Vás neprojevuje zájem.
Pokud by se dcera chtěla soudit, a prokázala, že o Vás neprojevovala zájem z důvodů na Vaší straně, vydědění by bylo neplatné a ona by mohla žádat o svůj povinný díl v penězích.
Takovouto závěť napište s manželkou každý za sebe, ne dohromady.
Také doporučuji uvézt náhradního dědice. Pro případ, že by vydědění dcery bylo platné a Vy a manželka byste zemřeli krátce po sobě, kdo má dědit v případě, že by manželka dědit nemohla.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Promlčení vypořádání dědictví
- Promlčení rozhodnutí dědického řízení
- Jak zajistit vyplacení dědictví dohodnutého mezi dědici
- Dědicové přenechali majetek jednomu dědici - jak zajistit vyplacení
- Právní vymahatelnost vyplacení dědického podílu při odmítnutí dědictví
- Odmítnutí dědického podílu a požadování vyplacení dědicem který ho převzal

Chtěla bych se zeptat jestli vypořádání dědictví mezi rodinnými příslušníky má promlčecí lhůtu. Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Vypořádání dědictví může proběhnout pouze před notářem, jako tzv. soudním komisařem (dědické řízení je obdoba soudního řízení), který byl pověřen k projednání pozůstalosti po zůstaviteli. Pouze takto uzavřená dohoda, která je zanesena do protokolu je právně vymahatelná. Jsou také známy případy, kdy dědicové (zpravidla sourozenci) jsou na všem dohodnuti a všichni před notářem prohlásí, že chtějí, aby vše zdědil jeden z nich, který vše vyřizuje. Ostatní pak ničeho nežádají s tím, že jsou mimo dědické řízení domluveni že se poté podělí o výtěžek z prodeje nemovitosti po rodiči. Takováto neoficiální dohoda je zcela nevymahatelná a nelze na ní jakkoli odkazovat (je tedy maximálně riskantní).
Při vypořádání se dědicové tedy buď dohodnou (např, na výplatě peněz, nebo ne). V každém případě dědictví skončí a výsledek je zjevný ze závěrečného usnesení.
Pokud se dědicové v rámci vypořádání dohodli, např. na výplatě peněz, je tato výplata vymahatelná a promlčuje se v 10 leté promlčení lhůtě.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kde se může střílet se vzduchovkou?
- Kde mohu střílet vzduchovkou kromě střelnice a vlastního pozemku?
- Kde je možné střílet se zbraněmi kategorie D?

Zbraň kategorie D - vzduchovka. Kde bych kromě svého soukromého pozemku a střelnic mohl provozovat střelbu ze vzduchovky, aniž bych se dostal do problému se zákonem? Například - na nějakém odlehlém rumišti či louce, kde nikdo nechodí a není co zničit?
Často i na loukách a v křovinách skládek se ale vyskytují srny a bažanti - i když bych tam nic neničil a nikoho neohrozil, nemohl by mě třeba někdo obviňovat z pytlačení jen proto, že se tam zvěř vyskytuje? Děkuji, Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Při zacházení se zbraněmi platí obecné východisko: je povoleno to, co není zakázáno. Proto doporučuji vybranou lokalitu důkladně prověřit, zda se nejedná o soukromý pozemek, zda na ní není střelba zakázána (např. vyhláškou obce, vymezením honitby apod.). A to jak dotazem na obecní úřad, tak dotazem na místní myslivecké sdružení.

I v případě, že ve vybrané lokalitě nebude střelba omezena či zakázána, nelze vyloučit možné poškození majetku, poranění osoby či zvířete apod. , proto se musíte chovat vždy obezřetně. V praxi pokud se střílí v neobydlené zóně, střílí se proti zemině, aby byl dolet diabolek vzduchovky kontrolovatelný. Není vhodné střílet v otevřených prostorách. Pokud byste způsobil střelbou nějakou škodu, byl byste povinen ji nahradit.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí předluženého dědictví po otci - informace, postup
- Odmítnutí předluženého dědictví po matce - informace, postup
- Odmítnutí předluženého dědictví po rodiči - informace, postup
- Odmítnutí předluženého dědictví smlouvou, dohodou s rodičem
- Je možné odmítnout část dědictví?
- Je možné odmítnout v dědictví jen dluhy a majetek si nechat?
- Odmítnutí dluhů v dědickém řízení a ponechání majetku - lze to?
- Kolik stojí dědická smlouva, dohoda u notáře
- Notářský poplatek - dědická smlouva, dohoda
- Odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu - informace
- Odmítnutí dědictví bez výhrady povinného dílu - informace
- Kdy opatrovnický soud odmítne dědictví u nezletilého dědice
- Nezletilý dědic, opatrovnický soud a předlužené dědictví
- Předlužené dědictví nezletilého dědice a opatrovnický soud
- Hrobové místo a předlužené dědictví (předlužený budoucí zůstavitel)
- Dědictví vyplacení pojistky - informace
- Dědictví pojistky obmyšlenou osobou - informace
- Musí pojišťovna počkat na výsledek dědického řízení nebo může vyplatit pojistku předtím?
- Vliv dědického řízení na vyplacení pojistky pojišťovnou

3 sourozenci, 65letý otec je těžce nemocen a zjistili jsme že má úvěry - 400.000 Kč. Máme hypotéky, nemůžeme to splatit. Otec má běžně zařízený statní byt 1+1, 16 let starý automobil pojištění pohřbu, v pronájmu hrobní místo s pomníkem. U jednoho úvěru je rozhodčí doložka. Prosíme o radu jestli lze, jak a za jakých podmínek odmítnout dědictví a jestli se odmítnutí vztahuje i na pojištění pohřbu a hrobové místo. Děkujeme, Otta

ODPOVĚĎ:
Za života se můžete smlouvou s otcem, uzavřenou před notářem dohodnout, že nic nebudete nabývat. V takové případě nebudete nabývat vůbec nic a ani Vaši potomci. Nebo si vyhradíte svůj povinný díl, což znamená, že dostanete v penězích 1/4 z toho, co byste nabyli normálně, akorát že povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty majetku po odečtení dluhů. Toto zřeknutí se dědického práva lze učinit pouze u notáře a stojí 4.200,- Kč. Podle Vašeho dotazu, však možná otec nebude schopen se k notáři dostavit.
V rámci pozůstalostního řízení lze dědictví odmítnou úplně nebo s výhradou povinného dílu.
V případě odmítnutí bez výhrady povinného dílu již nejste účastníci řízení a na Vaše místo nastupují Vaše děti, případně další potomci - platí v I. dědické třídě (tato řada neskončí, dokud existuje jen jeden i nezletilý vnuk).
Pokud odmítnete dědictví s výhradou povinného dílu, opět nastoupí na Vaše místo Vaši potomci, avšak s tím, že by Vám měli povinný díl vyplácet oni nebo pak jiní dědicové.
V obou případech, kdy nastupují Vaše děti se nevyplácí dědictví odmítat, neboť pokud máte byť i jen jednoho nezletilého potomka, bude to znamenat, že za něj bude odmítnutí dědictví schvalovat opatrovnický soud. Ten takové odmítnutí schválí, pouze pokud je to v jeho zájmu. Podle dosavadní praxe soudů opatrovnický soud schválí odmítnutí dědictví pouze v případě, že je předlužené. Pokud dluhy nepřesahují hodnotu majetku, není odmítnutí dědictví v zájmu nezletilého, a opatrovnický soud zpravidla takové odmítnutí dědictví neschválí.
Opatrovnické soudy přihlížejí ke konkrétním případům a posuzují je jednotlivě, ale vždy dbají zájmy nezletilého. Argument, že jejich rodiče to nechtějí řešit jistě nebudou brát v úvahu.
Pokud si myslíte, že dluhy otce přesahují jeho majetek, doporučuji za života otce přepsat hrobové místo. U pojištění se ujistěte, že otec uvedl obmyšlenou osobu.
Pojištění obecně jde mimo dědické řízení a mají na něj nárok dědicové, avšak v dědické řízení se to neřeší.
Některé pojišťovny v rozporu se zákonem však čekají na výsledek dědického řízení. Pokud tedy otec uvede oprávněnou (obmyšlenou) osobu, měla by to pojišťovna mimo dědické řízení vyplatit.
Odmítnutí dědictví se vždy vztahuje na veškerý majetek.

_

OBČAN-DLUHY
- Zaplacení směnky - je potřeba příjmový doklad?
- Zaplacení dluhu ze směnky - slouží směnka jako doklad o vrácení dluhu?
- Vrácení dluhu ze směnky - slouží směnka jako doklad o zaplacení dluhu?

Chtěl jsem zaplatit směnku firmě a. s.. Peníze mám v hotovosti. Při předání hotovosti jsem chtěl vystavit příjmový pokladní doklad za předané peníze, ale to mi bylo odmítnuto s tím že doklad o zaplacení bude ta směnka. Podle mého mínění jsem příjmový doklad měl dostat, tak jsem směnku nezaplatil. Chci se zeptat zda mám nebo nemám nárok na vystavení příjmového pokladního dokladu. Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Směnka opravdu v tomto případě slouží jako doklad o zaplacení. Přijmový doklad je tedy zbytečný. O příjmový doklad jistě žádat můžete, resp. máte právo požadovat potvrzení o zaplacení, bez něhož není dobré provádět jakékoliv platby pro případ možných budoucích sporů. Avšak pakliže je takovým dokladem směnka, nárok na jiný doklad dle mého názoru nemáte.

_

FINANCE-DANĚ
- Darování domu rodiči - je výhodnější darování synovi nebo synovi s snaše do SJM?
- Je daňově výhodnější darování nemovitosti potomkovi nebo darování do SJM?
- Kdy se zaplatí nižší daně - při darování potomkovi nebo potomkovi a jeho manželce?
- Darování nemovitosti rodiči svému potomkovi a placení daní
- Daně při darování nemovitosti rodiči svému potomkovi
- Čím byla nahrazena darovací daň od roku 2014?

Bydlíme s manželem v rodinném domě společně s jeho rodiči, kteří mají tento RD ve společném jmění manželů. Nyní se rozhodli nám (syn+snacha) polovinu domu darovat. Je možné darování poloviny domu nám oběma do SJM nebo pouze manželovi? Bude nutné zaplatit nějakou daň? Co je z daňového hlediska výhodnější - darování do SJM nebo darování manželovi - potomkovi dárců? Děkuji, Zuzka
 
ODPOVĚĎ:
Je možné darovat jak pouze manželovi, tak vám oběma do spoluvlastnictví. Darovací daň byla zrušena a darování je nyní předmětem daně z příjmů. Darování od příbuzného v přímé linii (rodiče synovi) i rodičů manžela (tchánové snaše) je od daně osvobozeno.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Příspěvek do fondu oprav u bytu bez lodžie a s lodžií v bytovém domě SVJ
- Může byt bez lodžie platit méně do fondu oprav domu SVJ?
- Nižší příspěvek do fondu opravu u bytu bez balkonu, lodžie, terasy, atria
- Vyšší příspěvek do fondu opravu u bytu s balkonem, lodžií, terasy, atria
- Kdo platí opravy lodžie u domu SVJ - majitel bytu nebo fond oprav SVJ?
- Kdo platí opravy balkonu u domu SVJ - majitel bytu nebo fond oprav SVJ?
- Rozúčtování příspěvku do fondu oprav SVJ 2014 - informace
- Rozúčtování příspěvku do fondu oprav SVJ - § 1180 nového občanského zákoníku 2014
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí náklady soudního řízení u žaloby proti SVJ?
- Kdo platí soudní poplatky u žaloby proti SVJ?

Dle Nařízení vlády č. 366/2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, §5 odst. 1, společnými částmi domu jsou také balkony, lodžie, terasy, atria, i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky.
Dle §1180 odst. 1 nového Občanského zákoníku přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
Kolik může být rozdíl příspěvku do fondu oprav, aby byl spravedlivý vůči bytu bez lodžií? Na shromáždění SVJ při rozhodování o výši příspěvku, protože vlastníci bytu s lodžií jsou 90% všech vlastníků, mohou přehlasovat vlastníkům bytu bez lodžií i stanovit nepatrný rozdíl mezi příspěvky. Existuje kompromisní řešení? Může shromáždění rozhodovat o financování z fondu oprav na zasklení všech lodžií? Pokud bude soud - kdo bude hradit poplatky?  
1999 prohlášení vlastníka domu: lodžie nebyly zahrnuty do společné části domu. Může to znamenat, že lodžie z právního hlediska nejsou společné části domu společenství vlastníků bytových jednotek SVJ?  Vlastníci bytu s lodžií i bez lodžií, ale mající byty se stejnou podlahovou plochou, přispívali do fondu oprav stejnou částkou. 2004 byly u lodžií povrchové stavební úpravy (výměna dlaždic) - financováno z z fondu oprav. Byl tehdy tento princip ustanovení výše příspěvku u těchto rozdílných bytů (s lodžií i bez) a financovaní provedených stavebních úprav lodžií z fondu oprav správný dle platných předpisů? Kdyby předpisy nebyly změněny, mohli-by vlastníci bytu bez lodžií požádat SVJ o jednorázové finanční vyrovnání? Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
V dotazu neuvádíte, zda máte nějak specificky upravený způsob rozúčtování těchto příspěvků, proto předpokládám, že nikoliv a rozúčtování se děje podle dikce zákona č. 72/1994 Sb., tedy "poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu".

Od 1. 1. 2014 platí jednak Vámi odkazovaná pravidla rozúčtování příspěvku stanovená v § 1180 NOZ; dále platí, že "celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků" je v působnosti shromáždění (§ 1208 nového občanského zákoníku NOZ), přičemž při hlasování je povinný souhlas všech vlastníků v případě, že se mění velikost podílu na společných částech domu nebo velikost příspěvku na správu domu jinak než v závislosti na změně velikosti tohoto podílu (§ 1214 nového občanského zákoníku NOZ).

Domnívám se, že reálně může nastat situace, kdy vlastníci bytů s lodžiemi se budou snažit zachovat stávající systém s odkazem na jeho zaběhlost.

V takovém případě má přehlasovaný spoluvlastník právo věc řešit soudně (§ 1209 NOZ) z důvodu nerespektování pravidel stanovených v § 1180 NOZ.

Vlastní rozúčtovací klíč není nijak stanoven a bohužel se mi nepodařilo ani jakékoliv doporučení zjistit.

Zasklení lodžie je možné hradit z fondu oprav, pokud se tak SVJ rozhodne a využití fondu oprav na toto si odhlasuje.
 Soudu platí poplatky žalobce, přičemž soudní poplatky jsou náklady řízení, které v závislosti na úspěchu ve sporu hradí žalovaný (tedy buď zcela, částečně, nebo vůbec).

Osobně se domnívám, že na lodžie i přesto, že nebyly zahrnuty mezi společné části domu, bude nutné nahlížet jako by jimi byly, protože svým charakterem tomu odpovídají (resp. nelze je vymezit jako "místnost", když nejsou tvořeny obvodovými stěnami, podlahou a stropem). Stanovení výše příspěvku rovným dílem nemusí v rozporu s právem, v tomto ohledu je nutné posoudit prohlášení vlastníka a stanovy SVJ. Otázku náhledu na lodžie je bohužel nutné podrobit hlubší analýze.