Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 50 (listopad 2014)
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 26. listopad 2014
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde.
PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodloužení pracovní smlouvy a služební zákon 2015
- Vliv služebního zákona 2015 na prodloužení pracovní smlouvy u úředníka
- Pracovní smlouva na dobu neurčitou u úředníka - § 20 služebního zákona 2015
Prodloužení pracovního poměru na dobu určitou a nároku na dobu neurčitou. Jsem zaměstnána ve státní správě od 1.12.2011 – smlouva na dobu určitou na jeden rok. Následně prostřednictvím dohody o změně pracovního poměru mi byla smlouva prodloužena o 3 roky. Pracovní poměr na dobu určitou skončí tedy k 1.12.2015. Jelikož jsem ve stání sféře, bude se na mně vztahovat připravovaný služební zákon. S partnerem bychom chtěli založit rodinu a já by se ráda měla kam po rodičovské vrátit. Potřebovala bych tedy poradit, či mi zaměstnavatel může znovu prodloužit pracovní smlouvu na 3 roky (to samozřejmě neudělá když budu těhotná) nebo mám nárok na smlouvu na dobu neurčitou. Dotkne se mne v tomhle ohledu nějak služebný zákon? Děkuji, Samanta
ODPOVĚĎ:
Služební zákon není v současné době schválenou normou, i když jeho platnost se předpokládá od 1.1.2015. Vezmeme-li v úvahu, že tedy tento zákon nabude platnosti a bude na Vás dopadat, pak trvání pracovního poměru na dobu určitou či neurčitou obsahuje § 20 služebního zákona, a to velice stručně. Pracovní poměr úředníka se primárně uzavírá na dobu neurčitou. Na dobu určitou je přijímán zaměstnanec, pokud dosud nevykonal úspěšně úřednickou zkoušku, nebo jako náhrada za dočasně nepřítomného zaměstnance nebo v případech, které stanoví vláda svým nařízením. Prováděcí předpis v podobě vládního nařízení zatím nebyl vydán.
Obecně lze však říci, že pokud Vám bude končit pracovní poměr na dobu určitou, záleží zcela na vůli zaměstnavatele, zda bude chtít Váš pracovní poměr prodloužit, a to opět na dobu určitou, budou-li k tomu zákonné důvody, nebo na dobu neurčitou. Skutečnost, že budete v době uplynutí doby sjednání pracovního poměru např. na mateřské dovolené, nemá na toto rozhodnutí žádný vliv, tj. je možné, že Váš pracovní poměr prostě skončí, nebo bude prodloužen, jak bylo uvedeno výše. Nárok na pracovní poměr na dobu neurčitou však rozhodně nemáte.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Co je to běžné opotřebení bytu a jeho vybavení při nájmu bytu (§ 2293/1 nového občanského zákoníku 2014)
- Běžné opotřebení bytu nájemncem - co je to? (§ 2293/1 nového občanského zákoníku 2014)
- Je možné nepodepsat předávací protokol k nájemnímu bytu kvůli nesouhlasu s jeho obsahem?
- Následky nepodepsání předávacího protokolu nájemního bytu při ukončení nájmu
- Předávací protokol při ukončení nájmu podepsaný pod nátlakem pronajímatele
- Uzavření podnájemní smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem - je to právně možné?
- Může nájemník uzavřít s pronajímatelem podnájemní smlouvu (i když je nájemce a ne podnájemník)?
- Nevýhody podnájemní smlouvy proto nájemní smlouvě
- Výhody a nevýhody podnájemní smlouvy proti nájemní smlouvě
07/2014 jsem uzavřel s majitelem bytového domu podnájemní smlouvu na pokoje v bytě 3+1 na dobu určitou (1 rok) a byla zaplacena kauce vy výši jednoho nájmu. Ve smlouvě byla sjednána výpovědní lhůta jeden měsíc. 1.9.2014 jsem smlovu o podnájmu k 1.10.2014 vypověděl. Při ukončení podnájmu a předávání pokoje byly do předávacího protokolu majitelem zapsany následující škody: škrábanec na desce stolu a škrábance na botníku. Následny byla tato poškození (dle mého názoru běžné opotřebení) účtována za 100 a 200, - což mi bylo odečteno z vrácené kauce. I přes můj nesouhlas jsem tento protokol musel podepsat a škodu uhradit, protože v opačném případě majitel hrozil tím, že mi naúčtuje celou cenu za uvedený nábytek a přenechá mi jej. Lze se proti tomuto nějak zpětně bránit? Navíc jsem dodatečně zjistil, že jako přímý majitel nemovitosti se mnou měl uzavřít nájemní smlouvu, díky které mám větší oporu v občanském zákoníku a ne pouze podnájemní smlouvu (majitel není nájemcem daného byto, ale přímý majitel). Lze nějak takto uzavřenou smlouvu zpochybnit? Děkuji, Vendelín
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Náhrada škody na nábytku:
V obecné rovině platí, že při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci (nejčastěji pojímaný jako předávací protokol), přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu (§ 2225/1 občanského zákoníku).
V případě nájmu bytu je pak tato problematika upravena speciálně v § 2293/1 občanského zákoníku, dle něhož odevzdá nájemce byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení výslovně neřeší, co se rozumí termínem "obvyklé opotřebení při řádném užívání", resp. "běžné opotřebení při běžném užívání", lze však usuzovat, že tento termín zahrnuje zejména normální pokles estetických a funkčních vlastností věcí, který je přímým a obvyklým následkem jejich běžného užívání, a to s přihlédnutím k délce takového užívání.
Pokud jste se závěry pronajímatele nesouhlasil, nebyl jste v žádném případě povinen předávací protokol podepsat, resp. by bylo vhodnější, kdybyste do předávacího protokolu svůj nesouhlas písemně vyjádřil. V současné chvíli se má naopak za to, že veškerý obsah předávacího protokolu odpovídá Vaší dohodě s pronajímatelem a možnost dalších právních kroků je tím značně omezena.
2/ Zpochybnění platnosti předávacího protokolu:
Dle § 551 občanského zákoníku platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby, tzn. že je-li právní jednání učiněno pod nátlakem, nemůže se o právní jednání vůbec jednat. V tomto ohledu je však otázkou, zda je možné Vámi popsaný postup pronajímatele hodnotit jako nátlak a to nátlak natolik intenzivní, který by měl za následek naprosté vyloučení projevu Vaší vůle.
V tomto ohledu se v současné chvíli můžete obrátit na pronajímatele s písemnou výzvou k vrácení částky, kterou Vám strhl z kauce, a to s odůvodněním, že se dle Vašeho názoru jedná o bezdůvodné obohacení na straně pronajímatele (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení je pronajímatel povinen, a to z důvodu neplatnosti předávacího protokolu, k jehož podpisu jste byl donucen pod nátlakem.
Nebude-li však pronajímatel na základě Vaší písemné výzvy ochoten částku 300 Kč vrátit, je dle mého názoru (s ohledem na výši sporné částky) podnikání dalších právních kroků (tzn. podání žaloby k soudu) zcela zbytečné.
3/ Zpochybnění platnosti podnájemní smlouvy:
Přestože ve Vašem případě bylo na místě uzavřít smlouvu nájemní, nelze z prostého faktu označení smlouvy jako "podnájemní" usuzovat na její neplatnost. V této souvislosti je vhodné upozornit na základní pravidla výkladu právních jednání dle občanského zákoníku:
- právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555/1 občanského zákoníku), nikoli tedy podle svého názvu,
- co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět; nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen; při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (§ 556 občanského zákoníku),
- na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 občanského zákoníku),
- má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby (§ 575 občanského zákoníku),
- týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku).
S ohledem na shora uvedená základní interpretační pravidla každého právního jednání lze uzavřít, že předmětná podnájemní smlouva představuje spíše platné právní jednání, přičemž se na ní může pohlížet jako na smlouvu nájemní. Vzhledem k ukončení její platnosti se pak jakékoli zpětné zpochybňování její platnosti jeví jako zbytečné.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dohoda o provedení práce - zaměstnavatel nedává dovolenou
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Dohoda o provedení práce - odstoupení
- Odstoupení od dohody o provedení práce
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnavatel nechává pracovat zaměstnance více než 300 hodin za rok na dohodu o provedení práce - je to v pořádku?
Dohoda o provedení práce: můj zaměstnavatel mi za 14 měsíců poskytl pouze 4 dny pracovního volna, mohu s ním okamžitě rozvázat pracovní poměr resp. odstoupit od smlouvy? Pracuji každý den 10-12 hodin. Jde mi o to ukončit tuto dohodu, protože jsem si našel nové zaměstnání. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Pokud máte se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce, můžete na jejím základě odpracovat za kalendářní rok max. 300 hodin (§ 75 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce). Do tohoto limitu se započítávají i práce konané pro téhož zaměstnavatele na základě jiných dohod o provedení práce. Pokud pracujete každý den 10–12 hodin, je tento maximální limit velmi rychle vyčerpán. Zaměstnavatel tak nerespektuje ustanovení zákoníku práce. Obecně pro dohodu o provedení práce platí, že se na ní nevztahuje ustanovení zákoníku práce týkající se pracovní doby a doby odpočinku (tj. např. povinný odpočinek v týdnu), pouze výkon práce nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (§77 odst. 2 písm. d) ZP). Dohoda o provedení práce však je koncipovaná tak, že absolutně vylučuje Vámi uváděné jednání zaměstnavatele. Je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce, který danou věc prověří a může zaměstnavateli uložit povinnost k nápravě a případně i pokutu (která by v tomto případě mohla být dosti vysoká).
Zákon nestanoví způsob ukončení dohody o provedení práce, nýbrž pouze dohody o pracovní činnosti. Přímo dohoda o provedení práce může obsahovat možnosti ukončení. Pojmově je však dohoda o provedení práce uzavírána na určitou dobu pro provedení určité práce zaměstnancem. Jednostranné ukončení tak možné není.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vydělávající osoba a student - nárok na příspěvek na bydlení od státu
- Příspěvek na bydlení - je nutné trvalé bydliště?
- Kdo má nárok na příspěvek na bydlení - informace
- Kolik % platu nestačí k pokrytí nákladů na bydlení aby byl nárok na příspěvek na bydlení
- Podmínky získání příspěvku na bydlení od statu
- Trvalé bydliště studenta v bytě a vliv na příspěvek na bydlení
Jsem aktuálně posledním rokem studentem navazujícího magisterského studia (prezenční studium) a nejpozději v červnu 2015 po státnicích skončím se školou (ale věku 26 let dovrším již 18. února a jak jsem zjistil, ztrácím k tomuto dni veškeré slevy na studenta), přítelkyně již od září 2014 pracuje. Naskytla se nám možnost osamostatnit se (do teď jsme bydleli u rodičů), tedy přestěhovat se do bytu jako nájemci. Náklady na bydlení by činili kolem 8.000 a přítelkyně vydělává okolo 13.000 Kč, což podle internetových kalkulaček (k roku 2014) splňuje podmínky pro získání příspěvku na bydlení. Já totiž při studiu nemám možnost žádného přivýdělku, tudíž můj měsíční příjem je 0, -.
Je pro nás výhodnější, když do nového nájemního bytu půjdeme bydlet společně (že oba budeme mít v tomto bytě trvalé bydliště), nebo je výhodnější, aby přítelkyně bydlela v tomto bytě sama a já jí prozatím pouze navštěvoval (v tomto bytě by tedy měla trvalé bydliště pouze 1 dospělá osoba s výše uveden příjmem). Při jaké možnosti je výhodnější dosáhnout vyšší částky příspěvku na bydlení? Děkuji Teodor
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Je tedy zapotřebí nejprve v daném bytě po celé kalendářní čtvrtletí bydlet, mít zde trvalé bydliště a hradit náklady na bydlení a teprve poté je možné o příspěvek požádat.
Příjmy dokládají pouze ty osoby, které v bytě mají trvalé bydliště. Pokud byste v bytě bydleli společně, ale trvalé bydliště by zde měl jen jeden z vás, bude své příjmy dokládat pouze ten, kdo má v bytě trvalé bydliště. Jestliže zde budete mít trvalé bydliště oba, budete muset dokládat své příjmy oba dva. Vzhledem k tomu, že Vy jako student žádný příjem nemáte, můžete mít klidně v bytě trvalé bydliště oba, na nárok na příspěvek na bydlení to nebude mít negativní vliv. Jiná situace by byla, pokud byste měl příjem i Vy. Pak by bylo výhodnější, aby měl v bytě trvalé bydliště jen jeden z vás dvou (ten, kdo má nižší příjmy).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Soused špehuje z okna - jak se bránit?
- Soused se dívá na zahradu z okna a špehuje nás - jak se bránit?
- Obtěžování od souseda sledováním z okna - jak se bránit?
Sousedova 2 okna jsou do naší zahrady. Jsou výš tak že má přehled o celém dění na zahradě. To i využívá. Ruší stále soukromí. Co mohu dělat a jak by okna měla být přizpůsobena? Mám vůbec právo se nějak bránit a mít nějaké požadavky? Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ.
Ve Vašem případě je rozhodné, jakým způsobem soused Vaše soukromí ruší, tzn. zda pouze dění na Vaší zahradě sleduje z oken svého domu či zda o tom pořizuje např. i záznamy na fotoaparát, kameru apod. (popř. jak často tak činí).
Dle § 81/2 občanského zákoníku jsou chráněny mimo jiné soukromí každého člověka, jakož i jeho projevy osobní povahy. Podrobnější pravidla pro ochranu podoby člověka a jeho soukromí jsou pak uvedena v § 84 a násl. občanského zákoníku.
V tomto ohledu je podstatným zejména § 86 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Domníváte-li se, že sledováním dění na Vaší zahradě bylo Vaše soukromí narušeno podstatným způsobem, tzn. že byla dotčena Vaše osobnostní práva, můžete se ve smyslu § 82/1 občanského zákoníku domáhat, aby bylo od tohoto neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Ve Vámi popsaném případě se tak můžete obrátit na soud s žalobou, v níž vylíčíte skutkový stav, přiložíte maximum důkazů a budete se domáhat, aby soud Vašemu sousedovi zakázal narušovat Vaše soukromí cíleným pozorováním dění na Vaší zahradě. V této souvislosti je však nezbytné poukázat na poměrnou nejistotu výsledku takového soudního sporu (zejména v otázce dokazování míry narušení Vašeho soukromí sousedem), stejně jako je nutné vzít v úvahu praktickou nevymahatelnost případného rozsudku. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
Ze znění dotazu pak nepředpokládám, že právní závadnost počínání Vašeho souseda by svou intenzitou naplnila skutkovou podstatu trestného činu nebezpečného pronásledování, kterého se dle § 354/1 písm. b) trestního zákoníku dopustí ten, kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých.
Co se týče umístění oken sousedova domu, je nezbytné vycházet z § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb.), který však upravuje prakticky pouze umístění oken obytných místností ve vztahu k odstupům sousedních staveb, umístění oken směrem do zahrady sousedního pozemku zde nijak regulováno není.
_
RODINA-SJM
- Darování podílu nemovitosti v SJM jiné osobě - je nutný souhlas manžela, manželky?
- Darování majetku ve společném jmění manželů - pravidla, informace
- Darování majetku v SJM - pravidla, informace
- Je nutný souhlas s darováním poloviny majetku v SJM jiné osobě (dceři, synovi, dětem)?
- Postup darování části SJM jedním z manželů (nemovitost) synovi, dceři, dětem, cizí osobě
- Je možné darovat nemovitost v SJM jen jedním z manželů (darování svého podílu) jiné osobě?
Vlastním s manželkou v SJM chatu. Je možné svoji polovinu někomu darovat (dceři, synovi, manželce)? Je problém při darování podílu nemovitosti v SJM dětem? Je nutný souhlas manželky? Děkuji, Gustav
ODPOVĚĎ:
Věci patřící do společného jmění manželů SJM nejsou vyjádřeny podíly, jako tomu je např. u věcí patřících do spoluvlastnictví. Tedy majetek v SJM můžete převést pouze celý se souhlasem obou manželů. Pokud byste na převodu poloviny chaty svým dětem trval a Vaše manželka by byla zásadně proti takovému jednání, muselo by mezi Vámi dojít nejprve k úpravě manželského majetkového režimu odlišně od zákona. tzn. smluvně vyčlenit nemovitou věc ze SJM. Následně by formou vypořádání došlo k rozdělení nemovitosti do podílového spoluvlastnictví. Poté byste již mohl polovinu nemovitosti bez souhlasu manželky někomu darovat. Tento postup je však velmi složitý a lze stejného způsobu docílit i některým ze způsobu pořízení pro případ smrti (závěť, dědická smlouva).
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace přepravy zboží vydraženého na Aukro - rozbití předmětu při přepravě
- Od kdy je věc předaná kupujícímu - při převzetí nebo předání přepravci, poště?
- Kdo řeší rozbití věci při přepravě - kupující nebo prodávající?
- Prodávající špatně zabalil věc a ta se rozbila při přepravě - kdo odpovídá za škodu?
- Odpovědnost dopravce za škodu na zásilce - poškození zboží, věci při přepravě
- Lhůta na uplatnění škody při přepravě u dopravce
Na obchodním portálu Aukro jsem vydražila 17.8.2014 prosklenou vitrínu. Po zaplacení mi ji prodejce poslal přepravní službou Toptrans. Během přepravy se vitrína rozbila, odmítla jsem si ji tedy převzít a vitrínu jsem u přepravní služby reklamovala. Zaslala jsem reklamační formulář přimo z webových stránek firmy Toptrans a následně i mailem. Situaci jsem oznámila prodejci, ale ten odmítá cokoli řešit a přepravní firma Toptrans mi na reklamaci neodpovídá. Jak mám dál postupovat, abych dostala zpět peníze? Děkuji, Tereza
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Právní vztah k prodávajícímu:
Dle § 2090/1 občanského zákoníku platí, že má-li prodávající podle kupní smlouvy věc odeslat (což je i Váš případ), chápe se prodávaná věc za předanou kupujícímu již okamžikem jejího předání dopravci k přepravě této věci ke kupujícímu, přičemž prodávající je zároveň povinen umožnit kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci. Dle § 2091/1 občanského zákoníku je pak prodávající ještě povinen označit věc zjevně a dostatečně jako zásilku pro kupujícího.
Dle znění dotazu předpokládám, že prodávající ve Vašem případě všechny shora uvedené povinnosti splnil, tzn. předal prodávanou věc dopravci, tuto věc řádně označil jako zásilku pro Vás a umožnil Vám uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci (t. j. že Vás označil jako příjemce zásilky, který je oprávněn k jejímu převzetí v určeném místě). V tomto případě se tedy prodávaná věc považuje za Vám předanou již v okamžiku jejího předání dopravci, tzn. že za následně vzniklou škodu prodávající již neodpovídá.
Ze shora uvedeného však existují 2 výjimky, o kterých je vhodné vědět:
- neoznačí-li prodávající řádně prodávanou věc, kterou předal dopravci k přepravě ke kupujícímu, nastanou účinky odevzdání věci až ve chvíli, kdy prodávající oznámí kupujícímu bez zbytečného odkladu, že mu věc odeslal, a určí-li ji dostatečně v oznámení; bez tohoto oznámení je věc kupujícímu odevzdána, až předá-li mu ji dopravce (§ 2091/2 občanského zákoníku) ; v tomto případě by tedy za škodu mohl odpovídat i prodávající;
- není-li ujednáno, jak má být prodávaná věc zabalena, zabalí prodávající věc podle zvyklostí; nejsou-li, pak způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu; stejným způsobem opatří prodávající věc pro přepravu (§ 2097 občanského zákoníku) ; pokud by tedy došlo k poškození věci v důsledku jejího nedostatečného zabalení, odpovídal by za tuto škodu opět prodávající.
V návaznosti na shora uvedené proto můžete zvážit, zda za způsobenou škodu neodpovídá ve Vašem případě prodávající (zejména v důsledku nedostatečného zabalení zásilky).
2/ Právní vztah k dopravci:
Dle § 2558 občanského zákoníku je dopravce v první řadě povinen provést přepravu do místa určení s odbornou péčí v ujednané době.
Příjemce zásilky nabývá práva z přepravní smlouvy, požádá-li o vydání zásilky po jejím dojití do místa určení, popřípadě po uplynutí doby, kdy zásilka měla do místa určení dojít. Tím okamžikem přechází na příjemce i právo na náhradu škody na zásilce (§ 2561 občanského zákoníku).
Co se týče vzniku škody na přepravované věci, je vhodné připomenout, že (§ 2566 - § 2569 občanského zákoníku) :
- dopravce je povinen nahradit škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci; to neplatí, prokáže-li, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče;
- povinnosti k náhradě škody se dopravce zprostí, prokáže-li, že škodu způsobili a/ odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky, b/ vada či přirozená povaha zásilky, včetně obvyklého úbytku nebo c/ vadný obal zásilky (pokud dopravce odesílatele na vadnost obalu předem prokazatelně upozornil) ;
- při ztrátě nebo zničení zásilky nahradí dopravce cenu, kterou zásilka měla v době, kdy ji převzal;
- při poškození nebo znehodnocení zásilky nahradí dopravce rozdíl mezi cenou, kterou zásilka měla v době jejího převzetí dopravcem, a cenou, kterou by v této době měla zásilka poškozená nebo znehodnocená;
- není-li právo na náhradu škody u dopravce uplatněno do šesti měsíců ode dne převzetí zásilky, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo bylo uplatněno opožděně.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na dopravce s písemnou výzvou k náhradě Vám způsobené škody (tato výzva nemusí být samozřejmě omezena pouze na formulářovou reklamaci, výzvu lze koncipovat i vlastními slovy). V této výzvě identifikujte dopravce, odesílatele i sebe (jako příjemce), specifikujte přepravovanou věc a popište vzniklou škodu. Dále je nezbytné vyčíslit vzniklou škodu v penězích a stanovit dopravci přiměřenou lhůtu k její náhradě. Ve výzvě můžete také zmínit svou připravenost řešit věc soudní cestou, popř. kontaktováním České obchodní inspekce. Jednu podepsanou kopii výzvy si ponechte, druhou odešlete doporučeně s dodejkou dopravci.
V případě přetrvávající pasivity dopravce se můžete obrátit na Českou obchodní inspekci s podnětem k prověření postupu dopravce:
http://www.coi.cz/
tento orgán však není oprávněn přikázat dopravci, aby Vaší reklamaci vyhověl. Současně se můžete obrátit s žalobou na soud, v tomto případě Vám doporučuji využít služeb advokáta:
_
RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstrukce nezkolaudované dílny do 100 m2 - stačí stavební ohlášení nebo musí být povolení?
- Dílna bez stavebního povolení a rekonstrukce - je nutné stavební povolení nebo jen ohlášení?
- Rekonstrukce stavby nezapsané v katastru nemovitostí - je to problém?
- Kdy není nutné stavební ohlášení a stavební povolení při rekonstrukci stavby?
- Kdy je nutné stavební povolení nebo ohlášení stavby při rekonstrukci stavby?
Manžel chce rekonstruovat hobby dílnu, kterou posléze bude užívat pro podnikání (truhlář). Dílna není zanesena v katastru nemovitostí, neboť je postavena před mnoha lety. Ale je zaměřena a lze dohledat původní stavební plány. Manžel se rozhoduje, zda rekonstrukci provést na stavební povolení nebo na ohlášení stavby (stavba je do cca 100 m2). Soused by mohl být problémovým a nesouhlasit, pokud bychom za ním přišli s dotazem, že potřebujeme jeho souhlas. Již jednou se snažil blokovat stavbu u rodinného domu, ale docílil jenom prodloužení délky řízení. Nemá pádné argumenty, jen si neustále stěžuje. Prosím o radu, jak rekonstrukci provést v rámci dodržení zákona. Rekonstrukce je opravdu nutná, dílna je v havarijním stavu. Rekonstrukcí by se dílna i odhlučnila a nerušila by tak činnost mého muže okolí. Rekonstrukci bychom plánovali v rámci zahájení řízení příští rok (2015). Děkuji. Pavlína
ODPOVĚĎ:
Pro začátek své odpovědi uvádím, že skutečnost ne/zanesení předmětné dílny do katastru nemovitostí není pro případné stavební řízení rozhodná, neboť příslušná ustanovení stavebního zákona se vztahují na stavební činnost jako takovou, tzn. bez ohledu na to, zda je tato činnost prováděna na stavbě, která se dle katastrálního zákona do katastru nemovitostí zanáší či nikoli.
Dle § 2/3 a 4 stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Stavební zákon pak pod pojmem stavba rozumí podle okolností i její část nebo změnu dokončené stavby.
V případě rekonstrukce dílny by se mohlo s největší pravděpodobností jednat o změnu dokončené stavby, kterou je dle § 2/5 stavebního zákona:
a/ nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b/ přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c/ stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Dle § 103/1 písm. c), d) a e) bod 1 stavebního zákona nejsou vydání stavebního povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případě:
- staveb o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepených, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení,
- udržovacích prací, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
- stavebních úprav, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.
Dle § 104/1 písm. d) a j) stavebního zákona vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu mimo jiné:
- stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
- udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103/1 písm. c) stavebního zákona.
Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují samozřejmě i veškeré změny dokončených staveb (uvedených v § 104/1 stavebního zákona), pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.
Stavební povolení je pak dle § 108/1 stavebního zákona vyžadováno ve všech případech, v nichž není možné aplikovat § 103 nebo § 104 stavebního zákona, přičemž stavební povolení je zapotřebí i při změnách staveb uvedených v § 104 stavebního zákona (ohlašované stavby), jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.
Jelikož pro aplikaci správného ustanovení stavebního zákona je zapotřebí zejména prostudovat dostupnou stavebně-technickou dokumentaci stavby, doporučuji Vám konzultovat stavební záměr předem s místně příslušným stavebním úřadem, který by Vám měl v souladu s vlastní rozhodovací praxí (která se napříč různými stavebními úřady může i značně lišit) doporučit optimální typ stavebního řízení.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vymazání předkupního práva na nemovitost pro firmu - firma nekomunikuje
- Vymazání předkupního práva na nemovitost - postup, návod, informace
- Vymazání předkupního práva z katastru nemovitostí - postup, návod, informace
- Návrh na vklad do katastru nemovitostí - výmaz předkupního práva z důvodu zániku
- výmaz předkupního práva z KN z důvodu zániku
Jak požádat katastr nemovitostí aby vymazal předkupní právo na mojí nemovitost, na které bylo zřízeno firmou od které jsme nemovitost kupovali v roce 1994 na dobu 10 let. Lhůta uplynula 2004? Firma se nemá k tomu, aby podala návrh na výmaz předkupního práva.
Děkuji, Daniela
ODPOVĚĎ:
Pokud je to tak, jak uvádíte, předkupní právo zřízené na 10 let zaniklo uplynutím lhůty, na kterou bylo zřízeno, tedy v roce 2004. V současné době tedy můžete podat návrh na vklad do katastru nemovitostí na výmaz uvedeného předkupního práva z důvodu jeho zániku.
Firmu, které předkupní právo svědčilo, uveďte jako účastníka vkladového řízení a danou smlouvu podejte jako přílohu k návrhu na vklad. Neuvádíte bohužel žádné konkrétní informace o dané kupní smlouvě, nicméně v obecné rovině by výmazu zaniklého předkupního práva nemělo nic bránit.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výpis z dědického řízení jen pro 1 dědice (bez informací o ostatních dědicích)
- Zkrácená verze dědického řízení - písemný výňatek pro 1 dědice
Usnesení o dědictví obsahuje celou řadu položek pro dva dědice. Je možné notáře požádat o "zkrácenou verzi" či výpis, obsahující jen část dědictví jednoho dědice? Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
To není možné. Dle zákona musí být v usnesení o skončení řízení o pozůstalosti všechny náležitosti (§ 184 zákona o zvláštních řízeních soudních - z. ř. s.), „zkrácená verze“ by tyto náležitosti neobsahovala. Výpis notář rovněž neposkytuje.
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Manželka vyměnila družstevní byt za jiný v době manželství - patří byt do SJM?
- Manželk vyměnil družstevní byt za jiný v době manželství - patří byt do SJM?
Za svobodna jsem si pořídila družstevní byt 1+1. Za manželství jsem tento roku 2000 vyměnila za 2+1, rozdíl ceny zaplatili moji rodiče. V Dohodě o výměně bytu jsem uvedena jen já. Při převodu do osobního vlastnictví OV 2003 však bytové družstvo BD uvedlo nás oba a na katastru nemovitostí KN bylo zapsán byt do společného jmění manželů SJM (bytové družstvo BD neřešilo původ vlastnictví a na mou námitku tehdy uvedlo, že nezkoumají, kdo si byt zaplatil, ale uvádějí vždy oba manžele). 2007 jsme si vzali úvěr na revitalizaci domu, který po odchodu manžela 2008 k jiné ženě, platím vč. ostatních nákladů na bydlení jen já. Rozvod 2009. V bytě bydlím já a naše 2 děti. Vypořádání majetku řeší soud. Bývalý manžel požaduje finanční náhradu i za byt. Prosím o informaci, zda byt 1+1 a 2+1 patří do SJM, v případě, že i dle vašeho názoru patří, ke kterému datu májí být oceněny byty. Dle mého názoru jsem si já pořídila byt za svobodna, ten jsem si za manželství vyměnila za větší a doplatek jsem zaplatila jen já, bývalý manžel se na tom nepodílel žádnou částkou, tak proč bych mu měla ještě platit vyrovnání za byt. Uzavřením manželství mu vznikl pouze společný nájem, který rozvodem zanikl.
Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Bohužel pro Vás podle staré právní úpravy platné v době, kdy jste se s manželem stali členy bytové družstva, platilo, že stal-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem v bytovém družstvu, automaticky to zakládalo členství v tomto družstvu i manželovi druhému. Původní Váš byt 1+1, který jste nabyla za svobodna do SJM nepatří, byt 2+1, u kterého jste nabyla členských práv za trvání manželství pak ano. Při vypořádání však určitě argumentujte a zejména pak doložte situaci, za jaké jste k bytům přišla. Soud toto jistě posoudí a zohlední při stanovení výše manželova podílu. Co se týče ocenění bytů, tak zde je potřeba vycházet k jeho stavu v době, kdy dochází k rozvodu manželství.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení trestného činu vraždy - 15 nebo 20 let?
- Za kolik let se promlčí vražda (trestný čin vraždy)
- Promlčecí doba, lhůta vraždy
Četl jsem na webu, že 20 let stará vražda je "téměř promlčena". Myslel jsem, že promlčecí doba je 15 let, ale že trestnost ani pak nezaniká. Nerozumím tomu a rád bych své poznatky z novin korigoval dle vaší erudice. Svatopluk http://www.novinky.cz/349783-.html
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že u vraždy v základní skutkové podstatě (§ 140 odst. 1 TZ) je promlčecí doba (§34) stanovena trestním zákoníkem na 15 let. V případě kvalifikované skutkové podstaty (§ 140 odst. 3) je pak promlčecí doba prodloužena na 20 let. Vyloučeny z promlčení jsou trestné činy uvedené v § 35 trestního zákoníku. V § 34 odst. 3 je taktéž určena doba, kdy promlčení neběží a v § 35 odst. 4, 5 skutečnosti, na základě kterých se promlčecí doba přeruší a běží znovu. Níže Vám předmětná ustanovení vkládám, abyste si případ mohl zanalyzovat.
§ 34
Promlčecí doba
(1) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu,
b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,
c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let,
d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,
e) tři léta u ostatních trestných činů.
(2) Promlčecí doba počíná běžet u trestných činů, u nichž je znakem účinek anebo u nichž je účinek znakem kvalifikované skutkové podstaty, od okamžiku, kdy takový účinek nastal; u ostatních trestných činů počíná běžet promlčecí doba od ukončení jednání. Účastníkovi počíná běžet promlčecí doba od ukončení činu hlavního pachatele.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává
a) doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku,
b) doba, po kterou bylo trestní stíhání přerušeno,
c) doba, po kterou oběť trestného činu obchodování s lidmi (§ 168) nebo některého trestného činu uvedeného v hlavě třetí zvláštní části tohoto zákona o trestných činech proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti byla mladší osmnácti let,
d) zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání,
e) doba, po kterou nebylo možné pachatele v České republice trestně stíhat, jde-li o čin, jehož trestnost se posuzuje podle zákona České republiky na základě § 8 odst. 1,
f) doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo do pozbytí jeho platnosti z jiného důvodu,
g) doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.
4) Promlčecí doba se přerušuje
a) zahájením trestního stíhání pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícím vzetím do vazby, vydáním příkazu k zatčení, podáním žádosti o zajištění vyžádání osoby z cizího státu, vydáním evropského zatýkacího rozkazu, podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, vyhlášením odsuzujícího rozsudku pro tento trestný čin nebo doručením trestního příkazu pro takový trestný čin obviněnému, nebo
b) spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.
§ 35
Vyloučení z promlčení
Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů,
b) za trestné činy rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.
§ 140
Vražda
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.
(2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.
(3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2
a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě,
c) na dítěti mladším patnácti let,
d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci,
e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
h) opětovně,
i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky.
(4) Příprava je trestná.
_
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Do kdy se musí sepsat darovací smlouva pokud existuje budoucí darovací smlouva?
- Budoucí darovací smlouva - do kolika let se musí sepsat řádná darovací smlouva?
- Smlouva o smlouvě budoucí darovací - do kdy se musí sepsat darovací smlouva?
- Je možné napsat do budoucí darovací smlouvy lhůta do kdy bude sepsána řádná darovací smlouva?
- Kdy zaniká budoucí darovací smlouva - informace
- Zrušení budoucí darovací smlouvy na byt, dům, zahradu, pozemek, nemovitost
- Kdy zaniká smlouva o smlouvě budoucí darovací - informace
- Zrušení smlouvy o smlouvě budoucí darovací na byt, dům, zahradu, pozemek, nemovitost
Je možné sepsat budoucí darovací smlouvu na byt, do kolika let se musí sepsat řádná smlouva? Lze uvést do této budoucí darovací smlouvy, že až za 10 let? Děkuji, Radek
ODPOVĚĎ:
Smlouvu o smlouvě budoucí darovací, na základě níž má být uzavřena budoucí darovací smlouva, jejímž předmětem je byt, lze za běžných okolností uzavřít. NOZ nijak nelimituje, lhůtu ve které má být budoucí smlouva uzavřena. Pokud ve smlouvě o smlouvě budoucí lhůta pro uzavření budoucí smlouvy není stanovena, je jí ze zákona lhůta jednoho roku.
Je však důležité, aby lhůta, do kdy je nutné uzavřít budoucí hlavní smlouvu, byla určitelná. Tato doba může být stanovena určitým dnem nebo určitou lhůtou. Z toho důvodu doporučuji ve smlouvě o smlouvě budoucí se vyhnout formulaci „až za 10 let“, neboť smyslem smlouvy o smlouvě budoucí je stanovit lhůtu, ve které se nejméně jedna strana zaváže uzavřít po vyzvání budoucí smlouvu. Formulace „až za 10 let“ působí jako odkládací podmínka, která nám říká, že dříve než za 10 let smlouvu uzavřít nelze. Takové ustanovení je pak dle mého názoru v rozporu se smyslem institutu smlouvy o smlouvě budoucí.
Na závěr bych ještě dodala, že nový občanský zákoník 2014 (NOZ 204) umožňuje zprostit se povinnosti uzavřít budoucí smlouvu v případě, že dojde ke změně okolností, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nezle rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. Tedy při stanovení delší lhůty pro uzavření smlouvy, nelze takovou možnost zcela vyloučit.
Vzor této smlouvy najdete zde: http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma.html
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Postup vymáhání peněz po internetovém obchodu - eshop nedodal zboží a nekomunikuje
- Postup vymáhání peněz po eshopu - internetový obchod nedodal zboží a nekomunikuje
- Úroky z prodlení - eshop nevrátil peníze za nedoručené zboží a nekomunikuje
Na internetovém obchodě jsem zaplatil předem obchodníkovi, který mi zboží nedodal cca od 07/2014 a ani měsíc po vypovězení smluv jsem nedostal peníze zpět. Bohužel jsem v tomto obchodě uzavřel tři kupní smlouvy (první 24. 6. 2014; druhou 26. 6. 2014 a třetí 9. 7. 2014) na zboží, které však většinou nebylo skladem a zaplatil jsem je předem na účet prodejce, což mi potvrdil jak na mém účtu ve svém obchodě, tak e-mailem. U zboží bylo datum dodání „déle, než 21 dní“ ovšem přijde mi amorální zboží nedodat ani za tři měsíce. 3. 9. 2014 jsem všechny kupní smlouvy vypověděl, což jsem učinil jak písemnou formou (dopisy doporučeně a na dodejku), tak elektronicky do e-mailu. Prodávající neodpověděl a peníze mi v zákonné čtrnáctidenní lhůtě nevrátil, přesto, že jsem jej znovu upozornil na jeho pochybení. Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Obráťte se na Českou obchodní inspekci ČOI, kde podejte podnět k prošetření obchodníka. Pakliže se jedná o vyšší částku, doporučuji ještě jednou poslat prodejci dopis tzv. předžalobní upomínku/výzvu, kde jej vyzvěte k plnění a pohrozte mu, že pakliže tak ve lhůtě, kterou mu dáte (např. 1 měsíc), neučiní, obrátíte se na soud.
Pokud nebude reagovat, nezbývá Vám než se na soud žalobou o vydání peněžitého plnění skutečně obrátit. Vzor žaloby najdete na Internetu, takže si ji můžete sepsat i sám.
Lze také požadovat zákonný úrok z prodlení z částky, která Vám měla být vrácena. Počítejte s tím, že soudní řízení je zpoplatněno, hradí se 1000, - Kč + 5% z dlužné částky. Zkuste proto prověřit, zda-li společnost ještě existuje, zda je vůbec koho žalovat. Pokud by totiž nebylo, vynaložené peníze na soudní výlohy by se Vám stejně jako dlužná částky již nevrátily.
_
FINANCE-DANĚ
- Kdo platí daň z převodu nemovitosti od roku 2014?
- Kdo platí daň z převodu nemovitosti od 2014 - kupující nebo prodávající?
- Kdo platí daň z nabytí nemovité věci od roku 2014?
- Kdo platí daň z nabytí nemovité od roku 2014 - kupující nebo prodávající?
07/2014 jsem prodal polovinu domu získaného dědictvím svému synovci. V kupní smlouvě, kterou jsem bohužel dělal bez pomoci advokáta, bylo doslova uvedeno "Daň z převodu nemovitostí, jakož i náklady na vypracování znaleckého posudku pro účely daně z převodu nemovitostí, hradí kupující." Finanční úřad však tuto formulaci neuznal a chce daň zaplatit po mě. Je nějaká možnost, jak bych se mohl vyhnout placení daně? Děkuji, Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Daň z převodu nemovitostí od 1. 1. 2014 neexistuje.
Jedinou možností je do smlouvy výslovně a jednoznačně uvést (případně i dodatkem), že daňová povinnost byla přensena na nabyvatele, a to ideálně větou „Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel“.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví nemovitosti vlastněné zesnulým ale nezapsané v katastru nemovitostí - co dělat?
- Kupní smlouva na nemovitost s neověřenými podpisy, nezapsaná změna vlastníka v katastru - průběh dědění nemovitosti
- Dědění nemovitosti - nový majitel zemřel a není zapsán v katastru nemovitostí, smlouva je k dispozici
Známé zemřel manžel a v dědickém řízení zjistila, že v majetku není zahrnuta nemovitost - garáž. Při dalším zkoumání zjistila, že tato nemovitost není zapsána v katastru nemovitostí na jméno zesnulého manžela. Zřejmě se o to za svého života řádně nepostaral. Má sice kupní smlouvu, ale není notářsky ověřena a oba smluvní partneři již nežijí. Zesnulý manžel platil pravidelně za tuto nemovitost, daň z nemovitosti. Jak by mohla docílit toho aby byla zmíněná nemovitost garáže zahrnuta do dědictví po zesnulém manželovi. Má zejména obavu ze skutečnosti, že v současnosti nemůže ani zaplatit daň z nemovitosti za zmíněnou garáž a obává se penalizace. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Stačí notáři, který je pověřen projednáním dědictví po manželovi známé, předložit veškeré podklady, z kterých je patrno, že nemovitost mu skutečně patřila a sdělit mu, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu. Notář si poté u příslušného katastrálního úřadu zjistí, zda jim bude stačit, když nemovitost v dědickém řízení po manželovi projedná a v odůvodnění usnesení o skončení dědického řízení uvede, z jakého titulu se nemovitost v tomto dědickém řízení projednala.
Pokud toto nebude podle katastru dostatečné, nechť Vaše známá požádá notáře, aby ve formě notářského zápisu sepsal její prohlášení ohledně této nemovitosti – na základě čeho ji manžel nabyl a že nebyla zapsána v katastru jako jeho nemovitost. Tento zápis podejte spolu s návrhem na změnu zápisu na katastr nemovitostí. Jakmile katastr provede změnu a zapíše do něj manžela jako vlastníka, může být nemovitost projednána v dědickém řízení po manželovi.
_
OBČAN-DLUHY
- Zákaz postoupení pohledávky třetí straně ve smlouvě - je takové ujednání platné?
- Je nutný souhlas potencionálního dlužníka s postoupením budoucí pohledávky jinému subjektu?
- Musí dlužník souhlasit s postoupením dluhu jinému subjektu?
Byla nám zaslána objednávka, kde objednavatel zadal tuto větu:
"Zhotovitel nesmí bez písemného souhlasu objednavatele postoupit či zastavit na třetí osobu pohledávku za objednavatelem vzniklou dodáním zboží." Vyložili jsme si větu, že nemůžeme po nezaplacení pohledávku předat právníkovi či vymahačské firmě. Ale než budeme něco řešit chtěla bych se zeptat zda to tak je a zda na to objednavatel má vůbec právo. Děkuji, Dita
ODPOVĚĎ:
Pokud jste se k takové povinnosti smluvně zavázali, tak to možné je, občanský zákoník je v oblasti závazkových vztahů značně benevoletní a ponechává na účastnících smlouvy, jak si svá práva a povinnosti ujednají.
Pokud však smlouva vylučuje postoupení či zastavení pohledávky, neznamená to, že byste pohledávku nemohli dát k vymáhání právníkovi. Právník jedná Vaším jménem a na Váš účet. Stejným způsobem Vás může zastupovat i vymahačská firma. Smlouva pouze vylučuje to, abyste této společnosti či jiné třetí osobě pohledávku postoupili.
Má úvaha je, zda se jedná o seriozního objednatele a zda máte nějakým způsobem ošetřeno placení, záloha na plnění zhotovitele apod. Dle mého názoru objednatel už předem usuzuje, že bude dlužníkem, což vnáší v mých očích jistou nejisotu do tohoto smluvního vztahu.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Adopce, osvojení dospělé osoby a dědictví, dědění - informace (§ 847, § 853 ad. nového občasnkého zákoníku 2014)
- Dědění v dospělosti adoptovanou, osvojenou osobou - informace
- Je nutné adoptovat dítě manželky když chci aby po mě zdědilo majetek?
- Je nutné adoptovat dítě manžela když chci aby po mě zdědilo majetek?
- Jak zajistit dědění majetku synem, dcerou mé nové manželky
- Jak zajistit dědění majetku synem, dcerou mého nového manžela
Pokud bych si osvojil dospělého syna své manželky, měl by se dostat do prvé dědické skupiny dle NOZ po mé smrti? Jiné děti nemám. Jak by to bylo třeba v případě, že bychom měli s manželkou nehodu a oba zemřeli? Já bych byl dejme tomu prohlášen za mrtvého o něco déle. Tím bych asi byl dědicem podílu z našeho společného jmění. Bude po mě dědit osvojený syn, když by byl v první dědické skupině? A nebo podle NOZ, když osvojitel zemře a měl dědit, tak můj podíl ze společného jmění by na osvojeného syna nepřešel? Jak to zařídit aby dědil vše výhradně on a ne moji sourozenci? Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Pro osvojení zletilého je nutno splnit předpoklady stanovené zákonem (§ 847 NOZ a násl.). Dle § 853 odst. 2 osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám.
Zemřete-li později, než Vaše manželka, jste ze zákona jejím dědicem. Po Vaší smrti by byl Vašim dědicem osvojený syn.
Přejete-li si, aby veškerý Váš majetek zdědil syn Vaší manželky, stačí sepsat závěť, ve které mu veškerý svůj majetek odkazujete. Vzhledem k tomu, že nemáte vlastní děti (ty jediné jsou nepominutelnými dědici, a tudíž by jako jediné mohly vyžadovat svůj povinný díl), sepíšete-li závěť, vyloučíte tím z dědění všechny zákonné dědice a celou Vaši pozůstalost by dostal na základě závěti syn manželky (a nemusel by být ani osvojený).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem bez výpovědní lhůty - informace
- Zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy - je možné to definovat i v nájemní smlouvě?
- Zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy - § 2291 odst. 2 nového občanského zákoníku 2014
- Zkrácení výpovědní lhůty nájmu bytu v nájemní smlouvě - je to v pořádku?
- Nájemník, nájemce jako slabší strana závazkového právního vztahu - § 2235 odst. 1 nového občanského zákoníku
V § 2291 NOZ se praví, že " (1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby … "
Lze mezi pronajímatelem a nájemcem smluvně v nájemní smlouvě k nájmu bytu stanovit, co smluvní strany budou považovat za "zvlášť závažné porušení povinností" nad rámec toho, co tímto pojmem kvalifikuje NOZ v odst. 2 téhož paragrafu?
Dotaz druhý - lze mezi pronajímatelem a nájemcem smluvně v nájemní smlouvě k nájmu bytu stanovit, že např. "při jakémkoli porušení smluvní povinnosti hradit nájemné má pronajímatel právo odstoupit od smlouvy", tedy odstoupit od smlouvy bez výpovědní lhůty? Předem děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Do smlouvy si v zásadě můžete zakomponovat cokoliv, tedy vymezit výpovědní důvody, zkrátit výpovědní dobu apod. Je to na dohodě a ochotě stran uzavřít smlouvu s takovýmto obsahem a být těmito pravidly vázán. V případě sporu u soudu se ale pronajímatel nebude moci těchto ustanovení domoci, jelikož nájemce jako slabší strana závazkového právního vztahu je chráněn za podmínek § 2235 odst. 1 NOZ tak, že se nepřihlíží k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení NOZ o nájmu bytu a domu (tedy nad rámec ustanovení §2285 a násl. , na které odkazujete). Z výše uvedených důvodů se tak spíše doporučuje (alespoň v první fázi) uzavírat nájemní smlouvy na dobu určitou.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví když je majetek větší než dluhy
- Aktiva jsou větší než pasiva - je možné odmítnout dědictví?
- Je možné odmítnout nepředlužené dědictví?
- Podmínky pro odmítnutí dědictví - § 1485 nový občanský zákoník 2014
- Co se stane pokud dědictví odmítnou dědicové i nástupci dědiců?
- Co je to odúmrť v dědictví, dědickém řízení
- Kdy není možné odmítnout dědictví - informace
Může manžel odmítnout dědictví po zemřelé matce, pokud matka zanechala po sobě majetek, byt v hodnotě cca 250.000 Kč a dluhy u různých společnosí cca 200.000 Kč. Manžel chtěl dědictví odmítnout, ale notářka jemu a jeho sestře sdělila, že pokud je hodnota majetku větší než dluhy, že dědictví odmítnout nelze, je to pavda? Pokud dědictví odmítnout lze, nebude pak převedeno na naše děti? Děkuji, Izabela
ODPOVĚĎ:
Není pravda, že dědictví lze odmítnout jen když je předlužené. Každý dědic dle ust. § 1485 o. z. může dědictví odmítnout a nejsou stanoveny žádné podmínky, pod kterými by bylo možné dědictví odmítnout.
Odmítnete-li dědictví, nastupují do Vašeho dědického nároku Vaše děti. Vaše děti však mají také možnost dědictví odmítnout. Dědictví pak přechází na další dědice ze zákona, kteří opět mohou dědictví odmítnout. Odmítnou-li všichni zákonní dědicové, připadne dědictví státu jako odúmrť.
_
FINANCE-DANĚ
- Prodej zboží za 1 Kč - počítají se daně z pořizovací ceny nebo prodejní ceny?
- Likvidace obchodu, zboží a odvod daní ze zboží prodaného za symbolickou cenu
- Likvidace zásob a daně, DPH - postup, informace
Jsem jediný společník a jednatel firmy s. r. o. , která se zabývá prodejem zboží. Prodejnu chci zavřít, protože není zisková, chci raději pronajímat prostor. Dotaz: při likvidaci zásob/zboží mohu zlikvidovat prodejem 1 ks za 1 Kč z důvodů likvidace prodejny? Tedy v nákladech budu mít celou pořizovací cenu a výnosy budou jen 1 Kč. Jsem plátce DPH. Jak se na to bude dívat finanční úřad? Abych nevyprodal vše za 1 Kč a pak mi nevyměřili DPH z pořizovacích cen. Pokud se mi nepodaří vyprodat zásoby, budu při pozdějším zrušení firmy, kdy přechází majetek na společníka, muset zdanit neprodané zboží? DPH i daň z příjmů? Děkuji, Bořivoj
ODPOVĚĎ:
Výprodej zásob za 1 Kč / ks s sebou z daňového pohledu nenese žádná negativa - tj. ztráta z prodeje bude daňově uznatelná a DPH se se odvede pouze ze skutečné prodejní ceny, nikoli z cen pořizovacích.
Pokud chcete opravdu realizovat přeměnu ve formě převodu jmění na společníka, jak píšete, doporučuji postup a související daňové, finanční i právní dopady konzultovat s daňovým a právním poradcem.
Další variantou je "klasická" likvidace společnosti, kdy společník má nárok na likvidační zůstatek po ukončení likvidace. V případě, že zásoby neprodáte a budete je muset zlikvidovat, pak bude jejich pořizovací cena daňově uznatelným nákladem, pouze pokud budou splněny podmínky § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů, tj. na základě prokazatelně provedené likvidace zásob. K prokázání likvidace jste povinen vypracovat protokol, kde uvedete důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvedete pracovníky zodpovědné za provedení likvidace.
Při prokazatelné likvidaci zásob nedochází ke zdanitelnému plnění z pohledu DPH, tj. likvidované zásoby nebude nutné dodanit.
_
RODINA-SJM
- Nemovitost v SJM je napsaná v katastru nemovitostí jen na jednoho z manželů - může majetek darovat nebo prodat?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Po kolika letech nemovitost propadá státu pokud je opuštěná, nepoužívaná?
- Opuštěná nemovitost - po kolika letech propadá státu?
Majetek nabytý v průběhu manželství. Ačkoliv je majetek (nemovitost) psaný v katastru nemovitostí jen na jednoho majitele, je (pokud to správně chápu) předmětem dělení při rozvodovém vypořádání společného jmění manželů SJM. Je nějaká možnost tomuto zamezit?
Lze to vyřešit tak, že majitel pozemku převede před zahájením rozvodového řízení darovací smlouvou pozemek na někoho jiného? Bude to poté předmětem dělení? Bylo by východisko převést pozemek na svého nezletilého syna? Jak je na to pohlíženo v případě že pozemek je převedený na nezletilého a manželství je již rozvedeno? Kdo s ním má právo nakládat?
Pozemek (orná půda), který má celkem osm spolumajitelů. Jak postupovat v případě že některé spolumajitele nelze dohledat respektive již někteří majitelé nežijí a dědice nelze dohledat? Je řešení obrátit se na soud s žádostí zrušení/vypořádání spoluvlastnictví? Jak je v tomto případě postupováno? Děkuji, Kvído
ODPOVĚĎ:
Je zvláštní, že pokud jste nabyl nemovitost za trvání manželství, že jste psán v KN pouze Vy. Za této situace můžete s nemovitostí nakládat samostatně. Samozřejmě manželka by tento úkon mohla napadnout jako neplatný, ale dle nového občanského zákoníku počínaje rokem 2015 je rozhodné to, co je zapsáno v katastru. Situace bude stejná, převedete-li pozemek na svého syna. Na nezletilého však není možno v důsledku nedostatku svéprávnosti bez souhlasu soudu převést nemovitost.
V posléze uvedeném případě se jeví Vaše řešení jako správné, je však otázkou, jak bude soud postupovat, nejsou-li známi všichni spoluvlastníci. Opuštěná nemovitost po deseti letech připadá do vlastnictví státu.
_
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Majitel auta nezměnil provozovatele v technickém průkazu - úřad chce pokutu po provozovateli protože majitel nepřebírá poštu
- Správní delikt provozovatele vozidla, odpovědnost za přestupek provozovatelem (delikt udělal řidič)
Jsem zaměstnavatel a zaměstnávám řidiče. Jejich auta nejsou mým majetkem, vlastníkem je pouze řidič, já jsem provozovatel a jsem jako provozovatel uvedena v technickém průkazu a jako vlastník je v technickém průkazu uveden řidič. Nyní mi přišla pokuta za překročení rychlosti u jednoho řidiče. Úřad jsem řádně a ve lhůtě informovala - jméno řidiče, rodné číslo, adresa, kopie technického průkazu s uvedenými údaji. Řidič je ale na adrese k nezastižení a obsílky se úřadu vracejí. Řidič v době spáchání přestupku již nebyl mým zaměstnancem a neměl platnou pracovní smlouvu, ale ponechal mě v technickém průkazu jako provozovatele. Úřad nyní chce pokutu po mě, je to tak správné? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru by po Vás i vzhledem k popsaným skutečnostem rozhodně pokutu požadovat neměl. Nicméně od r. 2013 zákon o provozu obsahuje ustanovení o objektivní odpovědnosti provozovatele, které je dle mého názoru protiústavní, nicméně jsem nezaznamenal, že by bylo zrušeno či novelizováno. Tudíž bych (vizte níže) prošel ono sporné ustanovení, pokud se na něj správní orgán odkazuje, a zkontroloval bych, zda jsou naplněny veškeré tam uváděné podmínky. Například, zda nebyla dána žádost o zápis změny provozovatele, zda jsou naplněny podmínky odst. 2. Případně bych - včetně Vaší výše uvedené argumentace - sepsal odvolání, že za dané situace není objektivně spravedlivé požadovat úhradu pokuty (+ doklad o ukončení pracovního poměru, + nejste vlastníkem vozidla, + doklad o odeslání osobních údajů řidiče správnímu úřadu-není důvodu stíhat Vás, když má úřad k dispozici osobní údaje přestupce). Skutečně toto jsou nehorázné postupy ze strany úřadů, které legislativa bohužel podporuje. (Pokud Vás případně viní dle jiného ustanovení zákona o provozu, tak za překročenou rychlost rozhodně pokutu nehraďte.)
§ 125f
Správní delikt provozovatele vozidla
(1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
(2) Právnická nebo fyzická osoba za správní delikt odpovídá, pokud
a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,
b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a
c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a
a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo
b) řízení o přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.
(5) Provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích
a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo
b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Úmrtí otce, matky - kam se musí všude nahlásit (banky, penzijní fondy ad.)
- Kam se musí nahlásit úmrtí, smrt matky, otce - informace
- Kde se musí nahlásit smrt, úmrtí rodiče - na které úřady a instituce?
- Je povinnost nahlásit úmrtí majitele účtu (smrt otce, matky) bance ve které má zesnulý bankovní účet?
OBČAN-BYDLENÍ
- Smrt majitele družstevního bytu - jaké poplatky se musí platit do fondu družstva?
- Plcení poplatků spojených s družstevním bytem - kdo je platí před dědickým řízením?
29.8.2014 mi zemřel otec. Jsme 3 sestry. Chci vědět, zda máme jako pozůstalí zákonnou povinnost oznámit umrtí institucím jako jsou banky (např. Česká spořitelna, a. s.), Penzijní fond, Stavební spořitelna atd. a pokud ano, tak do kdy, či toto oznamuje notář? Zatím nemáme úmrtní list, který očekáváme asi 17.9.14. Tatínek žil v družstevním bytě, máme povinnost platit družstvu poptatky do fondu a úvěr na lodžie, který všichni nájemníci platí formou měsíčních splátek již nyní, nebo až po vypořádání dědictví. Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
Notáři, který vyřizuje pozůstalost po Vašem otci, sdělte veškeré instituce, u kterých měl Váš otec smlouvy. Notář si na tyto instituce udělá dotazy, čímž jim sdělí, že Váš otec zemřel a také Vám sdělí, které instituce musíte obeznámit sami. Poplatky spojené s družstevním bytem je vhodnější zaplatit až po vypořádání dědictví, kdy bude jasné, na koho přešel družstevní podíl, s kterým jsou spojeny právě tyto poplatky.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť s podmínkou péči o psa po smrti majitele psa
- Závěť s příkazem (péče o zvíře - psa, kočku) - informace
- Obtěžování dědice, odkazovníka děděním ze závětí - § 1551 nový občanský zákoník
- Obtěžování dědice, odkazovníka děděním ze závětí - příklad z praxe
Chci napsat rukou závěť. Jak mám do ní zakomponovat, že chci aby se dědic postaral o mého pejska? Co stane pokud pes zemře dřív než já? Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Stačí dědici odkázat psa s příkazem, že se o něj musí starat způsobem, který mu přikážete. Při psaní závěti s příkazem postupujte dle ust. § 1569 a násl. občanského zákoníku. Dejte si však pozor na ust. § 1551 nového občanského zákoníku: směřuje-li vedlejší doložka jen k zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole, nepřihlíží se k ní. Nepřihlíží se ani k vedlejší doložce, která zjevně odporuje veřejnému pořádku nebo je nesrozumitelná.
Zemře-li pes dříve než Vy, nebude se k této části závěti přihlížet, zbytek závěti bude platný.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nenastoupení do práce po podepsání pracovní smlouvy z důvodu úrazu
- Nenastoupení do práce po podepsání pracovní smlouvy ze zdravotních důvodů
- Do kolika dní se musí zaměstnanec omluvit pokud nenastoupí do práce po podpisu pracovní smlouvy?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnanec nenastoupil do práce po podpisu pracovní smlouvy - kdy smlouvy zaniká?
- Odstoupení od pracovní smlouvy zaměstnavatelem pro nenastoupení do práce, zaměstnání po podpisu smlouvy
- Nenastoupení do práce po podpisu pracovní smlouvy - za kolik dní smlouva zaniká?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo vyplatí nemocenskou v době podepsání pracovní smlouvy bez nástupu do zaměstnání (z důvodu nemoci, úrazu)
20. 10. 2014 jsem měl nastoupit do zaměstnání. Den předtím (19. 10. 2014) jsem utrpěl úraz, a jsem od té doby v pracovní neschopnosti.
Zaměstnavatel mi tvrdí, že nedošlo k nastoupení do pracovního poměru, tudíž mi odmítá vyplatit nemocenskou (podle §10 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb.). Má pravdu? Kdo mi ji tedy vyplatí? Před 20. 10. jsem byl evidován na Úřadu práce.
Zaměstnavatel mi tvrdí, že podle §66 zák. práce (č. 262/2006 Sb.) mě může propustit ve zkušební době v době trvání pracovní neschopnosti delší než 3 týdny. Má pravdu?
Vztahuje se ochranná lhůta na celou dobu trvání pracovní neschopnosti, či ne? Předem děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
Podle § 34 odst. 1 písm. c) zákoníku práce platí, že pracovní smlouva musí obsahovat mimo jiné i den nástupu do práce. V tento den vzniká pracovní poměr. Dle § 34 odst. 3 ZP pak platí, že nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci nebo se zaměstnavatele do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Je tedy rozhodné, zda zaměstnavatel o Vaší pracovní neschopnosti věděl, a to do sedmi dnů od data nástupu do práce. Pokud ano, pracovní poměr Vám vznikl i přesto, že jste do práce nenastoupil.
Ve zkušební době může zaměstnavatel zaměstnance propustit, resp. s ním rozvázat pracovní poměr bez udání důvodu. Je limitován pouze omezením, že toto nesmí učinit v době prvních 14-ti kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Po uplynutí této doby, může zaměstnavatel k rozvázání pracovního poměru ve zkušební době přistoupit, i když je zaměstnanec i nadále v dočasné pracovní neschopnosti (§66 ZP). Ochranná lhůta platí po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti pouze v určitých případech dání výpovědi ze strany zaměstnavatele.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel nechce opravovat nemovitost - přikázání nutných oprav soudem, soudně
- Nutné opravy nemovitosti přikázané soudně - spolumajitel nechce nic opravovat
- Nutné opravy bytu, domu přikázané soudně - spolumajitel nechce nic opravovat
- Může soud rozhodnout o nutných opravách bytu, domu, nemovitosti - spolumajitel nechce nic opravovat
- Spolumajitel nechce nic opravovat - může soud rozhodnout o nutných opravách bytu, domu, nemovitosti?
- Způsoby zrušení a vypořádání spoluvlastnictví - nový občanský zákoník 2014
- Rozdělení bytu, domu nemovitosti mezi dva spoluvlastníky - informace, postup
Jsme dva spoluvlastníci nemovitosti. Jeden vlastník chce do nemovitosti investovat, já na to nemám peníze. Navrhl nemovitost rozdělit na dva samostatné objekty. To je také finančně velmi nákladné a spoluvlastník to nechce financovat sám. Na koupi své poloviny si vzal hypotéku, kterou dosud nesplatil. Jeho obytná část je o několik m2 menší než moje. Dům má velké množství společných prostor. Hrozí soudem. Jaké obvinění mi může hrozit? Kdo určí, které opravy jsou nezbytné a které nikoliv? Děkuji, Ondřej
ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Jste-li dva spoluvlastníci, jímž náleží rovný podíl, dosáhnete většiny hlasů jen souhlasem Vás obou. Podobně to platí u rozhodování o významné záležitosti týkající se společné věci, kdy je zapotřebí alespoň dvoutřetinová většina hlasů spoluvlastníků. Druhý ze spoluvlastníků, půjde-li o větší investici do společné věci, která má přinést podstatné zlepšení společné věci, se může obrátit po bezúspěšném pokusu o hlasování na soud, aby rozhodl, zda je taková investice ku prospěchu společné věci, popř. soud rozhodne, které opravy budou provedeny a které nikoli. Dá-li mu soud za pravdu, museli byste se na financování těchto investic podílet oba.
Rozhodnete-li se spoluvlastnictví zrušit, lze je zrušit dohodnou, ve které se ujedná i způsob vypořádání spoluvlastnictví. Tato dohoda musí být písemná. Zákon dává několik způsobů pro vypořádání spoluvlastnictví, a to rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku anebo převedením vlastnického práva jednomu ze spoluvlastníků s vyplacením druhé spoluvlastníka. V případě, že se mezi sebou o zrušení spoluvlastnictví nebudete schopni dohodnout, rozhodne na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud následně v řízení rozhodne o zrušení spoluvlastnictví a o způsobu jeho vypořádání. S každým soudním řízením jsou spojeny náklady řízení, které většinou hradí ta strana, která nebyla ve věci úspěšná, z toho důvodu je vždy lepší dosáhnout dohody.
Co se týče dělení stavby, je třeba splnit několik podmínek. Dojde-li k rozdělení nemovitostí, musí nadále po takovém rozdělení splňovat stavební předpisy. Taktéž je nutností sestavit oddělovací geometrický plán. Připuštěno je však pouze dělení vertikální, nikoli horizontální
Podle § 1144 odst. 2 NOZ platí, že rozdělení věci není na překážku skutečnost, že věc nelze rozdělit přesně podle výše podílů jednotlivých spoluvlastníků. Spoluvlastník, který by byl takovým způsobem zkrácen, však musí obdržet peněžitou náhradu odpovídající výši rozdílu podílu na věci a obdržené části této věci. Zákon výslovně stanoví, že se jedná o rozdíl, který je nutno dorovnat v penězích, proto nepřichází v úvahu, aby byl rozdíl vyrovnán v jiné formě (např. naturálně).
_
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu nevhodného zacházení s majetkem zaměstnavatele
- Neoprávněná výpověď od zaměstnavatele (hrubé porušení pracovní kázně) - jak se bránit?
- Neoprávněná výpověď od zaměstnavatele (hrubé porušení pracovních povinností) - jak se bránit?
- Lhůta na napadení výpovědi od zaměstnavatele (hrubé porušení pracovní kázně §52 Zákoníku práce)
- Lhůta na podání žaloby na neplatnost výpovědi od zaměstnavatele (hrubé porušení pracovní kázně)
- Lhůta na podání žaloby proti výpovědi od zaměstnavatele (neoprávněná výpověď s §52 Zákoníku práce)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může zaměstnavatel používat kameru na sledování pracovníků
- Používání kamery na sledování zaměstnanců firmy, podniku - pohled Zákoníku práce
- Zákoník práce a používání kamery na pracovišti na sledování zaměstnanců, pracovníků
Známá pracovala na hlavní pracovní poměr jako uklízečka v obchodním centru. Pracovala zde více než rok a měla smlouvu ještě do konce roku 2014. Výkon práce: noční úklid. 10/2014 jednou ve špatné náladě zahodila na zem koště, které nijak nepoškodila a škoda nevznikla ani na dlaždicích, které jsou položeny na podlaze.
Nadřízení kontrolovali kamerové záznamy, jelikož se chtěli přesvědčit, jakým způsobem probíhá noční úklid, a celou událost s koštětem tak ze záznamu viděli. Známá dostala výpověď z důvodu porušení pracovní kázně nevhodným zacházením s majetkem centra.
Má nadřízený právo kontrolovat bezdůvodně kamerové záznamy a jestli vůbec mohla dostat výpověď s odůvodněním, které dostala. A případně, jak se může bránit.
Výpověď z pracovního poměru známá dostala 27.10.2014 po vyčerpání dovolené. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
Kamerové systémy na pracovišti jsou zásahem do soukromí zaměstnanců, tudíž smějí být používány jen v souladu se zákoníkem práce. Dle § 316 ZP platí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování.
Aby tímto způsobem bylo narušováno soukromí zaměstnankyně, která uklízí v nákupním centru, dle mého názoru nepřipadá v úvahu, obzvláště pokud cílem sledování je kontrola její práce, neboť tohoto cíle lze dosáhnout jinými prostředky.
I pokud bychom vzali v úvahu, že by toto sledování bylo přípustné, pak pouhé odhození koštěte nemůže naplnit výpovědní důvod dle § 52 písm. g) ZP, neboť toto její jednání nelze označit za závažné porušení právních předpisů vztahujících se k zaměstnanci vykonávané práci (jinak řečeno nelze ho označit za porušení pracovní kázně hrubým způsobem).
Pokud zaměstnankyně již dostala výpověď, doporučila bych výpověď u soudu napadnout pro její neplatnost, neboť nebyla naplněny důvody výpovědi. Odhození koštěte nelze považovat za hrubé porušení pracovních povinností (či chcete-li postaru porušení pracovní kázně) zaměstnance.
V tomto případě bude nejlepší se obrátit na advokáta, který Vám s daným podáním poradí. Nezapomeňte však na lhůtu, ve které musí být výpověď soudu doručena a ta činí 2 měsíce ode dne, kdy má pracovní poměr skončit (§ 72 ZP).
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Znovunavrácení svéprávnosti - postup, návod, informace
- Vrácení svéprávnosti - postup, návod, informace
- Obnovení svéprávnosti - postup, návod, informace
- Obnovení způsobilosti k právním úkonům - postup, návod, informace
- Návrh na zahájení řízení o vrácení svéprávnosti (způsobilosti k právním úkonům)
Maminka 2010 prodělala mozkovou příhodu - je ochrnutá a zasaženo centrum řeči. Rozumí a chápe vše.
Sestra bez mého vědomí zbavila maminku svéprávnosti. Soudní rozhodnutí nabylo právní moci 12.2.2014. Chtěla bych zažádat o znovunavrácení svéprávnosti maminky. Jaké jsou prosím možnosti?
Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Jestliže s omezením svéprávnosti Vaší maminky nesouhlasíte, můžete podat k okresnímu či městskému soudu v místě jejího bydliště návrh na zahájení řízení o vrácení svéprávnosti. Z návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových a právních důvodů považujete návrh za důvodný. Návrh každopádně doporučji sespat s pomocí právníka, nejlépe s příslušnou specializací. Soud Vám může také uložit, abyste do přiměřené lhůty předložila lékařskou zprávu o duševním stavu Vaší maminky. Není-li v této lhůtě lékařská zpráva předložena, soud zastaví řízení.
Soud v průběhu řízení vyslechne Vaši maminku, soudního znalce, podle potřeby ošetřujícího lékaře Vaší maminky, jejího opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy, na jejichž základě rozhodne, zda Vaší mamince svéprávnost navrátí či nikoliv. Jestliže má maminka určeného veřejného opatrovníka (pracovníka městského úřadu), doporučuji se nejprve obrátit přímo na něj, informovat jej o Vašem úmyslu zažádat o navrácení maminčiny svéprávnosti a požádat jej o spolupráci.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Účetní zaměstnavatele neposlala potvrzení o příjmu na sociálku a zaměstnanec nedostává nemocenskou - jak postupovat?
- Zaměstnavatel neposlal potvrzení o příjmu na sociálku a zaměstnanec nedostává nemocenskou - jak postupovat?
- Zaměstnavatel neposlal potvrzení o příjmu na ČSSZ, zaměstnanec nedostává nemocenskou - jak postupovat?
- Zaměstnavatel neposlal potvrzení o příjmu na OSSZ, zaměstnanec nedostává nemocenskou - jak postupovat?
Jak postupovat v případě když je přítel na nemocenské a firma co provozuje bezpečnostní agenturu, má sídlo mimo pracoviště, účetnicství jim dělá extérní pracovnice, která nedodala na odbor sociálního zabezpečení přjmy za rok 2013 a jemu nechodí nemocenská. Doložil jim všechny podklady, ale na firmě ani účetní s ním nekomunikují. Co má dál v tomto případě podniknout. Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Podle § 97, odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, je zaměstnavatel povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení; okresní správě sociálního zabezpečení je povinen neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu těchto dávek. Podle § 98 téhož zákona je zaměstnavatel povinen na žádost okresní správy sociálního zabezpečení sdělit jí veškeré potřebné údaje pro provádění pojištění, a to ve lhůtě 8 kalendářních dní od doručení žádosti. Za neposkytnutí potřebné součinnosti může okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pořádkovou pokutu do výše 10.000 Kč.
Jestliže s Vaším přítelem zaměstnavatel nekomunikuje, doporučuji mu obrátit se přímo na okresní správu sociálního zabezpečení v místě jeho bydliště, informovat pracovníky o vzniklé situaci a požádat je, aby zaměstnavatele kontaktovali a příslušné podklady si od něj úředně vyžádali.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí změny místa výkonu zaměstnání (stěhování firmy zaměstnavatele do jiného města)
- Zaměstnavatel se přemístil v době rodičovské dovolené - může matka odmítnout dojíždět na nové místo?
- Zaměstnavatel se přemístil v době mateřské dovolené - může matka odmítnout dojíždět na nové místo?
- Přestěhování zaměstnavatele v době rodičovské dovolené - je možné odmítnout dojíždět na nové místo?
- Přestěhování zaměstnavatele v době mateřské dovolené - je možné odmítnout dojíždět na nové místo?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Přestěhování zaměstnavatele a nárok na odstupné při nepodepsání dodatku k pracovní smlouvě
- Přemíštění zaměstnavatele a nárok na odstupné při nepodepsání dodatku k pracovní smlouvě
Jsem na rodičovské dovolené, která končí k 31.12.2014 a stále jsem zaměstnancem jedné firmy se smlouvou na dobu neurčitou. Mám napsané místo výkonu práce v obci, kde firma dříve sídlila. Ta se však během mé rodičovské dovolené přestěhovala do Prahy, dojíždět nemohu.
Zaměstnavatel má k dispozici služební auto, ale i s cestou a pracovní dobou to činí necelých 12 hodin denně od pondělí do pátku a já bych neměla zabezpečené děti.
Co se stane, pokud odmítnu nastoupit? Mám nárok na odstupné?
Ve smlouvě je doslova uvedeno: tuto činnost bude vykonávat v provozních prostorách firmy v místě Trnovany u Žatce. Dále mám také ve smlouvě uvedeno: má nárok na odstupné v případě, že mu byla dána výpověď z organizačních důvodů, a to ve výši dvojnásobku jeho průměrného výdělku.
Děkuji, Martina
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci v místě sjednaném pro výkon práce v pracovní smlouvě a Vy s případnou změnou pracovní smlouvy, tedy místa výkonu práce, nesouhlasíte, je zde dán výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele podle ustanovení § 52 písm. b) ZP, neboť se přemisťuje zaměstnavatel nebo jeho část.
Nárok na odstupné máte, a to podle odpracovaných let u zaměstnavatele. Pokud se vracíte z rodičovské dovolené, tak předpokládám, že jste byla u zaměstnavatele zaměstnána déle než 3 roky, tudíž máte nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobek průměrného výdělku. Pokud Vaše pracovní smlouva stanoví něco jiného, je toto ustanovení pracovní smlouvy pro rozpor se zákoníkem práce neplatné, nemůžete se v pracovní smlouvě vzdát byť i jen části svého práva, tady částečného práva na odstupné. Je však možné, že ve Vaší pracovní smlouvě jsou sjednány další násobky odstupného nad minimální výši stanovenou zákoníkem práce.
_
RODINA-SVĚŘENÍ DÍTĚTE
- Svěření dítěte do péče z důvodu nepodávání léků druhým rodičem
- Nedpodávání léků dítěti rodičem a svěření dítěte do péče druhého rodiče
Mám pětiletého syna se svým expartnerem. Alimenty a i péči jsme si dohodli sami bez zásahu soudu. Syn je silný astmatik a má předepsané léky k dennímu užití. Expřítel je někdy vynechává, argumentuje tím že je syn nepotřebuje a že je nahradil přírodními léky (zázvor spolu s česnekem).
O syna se obávám. Dá se na základě nedodržování léčby zažádat o svěření do péče, a je zde nějaká šance že to vyjde? Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že Váš expřítel synovi někdy nedává léky na astma pro soud nemusí být dostatečný argument pro to, aby rozhodl o svěření syna do Vaší péče. Nicméně podat k soudu návrh na svěření syna do Vaší péče samozřejmě můžete. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště. Vzory takového návrhu najdete k dispozici volně na Internetu
(např. http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html)
nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci právník či sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), která bude při případném soudním řízení zastupovat Vašeho syna a hájit jeho zájmy. Její názor je tudíž pro soud velmi důležitý.
_
FINANCE-DANĚ
- Minimální cena nájemného bez pokuty od finančního úřadu při odvodu daní
- Jaká může být nejnižší cena nájmu, nájemnného za byt?
- Je možné s nájemcem uzavřít smlouvu nižší nájemné za byt než je cena obvyklá v místě a čase?
- Nižší nájemné za byt než je cena obvyklá v místě a čase - může být problém s finančním úřadem a odvodem daní?
Vlastním několik bytů jako fyzická osoba a potřebuji zabezpečit jejich chod. Chtěl bych odcestovat mimo ČR na cca 3 roky, byty bych pronajal společnosti, která se zabývá pronájmem a správou nemovitosti „realitní kancelář“. Jedná se mi o to, že byty pronajmu za mnou akceptovatelnou částku cca 1000-2000 Kč/byt, ale dle mé přítelkyně bychom mohli narazit na cenu obvyklého nájemného která je cca 3000-6000 Kč/byt z důvodu finančního úřadu a daně z příjmu. Jenže chci se vrátit po cca třech letech a mít byty v pořádku a zároveň nenarazit u finančního úřadu s doměřením a penále. Jak postupovat? Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Cena obvyklá se uplatňuje u spojených osob podle ust. § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Pokud s realitní kanceláří nejste kapitálově ani jinak spojen, nemusíte cenu obvyklou řešit.
_
OBČAN-NÁJEM
- Výpovědní lhůta nájmu nebytových prostor - nový občanský zákoník 2014
- Výpovědní lhůta nájmu podnikatelských prostor - nový občanský zákoník 2014
- Výpovědní lhůta nájmu podnikatelských (nebytových) prostor - 3 nebo 6 měsíců dle NOZ 2014?
- Délka výpovědní lhůty u nebytových prostor - nový občanský zákoník 2014 (§ 3074 NOZ)
- Délka výpovědní lhůty u podnikatelských prostor - nový občanský zákoník 2014 (§ 3074 NOZ)
Mám uzavřenou nájemní smlouvu nebytových prostor na dobu neurčitou od 1.4.2011, a je v ní sjednána a mnou podepsána tříměsíční výpovědní lhůta (důvody nejsou vymezené). Pronajímatel mi nyní bez udání důvodu poslal nečekanou výpověď, s 3 měsíční výpovědní lhůtou. V průvodním dopise (ne v samotné výpovědi) udává, že důvodem je podepsání nové nájemní smlouvy s jiným nájemcem. Podle NOZ je (myslím nově) výpověď z nájmu prostor sloužících pro podnikání 6měsíční. Ve stanovené lhůtě 1 měsíc jsem napsala námitky, které ovšem pronajímatel neuznal a trvá na 3 měsíční výpovědní lhůtě. Prý v NOZ je sjednána "smluvní volnost" a že tedy platí mnou podepsaná 3m výpovědní lhůta ze dne 1.4.2011. Kdo má pravdu? Je zákon více než smlouva?
Mohu se opřít o NOZ a vyžadovat 6timěsíční výpovědní lhůtu? Pokud ano, uspěla bych (potřebuji jen odhad) s žalobou u soudu, když se s pronajímatelem nedá domluvit (vzhledem k jeho již uzavřené nové nájemné smlouvě s někým jiným)? Nebo musím přijmout 3 měsíční výpovědní lhůtu? Jde mi o to, že je ve smlouvě sjednaná vysoká pokuta v případě, že po skončení nájmu nevyklidím užívané prostory (50kč/m2/den, prostory mají cca 250m2). Děkuji, Marie
ODPOVĚĎ:
Dle § 3074 NOZ se nájem řídí ode dne účinnosti zákona NOZ. Ustanovení smlouvy, která budou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ, nebudou aplikovatelná a nadále se bude přihlížet k novým kogentním ustanovením NOZ. Z toho plyne, že Vaše uváha je na místě a nově pro výpověď smlouvy platí lhůta šesti měsíců. Jen těžko lze uzavření smlouvy s novým nájemcem považovat vy smyslu § 2312 NOZ za vážný důvod.
Dávejte ovšem pozor na lhůty stanovené v § 2314 odst. 1, 3. Dle odstavce 3 bych pak podal:
---
žádost o přezkoumání oprávněnosti soudem
žalobce: Vy žalovaný: ?? (údaje ze smlouvy)
Místně příslušný je soud, v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní.
V žádosti je nutno přesně vymezit nebytový prostor (bude asi ve smlouvě), doložit kopii nájemní smlouvy, kopii Vám doručené výpovědi, kopii odeslaných námitek včetně kopie dokladu o jejich odeslání, důkazy dle odst. 3 § 2314: že druhá strana nevzala svou výpověď zpět (uplynutí jednoho měsíce od doručení námitek), předložit kopii přípisu, kterým druhá strana reagovala a konečně do 2 měsíců, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi tento návrh podat. (POZOR NA VČASNOST!!! )
Podání je taktéž zatíženo poplatkovou povinností ve výši 5000, -, což budete následně v návrhu žádat zaplatit od žalované.
Jelikož byla výpověď podána v rozporu se zákonem, když zákonná výpovědní lhůta je 6 měsíců, výpovědní lhůta 3 měsíce je dle § 2312 možná pouze z vážného důvodu, ten však ve výpovědi absentuje, navrhuji vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vydání následujícího rozsudku:
1. Určuje se, že výpověď ze dne?? , doručená žalobkyni dne?? , je neoprávněná, a tudíž je neplatná.
2. Žalobkyně žádá úhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku a dalších nákladů?? .
---
Dříve než za 6 měsíců od podání platné výpovědi nejste povinna prostory vyklidit, tudíž dříve po Vás taktéž vlastník nemůže požadovat jakoukoliv sankční úhradu, hradíte-li řádně sjednané nájemné.
_
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Výpověď daná zaměstnavatelem - zaměstnavatel nepřiděluje práci ve výpovědní lhůtě, jak postupovat?
- Musí zaměstnanec přijmout práci domů od zaměstnavatele pokud má v pracovní smlouvě místo výkonu práce v práci?
- Může zaměstnanec odmítnot pracovat doma (příkaz od zaměstnavatele)
- Zaměstnavael nepřiděluje práci ve výpovědní lhůtě - na co má zaměstnanec právo?
- Nepřidělování práce zaměstnavatelem zaměstnanci ve výpovědní lhůtě - informace
V pátek 31.10.2014 mi paní jednatelka v práci sdělila, že je potřeba kvůli finanční situaci firmy provést organizační změny, a proto už pro mě nemá místo. Dala mi na vybranou, buď odejdu na dohodu, nebo dostanu klasickou výpověď z organizačních důvodů. Podepsala jsem tedy výpověď, vrátila firemní věci (počítač, mobilní telefon a klíče) a bylo mi řečeno, že mám jít dneska domů, že nechce, abych ve firmě byla a že budu teď následující dva měsíce pracovat z domu.
Dodala, že si o víkendu promyslí moji náplň práce z domu a že mi v pondělí zavolá.
Protože se v pondělí vůbec neozvala, psala jsem jí v úterý ráno slušnou SMSku, aby se mi ozvala ohledně mé náplně práce a ona mi slušně odpověděla, že zavolá ve středu, že na to teď nemá prostor. Je středa večer a opět bez jakéhokoliv jejího kontaktu.
Mám obavy, že na mě něco chystá, aby mi nemusela dávat dva platy a ještě jedno odstupné, její jednání bylo vůči mně po většinu mého pobytu ve firmě velmi neférové a neprofesionální. Skoro na čemkoliv jsme se spolu dohodly, to jsem se u rozhovoru s výpovědí dověděla, že není hotové. Současně její obhajoba dohody byla ta, že to zní špatně při pracovním pohovoru a že výpověď, byť z organizačních důvodů, zní prostě špatně a že můžu i s odchodem na dohodu jít klidně na Úřad práce.
Pracovala jsem ve firmě poctivě a loajálně, proto mě takovéto její prudké jednání značně zarazilo, stejně jako její chování.
Potřebovala bych tuto situaci začít řešit co nejdříve, nevím totiž, co v takovémto případě dělat a co je možné v takovémto případě z její strany ještě docílit. Pomozte mi prosím, nevím, na koho jiného se obrátit.
Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu tedy předpokládám, že jste si nechala dát výpověď (i když Vaše tvrzení, že jste „podepsala výpověď“ mi v tom trošku dělá pochybnosti, ale je možné, že jste myslela podepsání převzetí výpovědi).
Ve Vašem případě je nutné brát v úvahu několik skutečností:
1) Pokud jednatelka vymyslí nějakou Vaší pracovní náplň, tak ta musí být shodná s druhem práce sjednaným ve Vaší pracovní smlouvě. A zároveň musí být bráno v úvahu místo výkonu práce, tudíž není možné jen tak začít pracovat z domova, a to i z jiných důvodů (musí být řešena otázka pracovní doby, přestávek, pracovních pomůcek, atd.). Pokud bydlíte jinde, než je Vaše sjednané výkonu práce, tak nemusíte s prací z domova souhlasit. Pokud Vám zaměstnavatel nechce přidělovat práci, protože tu Vaší práci podle pracovní smlouvy a v místě sjednaném pracovní smlouvou už z organizačních důvodů nemá, vznikají tzv. překážky v práci na jeho straně dle § 208 ZP a Vy jste doma a pobíráte mzdu ve výši průměrného výdělku.
2) Výše odstupného je dána zákonem (§ 67 a násl. Zákoníku práce) a je odstupňováno podle počtu odpracovaných let u zaměstnavatele (jeden a tří násobek průměrného výdělku) a zaměstnanec má na něj právo i při podepsání dohody z organizačních důvodů.
3) Ve Vašem případě bych se zaměstnavatelem komunikovala již pouze písemně, např. mailem, abyste měla důkaz, že nejste doma z Vaší vůle. Doporučovala bych Vám, abyste zaměstnavateli písemně napsala shrnutí toho, co je ve Vašem dotazu a s ohledem na mou výše uvedenou odpověď se ptala, zda Vám bude dále přidělována práce dle pracovní smlouvy nebo zda zde vznikly překážky na straně zaměstnavatele a chtějte také neprodleně písemnou odpověď, jinak, že máte za to, že překážky na straně zaměstnavatele na základě dřívější komunikace vznikly (měla jste být doma, do práce nedocházet, nikdo se neozval, a práci Vám nenařídil).
4) Ohledně rozdílu výpovědi z organizačních důvodů a dohody bez uvedení důvodu a jejich výhodnosti či nevýhodnosti se domnívám, že posouzení může být značně subjektivní. V dnešní době jsou však organizační změny v zaměstnání a následné výpovědi z tohoto důvodu běžnou záležitostí, které nemusí nic vypovídat o kvalitě zaměstnance. Tuto skutečnost se zaměstnavatel stejně dozví, až z potvrzení o zaměstnání, pokud k němu budete do pracovního poměru nastupovat, ne dříve, pokud se o to již přímo nebude u pracovního pohovoru zajímat. Výpověď z organizačních důvodů pro zaměstnance ve vztahu k Úřadu práce výhodnější, neboť nemusí dokazovat vážný důvod ukončení pracovního poměru, jak tomu u dohody bez uvedené důvodu bývá.
_
TRESTNÍ-TESTNÍ ŘÍZENÍ
- Odmítnutí výslechu na Policii pro špatný psychický stav poškozeného
- Odmítnutí výpovědi svědkem na Policii pro špatný psychický stav poškozeného
- Odmítnutí svědecké výpovědi na policii pro špatný psychický stav poškozeného
- Důvody pro odmítnutí výpovědi svědkem, poškozeným
- Jak požádat o výslech na policii v místě nejbližším místu aktuálního pobytu
- Dožádání výslechu v místě aktuálního pobytu
- Výslech na Policii v místě aktuálního pobytu - jak o něj požádat?
Před několika měsíci se k nám pokusili dostat do bytu násilím dva neznámí lidé. Já jsem muže viděla okamžik, syn s nimi mluvil, věděli, kdo je a chtěli po něm peníze. Syn je nikdy neviděl, žádné peníze nemá, je v invalidním důchodu. Syn po rozmluvě se svou lékařkou oznámil druhý den přepadení na policii, byl s ním sociální pracovník, který se o něj stará. Pak byl na policii ještě dvakrát kvůli doplnění výpovědi a indentifikaci podezřelého, ale podezření se nepotvrdilo. Policie už jednou případ odložila, ale teď to vypadá, že ho znovu otevřeli. Je možné, aby syn odmítl (na základě doporučení ošetřující lékařky) další chození na policii, případně k soudu a další výpovědi, protože to velmi zhoršuje jeho psychický stav? Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
S odepřením svědecké výpovědi ze zdravotních důvodů zákon výslovně nepočítá, povinen vypovídat má každý (§ 97 trestního řádu), s výjimkou možnosti odepření výpovědi v případě "příbuznosti" (§ 100 TŘ).
Ze zdravotních důvodů je možné se omluvit na základě lékařského vyšetření, doporučení, zprávě apod. V takovém případě je nutné se dostatečně Policii omluvit a dostavit se v náhradní termín. Teoreticky je možné se omlouvat dlouhodobě, prakticky po více omluvách bude Policie posuzovat, zda skutečně diagnóza brání se dostavit na služebnu. V takovémto případě navrhuji s Policií více komunikovat a situaci jim vysvětlit, aby všechny otázky policisté připravili do jediného výslechu. Je možné požádat o tzv. dožádání výslechu, kdy se takový výslech přesune na policejní stanici nejbližší Vašemu bydlišti apod. Nemuseli byste potom cestovat na výslech hodinu apod.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení kanalizace na sousedním pozemku - je nutné věcné břemeno?
- Vydržení věcného břemene kanalizace na vedlejším, sousedním pozemku
- Věcné břemeno na vlastní pozemek - starý a nový občanský zákoník
- Vedení inženýrské sítě na sousedním pozemku - je nutné věcné břemeno?
- Vydržení věcného břemene inženýrské sítě na vedlejším, sousedním pozemku
- Věcné břemeno vedení kanalizace na vlastní pozemek - starý a nový občanský zákoník
Matka byla vlastníkem dvou rodinných domů spolu sousedících. Ten, ve kterém bydlí, vlastní asi od roku 1964, druhý, který mi v roce 2013 darovala, vlastnila asi od roku 1969. Oba domy měly odpady svedené do žumpy na jejím pozemku tím způsobem, že odpad z domu, který mi darovala, je napojený na její. Odpady se dělaly asi v roce 1990. 2012 se matka napojila na veřejnou kanalizaci. Část mého kanalizačního vedení je na jejím pozemku. Je nutné uzavřít věcné břemeno a zapsat ho do Katastru, nebo vzniklo automaticky po 10ti letech užívání? Stačila by smlouva mezi mojí matkou a mým přítelem, se kterým dům obývám, o výpomoci jako odměně za vedení naší kanalizace na jejím pozemku? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
V tomto případě, byla-li matka do roku 2013 vlastníkem obou rodinných domů včetně jejich pozemků, nemohlo dojít po 10 letech k vydržení věcného břemene (služebnosti) vedení kanalizace, neboť dle předchozího občanského zákoníku nemohl vlastník zatížit služebností (věcným břemenem) svůj vlastní pozemek ve prospěch svého jiného pozemku. Nový občanský zákoník již vlastníku pozemku umožňuje zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku, na základě jeho aktivního jednání.
Služebnost (věcné břemeno) lze dle nového občanského zákoníku 2014 (NOZ 2014) nabýt smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením. Pro Váš případ se nabízí uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti inženýrské sítě, kterou dojde ke zřízení služebnosti užívání části pozemku ve prospěch oprávněného, která bude spočívat zejména v právu zřízení, užívání, oprav a nezbytné údržby kanalizačního vedení přes služebnou nemovitost (pozemek Vaší matky). Služebnost inženýrské sítě jako služebnost pozemkovou lze zřídit přímo k pozemku, tzn. , že v případě jakéhokoli převodu Vaší nemovitosti na jinou osobu dojde k převodu nemovitosti společně se služebností. Služebnost vznikne následně až provedením zápisu služebnosti do katastru nemovitostí. Služebnost můžete ve Vašem případě zřídit i bezúplatně, neboť jako příbuzná v přímé linii budete od darovací daně osvobozena.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Zmaření exekuce dlužníkem - návrh naodklad exekuce doložený předschváleným úvěr
- Zmaření exekuční dražby dlužníkem formou návrhu na odklad exekuce (předschválený úvěr)
- Návrh na odklad exekuce - informace, náležitosti
- Zastavení exekuce z důvodu návrhu na odklad exekuce doložený předschváleným úvěrem
- Odpůrčí žaloba proti návrhu na odklad exekuce podaný dlužníke s exekucí
- Zmaření exekuční dražby dlužníkem - návrh na insolvenční řízení
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin poškození věřitele - skutková podsatata trestného činu
- Kdy se dlužník dopouští trestného činu poškození věřitele - příklady
Mám dlužníka, kterému jsem půjčil peníze a to částku 500.000 Kč smlouva byla uzavřena u notáře společně s notářským zápisem se zástavní smlouvou. Dlužník dluh nesplácí a proto soud nařídil exekuci. Exekutor na dlužníkův majetek nařídil dražbu. Dlužník si 1 den před dražbou najal firmu, která mu slíbila, že ho oddluží, zároveň mně osobně navštívili dva pánové z dané oddlužovací firmy a sdělili mi, že pokud jim nedám 100.000 Kč na kafe, tak dražbu zmaří. Nedal jsem, podali jménem dlužníka návrh na odklad exekuce z důvod, že má dlužník předschválen úvěr na 2 500.000 Kč a jako důkaz k návrhu přiložil předschválený úvěr. Exekutor návrhu tak musel vyhovět i když je jasné, že dlužníkovi s příjmem 5.000 Kč čistého bez majetku nikdo 2.500.000 Kč nepůjčí. Z toho vyplývá, že dlužník ve spolupráci s oddlužovací firmou činí kroky, které mají zmařit připravovanou dražbu. Jak se bránit? Exekutor mi řekl, že se tento druh „podnikání“ rozmáhá, ale on je proti tomu bezmocný. Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Dle § 54/1 exekučního řádu může být návrh na odklad exekuce exekutorem odmítnut pouze v případě, že:
- neobsahuje všechny náležitosti,
- je nesrozumitelný,
- je neurčitý,
- k němu nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu,
a zároveň pro tyto nedostatky nelze o návrhu na odklad exekuce věcně rozhodnout. Pokud návrh na odklad exekuce těmito vadami netrpí, je exekutor povinen o něm věcně rozhodnout.
Do vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. To neplatí v případě, že návrhem na odklad exekuce povinný pouze svévolně nebo zřejmě bezúspěšně uplatňuje nebo brání pokračování v exekuci (závěr o těchto úmyslech povinného by však byl při prvním podání návrhu na odklad exekuce poměrně předčasný).
Návrh na odklad exekuce je exekutor oprávněn zamítnout také tehdy, uplatní-li povinný v návrhu stejné okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto.
Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů (§ 54/7 exekučního řádu).
Dle § 266/1 Občanského soudního řádu může soud na návrh povinného odložit provedení výkonu rozhodnutí (resp. exekuce), jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Odloží-li exekutor nebo exekuční soud exekuci na návrh povinného podle tohoto ustanovení, potom exekutor nebo exekuční soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá; po tuto dobu exekutor nečiní žádné úkony směřující k provedení exekuce. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provedení exekuce.
Z hlediska exekutora tak musí návrh na odklad exekuce představovat zjevný pokus o maření průběhu exekuce (ať už z hlediska obsahu takového návrhu či s ohledem na četnost a frekvenci podávání návrhů), nesledující úhradu vymáhané pohledávky oprávněného. V ostatních případech je však zamítnutí návrhu na odklad exekuce pro exekutora skutečně nesnadné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě majetkových dispozic na straně povinného, jejichž účelem by bylo zkrácení Vašich práv, bude možné, abyste proti takovým právním jednáním podal tzv. odpůrčí žalobu. Dle § 589 občanského zákoníku platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka.
Dalším účinným nástrojem dlužníků-profesionálů je opakované podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení, které pokračování ve výkonu exekuce rovněž blokují. Pokud se povinný ve Vašem případě o tento krok pokusí (přičemž bude muset simulovat své předlužení umělým vytvořením minimálně jedné další splatné pohledávky), je vhodné vědět, že:
1/ Trestného činu poškození věřitele se dle § 222/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že
a/ zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,
b/ postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,
c/ zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,
d/ předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
e/ předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,
f/ předstírá splnění závazku, nebo
g/ předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,
a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou (tzn. škodu od 25.000,- Kč do 49.999,- Kč).
Tohoto trestného činu se pak dopustí rovněž ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že
a/ zničí, poškodí, zatají, zcizí (= prodá, daruje), učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo
b/ k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má,
a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. Při způsobení větší škody či při získání většího prospěchu může být pachateli samozřejmě uložen přísnější trest.
2/ Dle § 224 trestního zákoníku je trestným rovněž úmyslné způsobení úpadku dlužníka.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zrušení závěti sepsané v zahraničí ve prospěch manžela
- Manžel cizinec - zrušení závěti v jeho prospěch
- Odvolání závěti - vzor, postup, návod, informace
- Zrušení závěti - vzor, postup, návod, informace
- Zneplatnění závěti - vzor, postup, návod, informace
Byla jsem vdaná v USA a vzhledem k tomu, že jsme hodně s manželem cestovali, napsali jsme plnou moc, kde já vše odkazuji jemu (a on zase mě).
2012 jsme se rozvedli a já tuto poslední vůli nezrušila (s bývalým manželem v kontaktu nejsme). V rozvodovém vyrovnání jsem dostala byt v Praze. Zajímalo by mě, jesti by bývalý manžel měl na tento byt, stejně tak jako mé úspory a dům, který jsem dostala darem od rodičů, právo?
Mám dceru s jiným partnerem, ale vdaná nejsem. Můj bývalý muž je hodně na peníze a já bych nerada, pokud se mi něco stane, aby se dostal k majetku, na který, dle mého názoru, nemá právo. Jak toto mohu ošetřit? Je možné jen zrušit závěť (a tím pádem by automaticky dědila má dcera)? Jak zrušit původní závěť? Děkuji, Denisa
ODPOVĚĎ:
Plnou mocí pravděpodobně myslíte závěť (v plné moci nelze odkazovat věci pro případ smrti). Pokud jste uvedené věci (byt, dům a peníze) závětí odkázala Vašemu bývalému manželovi, pak by měl na tyto věci nárok. Vaše dcera jakožto nepominutelný dědic by však mohla namítnout neplatnost závěti a požadovat z pozůstalosti svůj povinný díl.
Chcete-li zrušit takovou závěť, je více možností. Stačí sepsat odvolání závěti („Já, níže podepsaná, nar. …, bytem…, odvolávám svou závěť sepsanou dne …. , ve které odkazuj toto tomu“).
Pokud jste závěť sepsala vlastnoručně a máte pouze jeden originál, můžete ji roztrhat. Také můžete sepsat novou závěť, kterou musíte opatřit datem (aby bylo jisté, která ze závětí byla pořízena později), protože pozdější závěť ruší závěť předchozí, pokud vedle sebe nemohou obstát. To znamená, že musíte v nové závěti odkázat minimálně všechny věci uvedené ve své předchozí závěti a odkázat je někomu jinému, aby se původní závěť zneplatnila. Pokud zrušíte závěť, bude dědit veškerý Váš majetek ze zákona Vaše dcera.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestný čin znásilnění - musí být způsoben vždy pohlavním údem (penisem)?
- Trestný čin znásilnění - musí jít vždy o pohlavní styk, sex?
07/2013 jsem odmítla na PČR výpověď ve věci mého fyzického napadení, znásilnění a poškození penzionu § 100 Trestního řádu. Uvedla jsem však, že k znásilnění nedošlo. Nyní je mi známo, že tento akt nemusí být vykonán pouze pohlavním orgánem. Lékařské zprávy mám pouze z poranění hlavy, ostatní jsem tehdy nezveřejnila (bez viditelného poranění). Stalo se to beze svědků, kamer aj. Má smysl podat nyní výpověď? Navrhnout psychologický posudek obou, otec dětí toto popře. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Ohledně trestného činu znásilnění platí, že skutečně nemusí být vykonán jen a pouze pohlavním orgánem. V případě, že tomu tak bylo, můžete výpověď doplnit. Možná budete tázána, proč tak vypovídáte až nyní, ale pokud uvedete tento důvod, bude to v pořádku. Přesto budete muset Vy, resp. Policie tento čin prokázat, což s přibývajícím časem bude problematické.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Maximální délka dědického řízení podle zákona
- Smrt manžela, manželky a vydání věcí v nemocnici (mobil, peníze)
- Vydání věcí zesnulého v nemocnici při smrti, úmrtí manžela, manželky - informace
- Do kdy musí notář vyřídit dědictví (maximální délka dědického řízení ze zákona)
Jak dlouho trvá vyřízení dědictví? Dne 30.4.2014 mě umřela manželka, dědicové jsme dva já a dcera. Dne 13.5.2014 jsme byli u notářky, předali jsme všechny dokumenty o majetku, dodali jsme odhad na dům který je předmětem dědictví, jsme na všem dohodnutí není žádný problém. Od té doby se notářka neozvala a nic se neděje, zdá se nám to dlouho a komplikuje to život, nemůžeme např. ani dům pojistit když nejsme majitelé, a dokonce nám nechtějí v nemocnici kde umřela ani vydat mobil a hotovost co měla u sebe takže mnozí lidé co měla v mobilu ani neví, že umřela. Může se to nějak urychlit? Je v pořádku že nemocnice zadržuje věci manželky, když je mobil a peníze v SJM? Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Délka trvání řízení o pozůstalosti je různorodá. Po předběžném šetření činí notář dotazy na instituce, u kterých měl zůstavitel majetek. Tyto instituce mají povinnost do 1 měsíce notáři odpovědět. Pokud jste již notáři předali i odhad na nemovitost, kontaktujte jej s dotazem, kdy bude nařízeno konečné jednání ve věci. Pokud notáři stále chybí odpověď některé instituce, může jej opětovným dotazem urgovat.
Pokud jde o věci Vaší manželky v nemocnici, nemocnice je smí vydat až na základě pravomocného usnesení o skončení řízení o pozůstalosti, protože s věcmi zůstavitele může nakládat až osoba, která věci na základě rozhodnutí nabyla. I když by byly věci v SJM, pozůstalý manžel může s dědici v řízení o pozůstalosti uzavřít dohodu, že věci ze SJM půjdou všechny do dědictví nebo naopak, že věci v SJM zůstanou pozůstalému manželovi. Není tedy jisté, komu uvedené věci před skončením dědického řízení připadnou.
Můžete však požádat notáře, pokud má řízení o pozůstalosti trvat ještě déle, aby vydal usnesení, ve kterém Vám udělí souhlas s nakládáním s těmito věcmi. Usnesení vydá až po poučení o dědickém právu tomu, kdo dědictví neodmítl.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Smrt, úmrtí družky - jak se dostat ke společným penězům před dědickým řízením?
- Smrt, úmrtí druha - jak se dostat ke společným penězům před dědickým řízením?
- Smrt, úmrtí partnera - jak se dostat ke společným penězům před dědickým řízením?
- Smrt, úmrtí partnerky - jak se dostat ke společným penězům před dědickým řízením?
- Investice do nemovitosti zesnulého partnera, partnerky - jak je získat zpět?
- Investice do nemovitosti zesnulého druha, družky - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu zesnulého partnera, partnerky - jak je získat zpět?
- Investice do bytu, domu zesnulého druha, družky - jak je získat zpět?
Situace: 82-letý pán, cca 50 let žil "na psí knížku" s partnerkou ve společné domácnosti, kde nemá trvalý pobyt. Partnerka se starala o společné finance. Po její smrti (06/2014) nemá pán přístup k jejich (lze-li to tak říci) penězům na jejím účtě a z nemovitosti ho chtějí potomci zesnulé paní vystěhovat. Je předpoklad, že paní hradila z jejich společných peněz i vysloveně své dluhy a půjčky. Zůstala po ní také pohledávka cca 80.000 Kč. Myslíte, že existuje nějaká cesta, jak by se ten pán mohl dostat k pěnězům, které zůstaly na jejím účtě a k nějaké kompenzaci za investice svých peněz do nemovitosti, kde spolu žili a nemovitostí, které pravděpodobně mořila z jejich společných peněz?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Pán může přihlásit své pohledávky vůči zůstavitelce v řízení o pozůstalosti jako věřitel. Musí však doložit, že na jejím účtu se nacházely i jeho peníze a že se podílel na zhodnocení nemovitosti svými finančními prostředky. Notáře, který dědictví po ní projednává, zjistíte dotazem na okresní soud v místě posledního bydliště zemřelé paní.
_
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování bytu, domu synovi, dceři - postup, návod, nový občanský zákoník 2014, NOZ 2014
- Postup darování bytu, domu synovi, dceři - nový občanský zákoník 2014, NOZ 2014
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání bytu, domu synovi, dceři v závěti - jiný potomek již dostal majetek
- Odkázání nemovitosti synovi, dceři v závěti - jiný potomek již dostal majetek
- Odkázání bytu, domu jednomu potomkovi v závěti - jiný potomek již dostal majetek
- Odkázání nemovitosti jednomu potomkovi v závěti - jiný potomek již dostal majetek
- Dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti při budoucí smrti jednoho z rodičů
- Dohoda potomků o rozdělení pozůstalosti při budoucí smrti jednoho z rodičů
- Dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti při budoucím úmrtí rodič
- Dohoda potomků o rozdělení pozůstalosti při budoucím úmrtí rodiče
Byt máme v SJM. Chceme jej celý odkázat synovi, protože nepominutelná dědička dcera bude uspokojena jiným, stejně hodnotným rodinným majetkem. Prosím, poraďte jakým způsobem bychom mohli svůj záměr realizovat. Děkuji, Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Každý z Vás sepište závěť, kde byt odkazujete svému synovi. Zároveň v závěti uveďte, že Vaše dcera jakožto nepominutelný dědic by měla uvedenou závěť respektovat, protože nabyla (nabude) stejně hodnotný majetek.
V závěti byste však měli uvést, že umožňujete dědicům uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti. Byt je totiž v SJM a když jeden z Vás zemře, polovina bytu by měla zůstat druhému manželovi. Ten by však v rámci vypořádání SJM u notáře mohl s dědici uzavřít dohodu, že by celý byt šel do dědictví a poté v rámci dohody o rozdělení pozůstalosti by byt připadl synovi a pozůstalý manžel by byt již nenabyl.
V těchto případech, kdy je závěť složitější, je jednoznačně vhodné využít služeb notáře.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění dětmi z prvního manželství - movitý, nemovitý majetek, peníze na účtě
- Výběr peněz manžela manželkou těsně před smrtí - vliv na dědictví dětí, potomků (syna, dcery)
- Výběr peněz manželky manželem těsně před smrtí - vliv na dědictví dětí, potomků (syna, dcery)
- Výběr peněz z účtu těsně před smrtí - vliv na dědictví, dědické řízení
- Výběr peněz bankovní kartou z účtu těsně před smrtí - vliv na dědictví, dědické řízení
- Vybavení domácnosti manželů a smrt manžela - kdo zdědí vybavení domácnosti?
- Vybavení domácnosti manželů a úmrtí manželky - kdo zdědí vybavení domácnosti?
- Dědění vybavení manželské domácnosti - kdo ho dědí (manžel nebo i děti, potomci)?
- Dědění vybavení manželské domácnosti - kdo ho dědí (manželka nebo i děti, potomci)?
Dědíme po zemřelém otci, jsme dva dědicové z prvního manželství, z druhého je jen manželka. Zůstalo auto které bylo psané na otce, peníze které došly po smrti, zařízení v bytě, jak se dědictví bude dělit. Máme vůbec nárok na něco jako děti z prvního manželství. Otec měl účet v cizině, bohužel ho manželka stihla vybrat účelově těsně před smrtí i když neměla podpisové právo, vybrala to kartou. Můžeme to nějak napadnout?
Děkuji, Sylva
ODPOVĚĎ:
Jako děti z prvního manželství samozřejmě máte zákonný nárok na dědictví po Vašem otci (nesepsal-li žádnou závěť). Vy i manželka otce máte každý nárok na 1/3 pozůstalosti. Soudní komisař by Vás měl pozvat ke konečnému jednání ve věci. Tam můžete sdělit informaci ohledně výběru peněz z účtu, avšak manželka může odporovat a jsou-li mezi účastníky některá aktiva sporná, soudní komisař k nim při projednávání pozůstalosti nepřihlédne z důvodu jejich spornosti a odkáže vás k podání žaloby k civilnímu soudu. Tam byste museli nějakým způsobem prokázat, že manželka skutečně neprávem vybrala peníze z jeho účtu (avšak peníze nejspíš patřily do společného jmění manželů SJM, takže na ½ peněz by měla mít nárok tak jako tak ona).
Pokud jde o ostatní věci – pokud byly v SJM, náleží pouze polovina z nich do pozůstalosti po Vašem otci. Zařízení bytu nejspíš tvoří základní vybavení rodinné domácnosti a ze zákona tak přechází rovnou na manželku a nespadají do pozůstalosti.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění zadluženého potomka - postup, návod, informace
- Vydědění předluženého potomka - postup, návod, informace
- Vydědění potomka vedoucího nezřízený život (zadlužení, předlužení) - postup, návod, informace
- Je možné vydědědit zadlužené dítě, potomka?
- Podmínka do závěti - neprodávat rodinný dům po určitou dobu (5 let)
- Podmínka do závěti - neprodávat byt po určitou dobu (5 let)
- Podmínka do závěti - neprodávat nemovitost po určitou dobu (5 let)
- Vydědění ze zákona - § 1646 nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění potomka - § 1646 nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vydědění syna, dcery - § 1646 nový občanský zákoník 2014
- Zakázaná podmínka v závěti obtěžující dědice - § 1551 nový občanský zákoník 2014, NOZ 2014
OBČAN-DĚDICTVÍ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Notářský poplatek za sepsání závěti 2014
- Sepsání závěti - notářský poplatek 2014
- Notářský poplatek za sepsání závěti 2015
- Sepsání závěti - notářský poplatek 2015
Mamka by chtěla sepsat závěť, kde by chtěla rodinný dům odkázat mě (26) a sestře (31) a vydědit bratra (39) včetně jeho potomků, vzhledem k tomu, že má spoustu dluhů, a v roce 1997 byl odsouzen na 10měsíců nepodmíněně. Byla by taková závěť v souladu s právními předpisy a kolik přibližně stojí taková závěť u notáře? Je možné do závěťi dát podmínku, např. min. 5 let dům po smrti matky neprodat? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Notářský poplatek za závěť od notáře stojí cca. 2200 Kč (2000 Kč + DPH 21%).
Zákonné důvody vydědění jsou upraveny v § 1646 NOZ. Oba důvody, které uvádíte, jsou v zákonném výčtu:
„zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo který vede trvale nezřízený život. “
Podle tzv. nového občanského zákoníku 2014 lze v závěti uvádět podmínky, proto si myslím, že taková podmínka, kterou uvádíte, by obstála (nesměřuje totiž ve smyslu ust. § 1551 NOZ ke zřejmému obtěžování dědice, neodporuje ani veřejnému pořádku, ani není nesrozumitelná).
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost hřbitova za poškození hrobu neznámým pachatelem - kdo zaplatí škodu?
- Poškození hrobu neznámým pachatelem - odpovídá za škodu správce hřbitova?
2013 mi neznámý pachatel poškodil hrob. Konkrétně odcizil mosaznou vázu a lucernu. Tyto věci byly k desce pevně přimontovány. Obrátil jsem se na policii, bohužel pachatel vypátrán nebyl a na městský úřad s požadavkem na náhradu škody. Věc předali pojišťovně, ta však úhradu odmítla provést. Obrátil jsem se tedy opět na úřad s požadavkem úhrady škody. Věc předali právníkovi, který mi sdělil, že městský úřad za škodu neodpovídá, neboť ji nezavinil.
Jak to, prosím tedy je? Myslel jsem, že se v tomto případě dá uplatnit obecná odpovědnost za škodu.
Děkuji, Matouš
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě je provozovatelem předmětného veřejného pohřebiště město (a to dle § 16/1 zákona o pohřebnictví), přičemž s tímto provozovatelem jste uzavřel písemnou smlouvu o nájmu hrobového místa (§ 25/1 zákona o pohřebnictví).
Pro učinění závěru o vzniku odpovědnosti provozovatele pohřebiště za Vám způsobenou škodu je podstatné, zda je provozovatel pohřebiště dle uzavřené smlouvy o nájmu hrobového místa či dle řádu veřejného pohřebiště povinen zajistit ostrahu veřejného pohřebiště či zda se jiným způsobem zavázal k ochraně hrobového zařízení jednotlivých nájemců hrobových míst (neboť povinnost k ostraze veřejného pohřebiště není dovoditelná z výčtu základních povinností provozovatele pohřebiště dle § 20 zákona o pohřebnictví).
Dle § 25/1 zákona o pohřebnictví může provozovatel pohřebiště a nájemce hrobového místa v nájemní smlouvě sjednat i poskytování služeb spojených s nájmem, kterými mohou být i různé způsoby ochrany majetku nájemců hrobových míst.
Dle § 18/1 zákona o pohřebnictví zahrnuje provozování veřejného pohřebiště výkopové práce související s pohřbením a exhumací, pohřbívání lidských pozůstatků a lidských ostatků do hrobů nebo hrobek, provádění exhumací, ukládání, rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků, správu a údržbu veřejného pohřebiště, včetně komunikací a okolní zeleně, pronájem hrobových míst a vedení související evidence. Ostraha veřejných pohřebišť, resp. hrobového zařízení nájemců jednotlivých hrobových míst tedy není do výčtu základních činností při provozování veřejného pohřebiště zahrnuta.
Povinnost k ostraze veřejného pohřebiště může (ale nemusí) být zakotvena v řádu veřejného pohřebiště, neboť tento řád dle § 19/2 písm. a) a d) zákona o pohřebnictví upravuje mimo jiné i rozsah služeb poskytovaných na veřejném pohřebišti a povinnosti provozovatele pohřebiště a dalších osob vykonávajících činnosti související se zajištěním řádného provozu veřejného pohřebiště.
Jelikož škoda na hrobovém zařízení Vám byla způsobena v roce 2013, bude nezbytné aplikovat na Váš případ ustanovení starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013).
Dle § 664 starého Občanského zákoníku byl pronajímatel (zde provozovatel pohřebiště) povinen přenechat pronajatou věc (zde hrobové místo) nájemci (zde Vám) ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Povinnost k aktivní ochraně majetku nájemce, který je umístěn na/v pronajaté věci tak nepatřila k povinnostem pronajímatele.
Dle § 415 starého Občanského zákoníku byl každý povinen počínat si mimo jiné tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Tuto tzv. generální prevenční povinnost však nelze rozšiřovat na automatický závazek k aktivní ochraně cizího majetku pro případ jeho eventuálního budoucího ohrožení.
Dle § 420/1 a 3 starého Občanského zákoníku odpovídal každý za škodu, kterou způsobil porušením právní (tzn. zákonné či smluvní) povinnosti. Odpovědnosti se pak zprostil ten, kdo prokázal, že škodu nezavinil (tzn. nezpůsobil škodu úmyslným či nedbalostním jednáním).
Pokud se tedy ve Vašem případě provozovatel pohřebiště k zajištění jeho ostrahy nezavázal ani ve smlouvě o nájmu hrobového místa, ani v řádu veřejného pohřebiště, nedošlo na jeho straně při odcizení Vašeho hrobového zařízení neznámým pachatelem k porušení smluvní ani zákonné povinnosti, jeho zavinění a tudíž i odpovědnost za Vám způsobenou škodu jsou proto vyloučeny.
Pokud by naopak provozovatel pohřebiště byl dle smlouvy o nájmu hrobového místa či řádu veřejného pohřebiště k ostraze (či jinému způsobu ochrany) veřejného pohřebiště (resp. hrobového zařízení) povinen, bylo by možné o vzniku jeho odpovědnosti uvažovat.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úmyslné bezdůvodné obohacení - promlčecí lhůta dle NOZ, nového občanského zákoníku 2014
- Promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení u restitučního podvodu
- Restituční podvod a bezdůvodné obohacení - promlčecí lhůta bezdůvodného obohacení
- Vydání bezdůvodného obohacení podle nového občanského zákoníku NOZ a starého občanského zákoníku SOZ
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pravá retroaktivita právního předpisu - příklad z praxe
08/2000 byl otec podveden pracovníkem pozemkového fondu při restitučním řízení, na úkor mého otce pomohl svému známému obohatit se o více než 4 mil. Kč. Po 10 letech, kdy to otec zjistil, podal trestní oznámení. Vyšetřováním policie zjistila, že se dotyčný mohl dopustit podvodu, ale že uplynula 10-ti letá promlčecí lhůta a tak se věc odkládá-usnesení z ledna 2014.
Nelze věc klasifikovat jako úmyslné bezdůvodné obohacení, kde podle NOZ je promlčecí lhůta 15 let? Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu směšujete instituty práva občanského a trestního. Došlo-li k promlčení trestnosti činu dle § 67/1 starého trestního zákona, nemá na tuto skutečnost žádný vliv případná kvalifikace skutku jako úmyslného bezdůvodného obohacení, neboť to představuje institut občanskoprávní (tzn. že se nejedná o trestný čin).
Dle § 451/2 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti k možnému bezdůvodnému obohacení došlo) byl bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
Dle § 107 starého Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Došlo-li tedy k bezdůvodnému obohacení v roce 2000, promlčelo se právo na vydání plnění z tohoto bezdůvodného obohacení nejpozději v roce 2010.
Ustanovení nového občanského zákoníku (který nabyl účinnosti 1. 1. 2014) pak nemohou být aplikována zpětně na právní jednání, k němuž došlo v roce 2000. Takový mechanismus by představoval tzv. pravou retroaktivitu právního předpisu, která je v zásadě nepřípustná.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obtěžování kouřem cigaret od sousedů - jak se bránit právní cestou?
- Kouření na balkoně a obtěžování ostatních nájemníků domu kouřem z cigaret - jak se bránit?
- Jak se bránit obtěžováním kouřem z cigaret - kouř vniká okny ostatních nájemníků bytového domu
- Kouření na balkoně a obtěžování ostatních majitelů bytů kouřem z cigaret - jak se bránit?
- Jak se bránit obtěžováním kouřem z cigaret - kouř vniká okny ostatních majitelů bytů bytového domu
- Výzva SVJ - obtěžování kouřem z cigaret majitelem jednoho bytu domu SVJ - informace
Mám dotaz ohledně porušování domovního řádu (DŘ) v domě, kde bydlím. Je-li v DŘ ustanoveno, že je zakázáno obtěžovat jakýmkoliv kouřem ostatní spolubydlící v domě, jak postupovat v násl. situaci: Vlastník bytu pod námi pronajal byt. Nájemníci jsou silní kuřáci, kteří od časných ranních hodin do pozdního večera kouří na balkoně. Cigaretový kouř jde do mého bytu. Domluva s nájemníky byla bezúspěšná. Jsem zcela omezena větráním a pokojným bydlením v mém bytě. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi budu předpokládat, že v bytovém domě je zřízeno společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ").
Svou obranu můžete započít na úrovni SVJ, tzn. projednat vzniklý problém na shromáždění vlastníků jednotek. Výstupem takového projednání může být písemná výzva, v níž se bude SVJ po vlastníkovi předmětného bytu domáhat zjednání nápravy a zajištění dodržování domovního řádu ze strany nájemců předmětného bytu. Vlastníka předmětného bytu pak může SVJ písemně upozornit také na to, že dle § 2256/2 občanského zákoníku je nájemce povinen dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (které mohou být vyjádřeny právě v domovním řádu).
Obsahují-li stanovy SVJ ustanovení o sankcích za nedodržování domovního řádu, lze je vlastníkovi tohoto bytu samozřejmě uložit.
V obecné rovině platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné kouř a pach vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (§ 1013/1 občanského zákoníku, toto ustanovení je pak samozřejmě vztažitelné i na sousedské vztahy v rámci bytového domu, a to za použití § 2/2 a § 10/1 občanského zákoníku).
Vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části (§ 1175/1 občanského zákoníku). Ve Vašem případě je pak podstatným zejména § 1176 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu (tzn. že vlastník předmětného bytu je povinen zajistit dodržování domovního řádu i ze strany nájemců předmětného bytu).
Ve výzvě pak může SVJ upozornit vlastníka předmětného bytu na svou připravenost domáhat se dodržování domovního řádu i soudní cestou, přičemž v této souvislosti je vhodné upozornit na § 1184 občanského zákoníku, dle něhož může soud nařídit prodej bytové jednotky (a to na návrh osoby odpovědné za správu domu nebo na návrh dotčeného vlastníka bytové jednotky) toho vlastníka, který porušuje povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek. Rozhodl-li by proto soud o povinnosti vlastníka předmětného bytu k zajištění dodržování domovního řádu nájemci předmětného bytu, a nesplnil-li by vlastník předmětného bytu tuto povinnost, bylo by možné přikročit i k prodeji tohoto bytu.
Svých práv se pak můžete samozřejmě domáhat i soudní cestou. V tomto případě je však nezbytné upozornit na možnou zdlouhavost takového soudního řízení a určitou nejistotu jeho výsledku.
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Je legální prodej domény obsahující komerční název firmy nebo výrobce zboží?
- Protiprávnost prodeje domény s názvem firmy, výrobce zboží (automobilů, hraček ad.)
- Prodej webové internetové domény obsahující název výrobce zboží - je to legální?
- Prodej domény s názvem výrobce zboží, služeb - je to právně v pořádku?
- Prodej domény s názvem chráněným ochrannou známkou autorskou
- Prodej internetové domény s názvem subjektu chráněného ochrannou známkou autorskou
- Ochranná známka - práva vlastníka ochranné známky
Dostal jsem dopis tohoto znění:
"Vážený pane Xxxxxxxxxxxx,
jmenuji se Michaela Šmejkalová a pracuji pro asociaci REACT, která na českém trhu zastupuje společnost Opel Special Vehicles GmbH (viz přiložená plná moc) ve věci porušování práv duševního vlastnictví.
V rámci monitoringu internetových stránek bylo zjištěno, že nabízíte k prodeji doménu www. opel-servis.cz. Ráda bych Vás touto cestou informovala, že tato doména obsahuje právní vadu - neoprávněně obsahuje ochrannou známku "Opel", a tudíž porušuje průmyslová práva našeho klienta. Předchozí vlastník domény byl o této skutečnosti informován a dle dohody mělo dojít ke zrušení této domény.
V případě, že dojde k prodeji a zprovoznění domény, bude nový majitel žádán společností Opel Special Vehicles GmbH o zrušení domény a finanční zadostiučinění. Nového majitele domény budeme informovat o tom, že jste věděl, že nabízíte doménu s právní vadou, a budeme ho odkazovat, aby veškeré újmy finančního a nefinančního charakteru uplatňoval na Vás.
Tímto Vás žádáme o okamžité zrušení doménového jména www. opel-servis.cz.
V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat.
Michaela Šmejkalová Manager Czech Republic"
Skutečně je protiprávní prodej domény s komerčním názvem subjektu?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda asociace REACT skutečně získala od společnosti Opel Special Vehicles GmbH zmocnění k jejímu zastupování v České republice, tzn. kontaktujte přímo společnost Opel Special Vehicles GmbH s dotazem, zda poskytla asociaci REACT plnou moc. Scan Vám doručené plné moci samozřejmě společnosti Opel Special Vehicles GmbH předložte k ověření, že se jedná o identický dokument.
Dále Vám lze doporučit vyžádat si na asociaci REACT (samozřejmě po ověření, že tato asociace je skutečně k zastupování společnosti Opel Special Vehicles GmbH oprávněna) doložení skutečnosti, že označení "Opel" je českým právním řádem považováno za ochrannou známku (dle § 8/1 zákona o ochranných známkách prokazuje vlastník zapsané ochranné známky své právo výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu).
Dle § 1 zákona o ochranných známkách může být ochrannou známkou za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Dle § 489 a § 496/2 občanského zákoníku je pak ochrannou známku nezbytné považovat za věc v právním smyslu, a to konkrétně za věc nehmotnou.
Základním právem vlastníka ochranné známky je výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Dle § 8/2 zákona o ochranných známkách nesmí nikdo v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:
a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.
Užíváním v obchodním styku se pak zejména rozumí:
a/ umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
b/ nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
c/ dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
d/ užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.
Shora uvedené lze shrnout tak, že vlastnictví internetové domény, která obsahuje cizí ochrannou známku, nemusí být samo o sobě (tzn. pokud není prostřednictvím této internetové domény zároveň nabízeno zboží či služby) právně závadné. Zároveň je však pravdou, že využití této internetové domény k nabídce zboží či služeb by mohlo (ovšem nikoli nutně muselo) zasáhnout do práva vlastníka ochranné známky, zejména pak do práva dle § 8/2 písm. b) a c) zákona o ochranných známkách. Takové počínání by pak mohlo být rovněž kvalifikováno jako klamavé označení zboží nebo služby dle § 2978/1 občanského zákoníku, které představuje jednu ze skutkových podstat nekalé soutěže.
Rozhodnete-li se proto v budoucnu předmětnou internetovou doménu prodat, lze Vám v každém případě doporučit v písemné kupní smlouvě uvést, že kupující si je vědom existující ochranné známky "Opel" a skutečnosti, že společnost Opel Special Vehicles GmbH se prostřednictvím svého zmocněnce domáhala jejího odstranění. V tomto ohledu je vhodné upozornit na § 1920/1 občanského zákoníku, dle něhož má předmět plnění (zde internetová doména) právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel věděl nebo musel vědět. Povědomí kupujícího o určitém riziku v podobě existující ochranné známky (a výslovné smluvní přijetí tohoto rizika) pak Vaší odpovědnost za případně vzniklou škodu vyloučí.
Současně Vám lze doporučit nabídnout předmětnou internetovou doménu k odkupu přímo společnosti Opel Special Vehicles GmbH.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nezkolaudovaný byt převedený z družstva do osobního vlastnictví - co mohu požadovat od BD (družstva)?
- Bytové družstvo převedlo nezkolaudovaný byt do osobního vlastnictví - co dělat?
- Nezkolaudovaný byt bytového družstva do osobního vlastnictví - co dělat?
- Společné části bytového domu - nař. č. 366/2013 Sb.
05/2012 mi byl převeden do vlastnictví byt. Po 2 letech jsem zjistila, že nebyl nikdy zkolaudován. Já v něm chtela provést rekonstrukci, ale zjistila jsem, že tím že není zkolaudován, krov který prochází mým bytem nesplnuje požární normy a já abych tedy vůbec mohla začít rekonstrukci, musím opravit krov za 500.000. Bytové družstvo kterému dům patří mi tuto opravu odmítlo spolufinancovat, že krov je součást mého bytu a oni nebudou platit abch já to měla doma hezké.
Opravu krovu, která mě stála nakonec 600.000,- Kč, jsem tedy zaplatila. Mohu nyní požadovat po družstvu soudně tyto náklady. Mělo by se Družstvo podílet finančně na této opravě podle podílu na společných částech domu? Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda předmětný krov tvoří součást Vašeho bytu či zda se jedná o společnou část domu. Při hledání odpovědi na tuto otázku je podstatné, jakým způsobem byl byt vymezen ve Vámi uzavřené kupní (či jiné smlouvě), popř. jakým způsobem jsou vymezeny společné části domu ve stanovách bytového družstva (popř. v jiné s tím související dokumentaci).
V tomto ohledu je pak samozřejmě možné vycházet rovněž z právní úpravy bytového spoluvlastnictví. Dle § 1160 občanského zákoníku jsou společnými alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.
Společné části bytového domu jsou pak vyjmenovány v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (nař. č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 5/1 písm. a) a b) jsou společnými mimo jiné tyto části domu:
- vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,
- střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních.
Společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách.
Dojdete-li k závěru, že krov ve Vašem případě skutečně představuje společnou část domu, resp. není součástí Vašeho bytu a tudíž je majetkem bytového družstva, bude možné kvalifikovat Vámi provedenou rekonstrukci jako bezdůvodné obohacení na straně bytového družstva, k jehož vrácení bude toto družstvo povinno. Dle § 2991/2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
Pro zahájení předsoudního jednání s bytovým družstvem Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat exmanžela z bytu v osobním vlastnictví manželky (nastěhoval se k synovi, dceři)
- Jak vystěhovat exmanželku z bytu v osobním vlastnictví manžela (nastěhovala se k synovi, dceři)
- Exmanžel se nastěhoval do bytu bývalé manželky - jak se ho zbavit?
- Exmanželka se nastěhoval do bytu bývalého manžela - jak se ho zbavit?
- Jak vystěhovat bývalou manželku z bytu ve vlastnictví manžela po rozvodu manželství
- Jak vystěhovat bývalého manžela z bytu ve vlastnictví manželky po rozvodu manželství
Jsem rozvedená od 1997, mám byt v osobním vlastnictví (jsem majitel). V bytě žije syn, přijel za ním otec (exmanžel) na návtěvu - to bylo 09/20014. Exmanžel je v plném ivalidním důchodu, ale soběstačný) původně jen na víkend, ale dodnes (listopad 2014) odmítá odejít a chce v bytě zůstat. Rozešel se s partnerkou, má exekuci. Jak může syn nebo já (musela bych přijet ze zahraničí) dostat bývalého manžela z mého bytu? Děkuji, Svatava
ODPOVĚĎ:
Váš bývalý manžel nemá žádné právo užívat Váš byt. V případě, že věc řeší syn, je možné, nejde-li to po dobrém, požádat policii o asistenci s odchodem muže. Dalším řešením je také vyměnit zámky od bytu nebo manželovi klíče sebrat. Zkrátka již jej do bytu nepouštět. Z důvodu jeho exekuce bych doporučovala, aby Vaše konání bylo co nejrychlejší, protože exekutor se jistě „podívá“ i do míst, kde se dlužník zdržuje, což pro Vás může znamenat, že v domnění, že jsou některé věci manžela, může zabavit i věci Vaše a Vy pak budete muset vést s exekutorem spory o vlastnictví věcí.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace botů, obuvi Baťa - zborcení podešve, zamítnutá reklamace
- Zamítnutá reklamace botů, obuvi Baťa - jak dál postupovat?
31.7.2014 jsem zakoupila přes internetový obchod Baťa vycházkové kožené polobotky (bez podpatku) za 979 Kč. Boty seděly na mou nohu. Boty jsem nosila den a půl. Totálně se mi zbortila podešev - u levé více, u pravé méně, chodidla se mi propadala dovnitř (jako bych šmajdala). Došlo k odření kůže u podrážky. V botách se nedá chodit.
Obuv jsem reklamovala: zamítá se, svršek je v patní části stočený (schozený) k vnitřní straně. K tomuto došlo stylem chůze. Jedná se o opotřebení v důsledku užívání - nevhodně zvolený typ obuvi. Botů mám doma cca asi 30 párů, od Bati cca asi 10 párů a U ŽÁDNÉ BOTY se mi toto nikdy nestalo, klenbu a styl chůze mám standardní. Děkuji, Hedvika
ODPOVĚĎ:
Zkuste se obrátit přímo na ředitelství reklamací, pakliže něco takového u Bati mají, zkrátka k „nadřízenému orgánu“, případně se obraťte znovu na reklamační oddělení a trvejte na novém posouzení žádosti. Není možné, abyste takovým způsobem ochodila boty po dni nošení. Vyličte dosavadní průběh reklamace a především zdůrazněte dobu, za kterou k poškození obuvi došlo. Pohrozte, že pokud se nebudou Vašim požadavkem zabývat, obrátíte se na obchodní inspekci. Ta je totiž kromě soudu, jediným orgánem, který by se Vaší záležitostí mohl zabývat a protože předpokládám, že kvůli přibližně 1 000, -Kč se nebudete chtít soudit, je to pro Vás jediná bezplatná varianta, která Vám sice peníze nevrátí příp. nezajistí přímo opravu obuvi, ale může společnosti uložit alespoň pokutu za její jednání.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Hrob, náhrobek poškozený stromem na hřbitově - kdo odpovídá za škodu? (vlastník hřbitova, obec? )
- Náhrobní kámen poškozený stromem na hřbitově - kdo odpovídá za škodu? (vlastník hřbitova, obec? )
- Náhrada škody za náhrobek poškozený stromem na hřbitově
- Náhrada škody za hrob poškozený stromem na hřbitově
- Kdo je odpovědný za škodu způsobenou stromem na hřbitově - poškozený hrob, náhrobek, náhrobní kámen
Strom na hřbitově mi poškodil hrob (vlivem růstu stromu se naklání pomník, praskl sokl a i lemování hrobu je prasklé). Kdo je za tuto škodu zodpovědný? Obec jako vlastník hřbitova? Poplatky za hrob řádně hradím. A může se obec vymlouvat na památkovou péči, díky které by třeba strom nemohla odstranit? Jen dodám, že nedávno byly z toho samého hřbitova některé podobné stromy odstraněny.
Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je odpovědná obec, neboť je vlastníkem pozemku, na kterém se strom nachází. A i kdyby strom chtěla pokácet a památková péče jí to neumožnila, její odpovědnost vůči Vám to nijak nesnižuje. Obraťte se proto, nejlépe písemně, na obecní úřad s žádostí o náhradu škody. V této žádosti uveďte, jak k poškození došlo, vyčíslete škodu (sokl, lemování, náklady na opravu) a doložte kopiemi účtenek. Poskytněte obci nějakou lhůtu k vyřízení žádosti, v případě komunikace s úřadem doporučuji lhůtu 30 dnů a pohrozte, že pakliže se věcí nebude zabývat nebo nebude věc vyřízena k Vaší spokojenosti, že se obrátíte na soud, který je opravdu dalším krokem. V případě, že vlivem stromu se Váš hrob naklání, můžete požadovat také odstranění stromu a pakliže to není možné, tak slevu z nájmu hrobu. Tento požadavek můžete také v žádosti uvést.
_
OBČAN-DLUHY
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Dluhy za popelnice - přechází na děti v době dospělosti, zletilosti?
- Rodiče neplatí popelnice za dítě, děti - přechází dluh do dospělosti?
Jak je to s tím, když rodiče neplatí poplatky za popelnice (systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů). Přechází pak v době, kdy se dítě stane plnoletým, tento dluh na něj? Jak je to možné? Je to tak i v případě, že rodič stále žije? Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Povinnost dětí k úhradě místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je nejčastěji založena na § 10b/1 písm. a) bodu 1 zákona o místních poplatcích (zák. č. 565/1990 Sb. , v platném znění), dle něhož je k úhradě tohoto poplatku povinna fyzická osoba (tj. bez ohledu na její věk), která má v obci trvalý pobyt.
Místní poplatek za svoz komunálního odpadu je pak povinna hradit také fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu (§ 10b/1 písm. b) zákona o místních poplatcích), toto ustanovení se však samozřejmě na většinu dětí nevztahuje.
V souvislosti se shora uvedeným je nutno dodat, že místní poplatek za svoz komunálního odpadu je vybírán obcí pouze v případě, že se tak obec rozhodne (a zavede vybírání tohoto místního poplatku obecně závaznou vyhláškou), tzn. že vybírání tohoto místního poplatku (stejně jako ostatních místních poplatků) není povinné. V obecně závazné vyhlášce pak obec může zároveň stanovit osvobození či úlevy od tohoto místního poplatku, jak se právě v případě poplatníků-dětí často děje.
Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí (§ 10b/3 zákona o místních poplatcích).
Klíčovým pro zodpovězení Vašeho dotazu je § 12 zákona o místních poplatcích, dle něhož platí, že:
- je-li poplatník v době vzniku povinnosti zaplatit poplatek nezletilý, odpovídají za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně; zákonný zástupce má v takovém případě stejné procesní postavení jako poplatník;
- nezaplatí-li poplatek poplatník nebo jeho zákonný zástupce, vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich (na tomto místě je vhodné připomenout, že místní poplatek může být obecním úřadem poplatníkovi dle § 11 zákona o místních poplatcích vyměřen v případě, že poplatek není uhrazen včas nebo ve správné výši, a to ve formě platebního výměru či hromadného předpisného seznamu, přičemž v takovém případě může být místní poplatek až ztrojnásoben).
Toto (právem kritizované) ustanovení zákona o místních poplatcích (účinné od 1. 7. 2012) tak obecním úřadům umožňuje vystavit platební výměr přímo nezletilému poplatníkovi, který fakticky nemá samozřejmě šanci jakkoli ovlivnit místo svého trvalého pobytu, o své poplatkové povinnosti většinou vůbec neví, nemůže své zákonné zástupce k úhradě místního poplatku nijak donutit a zpravidla ani nemá finanční prostředky ke splnění poplatkové povinnosti z vlastní iniciativy.
Případný dluh na místním poplatku za svoz komunálního odpadu tak vzniká přímo dítěti, přičemž v případě nesplnění této poplatkové povinnosti jeho zákonným zástupcem může být platební výměr vystaven přímo tomuto dítěti (jak výslovně umožňuje zákon o místních poplatcích). O přechodu dluhu na místním poplatku za svoz komunálního odpadu v okamžiku nabytí zletilosti ze zákonného zástupce na dítě tak nelze hovořit, neboť tento dluh tíží dítě již před nabytím zletilosti (až po nabytí zletilosti však obce zpravidla začínají tyto dluhy exekučně vymáhat). Jak shora uvedeno, nehraje skutečnost, zda zákonný zástupce dítěte dosud žije či nikoli žádnou roli.
V souvislosti se shora uvedeným je nezbytné poukázat na § 896 občanského zákoníku, dle něhož mají rodiče povinnost a právo pečovat o jmění dítěte (tzn. o souhrn jeho majetku a dluhů, jak stanoví § 495 občanského zákoníku), především jsou rodiče povinni jmění dítěte spravovat jako řádní hospodáři. Při právním jednání, které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte (např. tedy při plnění poplatkové povinnosti dítěte), vystupují rodiče jako jeho zástupci. Poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně.
Pokud tedy rodiče za své dítě neuhradí místní poplatek za svoz komunálního odpadu, tzn. že zanedbají svou povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, budou povinni případně vzniklou škodu (kterou může reprezentovat zvýšení místního poplatku až na jeho trojnásobek v platebním výměru či náklady exekuce) svému dítěti uhradit. Nežádoucí společenský stav, kdy by byly děti nuceny se po svých rodičích zpětně domáhat (a to i soudní cestou) úhrady případně vzniklé škody, by však mohl být snadno vyřešen změnou § 12 zákona o místních poplatcích, který by napříště v případě dluhu na místním poplatku za svoz komunálního odpadu u dítěte umožňoval obcím vystavit platební výměr pouze rodičům takového dítěte.
Vše shora uvedené lze shrnout konstatováním, že současná právní úprava (a rovněž praxe mnohých obecních úřadů) činí děti odpovědnými za nesplnění povinnosti jejich rodičů pečovat o jmění (tedy i o dluhy) svých dětí jako řádní hospodáři (kterýžto stav je v rozporu s právními předpisy nejvyšší právní síly, zejména s čl. 32/1 Listiny základních práv a svobod a s čl. 3 a čl. 27/2 a 4 mezinárodní Úmluvy o právech dítěte, kterou je Česká republika vázána).
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Přetěžování zaměstnanců nočními sněmani - jak se bránit?
- Zaměstnavatel dává zaměstnanci mnoho nočních směn - jak se bránit?
- Nadměrný počet přesčasových hodin v práci - jak se bránit zaměstnavateli?
- Zaměstnavatel nedává přestávky, pauzy ve směně - jak se bránit?
- Diskuze se zaměstnavatelem ze zákona - § 276/1 zákoníku práce
- Rada zaměstnanců podle Zákoníku práce
- Zřízení odborové organizace - postup, návod
- Jak vytovořit odbory v práci, zaměstnání - postup, návod
- Jak vytovořit odborovou organizaci v práci, zaměstnání - postup, návod
- Jak informovat inspekci práce o porušování Zákoníku práce zaměstnavatelem - postup, návod
- Udání zaměstnavatele na inspekci práci - postup, návod, informace
- Odmínutí práce z důvodu obav o zdraví nebo život zaměstnance (§106 Zákoníku práce)
- Odmínutí práce z důvodu obav o zdraví nebo život osob v okolí zaměstnance (§106 Zákoníku práce)
Chci se zeptat jak bojovat proti zaměstnavateli který po nás pracovních vyžaduje pracovní docházku více jak 6 dní po sobě jdoucích nebo také že například jdeme 5-6 nočních a hned následující den máme směny ranní, je to dlouhodobá záležitost která je neúnosná. Někteří mají i 70 hod. přesčasu/měsíc, které mu jsou smazány bez proplacení. Docházka je nám celkově uměle upravována zaměstnavatelem. Pracovní doba j více jak 8 hod. denně a to i přesto že nám zaměstnavatel neumožňuje pauzu na oběd. (pracujeme od 8 třeba i do 21 hod. bez přestávek) s tím že nám je uměle vytvoří a tím nám umažou pracovní dobu. Co dělat? Jde zarazit takové chování. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Jednotlivé varianty řešení Vámi popsané situace jsou odvislé od toho, jak aktivně hodlají zaměstnanci nastalou situaci řešit.
Dle § 276/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanci mají právo na informace a projednání.
Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je zaměstnanci mohli posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.
Projednáním se rozumí jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby zaměstnanci mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Zaměstnanci mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.
Zaměstnanci mají před uskutečněním opatření právo požadovat dodatečné informace a vysvětlení. Zaměstnanci mají rovněž právo požadovat osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci.
Zaměstnavatel je dle § 279/1 zákoníku práce povinen informovat zaměstnance o
- ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji,
- činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejích důsledcích na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních,
- právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, o převažující činnosti zaměstnavatele označené kódem Klasifikace ekonomické činnosti111) a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele,
- základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách,
- záležitostech v rozsahu stanoveném v § 280,
- opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace,
- nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro další pracovní zařazení zaměstnanců pracujících u zaměstnavatele v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou,
- bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
- záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v § 297/5 zákoníku práce.
Zaměstnavatel je dle § 280/1 zákoníku práce povinen se zaměstnanci projednat:
- pravděpodobný hospodářský vývoj u zaměstnavatele,
- zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců,
- nejnovější stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny,
- převod podle § 338 až 342 zákoníku práce,
- bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
- záležitosti v rozsahu stanoveném ujednáním o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo na základě jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v § 297/5 zákoníku práce.
Pro ochranu svých práv a vedení jednání se zaměstnavatelem si mohou zaměstnanci zvolit své zástupce. V první řadě se jedná o radu zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 281/1 zákoníku práce). Rada zaměstnanců má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů musí být vždy lichý. Celkový počet zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci závisí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací; je možné však ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Počet členů rady zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci určí zaměstnavatel po projednání s volební komisí ustavenou podle § 283/2 zákoníku práce.
Volby vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně jednou třetinou zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení návrhu. Volby organizuje volební komise složená nejméně ze 3 a nejvýše z 9 zaměstnanců zaměstnavatele. Počet členů volební komise určí zaměstnavatel s přihlédnutím k počtu zaměstnanců a vnitřnímu uspořádání. Členy volební komise jsou zaměstnanci podle pořadí, ve kterém jsou podepsáni na písemném návrhu na volbu rady zaměstnanců. Zaměstnavatel informuje zaměstnance o složení volební komise. Volební komisi je povinen poskytnout nezbytné informace a podklady pro účely voleb, zejména seznam všech zaměstnanců v pracovním poměru.
U zaměstnavatele je rovněž možné zřídit odborovou organizaci. Dle § 286/1 zákoníku práce jsou odborové organizace oprávněny jednat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání podle tohoto zákona, za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě. Dle § 22 zákoníku práce smí kolektivní smlouvu za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace, a to postupem dle zákona o kolektivním vyjednávání (zák. č. 2/1991 Sb. , v platném znění).
Povinnost zaměstnavatele informovat shora zmíněné zástupce zaměstnanců a projednat s nimi určité záležitosti je zakotvena v § 287 zákoníku práce.
Zástupci zaměstnanců nesmějí být pro výkon své činnosti znevýhodněni nebo zvýhodněni ve svých právech, ani diskriminováni. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům konání voleb zástupců zaměstnanců. Volby se konají v pracovní době. Nedovolují-li to provozní možnosti zaměstnavatele, může se volba uskutečnit i mimo pracoviště. Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady (§ 276/2 a 7 a § 277 zákoníku práce).
Při podezření na porušování pracovněprávních předpisů se mohou zaměstnanci obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce, který na základě jejich podnětu provede u zaměstnavatele kontrolu, přičemž je oprávněn uložit zaměstnavateli pokutu. Podrobnější informace k podání podnětu ke kontrole je možné získat zde:
http://www.suip.cz/pracovnepravni-vztahy/podani-podnetu-ke-kontrole/
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 300 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.
Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance (§ 106 zákoníku práce).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Lhůta na podání žaloby na neplatnost darovací smlouvy
Zajímalo by mě jaká je lhůta na podání žaloby na neplatnost darovací smlouvy, která byla vystavena 16.12.2009 nevidomým otcem. Obsahuje ověřené podpisy obdarovaného i dárce. Dárci prý byla vedena ruka při podpisu. Byla v tomto případě povinná přítomnost a podpisy dvou svědků jako záruka platnosti této smlouvy? Děkuji. Oldřich
ODPOVĚĎ:
Tehdejší platná právní úpravy vyloženě neříká, že pakliže je dárce nevidomý, musí být obdobně jako u pořízení závěti přítomni svědci. Samozřejmě je to lepší, aby se předešlo případným problémům v budoucnu. Pakliže máte podezření, že nebyla projevena dárcova vůle svobodně, lze napadnou celou platnost smlouvy. Obecná promlčecí doba činí tři roky od doby, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Pokud otec ještě žije, může zkusit zneplatnit darování tím, že se pokusí domáhat vrácení daru. To je možné, jestliže se obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Obávám se ale, že pokud by bylo hrubé porušení mravů spatřováno jen v této 5 let staré situaci, tak nárok otce bude opět promlčen.
_
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neaktualizované trvalé bydliště při trvalém pobytu na obecním či městském úřadu
SPRÁVNÍ-MĚSTA, OBCE
- Maximální doba trvalého pobytu na městském úřadu, obecním úřadu
- Maximální doba trvalého bydliště na městském úřadu, obecním úřadu
- Maximální doba bezdomoveckého trvalého pobytu (bydliště) na městském úřadu, obecním úřadu
- Trvalý pobyt na obecním úřadě - jak zapsat kontaktní adresu občana kvůli dopisům, korespondenci?
- Trvalý pobyt na městském úřadě - jak zapsat kontaktní adresu občana kvůli poště, dopisům, korespondenci?
- Bezdomovecký trvalý pobyt na MÚ, OÚ - zřízení kontaktní adresy pro poštu
Manžel mě po rozvodu odhlásil z trvalého pobytu našeho společného bydliště. Z obecního úřadu mi písemně přišlo vyrozumnění, že budu mít tedy prozatím TP na adrese OÚ, dokud si nepřihlásím nový TP jinde. Jak dlouho můžu mít trvalý pobyt na adrese OÚ? Bydlím zatím v podnájmu v jiném městě a příští rok se budu stěhovat jinam, jde mi o to, abych nemusela pořád měnit OP kvůli změnám TP. A pokud si nový TP nenahlásím a nezměním v OP, je to nějak trestné? Děkuji, Beáta
ODPOVĚĎ:
Dle § 10/5 zákona o evidenci obyvatel (zák. č. 133/2000 Sb. , v platném znění) platí, že je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny (obecního úřadu), v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. Zákon o evidenci obyvatel pak pro délku přihlášení trvalého pobytu na adrese obecního úřadu nestanoví žádný časový limit. Zápis trvalého pobytu na adrese obecního úřadu, a to po libovolně dlouhou dobu, pak není žádným právním předpisem kvalifikován jako přestupek, správní delikt či trestný čin.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 10b zákona o evidenci obyvatel může občan písemně požádat obecní úřad o zanesení údaje o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti, tzn. že vedle adresy trvalého pobytu může být v evidenci obyvatel veden i údaj o korespondenční adrese. Zejména v případě, kdy je trvalý pobyt zapsán na adrese obecního úřadu, lze zápis korespondenční adresy doporučit, a to jako prevenci doručování úředních písemností na adresu obecního úřadu, kde by je bylo nutné pravidelně vyzvedávat. Žádost o zápis korespondenční adresy do evidence obyvatel v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana; to neplatí v případě, kdy občan podepíše žádost před zaměstnancem ohlašovny. Žádost může rovněž obsahovat datum, od kterého občan žádá, aby na adresu, na kterou mu mají být doručovány písemnosti, byly písemnosti doručovány.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce zrekonstruoval družstevní byt, majitel bytu se s nájemcem nechce vyrovnat
- Majitel bytu odmítá proplatit rekonstrukci realizovanou nájemníkem družstevního bytu - co dělat?
- Proplacení rekonstrukce provedené nájemcem bytu - pronajímatel to odmítá a nechce nic zaplatit
Se známou jsem se domluvil na pronajímání družstevního bytu, který zdědila údajně po bývalém příteli její matky. Byt byl v dezolátním a neprodejném stavu a to v celém jeho rozsahu. 03/2013 jsem započal rekonstrukci tohoto bytu na základě ústní dohody:
- Ústí dohoda byla následovná:
byt si musím na vlastní náklady vyklidit a přizpůsobit k uživatelnému stavu. Dle majitelky jsem měl poté byt k užívání na cca 4 roky kdy byla dohodnuta cena cca 5 400, -Kč měsíčně kterou budu majitelce členských práv bytového družstva zasílat na ůčet vždy do 15. dne v měsíci. V této ceně měli být energie, voda a poplatky družstvu.
Po čtyřech letech dle slov majitelky „se uvidí co s bytem bude" - zda členská práva prodá a mě doplatí rozdíl odhadů ceny nemovitosti a nebo do bytu půjde bydlet její syn a co se týče mých nákladů tak jsem byl ujištěn že se nemusím bát.
Písemnou smlouvu nemám, byl jsem vykázát z bytu.
Cena rekonstrukce a nového vybavení se vyhoupla na cenu okolo 150 000 Kč bez kalkulace ceny práce kterou jsem v naprosté vetšině úkonů zastal sám. Nová koupelna, WC, podlahy štuky, kuchňská linka - celková cena s prací by tedy byla okolo 200.000 Kč. Částka kterou jsem požadoval za rekonstrukci bytu s tím že vybavení nechám tak jak je, činní 85.000 Kč. Částka kterou jsou ochotni zaplatit je 50.000 Kč. Na družstvu jako nájemník nejsem veden tudíž ani o možnost pronajímaní tohoto bytu majitelka na družstvu nežádala. Děkuji, Ctibor
ODPOVĚĎ:
Pokud nemám žádné doklady k užívání a pouze částečné doklady k prováděné rekonstrukci, pak bych byl asi ve značné důkazní nouzi. Samozřejmě chápu Vaše rozhořčení, nicméně v právních vztazích je třeba mít veškerá práva a povinnosti podloženy ideálně písemnou smlouvou. Provedená rekonstrukce by mohla být kvalifikována jako bezdůvodné obohacení majitelky bytu. Otázkou by však bylo, do jaké míry by se Vám podařilo prokázat náklady provedené rekonstrukce. V první fázi bych požádal majitelku o úhradu alespoň té částky 50.000 korun. Následně bych zvážil další kroky. Podání žaloby, možná rizika a náklady soudního sporu bych případně zkonzultoval s advokátem.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ zakazuje dávat do kočárkárny jízdní kola (bicykly) - jak se bránit?
- Jak se bránit proti rozhodnutí schůze vlastníků SVJ
- Shromáždění SVJ zakázalo dávat kola do kočárkárny - jak se bránit?
Máme byt v SJM. Shromáždění SVJ 22.10.2014 schválilo protiprávní věc. Lze se proti tomu bránit a distancovat se? V domě je místnost, která je ve spol. vlastnictví. Je používaná jako kočárkárna, ale někdo do ní uloží i kolo a to je problém. O možném využití místnosti nemáme podklady, že by byla pouze pro kočárky. SVJ to chtělo upravit. Ale neschválila se cesta pomocí určení pravidel. Rozhodnutí znělo: „Pokud zde bude nějaké kolo po 1.1.2015, má výbor pravomoc vyměnit zámek a klíče od místnosti dát jen tomu, kdo vlastní kočárek. “ Dojde tak k situaci, kdy bude předseda rozhodovat, kdo má právo využívat svůj majetek, jde tedy o vyloučení některých vlastníků. Vůbec již ne o způsobu využití, dál to již nikdo sledovat nebude. Jakým způsobem je možné toto napadnout? Je jiná cesta než žaloba k soudu? Hlasovala jsem proti. Pokud by někdo uplatnil náhradu škody, nebo jinak dopadlo to rozhodnutí na členy SVJ, chtěla bych, aby to nešlo za námi, jako hlasujícími proti. Lze se nějak distancovat, či jako člen SVJ jsme zodpovědní i za to, s čím jsme nesouhlasili?
ODPOVĚĎ:
Pokud jste byli přehlasováni schůzí vlastníků, znamená to, že se musíte obrátit už jen na soud, aby sporné rozhodnutí zrušil. Co se týče odpovědnosti za případnou škodu, zde je cesta poměrně komplikovaná. Pokud by se v kočárkárně objevilo kolo, výbor nemá právo jej odstranit tím způsobem, že by bylo znehodnoceno (že jej kupříkladu vyveze někam ven, kde by hrozilo jeho zcizení), také nemá právo vlastníkovi kola bránit v jeho dalším užívání (že kupříkladu kolo v místnosti zamkne a neumožní mu jeho další užívání). Pokud by přeci jen tyto excesy nastaly, je odpovědná osoba, která je činí, neboť se jedná o porušení zákona a překročení pravomocí, které jsou společenství dány. Jistě je možné, že by se kupříkladu předseda snažil „schovat“ za rozhodnutí SVJ, nicméně to mu ani ve Vámi popisovaném znění nedává možnost porušovat zákon. V případě sporného ustanovení, SVJ má právo si určit, jaká místnost bude mít jaké určení. Pakliže se na určení všichni shodnete, není problém, v opačném případě je třeba obrátit se na soud. Pokud nechcete soudně věc řešit, trvejte, aby v zápise z rozhodnutí bylo uvedeno Vaše odlišné stanovisko.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek za zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
- Osvobození od soudního poplatku za zrušení spoluvlastnictví
Jsem spoluvlastnicí 1/3 dvou domů ve kterých nikdo nebydlí a 3 parcel zahrad - celkem 2000 m2, 8 parcel polí - celkem 3 ha. Chci soud požádat o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Je pravdou, že zaplatím 2000, -- za žalobu a dále za každou nemovitost tj. domů, zahrad a polí po 5 000, -- Kč, takže bych musela zaplatit téměř 70 000, --Kč při podání žaloby? Jak dlouho takový spor trvá a ponesu tyto náklady sama? Mohu požádat o prominutí soudních poplatků, jsem rozvedená a můj důchod činí 11 6000 Kč. Je naděje, že mi bude vyhověno? Chci si co nejdříve odvézt 1/3 zásob dřeva, mohu si je odvést bez toho abych dopředu informovala spoluvlastníky? Tuto informaci jim chci poskytnout ihned po odvozu dřeva s fotografiemi před a po odebrání 1/3 dřeva. Je to možné? Mohou na mne spoluvlastníci v tomto případě zavolat Policii a znamenalo by to pro mne nějaký postih? Rozhodnutí o dědictví si vezmu sebou. Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
Ano, zkusil bych návrh podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s tím, že žádáte o osvobození od soudního poplatku, to dokládáte jednak dokladem o důchodu, jednak sdělil, že jste sama a k tomu přiložit kopii rozsudku o rozvodu. Plná výše soudního poplatku je skutečně ve výši, jakou uvádíte. Náklady řízení budou záležet na složitosti řízení a způsobu vypořádání, neměly by být přiznány k tíži žádnému ze spoluvlastníků, popř. by měly být rovnoměrně rozděleny. Pokud Vám však soud přizná osvobození od soudního poplatku, pak by Vám neměl klást k tíži i náklady řízení.
Pokud se jedná o odvoz dřeva, ideální případ by byl, kdyby jste se s ostatními spoluvlastníky dohodli, ale samozřejmě na 1/3 dle svého podílu máte právo, takže odvoz a dokumentace je také řešením.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Odmítnutí výpovědi svědkem přestupku - podmínky
- Odmítnutí výpovědi pachatelem přestupku - podmínky
- Odmítnutí podání vysvětlení na Policii - podmínky, informace
Na základě sousedské hádky bylo podáno trestní oznámení, ve kterém jedna osoba obviňuje druhou, tj. v podaném trestním oznámení je tato osoba označená jako "pachatel". Protože se jedná o věc, u které prakticky nejsou žádné důkazy a která je hodně sporná, zaslala Policie této osobě "pachatele" výzvu k podání vysvětlení, která je ale formulovaná tak, že je tato osoba označená jako "svědek". Může nevypovídat stejné, jako u pachatele, resp. obviněného - tj. že může odmítnout výpověď i bez udání důvodu nebo jestli je to opravdu režim "svědka", kdy vypovídat musí, případně by odmítnutí výpovědi musela zdůvodňovat zákonnou mlčenlivostí, osobou blízkou apod. Na internetu jsem se dočetla, že pokud je označení "svědek" na výzvě od policie uvedeno pouze z toho důvodu, že je osoba označená jako pachatel v trestním oznámení, ale není žádný důkaz o vině, pak procesně je to totéž, co pachatel, a tedy právo nevypovídat má. Je možné někde v zákoně přímo najít, jak je to upraveno? resp. musí taková osoba, proti které sice směřuje trestní oznámení, ale výzvu dostala jako "svědek" podávat výpověď? resp. je v takové fázi svědkem nebo potenciálním obviněným? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
I při podání vysvětlení je možné výpověď odepřít. Svědek může z důvodů "příbuznosti", mlčenlivosti či nebezpečí sebeobvinění (§ 158 odst. 8, § 100 odst. 2 trestního řádu).
Pachatel může odmítnout vypovídat. Nemusí jít o důvodného pachatele, postačí určitá míra pravděpodobnosti, v tomto případě - že je jako pachatel označen v trestním oznámení.
Informace získané z podaných vysvětlení jsou využitelné pro rozhodnutí, zda takovou osobu předvolat jako svědka např. před soudem.
Záznamy o podaném vysvětlení nelze použít jako důkaz před soudem. Pokud odmítnete vypovídat a druhý svědek uvede skutečnosti ve Váš neprospěch, je riziko, že trestní řízení bude zahájeno pro dostatek důvodů. Škoda, že jste neuvedla, o jaký trestný čin se jedná. Obecně tedy může potenciální pachatel odmítnout vypovídat, myslete jen na to, že by nebylo špatné uvést okolnosti ve Váš prospěch, pokud jsou. Pokud odmítnete vypovídat při podání vysvětlení, můžete vypovídat až před soudem nebo vůbec. Jde mj. o to, z jakého důvodu nechcete vypovídat (např. se Vám prostě nechce, hrozí Vám trestní stíhání, hrozí příbuznému apod.) Nikdo Vás však nemůže nutit se sebeobviňovat.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úmrtí zaměstnavatele - nárok na odstupné, náhradu mzdy a odvody sociálního a zdravotního pojištění
- Smrt zaměstnavatele - nárok na odstupné, náhradu mzdy a odvody sociálního a zdravotního pojištění
Má pracovnice - zdravotní sestra nárok na odstupné / náhradu mzdy či jiný nárok z dědictví
po zaměstnavateli - lékaři (OSVČ) - poskytovaleli zdravotníchslužeb? Lékař zemřel 27.6.2014.
V den smrti praxe přestala fungovat - neměl žádného kolegu ani žádný
zájemce se nepřihlásil. 1.8.2014 bylo podepsáno prohlášení všemi dědici, že jeho praxe pokračovat nebude. Nikdo z dědiců nemá pro následovnictví dokončenou kvalifikaci. Sestra měla vyplacenou mzdu za červen 2014, neměla žádné pohledávky a ode dne smrti zaměstnavatele již nemá žádnou docházku, ani žádný jinak odpracovaný čas v ordinaci. Má zaměstnankyně zemřelého nárok na uhrazení náhrady mzdy a odvodů (zdravot. +sociál. pojištění) z dědického řízení? Za jak dlouhou dobu po smrti a v jaké výši? Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 342 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, platí, že pokud po smrti fyzické osoby – zaměstnavatele nehodlá oprávněná osoba pokračovat v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách pokračovat, zaniká základní pracovněprávní vztah (tedy pracovní poměr v daném případě) marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele.
K ukončení pracovního poměru tak není třeba žádného jiného jednání, výpovědi, či podobně, ale rozhodující je tam uplynutí dané lhůty.
Po tuto dobu má zaměstnankyně nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, i když žádnou práci pro zaměstnavatele nekonala. Tento nárok však musí uplatnit v probíhajícím dědickém řízení.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nadměrná spotřeba tepla jedním bytem a doplacení přetopení ostatními byty SVJ - jak se bránit?
- Přetopení jednoho bytu a doplacení ostatními byty dle vyhlášky 372/2001 Sb.
- V jednom bytě se hodně topí a platí to všichni v domě (přetopení nad 140% dle vyhlášky 372/2001 Sb.)
- Šikanozní výkon práv - příklad, informace
- Rozpor s dobrými mravy - příklad, informace
Jsme SVJ s počtem 24 členů. 23 vlastníků topilo v minulé sezoně +/- 10%. průměrné spotřeby tepla. (144 Kč/m2)
Rok 2013 se vyznačoval mírnou zimou. 23 vlastníků topilo zodpovědně, žádné nulové náměry, žádné přetápění.
Jeden však na 260%! Dotyčný dobře zná, jak se praktikuje rozúčtování tepla dle vyhlášky 372/2001 Sb.
Co on protopí nad 140%, účtovací firma přerozdělí mezi ostatní vlastníky. Tento stav jen zneužívá,
zbytečně přetápí (jeho byt je uprostřed budovy) a ještě dává najevo jak je chytrej a my ostatní.
nebudu to dál rozvádět. Novela zmíněné vyhlášky je v nedohlednu. Na portálu SVJ jsem našel diskuzní příspěvek a radu, jak tuto problematiku řešit. (přeposílám v příloze)
Můžete se prosím vyjádřit k tomuto výkladu vyhlášky. Je možné se o tento názor opřít a skrze něj řešit náš problém s "plýtvačem tepla"? Děkuji, Matouš
ODPOVĚĎ:
Obecně lze říct, že jednání jednoho z vlastníků je v rozporu se zákonem. Jedná se o tzv. šikánozní výkon práv a dá se hovořit také o rozporu s dobrými mravy. Co se týče Vámi zmiňované vyhlášky, s výkladem § 3 odst. 2 vyhlášky nemohu souhlasit. Energie byla opravdu určená k vytápění místnosti, to jak s tímto „teplem“ dále vlastník naložil je věc jiná. Podstatné ovšem je právě ust. § 4 odst. 4 vyhlášky, kdy opravdu platí, že pakliže někdo překročí rámec 140 %, jedná se o exces a je možné výpočet, kdy bylo teplo poměrně dle plochy bytů rozúčtováno, modifikovat. Odpověď na Vaši otázku tedy zní ano, vlastníkovi opravdu jeho plýtvání, které přesahuje 40% oproti průměru zúčtovací jednotky v zúčtovacím období lze napočítat. Vzhledem k tomu, že Vám vlastník dle svých vyjádření také úmyslně způsobuje škodu, lze jej písemně vyzvat k upuštění od takového jednání pod hrozbou sankce. Ostatně na schůzi vlastníků jednotek lze odhlasovat, že pakliže někdo bude úmyslně plýtvat energií na úkor ostatních vlastníků, přeplatek nejen uhradí, ale rovněž bude sankcionován kupříkladu Vámi stanovenou procentní výměrou z dlužné částky, která může být následně uložena do fondu oprav.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úmrtí zaměstnavatele - nárok na odstupné, náhradu mzdy a odvody sociálního a zdravotního pojištění
- Smrt zaměstnavatele - nárok na odstupné, náhradu mzdy a odvody sociálního a zdravotního pojištění
Má pracovnice - zdravotní sestra nárok na odstupné / náhradu mzdy či jiný nárok z dědictví
po zaměstnavateli - lékaři (OSVČ) - poskytovaleli zdravotníchslužeb? Lékař zemřel 27.6.2014.
V den smrti praxe přestala fungovat - neměl žádného kolegu ani žádný
zájemce se nepřihlásil. 1.8.2014 bylo podepsáno prohlášení všemi dědici, že jeho praxe pokračovat nebude. Nikdo z dědiců nemá pro následovnictví dokončenou kvalifikaci. Sestra měla vyplacenou mzdu za červen 2014, neměla žádné pohledávky a ode dne smrti zaměstnavatele již nemá žádnou docházku, ani žádný jinak odpracovaný čas v ordinaci. Má zaměstnankyně zemřelého nárok na uhrazení náhrady mzdy a odvodů (zdravot. +sociál. pojištění) z dědického řízení? Za jak dlouhou dobu po smrti a v jaké výši? Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 342 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, platí, že pokud po smrti fyzické osoby – zaměstnavatele nehodlá oprávněná osoba pokračovat v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách pokračovat, zaniká základní pracovněprávní vztah (tedy pracovní poměr v daném případě) marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele.
K ukončení pracovního poměru tak není třeba žádného jiného jednání, výpovědi, či podobně, ale rozhodující je tam uplynutí dané lhůty.
Po tuto dobu má zaměstnankyně nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, i když žádnou práci pro zaměstnavatele nekonala. Tento nárok však musí uplatnit v probíhajícím dědickém řízení.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Nadměrná spotřeba tepla jedním bytem a doplacení přetopení ostatními byty SVJ - jak se bránit?
- Přetopení jednoho bytu a doplacení ostatními byty dle vyhlášky 372/2001 Sb.
- V jednom bytě se hodně topí a platí to všichni v domě (přetopení nad 140% dle vyhlášky 372/2001 Sb.)
Jsme SVJ s počtem 24 členů. 23 vlastníků topilo v minulé sezoně +/- 10%. průměrné spotřeby tepla. (144 Kč/m2)
Rok 2013 se vyznačoval mírnou zimou. 23 vlastníků topilo zodpovědně, žádné nulové náměry, žádné přetápění.
Jeden však na 260%! Dotyčný dobře zná, jak se praktikuje rozúčtování tepla dle vyhlášky 372/2001 Sb.
Co on protopí nad 140%, účtovací firma přerozdělí mezi ostatní vlastníky. Tento stav jen zneužívá,
zbytečně přetápí (jeho byt je uprostřed budovy) a ještě dává najevo jak je chytrej a my ostatní.
nebudu to dál rozvádět. Novela zmíněné vyhlášky je v nedohlednu. Na portálu SVJ jsem našel diskuzní příspěvek a radu, jak tuto problematiku řešit. (přeposílám v příloze)
Můžete se prosím vyjádřit k tomuto výkladu vyhlášky. Je možné se o tento názor opřít a skrze něj řešit náš problém s "plýtvačem tepla"? Děkuji, Matouš
ODPOVĚĎ:
Obecně lze říct, že jednání jednoho z vlastníků je v rozporu se zákonem. Jedná se o tzv. šikánozní výkon práv a dá se hovořit také o rozporu s dobrými mravy. Co se týče Vámi zmiňované vyhlášky, s výkladem § 3 odst. 2 vyhlášky nemohu souhlasit. Energie byla opravdu určená k vytápění místnosti, to jak s tímto „teplem“ dále vlastník naložil je věc jiná. Podstatné ovšem je právě ust. § 4 odst. 4 vyhlášky, kdy opravdu platí, že pakliže někdo překročí rámec 140 %, jedná se o exces a je možné výpočet, kdy bylo teplo poměrně dle plochy bytů rozúčtováno, modifikovat. Odpověď na Vaši otázku tedy zní ano, vlastníkovi opravdu jeho plýtvání, které přesahuje 40% oproti průměru zúčtovací jednotky v zúčtovacím období lze napočítat. Vzhledem k tomu, že Vám vlastník dle svých vyjádření také úmyslně způsobuje škodu, lze jej písemně vyzvat k upuštění od takového jednání pod hrozbou sankce. Ostatně na schůzi vlastníků jednotek lze odhlasovat, že pakliže někdo bude úmyslně plýtvat energií na úkor ostatních vlastníků, přeplatek nejen uhradí, ale rovněž bude sankcionován kupříkladu Vámi stanovenou procentní výměrou z dlužné částky, která může být následně uložena do fondu oprav.
_
RODINA-ALIMENTY
- Protinávrh na zachování výše alimentů v probíhajícím soudním řízení - stačí ústní nebo musí být písemný?
- Protinávrh na zachování výše výživného v probíhajícím soudním řízení - stačí ústní nebo musí být písemný?
- Postup podání protinávrhu na zachování výše výživného, alimentů - informace
Bratr by chtěl podat u prvního stání v rámci probíhajícího řízení protinávrh na zachování původní výše alimentů. Jakou formou tu musí učinit? Musí to být písemně nebo stačí ústně? Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
V řízení o výživném protinávrh nebude možný, jelikož se jedná o řízení, které lze zahájit i bez návrhu. Bratr se samozřejmě ve věci může písemně vyjádřit, popřípadě u jednání ústně do protokolu. Mnohdy bývá lepší se vyjádřit písemně, kde lze podrobně vymezit důvody, proč by výživné mělo zůstat na stávající výši. K tomu je nanejvýš vhodné doložit příslušné důkazy, že bratr není schopen platit vyšší částku, jelikož má např. nízký příjem (doklad) či že má nějakou nemoc, která vyžaduje nákladnou léčbu apod. Soud bude hodnotit především tyto objektivní podmínky. Neznám samozřejmě konkrétní stav věci. Výše výživného bývá zpravidla stanovena okolo 10 % měsíčního příjmu povinného.
_
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Firma dostala pokutu za porušení AITR - může ji vymáhat po řidiči kamionu?
- Pokuta za porušení AITR - vymáhání po řidiči TIR
- Pokuta za porušení AITR - odpovědnost řidiče TIR
- Je možné vymáhat pokut za porušení AITR po řidiči kamionu?
- Dopravní firma dostala pokutu za nedodržení povinností - musí ji zaplatit řidič kamionu?
- Je řidič kamionu odpovědný za pokutu za nedodržování povinností dopravní firmou (zaměstnavatelem)?
- Kdy je zaměstnanec odpovědný za škodu způsobenou firmě, podniku - podmínky
- Náhrada škody zaměstnavateli - musí se podepsat dohoda o uznání dluhu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?
Jsem řidič kamionu a porušil jsem AITR. Od Dopravního inspektorátu jsem dostal pokutu při správním řízení, kterou jsem okamžitě zaplatil. Firma, u které pracuji dostala také pokutu od dopravního inspektorátu a to údajně za porušení AITRu tří lidí v částce 150 000 Kč. Nárokuje na mne jednu třetinu a chce podepsat dohodu o uznání dluhu. Tuto dohodu podepsat nechci, jelikož vím, že pokuta byla udělena firmě za opakované nedodržení určitých povinností, bohužel nevím jakých. Vím jen, že pokuta je udělena firmě a ne mne prostřednictvím firmy. Já jsem svůj trest už dostal. Můžete mi prosím poradit, jestli dohodu musím podepsat? Jestliže ano, vztahuje se tato pokuta na pojistku škody způsobenou zaměstnavateli, kterou si platím? Děkuji, Mirek
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že jste u firmy zaměstnán v pracovním poměru. Pokud po Vás chce zaměstnavatel úhradu určité škody, která mu vznikla uložením pokuty, musí být splněny následující předpoklady (§ 250 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce) :
- Musel jste zaměstnavateli způsobit škodu,
- zaviněným porušením povinností,
- při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi,
- a mezi porušením Vašich povinností a tou škodou musí být příčinná souvislost.
Pokud jsou výše uvedené předpoklady splněny, může po Vás zaměstnavatel požadovat uhrazení škody. Pokud byla škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, pak se odpovědnost zaměstnance poměrně omezí. Zavinění je zaměstnavatel prokázat.
Částka, kterou po Vás však může požadovat je limitovaná, a to 4,5 násobkem Vašeho průměrného měsíčního výdělku před způsobením škody (pokud byla škoda způsobena z nedbalosti - § 257 odst. 2 ZP). Pokud šlo o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat ještě navíc i náhradu ušlého zisku (§ 257 odst. 3 ZP). Pokud škodu způsobí také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část. Stejné platí, pokud škodu způsobilo více zaměstnanců (§ 257 odst. 4 a 5 ZP).
Zaměstnavatel je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škoda vznikla, a kdy bylo zjištěno, že za ni odpovídá zaměstnanec (§ 263 ZP).
Zaměstnavatel je tedy povinen zaměstnanci i vysvětlit a prokázat, že byly splněny předpoklady pro jeho odpovědnost za škodu. Pokud Vám nebylo sděleno, za co vlastně odpovídáte, nesplnil zaměstnavatel svoji základní povinnost pro to, aby po Vás mohl škodu požadovat. Podle § 248 odst. 1 ZP také platí, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení majetku a zdraví, zjistí-li závady je povinen učinit opatření k jejich nápravě.
Pro to, aby zaměstnavatel požadoval od zaměstnance náhradu škody, není nutné podepsat uznání dluhu ze strany zaměstnance. Pokud zaměstnanec uznání dluhu podepíše, má zaměstnavatel v případě nezaplacení u soudu lepší postavení, neboť má v ruce dokument o uznání duhu a soud bude mít za to, že dluh v době uznání trval a to ve výši uznané. Pokud zaměstnanec uznání dluhu nepodepíše a zaměstnavateli dluh neuhradí, pak u případného soudu musí zaměstnavatel dokázat, že dluh v danou dobu existoval a byl v požadované výši. Dohodu tedy podepsat v žádném případě nemusíte, obzvláště pokud s Vaší odpovědností za škodu nesouhlasíte.
Zda Vaše pojistka odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, pokrývá daný typ Vaší odpovědnosti, záleží na všeobecných pojistných podmínkách, které bývají součástí pojistné smlouvy. V nich bývají uvedeny případy, na které se pojistka nevztahuje.
_
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Zpožděná, opožděná oprava auta, automobilu, vozu v autoservisu - čeho se může domáhat majitel vozidla?
- Autoservis pozdě opravil auto, automobil - na co má majitel práva nárok?
V létě 2013 nám dovozce dodal Mercedes Benz třída C, automat za 200 tis. Kč. V prvním týdnu 02/2014 nutná oprava (kolo, světlo, karoserie a něco i v útrobách). Dovozce nabídl odtah a servis vozidla - max. cena opravy 70.000 Kč s termínem opravy do dvou měsíců, souhlasili jsme s opravou a cenou max. na 80tis. Kč.
Servis nás o navýšení na částku 80.000 Kč neinformoval a bral rovnou horní strop 70.000 Kč.
Dovozce dostal zálohu na opravu - 50.000 Kč. 2 měsíční lhůta vypršela, dovozce auta nám nedal kontakt na servis.
Po 4 měsících se nevzdával role prostředníka. Majitel servisu postupoval formou „slibem neublížíš“.
Vůz byl opraven 09/2014. Manžel vůz přebíral s „naším“ automechanikem v provozovně servisu, byly shledány nedostatky. Zaměstnanec servisu řekl, že první dva měsíce na auto vůbec nesáhli. Vadnou převodovku raději neopravovali. Olej byl na naše náklady obratem odborně vyměněn, ale převodovka i nadále vykazuje závadu.
K případu neexistuje žádný podepsaný dokument, jen faktura ze servisu. Faktura nebyla opravena.
Mezi 02/2014 a 09/2014 probíhala komunikace telefonicky a přes SMS.
Servis slíbil dodělat opravu, 2 měsíce tak neudělal. Od 8.10.2014 servis nereaguje vůbec. Majitel servisu je neznámo kde.
Byla uhrazena záloha 50.000 Kč na účet dovozce, který dle svých slov směřoval majiteli servisu 40tis. jako zálohu na servis a 10 tis. si nechal na zajištění laku. Dovozce zajišťoval i karosárnu a odtah, ale to už je myslím mezi ním a majitelem servisu. Z naší strany zbývá doplatit 32tis. Kč. Vůz byl místo dvou měsíců na opravě měsíců sedm a přesto vykazuje závady a nedodělky, které nejsou dodnes odstraněny. Částka za opravu je písemně zmíněna jen na chybné faktuře.
Některé závady, jako závadu převodovky, odmítá majitel servisu odstranit. Majitel serivus říká: „Já nejsem mechanik na Mercedes“…. Soupis dílů a prací, který jsem na panu P. po předání vozu vyžádala, zní 98.000 Kč, fakturováno je dohodnutých 80.000 Kč za opravu + 2tis za odtah vozu. Manžel se několikrát mezi 02/2014 a 09/2014 dotazoval, jestli se cena nějak nenavýší a panem P. i dovozcem mu byl utvrzován, že původně dohodnutá cena platí.
„Náš“ nový mechanik vůz oproti panu dokáže skutečně opravit, ale budou to další náklady.
Majitel servisu nedokázal za 10 měsíců vůz opravit, ale dle svých slov, protože je již nyní při ceně 82.000 Kč ve ztrátě, odmítá cokoliv (např. cenu odstranění vad a nedodělků jiným servisem) odečítat.
"Naším" mechanikem i námi uživatelsky byly shledány vady a nedodělky, pročež vůz nepovažujeme za opravený.
"Náš" mechanik potvrdil, že se ve voze náhradní díly uvedené v soupisu nacházejí. Cena některých položek je diskutabilní.
Chtěli bychom opravu jinde, jak postupovat vůči nespolehlivému majiteli servisu?
Mohu dostat nějaké odškodné za to, že jsme nemohli vozidlo užívat 10 měsíců místo smluvených 2 měsíců?
Děkuji, Magdaléna
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu vyplývá, že dílo (oprava) nebylo provedeno, tudíž zhotovitel nemá právo na úhradu ceny díla, respektive případně pouze na úhradu dílčí provedené části díla. Nehledě na další okolnosti případu (délka trvání opravy). I přesto, že vůz byl předáván v přítomnosti mechanika, nechal bych vůz zkontrolovat autorizovaným servisem a nechal o tomto vyhotovit zprávu ve srovnání se soupisem dílů a prací, které Vám původní servis vyfakturoval, aby bylo jasné a zjevné, že nebylo plněno řádně, a taktéž samozřejmě nebylo plněno včas.
Následně bude pak zjevné, jakou hodnotu plnění mohlo mít. Jelikož jste již uhradili zálohu 50.000 Kč, nehradil bych dále dovozci ničeho, jelikož dílo nebylo provedeno.
Pokud se jedná o nějaké odškodné za dobu, kdy jste vůz nemohli užívat, tak to by připadalo v úvahu za situace, že by bylo jasně prokázána výše škody, tedy například ztráta hodnoty vozidla, ušlý zisk apod. Taktéž si nejsem jist, zda můžete relevatním způsobem prokázat, že byla sjednána doba 2 měsíců. Na druhou stranu doba 10 měsíců je i při absenci ustanovení o době plnění zcela zjevně nepřiměřené povaze závazku.
-
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dlužné výživné za období pobytu ve vězení, vazbě - promlčení výživného, alimentů
- Promlčení výživného při pobytu ve vězení, vazbě - informace
- Placení výživného ve vězení - vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb.
- Dluh na výživném, alimentech a vězení, vazba - promlčení výživného
Syn je ve vězení, bude muset syn zaplatit alimenty zpětně, až se vrátí z vězení, i když jeho dceři bude už 23 let a bude dostudovaná? Děkuji za odpověď, Milena
ODPOVĚĎ:
Váš syn má vůči své dceři vyživovací povinnost do té doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem do zaměstnání. Jestliže během synova pobytu ve vězení bude dcera nadále studovat a nebude schopná se sama živit, synova vyživovací povinnost vůči ní bude trvat.
Pokud bude synovi po dobu vazby či výkonu trestu odnětí svobody umožněno zaměstnání, bude mu ze mzdy srážena určitá částka, která bude sloužit k úhradě výživného. Částku, kterou lze ze synova výdělku k úhradě výživného použít, stanovuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Text této vyhlášky najdete například zde:
http://zamestnanost.poradna-prava.cz/pravni-predpisy/vnitrostatni/vyhlaska-c-10-2000-sb.html
Jestliže Váš syn nemá výdělečné a majetkové možnosti k úhradě výživného buď proto, že není schopen práce, nebo proto, že mu správa věznice žádnou práci nepřidělila, nelze mu za takovou dobu ukládat placení výživného.
Pokud je ale syn odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy (neplacení výživného), je v takovém případě nutné ponechat i po dobu výkonu trestu odnětí svobody stanovené výživné v dosavadní výši, nesvědčí-li jiné okolnosti pro jeho změnu.
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Sňatek otce dítěte s novou ženou - vliv na výživné, alimenty
- Svatba otce dítěte a vliv na výživné - započítávají se příjmy otce i nové manželky?
Žiji s přítelem, který je rozvedený a platí výživné na svou 24-letou dceru, která již 4,5 roku studuje soukromou VŠ bakalářský obor. Normálně mělo dojít k ukončení studia již před rokem. Vždy nám 1x za 1/2 roku zašle potvrzení, že je stále studentkou bc. oboru. A nyní mé dotazy:
1) Jak dlouho činí povinnost mého přítele platit výživné, když už mělo dávno dojít k ukončení studia? Můžeme se proti tomu bránit?
2) Pokud nelze s tímto nic udělat, je alespoň možné zažádat o snížení výživného? Plat mého přítele činí 18.000,-Kč a 5.000,-Kč je výživné. Musíme se velmi omezovat, zatímco studium dcery může být nekonečné)
3) Máme nárok na nějaké informace o studiu prostřednictvím VŠ?
4) Rádi bychom uzavřeli manželství, ale někteří lidé mě varují, že poté může dcera požadovat zvýšení výživného, protože se bude počítat náš celkový příjem. Co je na této informaci pravdy? Děkuji, Soňa
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Vyživovací povinnost Vašeho přítele vůči jeho dceři trvá do doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Zákon o rodině však pamatuje i na tzv. "věčné studenty", když uvádí, že výživné nelze přiznat tehdy, je-li to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě dobrovolně a bez vážného důvodu opakovaně ukončuje a opět začíná studium například vzájemně nijak nesouvisejících oborů. Samotná skutečnost, že si dcera prodloužila dobu studia, však ještě neznamená, že se jedná o rozpor s dobrými mravy.
2. Šance na změnu výše výživného je zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo k významné změně finančních a majetkových poměrů jednoho nebo obou rodičů nebo ke změně oprávněných zájmů a potřeb dítěte. Možnost snížení výživného tedy nezáleží pouze na výši příjmů Vašeho přítele, ale také na finančních možnostech dceřiny matky a na výši dceřiných životních nákladů. Žádost o snížení výživného tedy Váš přítel samozřejmě podat může, vzhledem k tomu, že soud posuzuje velké množství individuálních faktorů, nelze jeho rozhodnutí předjímat.
3. Co se informací o dceřině studiu týče, doporučuji Vašemu příteli obrátit se se žádostí o informace nejdříve přímo na dceru - doporučuji ji požádat zejména o informaci, kdy (v jakém časovém horizontu) plánuje studium ukončit.
Vysoká škola, na které dcera studuje, nemá žádnou povinnost poskytnout Vašemu příteli informace o dceřině studiu - obzvláště ne bez jejího souhlasu vzhledem k tomu, že už je dcera zletilá.
4. Při případné žádosti o zvýšení výživného soud nebude posuzovat Vaše příjmy samostatně, ale bude se zabývat spíše vašemi celkovými majetkovými poměry. Není to tedy tak, že by soud k příjmům Vašeho (budoucího) manžela po uzavření manželství automaticky připočetl ty Vaše a z nich vypočítal novou výši výživného. Soud ale vezme do úvahy to, jaká bude vaše celková životní úroveň - dítě má totiž právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Soud ale samozřejmě zohlední i to, že Váš (budoucí) manžel bude mít novou vyživovací povinnost vůči Vám jakožto manželce. Ke zvýšení výživného tedy dojít může, ale nemusí - záleží vždy na majetkových poměrech a životní úrovni konkrétní domácnosti.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nástupce dědice v závěti, dědické smlouvě - postup jak to správně udělat
- Je možné určit kdo bude dědit pokud dědic zemře dřív než budoucí zůstavitel?
- Nástupce dědice v závěti - vzor, návod, postup, informace
Je možné sepsat závěť, tak že nemovitost zdědí po jedná polovině dva dědicové a pokud jeden z nich nedědil, zdědí jeden dědic sám celou nemovitost, lze to stanovit přes náhradního dědice? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Ano, přesně jak píšete. Lze odkázat nemovitost dvěma dědicům stejným dílem, přičemž pokud by některý z nich z jakéhokoli důvodu nedědil, je možné mu stanovit náhradního dědice. Znělo by to asi nějak takto:
„Dědici své nemovitosti XY ustanovuji stejným dílem své … (např. syny, kamarády, atd.) A a B.
V případě, že by dědic A z jakéhokoli důvodu po mně nedědil, ustanovuji jeho náhradním dědicem svého … B.
V případě, že by dědic B z jakéhokoli důvodu po mně nedědil, ustanovuji jeho náhradním dědicem svého … A. “
_
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti sestře manžela - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti bratrovi manžela - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti sestře manželky - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti bratrovi manželky - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM sestře manžela - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM bratrovi manžela - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM sestře manželky - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM bratrovi manželky - placení daně z příjmu (darovací daně)
- Darování nemovitosti v SJM sourozenci manžela, manželky a placení darovací daně (nově daně z příjmu)
- Jaká daň nahradila darovací daň v roce 2014?
- Darovací daň zanikla - jaká daň ji nahradila v roce 2014?
S manželkou vlastníme pozemek, ale je psán na manželku v katastru nemovitostí. Rozhodli jsme se, že jej převedeme na příbuznou - jde o mou sestru. Jedná se tedy o daň darovací v linii vedlejší? Bude to bezúplatný převod majetku na dotyčnou příbuznou? Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Daň darovací již neexistuje, uplatní se zde daň z příjmů. Pokud nenapravíte rozpor se skutečným stavem, jak je zapsán v katastru nemovitostí, půjde o darování pouze Vaší manželkou Vaší sestře, což vyústí v daňovou povinnost Vaší sestry ve výši 15% z hodnoty pozemku. Pokud stav zapsaný v katastru nemovitostí napravíte, bude polovina darovaná Vámi osvobozena od daně.