Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 52 (leden 2015)
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 3. leden 2015
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí zde.
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úmyslné bezdůvodné obohacení - promlčecí lhůta dle starého občanského zákoníku
- Promlčecí lhůta u bezdůvodného obohacení u restitučního podvodu
- Promlčení bezdůvodného obohacení u trestného činu podvodu spáchaného před 14 lety
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pravá retroaktivita - příklad z praxe
08/2000 byl otec podveden pracovníkem pozemkového fondu při restitučním řízení, na úkor mého otce pomohl svému známému obohatit se o více než 4.000.000 Kč. Po 10 letech, kdy to otec zjistil, podal trestní oznámení. Vyšetřováním policie zjistila, že se dotyčný mohl dopustit podvodu, ale že uplynula 10-ti letá promlčecí lhůta a tak se věc odkládá - usnesení z ledna 2014. Nelze věc klasifikovat jako úmyslné bezdůvodné obohacení, kde podle NOZ je promlčecí lhůta 15 let? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
ve svém dotazu směšujete instituty práva občanského a trestního. Došlo-li k promlčení trestnosti činu dle § 67/1 starého trestního zákona, nemá na tuto skutečnost žádný vliv případná kvalifikace skutku jako úmyslného bezdůvodného obohacení, neboť to představuje institut občanskoprávní (tzn. že se nejedná o trestný čin).
Dle § 451/2 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti k možnému bezdůvodnému obohacení došlo) byl bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
Dle § 107 starého Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Došlo-li tedy k bezdůvodnému obohacení v roce 2000, promlčelo se právo na vydání plnění z tohoto bezdůvodného obohacení nejpozději v roce 2010.
Ustanovení nového občanského zákoníku (který nabyl účinnosti 1. 1. 2014) pak nemohou být aplikována zpětně na právní jednání, k němuž došlo v roce 2000. Takový mechanismus by představoval tzv. pravou retroaktivitu právního předpisu, která je v zásadě nepřípustná.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Obtěžování kouřem cigaret od sousedů - jak se bránit právní cestou?
- Kouř z cigaret od sousedů jde do oken - jak se právně bránit?
- Obtěžování kouřem sousedy v bytě SVJ - jak se bránit?
- Porušování domovního řádu v domě SVJ - co dělat, jak se bránit?
- Obtěžování majitelem bytu SVJ a rozhodnutí soudu o prodeji bytu v extrémním případě
- Obtěžování kouřem z bytu SVJ - je možné se bránit soudně, soudní cestou?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Práva majitele bytu SVJ - co může a nemůže majitel bytu dělat?
Mám dotaz ohledně porušování domovního řádu (DŘ) v domě, kde bydlím. Je-li v DŘ ustanoveno, že je zakázáno obtěžovat jakýmkoliv kouřem ostatní spolubydlící v domě, jak postupovat v násl. situaci: Vlastník bytu pod námi pronajal byt. Nájemníci jsou silní kuřáci, kteří od časných ranních hodin do pozdního večera kouří na balkoně. Cigaretový kouř jde do mého bytu. Domluva s nájemníky byla bezúspěšná. Jsem zcela omezena větráním a pokojným bydlením v mém bytě. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Mirka
ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi budu předpokládat, že v bytovém domě je zřízeno společenství vlastníků jednotek (dále jen "SVJ").
Svou obranu můžete započít na úrovni SVJ, tzn. projednat vzniklý problém na shromáždění vlastníků jednotek. Výstupem takového projednání může být písemná výzva, v níž se bude SVJ po vlastníkovi předmětného bytu domáhat sjednání nápravy a zajištění dodržování domovního řádu ze strany nájemců předmětného bytu. Vlastníka předmětného bytu pak může SVJ písemně upozornit také na to, že dle § 2256/2 občanského zákoníku je nájemce povinen dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (které mohou být vyjádřeny právě v domovním řádu).
Obsahují-li stanovy SVJ ustanovení o sankcích za nedodržování domovního řádu, lze je vlastníkovi tohoto bytu samozřejmě uložit.
V obecné rovině platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné kouř a pach vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (§ 1013/1 občanského zákoníku, toto ustanovení je pak samozřejmě vztažitelné i na sousedské vztahy v rámci bytového domu, a to za použití § 2/2 a § 10/1 občanského zákoníku).
Vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části (§ 1175/1 občanského zákoníku). Ve Vašem případě je pak podstatným zejména § 1176 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu (tzn. že vlastník předmětného bytu je povinen zajistit dodržování domovního řádu i ze strany nájemců předmětného bytu).
Ve výzvě pak může SVJ upozornit vlastníka předmětného bytu na svou připravenost domáhat se dodržování domovního řádu i soudní cestou, přičemž v této souvislosti je vhodné upozornit na § 1184 občanského zákoníku, dle něhož může soud nařídit prodej bytové jednotky (a to na návrh osoby odpovědné za správu domu nebo na návrh dotčeného vlastníka bytové jednotky) toho vlastníka, který porušuje povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek. Rozhodl-li by proto soud o povinnosti vlastníka předmětného bytu k zajištění dodržování domovního řádu nájemci předmětného bytu, a nesplnil-li by vlastník předmětného bytu tuto povinnost, bylo by možné přikročit i k prodeji tohoto bytu.
Svých práv se pak můžete samozřejmě domáhat i soudní cestou. V tomto případě je však nezbytné upozornit na možnou zdlouhavost takového soudního řízení a určitou nejistotu jeho výsledku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění družstevního bytu - dědí manžel, manželka?
- Dědictví družstevního bytu - dědí manžel, manželka?
- Dědění členství v družstvu (družstevního bytu) - dědí manžel, manželka?
- Kdo dědí členský podíl družstevního bytu - manžel, manželka, syn, dcera, potomci?
- Jak zajistit aby družstevní byt zdědily děti (syn, dcera, potomci)?
2002 za svobodna jsem se stal členem družstva a získal družstevní byt. 2007 jsem se oženil. Kdo zdědí členství v bytovém družstvu? Manželka? Je třeba v těchto souvislostech učinit nějaké právní kroky, tak aby po naší smrti neměl syn problémy s převzetím bytu? Děkuji, Vojta
ODPOVĚĎ:
Společné členství manželů nevzniká, pokud jeden z manželů byl již před uzavřením manželství členem družstva a nájemcem užívaného bytu. Na manželku by po Vaší smrti přešel družstevní byt pouze v případě, že byste ho měli ve společném jmění manželů. Nesepíšete-li závěť, pak mají Vaše manželka a Váš syn ze zákona nárok na ½ pozůstalosti. Pokud má družstvo ve stanovách, že družstevní podíl může přejít pouze na jednu osobu, budou se muset vaši dědicové v řízení o dědictví dohodnout, na kterého z nich celý podíl přejde. Chcete-li, aby družstevní byt zdědil pouze Váš syn, sepište závěť.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Řidič způsobil škodu nesprávným parkováním - vymáhání škody u dopravní nehody bez šetření Policií
- Dopravní nehoda se způsobenou škodou - vymáhání pokud nehoda nebyla šetřena Policií
1.11.2014 jsem se stal účastníkem dopravní nehody tím, že jsem zaparkoval na místě bližším než 3 metry od křižovatky odešel do zaměstnání a nákladní vozidlo projíždějící kolem nabouralo do mého vozu. Chtěl bych se zeptat, kdo je v této situaci viníkem dopravní nehody? Řidič nákladního vozidla vyhrožuje soudem. Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Dle zákona 361/2000 Sb. , o silničním provozu a jeho § 27 odst. 1 písm. d) nesmíte stát ve vzdálenosti menší než 5m od hranice křižovatky, nejde-li o křižovatku tvaru T. Otázka viny je otázkou právní a záleží na zjištěném skutkovém stavu, jestli byla jediná příčina ve Vašem špatném parkování, nebo nějakou povinnost porušil i druhý řidič. Vy můžete být stíhán za přestupek porušení uvedené povinnosti, hrozí Vám pokuta 1,5 - 2,5 tis. Kč. Jestli to chápu správně, k situaci nebyla Policie přivolána. Je tedy otázkou, na základě čeho by chtěl druhý řidič argumentovat, pokud nemáte nějaké bližší důkazy o tom, co se stalo. O trestný čin nepůjde určitě, nenaplnil jste skutkovou podstatu žádného trestného činu. Mohl by po Vás v civilním řízení vymáhat náhradu škody, která mu na vozidle vznikla. I zde by se ale muselo prokázat, kdo nehodu zavinil. To půjde obtížně, pokud není nehoda zaevidována a nikdo ji nešetří. Chtělo by to znát bližší okolnosti nehody, abych mohl říci svůj názor na zavinění, takto je to ryze hypotetická otázka s mnoha neznámými.
_
OBCHOD-SPOTŘEBITEL (REKLAMACE)
- Skylink vypnul programy ČT a chce údržbový poplatek - je to oprávněné?
- Poplatek za programy české televize u Skylink - je to oprávněné?
- Placení koncesionářskýho poplatku a dále poplatku Skylink za programy ČT - je to v pořádku?
- Skylik chce poplatky z programy ČT - jak se bránit když platím koncesionářský poplatky?
Chtěla bych se zeptat, jestli satelitní společnost Skylink má právo mi vypnout programy za které jsem nikdy neplatila, jedná se o první a druhý program České televize. Platím řádně koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi. Když jsem si satelit pořizovala, tak tyto programy byly bezplatné. Poplatek je nový, nevěděli sme o něm. Jde prý o tzv. údržbový poplatek. Zdá se mi takový postup od této společnosti nehorázný mění si pravidla jak se ji to hodí. Ptala jsem se jinde a tam se žádné údržbové poplatky nevybírají. Prosím o radu jak mám postupovat a jestli je můj názor správný. Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčovou smlouva, kterou jste s předmětnou společností uzavřela, popř. všeobecné (či jiné) obchodní podmínky, které jsou její součástí.
Dle § 63/1 písm. e), f) a m) zákona o elektronických komunikacích musí být ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy:
- údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,
- informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování,
- způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek.
V obecné rovině platí, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je mimo jiné povinen uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 54/1 písm. a) zákona o elektronických komunikacích).
Český telekomunikační úřad uveřejňuje mimo jiné srovnávací přehled o aktuálních cenách poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat (§ 54/2 zákona o elektronických komunikacích).
Máte-li proto s ohledem na znění Vámi uzavřené smlouvy pochybnost o oprávněnosti postupu předmětné společnosti, doporučuji Vám kontaktovat Český telekomunikační úřad ČTÚ, který je oprávněn provést kontrolu postupu předmětné společnosti a uložit jí případně sankci:
http://www.ctu.cz/
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Autobus cestovní kanceláře nezaparkoval na stanovišti kde měl - právo na kompenzaci, odškodnění?
- Autobus zaparkovaný na špatném stanovišti a nárok na odškodnění od cestovní kanceláře
- Úloha mediátora ve sporu mezi klientem a cestovní kanceláří
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co dělá mediátor v oblasti práva a právních sporů
- Má mediátor právo rozhodnout spor dvou stran?
- Seznam mediátorů ČR
- Seznam rozhodců ČR
- Může rozhodce rozhodnout spor klienta a dodavatele služeb (cestovní kanceláře)?
Měli jsme s manželkou zaplacenou dovolenou u CK. V den odjezdu jsme byli půl hodiny před odjezdem na stanoveném místě. Když v době odjezdu nebyli autobus na místě, nebyli jsem překvapeni, jednak jsme s touto cestovkou už jeli po několikáté a nikdy nepřijel včas (sváží lidi z půl republiky), jednak se opravuje dálnice a byla velká cena. Na daném stanovišti se střídaly žluté autobusy student agency.
Po asi 1,5 hod jsem volal z mobilu manželky na tísňovou linku cestovky co se děje, bylo mi odpovězeno, že v Brně už byli, nenašli nás a jsou teď v Břeclavi, že tam je můžeme stihnout. Údajně nás půl hodiny hledali a pak volali na můj mobil, který ale do zahraničí neberu, aby nás kontaktovali. Věřím, že v Brně byli, ale rozhodně nestáli na daném stanovišti, ale zřejmě ve druhé nebo třetí řadě, takže jsme je neviděli. A s hledáním si zřejmě nedali tolik práce, když jsme je neviděli. Při pokusu o dohodu co dál CK odmítla jakoukoliv odpovědnost a jednoznačně několikrát sdělila, že chyba byla pouze na naší straně. Dá se něco dělat? Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že s danou CK jste (jak předpokládám) uzavřeli smlouvu o zájezdu (dle § 2521 a násl. občanského zákoníku), je současný spor řešitelný (není-li samozřejmě dohoda možná) prakticky pouze soudní cestou, tzn. že na CK byste museli podat k věcně a místně příslušnému soudu žalobu, v níž byste se domáhali vrácení Vámi uhrazené ceny zájezdu a popř. nahrazení způsobené újmy. V této souvislosti je však nezbytné si uvědomit, že veškerá Vaše tvrzení by bylo v rámci soudního řízení nutné rovněž prokázat, přičemž jak z Vašeho dotazu usuzuji, připadaly by v tomto případě v úvahu pouze Vaše výpověď a výpověď Vaší manželky. Případně zahájené soudní řízení by pak s vysokou pravděpodobností spočívalo ve Vašem tvrzení proti zcela opačnému tvrzení CK, výsledek takového soudního sporu je i z tohoto důvodu poměrně nejistý.
Alternativu zahájení soudního řízení představuje zahájení mediace (ve smyslu zákona č. 202/2012 Sb. , o mediaci, v platném znění). Mediační řízení je vedeno mediátorem, který směřuje strany sporu ke smírnému vyřešení nastalého problému, mediátor v žádném případě existující spor nerozhoduje (mediátor představuje de facto prostředníka dohody stran sporu). Budete-li mít o zahájení mediace zájem (k zahájení mediace je samozřejmě zapotřebí rovněž souhlas CK), můžete oslovit některého ze zapsaných mediátorů:
http://mediatori.justice.cz/MediatorPublic/Public/FR003_ZverejneniVybranychUdaju.aspx
V úvahu dále přichází i zahájení rozhodčího řízení. Rozhodce v tomto případě supluje úlohu soudce, tzn. že řešený spor (na rozdíl od mediátora) rozhodne. V této souvislosti se proto můžete obrátit na některého ze zapsaných rozhodců:
http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23& j=33& k=5866& d=322233
Pro konzultaci Vámi uzavřené smlouvy o zájezdu (z dotazu nevyplývá, zda jste tuto smlouvu uzavřeli písemně) můžete osobně kontaktovat nejbližší bezplatnou poradnu Sdružení obrany spotřebitelů:
http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/
popř. je možné využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Oddělený majetek manželů a dědění dětmi z prvního manželství - jak toho docílit?
- Jak zajistit aby majetek jednoho z manželů zdědily děti z prvního manželství?
- Jak zajistit aby majetek jednoho z manželů zdědili potomci z prvního manželství?
S přítelkyní se chceme se vzít. Každý máme 2 plnoleté děti. Chceme, aby majetek, který jsme každý nabyli před manželstvím, zůstal i nadále výlučným vlastnictvím každého z nás a v případě smrti jednoho z nás, aby majetek zemřelého dědili pouze jeho děti. Chceme, aby byt, který je pouze v mém vlastnictví, zůstal i po mojí případné smrti v dědictví pouze mých dětí. Dohodli jsme se, že pro případ mojí smrti sepíši závěť, aby byt byl zděděn pouze mými dětmi a do závěti napíši svůj požadavek, aby moje děti nechali mojí manželku v tomto bytě dožít. Chceme, aby dědictví po rodičích, které čeká moji přítelkyni, patřilo pouze jí a jejím dětem. V případě finančních darů chceme, aby peníze byly vždy toho, komu by byly peníze darovány. Je v našem případě nutné sepisovat předmanželskou smlouvu, anebo je vše dané ze zákona? Musí smlouvu sepisovat notář, anebo stačí právník a
zda je pak ještě nutné, abych sepisoval závěť ohledně mého bytu, když bychom měli předmanželskou smlouvu. Je vhodné do takové smlouvy zanést, že každý odpovídá za svoje případné dluhy? Děkuji. Svatopluk
ODPOVĚĎ:
Majetek, který jste každý nabyli před uzavřením manželství, zůstává i nadále ve Vašem výlučném vlastnictví (předmanželskou smlouvu tedy není nutné psát). Předmanželská smlouva musí být sepsána ve formě veřejné listiny (tj. notářské zápisu), jinak je neplatná. Pokud chcete, aby za dluhy, které vzniknou za trvání manželství, odpovídal pouze ten, komu dluh vznikl, je třeba sepsat ohledně těchto dluhů předmanželskou smlouvu, jinak odpovídáte za dluhy vzniklé za trvání manželství společně.
Chcete-li, aby Váš byt zdědily pouze Vaše děti, je nutné sepsat závěť. Nesepíšete-li závěť, dědí se ze zákona a v takovém případě dědí manželka a děti rovným dílem veškerý Váš majetek, který jste v době úmrtí vlastnil.
Získá-li kterýkoli z manželů majetek za trvání manželství darem či děděním, je ve vlastnictví toho manžela, který majetek takto nabyl a tento majetek nespadá do společného jmění manželů.
_
PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna zaměstnance na vedoucího pracovníka - je nutná nová pracovní smlouva nebo dodatek?
- Pravomoci vedoucího pracovníka v práci, zaměstnání
- Je nutný souhlas zaměstnance s převedením na vedoucí pozici v práci?
- Změna zaměstnance na vedoucího - je nutný souhlas pracovníka?
- Jmenování pracovníka do vedoucí pozice - je nutná písemná dohoda nebo smlouva o změně pracovního poměru?
- Dodatek k pracovní smlouvě - náležitosti
- Co musí být napsáno v dodatku k pracovní smlouvě?
- Dohoda o změně pracovního poměru - náležitosti
- Co musí být napsáno v dohodě o změně pracovního poměru?
- Náležitosti dohody o změně pracovního poměru
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Pracovní doba vedoucího zaměstnance pracoviště a Zákoník práce
- Přesčasy u vedoucího zaměstnance pracoviště a Zákoník práce
- Přesčasy a náhradní volno u vedoucích zaměstnanců
Jakým způsobem je možné v podnikatelské sféře učinit ze zaměstnance, který má s podnikem uzavřenou pracovní smlouvu, vedoucího zaměstnance? Je možné jej jmenovat vedoucím zaměstnancem nebo je nutné sepsat s ním dodatek k pracovní smlouvě? Pokud jsou možné obě varianty, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké náležitosti musí obsahovat jmenování a jaké dodatek k pracovní smlouvě, kterým se stává zaměstnanec vedoucím zaměstnancem?
Děkuji, Monika.
ODPOVĚĎ:
Jmenování do funkce vedoucího zaměstnance může být v soukromé sféře provedeno pouze se souhlasem dotyčného zaměstnance, z tohoto důvodu není rozhodné, jak bude (administrativně) takové jmenování pojato, neboť podstatným je obsah, nikoli forma právního jednání.
V každém případě však platí, že jmenování do funkce vedoucího zaměstnance je jednostranným právním jednáním zaměstnavatele, jehož účinnost je však podmíněna souhlasem zaměstnance se svým jmenováním. Formulace pro jmenování proto může být např. pojata:
„Zaměstnavatel jmenuje … zaměstnanec se jmenováním souhlasí“, nebo „Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na jmenování zaměstnance … “ (či jiným obdobným způsobem).
Na úvod si dovolím pouze připomenout, že dle § 11 zákoníku práce se vedoucími zaměstnanci rozumí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.
V obecné rovině platí, že jmenováním do funkce vedoucího zaměstnance dojde bezpochyby ke změně obsahu pracovního poměru zaměstnance a zaměstnavatele (zejména pak co se týče druhu sjednané práce), tato změna tedy může být provedena pouze se souhlasem zaměstnance i zaměstnavatele (jak vyplývá z § 40/1 zákoníku práce).
Jmenování do funkce vedoucího zaměstnance tak může být realizováno ideálně prostřednictvím dodatku pracovní smlouvy, resp. prostřednictvím dohody o změně pracovní smlouvy (což je prakticky totéž). Dodatek pracovní smlouvy, resp. dohoda o změně pracovní smlouvy musí být provedeny písemně (§ 564 občanského zákoníku).
V rámci dodatku pracovní smlouvy, resp. dohody o změně pracovní smlouvy je pak vhodné určitým a srozumitelným způsobem (§ 553/1 občanského zákoníku) vymezit:
a/ zaměstnance a zaměstnavatele,
b/ pracovní smlouvu, které se změna týká (např. uvedením data jejího uzavření, jejího čísla, pozdějších změn apod.),
c/ jmenování zaměstnance vedoucím zaměstnancem,
d/ předmět změny pracovní smlouvy, který souvisí se jmenováním zaměstnance do funkce vedoucího zaměstnance (tzn. dohodu zaměstnance a zaměstnavatele na změně sjednaného druhu vykonávané práce, a s tím související změnu pracovních úkolů a kompetencí, popř. další změny dle dohody zaměstnance a zaměstnavatele),
e/ vhodné je samozřejmě určit rovněž termín, od kterého nabude změna pracovní smlouvy účinnosti, popř. uvedení, zda je změna pracovní smlouvy sjednávána na dobu určitou či neurčitou,
f/ datace a podpis zaměstnance a zaměstnavatele je samozřejmostí.
Při jmenování do funkce vedoucího zaměstnance je dále vhodné vzít na zřetel § 73 zákoníku práce, který upravuje odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a vzdání se této funkce vedoucím zaměstnancem. Dle § 73/2 zákoníku práce platí, že jestliže je zaměstnavatelem právnická osoba (jiná než uvedená v § 33/3 zákoníku práce) nebo fyzická osoba (tzn. jedná-li se o soukromý sektor, což je i Váš případ), může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa pouze za předpokladu, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát.
V § 73/3 zákoníku práce je zároveň vymezeno, jaká pracovní místa se považují za vedoucí místa u zaměstnavatele, jedná se o místa:
a/ v přímé řídící působnosti
- statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
- zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
b/ v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného
- statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
- zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec.
Je tedy na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, zda v dodatku pracovní smlouvy, resp. v dohodě o změně pracovní smlouvy sjednají rovněž možnost odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a oprávnění zaměstnance se této funkce vzdát. Možnost odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a možnost se této funkce vzdát mohou být samozřejmě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednány i později.
Mírně nad rámec své odpovědi pak ještě připomínám, že podrobnější pravidla pro odvolání z funkce vedoucího zaměstnance a vzdání se této funkce jsou obsažena v § 73a zákoníku práce.
V rámci dodatku pracovní smlouvy, resp. dohody o změně pracovní smlouvy může být při jmenování do funkce vedoucího zaměstnance upraveno např. i následující:
- vedoucí zaměstnanec může vyslovit souhlas s tím, aby po něm zaměstnavatel požadoval přesčasovou práci v rozsahu překračujícím 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (a to ve smyslu § 93/3 zákoníku práce a při zachování maximálního limitu přesčasové práce dle § 93/4 zákoníku práce) ;
- mzda vedoucího zaměstnance může být (ve smyslu § 114/3 zákoníku práce) sjednána již se započtením veškeré případně vykonané práce přesčas, která musí být zároveň vymezena (tzn. v maximálním limitu dle § 93/4 zákoníku práce), tzn. že zaměstnavatel nebude povinen zaměstnanci za takto odvedenou přesčasovou práci vyplácet mzdu a příplatek za přesčasovou práci, ani poskytovat náhradní volno.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Hmotná nouze a vlastnictví auta, automobilu na dopravu k lékaři (těhotenské prohlídky)
- Může orgán hmotné nouze přikázat prodej auta, automobilu osoby žádající o dávky hmotné nouze?
- Žádost o dávky hmotné nouze - může žadatel vlastnit auto, automobil, vozidlo?
Může orgán hmotné nouze nařídit prodej movitého majetku, tj. osobního automobilu, jestliže je užívané k přepravě k lékaři z důvodu nezbytných prohlídek v těhotenství? Děkuji, Zdena
ODPOVĚĎ:
Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, zda má žadatel o tyto dávky možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním je myšleno řádné uplatnění nároků a pohledávek (například vymáhání výživného) nebo prodej či jiné využití vlastního majetku.
Zvýšením příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se podle § 14, odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi rozumí prodej nebo jiné využití majetku, který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejichž jiné využití se podle tohoto zákona nevyžaduje, nebo které podle zvláštních právních předpisů nepodléhají výkonu rozhodnutí. Podle § 14, odst. 2 téhož zákona platí, že prodej nebo jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat.
Věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, pak upravují § 321 a 322 občanského soudního řádu. Odkaz na příslušnou část soudního řádu najdete k dispozici například zde:
http://zakony.centrum.cz/obcansky-soudni-rad/cast-6-hlava-5
Mezi věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, patří zejména ty, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů.
Vzhledem k tomu, že prodej automobilu by znamenal dostatečný zisk a že automobil nepotřebujete k výkonu svého zaměstnání, pak po Vás orgán hmotné nouze prodej automobilu požadovat může. Na nezbytné prohlídky k lékaři se můžete dopravit i jiným způsobem.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Noční dupání od sousedů o patro výš, staré parkety - jak se bránit?
- Soused o patro výš dupe, má staré parkety - jak se domáhat klidu?
- Dupání od sousedů o patro výš - jak se bránit a zmřit hluk?
- Kročejový hluk od sousedů - jak se bránit?
- Změření hluku hygienou, pracovníky krajské hygienické stanice (důkaz v sousedském sporu)
- Sousedský spor o hluku a měření hluku pracovníky hygieny (krajské hygienické stanice)
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Přestupek proti veřejnému pořádku - hluk od souseda
Mám velký problém se sousedem, bydlícím o patro výše. Jeho váhu odhaduji na 100 kg a má pohybový problém, napadá na jednu nohu, k dovršení všeho, se pohybuje na holých, původních, prošlapaných parketách. Jeho časový rytmus, je navíc otočený, ve všední dny začíná dupat kolem 23 hod. a pokračuje s přestávkami do 5 hod. raní, kdy odchází do práce. O víkendu a svátcích, dupe v průběhu celého dne. Samozřejmě se pohybuje po obou místnostech, kde jsou tyto parkety položeny, jak obýváku, tak ložnici, tudíž není místo na odpočinek, ani na spánek.
Mám zaznamenáno několik videí, se značením datumu a času, kde je dupot a vrzání podlahy zřetelně slyšet, jde totiž o velmi hlasité zvukové projevy/otřesy stropu, prakticky všechny nahrávky jsou pořízeny mezi 23 hod. - 5 hod. raní. Jak mám postupovat, abych ho donutil k výměně podlah, za nějaké nevrzající a odhlučněné?
Oba byty jsou v osobním vlastnictví. Na výměně podlah, se s ním domluvit nelze. Odhlučnění mých stropů, nebylo odborníkem doporučeno, z důvodu malé účinnosti tohoto opatření. Existuje nějaká právní pomoc? Děkuji. David
ODPOVĚĎ:
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, zda je ve Vašem bytovém domě zřízeno SVJ, upozorňuji pro případ, že ano, na § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt (jakož i užívat společné části), nesmí však ztížit jinému vlastníku bytové jednotky výkon stejných práv. Je-li proto ve Vašem bytovém domě zřízeno SVJ, doporučuji Vám řešit tento problém primárně při zasedání shromáždění vlastníků bytových jednotek.
V obecné rovině pak platí, že každý vlastník (tedy i vlastník bytové jednotky) má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (§ 1012 občanského zákoníku).
Základní pravidla pro sousedské vztahy jsou zakotvena v § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož je každý vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že mimo jiné hluk a otřesy vnikají na pozemek (vztahuje se samozřejmě i na byty) jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (resp. bytu).
Není-li proto domluva s Vaším sousedem možná, nezbude Vám, než se na souseda obrátit s tzv. předžalobní výzvou (v níž ho upozorníte na jeho právně závadné chování a vyzvete ho ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte). Nebude-li Váš soused předžalobní výzvu respektovat, budete nucen se obrátit s tzv. sousedskou žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i následné žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
V úvahu pak rovněž přichází projednání počínání Vašeho souseda jako přestupku proti veřejnému pořádku, kterého se dle § 47/1 písm. b) zákona o přestupcích dopustí ten, kdo poruší noční klid, přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 5.000,- Kč. Tato varianta řešení je však spíše hypotetická, a to i pro svou jednorázovou povahu, Vámi popsaný problém by tímto způsobem z dlouhodobého hlediska vyřešen nebyl.
Hluk způsobený Vaším sousedem můžete nechat zdokumentovat také prostřednictvím zaměstnanců místně příslušné krajské hygienické stanice (záznam o případném překročení hlukových limitů je pak samozřejmě použitelný v soudním řízení).
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odpojení domu od elektřiny ČEZ z důvodu nepodepsání věcného břemene vedení kabelu v zemi
- Nepodepsání služebnosti vedení inženýrské sítě ČEZ v zemi jako důvod pro odpojení nemovitosti od přívodu elektřiny
- Odpojení nemovitosti od přívodu elektřiny z důvodu nepodepsání věcného břemene vedení kabelu v zemi
- Odpojení nemovitosti od přívodu elektřiny z důvodu nepodepsání služebnosti vedení kabelu v zemi
- Nepodepsání věcného břemenE vedení inženýrské sítě ČEZ v zemi a odpojení nemovitosti od přívodu elektřiny (jako sankce ČEZ)
Může nám ČEZ odpojit rodinný dům od přívodu elektřiny, když mu nepodepíšeme smlouvu o věcném břemeni (služebnosti) na naši stavební parcelu i zahradu? Kabel elektrického vedení je veden vzduchem a bude se dávat do země. Na hranici pozemku má být malá budka v majetku ČEZu. V mnoha městech je toto provedeno bez věcných břemen. Nechceme zabřemenit náš jediný majetek. Řeší to nějaký zákon. Chtějí několik věcných břemen a plných mocí ve prospěch Metroprojektu a dalších osob. Agesívně na nás útočí písemně. Jsou to velmi dlouhé a složité smlouvy s bud. závazky.
Moc děkuji, Zikmund
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, ČEZ nemůže odpojit Vaše pozemky od přívodu elektrického proudu z důvodu Vaší neochoty zatížit tyto pozemky služebností ve prospěch ČEZu. V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že úplatná dodávka elektrického proudu je založena Vámi uzavřenou smlouvou o dodávkách elektrické energie, jejíž platnost však nijak nesouvisí s případným zatížením Vašich pozemků služebností (předpokládám, že ČEZ navrhuje zřízení služebnosti inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku).
Jedním dechem je však nezbytné dodat, že služebnost ve prospěch ČEZu může být na Vašich pozemcích zřízena i proti Vaší vůli, a to postupem dle energetického zákona a zákona o vyvlastnění.
Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona má provozovatel přenosové soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy (pokud se samozřejmě rozhodne využít pro vedení přenosové soustavy právě Vaše pozemky).
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
S provozovatelem přenosové soustavy tedy můžete zahájit jednání o uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě. Nebudou-li Vám navržené smluvní podmínky (zejména výše úplaty za zřízení služebnosti či přílišná složitost navržených smluv) vyhovovat, můžete smluvní zřízení služebnosti odmítnout. V takovém případě bude provozovatel přenosové soustavy oprávněn navrhnout u místně příslušného vyvlastňovacího úřadu zahájení vyvlastňovacího řízení, jehož předmětem bude zřízení služebnosti bez Vašeho souhlasu.
V souvislosti se shora uvedeným vyvlastňovacím řízením je vhodné upozornit zejména na § 10 zákona o vyvlastnění, dle něhož platí, že:
- za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu (resp. služebnosti), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene (resp. služebnosti) ;
- náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění;
- stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění; v případě, že obvyklá cena pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu;
- cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění.
Nelze proto vyloučit, že v rámci vyvlastňovacího řízení Vám bude za nucené zřízení služebnosti přiznána vyšší finanční kompenzace, než jakou Vám v návrzích na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti nabídl ČEZ (situace však může být samozřejmě i opačná).
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25/3 písm. e) a § 25/4 energetického zákona.
Nemáte-li zájem s ČEZem o zřízení služebnosti na Vašich pozemcích vůbec jednat, můžete vyčkat, zda ČEZ přistoupí k zahájení vyvlastňovacího řízení či zda pro realizaci svého záměru využije jiný pozemek. Určitou výhodou vyvlastňovacího řízení pro Vás může být skutečnost, že předmětem tohoto řízení by mělo být toliko nucené zřízení služebnosti ve prospěch ČEZu, zbývající požadavky ČEZu (podpis plných mocí a další budoucí závazky) by neměly být vyvlastňovacím úřadem vůbec projednávány.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Výpočet výše dluhu při několikaletém neplacení sociálního a zdravotního pojištění (nejde o OSVČ ani osobu v evidenci ÚP)
- Výše zdravotního pojištění 2010, 2011, 2012, 2013, 2014
- Výpočet dluhu na zdravotním pojištění (neplaceno 2010, 2011, 2012, 2013, 2014)
- Penále za neplacení zdravotního pojitěšní - výpočet
Ráda bych se zeptala, jaká je možná výše dluhu osoby, která neplatí od 01/2010 zálohy na zdravotním a sociálním pojištění a po celou dobu nebyla registrována na ÚP ani OSVČ. Děkuji, Magda
ODPOVĚĎ:
Hrazení sociálního pojištění je dobrovolné, nikoliv povinné, takže na sociálním pojištění žádný dluh nevzniká.
Jiná situace je u zdravotního pojištění, jehož hrazení povinné je. Pokud tedy dotyčný nepatří mezi osoby, za které hradí zdravotní pojištění stát, vzniká mu na zdravotním pojištění dluh a naskakuje penále.
Výše pojistného na zdravotní pojištění se odvíjí od výše minimální mzdy, která se v průběhu posledních let měnila. Výše pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5% z výše minimální mzdy. Minimální mzda činila do konce července 2013 8.000 Kč, v této době tedy mělo být odváděno pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1.080 Kč měsíčně. Za období od ledna 2010 do konce července 2013 jde tedy o dluh ve výši 46.440 Kč. Od 1. srpna 2013 byla minimální mzda zvýšena na 8.500 Kč a s tím souvisí i zvýšení platby zdravotního pojištění na částku 1.148 Kč měsíčně. Od srpna 2013 do konce prosince 2014 tak dluh na zdravotním pojištění narostl o dalších 19.516. Celková výše dluhu na pojistném tak ke konci roku 2014 činí 64.956 Kč. Od ledna 2015 došlo k dalšímu navýšení minimální mzdy na částku 9.200 Kč, čemuž odpovídá měsíční platba zdravotního pojištění ve výši 1.242 Kč měsíčně.
Při neplacení zdravotního pojištění je však zapotřebí počítat také s tím, že dotyčné osobě k dlužnému pojistnému přibývá i penále a to ve výši 0,05% z dlužného pojistného denně. Roční sazba penále je tedy 18,25% (356 dní x 0,05) z dlužné částky.
V případě, že je uhrazeno veškeré dlužné pojistné, může být dlužné penále zdravotní pojišťovnou sníženo či dokonce zcela prominuto. Dlužné pojistné však nelze snížit ani prominout - částku 64.956 Kč tedy bude zapotřebí zaplatit v plné výši. Doporučuji tedy dotyčné osobě obrátit se co nejdříve na svou zdravotní pojišťovnu a pokud není schopná dlužné pojistné uhradit jednorázově, dohodnout se s pojišťovnou na splátkovém kalendáři dlužného pojistného. Po zaplacení celé částky dlužného pojistného pak doporučuji požádat o snížení či prominutí platby penále.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- První dny měsíce jsou víkend - jak se počítá dovolená za odpracovaný měsíc v nové práci?
- Nástup do nového zaměstnání a výpočet dovolené když první dny měsíce jsou víkendové (volno)
- Může dát zaměstnavatel zaměstnanci delší dovolenou než na jakou má zaměstnanec nárok?
30.10. 2014 jsem ukončila zaměstnání, kde jsem byla nepřetržitě 10 let a k 1.11. 2014 jsem měla domluvenou novou práci. Fyzicky jsem přišla až 3.11.2014, jelikož 1.11. byla sobota a víkend zde není pracovním dnem. Na výplatní pásce za listopad jsem zjistila, že mám do konce roku přiznané 2 dny dovolené (je zde 5 týdnů dovolené). Při pátrání proč tomu tak je, se zjistilo, že pracovní smlouva byla napsaná až od 3.11.2014 a bylo mi řečeno, že na dovolenou za listopad nemám z toho důvodu nárok. (Kromě prac smlouvy mám i pracovní náplň s platností od 1.11.2014). Nepochybuji, že je to podle zákona, ale zdá se mi to proti "selskému rozumu". Jelikož jsem odpracovala celý fond pracovní doby za listopad i celý rok, domnívám se, že bych měla mít na dovolenou za listopad nárok. Je přiznání dovolené v takovémto případě nezákonné, kvůli datumu smlouvy 3.11., nebo to závisí na osobním rozhodnutí příslušné osoby?
Nevyplývají pro mě nějaké jiné nevýhody (např. týkající se důchodu, zdrav + soc. a pod.), když jsem byla 2 dny "nezaměstnaná"? Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Jelikož jste u nového zaměstnavatele nebyla v pracovním poměru celý kalendářní rok a ani jste u něho neodpracovala 60 směn v kalendářním roce, máte za daný kalendářní rok nárok na dovolenou za odpracované dny (§ 214 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění), která činí jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných směn. Pokud Váš pracovní poměr začal 3.1.2014, pak jste v případě rozvržení pracovní doby na dny pondělí až pátek a respektování dnů pracovního klidu, mohla do konce roku odpracovat 39 směn (19 v listopadu a 20 v prosinci). Máte tedy nárok na 1/12 dovolené za kalendářní rok, tj. ve Vašem případě 2 dny. Zaměstnavatel postupoval v souladu se zákoníkem práce. V tomto případě by Vám ani nepomohlo, kdyby Váš pracovní poměr začal již 1.11.2014, Váš nárok na dovolenou by byl stejný.
Zaměstnavatel může zaměstnanci samozřejmě přiznat dovolenou ve větším rozsahu, než stanoví zákoník práce, toto však závisí na zaměstnavateli. Zaměstnavatel však nemůže postupovat v obdobných případech různě, většinou u zejména větších zaměstnavatelů existuje jednotný princip, jak v těchto případech postupovat. Chápu Vás, že Vám to přijde nespravedlivé, ale zaměstnavatel Zákoník práce neporušil a nemá povinnost Vám poskytnout dovolenou nad rámec zákona.
Skutečnost, že jste začala pracovat až 3.11.2014 a o víkendu jste nebyla v žádném zaměstnání, nemá vliv na žádné další Vámi uvedené skutečnosti. Posunutí vzniku pracovního poměru až na první pracovní den v měsíci, pokud je prvním kalendářním dnem měsíce den pracovního klidu, je běžná praxe zaměstnavatelů.
_
FINANCE-DANĚ
- Placení daně a cla při zakoupení a převozu zboží ze zahraničí
- Koupě zboží na živnostenský list v zahraničí - placení daně a cla
- Nárok na odpočet daně na zboží zakoupené v zahraničí (reverse-charge)
Jako OSVČ, neplátce DPH, jsem zakoupil od výrobce, který sídlí mimo EU, zboží a částku, která mi byla naúčtována (včetně dopravy) jsem převedl na jejich zahraniční účet (účet registrován též zemi mimo EU). Zboží mi bylo doručeno z jejich výrobního závodu v Nizozemku. Jak to bude s DHP a případným clem? Předem děkuji a přeji hezký den, Mirek
ODPOVĚĎ:
Režim daně se řídí fyzickým pohybem zboží. Pravděpodobně tedy na daňovém dokladu máte u dodavatele nizozemské DIČ. V takovém případě jde o pořízení zboží z jiného členského státu. Pokud jste v posledních dvou kalendářních letech pořídil takto zboží za více než 326.000 Kč, pak se stáváte identifikovanou osobou a máte povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty. Nejste-li registrován jako plátce DPH, nemůžete uplatnit nárok na odpočet (tzv. "reverse-charge"). Pro případné podobné nákupy v budoucnu doporučuji se zaregistrovat jako plátce DPH, abyste mohl nárok na odpočet uplatnit.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Hrob, náhrobek poškozený stromem na hřbitově - kdo odpovídá za škodu? (vlastník hřbitova, obec? )
- Kdo odpovídá za škodu způsobenou na hrobu stromem
- Strom poškodil hrob - kdo odpovídá za škodu (obec, město, majitel hřbitova? )
Strom na hřbitově mi poškodil hrob (vlivem růstu stromu se naklání pomník, praskl sokl a i lemování hrobu je prasklé). Kdo je za tuto škodu zodpovědný? Obec jako vlastník hřbitova? Poplatky za hrob řádně hradím. A může se obec vymlouvat na památkovou péči, díky které by třeba strom nemohla odstranit? Jen dodám, že nedávno byly z toho samého hřbitova některé podobné stromy odstraněny. Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je odpovědná obec, neboť je vlastníkem pozemku, na kterém se strom nachází. A i kdyby strom chtěla pokácet a památková péče jí to neumožnila, její odpovědnost vůči Vám to nijak nesnižuje. Obraťte se proto, nejlépe písemně, na obecní úřad s žádostí o náhradu škody. V této žádosti uveďte, jak k poškození došlo, vyčíslete škodu (sokl, lemování, náklady na opravu) a doložte kopiemi účtenek. Poskytněte obci nějakou lhůtu k vyřízení žádosti, v případě komunikace s úřadem doporučuji lhůtu 30 dnů a pohrozte, že pakliže se věcí nebude zabývat nebo nebude věc vyřízena k Vaší spokojenosti, že se obrátíte na soud, který je opravdu dalším krokem. V případě, že vlivem stromu se Váš hrob naklání, můžete požadovat také odstranění stromu a pakliže to není možné, tak slevu z nájmu hrobu. Tento požadavek můžete také v žádosti uvést.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přenechání dědictví jiné osobě dohodou - je takový postup právně možný?
- Přenechání dědického podílu třetí osobě - postup, návod, informace
- Přenechání dědictví osobě mimo rodinu - postup, návod, informace
- Musí být dědická smlouva ve formě notářského zápisu?
Je možné, aby na základě dohody dědiců nabyla majetek i jiná osoba než dědic? Konkrétně se jedná o situaci, kdy se dědicové chtějí dohodnout na tom, že byt po zůstavitelce přenechají třetí osobě a to bezúplatně a mě by zajímalo, zda-li je tento cíl uskutečnitelný v rámci řízení o vypořádání dědictví. Děkuji, Bivoj
ODPOVĚĎ:
Nový institut NOZ umožňuje přenechat dědictví (§ 1714 a násl. o. z.). Dědictví se přenechává smlouvou, která musí mít formu veřejné listiny, tj. notářského zápisu, jinak je neplatná. Zcizením dědictví vstupuje nabyvatel do práv a povinností náležejících k pozůstalosti.
Strany smlouvy musí bez zbytečného odkladu oznámit soudu, který vede řízení o dědictví, že dědictví bylo zcizeno. Touto smlouvou však lze zcizit pozůstalost jako celek, nikoli pouze byt zůstavitelky.
V rámci řízení o pozůstalosti by tedy pouze byt zůstavitelky nemohl přejít na třetí osobu, která není dědicem zůstavitelky. Můžete tak učinit až po skončení řízení formou darovací smlouvy.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Prodej bytu, domu s věcným břemenem
- Zrušení věcného břemene doživotního užívání z důvodu nebydlení v nemovitosti
- Je možné zrušit věcné břemeno někomu kdo v nemovitosti nebydlí?
- Prodej bytu, domu s věcným břemenem
- Zrušení věcného břemene (služebnosti) doživotního užívání z důvodu nebydlení v nemovitosti
- Je možné zrušit služebnost někomu kdo v nemovitosti nebydlí?
- Promlčení věcného břemen z důvodu nevyužívání
- Osoba oprávněná věcným břemenem ho nevyužívá - kdy břemeno zanikne?
- Jak zajistit výmaz promlčeného věcného břemene na katastru nemovitostí?
- Osoba oprávněná z promlčeného věcného břemene odmítá výmaz z katastru nemovitostí - co dělat?
- Prodej bytu, domu se služebností
- Zrušení služebnosti doživotního užívání z důvodu nebydlení v nemovitosti
- Je možné zrušit věcné břemeno někomu kdo v nemovitosti nebydlí?
- Prodej bytu, domu se služebností (věcným břemenem)
- Zrušení služebnosti doživotního užívání z důvodu nebydlení v nemovitosti
- Je možné zrušit věcné břemeno dožití někomu kdo v nemovitosti nebydlí?
- Promlčení věcného břemene z důvodu nebydlení, nevyužívání
- Osoba oprávněná věcným břemenem ho nevyužívá - kdy břemeno zanikne?
- Jak zajistit výmaz promlčeného věcného břemene na katastru nemovitostí?
- Osoba oprávněná z promlčeného věcného břemene odmítá výmaz z katastru nemovitostí - co dělat?
- Osoba oprávněná věcným břemenem v bytě nebydlí - kdy dojde k promlčení věcného břemene?
- Osoba oprávněná služebností v bytě nebydlí - kdy dojde k promlčení věcného břemene?
- Osoba oprávněná věcným břemenem v domě nebydlí - kdy dojde k promlčení věcného břemene?
- Osoba oprávněná služebností v domě nebydlí - kdy dojde k promlčení věcného břemene?
- Nevyužívání věcného břemene - kdy dojde k zániku promlčením a jak vymazat z katastru?
- Nevyužívání služebnosti - kdy dojde k zániku promlčením a jak vymazat z katastru?
1991 jsem získal od rodičů rodinný domek. Protože dům byl značně zdevastován a a bylo jej nutno opravit a jÁ jsem neměl dostatek financí na vyplacení sestry bylo pro ni a rodiče zřízeno věcné břemeno dožití. Rodiče 2014 zemřeli. Vzhledem k tomu, že provoz tohoto domu je velmi nákladný, chci jej prodat nebo alespoň pronajmout. Bohužel má sestra přesto, že jsem jí poskytl od roku 2006 celkem 265.000 Kč požaduje za podpis smlouvy o zrušení věcného břemene nehorázné peníze. Do tohoto domu jsem od počátku investoval 1,7 milionu Kč. Má sestra zde nikdy nebydlela, nikdy ničím nepřispěla a za rodiči jezdila velmi zřídka jen na návštěvu. Bohužel v roce 1991 kdy byla sjednáváno toto věcné břemeno nebylo toto nijak upřesněno - tj, nebyl sjednán rozsah užívání, finanční náhrada za čerpání energií ani hodnota věcného břemene. Poraďte prosím jaké mám možnosti zrušení tohoto věcného břemene a jak se vypočítává jeho hodnota. Přes několikerou mou snahu dohoda není možná. Děkuji. Jeremiáš
ODPOVĚĎ:
Podle starého i nového občanského zákoníku platilo a platí, že pokud osoba oprávněna z věcného břemene (služebnosti) nevykonává po dobu 10 let své právo, tak dochází k jejímu promlčení. Tedy k promlčení dochází ve chvíli, kdy osoba, která je z věcného břemene oprávněna, ho 10 let nevyužívá. Ve Vašem případě nebylo-li právo ze služebnosti bytu – doživotního práva bydlení ze strany Vaší sestry od roku 1991 vykonána došlo k promlčení tohoto práva již podle právního úpravy starého občanského zákoníku.
Chcete-li docílit výmazu služebnosti ze katastru nemovitostí, nabízí se tedy dvě možnosti:
1) Vaše sestra bude souhlasit s uzavřením dohody o zániku služebnosti, kterou předložíte s návrhem na výmaz práva katastru nemovitostí, aniž by jí za to byla z Vaší strany vyplacena nějaká částka, neboť z důvodu promlčení ji na ni nevzniká nárok.
2) V případě, že dohoda se sestrou nebude možná, nezbude Vám nic jiného, než podat žalobu na zrušení služebnosti bytu z důvodu promlčení. V takovém případě informujte Vaši sestru, že strana, která v řízení nebude úspěšná, bude muset uhradit náklady řízení. Služebnost jako taková nebrání v prodeji nemovitosti. Předmětnou nemovitost můžete prodat i se služebností, ale dojde ke snížení kupní ceny.
_
OBČAN-DLUHY
- Rozdíl promlčení a prekluze - příklad, vysvětlení
- Neutrální obligace - příklad, vysvětlení
- Soukromý dluh nájemce - může pronajímatel zadržet přeplatek nájmu, nájemného?
Jsem pronajímatel bytu. Nájemce dluží vč. penále vysokou částku a z toho důvodu byl dán k soudu. Vzhledem k tomu, že nájemce vznesl námitku promlčení, byla předmětem řízení pouze nepromlčená částka 12.000 Kč, kterou dle rozhodnutí soudu musí nájemce splácet v měsíčních splátkách po 1000 Kč.
Při vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu má nájemce přeplatek. Nájemce požaduje tento přeplatek vrátit. Vzhledem k tomu, že je dlužníkem, prosím Vás o právní stanovisko, zda je možné přeplatek použít na úhradu dluhu, nebo zda jsem povinna se řídit ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a finančně se vyrovnat s nájemcem ve lhůtě 4 měsíců. Domnívám se, že nájemce bude dlužníkem i po splacení soudem uznaného dluhu, neboť promlčením dluh nezaniká, pouze je soudně nevymahatelný. Mohu i po splacení soudem určené částky případné přeplatky na zálohách na služby použít na úhradu dluhu? Děkuji, Barbora
ODPOVĚĎ:
Bohužel Váš pohled není správný. V případě promlčení nárok nelze vymáhat. A neplatí to jen o soudním vymáhání. Promlčení se tak liší od podobného institutu tzv. prekluze, kdy uplynutím prekluzivní lhůty dochází také k zániku práva. Na rozdíl od promlčení, v případě, že plníte nárok po uplynutí prekluzivní lhůty, na toto plnění již nemáte nárok a na straně příjemce dochází k bezdůvodnému obohacení.
U promlčení zůstává tzv. naturální obligace. Dlužník Vám tedy má povinnost plnit a pokud tak učiní, vše v pořádku, pokud nikoliv, nelze jej k tomu donutit. Pokud mu budete zadržovat přeplatky z nájmu, dostáváte se vůči němu do pozice dlužníka. A zatímco jeho nárok promlčený není, Váš ano, on není povinen plnit, Vy ano. Je mi líto.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Může domovník přikázat klid v domě od 6-22 hodin?
- Je podmínka klidu od 6 do 22 hodin v domovním řádu platná?
- Může domovní řád přikázat klid v domě mezi 6-22 hodin?
- Ustanovení denního klidu (6-22 hod.) v domovním řádu - je platné?
Pouštěl jsem si v paneláku od 9 hod ráno trošku hlasitější hudbu. Domovník mi napsal do domovního řádu že má být klid od 6 hod ráno do 22 hod. večer. Prý jeho žena spí po noční. Je to omezování osobní svobody?
Děkuji, Juráš
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: nikoli, o omezování osobní svobody se nejedná. V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že trestného činu omezování osobní svobody se dle § 171 Trestního zákoníku dopustí ten, kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody. Osobní svobodou je pak v této souvislosti myšlena pouze svoboda pohybu, nikoli tedy svoboda poslouchat hudbu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1013/1 občanského zákoníku je vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že mimo jiné hluk vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Toto ustanovení je pak samozřejmě vztažitelné i na sousedské vztahy v rámci bytového domu (§ 2/2 a § 10/1 občanského zákoníku).
Přestože pokyn k zachovávání klidu mezi 6:00 a 22:00 je možné označit za přinejmenším kuriózní, nemění tato skutečnost nic na tom, že ani v tomto časovém rozmezí není nikdo oprávněn rušit své sousedy nad míru přiměřenou místním poměrům mimo jiné hlukem. Za hluk pak lze v této souvislosti samozřejmě považovat jakoukoli příliš hlasitou hudbu, tzn. bez ohledu na styl a interpreta (i Vivaldiho Čtvero ročních dob, přestože se jedná o skladbu veskrze libozvučnou, se při přílišné hlasitosti mění v nežádoucí hluk).
Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, z jakého právního titulu předmětný byt užíváte (nájem vs. vlastnictví vs. družstevní byt), doplňuji pouze, že v rámci nájemních vztahů je použitelný § 2256/2 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů; je-li pak ve Vámi obývaném domě zřízeno SVJ, lze (kromě shora uvedeného § 1013/1 občanského zákoníku) poukázat také na § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo výlučně užívat svůj byt, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárok na podporu v nezaměstnanosti - započítává se i DPČ (dohoda o pracovní činnosti)?
- Do kdy se musí ohlásit přivýdělek na úřadě práce (v době evidence uchazeče o práci)
Pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti je nutné odpracovat v posledních 2 letech 12 měsíců (ode dne zaevidování na ÚP). Počítá se do této doby i doba, odpracovaná na DPČ? Sociální a zdravotní pojištění bude odvedeno. Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Na podporu v nezaměstnanosti máte nárok tehdy, jestliže jste během uplynulých dvou let před evidencí na úřadě práce vykonávala alespoň 12 měsíců výdělečnou činnost, ze které za Vás bylo odváděno sociální (důchodové) pojištění. Doba dvou let se určuje zpětně od data evidence na úřadě práce. Pokud jste tedy v uplynulých dvou letech získala 12 měsíců sociálního pojištění, nárok na podporu Vám vzniká, v opačném případě nikoliv.
Jakýkoliv přivýdělek je nutné úřadu práce oznámit nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti a je nezbytné úřadu práce každý měsíc dokládat výši výdělku, která nesmí překročit polovinu minimální mzdy, tedy částku 4.250 Kč. V opačném případě byste byla z evidence úřadu práce vyřazena. Pokud za Vás během přivýdělku při evidenci na úřadě práce bude odváděno sociální pojištění (u DPČ je to při výdělku 2.500 Kč měsíčně a více) a dosáhnete takto doby pojištění alespoň 12 měsíců, budete mít následně nárok na podporu v nezaměstnanosti.
_
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zkušební lhůta v práci podle Zákoníku práce
- Zkušební lhůta vedoucího zaměstnanace dle Zákoníku práce
- Maximální délka zkušební doby dle Zákoníku práce u zaměstnanců a vedoucích pracovníků
Kdy mi končí zkušební doba? Smlouva: den nástupu do práce - 1.4.2014 (nástup na pozici řadový zaměstnance) a od 1.5.2014 nastupuje jako vedoucí zaměstnanec. Pracovní poměr na dobu neurčitou, zkušební doba 6 měsíců po dni vzniku pracovního poměru. Měla jsem v srpnu 5 dní dovolené. Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 35 odst. 1 zákoníku práce nesmí být sjednaná zkušební doba delší než 3 (resp. u vedoucích zaměstnanců 6) měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl uveden jako den nástupu do práce nebo den jmenování na vedoucí pracovní místo (§ 35 odst. 3 zákoníku práce). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Prodlužuje se však o dobu celodenní dovolené (§35 odst. 4 zákoníku práce).
Z výše uvedeného vyplývá, že zkušební dobu je možné sjednat pouze jednou, a to nejpozději v den nástupu do práce a na dobu v tento den sjednanou. Následující změny pracovního poměru nemají na tuto skutečnost žádný vliv. Pokud byste se stal vedoucím zaměstnancem např. za rok po vzniku Vašeho pracovního poměru, žádná nová zkušební doba by s Vámi také nemohla být uzavřena.
Nepíšete, zda s Vámi dne 1.4.2014 byla sjednaná zkušební doba. Předpokládám, že ano, a to v délce 3 měsíců. Potom pro vás platí délka sjednané zkušební doby v den vzniku pracovního poměru, tj. dne 1.4.2014, tedy 3 měsíce, zkušební doba v délce 6-ti měsíců s vámi nemohla být dodatečně sjednána, neboť by se jednalo o prodlužování zkušební doby sjednané při vzniku pracovního poměru, a to ani v případě, že byla Vaše pracovní smlouva ode dne 1.5.2014 změněna na vedoucí místo.
Zkušební doba Vám uplynula dne 30.6.2014.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Studenti partneři v bytě - nárok na životní minimum nebo příspěvek na bydlení
- Příspěvek na bydlení u studentů žijících v bytě
- Studenti partneři v bytě - nárok dávky v hmotné nouzi při bydlení v bytě
- Dávky v hmotné nouzi u studentů žijících v bytě
- Studenti partneři v bytě - nárok příspěvek na živobytí při bydlení v bytě
- Příspěvek na živobytí u studentů žijících v bytě
- Kdo má nárok na příspěvek na bydlení (rok 2015)
- Majetek žadatele o dávky v hmotné nouzi - co všechno hraje roli?
Bydlím (já - 23 let) v nájmu (garsonka) s přítelkyní (22 let) a nyní oba studujeme. Máme nárok získat životní minimum či příspěvek na bydlení když nemáme žádnou výdělečnou činnost? Pokud ano, tak za jakých podmínek. Děkuji, Jeroným
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Je tedy zapotřebí nejprve v daném bytě po celé kalendářní čtvrtletí bydlet, mít zde trvalé bydliště a hradit náklady na bydlení a teprve poté je možné o příspěvek požádat. Pokud jste nájemcem bytu a máte zde trvalé bydliště pouze Vy, stačí doložit jen Vaše příjmy. Jestliže s Vámi přítelkyně žije, ale nemá v bytě trvalé bydliště, její příjmy dokládat nemusíte. Pokud by v bytě měla trvalé bydliště i ona, bylo by zapotřebí doložit i její příjmy.
Dále by připadaly v úvahu tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi - základní dávkou je tzv. příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů doložit také prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech vás obou. Vliv na nárok na tyto dávky má například skutečnost, zda máte Vy nebo Vaše přítelkyně uzavřené stavební spoření či životní pojištění nebo jak vysokou částku máte na svých bankovních účtech apod. Nelze tedy předjímat, zda Vám dávky hmotné nouze budou přiznány či nikoliv.
Vzhledem k tomu, že hradíte nájemné v garsonce, pak předpokládám, že máte alespoň nějaké příjmy (například výživné od rodičů), ze kterých nájemné hradíte. Tyto příjmy budete muset v žádosti o dávky samozřejmě uvést.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Pracovnice na rodičovské dovolené platí poplatek za seminář pořádaný zaměstnavatelem, ostatní neplatí
- Zaměstnankyně na rodičovské dovolené platí poplatek za seminář pořádaný zaměstnavatelem, ostatní neplatí
- Částečný úvazek na rodičovské dovolené - musí to zaměstnavatel umožnit ze zákona? (z. na dobu neurčitou)
- Musí zaměstnavatel umožnit částečný úvazek matce na rodičovské dovolené?
Od 09/2012 jsem na mateřské dovolené, aktuálně už na rodičovské dovolené (RD). 11/2015 nastupuji zpátky na trvalý pracovní poměr. Smlouvu mám na dobu neurčitou. Můj zaměstnavatel – státní zařízení – poskytuje vzdělávání přímo na pracovišti – 1x měsíčně – které zaměstnance připravuje k složení zkoušky v daném oboru a tím pro samostatnou práci.
Můj 1. dotaz – na dané vzdělávání jsem docházela i docházím během RD. V tomto novém semestru ode mě žádá zaměstnavatel jednorázový poplatek za každý seminář, který je platný pro externí školence. Mí kolegové platit nemusí? Já jsem zaměstnanec na RD a platit musím. Je to právně korektní. Nejedná se o diskriminaci, znevýhodnění. Může zaměstnavatel ode mě žádat tento poplatek? Aktuálně nepracuji ani na poloviční úvazek, ale zaměstnanec jsem.
2. dotaz – od 5/2015 bych chtěla do práce nastoupit na poloviční úvazek. Je zaměstnavatel povinný mi toto umožnit? Nebo je to na dobré vůli a potřebě zaměstnavatele? Jak jsem psala výše od 11/2015 nastupuji na plný úvazek, vzhledem k tomu, že mi končí RD a smlouvu mám na dobu neurčitou. Děkuji, Dana
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru je možné, aby zaměstnavatel poskytoval svým zaměstnancům, kteří v danou dobu pro něj přímo nevykonávají práci (např. mateřská a rodičovská dovolená), školení za poplatek, na rozdíl od zaměstnanců, kteří jsou v danou chvíli pro něj přímo činní. Jako diskriminaci bych to neposuzovala, pokud by se všemi zaměstnanci v obdobné situaci bylo zacházeno stejně. Na druhou stranu by bylo nutné zvážit, proč dané školení navštěvujete, i když jste na rodičovské dovolené, takže ho aktuálně nepotřebujete a je to Vaše iniciativa. Nebo se jedná o školení, která musíte i v době rodičovské dovolené navštěvovat, abyste nepozbyla kvalifikaci, i když z hlediska zákoníku práce Vám zaměstnavatel nemůže nařídit návštěvu vzdělávací akce v době rodičovské dovolené, neboť se v tomto případě vlastně jedná o výkon práce. Takže předpokládám, že se jedná o případ první a zaměstnavatel má v tomto případě právo rozlišovat mezi zaměstnanci činnými a „uvolněnými“.
Dle § 241 odst. 2 zákoníku práce platí, že požádá-li zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Pokud tedy Váš poloviční úvazek neohrozí zaměstnavatele v jeho činnosti, tj. např. po zbývající dobu bude nutné Vaši práci vykonávat a nebude možné zajistit výkon této práce někým jiným, protože nikdo takový není, nebo má dostatek své práce, tak zaměstnavatel není povinen Vám vyhovět. Musí Vám to ale odůvodnit, a to nikoliv jen obecným důvodem spočívající ve vážných provozních důvodech na jeho straně.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Osoba s věcným břemenem neplatí za vodu - co dělat?
- Osoba s věcným břemenem způsobila škodu a odmítá ji uhradit - jak postupovat?
- Osoba s věcným břemenem vyměnila zámek a zakazuje vstup majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Může osoba oprávněná věcným břemenem vyměnit zámek a zamezit vstupu majiteli nemovitosti?
- Cizí návštěvy u osoby s věcným břemenem - může je majitel nemovitosti zakázat?
- Osoba s právem služebnosti neplatí za vodu - co dělat?
- Osoba s právem služebnosti způsobila škodu a odmítá ji uhradit - jak postupovat?
- Osoba s právem služebnosti vyměnila zámek a zakazuje vstup majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Může osoba s právem služebnosti vyměnit zámek a zamezit vstupu majiteli nemovitosti?
- Cizí návštěvy u osoby s věcným břemenem - může je majitel nemovitosti zakázat?
Otec - věcné břemeno (služebnost). Bydlí v prvním patře rodinného domu, já s přítelem a dítětem ve druhém. Jeho pes nám poničil nové, ani rok staré dřevěné eurodveře v hodnotě cca 30 tis. , je mu to jedno. Někdy odjede i na 4 dny a nechá dokořán otevřené okno v pokoji ze zahrady, kde může naprosto bezproblémově a tiše vlézt zloděj, „svůj“ byt si zamyká, takže nemohu ani okno zavřít. Dal si nový zámek a klíč nemám k dispozici.
Mám právo jako majitelka na klíč od „jeho“ bytu? Omylem nechal puštěný plyn, zastavuje nám vodu, kterou ani neplatí, jak mám uvedeno v darovací smlouvě, měl by platit. Vodí si do domů milenku - ta plýtvá vodou a nijak nepřispívá na chod domu, dělají nepořádek a hluk v ranních a pozdních hodinách. Můžu tuto ženu nějak vyhodit ze svého domu? K užívání jeho podlaží je v darovací smlouvě uvedeno, cituji: „Toto právo přísluší oprávněnému i členům jeho rodiny nebo jiným jemu blízkým osobám. “ Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Způsobená škoda a příspěvek na energie:
Váš otec, jako vlastník předmětného psa, odpovídá samozřejmě za škodu, kterou tento pes způsobil (§ 2933 občanského zákoníku). Stanoví-li pak darovací smlouva, resp. smlouva o zřízení věcného břemene/služebnosti, že je Váš otec povinen podílet se na úhradě nákladů chodu domácnosti (zejména tedy příspěvkem na tzv. energie), je tento nárok z Vaší strany vymahatelný, a to v krajním případě i soudní cestou.
V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na Vašeho otce s písemnou výzvou k náhradě škody, kterou způsobil jeho pes (tuto škodu je zapotřebí vyčíslit) a k úhradě poměrné části nákladů (jak stanoví příslušná část uzavřené smlouvy). K provedení úhrady stanovte otci přiměřenou lhůtu, v případě jeho pasivity se můžete obrátit s žalobou na soud (na což lze otce ve výzvě rovněž upozornit). Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete otci doporučeně s dodejkou, popř. mu jej předejte osobně za přítomnosti svědka či oproti podpisu.
2/ Klíče od otcova bytu:
Dle § 1298 občanského zákoníku platí, že vlastníku náleží právo volně nakládat se všemi částmi domu, na které se služebnost bytu nevztahuje, přičemž mu však nesmí být znesnadněn potřebný dohled. Jako vlastnice předmětného domu (jako celku) jste proto v každém případě oprávněna disponovat klíči od bytu, který obývá Váš otec, a to mimo jiné i jako nástroj dohledu, k němuž jste oprávněna.
3/ Užívání otcova bytu třetími osobami:
Je-li oprávnění užívat "otcův byt" smluvně rozšířeno i na jiné osoby, není skutečně možné těmto osobám v užívání bytu bránit. Jedním dechem je však nezbytné dodat, že to samozřejmě neznamená, že by byl kdokoli oprávněn užívat část Vašeho domu libovolným způsobem. Dle § 8 občanského zákoníku mimo jiné platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, tzn. že zneužívá-li Váš otec svého oprávnění způsobem, kterým nad míru omezuje užívání domu z Vaší strany, lze proti tomuto počínání případně i svépomocně zakročit (§ 14 občanského zákoníku).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování pro případ smrti - je možné darovat veškerý majetek?
- Darování pro případ smrti - osoba bez dětí, potomků
Na vašem webu je darování pro případ smrti, je možné takto darovat celý majetek, nebo jen jeho část. Pokud nemám děti? Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Zda lze darovací smlouvou pro případ smrti darovat celý majetek nelze dle nového občanského zákoníku NOZ jednoznačně vyložit. Lze však předvídat, že určité omezení aplikační praxe přinese. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by darování pro případ smrti využívat jako nástroj, jak obejít omezení v darování majetku stanoveném v případě uzavření dědické smlouvy. Prostřednictvím dědické smlouvy lze naložit s ¾ pozůstalosti, čtvrtina majetku musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle.
Dle většinového názoru lze očekávat, že prostřednictvím smlouvy pro případ smrti bude moci dárce darovat jednu polovinu svého majetku. K tomuto závěru lze dojít interpretací ust. § 2058 odst. 1 NOZ, ve které je řečeno, že smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. Budoucí majetkem se rozumí soubor veškerého majetku, který má dárce v nějaký budoucí okamžik. Tedy všechen současný majetek může dárce darovat pouze darovací smlouvou, jejíž platnost a účinnost nastane současně. Darovací smlouva pro případ smrti je smlouvou s odkládací podmínkou, která účinnost smlouvy odkládá až ke dni smrti dárce.
S ohledem na výše uvedené bych neviděla problém s darováním jedné poloviny majetku dárce. Ohledně té druhé poloviny můžete sepsat závěť. Dále se nabízí uzavřít dědickou smlouvu s obdarovaným, která dává také jistotu, že obdarovaný v případě smrti dárce předmětný majetek dostane. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny tedy u notáře a lze v ní naložit se ¾ majetku. Dědickou smlouvu nelze jednostranně zrušit.
_
SPRÁVNÍ-OBCE
- Kamerový systém obce - podmínky kdy si může obec udělat kamerový systém bez porušení zákona
- Podmínky pro zřízení kamerového systému obce
- Mohou pracovníci obecního úřadu sledovat kamerový systém a kamerový záznam obce, města?
- Kdo může sledovat záznam z kamer kamerového systému obce, města?
- Kamerový systém na veřejném prostranství - názor úřadu na ochranu osobních údajů ÚOOÚ
Píši bakalářskou práci na téma Ochrana osob a majetku s využitím kamerového systému obce.
Co musí obec udělat aby s právního hlediska nebyl napadnutelný kamerový systém? Co musí splnit aby si ho vůbec mohla zřídit? Z právních předpisů jsem pochopila, že to není možné pokud nebude na kamerový systém dohlížet Policie. V obci policii nemáme. Pochopila jsem správně že s tím musí souhlasit všichni občané obce? Nebo co je tedy obec nutná udělat pro získání povolení vybudování kamerového systému se záznamem.
Děkuji, Aneta
ODPOVĚĎ:
S Vašimi zjištěními je v zásadě možné souhlasit, tzn. že kamerový systém se záznamem může být na veřejných prostranstvích obce provozován buď obecní policií či přímo obcí jako správcem osobních údajů (tato druhá varianta je však dle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů, jak dále uvedeno, de facto vyloučena).
1/ Obecní policie:
Dle § 24b zákona o obecní policii je obecní policie oprávněna (je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona) pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných. Jsou-li k pořizování takových záznamů zřízeny stálé automatické technické systémy (typicky tedy stálý kamerový systém se záznamem), je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
Není-li ve Vaší obci zřízena obecní policie, bylo by možné využít služeb obecní policie jiné obce, a to v rámci založení dobrovolného svazku obcí (ve smyslu § 49 a násl. zákona o obcích), popř. na základě přidružení Vaší obce k již existujícímu dobrovolnému svazku obcí.
Dle § 103/4 písm. d) zákona o obcích je starosta obce oprávněn požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záležitostí (tedy i záležitosti zajištění veřejného pořádku, ochrany před pouliční kriminalitou a vandalismem). V této souvislosti proto nelze vyloučit instalaci kamerového systému se záznamem, který bude provozován přímo Policií ČR, a to v souladu s § 62 zákona o Policii České republiky. Dle tohoto ustanovení může Policie ČR (je-li to nezbytné pro plnění jejích úkolů) pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy osob a věcí nacházejících se na místech veřejně přístupných. Jsou-li k pořizování takových záznamů zřízeny stálé automatické technické systémy, policie ČR informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejní (jedná se tedy de facto o shodnou úpravu, jako je tomu v zákoně o obecní policii).
2/ Obec jako správce osobních údajů:
V této souvislosti je v první řadě vhodné poukázat na § 5/2 písm. a) a e) zákona o ochraně osobních údajů, dle něhož může správce osobních údajů (zde by se jednalo o obec) zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů (zde občanů obce, resp. každého, kdo se na sledovaném veřejném prostranství pohybuje). Bez tohoto souhlasu je možné osobní údaje zpracovávat:
- jestliže tím správce osobních údajů provádí zpracování nezbytné pro dodržení své právní povinnosti,
- pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce osobních údajů, příjemce osobních údajů nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.
Detailně se touto problematikou zabýval Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) ve svém stanovisku č. 9/2012, které si zde dovolím celé citovat:
„K možnosti obcí provozovat kamerový systém se záznamem na veřejných prostranstvích
Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) se v souvislosti s registrační povinností správců osobních údajů zabýval problematikou zpracování osobních údajů prostřednictvím záznamu z kamerového systému provozovaného na veřejných prostranstvích (jako jsou například náměstí, ulice) obcí, které nemají vlastní obecní policii, a to za účelem předcházení a odhalování pouliční kriminality, vandalismu a za účelem zajišťování bezpečnosti občanů a návštěvníků obce. Při posuzování takového oznámení o zpracování osobních údajů dospěl v řízení vedeném podle § 17 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“) k závěru, že by se jednalo o zpracování osobních údajů, které je v rozporu se zákonem.
Úřad se zejména zabýval otázkou, zda lze osobní údaje zpracovávat na základě některé z výjimek uvedené v § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů bez souhlasu subjektu údajů a mírou zásahu takového zpracování do soukromí občanů.
Úřad přitom neshledal, že by byla naplněna podmínka § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů, tedy zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce. Zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích, demonstrativně stanovuje, která ze záležitostí obce spadá do její samostatné působnosti, přičemž jednou z těchto záležitostí je i vytváření podmínek pro uspokojování potřeb občanů, a to i potřeb v oblasti ochrany veřejného pořádku. Do samostatné působnosti obce tedy spadá také vytváření předpokladů pro zajištění nebo zvýšení bezpečnosti a veřejného pořádku v obci.
K naplnění tohoto cíle ostatně i sám zákon č. 128/2000 Sb. dává obci řadu oprávnění, např. v § 10 písm. a) a b) zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek stanovujících povinnosti k zajištění veřejného pořádku, v § 35a odst. 2 zmocnění ke zřízení obecní policie, nebo dle § 103 odst. 4 písm. d) může starosta požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Z ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. proto nelze nijak vyvozovat, že by snad měla sama obec, resp. její orgány či zaměstnanci (s výjimkou strážníků obecní policie, kteří jsou ze zákona zaměstnanci obce), dohlížet na veřejný pořádek, vyšetřovat a odhalovat přestupky nebo trestné činy.
Plnění těchto úkolů je v českém právním řádu svěřeno výlučně do působnosti Policie České republiky (srov. § 2 zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky) a v omezené míře obecní policie (srov. § 1 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb. , o obecní policii). Současně lze konstatovat, že tyto zákony zakládají související oprávnění ke zpracování osobních údajů nezbytných pro plnění stanovených úkolů, mimo jiné i prostřednictvím záznamů kamerových systémů z veřejných prostranství (viz § 42f odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb. a § 24b odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb.).
V souvislosti s možnou aplikací ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů poté Úřad posuzoval míru zásahu do soukromí jednotlivých osob. Při jejím hodnocení je třeba vycházet z komplexního posouzení problematiky monitorování veřejných prostranství za účelem zajištění veřejného pořádku a předcházení a odhalování trestné činnosti. Dle názoru Úřadu je zřejmé, že i zákonodárce vnímal „sledování“ občanů na veřejnosti, a to jak státem, tak i jinými subjekty, jako zásah do jejich soukromí, a proto se rozhodl k výslovnému zákonnému zmocnění (např. § 42f odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb. a § 24b odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb.) pro pořizování obrazových záznamů z veřejně přístupných míst. A contrario, pokud by bylo pořizování obrazových záznamů z veřejně přístupných míst možné provádět na základě obecného předpisu upravujícího ochranu osobních údajů, tedy dle zákona o ochraně osobních údajů, nebyla by tato zvláštní zmocnění vůbec třeba.
Účelem oznámeného zpracování mělo být předcházení a odhalování pouliční kriminality, vandalismu, zajišťování bezpečnosti občanů apod. V případě těchto účelů se jedná jednoznačně o účely veřejnoprávní, které historicky stát plní pouze prostřednictvím svých orgánů, které za tímto účelem zřizuje, tedy v současné době prostřednictvím Policie České republiky. Dohled nad dodržováním zákonů, odhalování pachatelů trestné činnosti nebo přestupků, zajišťování bezpečnosti občanů jsou přitom bytostně vlastními znaky každého státu jako takového a jejich možné přenesení (resp. privatizace) na jiné subjekty, ať již veřejnoprávní korporace jako jsou obce či kraje, nebo i subjekty soukromoprávní, je možná pouze na základě výslovného zákonného zmocnění. Lze ostatně konstatovat, že samy příslušné orgány státu mohou výše uvedené úkoly plnit pouze na základě a v rozsahu stanoveném zákonem.
Závěr
Po posouzení všech výše uvedených okolností dospěl Úřad k závěru, že jakékoliv zpracování osobních údajů (obrazových záznamů) pořízených prostřednictvím kamerového systému z míst veřejně přístupných (jako je náměstí, veřejná ulice, park apod.) prováděné subjektem, který k tomu není ze zákona zmocněn, a to za účelem předcházení a odhalování pouliční kriminality, zajištění bezpečnosti občanů apod. , představuje zásah do soukromého a osobního života subjektů údajů, tedy osob, které se ve sledovaném prostoru pohybují a „žijí svoje běžné denní životy“. V rovině ústavněprávní lze poté dovodit porušení práva na ochranu před neoprávněným shromažïováním osobních údajů vyjádřeným v čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Na základě všech uvedených skutečností proto nezbývá než konstatovat, že na oznámené zpracování osobních údajů nelze aplikovat ani výjimku uvedenou v § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů. “
K tomuto stanovisku Úřadu pro ochranu osobních údajů pouze podotýkám, že ve stanovisku je odkazováno mimo jiné na již neplatný zákon č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, který byl nahrazen v současné době platným zákonem č. 273/2008 Sb. , o Policii České republiky.
S ohledem na skutečnost, že shora citované stanovisko pochází z roku 2012, Vám doporučuji kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů s dotazem, zda je toto stanovisko stále platné či zda bylo v mezidobí již překonáno.
Touto problematikou se dále poměrně podrobně zabývá Ministerstvo vnitra, konkrétně pak jeho odbor bezpečnostní politiky, oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství, a to v materiálu: Stanovisko odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra č. 22 k provozování kamerového systému obecní policií podle § 24b zákona o obecní policii a problematiky související (toto stanovisko bylo vydáno dne 16. 6. 2010).
Další užitečné informace můžete k této problematice nalézt např. v této odborné literatuře:
- Fleissig P. : Prevence - nedílná součást činnosti Městské policie Brno, Správní právo č. 2/2000, str. 111 - 123
- Fleissig P. : Graffiti v městě Brně, sborník přednášek z odborného semináře Společnosti pro technologii ochrany památek Téma graffiti stále nelze smést se stolu, Národní muzeum Praha, 5.4.2001
- KONÍČEK T. , KŘEČEK S. , KOCÁBEK P. : Městské kamerové dohlížecí systémy, Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, Praha 2002.
- KOUDELKA Z. , ONDRUŠ R. , PRÚCHA P. : Zákon o obcích - komentář, II. vydání LINDE Praha a. s. 2004
_
FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva za umístění dítěte do školky - který z rodičů by měl čerpat slevu aby to bylo výhodné
Který z rodičů si může uplatnit novou daňovou slevu za umístění dítěte do školky, zda to musí být ten, který si uplatňuje zároveň i daňové zvýhodnění na toto dítěte a nebo může druhý z rodičů? Protože většinou rodič, který si uplatňuje daňové zvýhodnění již v podstatě žádné daně neplatí (jdou mu do daňového bonusu), pak je užití slevy za umístění již bezpředmětné a vyplatilo by se, aby ji využil ten rodič, který si daňové zvýhodnění neuplatňuje. Děkuji, Simona
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že určení, který rodič uplatní kterou slevu na dani, resp. daňové zvýhodnění, je volbou poplatníka. Pohlaví rodiče ve věci nehraje význam.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Na co může SVJ využít peníze z fondu oprav - jaké služby může za ně zaplatit?
- Fond oprav - na co se mohou peníze využít?
- Je možné z fondu oprav zaplatit právní, advokátní služby?
Jaké náklady může SVJ hradit z tohoto fondu oprav? Mohou to být i právní a poradenské služby? Děkuji, Bořek
ODPOVĚĎ:
Fond oprav má sloužit k úhradě nákladů spojených se správou společných částí domu, tedy nikoliv samotných bytových jednotek. Co konkrétně ovšem do tohoto fondu oprav patří zákon nedefinuje. Pokud chcete mít jako SVJ jasno, vymezte si konkrétně, co do tohoto fondu patří. Obecně z názvu však dovozuji, že náklady spojené s právní a poradenskou službou do tohoto fondu nepatří.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Volno v zaměstnání na hlídání dítěte při rekvalifikaci druhého z rodičů
- Rekvalifikace z ÚP a nárok na volno na hlídání dítěte, dětí druhým rodičem
- Rekvalifikace z ÚP, kdo pohlídá dítě - má druhý rodič právo na volno v zaměstnání?
- Právo rodiče na volno v práci kvůli hlídání dítěte, dětí - rakvalifikace druhého rodiče
- Mohou oba rodiče jít na rodičovskou dovolenou současně?
- Rodičovská dovolená obou rodičů současně - umožňuje to zákon?
- Rodičovská dovolená obou rodičů - berou oba rodičovský příspěvek?
- Rodičovský příspěvek při dovolené obou rodičů - mají na něj oba právo, nárok?
- Nárok obou rodičů na rodičovský příspěvěk pri rodičovské dovolené
Manželka jde v lednu 2015 na rekvalifikaci Úřadu práce, která bude trvat asi měsíc. Problém je v tom, že máme dvouleté dítě na které nemáme po dobu její rekvalifikace hlídání, já musím chodit do práce. Mám nárok na placené volno od zaměstnavatele po dobu trvání její rekvalifikace? Děkuji, Gustav
ODPOVĚĎ:
Matka nebo otec dítěte mají právo do tří let věku dítěte (kdykoliv do této doby a to i opakovaně, pokud by v této době třeba nastoupili zpět do zaměstnání) žádat zaměstnavatele o poskytnutí rodičovské dovolené podle § 196 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Rodičovskou dovolenou mohou čerpat oba současně, ovšem rodičovský příspěvek náleží jen jednomu z nich.
Pokud bude Vaše manželka po určitou dobu na rekvalifikaci, máte nárok žádat zaměstnavatele o poskytnutí rodičovské dovolené na danou dobu a zaměstnavatel je povinen Vám vyhovět. Po tuto dobu Vám od zaměstnavatele nebude příslušet žádný plat ani mzda, nemáte nárok ani na žádné jiné dávky od státu, neboť Vaše manželka buď pobírá rodičovský příspěvek, nebo ho již nepobírá, ale to z důvodu, že si zvolila rychlejší čerpání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte. Zaměstnavatele můžete také požádat o neplacené volno, nemusí Vám však vyhovět.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Poplatek za předběžnou kalkulaci úvěru a nepodepsání žádného dokumentu - je to oprávněné?
- Může chtít zprostřekovatel úvěru poplatek pokud klient nepodepíše žádný závazný dokument?
- Podepsání kalkulace úvěru mimo pobočku zprostředkovatele - jaká jsou práva klienta?
- Podepsání kalkulace úvěru - je klient povinen zaplatit nějaký poplatek za kalkulaci?
25.11.2014 jednal otec s nebankovní společností AsisTeam s. r. o. - výsledkem je podepsaný dokument s názvem: "Informační předběžná kalkulace úvěru". Dokument obsahuje jméno klienta, výši úvěru, úrokovou sazbu, splatnost úvěru, výši a typ splátky, frekvenci splácení, poplatky spojené s poskytnutím úvěru - za sjednání, za expresní čerpání, za podpis mimo pobočku, dále zajištění úvěru-zástava na nemovitosti, notářský zápis.
Dále se píše: "Výše uvedený text není nabídkou k uzavření smlouvy, …, ani jakýmkoli jiným právním jednáním společnosti AsisTeam, …, pokud kterákoli výše uvedená část textu vykazuje náležitosti některého z uvedených nebo jakýchkoli jiných právních jednání konkrétní osoby, jedná se výhradně o právně nezávazné informativní sdělení či dokument, … "
Níže je pak uvedeno: "Závazný návrh na uzavření smlouvy o úvěru", kde se uvádí: "V případě, že klient neuzavře objednanou smlouvu, je povinen a zavazuje se uhradit poskytovateli poplatek za přípravu smluvní dokumentace ve výši 10.000 Kč."
Je poplatek požadován oprávněně, když nedošlo k podpisu smlouvy ani čerpání úvěru? Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Bez podrobného seznámení s textem Vámi citovaného dokumentu není bohužel možné učinit jednoznačný právní závěr. V této souvislosti Vám, resp. Vašemu otci, doporučuji v každém případě navštívit (se všemi podstatnými písemnostmi) nejbližší bezplatnou poradnu Sdružení obrany spotřebitelů:
http://www.asociace-sos.cz/osobni-poradenstvi/
popř. je možné využít služeb advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
a to pokud možno ve lhůtě 14 dnů od data podpisu Vámi zmiňovaného dokumentu.
V obecné rovině je pak vhodné vědět, že ve Vámi popsaném případě se jedná o spotřebitelský vztah (pokud v jeho rámci Váš otec nevystupoval jako podnikatel), tzn. že poskytovatel úvěru je povinen splnit rovněž všechny povinnosti dle § 1810 a násl. občanského zákoníku.
Dle § 1811 občanského zákoníku musí podnikatel učinit vůči spotřebiteli veškerá sdělení jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele (§ 1813 občanského zákoníku).
Neboť ve svém dotazu zmiňujete, že Vaším otcem podepsaný dokument obsahoval zmínku o poplatku za podpis smlouvy mimo pobočku, připomínám, že pokud Váš otec skutečně tento dokument podepsal mimo prostor obvyklý k podnikání, byl poskytovatel úvěru povinen Vašeho otce předem upozornit mimo jiné na:
- pokud lze využít práva na odstoupení od smlouvy, podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění tohoto práva, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis,
- údaj o povinnosti uhradit poměrnou část ceny v případě odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a jejichž plnění již začalo,
a to dle § 1820/1 písm. f) a h) občanského zákoníku, přičemž tyto informace může podnikatel spotřebiteli sdělit také prostřednictvím vzorového poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.
Dle § 1829 občanského zákoníku platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Tato lhůta běží ode dne uzavření smlouvy. Nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy, může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení. Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.
Má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje (§ 1818 občanského zákoníku).
Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy a byla-li spotřebiteli již poskytnuta služba (kterou může být např. i příprava smluvní dokumentace), není z toho podnikateli ničeho povinen. Podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených občanským zákoníkem (§ 1831 občanského zákoníku).
Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, nenese žádné náklady, jestliže jde o smlouvu, jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel neposkytl spotřebiteli údaje podle § 1820/1 písm. d) a f) občanského zákoníku, nebo pokud podnikatel začal s plněním před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, ačkoliv spotřebitel o to výslovně nežádal (§ 1836 písm. a) občanského zákoníku).
Neboť z dotazu nevyplývá, že Váš otec předmětný dokument, resp. smlouvu uzavřel při výhradním použití některého prostředku komunikace na dálku, nebudou na jeho případ použitelná ustanovení občanského zákoníku o smlouvách o finanční službě (§ 1841 a násl. občanského zákoníku).
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Komu převede bytové družstvo členská práva pokud více osob splňuje požadavky na převod?
- Kdo dostane družstevní byt pokud splňuje více zájemců požadavky na převod?
Je možné povolit na členské schůzi převod družstevního bytu do osobního vlastnictví pouze někomu (při splnění všech nutných podmínek)? Děkuji, Teodora
ODPOVĚĎ:
Ano i ne. K převodu členského podílu do osobního vlastnictví jistě družstvo ve svých stanovách nebo v jiném závazném dokumentu stanovila určitá pravidla. Těmi se pak převod podílu řídí. Pakliže by pravidla byla postavena velmi obecně a "nehodila" se na konkrétní příklad, lze sice členský podíl nepřevést, ale družstvo může být druhou stranou napadeno za obcházení zákona příp. nařčeno z účelového vykládání si pravidel. Obecně je těžké říct, o který případ se jedná v této konkrétní situaci. Pakliže ještě nejsou hotova pravidla, podle níž bude družstvo při převodu majetku postupovat, doporučuji být při jejich stanovování co možná nejkonkrétnější, pakliže již pravidla jsou, v jiných případech k převodům již došlo, bude mít družstvo těžkou argumentační pozici.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Plíseň v přízemním bytě SVJ - jak se bránit když předseda SVJ věc neřeší?
- Plíseň v bytě SVJ - předeseda SVJ věc neřeší, co dělat?
- Plíseň v přízemním bytě SVJ - shromáždění vlastníků BJ věc neřeší?
- Plíseň v bytě SVJ - shromáždění vlastníků věc neřeší, co dělat?
Koupila jsem přízemní byt. Dům nemá izolaci a fasádu a ze sklepa se vzlíná vlhkost. Zdi jsou plesnivé a mokré. Několikrát jsem upozornila předsedu SVJ, ale ten mou komunikaci vždy odbyde, ať si na plíseň nastříkám Savo. Pozvala jsem na vlastní náklady stavebního inženýra a ten mě informoval, že je to velký problém a musela by se řešit izolace sklepa a odvětrání sklepů. Prosím o radu, jak postupovat, aby se problém mohl řešit. Pokud bych narazila na nápor SVJ, je něco, co mohu právně udělat, aby se úpravy na domě provedli a moje nemovitost dále neničila? Děkuji, Nela
ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám lze doporučit řešit tento problém na úrovni SVJ. Návrh na realizaci příslušných stavebních úprav bytového domu můžete proto vznést na nejbližším shromáždění vlastníků bytových jednotek. Dle § 1206 nového občanského zákoníku tvoří shromáždění všichni vlastníci bytových jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech. Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků bytových jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků bytových jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.
Nebude-li shromážděním vlastníků bytových jednotek Váš návrh přijat (tzn. že budete přehlasována) nebo nebude-li o něm rozhodnuto pro nízký počet přítomných vlastníků bytových jednotek, budete oprávněna se v této věci obrátit na soud. Dle § 1209 občanského zákoníku platí, že:
- je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí; není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká;
- je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění vlastníků bytových jednotek řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.
V této věci se dále můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad. Dle § 137/1 písm. b) stavebního zákona může stavební úřad nařídit vlastníku stavby provedení nezbytných stavebních úprav, jimiž se odstraňují hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby. Tyto nezbytné úpravy může stavební úřad nařídit pouze v případě, že stavba není postavena a užívána v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Je-li stavba postavena a užívána v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly. Není-li stavba řádně udržována, může dále stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby (§ 139/1 stavebního zákona).
V úvahu pak rovněž přichází kontaktování místně příslušné krajské hygienické stanice.
Neboť v dotazu uvádíte, že předmětný byt jste zakoupila, připomínám závěrem své odpovědi, že výskyt plísně by mohl být považován za vadu bytu (jako předmětu koupě), která by Vás za určitých podmínek mohla opravňovat k žádosti o slevu z kupní ceny bytu.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel chce vypnout vodu v rodinném domě - jak se bránit?
- Spolumajitel domu chce vypnout elektřinu v domě - může to udělat?
- Spolumajitel domu chce vypnout plyn v domě - může to udělat?
- Spoluvlastník domu chce vypnout vodu v domě - může to udělat?
- Spoluvlastník domu chce vypnout elektřinu v domě - může to udělat?
- Spoluvlastník domu chce vypnout plyn v domě - může to udělat?
- Práva spoluvlastníka, spolumajitele bytu, domu, nemovitosti, pozemku - nový občanský zákoník 2014
- Jaká práva má spolumajitel bytu, domu, pozemku, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Práva spolumajitele - nový občanský zákoník 2014
- Práva spoluvlastníka - nový občanský zákoník 2014
2000 jsme s kamarádem koupili rodinný dům. Každý vlastni ideální polovinu. On bydlí v přízemí, já bydlím v prvním patře. Společně jsme zařídili přípojku vody. Nemovitost má 1 vodoměr, ten je umístěn v přízemí a já k němu nemám přístup. Fakturace přichází na jméno bydlícího v přízemí. Máme sporty ohledně spotřeby vody, máme podružný vodoměr, přesto nejsme schopni se dohodnout. Spolumajitel trvá na tom, abych mu platil spotřebu, která neodpovídá mnou naměřenému množstvím bez toho, aby mi umožnil přístup k vodoměrům v přízemí.)
Nyní mi oznámil, že 01/2015 bude pracovat na směny a nebude moc doma, proto aby voda nezamrzla ji vypne před hlavním vodoměrem (kam já nemám přístup), tím mi zastaví přívod vody. Pokud chci vodu mám si nechat udělat vlastní vodovodní přípojku. Může mi vodu takto vypnout? Děkuji, Ctirad
ODPOVĚĎ:
Zamýšlený postup druhého spoluvlastníka domu lze v každém případě označit za protiprávní. V této souvislosti je na úvod vhodné připomenout několik základních zásad podílového spoluvlastnictví:
- vzhledem k věci jako celku se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116 občanského zákoníku),
- každý spoluvlastník má právo k celé věci, toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 občanského zákoníku),
- podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (§ 1122/1 nového občanského zákoníku).
V žádném případě Vám tedy druhý spoluvlastník nemůže bránit v přístupu k vodoměru, neboť tento vodoměr je předmětem Vašeho vlastnického práva ve zcela stejné míře. Skutečnost, že druhý spoluvlastník obývá spodní část rodinného domu, ho k této části domu nijak zvlášť neopravňuje, neboť předmětem spoluvlastnictví je rodinný dům jako celek, není tedy mezi jednotlivé spoluvlastníky rozdělen např. dle poschodí či jiným způsobem.
Co se týče správy společné věci, platí dle § 1126 občanského zákoníku, že každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, přičemž při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.
O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku), v případě rozdělení domu na ideální poloviny pak samozřejmě tato většina hlasů představuje de facto 100% hlasů, neboť jedinou myslitelnou většinou jsou dva hlasy. Rozhodnutí o správě společné věci má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel (o neodkladnosti rozhodnutí druhého spoluvlastníka při zavření vody však ve Vámi popsaném případě nelze uvažovat).
Nejsou-li spoluvlastníci z nějakého důvodu schopni se na správě společné věci dohodnout, je kterýkoli z nich oprávněn se v této věci obrátit na soud. Dle § 1139 občanského zákoníku platí, že domáhá-li se rozhodnutí soudu některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Budou-li proto přetrvávat spory mezi Vámi a druhým spoluvlastníkem, budete oprávněn se obrátit na soud s návrhem na uspořádání spoluvlastnických vztahů. Pokud by Vám druhý spoluvlastník skutečně zavřel vodu, bylo by možné uvažovat rovněž o podání žaloby na ochranu Vašeho vlastnického práva (a to ve smyslu § 1042 občanského zákoníku). Rozhodnete-li se v této souvislosti obrátit na soud, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
_
RODINA-ROZVOD A SJM
- Návrh na rozvod manželství při zúženém SJM - informace
- Rozvod manželství při zúženém SJM - postup, návod, informace
- Žádost o rozvod manželství při zúženém SJM, společném jmění manželů
- Návrh na rozvod manželství při zúženém SJM, společném jmění manželů
Ráda bych se zeptala, jak mám do návrhu o rozvod SPOLEČNÝ NÁVRH MANŽELŮ NA ROZVOD MANŽELSTVÍ, správně zakomponovat část o vypořádání SJM, když máme s manželem mezi sebou uzavřenou smlouvu o zúžení stanoveného rozsahu SJM, sepsanou u notáře. Smlouva byla sepsána 08/2014, a týká se veškerého majetku (včetně nemovitosti), příjmů i dluhů. Vzor návrhu na rozvod mám z vašich stránek. Musím tedy část "Společně jsme se dohodli na vypořádání majetkových vztahů a otázek bydlení pro dobu po rozvodu." sepsat v jiné podobě?
Děkuji, Hanka
ODPOVĚĎ:
Smlouvou o manželském majetkovém režimu lze dohodnout zúžení společného jmění, což znamená, že z již nabytého majetku ve společném jmění se stane výlučný majetek jednoho z manželů nebo podílové spoluvlastnictví obou manželů, nebo se vymezí pravidla, na jejichž základě bude v budoucnu každý z manželů nabývat určené součásti jmění do svého výlučného vlastnictví či do podílového spoluvlastnictví.
V takovém případě, nespadají-li do Vašeho společného jmění žádné věci, práva ani dluhy, nelze ani žádný majetek vypořádat. K společnému návrhu manželů na rozvod manželství je třeba přiložit dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu (popř. i stanovení výživného pro dobu po tomto rozvodu) tak jak to vyžaduje ust. § 757 NOZ. Ve Vašem případě uzavřete dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, ve které prohlásíte, že ke dni podpisu této dohody nespadají do Vašeho společného jmění žádné věci, práva ani dluhy, neboť Vaše společné jmění bylo smluvně upraveno tj. zúženo na základě Smlouvy o zúžení stanoveného rozsahu SJM ze dne …. , která je zapsána ve veřejném seznamu, tj. Seznamu listin o manželském majetkovém režimu pod č. … …. vedeným Notářskou komorou ČR. Kopii této smlouvy přiložte společně s návrhem na rozvod. Zároveň uveďte dle smlouvy rozsah zúžení Vašeho společného jmění. Dále v této smlouvě upravte otázky Vašeho bydlení po rozvodu, případně můžete upravit stanovení výživného pro některého z manželů pro dobu po rozvodu.
Vzor této smlouvy naleznete na:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/
_
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Omylem duplicitně zaplacený poplatek za televizi a rozhlas - lhůta na vrácení, vydání duplicitních plateb
- Jak požádat o vrácení dvakrát zaplaceného poplatku za televizi a rozhlas?
- Kdo platí poplatek za televizi a rádio (rozhlas) podle zákona
- Platí se poplatek za televizi z každého přístroje nebo jen za celou domácnost?
- Platí se poplatek za rádio (rozhlas) z každého přístroje nebo jen za celou domácnost?
- Poplatek za televizi a rozhlas - kolik Kč v roce 2015?
- Jaká je výše poplatku za TV a rozhlas 2015
- Jaká je výše poplatku za televizi a rádio 2015
- Kolik Kč je poplatek za televizi a rádio, rozhlas 2015
Dotaz se týká poplatku za Českou televizi a Český rozhlas (180 Kč měsíčně) hrazený formou SIPO. Prý dle zákona, když je v jedné domácnosti (stejné trvalé bydliště) více televizí a rozhlasů, stačí poplatek platit jen jedenkrát. Platili jsme omylem 2x (matka a syn). Máme právo na vydání duplicitních plateb? Promlčecí lhůta? Poplatky se vztahují na trvalé bydliště dle OP nebo rozhoduje korespondenční adresa bydliště? Tj. Na trvalém bydlišti, které jsem měla v OP uvedeno do 30.9.2014, jsou poplatky placeny rodiči, já žiji na jiné - korespondenční adrese (jako korespondenčí byla adresa vedena do 30.9.2014 a od 1.10.2014 se jedná již o mé nové trvalé bydliště) - poplatky jsem platila za korespondenční adresu cca od 1.1.2011 do 30.9.2014. Otázka zní, zda jsem poplatky v mnou uvedeném obdodí neplatila za korespondenční adresu zbytečně a zda nestačilo, když poplatky platili již rodiče na mém bývalém trvalém pobytu? A pokud jsem poplatky platila za tehdejší korespondenční adresu duplicitně, lze požádat o jejich navrácení? Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Jsem nucen konstatovat, že ve svých tvrzeních se mýlíte, tzn. že Vámi uváděné skutečnosti neodpovídají platné právní úpravě dle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Svou odpověď pak budu konstruovat pouze na případ poplatníka - fyzické osoby, nebudu se tedy zabývat poplatníky - právnickými osobami a poplatníky - podnikateli.
V první řadě považuji za vhodné upozornit, že dle § 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích:
se rozhlasový poplatek platí z rozhlasových přijímačů, tzn. ze zařízení technicky způsobilých k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů,
- se televizní poplatek platí z televizních přijímačů, tzn. ze zařízení technicky způsobilých k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů.
Poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží (např. si tedy vypůjčila) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (§ 3/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba (§ 3/2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Povinnost hradit rozhlasový či televizní poplatek se tedy neodvíjí od adresy trvalého pobytu, nýbrž tuto povinnost má ta fyzická osoba, která
a/ vlastní rozhlasový či televizní přijímač či
b/ takový přijímač drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá.
Pokud jste tedy bydlela na jiné adrese, než na které jste měla přihlášený trvalý pobyt a v tomto místě jste vlastnila rozhlasový či televizní přijímač, stala jste se poplatníkem rozhlasového či televizního poplatku a byla jste k úhradě těchto poplatků povinna.
Dle znění dotazu předpokládám, že Váš omyl vzešel z nesprávné interpretace § 5 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož platí, že:
- poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více;
- rozhlasový či televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem rozhlasového či televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost.
Vlastníte-li (resp. držíte-li či užíváte-li z jiného právního důvodu) tedy více rozhlasových či televizních přijímačů, jste povinna hradit tyto poplatky vždy pouze za jediný z těchto přijímačů. Jelikož jste pak se svými rodiči nežila ve společné domácnosti (neboť jste fyzicky žila na své korespondenční adrese), nelze uvažovat ani o tom, že by Vám poplatková povinnost nevznikla dle druhé odrážky výše.
Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45, - Kč a měsíční výše televizního poplatku činí 135, - Kč (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přenechání majetku sourozenci v dědickém řízení - jak zajistit pozdější vyplacení?
- Vyplacení sourozencem při přenechání dědictví bez písemné smlouvy (ústní smlouva)
- Přenechání dědictví bratrovi, sestře a zajistění vyplacení v budoucnu (ústní smlouva)
06/2010 mi zemřela maminka, dědictví v ČR proběhlo v pořádku, majetek ve SR jsme po dohodě s bratrem nechali napsat na něj, jsou to pozemky a rýsoval se prodej, ale do dnes se neuskutečnil. Dokud oba žijeme, je vše v pohodě, ale lze nějakým způsobem zabezpečit právně, aby po mé nebo bratrově smrti nepřišli o dědictví mé děti? Uznání dluhu? Směnka? Děkuji, Jolana
ODPOVĚĎ:
Rýsujete se zde jeden podstatný problém a to, že pozemky jsou napsány pouze na Vašeho bratra a pokud to dobře chápu, existuje mezi Vámi jen ústní dohoda, že v případě prodeje, budete vyplacena. Bohužel s ústními dohodami se to má tak, že sice nejsou většinou o nic méně platné než ty písemné, ale problém je s prokazatelností takového ujednání. Pokud k prodeji dojde a bratr Vám odmítne peníze vydat, bude Vaše pozice poměrně těžká. Doporučuji proto co nejdříve sepsat dokument, který tuto dohodu stvrdí. Je úplně jedno, jak se bude jmenovat, důležitý je obsah. Vymezte v něm strany (Vy a bratr), vyličte o co se jedná (pozemky z dědictví) a především, na čem jste se dohodli.
Listinu nezapomeňte odatovat a podepsat. Chcete-li mít jistotu, zajděte k notáři.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Darování členských práv nezletilému dítěti, potomkovi - postup, informace
- Postup darování družstevního bytu nezletilému potomkovi (dceři, synovi)
- Darování družstevního bytu nezletilému synovi, dceři - postup, návod
- Darování družstevního bytu nezletilému a role kolizního opatrovníka
Podruhé jsem se oženil a z tohoto manželství máme 15letou dceru. Žijeme v družstevním bytě. Z prvního manželství mám dvě děti 38 a 40leté. Když jsem se rozvedl, zanechal jsem své bývalé manželce třípokojový družstevní byt s celým vybavením a garáž. Prodal jsem dále chatu a část z peněz z prodeje chaty jsem dal své bývalé ženě, děti byly již dospělé a žily ve společné domácnosti s mou bývalou ženou.
S manželkou chceme přepsat družstevní byt (převést členské práva a nájemce) na naši 15letou dceru. Prý musí soud určit opatrovníka naši dceři. Pokud bych učinil závět a obešel mé dvě děti z prvního manželství, byl by asi problém, s potomky mám dobré vztahy.
Existuje jiné řešení, když nepřichází v úvahu vydědění, je možné abych napsal třeba jako něco o předběžné smlouvě o převodu … s účinností po dovršení 18let mé dcery, nebo něco podobného? Je mi 68 let. Děkuji, Leopold
ODPOVĚĎ:
Ať již učiníte jakýkoliv úkon směrem k Vaší dceři, tak stále je zde ten fakt, že Vaše dcera je nezletilá a v případě, že se jedná o nabytí členského podílu v družstevním bytě, se jedná přeci jen o právně významnější záležitost, takže v tomto případě je nutné, aby byla dcera zastoupena. V běžných věcech by stačilo zastoupení zákonné v podobě rodičů, nicméně v tomto právním vztahu jste jednou ze stran, proto je potřeba kolizního opatrovníka, aby nedošlo k porušení práv nezletilé. Ve Vašem případě se jeví jako nejlepší cesta darování, avšak bohužel žádným právním úkonem neobejdete skutečnost, že dcera je v podstatě ještě dítě.
_
OBČAN-SJM A ROZVOD
- Nemovitost po rozvodu užívá jen 1 z manželů - jak na něj převést nemovitost v KN?
- Neužívání nemovitosti druhým z manželů - jak převést podíl v katastru nemovitostí?
- Převod podílu nemovitosti v SJM po rozvodu bez souhlasu druhého z manželů - lze to?
FINANCE-DANĚ
- Jak neplatit daň při darování podílu nemovitosti po rozvodu rodičů
- Jak se vyhnouta placení daně při radování podílu bytu, domu, nemovitosti po rozvodu rodičů
Otec se 1989 rozvedl. Neproběhlo vypořádání SJM. Písemná dohoda (bez ověření podpisů) : otec si ponechal garáž a auto. Teď po letech by mě tuto garáž chtěl darovat. Na katastru jsem zjistil že je stále vedená ve společném jmění manželů SJM. S matkou se oněch cca 25 let nestýkáme. Garáž užívá celou dobu výhradně otec (platí elektřinu i daň z nemovitostí) Jak zajistit aby otec byl výhradním vlastníkem? Děkuji. Petr
ODPOVĚĎ:
S ohledem na to, že nedošlo od rozvodu Vašich rodičů k podání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, jehož součástí by byla dohoda o vypořádání SJM, nelze dle judikatury takový návrh na vklad do katastru nemovitostí podat po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů, tj. od rozvodu manželství. Tedy nedošlo-li k podání návrhu na vklad po rozvodu manželství, nenabyla dohoda týkající se rozdělení nemovitých věcí (tj. garáže) účinnosti a nastala fikce dle ust. § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb. , (starý) občanský zákoník, dle které nemovité věci jsou po uplynutí tří let od zániku SJM v podílovém spoluvlastnictví a podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Kdybyste takovou dohodu o vypořádání SJM prostřednictvím návrhu na vklad po uplynutí 25 let podal, katastr by Vám vklad nepovolil.
Na základě výše uvedeného jsou nyní Váš otec a matka podílovými spoluvlastníky.
Abyste docílili převodu garáže, budete potřebovat nejprve upravit zápis v katastru nemovitostí na podílové spoluvlastnictví a následně provést převod (např. prostřednictvím darovací smlouvy) na Vás, kde jako převodci budou podepsání jak Váš otec, tak Vaše matka. Bez souhlasu Vaší matky nebudete schopen nabýt vlastnické právo k celé garáži. Vzhledem k tomu, že Váš otec chce darovat garáž Vám, není účelné, aby matka převáděla vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu na Vašeho otce, neboť již mezi nimi není příbuzenský vztah a nelze provést převod prostřednictvím darování, které by bylo osvobozeno od poplatku daně z příjmu, kam nově darování jako bezúplatný příjem patří. V případě Vás jako přímého potomka by darování bylo osvobozeno od tohoto poplatku.
Úpravy zápisu v katastru nemovitostí docílíte v souladu s ust. § 68 katastrální vyhlášky (357/2013 Sb.) na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.
_
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-DLUHY
- Elektřina převedená na nájemníka - vymáhá dluh dodavatel po majiteli bytu nebo po nájemníkovi?
- Elektřina převedená na nájemce - vymáhá dluh dodavatel po majiteli bytu nebo po nájemci?
Jak to chodí, když jsou poplatky za elektřinu převedeny na nájemníka a on se stal neplatičem. Vymáhá to dodavatel energie po tom, kdo s nimi uzavřel smlouvu nebo po vlastníkovi bytu? Je v tomto případě rozdíl, když je byt v družstevním vl. ? Děkuji, Ladislav
ODPOVĚĎ:
Pakliže je odběr elektrické elektřiny veden na nájemníka, on zodpovídá za to, že má veškeré platby uhrazeny řádně a včas. Pokud by došlo k nějakému problému (opožděná platba nebo nezaplacení nějaká částky), dluh a případné sankce „jsou nájemníkovi“ a tudíž budou vymáhány po něm. V případě družstevního bytu je situace stejná.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda SVJ neplní své povinnosti - co dělat?
- Jak napadnout rozhodnutí předsedy SVJ
- Předseda SVJ si dělá co chce a neplní povinnosti dle zákona - co dělat?
- Návrh k soudu na uspořádání poměrů SVJ - bezprávní ve SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)
- Soudní žaloba - předseda SVJ neplní povinnosti dané zákonem
Družstvo bylo 08/2014 přeměněno na SVJ. Předsedkyně SVJ nesvolává schůze, činí kroky, na které nemá mandát, nemáme účetní, nemáme nové Stanovy, neznáme náš povinný web. Předsedkyně si dělá co chce. Řádně zvolenému členovi pro kontrolu nepředkládá doklady k prověření. Je nás pět členů SVJ. Vlastnictví pěti bytů jsou ve vlastnictví předsedkyně SVJ, její dcera, dále jedna členka, s kterou se předsedkyně asi spolčila a zbývající dva členové se mohou maximálně obrátit na soud. Kdo nás rozsoudí? Děkuji, Evžen
ODPOVĚĎ:
De facto jste si odpověděl sám. Jednání, které popisujete je v rozporu se zákonem. Předsedkyně a výbor SVJ je odpovědný všem vlastníkům, pakliže konají, co jim zákon nebo stanovy neukládá a nebo naopak nekonají, kde konat mají (což je případ absence stanov, která je rovněž v rozporu se zákonem), jedná se o porušení pravidel a lze za případnou škodu činit předsedkyni odpovědnou a nejlépe pokusit se o její odvolání.
Pokud je ale situace natolik vážná, jak ji popisujete, tj. , že v domě panuje úplné bezpráví, je nejlepší se obrátit přímo na soud. V tomto případě bych doporučovala návrh na uspořádání poměrů SVJ. Ještě před případným soudním návrhem, zkuste obejít ostatní členy společenství a zjistit, jakou máte případnou podporu. I když by byla podpora mizivá, zkuste předsedkyni vyzvat tzv. předžalobní upomínkou k narovnání poměrů a pohrozte jí soudním sporem. Co se týče sporu v oblasti SVJ, tak v tomto případě bych Vám raději doporučovala odbornou právní pomoc.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zloděj auta, automobilu způsobil dopravní nehodu, škodu a zemřel - kdo uhradí škodu?
- Zloděj zemřel - kro nahradí škodu kterou způsobil (dopravní nehodou na odcizeném vozidle)?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Náhrada škody v dědickém řízení - pachatel trestného činu způsobil škodu a zemřel
- Pachatel trestného činu zemřel - kdo zaplatí škodu kterou udělal?
- Odškodnění oběti trestného činu v dědickém řízení zemřelého pachatele
- Škoda způsobená zemřelým, zesnulým - vymáhání v dědickém řízení
- Zloděj zemřel a nemá majetek - kdo nahradí škodu vzniklou krádeží?
- Pachatel zemřel a nemá majetek - kdo nahradí škodu vzniklou trestným činem?
OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu po smrti dlužníka - postup, informace dle nového občanského zákoníku 2014
- Vymáhání dluhu po zesnulém dlužníkovi - postup, informace k dědickému řízení
- Zaplacení dluhů dědicem, dědici - postup, informace
- Vymáhání dluhu po dědicích - informace
- Vymáhání dluhu v dědickém řízení po zemřelém dlužníkovi - informace
11/2014 mě bylo odcizeno auto, které bylo ale dočasně vyřazeno ze silničního provozu (v depozitu), jelikož jsem momentálně v zahraničí. Neplatím tedy na něj povinné ručení. Auto bylo uschované v garáži mého otce. Zloděj na ono auto nasadil falešné státní poznávací značky a způsobil vážnou dopravní nehodu, při které se zabil. Auto je totálně na odpis. Můj dotaz zní, jestli mám nějakou šanci na odškodnění, když je pachatel mrtvý? Jakým způsobem se to dá kdyžtak řešit a po kom mám ty peníze požadovat? Děkuji, Jeremiáš
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Náhradu Vám způsobené škody můžete požadovat po dědicích pachatele, neboť závazek pachatele (jako škůdce dle terminologie občanského zákoníku) je součástí pozůstalosti, která bude v rámci dědického řízení rozdělena (a ze které mohou rovněž věřitelé uspokojit své pohledávky).
V obecné rovině dle § 2009/1 občanského zákoníku platí, že smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem (což se však samozřejmě nevztahuje na závazek dlužníka z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť povinnost k náhradě škody není vázána na osobnost dlužníka-škůdce).
Dle § 1475/2 občanského zákoníku je pozůstalost tvořena celým jměním zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci (k čemuž však, jak dle znění dotazu předpokládám, nedošlo). Jměním je pak souhrn majetku a dluhů (tedy i dluhů z titulu odpovědnosti za škodu) každé osoby (§ 495 občanského zákoníku).
Skutečnost, že povinnost k náhradě zůstavitelem způsobené škody se jako dluh (a tudíž součást pozůstalosti) dědí, je potvrzena rovněž v § 171/2 písm. a) zákona o zvláštních řízeních soudních, dle něhož platí, že pasiva pozůstalosti tvoří i dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila jeho smrt.
Pro Váš dotaz je dále podstatný § 1701/1 občanského zákoníku, podle kterého přecházejí dluhy zůstavitele na dědice.
V současné chvíli Vám lze doporučit přihlásit Vaší pohledávku z titulu způsobené škody do dědického řízení, které po smrti pachatele-škůdce probíhá (popř. bude probíhat). V této souvislosti adresujte okresnímu soudu (a to jeho dědickému oddělení) dle posledního místa trvalého pobytu pachatele-škůdce, písemnou přihlášku Vaší pohledávky, v níž:
- uveďte identifikaci pachatele-škůdce (jako zůstavitele, a to včetně data úmrtí, je-li Vám známo) a svou identifikaci (jakožto zůstavitelova věřitele),
- vyličte všechny rozhodné skutečnosti,
- uveďte, že z titulu odpovědnosti za způsobenou škodu Vám za zůstavitelem (jako škůdcem) vznikla pohledávka (kterou musíte přesně vyčíslit),
- uveďte, že tuto pohledávku přihlašujete do dědického řízení po zůstaviteli (a to do pasiv pozůstalosti),
- požádejte soud o sdělení, jaký notář (jako soudní komisař) vede dědické řízení po zůstaviteli, popř. je-li dědické řízení již skončeno, kdo jsou dědici zůstavitele,
- přihlášku samozřejmě datujte a podepište (jeden stejnopis přihlášky si ponechte, druhý zašlete soudu doporučeně s dodejkou).
Veškeré Vámi tvrzené skutečnosti je nezbytné rovněž doložit (k přihlášce tedy zejména připojte důkazy o odcizení Vašeho automobilu, autonehodě a výši škody).
O dalším vývoji v dědickém řízení byste měl být soudem vždy písemně informován.
Nelze samozřejmě vyloučit skutečnost, že náhrady škody se v rámci dědického řízení nedomůžete, a to zejména v případě, kdy zůstavitel po sobě nezanechá žádný majetek či pouze majetek nepatrné hodnoty, popř. bude pozůstalost předlužená.
Neboť občanský zákoník od 1. 1. 2014 upravuje postup věřitelů zůstavitele podstatně podrobněji, je dále vhodné připomenout, že:
- dokud soud nepotvrdí dědici nabytí dědictví, mohou věřitelé vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti (§ 1703 občanského zákoníku) ;
- neuplatnil-li dědic výhradu soupisu (jedná se o zcela nový institut dědického práva, který může být aplikován na základě rozhodnutí dědice), hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu (tedy bez ohledu na to, jaký majetek po zůstaviteli zdědí, tato situace by pro Vás byla samozřejmě výhodná) ; neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně (§ 1704 občanského zákoníku) ;
- uplatnil-li naopak dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví (§ 1706 občanského zákoníku), tzn. že každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu (§ 1707 občanského zákoníku) ;
- dědic, který si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozůstalost spravuje, může před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví navrhnout, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele věřitele vyzval, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky; dokud nebude skončeno řízení, které se takto zavede, nemá dědic, ani ten, kdo spravuje pozůstalost, povinnost uspokojovat věřitele (§ 1711 občanského zákoníku) ;
- věřitel, který se ve lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek (§ 1712 občanského zákoníku).
Budete-li se obávat předlužení některého z dědiců (po kterém byste se v budoucnu mohl domáhat náhrady škody), budete moci předtím, než soud potvrdí nabytí dědictví, navrhnout, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla spravována jako oddělené jmění. Soud tomuto návrhu nevyhoví, je-li zřejmé, že k obavě není důvod (§ 1709 občanského zákoníku). Z takto případně odloučené pozůstalosti se uspokojí věřitel, který si odloučení vyžádal (tedy Vy). Tento věřitel však ztrácí právo uspokojit se z ostatního dědicova majetku, a to i v případě, že dědic neuplatnil výhradu soupisu (i tento postup tedy skýtá určitá právní rizika, je však použitelný toliko v případě, kdy se o předluženosti některého z dědiců skutečně dozvíte).
_
OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Eshop nevrátil peníze za nedodané zboží - úroky z prodlení
- Soudní vymáhání kupní ceny za nedodané zboží eshopem, úroky z prodlení
- Nevrácení peněz eshopem při nedodání zboží (platba předem) - jak vymáhat peníze a penále (úroky z prodlení)
- Postup vymáhání kupní ceny a penále při nevrácení peněz eshopem (nedodání zboží)
- Nedodání zboží zaplaceného předem a nevrácení peněz (kupní ceny) - postup vymáhání
- Výzva eshopu k dodání zboží nebo vrácení peněz předem zaplacených za zboží
- Předem zaplacené zboží eshopu a nedodání zboží - vymáhání peněz po eshopu
Internetový obchod mně nedodal zboží a nevrátil zaplacených 2 562 Kč. Platba byla provedena převodem 14.10.2014 a dodací lhůta 5 dní. Na úrocích jsme nebyli domluveni. Když ho vyzvu, aby peníze vrátil, jakou mu můžu dát lhůtu k zaplacení, nebo lhůta běží od nesplnění dodací lhůty? Jaký úrok mohu požadovat, aby byl soudem akceptovatelný? Úrok se počítá za každý den? Kolik to bude dělat na výše uvedenou částku? Úrok chci, protože jsem s penězy nemohl disponovat (na rozdíl od eshopu, který se na můj úkor bezdůvodně obohatil). Děkuji, Zdenda
ODPOVĚĎ:
V případě, že Vám prodejce ve stanovené lhůtě zboží nedodal, dostává se do prodlení. Prodejce, pokud jste to ještě neudělal, vyzvěte ve smyslu ust. § 1978 NOZ k dodání zboží v dodatečné lhůtě, kterou mu pro dodání Vámi objednaného zboží určíte (zpravidla 14 dnů). Zároveň ho upozorněte, že mu tuto stanovenou dodatečnou lhůtu k plnění již neprodloužíte a jejím marným uplynutím se má dle ust. § 1978 odst. 2 NOZ za to, že jste od smlouvy odstoupil.
Poté co dojde k odstoupení od smlouvy, Vám vzniká nárok požadovat, to co bylo z Vaší strany plněno, tedy peněžitou částku (kupní cenu) společně s úroky z prodlení stanovenými nařízením vlády, pokud ve smlouvě (v tomto případě v objednávce nebo všeobecných obchodních podmínkách) nebyla sjednána jiná výše úroků z prodlení. Úroky z prodlení můžete požadovat ode dne, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, neboť od tohoto dne je prodejce povinen Vám vrátit peněžité plnění (kupní cenu). Do té doby než jste odstoupil od smlouvy, Vám prodejce měl povinnost dodat objednanou věc.
Společně ve výzvě k vrácení zboží můžete pro případ, že Vám zboží nebude dodáno ve Vámi stanovené lhůtě požadovat vrácení kupní ceny v uvedené lhůtě na Váš uvedený účet.
V případě, že ani po uplynutí lhůty pro vrácení peněžité částky, neobdržíte požadované peněžité plnění, máte 3 roky ode dne, kdy došlo k odstoupení od smlouvy, abyste dlužnou částku vymáhal soudně i společně s úroky z prodlení počítané ve výši stanovené vládním nařízením, nebyly-li dohodnuty v jiné výši. Před podáním návrhu na soud učiňte prodejci tzv. předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a občanského soudního řádu, abyste mohl kromě dlužné částky a úroků z prodlení požadovat úhradu nákladů řízení.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdy může spolek udělit stipendim na vědecký výzkum
- Kdy může právnická osoba udělit stipendim na vědecký výzkum
- Udělení stipendia právnickou osobou na vědecký výzkum - pravidla, informace
- Udělení stipendia spolkem studentovi na vědecký výzkum - zákony
FINANCE-DANĚ
- Danění stipendia a zákony
- Stipendium a daně - odvádí se daň ze stipentida studentem?
- Platí se daň ze stipendia udělené studentovi?
Dotaz: zda a za jakých podmínek může spolek či jiná právnická osoba, jež není školou nebo veřejnou výzkumnou organizací (je však zakládána za účelem podpory a popularizace vědeckých výzkumů) poskytovat účelová stipendia (osvobozená od daně a pojištění) pro studenty středních a vysokých škol, kteří by se podíleli na vědeckých výzkumech organizovaných danou právnickou osobou (případně jaké jsou jiné možnosti finanční podpory studentů podílejících se na výzkumech kromě stálého zaměstnání nebo dohod o provedení práce). Potřebovala bych alespoň nasměrovat, kde bych tyto informace nalezla v nějaké srozumitelné podobě. Našla jsem poměrně dost informací pro studenty, kde a jak získat stipendium, ale jaké jsou možnosti a povinnosti financující strany jsem se nikde nedobrala. Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Bude-li podpora výzkumných aktivit studentů představovat hlavní činnost předmětného spolku, je dle mého názoru model poskytování účelově vázaných stipendií možný.
Spolupráce studenta-stipendisty s předmětným spolkem může být založena nepojmenovanou smlouvou dle § 1746/2 občanského zákoníku (typicky "smlouvou o spolupráci"), v jejímž rámci může být vymezen zejména účel a podstata spolupráce, poskytnutí stipendia, vykazování jeho řádného čerpání, povinnost mlčenlivosti, rozdělení případně vzniklého průmyslového či jiného duševního vlastnictví, práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti s publikací výsledků výzkumu apod.
V souvislosti s uzavřením nepojmenované smlouvy mezi studentem-stipendistou a předmětným spolkem je zapotřebí dbát na to, aby výzkumná činnost studenta-stipendisty nevykazovala znaky:
- závislé práce dle § 2/1 zákoníku práce, tzn. že se nesmí jednat o práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, a kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává osobně, a to za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, nebo
- živnosti dle § 2 živnostenského zákona, tzn. že se nesmí jednat o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Co se týče případného zdanění účelového stipendia, je vhodné vědět, že dle § 4/1 písm. k) bodu 2 zákona o daních z příjmů se od této daně mimo jiné osvobozuje příjem v podobě podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, pokud se nejedná o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení. V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný finanční úřad a osvobození účelově vázaných stipendií od daně z příjmů s ním konzultovat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu ještě připomínám, že daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje je v zákoně o daních z příjmů upraven v § 34a - § 34e.
Pro získání dalších informací k této problematice se pak můžete obrátit na právnické osoby a instituce, které se dle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zák. č. 130/2002 Sb. , v platném znění) zabývají podporou výzkumu. Těmito právnickými osobami či institucemi jsou:
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=496
Grantová agentura České republiky
Technologická agentura České republiky
http://www.tacr.cz/index.php/cz/
Akademie věd České republiky
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zahraniční firma ukončila činnost a nedala výpověď zaměstnancům - co bude dál?
- Zaměstnanci zahraniční firmy nedostali výpověď a firma končí činnost na území ČR - co bude dál?
- Zaměstnavatel ruší provozovnu a nedal výpověď zaměstnancům - na co mají pracovníci nárok?
Ani do dnešního dne 3.12.2014 jsem nedostala od zaměstnavatele platnou výpověď, ale od 1.1.2015 již zaměstnavatel nebude mít prodejnu ve které jsem prodávala v nájmu (ten končí 31.12.2014) a nemá ani žádnou jinou, kam bych mohla přejít. Je to slovenská firma a v Čechách ukončila činnost. Nebudu mít tedy kam docházet do zaměstnání.
Jsem v pracovním poměru od 1.4.2014. placena hodinovou mzdou a provizí.
Jak mi bude počítána mzda od 1.1.2015? Děkuji, Miroslava
ODPOVĚĎ:
Po dni 1.1.2015 Vám tedy zaměstnavatel nebude moci přidělovat práci podle Vaší pracovní smlouvy, nastanou tak překážky v práci na jeho straně podle § 208 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). A po dobu těchto překážek v práci Vám bude náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. V praxi to znamená, že nebudete sice chodit do zaměstnání, ale přesto budete placena průměrnou mzdou.
Průměrný výdělek se zjišťuje podle § 351 a násl. ZP z rozhodného období, což je předchozí kalendářní čtvrtletí před dnem, kdy vznikla potřeba určit průměrný výdělek. U Vás potřeba vznikne ke dni 1.1.1015, předchozí kalendářní čtvrtletí je tedy říjen – prosinec 2014. Průměrný výdělek tedy bude spočítán k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po daném kalendářním čtvrtletí, tj. k 1.1.2015.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemníci jsou uvedení jako "osoby užívající byt" - mohou se odstěhovat bez pokuty, sankce?
- Podnájemník není uvedený v nájemní smlouvě - odstěhování bez pokuty, sankce od pronajímatele
- Podnájemník nepodepsal podnájemní smlouvu - odstěhování bez pokuty, sankce
- Musí být mezi nájemcem a podnájemcem podnájemní smlouva nebo ne?
- Musí být mezi nájemníkem a podnájemníkem vždy podnájemní smlouva nebo ne?
- Podnájemní smlouva - musí být vždy v písemná?
- Vznik podnájemního vztahu mezi nájemcem a podnájemcem bytu
Od září 2014 bývam s priateľom v prenajatom byte spolu s ďaľším párom. Dokopy sme teda 4. Môj spolubydlíci ako jediný podpisoval nájomnú zmluvu. Na zmluve je ako hlavný nájomca a všetky ustanovenia sa týkajú iba jeho. Ja, môj priateľ a jeho priateľka sme na zmluve napísaní iba menami (+ občiansky preukaz) ani nie ako spolubydlíci, ale len ako osoby, ktore byt úžívajú. Pokuta za predčasné ukončenie zmluvy sú 3 mesačné nájmy. Dotaz: môžem se bez slova odsťahovať, nakoľko som NIČ nepodepisovala. Nemám ani podnájomnú zmluvu s hlavným nájomcom. Jediný vzťah, ktorý medzi nami bol, je že som mu posielala nájom na účet a potom celú sumu preposielal ako hlavný nájomca majiteľke. Radi by sme z bytu ihneď odišli, ale chcem si byť istá, či nám nevyplývajú žiadne povinosti voči havnému nájomncovi a majiteľke.
Dokonca mi chce dať majiteľka pokutu 4000kč za predčasné ukončenie, nakoľko zmluva je na 1 rok, na čo podľa mňa nemá žiadne právo. Opakujem nič sme nepodpisovali, žiadnu zmluvu. Ďakujem
ODPOVĚĎ:
Je-li jako nájemce označen pouze Váš kamarád vznikl nájemní vztah pouze mezi ním a pronajímatelem. Vy jako osoby žijící s nájemcem odvozujete své právo na užívání bytu od práva nájemce. Jako osoby žijící s nájemcem nejste s pronajímatelem v nájemním vztahu. Lze polemizovat, zda mezi Vámi a Vašim kamarádem vznikla podnájemní smlouva, neboť nový občanský zákoník 2014 (NOZ) striktně nevyžaduje její uzavření v písemné formě a to že posíláte finanční částku na účet kamaráda, lze považovat za úhradu nájemného za podnájem. I kdyby tomu tak bylo, tak Váš kamarád těžko bude prokazovat, že mezi Vámi nějaký podnájemní vztah založený na základě ústně uzavřené podnájemní smlouvy vznikl a ještě hůře bude prokazovat podmínky takového vztahu. Tedy kdyby k takové situaci došlo, můžete tvrdit, že jste byli domluveni, že budete v bytě bydlet jen po tu dobu, co jste mu posílala peníze.
Závěrem bych dodala, že pronajímatelka (majitelka) s Vámi není v žádném smluvním vztahu týkajícího se nájmu předmětného bytu, tudíž po Vás nemůže žádné sankce požadovat a ani v případě soudního sporu by neuspěla. Na druhé straně, zůstává být ze smlouvy zavázán Váš kamarád, který nejspíš nedohodne-li se s pronajímatelkou jinak, bude muset platit celou výši sjednaného nájemného.
_
OBČAN-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Vyplacení bonusu po výpovědi dané zaměstnancem
- Výpověď pracovníka, zaměstnance a nárok na vyplacení bonusu za odpracované období (roční bonus)
- Výpověď z práce a nárok na bonus (roční bonus)
Dal jsem výpověď k 31/12 2014 budu končit ve firmě a od 2/01 2015 nastupovat do nového zaměstnání.
Máme stanovené roční bonusy od ledna do prosince 2014 (celý rok 2014 jsem tedy ve firmě pracoval), výplata bonusu je ovsem až v březnu 2015.
Pakliže bude bonus zaměstnancům za rok 2014 přiznán, budu mít také na bonus nárok, či mi 3 měsíční odklad výplaty bonusu znemožňuje bonus dostat, když už nebudu zaměstnancem? Jedná se o diskriminaci, když ostatní zaměstnanci bonus za 2014 dostanou a já ne, když nebudu v pracovním poměru v době výplaty bonusu?
Manažer HR oddělení mi napsal následující:
"Podle pravidel platných pro výplatu bonusu, je bonus vyplácen zaměstnancům, kteří jsou v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli ke dni výplaty bonusu – což bude asi nejdříve 12. března. Z tohoto pohledu je zřejmé, že bonus ti vyplacen nebude. Je mi líto.
S pozdravem Zdeněk Kolisko"
ODPOVĚĎ:
Pokud je u zaměstnavatele stanoveno, že bonus je vyplácen pouze zaměstnancům, kteří jsou v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli ke dni výplaty bonusu, pak na bonus mít nárok nebudete, neboť v té době nebudete již zaměstnancem daného zaměstnavatele.
Nedomnívám se, že by dané ustanovení bylo diskriminační, pokud platí pro všechny zaměstnance stejně, tedy neexistují výjimky. A také zejména pokud je výplata bonusu ospravedlnitelná určitými skutečnosti, které třeba na konci daného kalendářního roku nejsou ještě známé, a proto k výplatě dochází se zpožděním.
Navíc zaměstnavatel by Vás pro daný kalendářní měsíc, kdy by Vám bonus vyplácel, musel přihlásit k sociálnímu pojištění jako svého zaměstnance, což by pro něj mohlo znamenat další administrativní zátěž.
Pokud je to tedy vnitřní předpisy ošetřeno, jak jste ve vašem dotazu uvedl, neviděla bych v tomto opatření pochybení zaměstnavatele.