Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 60 (listopad 2015)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

---

 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak zohlednit ivenstice jednoho z manželů do bytu druhého z manželů v případě smrti, úmrtí majitele bytu
- Jak vymáhat investice do bytu jednoho z manželů v dědickém řízení po smrti, úmrtí majitele bytu (manžela, manželky)

Jsem podruhé vdaná, manžel krátce před uzavřením manželství získal do osobního vlastníctví byt, ve kterém bydlíme (dříve byl družstevní), zaplatil jen za úkony právníka. Z mých příjmů (manžel je důchodce) jsme částečně zrekonstruovali byt v hodnotě 150 000 Kč a hodnota bytu tak stoupla. Jak bude k této investici přihlédnuto v dědickém řízení, když má manžel 2 dospělé děti z předchozího manželství? Pomohlo by převést byt do SJM nebo v katastru zapsat i mě jako spolumajitele? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
K této investici bude přihlédnuto v dědickém řízení při vypořádání společného jmění manželů, pokud jeho děti tuto Vaši investici uznají. Pokud investici neuznají, tak bude k investici přihlédnuto jen pokud prokážete, že k této investici skutečně došlo (např. výpisem z Vašeho účtu, fakturou o zaplacení rekonstrukce bytu, atp.).
Převedení bytu do SJM by tuto investici vyřešilo, měla byste při vypořádání SJM nárok na 1/2 bytu (pokud se s dědici nedohodnete jinak). K převedení bytu do SJM je potřeba uzavřít smlouvu o rozšíření společného jmění manželů, kterou lze provést pouze formou veřejné listiny (tj. notářského zápisu).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak legálně vydědit potomka u kterého není právní důvod k vydědění - informace
- Jak vydědit nevyděditelného potomka (syna, dceru) - informace
- Jak vydědit nepominutelného potomka (syna, dceru) - informace
- Jak vydědit neopominutelného syna, dceru, potomka - informace
- Legální vydědění potomka u kterého není právní důvod k vydědění

Jsem rozvedený a mám 2 děti. Mám nemovitost - domek a chtěl bych, aby ho po mně celý získalo jen jedno z dětí - které vede řádný život. Způsob života druhého dítěte je značně problematický, současně beze zbytku a bez problémů by asi nešlo provést jeho vydědění. Jak postupovat?
1. Uvažoval jsem o dědické smlouvě. V § 1585 OZ se však uvádí, že 1/4pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Dále se zde uvádí, že chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí. Rozumím tomu tak, že bych tímto způsobem mohl zajistit dědění celé nemovitosti pro příslušného potomka, t. j. 3/4dědická smlouva + 1/4 závěť=celá nemovitost?
2. Naproti tomu se v § 1642,1643 OZ a následují ch uvádí, že nepominutelný dědic (zde můj druhý potomek) musí dostat povinný díl, aspoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného podílu.
Prosím o vysvětlení jak to je nebo jakým jiným způsobem bych mohl mé přání provést či zajistit.
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Dědickou smlouvou lze skutečně pořídit jen o 3/4 svého jmění, zbylou 1/4 můžete odkázat i smluvnímu dědici závětí. Jak uvádíte, Vaše druhé dítě je nepominutelným dědicem a může tak žádat svůj povinný díl z Vaší pozůstalosti. Podle § 1654 o. z. nemá nepominutelný dědic právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Pokud by tedy Vaše druhé dítě po Vaší smrti požadovalo svůj povinný díl, nedostane podíl na nemovitosti, ale závětní dědic jej může vyplatit v penězích. Zletilý nepominutelný dědic má nárok podle § 1643 odst. 2 o. z. na 1/4 svého zákonného dědického podílu (tj. z 1/2), tedy na 1/8 hodnoty pozůstalosti.
Jedinou možností, aby Vaše druhé dítě nedědilo a nemuselo být vyplaceno druhým (závětním dědicem a smluvním dědicem), je vydědění. Pokud nemůžete využít § 1646 odst. 1, písm. d), zkuste se podívat na § 1647: Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.
Další možností je darovat nemovitost Vašemu dítěti ještě během života s tím, že si na nemovitosti můžete zřídit věcné břemeno dožití a zákazu zcizení a zatížení nemovitosti.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Důchodce nevystačí s důchodem a příspěvkem - na jaké dávky a podporu má nárok?
- Důchodce ve hmotné nouzi - na jaké dávky a podporu má nárok a kam podat žádost?

Můj důchod 5521 Kč, nájem 7000 Kč Praha východ, příspěvek Úřadu práce 3074 Kč, zbývá mi 1595 Kč na ostatní.
Na úřadě mě řekli, že podle tabulek nemám na víc nárok. Na Sociálním úřadě: "podejte si žádost, ale příspěvek nedostanete."
Mám podle zákona ještě právo na nějaký další nebo vyšší příspěvek a kam se obrátit?
Děkuji, Šárka

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že příspěvkem, který v dotazu zmiňujete, máte na mysli příspěvek na bydlení. Úřad práce se při jeho výpočtu musí řídit zákonem o státní sociální podpoře, takže pokud Vám byl příspěvek přiznán ve Vámi uvedené výši, pak asi opravdu nemáte na vyšší příspěvek nárok.

Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O dávky pomoci v hmotné nouzi si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Započitatelné příjmy u příspěvku na bydlení
- Jaké příjmy mají vliv na přiznání příspěvku na bydlení
- Příspěvek na bydlení když otec dítěte nebydlí s rodinou

S nedávno narozenou dcerou bydlím v pronájmu kde máme trvalý pobyt jen my dvě. Otec dcery bydlí jinde. Do této chvíle jsem pobírala příspěvek na bydlení. Jaké příjmy se mi budou nyní započítávat, když otec s námi nemá trvalý pobyt, ale jsme partneři?
Děkuji za odpověď, Miriam

ODPOVĚĎ:
I přesto, že je Váš partner nyní otcem Vaší dcery, platí, že pokud nemá v bytě trvalé bydliště, není společně posuzovanou osobou a tudíž při žádosti o příspěvek na bydlení nemusíte uvádět jeho příjmy. Nově budete jako společně posuzovanou osobu uvádět Vaši dceru, čímž dojde k navýšení tzv. normativních nákladů na bydlení, což by mohlo mít za následek navýšení samotného příspěvku.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace ojetého auta, automobilu z bazaru - katalyzátor, porucha katalyzátoru

Koupila jsem bazarový vůz. Den před koupí prošlo vozidlo základní diagnostikou v jednom z místních servisů, kde nebyly shledány žádné závady. Avšak hned po koupi a odjezdu od prodávajícího se cca po 20 km rozsvítila kontrolka závady motoru.
Vzala jsem tedy vůz na opětovnou diagnostiku, kde se ukázalo, že vozidlo v pořádku není. Vypsaná vada-malá účinnost katalyzátoru-byla víc než zřejmá. Telefonicky jsem proto kontaktovala prodávajícího. Dle domluvy jsem vozidlo převezla do smluveného servisu ke kontrole, kde mechanici došli k totožnému závěru a zároveň se shodli v názoru, že je nutná jeho výměna, nikoli pouhé vyčištění, které mi nabízel prodávající (vše na moje náklady). Katalyzátor není věc, která se rozbije ze dne na den (svítící kontrolka a závada v paměti vozidla se dá dočasně vymazat), závada tak musela přetrvávat už před koupí. Navíc jsem vozidlo kupovala s končící technickou způsobilostí, nyní mi s touto závadou kontrolou neprojde. V zápise o tech. stavu se uvádí-nutná kontrola výfukového systému-nikoli nutná výměna.
Bazar mi reklamaci zamítl. Co teď s tím? Děkuji. Alena

ODPOVĚĎ:
Jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá, že jste vůz kupovala v rámci své podnikatelské činnosti, budu předpokládat, že tomu tak nebylo. Další otázkou je, zda byl prodávající podnikatel či nikoliv. Bazary jsou často jen zprotředkovatelé a samotná smlouva je uzavírána s vlastníkem vozu, který nemusí být podnikatel.
Pokud by tomu tak bylo a vůz jste nekopovala u podnikatele, pak bude nutné prokázat, že vůz měl vadu již při převzetí. Při koupi mezi nepodnikateli totiž neexistuje zákonná záruka.
Pokud jste však vůz koupila od podnikatele (např. přímo od bazaru, který byl vlastníkem vozu), pak se na vůz vztahuje zákonná záruka. Pokud by ve smlouvě bylo uvedeno, že vůz se prodává za nižší cenu díky vadě kataluzzátoru, pak by se na něj záruka nevztahovala.
Pokud by se Vám podařilo prokázat, že katalyzátor byl vadný již při převzetí, resp. že prodávající záměrně zastřel jeho vadu, pak můžete od smlouvy odstoupit.
Jak vidno, ve Vašem dotazu je příliš mnoho neznámých, a proto je těžké určit nejvhodnější postup. Proto Vám doporučuji, abyste se obrátila na advokáta, který si prostuduje veškeré potřebné dokumenty a zvolí správný postup. Rovněž dokazování může být složité. Pokud však uspějete a prokážete, že prodávající zamítl reklamaci neoprávněně, můžete od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení peněz a také náhradu za vynaložené výdaje, které Vám v souvislosti s reklamací vznikly (např. znalecký posudek, náklady advokáta aj.). Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

FINANCE-DANĚ
- Zdanění výdělku za překlad z cizího jazyka - datum zdanitelného plnění
- Odvod daně za překlad z cizího jazyka - odměna bude ale vyplacena další rok nebo přespříští rok

zdanění výdělků za překlady: existuje něco jako datum zdanitelného plnění. Konkrétně: překlad odevzdám v listopadu 2015, ale zaplaceno za něj dostanu až po vydání knihy, které je plánováno na únor 2016. Kdy musím výdělek zdanit? V roce 2015, nebo 2016?
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud jste fyzická osoba, nejste plátce DPH, žádné datum zdanitelného plnění se Vás netýká. Daníte pouze příjmy, které Vám v daném kalendářním roce došly na účet nebo jste je přijala v hotovosti. Příjem v lednu 2016 za překlad odevzdaný v listopadu 2015 je zdanitelným příjmem roku 2016.

_

TRESTNÍ-TRESTY
- Zákaz řízení od Policie při kontrole do doby ukončení správního/trestního řízení - započítává se zákaz do celkového trestu?
- Zápočet zákazu řízení vozidel do celkové délky trestu zákazu řízení motorových vozidel
- Započtení zákazu řízení vozidel do celkové délky trestu zákazu řízení motorových vozidel

6.9.15 jsem byl zastaven hlídkou PČR, řidičský průkaz jsem na místě nepředložil, takže mi zůstal. Prvně jsem zkoušku na alkohol odmítl, ale po hodině na služebně kam jsem byl od auta převezen jsem dýchnul 2,5 promile. Trest 3 roky bez řidičského průkazu a odnětí svobody na 10 měsíců podmíněně na 2 roky. Tento trest se mi zdál přísný a tak jsem podal odpor.
Na PČR jsem si podepsal ale 10.9.15 papír, který dokumentoval tu situaci, při které jsem byl zadržen, atd. a končilo to větou „byl poučen, že do doby úředního rozhodnutí nesmí řídit motorová vozidla“. Co je to za zákaz, podepsaný takto na PČR? Bude se mi to počítat do té doby trestu zákazu řízení? Co by se stalo, kdyby mě teď zastavili a úřední rozhodnutí není ještě pravomocné, vzhledem včasného podání odporu, co by mi hrozilo? Řidičský průkaz stále mám a nikdo mě nevyzval zatím k odevzdání. Evžen

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě byl vydán trestní příkaz, kterým Vám byl dle § 314e/2 písm. a) a d) trestního řádu uložen trest odnětí svobody (který může být uložen v maximální délce 1 rok s podmíněným odkladem jeho výkonu) a trest zákazu činnosti (který může být uložen v maximální délce 5 let).
Pokud jste ve stanovené lhůtě podal proti trestnímu příkazu odpor, trestní příkaz se tím zrušil a samosoudcem bude nařízeno ve Vaší věci hlavní líčení; při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu (§ 314g/2 trestního řádu).
Co se týče Vaší zmínky o zákazu řídit motorová vozidla až do rozhodnutí věci soudem, jeví se tento postup jako přinejmenším nestandardní. Je samozřejmě pravdou, že řízení motorového vozidla Vám může být až do rozhodnutí věci soudem zakázáno, nemůže se tak ale stát prostřednictvím jediné věty (mající navíc charakter poučení) v protokolu.
Řízení motorového vozidla Vám mohlo být zakázáno zejména dle některého z ustanovení zákona o silničním provozu (zák. č. 361/2000 Sb. , v platném znění), popř. se tak mohlo stát v rámci předběžného opatření, které soud ve Vaší věci vydal (možné jsou i další varianty). V každém případě platí, že zákaz řízení motorového vozidla by Vám mohl být uložen správním či trestním rozhodnutím (proti němuž lze v zásadě podat opravný prostředek). Je proto udivující, že byste si na tuto skutečnost nepamatoval.
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat Policii ČR a s odvoláním na spisovou značku, pod kterou byl Váš případ Policií ČR řešen, si vyžádat vysvětlení, dle jakého ustanovení jakého právního předpisu Vám bylo řízení motorového vozidla zakázáno (resp. jakým správním či trestním rozhodnutím se tak stalo).
Vyjde-li najevo, že řízení motorového vozidla Vám bylo skutečně oprávněně zakázáno, platí, že řízením motorového vozidla přes tento zákaz byste se mohl dopustit trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Tento trestný čin spáchá dle § 337/1 písm. a) trestního zákoníku ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl, přičemž za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na tři léta.
Co se týče započítání zákazu řízení motorových vozidel do trestu zákazu činnosti, který Vám bude s největší pravděpodobností soudem uložen, platí dle § 350/1 trestního řádu, že předseda senátu rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu činnosti, o započtení doby, po kterou bylo odsouzenému před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštních předpisů, nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby výkonu uloženého trestu zákazu činnosti. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Výpověď smlouvy o předškolním vzdělávání a vrácení rezervačního poplatku, školného a stravného
- Vrácení školného zaplaceného předem při zrušení smlouvy o předškolním vzdělávání v soukromém zařízení

06/2015 uzavřena smlouva o předškolním vzdělávání č. 561/2004 Sb. od 6/2015 do 6/2016. Zaplacen rezervační poplatek, školné a stravné na září 2015. 26/6/2015 výpověď smlouvy, protože jsme byli přijati do školky státní. Výpovědní lhůta byla následující měsíc od obdržení výpovědi, červenec. Chtěla jsem získat alespoň část peněz zpět nebo použít na úhradu dvou týdnů v měsíci červenci, uvedeno ve výpovědi. Ve smlouvě o úhradách školného, období měsíců červenec a srpen uvedeno, že se nehradí a není ošetřeno ve smlouvě. Nárok na vrácení peněz v podstatě není. 1.7. mi napsali, že se během prázdnin se školská rada neschází, ale výpověď berou na vědomí. Nevyjádřili se k přesunutí školného na 07/2015 a nikdo mě doposud nekontaktoval. Několikrát jsem během září a října psala a volala, jestli by se mohli vyjádřit k mojí záležitosti. Žádná odpověď. Mohu požadovat vrácení alespoň části peněz? Na závěr uvedeno že, veškeré záležitosti přesahující rámec této smlouvy budou řešeny po vzájemné dohodě, obou stran na základě slušnosti, vzájemné úcty a ve smyslu platných právních předpisů. Děkuji. Michaela

ODPOVĚĎ:
Jelikož žádný právní předpis speciálně neupravuje smlouvu o předškolním/školním vzdělávání a ujednání o podmínkách úhrady a vracení úplaty za vzdělávání a školské služby (dle § 123 školského zákona), je ve Vašem případě klíčové právě znění Vámi uzavřené smlouvy.
Byla-li z Vaší strany smlouva vypovězena, přičemž výpovědní doba uplynula, platí, že tato smlouva již z právního hlediska neexistuje. Pokud jste v rámci smlouvy (ještě v době její platnosti) poskytla provozovateli mateřské školy finanční prostředky na školné a školní stravování, a to na měsíc září 2015, přičemž k poskytnutí Vámi předplacených služeb (z důvodu zániku smlouvy) nedošlo (neboť Vaše dítě do mateřské školy v měsíci září 2015 nechodilo, je mateřská škola v každém případě povinna Vám tyto finanční prostředky vrátit.
Dle § 2991 občanského zákoníku platí, že:
- bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu (např. z důvodu uzavření smlouvy), který odpadl (pokud dojde k zániku smlouvy ještě před jejím splněním) ;
- kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat předmětnou mateřskou školu s výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení, které na její straně vzniklo, a které ve výzvě zároveň vyčíslíte (a uvedete číslo bankovního účtu, na který Vám mají být finanční prostředky vráceny). K vrácení bezdůvodného obohacení stanovte mateřské škole přiměřenou lhůtu a zároveň upozorněte mateřskou školu na Vaší připravenost řešit věc soudní cestou (nebude-li mateřská škola ochotna Vám ve stanovené lhůtě finanční prostředky vrátit). Mateřskou školu můžete zároveň upozornit, že tato výzva je tzv. předžalobní výzvou ve smyslu § 142a Občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb. , v platném znění). Předžalobní výzvu, stejně jako pozdější žalobu (nebudou-li Vám finanční prostředky mateřskou školou vráceny), si můžete samozřejmě nechat připravit i advokátem:
www.advokatikomora.cz

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedeného manžela, manželku pokud má příjem a utrácí naspořené peníze

S manželem se po 6 letech rozvádíme. Za účasti notáře jsme si rozdělili majetek. Dále máme soudem stanovenou střídavou péči o naší 6 letou dceru. Já jsem před sňatkem vlastnila 3 pokojový byt a auto Škoda Octavia. On neměl nic, jen dluh 200.000 Kč. Nastěhoval se a s mou pomocí dluh rychle splatil. Rozdělili jsme si majetek a peníze. Odchází se 170.000 Kč a autem Škoda fabia za 50.000 Kč, má pracovnípoměr na dobu neurčitou, jeho čistý měsíční příjem je cca 20-22.000 Kč. Bydlí v Praze v pronajatém bytě, kde platí 10.500 Kč. Trvalé bydliště má mimo Prahu cca 40km. Já mám také pracovní poměr na dobu neurčitou a můj čistý příjem je 27.000 Kč. Vím, že on nevystačí a každý měsíc utrácí část naspořených peněz. Během ½ roku utratil přes 50.000 Kč. Mám obavy, že až úspory utratí, začne si opět půjčovat, jako to dělal už dřív.
Ze zákona může požádat o výživné na dobu 3 let po rozvodu? Chtěla bych požádat o bližší info, jaká rizika mi hrozí a
je-li nějaká možnost, jak tomu zabránit, nebo se tomu vyhnout.
Dále bych ráda věděla, jaká je asi výše výživného dle naší situace. Nechtěla bych se dočkat toho, že za něj budu opět platit jeho dluhy.
Moc děkuji. Gabriela

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Váš dotaz směřuje k možnosti, že by Váš (bývalý) manžel žádal o tzv. výživné pro rozvedeného manžela. V § 760, odst. 1 nového občanského zákoníku jsou uvedeny dvě základní podmínky, které musí být splněny, aby mohlo být výživné rozvedenému manželovi přiznáno: manžel není schopen se živit a tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství. Typickým příkladem neschopnosti se živit, která má svůj původ v manželství, je situace, kdy je rodič nezaměstnaný z toho důvodu, že místo výkonu výdělečné činnosti byl na rodičovské dovolené a pečoval o dítě (děti) a není tudíž schopen se živit. Tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství a výživné by při splnění dalších podmínek mohlo být přiznáno.
Jestliže má Váš (bývalý) manžel pracovní poměr na dobu neurčitou a tudíž stálý příjem a jeho dluhy vznikly již před uzavřením manželství, nejedná se o neschopnost se živit, která by měla svůj původ v manželství a tudíž není důvod, aby mu soud přiznal výživné rozvedeného manžela.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak může družstevník vystěhovat podnájemníka z bytu bytového družstva (převzatý nájemní vztah po bývalém "majiteli" bytu)
- Jak vystěhovat podnájemníka z bytu bytového družstva (převzatý nájemní vztah po bývalém "majiteli" bytu)
- Vystěhování podnájemníka z bytu bytového družstva - převzatý nájemní vztah po bývalém "majiteli" bytu

2010 jsem koupil družstevní byt i s nájemníky. Ti odmítají podepsat nájemní smlouvu. Dohodli jsme se tedy ústně, že nepožaduji zatím nájemné, ale že budou hradit náklady spojené s bydlením. Tz. do fondu bytového družstva - voda, teplá voda, topení, elektřina do spol prostor. Odměna pro správce domu atd. Elektřinu a plyn mají napsanou na sebe. Tyto náklady s přestávkami hradí, ale třeba minulý rok jsem je musel zaplati celé. Od letošního roku jsem již platil cca 6 měsíců. Chci je vystěhovat, jak mám postupovat? Děkuji, Štěpánek

ODPOVĚĎ:
Než se dostanu k odpovědi na Váš dotaz je nezbytné vyjasnit si právní stav.
Ve Vašem dotazu tvrdíte, že jste koupil byt. Z toho co je uvedeno dále vyplývá, že se jedná o byt družstevní (zálohy do fondu byt. družstva). Družstevní byt však nepatří tomu, kdo v něm bydlí, ale patří družstvu. Člen družstva má jen nárok na to, aby s ním družstvo uzavřelo nájemní smlouvu. "Vlastník" družstevního bytu je tedy jen nájemcem.
Potom je však nejasné, kdo jsou oni nájemci, kteří byt užívají. Zdali se jedná o původní "vlastníky" družstevního bytu, nebo zda se jedná o osoby, které byly v podnájmu u dřívějšího nájemce (tedy dřívějšího "vlastníka" bytového družstva).
Pokud se jedná o podnájemce, kteří byli v podnájmu u dřívějšího "vlastníka" družstevního bytu, pak zánikem nájmu původního "vlastníka" družstevního bytu jejich podnájem skončil a nadále užívají byt bez právního důvodu. Totéž pak lze říct i v případě, že by byt užíval dřívější "vlastník".
V takovém případě stačí "nájemce" vyzvat k tomu, aby byt vyklidili a předali. Pokud tak neučiní, musíte podat žalobu na vyklizení.
Před tímto krokem Vám však doporučuji, abyste navštívil advokáta, který může blíže zhodnotit, zda jsou splněny všechny podmínky. Pokud budete ve sporu úspěšný, nájemci Vám nahradí i náklady za advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Řemeslník odmítá vydat doklad o provedené práci (paragon) - jak doklad vymáhat?

Nechali jsme si dělat soukromníkem novou kuchyňskou linku, na úpravy - co se týče elektřiny - nám výrobce předal kontakt na švagra elektrikáře.
Švagr přišel, protáhl dráty, udělal novou zástrčku a vyměnil jističe.
Zaplatili jsme 1300 Kč, ale doklad nám nedal, slíbil, že dodá později, protože "papíry" u sebe neměl.
Od té doby ho marně sháníme, protože se neustále vytáčí - na doklad výměny jističů napsat nemůže a že to nemáme nikde říkat.
Co v této věci lze dělat? Bydlíme v družstevním bytě, kdy určitě výměnu jističů budeme muset nějakým způsobem dokládat.
Jak "vymáhat" doklad. Mám kontaktovat ve věci Živnostenský úřad a požádat o prověření živnostníka?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Podle § 16 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele platí, že na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Orgánem veřejné správy, který vykonává dozor nad touto oblastí je Česká obchodní inspekce a živnostenský úřad. Na tyto správní úřady se můžete se svým problémem obrátit.
Výše uvedené jednání by mohlo být považováno za správní delikt, za který lze uložit pokud až do výše 1 000 000, - Kč. Toto můžete sdělit živnostníkovi, který Vám odmítá vydat doklad. Je možné, že jej tímto přesvědčíte.

_

OBČAN-DLUHY
- Dlužník tvrdí že smlouvu o půjčce nepodepsal on - může být důkaz email a zvuková nahrávka?
- Email, nahrávka jako důkaz proti dlužníkovi že uzavřel smlouvu o půjčce
- Důkaz o půjčce peněz - stačí nahrávka nebo email?

Přítelkyně řeší problém. V předchozím vztahu si její expřítel vzal půjčku, ale nevýhodnou. A jelikož měla tu možnost, vzala si na sebe výhodnější půjčku a z toho tu jeho zaplatila. S tím, že on jí tu její půjčku bude splácet.
Má to vše sepsané a od něj podepsané. On však teď hrozí, že nebude splácet svůj dluh vůči ní a tvrdí, že tu smlouvu, co mají mezi sebou nepodepsal on, ale že to svým jménem nechal podepsat někoho jiného.
A že by případný soud vyhrál. Máme však jeho e-mail, kde se v podstatě chlubí tím, že tu smlouvu za něj podepsal někdo jiný. A také máme audio nahrávku, kde se chlubí tímtéž. Jak by dopadl případný soud a nebo jak postupovat, kdyby se ukázalo, že má pravdu a ten podpis není jeho. Bral by soud jako důkaz jeho přiznání v mailu či nahrávce, že ten podpis vědomě zfalšoval a tudíž se tím v podstatě přiznává k tomu, že ty peníze opravdu použil. Nebo jak postupovat, abychom ty peníze z něj dostali? Nejedná se o zrovna malou částku. Moc děkuji za radu. Hanuš

ODPOVĚĎ:
Je zajímavé, že smlouvu nepodepisovali společně, bývá zvykem, že si srany zašlou třeba návrhy smluv, ale pokud nejsou na druhé straně Zeměkoule, pak podpis smlouvy, není-li úředně ověřován, probíhá tak říkajíc z ruky do ruky.
Jak by dopadl soud je těžké odhadovat, pokud máte dostatek věrohodných podkladů (důkazů), především o toku peněz - kopie smlouvy o půjčce (úvěru) poskytnuté přítelkyni, převod peněz na bývalého přítele, smlouva o půjčce mezi přítelkyní a bývalým přítelem, nějaká průběžná platba splátek od bývalého přítele z účtu na účet, pak by to soud s ohledem na další uváděné důkazy měl přiznat.
Vzhledem k poměrně závažným tvrzením ohledně podpisu smlouvy o půjčce s bývalým přítelem by bylo možné rovněž uvažovat o podání trestního oznámení na trestný čin podvodu.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - zpětně nebo od podání návrhu (žaloby) k soudu?

Chtěla jsem se zeptat zda výživné na rozvedenu manželku je možné vymáhat zpětně nebo zda je výživné přiznáno až od data podání žaloby? Ptám se proto, zda novelizace Občanského zákona tuto věc nezměnila? Také mě zajímá, zda je možné žádat o výživné na rozvedenou manželku i po uplynutí 3 let od rozvodu (kdy bývalý manžel řádně platil výživné ve stejné výši jako před rozvodem)? Pokud ano, za jakých podmínek?
Předem Vám děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
V současné době lze jakékoliv výživné žádat zpětně až za tří roky. Nicméně nový občanský zákoník v otázce výživného na rozvedenou manželku přinesl určité změny. Například už nebude možné požadovat desítky let po rozvodu výživné jen proto, že si jeden z manželů není schopen najít práci. Nově bude totiž moci bývalý manžel požadovat výživné, jen pokud není schopen sám se živit a zároveň tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství. A také, je-li to možné po něm spravedlivě požadovat. Pokud například pečuje po rozvodu o společné dítě, nebo kvůli zdravotnímu stavu v době rozvodu.
Soud pak musí zvážit:
- jak dlouho manželství trvalo,
- jak dlouho je rozvedeno,
- zda se manžel snažil hledat si zaměstnání,
- zda se manžel v době trvání podílel na péči o rodinnou domácnost,
- zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu a tak podobně.

Místo výživného si mohou rozvedení manželé sjednat jednorázové odbytné.
Původ neschopnosti se živit plynoucí z manželství může spočívat například v nutnosti neustále pečovat o dítě, které z tohoto manželství vzešlo, může být i rozhodnuto, že původem takové neschopnosti je fakt, že se manželka celou dobu starala o domácnost a o děti a manžela, vyšla ze svých pracovně právních dovedností a má velmi malou šanci na pracovním trhu.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Výpověď nájmu nebytových prostor OSVČ podnikatelem - výpovědní lhůta, důvody k výpovědi
- Výpovědní lhůta u výpověďi nájmu nebytových prostor OSVČ podnikatelem
- Důvod pro výpověď nájmu nebytových prostor OSVČ podnikatelem

Provozuji dámský fitness klub jako OSVČ. Před nedávnem jsem zjistila, že jsem těhotná a nebudu moci nadále klub provozovat (alespon po nějakou dobu). Vybavení prodávám, ale kupec nechce fitness klub dále provozovat v pronajatých prostorech, protože si našel jiné. Mám nájemní smlouvu na prostor k podnikání na dobu 5ti let (do 2019). Dne 21.9.2015 jsem podala písemně výpoved majitelce bytu. Do výpovedi jsem napsala, že jsem ze zdravotních důvodů (těhotenství) nucena k 31.12.2015 ukončit svoji živnost a podnikatelskou činnost. To je v souladu s ust. §2308 zákona 89/2012 Sb. , OZ, tedy že využívám svého zákoneho práva vypovedet nájem na dobu určitou z důvodu ztráty způsobilosti k činnosti, k jejímž výkonu je prostor k podnikání určen. To vše s 3-měsíční výpovědní lhůtou, tedy do 31.12.2015. Dne 22.9.2015 byla výpověď doručena majitelce.
Živnost tedy bude přerušena od 31.12.2015 a provozovna také zrušena (již jsem tak učinia v září a mám na to vyrozumění živnostenskému úřadu).
Vše jsem naplánovala tak, aby byly splněny všechny zákonné podmínky (délka výpovědi) ukončení provozu a od nového roku se již chci na 100% věnovat rodině. Výpověď majitelka v SMS odmítla, protože okolnosti k ukončení nájmu ještě nenastaly.
Dle § 2314 (1) Vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu.
Dotaz 1: počítá se SMS, jako písemná námitka k výpovědi?
Dotaz 2: Okolnosti k ukončení nájmu sice ještě nenastaly (je mi sice dost zle, ale do konce roku to ještě nějak zvládnu), to má paní majitelka pravdu (na 100% nastanou na konci roku), ale kdybych jí výpověď dala až 31.12.2015, tak nebudu mít oprávnění k tomu dále provozovat fitness klub (musím tedy provoz stejně ukončit) a teprve potom mi začne bežet tříměsíční výpovědní lhůta. Byla bych tedy ještě 3 měsíce nucena platit nájem prostoru na který nemám oprávnění? Zdá se mi to jako nelogika. Souhlasíte s tím, že je moje výpověď oprávněná?
Pokud se SMS nepočítá, tak podle § 2314 “ (2) Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. ” Majitelka tedy již nebude mít právo výpověď zpochybňovat a já se mohu s klidným srdcen na konci roku odstěhovat.
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že výpověď oprávněná není. Výpovědní důvod uvedený v § 2308 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník totiž stanoví, že nájemce musí ztratit způsobilost k činnosti, jejímuž výkonu je prostor sloužící k podnikání určen.
Jednak je nutné zmínit, že pokud je prostor, který máte pronajmut, určen k jiným účelům a je užíván v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, mohlo by se jednat o neplatnou smlouvu a pak by nebylo co vypovídat, protože smlouva nikdy nezvnikla. Toto je však jen úvaha. Těžko hodnotit takto "od stolu", zdali tomu tak je.
Výše uvedený výpovědní důvod stanoví, že nájemce musí ztatit způsobilost k činnosti. Tedy typicky ztratí živnostenské oprávnění nebo jej přeruší. Kdybyste provozování své živnosti přerušila ihned (tedy ke dni 21. 9.), pak by byla výpověď platná a ani nesouhlas pronajímatelky by na tom nic nezměnil. Jestliže přerušíte provozování živnosti až od 31. 12. , pak musím souhlasit s pronajímatelkou v tom, že výpovědní důvod ještě nenastal a výpověď je neplatná.
Nicméně, jak sama uvádíte, námitky proti výpovědi musí být písemné. SMS zprávu, podle mého názoru nelze považovat za písemnou formu. K platnosti písemného právního jednání je podle § 561 občanského zákoníku nutný podpis. SMS též nebyla podepsána elektronikcým podpisem, tudíž se domnívám, že SMS nelze považovat za písemnou formu námitek.
Pokud tak tedy majitelka neuční, ztrácí právo podat k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi.
Nový občaský zákoník je však předpisem velmi liberálním a neformálním a často se tak i vykládá, tudíž výše uvedený závěr nemohu trvdit s jistotou. Pro větší jistotu Vám doporučuji vyhledat advokáta a celou záležitost s ním prokonzultovat. Seznam advokátů nalznete na www.advokatikomora.cz

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Soused nedovolil stavbu plotu - jak se bránit?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je možné na plot souseda přidělat neprůhlednou síťovanou krycí plachtu?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění neprůhledné sítě, plachty na plot souseda - je nutné jeho povolení
- Padání listí na pozemek souseda - je to obtěžování souseda?
- Navátí listí na pozemek souseda - je to obtěžování souseda?

Koupili jsme řadový dům rohovy do osobního vlastnictví sousedka zleva ma řadový dům v družstevním vlastnictví. Chceme si před domem postavit plot (za domem je zahrada a jeto oplocené). Ploty jsou odsouhlasené obcí, když splní určité parametry s čímž nemáme problém. Problém, nám ale vzniká tím, že družstvo nám nechce dát souhlas přestože ploty jsou odsouhlasené a jiní majitelé v ulici souhlas od družstva dostali a ploty již mají. Bylo nám sděleno právničkou co zastupuje firmu která nám rodinný dům prodala, že podpis nám družstvo nedá dokud nám to neodsouhlasí sousedka která má RD v družstevním vlastnictví. Se sousedkou jsou již od začátku problémy a škodí všem v okolí a samozřejmě i nám, souhlas nám už z principu nikdy nedá. Domluva s ní je naprosto nemožná přestože ji plot nikterak neomezí. Na co máme narok jako vlastníci? Jak se mužeme bránit? Koupili jsme RD stím, že si budeme moct budovat k němu věci potřebné. Né, že nás družstvo bude omezovat aniž by nám dalo rozumné argumenty. Můžeme družstvo zažalovat pokud bude mít negativní postoj aniz by nám zdelilo rozumné argumenty. My jsme právnicce co zastupuje firmu od ktere jsme koupili dum a druzstvo, zdělili situaci ze domluva se sousedkou neni mozna! Přesto trvá na svém že pokud nám sousedka neodsouhlasi plot druzstvo nepodepise.
Na zahrade mezi námi a sousedkou je pletivový plot pruhledny, tyčky od plotu jsou umístěny z její strany plot je navýšen a tím se ohrazuje, že za něj připlácela a tím pádem, že má nárok rozhodovat co na něm bude. Rádi bychom soukromí z duvodu vyhrocených vztahu sousedka není svolná k jakemukoliv navrhovanému kompromisu. Domluva opet není možná. Ze své strany má hojně vysazené na prvním plotovém poli plotu popínavé rostliny. Na co máme nárok můžeme si postavit z naší strany druhý plot třeba dřevený hlavně nepruhledny? Muzeme umístit na plot síťovou krycí plachtu? Cokoliv odmítá. Jaka je možnost co můžeme umístit na náš společný plot aniž bychom porušili nějaký zákon? Je vůbec možné zajistit nějaké soukromí krom živého plotu který ovšem trvá než se rozroste aby zajistil soukromí.
Zahrada - před realizací zahrady jsme se sousedkou seděli u návrhu který nám odsouhlasila vše bylo dodrženo dle navrhu. Zahradník vysázel od plotu rostliny 60-100cm. A ted nám vyhrožuje právníky naše zahrada jí kompletně vadí. Máme vysazené bambusy bobkovisne po delce dvou poli spolecného plotu. 3 zakrsle stromy sakura, ambron, buk ty jsou dále od plotu cca 1,5 az 3 metry. Vadí ji lístečky spadlé na její zahradu. Sousedce vadí kompletně vše.
Na co máme nárok jak se můžeme bránit? Co smíme a nesmíme? Nebo nás může neustále obtěžovat stížnostmi a vyhrozovat právníky a soudem?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Výstavba oplocení:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, co máte na mysli konstatováním, že „ploty jsou odsouhlasené obcí“ (výstavba oplocení se totiž v zásadě řídí stavebním zákonem a přivolení obce tudíž není zapotřebí, vůle obce se v této souvislosti může projevit nanejvýš stanovením základních parametrů oplocení v územním či regulačním plánu obce), tímto aspektem se proto nebudu dále zabývat.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona platí, že pro výstavbu oplocení postačí územní souhlas (v tomto případě územní souhlas s umístěním stavby), tzn. že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nejsou v případě oplocení vyžadovány.
Pro vydání územního souhlasu (který je jakousi zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) je dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona mimo jiné zapotřebí, aby žadatel o vydání územního souhlasu ke své žádosti doložil souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. Je-li tedy vlastníkem sousedního domu bytové družstvo, bude zapotřebí jeho souhlas. Rozhodne-li se bytové družstvo neudělit svůj souhlas, pokud s Vaším stavebním záměrem nebude souhlasit také Vaše sousedka, neporušuje tím žádný právní předpis. Bytové družstvo není zároveň povinno Vám neudělení svého souhlasu jakkoli odůvodňovat (případná žaloba na bytové družstvo by tudíž byla zcela zbytečná).
Ani v případě nezískání souhlasů všech dotčených sousedů však není výstavba oplocení zmařena. Jelikož nebudete schopna splnit podmínky pro vydání územního souhlasu, bude zapotřebí, abyste se na místně příslušný stavební úřad obrátila s žádostí o vydání územního rozhodnutí (v tomto případě územního rozhodnutí o umístění stavby dle § 79 a § 86 stavebního zákona). V tomto případě zahájí stavební úřad „klasické“ územní řízení, jehož účastníkem se stanou i Vaši sousedé, tedy i bytové družstvo. Každý účastník územního řízení bude oprávněn vznášet v rámci tohoto řízení své námitky (se kterými se stavební úřad v územním rozhodnutí vypořádá), jejich souhlas však pro vydání územního řízení zapotřebí nebude.
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat. Stavebním úřadem by Vám mělo být současně sděleno, jaké další konkrétní přílohy žádosti o vydání územního rozhodnutí jím budou vyžadovány.

2/ Zajištění soukromí:
V otázce nakládání s plotem, který odděluje Vaší zahradu od zahrady sousedky je podstatné, kdo je vlastníkem tohoto plotu.
V obecné rovině dle § 1024/1 občanského zákoníku se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Sousloví „se má za to“ značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že plot se považuje za společný pouze v případě, kdy není prokázán opak. Byl-li proto ve Vašem případě plot vystavěn Vaší sousedkou, resp. bytovým družstvem (popř. byla-li jimi výstavba plotu financována), nemůže se jednat o společný plot, nýbrž o výlučné vlastnictví bytového družstva (resp. Vaší sousedky). Z tohoto důvodu je pravdou, že Vaše sousedka může svobodně rozhodovat o tom, jak bude s jejím plotem naloženo a bez jejího souhlasu nejste oprávněni na tento plot cokoli umisťovat (a to ani ze strany Vaší zahrady).
Tato situace je řešitelná vybudováním Vašeho vlastního plotu, těsně kopírujícího plot sousedky. Pro výstavbu tohoto plotu platí vše, co je uvedeno v odpovědi ad 1/, tzn. že v případě nezískání souhlasu bytového družstva bude zapotřebí zahájit územní řízení a vyčkat vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. V tomto případě Vám doporučuji zmínit již v žádosti o vydání územního rozhodnutí, že hodláte na zamýšlený plot umístit krycí plachtu.

3/ Zahrada:
Co se týče sousedčiných stížností na zeleň na Vaší zahradě, je i tato otázka upravena občanským zákoníkem, a to zejména v jeho § 1016/2 a 3 a § 1017/1, dle nichž platí, že:
- má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil;
- nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m;
- neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu; jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá;
- části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

K tomu, aby po Vás sousedka mohla oprávněně požadovat odstranění Vámi vysázené zeleně proto musí mít rozumný důvod. V komentářové literatuře k občanskému zákoníku se lze dočíst, že tímto rozumným důvodem je např. hrozící pád stromu na sousední pozemek či stavbu, hrozící nadměrné zastínění sousedního pozemku, hrozící vysoušení sousedního pozemku vlivem rozsáhlého kořenového systému stromu či narušení stability sousední stavby v důsledku kořenů zasahujících do základů této stavby. Prostý nesouhlas s vysázením zeleně na sousedním pozemku proto v žádném případě k oprávněnosti sousedčina požadavku nestačí.
Co se týče sousedčiných stížností na spadané listí na jejím pozemku, platí dle § 1013/1 občanského zákoníku, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku, přičemž toto pravidlo by bylo možné vztáhnout i na spad listí na sousední pozemek (a to v kombinaci se shora citovaným ustanovením o oprávnění odstranit větve přesahující nad sousední pozemek). Běžný spad listí na sousední pozemek však v žádném případě nelze označit za obtěžování „nad míru přiměřenou místním poměrům“, i tyto stížnosti sousedky jsou proto bez jakékoli právní opory.
4/ Jak se bránit:
Kverulace a „vyhrožování právníky a soudy“, a to i ve velkém rozsahu, nepředstavují de facto porušení žádného právního předpisu a proti těmto projevům lidské nesnášenlivosti je nezbytné se obrnit naprostou rezistencí, popř. odkázat sousedku (zdvořilým způsobem) do patřičných mezí. Přestože mi není známo, jak „právně aktivní“ je Vaše sousedka, bývá pravidlem, že chroničtí stěžovatelé obvykle k soudu žádnou žalobu nepodají a jejich kverulace většinou nepřekročí verbální či písemnou formu.
Pokud by počínání Vaší sousedky překročilo únosnou mez, upozorňuji, že by se tím Vaše sousedka mohla dopustit přestupku proti občanskému soužití, který dle § 49/1 písm. c) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 20.000,- Kč). Není rovněž vyloučeno podání žaloby pro narušení Vašich osobnostních práv (např. v důsledku dotčení Vaší občanské cti, lidské důstojnosti či způsobení psychické újmy), takové soudní řízení však bývá zpravidla poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek je vždy do jisté míry nejistý.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od uzavřené kupní smlouvy na nemovitost kupujícím - jaké náklady kupující ponese?
- Odstoupení od uzavřené kupní smlouvy na byt, dům, pozemek kupujícím - jaké náklady kupující ponese?
- Co musí zaplatit kupující při odstoupení od uzavřené kupní smlouvy na nemovitost?
- Co musí zaplatit kupující při odstoupení od uzavřené kupní smlouvy na byt, dům, nemovitost?

Kvůli manželově práci jsme koupili dům. Už byl učiněn návrh na vklad do katastru nemovitostí. Je stále možné od smlouvy odstoupit? Pokud ano, jaké sankce by nám hrozily? Jen by propadla provize realitní kanceláře a 50.000,-, které bychom dle kupní smlouvy museli zaplatit, pokud bychom se zpozdili s platbou nebo by se platba neuskutečnila? Většina peněz za dům je nyní v advokátní úschovně a menší část již byla poslána na účet prodávajících.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Jestliže již byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, pak již musela být uzavřena účinná smlouva. Vkladem pouze vznikne vlastnické právo k nemovité věci. Smlouva však již je platná a účinná a zavazuje Vás.

Obecně platí, že odstoupit od smlouvy lze v případě, že tak stanoví zákon nebo dohoda smluvních stran. Nenapadá mě zákonný důvod pro to, abyste mohla od smlouvy odstoupit. Pokud Vás k tomuto neopravňuje kupní smlouva, pak nejste oprávněna od smlouvy odstoupit.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Zadlužený otec dítěte - rizika uvedení do rodného listu

Chtěla bych se zeptat: Čekám miminko, můj přítel se dostal do finančních problémů a řeší osobní bankrot. Zajímalo by mě, jak moc jeho situace může ovlivnit naše dítě z pohledu vymáhání dluhů, pokud by třeba někdy v budoucnu selhal nebo nezvládl platit bankrot nebo cokoli… Jsou to myšlenky a já se potřebuji rozhodnout, zda-li ho uvedu jako otce nebo ne. Pokud ano, pak zda-li něco řeší, že by dítě mělo jméno pouze po mně nebo jestli to neřeší nic v momentu, kdy bude jako otec uveden. Já nechci dítěti brát otce, navíc si myslím, že by měl mít k němu povinnosti. Proto bych ho ráda jako otce uvedla i se jménem, ale zjišťuji své možnosti, aby prcek pak neměl někdy problémy, pokud by otec svým závazkům nedostál. Snad ano, ale raději se ptám.
Moc děkuji, Věrka.

ODPOVĚĎ:
V tomto směru nemusíte mít žádné obavy. Dlužníkem je otec dítěte, který za své dluhy může odpovídat svým vlastním majetkem. Dítěti z dluhů otce neplynou žádné povinnosti.

Jedinou možností, jak by se dítě mohlo stát dlužníkem je, že by je po otci zdědilo. Tomu se dá předejít odmítnutím dědictví.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pronájem chaty, chalupy a poplatek OSA (ochranný svaz autorský), INTEGRAM, DILIA
- Autorské poplatky při pronájmu chaty, chalupy s televizí a rádiem, rozhlasem
- Poplatky OSA, INTEGRAM, DILIA při pronájmu chaty, chalupy s televizí a rádiem, rozhlasem

Jsem vlastníkem chalupy, zkolaudované jako rekreační objekt, nabízím ji i na pronájem bez jakýchkoliv dalších služeb. Cca 5 x ročně ji někomu pronajmu. Dostal jsem v pátek 2.10.2015 upozornění od OSA / ochranný svaz autorský / na nutnost uzavřít licenční smlouvu o veřejném provozování chráněných děl. V chalupě je TV a rozhlasový př. Je prosím jejich požadavek oprávněný, pokud se jedná pouze o pronájem chalupy? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčovou otázka, zda je možné umístění rozhlasového/televizního přijímače do pronajímané chalupy považovat za zpřístupnění díla veřejnosti (tj. užití takového díla ve smyslu § 12/4 písm. f) autorského zákona).
Pojem veřejnosti se obvykle vymezuje jako individuálně neurčený okruh osob, který je však s přihlédnutím ke konkrétnímu způsobu užití díla možné interpretovat rovněž jako okruh osob individuálně určených. V této souvislosti je nutné rozlišovat mezi užitím díla pro vlastní (osobní) potřebu a mezi užitím veřejným, o které jde vždy, přesahuje-li užití díla rámec soukromí fyzické osoby.
Přestože se jedná o problematiku do jisté míry spornou, domnívám se, že rovněž v případě umístění rozhlasového/televizního přijímače v pronajímané chalupě bude nutné hradit poplatky příslušnému kolektivnímu správci autorských práv. Určujícím je v této souvislosti okruh osob, kterým má být dílo vysílané rozhlasem či televizí zpřístupňováno a účel tohoto zpřístupňování.
Přestože v případě pronajímání chalupy bude okruh osob určený v podstatě individuálně (tj. nájemce chalupy), lze usuzovat, že s ohledem na možnou proměnlivost okruhu takových osob, nemožnost zabránit přístupu třetích osob k rozhlasovému/televiznímu přijímači a skutečnosti, že nájemce chalupy není zpravidla členem okruhu soukromí pronajímatele, bude nutné hodnotit umístění rozhlasového/televizního přijímače jako provozování rozhlasového či televizního vysílání dle § 23 autorského zákona (ve spojení s § 18/1 a 2 autorského zákona).
V tomto ohledu je však nezbytné si uvědomit, že příslušným kolektivním správcem autorských práv je zejména společnost Intergram:
www.intergram.cz 
která hájí práva výkonných umělců a autorů zvukových, obrazových a audiovizuálních děl.
Poplatky společnosti OSA bude nutné hradit zejména v případě, že pomocí rozhlasového/televizního přijímače (popř. jiného zařízení) zpřístupníte nájemci chalupy rozmnoženinu autorského výkonu dle § 20/1 autorského zákona (§ 71/2 autorského zákona), a to např. pouštěním hudby z originálního CD (které je Vaším vlastnictvím) apod. V tomto ohledu Vám proto doporučuji kontaktovat společnost OSA a vyzvat ji k objasnění jejího právního nároku na úhradu poplatků (tzn. k uvedení, za jakých podmínek budete k úhradě poplatků povinen).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 3/1 a 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem rozhlasového/televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní rozhlasový/televizní přijímač. Poplatníkem těchto poplatků je rovněž ta fyzická osoba, která rozhlasový/televizní přijímač drží nebo ho užívá z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc, aniž by byla jeho vlastníkem. Dle § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí poplatník, který je fyzickou osobou, rozhlasový/televizní poplatek z jednoho rozhlasového/televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více.
Tvoří-li tedy vybavení Vaší chalupy jeden nebo více rozhlasových/televizních přijímačů a budete-li chalupu pronajímat na dobu delší než 1 měsíc, stane se po tuto dobu poplatníkem rozhlasového/televizního poplatku nájemce chalupy. V případě, že byste chalupu pronajímal na dobu kratší než 1 měsíc, nebude nutné, abyste rozhlasový/televizní poplatek platil (samozřejmě za předpokladu, že tyto poplatky platíte z rozhlasových / televizních přijímačů, které máte doma).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak někoho donutit ke zrušení spoluvlastnistnicví - informace
- Je možné donutit spolumajitele aby prodal svůj podíl jinému spoluvlastníkovi?
- Jak donutit spoluvlastníka k prodeji svého podíl nemovitosti jinému spoluvlastníkovi?
- Donucení k prodeji podílu nemovitosti ve spoluvlastnictví

Jsem 50% spoluvlastník nemovitosti. Je možné aby mně druhý spoluvlastník donutil k prodeji mého podílu? Bylo mi oznámeno, že nechce nadále se mnou nemovitost vlastnit, že mně vyplatí. Může to udělat, třeba soudně? Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Pokud se spoluvlastníci nedohodnou, rozhodne soud.
Soud může přikázat společnou věc jednomu z nich s vyplacením druhého, společnou věc rozdělit nebo ji prodat v dražbě a výtěžek rozdělit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo odsouhlasilo rekonstrukci balkonů - jak se bránit?
- Bytové družstvo odsouhlasilo rekonstrukci balkonů - lze akci zastavit předběžným rozhodnutím soudu?

Bytové družstvo nás hodlá značně zadlužit. Z původně cenově zkreslených finančních informací (cca 120 000 Kč) a financování (převážně z dostatečného fondu oprav) byla svolána schůze samosprávy SBD. Na této byla schválena investiční akce - montáž balkonů na panelový dům s vyjímkou garsonek. Všem zúčastněným byl předem dodaný chaotický podklad s cca třetinovým financování z fondu oprav t. j. i z toho, do kterého přispívali uživatelé garsonek. Tato akce byla následně odsouhlasena nejvyšším orgánem družstva - shromážděním delegátů SBD Mír Teplice předseda JUDr. Ing. Andrášek. Od tohoto odsouhlasení uplynuly již více jak 3 měsíce. Poté se rozběhla akce formou administrativních příprav. Bylo výběrové řízení, nyní je cena balkonu 215 000 Kč + vícenáklady řešená úvěrem a jen minimum z fondu oprav. Spolu s dalšími členy s tím nesouhlasím. Lze takovouto akci zastavit žalobou soudu s předběžným opatřením pozastavení, pro porušení samosprávou původního odsouhlaseného ujednání s tím, aby byl znovu odsouhlasen dnes již konkrétní záměr? Na právní poplatky by se nás část složila. Je alespoň nějaká naděje, že lze uspět, či je to již ztracené. Právníka bychom si opatřili. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale pokud se mě ptáte na to, zda-li případný spor u soudu vyhrajete či nikoliv, pak takovou odpověď Vám dát opravdu nemohu. Předně nejsem seznámena s veškerými fakty a pak také, spor bude rozhodovat konkrétní soudce a nikomu do hlavy nevidíte.

Můj názor na Váš případ je, že byste v případném sporu mohli být úspěšní. Předně je porušena dohoda, která byla členy drusžtva odsouhlasena. Nyní dochází k její modifikaci, o čemž byste ale měli být vyrozuměni a k podstatným změnám, což změna způsobu financování určitě je, byste se měli vyjádřit a odsouhlasit je. Podle mého názoru teď představenstvo jedná na vlastní pěst, aniž by k tomu mělo od svých členů mandát. Toto jednání je sice právně závazné vůči třetím stranám, tedy vůči úvěrové společnosti, stavební firmě atd. , ale Vy byste následně mohli požadovat náhradu škody za jednání, které jste neodsouhlasili. Navíc stále platí, že výkonné orgány obchodních společností mají za povinnost jednat tzv. s péčí řádného hospodáře, což volně přeloženo znamená, že si mají počínat tak, aby nedocházelo ke ztrátám nebo eliminacím případných zisků družstva. Tento případ, kdy není využit fond, ač je tak možné učinit, ale úvěr, který je pochopitelné úrokován, rozhodně nelze označit za péči řádného hospodáře.

_

TRESTNÉ ČINY-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- GiveBackNetwork - pyramida vyplácející jen část provize za nové klienty?

7.5. 2015 mi na email dorazila nabídka od společnosti 7.5. 2015 mi na email dorazila nabídka od společnosti GiveBackNetwork pro prvních 50 lidí. Šlo o to, že nabízeli, abych se zaregistroval a zaplatil 1 990, - za VIP členství, a poté do 3 měsíců mi přidělí 3 VIP členy, za každého byla odměna 995, -. Problémem je, že to nedodrželi a dostal jsem pouze 990, -. Takto bylo okradeno asi 50 lidí. Stránky vypadají nyný takhle: givebacknetwork.com. Chtěl bych se tedy zeptat, jak by se tento problém mohl vyřešit.
Šlo o to, že nabízeli, abych se zaregistroval a zaplatil 1 990, - za VIP členství, a poté do 3 měsíců mi přidělí 3 VIP členy, za každého byla odměna 995, -. Problémem je, že to nedodrželi a dostal jsem pouze 990, -. Takto bylo okradeno asi 50 lidí. Stránky vypadají nyný takhle: givebacknetwork.com. Chtěl bych se tedy zeptat, jak by se tento problém mohl vyřešit.
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Vypadá to, že jste se s největší pravděpodobností stal obětí podvodu. Váš příběh vykazuje znaky tzv. pyramidové hry. Doporučovala bych obrátit se na policii, kde všechno nahlásite jako podezření z trestného činu podvodu. Je otázkou, co vše se policii podaří zjistit, avšak jistě se přihlašte do řízení s nárokem na náhradu škody. Můžete tak učinit písemně s podaným trestním oznámením nebo i ústně. Bohužel většina takových podvodů zůstává neodhalena. Další cestou, jak získat odškodnění, je podat žalobu na náhradu škody, avšak to bych v tomto případě nedoporučovala, neboť civilní řízení je zatíženo poplatky a není zcela jisté, zda-li společnost ještě existuje, resp. zda se nejedná již o "prázdnou skořápku".

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zastoupení žalobce u soudu zmocněncem, neprávníkem - je to přípustné?
- Zastoupení rodiče u soudu dospělým potomkem - je to možné nebo ne?

Můj otec 72let odvolával t. r. prostřednictvím právníka dar (pozemek), který od otce vyloudila v 3/2014 moje sestra v době jeho špatného psychického stavu. Teď už je otec na tom dobře, uvědomil si, že to nebylo správné darovat pozemek jen sestře a proto to chtěl napravit a žádal ji, aby mu dar vrátila. Ona bohužel na dopisy od právníka reagovala, tak, že mu nic nedá. Jelikož otec už nemá dost sil na soud, tak právní řízení zastavil. Chci se zeptat, zda já, jako jeho syn, bych mohl nějakým způsobem navázat na otcovo odvolání daru. Sestra o otce neprojevuje zájem, vše musím vyřizovat pouze já. Děkuji, Imrych

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám jde o zastoupení otce, pak jistě jeho zástupcem být můžete. Ostatně každý má právo nechat se zastoupit a osobou, kterou takto zmocní, nemusí být nutně advokát. Vyžaduje to plnou moc, ve kterém mimo jiné uvedete rozsah zastoupení. V tomto konkrétním případě hrozí riziko střetu zájmů, jedná se sice o majetek otce, avšak je zde určitý předpoklad, že jednou by tento majetek mohl být předmětem dědického řízení, Vaše kroky ve sporu by tak mohly být napadeny s odůvodněním, že jste nesledoval zájem otce, ale svůj. Otec se jistě může nechat opět zastoupit advokátem, avšak jako každé zastoupení, zmocnitel se nikdy zcela "neodstřihne" od dění v případu. Pokud máte však na mysli, že byste do sporu vstoupil zcela mimo otce, pak toto možné není, protože se jedná jen o jeho výhradní majetek, se kterým může volně nakládat. Nezopdovězena zůstává otázka, zda-li jsou v tomto případě vůbec dány podmínky pro požadování navrácení daru, příp. pro neplatnost právního úkonu, který by byl učiněn v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Toto nejsem schopna bez detailnější znalosti případu posoudit.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej majetku nesvéprávné osoby rodinou - informace, postup
- Prohlášení za nesvéprávného a prodej majetku nesvéprávné osoby rodinou
- Kdy je možné prodat majetek nesvéprávné osoby?

Moje matka - vdova, 87 roků - po mozkové mrtvici je nesoběstačná, trvale na lůžku, neschopná komunikace. Jsem jedinná dcera.
Musela jsem ji přestěhovat do svého domu. Její dům zůstal neobydlen a chátrá. Je možné ji prohlásit za nesvéprávnou a umožnit mě dům prodat? Jak to provést? Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Současná právní úprava není příliš nakloněna prohlašování osob za nesvéprávné. Ostatně ve Vašem případě tuto proceduru ani nemusíte činit. Stačí, když Vám maminka v souvislosti s prodejem domu udělí plnou moc. V takovém případě budete moci jednat za ni a dům prodat. S ohledem na její zdravotní stav, doporučuji, aby byla tato plná moc projevena před notářem.
Pokud maminka není schopna ani takového úkonu, obraťte se opravdu na soud s návrhem na omezení způsobilosti k právním úkonům - vizte v našem webu zde - http://bit.ly/1HZhOV9.

_

RODINA-SJM
- Vypořádání SJM a vliv příjmů, výše platu, mzdy manželů
- Peníze na stavebním spoření a sporožiru - patří do SJM (společného jmění manželů) nebo ne?
- Patří do SJM peníze na stavebním spoření a sporožiru?
- Stavební spoření a sporožiro - patří do SJM nebo ne?

Naše manželství je neudržitelné, manžel si našel milenku. Domluvili jsme se, že se odstěhuji ze společného bytu po finančním vyrovnání. Nemůžeme se dohodnout na výši. Zajímalo by mě, jestli všechny úspory co má manžel na stavebním spoření a sporožiru jsou naším majetkem, manžel tvrdí, že je to jeho, že vice vydělával. Já jsem měla menší plat, tak jsem neměla z čeho šetřit. Manželovi by zůstal 2 pokojový byt, / zhruba za million/ důchod ve výši 20 000, -, auto a "jeho" úspory ve výši 700 000, -. Mě by zbyla malá garsonka a důchod 10 000, -. Chce mi dát jen 250 000, - a ještě si myslí, že mě přeplácí. Co s tím mám dělat, když bych se chtěla domluvit po dobrém? A když ne, jak postupovat? Děkuji Pavlína

ODPOVĚĎ:
Podle zákona je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Toto vše se pak po skončení manželství má dělit rovným dílem. Nebo alespoň za nějakou položku nabídnout druhému manželovi položku se srovnatelnou finanční hodnotou. Bylo by v rozporu s dobrými mravy, aby jeden z manželů získal veškerý majetek a druhý nic. Co se týče velikosti výplat, tak nyní platí, že nezáleží tak úplně na tom, kdo se jak podílel na společných úsporách, neboť i péče o rodinu či domácnost je takto brána. Týká se zejména případů, kdy žena byla delší dobu na rodičovské dovolené, do společného rozpočtu tedy „nic moc“ nepřispívala a muž vydělával peníze. Nyní se na takový případ hledí, jako že se oba rovnocenně podíleli na růstu rodinného jmění. Trvejte proto na svých právech. V případě, že nebudete úspěšná, obraťte se s návrhem na vyrovnání spolčeného jmění na soud.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel v nájemní smlouvě neuvedl jak bude placena elektřina - je elektřina v nájemném, ceně nájmu?
- Je placení elektřiny součástí nájmu, nájemného?
- Patří elektřina do nájemného nebo je to položka zvlášť?
- Je elektřina zahrnuta v nájemném nebo se platí zvlášť?

Bývalý pronajímatel po mě vyžaduje zaplacení nedoplatku za elektřinu v částce 7132 Kč dle zaslaného vyúčtování – vyúčtování z SVJ + samostatné vyúčtování PRE za elektřinu psané na pronajímatele. Nicméně smlouva říká: 1. Smlouva - čl. IV. odst. 2 - Nájemné a ostatní úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Odst. definuje služby - vodné, stočné, dodávky teplé užitkové vody a topení, dodávky energií do společných prostor domu, úhrady spojená se správou, úklidem a údržbou společných prostor domu - 24 000, -Kč (zálohy). 2. Vyúčtování. Definuje - Teplo, TV, SV, Elektřina do společných prostor, odvoz odpadu, úklid společných prostor - 22 708, - Kč (náklady). Z mého pohledu nedoplatek za elektřinu požaduje neoprávněně, neboť jednak není ve smlouvě uvedena platba elektřiny (pouze společných prostor) a pak také jsem netušila, že je elektřina placena samostatně mimo smlouvu, o této skutečnosti mě pronajímatel neinformoval. Vycházela jsem z toho, že je zahrnuta v nájmu. Tedy to působí tak, že zatajil skutečné náklady na bytovou jednotku. Děkuji. Eleonora

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, v tom, že jak jste citovala nájemní smlouvu, tato neobsahuje ustanovení o úhradách elektrické energie užívané přímo v bytě. Avšak to, že o této službě není nic uvedeno v nájemní smlouvě, neznamená, že jste takovou službu nečerpala a tudíž ji nejste povinna uhradit. Smlouva je v tomto bodě opravdu nešťastná, protože neodkazuje, jakým způsobem budou platby za elektrickou energii řešeny, nicméně není zde ani ustanovení, že zálohy, které jste hradila, také výslovně neobsahovaly zálohy za elektrickou energii. Pakliže byste tedy odmítla požadované částky, které však musí být řádně doložené vyúčtováním uhradit, dopustila byste se bezdůvodného obohacení, neboť z titulu nájemní smlouvy bude prokázané, že jste byt v uvedené době užívala a logicky tak i energie s užíváním bytu spojené.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Opakované pomluvy pracovníka školy rodičem - jak se bránit?
- Pomluva pedagoga školy rodičem - jak se bránit?

Moje matka již 45 let pracuje ve školství dříve jako ředitelka, po změnách ve školství - prravní subjekty - vykonává funkcí vedoucí učitelky MŠ. Je to velice kvalifikovaný pedagog, hodně let pracovali jako okresní metodička. Děti ji milují, vedení školy je s práci mé matky spokojené, vše v pořádku. V MŠ je jedna matka (která posílala do MŠ už dvě děti - aktuálně je s dalším na mateřské dovolené). V roce 2012 už zkoušela moji matku občerňovat, vymyslela si nepravdivé historky, apod. psala dopisy na vedení školy. Po nejrůznějších schůzkách s rodiči, s vedením školy a tehdejší ředitel věc ukončil, že vše je v pořádku. Jiní rodiče napsali dopis řediteli, že jsou s vedoucí učitelkou spokojeni a vděční s jakou láskou přistupuje k jejich dětem apod. Věc byla ukončena. 06/2015 opět stejná matka napsala zase dopis ředitelce (ve funkci nová - druhým rokem), kde se znovu snaží moji maminku očerňovat, píše nejrůznější nepravdy, lži. A nabádá jiné rodiče, aby dopis podepsali a vystupovali proti mé matce. Ředitelka odepsala dané stěžovatelce na dopis, že vše vedoucí učitelka dělá správně atd.
Daná paní si zase vynutila osobní schůzku u ředitelky (bez účasti mé matky) na kterou namluvila ještě některé rodiče - a zase se snažila mou matku pomluvit a očernit apod. Moje maminka je z toho nešťastná, rodiče, kteří posílají do MŠ své děti ji podporují a radí, aby se blbou bábu vykašlala. Měla aktuálně několik hospitací a kontrol, které dopadly na výbornou - jsou i zápisy - a vše v pořádku.
Jenže moji matku takové jednání ničí. Proto Vás velmi pěkně prosím - existuje nějaký zákon, který by mohl osobu, která komplikuje život jiným, očerňuje, pomlouvá, nabádá jiných aby škodili… vzpamatoval? Jak mám postupovat? Je možné se nějakým způsobem bránit? Existuje zákon, který by nám rodině - a hlavně mé matce pomohl? Jedná se o trestný čin POMLUVY nebo NEBEZPEČNÉHO PRONÁSLEDOVÁNÍ? Má matka podat trestní oznámení na Policii či OSZ? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
V uvedeném případě by bylo možno uvažovat o přestupku nebo o trestném činu pomluvy.
Pomluva je trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde.
Nižším "kalibrem" pomluvy je přestupek proti občanskému soužití, který se řeší u přestupkové komise městských či obecních úřadů.
Rozhodně nezapomínejte na obranu občansko právní. Každý člověk právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí a svého jména a projevů osobní povahy. Pokud dojde k jeho porušení, člověk má právo domáhat se odstranění následků pomluvy a zadostiučinění. A to i finančního charakteru. Můžete tedy žádat jak náhradu nemajetkové újmy (psychická újma, ztráta vážnosti, důstojnosti, onemocnění…), tak ztrátu materiální (ztráta na výdělku, ztráta klientely) a samozřejmě lze žádat omluvu a to i veřejnou, pokud byla pomluva veřejného charakteru.
V uvedeném případě asi nepůjde o ztrátu na výdělku, jak uvádíte, zaměstnavatel za Vaší matkou stojí. Osobně se domnívám, že větší psychickou újmu přinese, když se Vaše maminka pustí do jakéhokoliv oficiálního sporu s takovou problematickou paní, že jí víc budou ničit případná jednání na místním úřadě nebo případně na soudu. Nejlepší rada je od rodičů, aby se na ni vykašlala a naopak si užila podpory od ostatních, kteří ji jednoznačně vyjádřili. Dobré by bylo i jednání ředitelky, která by takové problematické matce sdělila, že pokud má s uvedenou učitelkou problém, tak protože je jediná a veškerá kontrolní opatření prokázala, že pravdu nemá, tak ať svým dětem najde jinou školku, která bude lépe vyhovovat jejím představám.

Související právní předpisy:
Zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Částečné vypořádání společného jmění manželů SJM po rozvodu manželství - je to možné takto udělat?
- Částečné vypořádání majetku manželů po rozvodu manželství - je to možné takto udělat?
- Předběžné vypořádání SJM po rozvodu manželství - je to realizovatelné?

Jsem rozvedená, rozsudek nabyl právní moci. Rozvod zavinil manžel (v odůvodnění uvedeno). Nedošlo k majetkovému vyrovnání, manžel jej v řízení o rozvodu před soudem odmítl s tím, abych si podala další žalobu. Toto nyní míním učinit. Dle informací to však bude stát hodně peněz na poplatcích.
Proto bych zatím chtěla podat žalobu o rozdělení jedné věci z majetku – stavební parcely. Je to možné takto vyselektovat?
Oba jsme měli stavební spoření, za to své jsem zakoupila právě tuto parcelu. Manžel měl také stavební spoření, toto si však nechal zaslat na účet a posléze si jej vybral (hotovost). Soud by měl asi přihlížet k tomu, jak manželé nakládali s úsporami a zohlednit, že já jsem majetek dále zhodnocovala (koupě parcely), manžel nikoliv (vybral peníze a nikdo neví, kde jsou). Mám tedy další dotaz, zda je možné, že soud rozhodne, ať si tedy manžel ponechá svoje již vybrané stavební spoření a já ať si ponechám parcelu (mám důkaz - výpis z banky, že moje spoření přišlo na můj účet a za 4 dny odešlo na účet prodávajícího parcelu, výše obou spoření je stejná).
Pokud by takto soud nerozhodl, pak jsem připravena navrhnout, že si parcelu ponechám a manželovi vyplatím polovinu z odhadní ceny parcely (dle nového odhadu soudu). Existuje v tomto případě nebezpečí, že mi soud přes všechny důkazy parcelu nepřiřkne?
Děkuji, Markéta

ODPOVĚĎ:
Selekce při podání návrhu možná alepsoň dle zákonné úpravy možná není. Dovedu si předtavit selekci při vypořádání dohodou, ale podám-li již žalobu k soudu, pak soud bude vypořádávat společné jmění jako celek.
Představu o vypořádání samozřejmě musíte soudu předložit s veškerou argumentací, kterou uvádíte, a taktéž důkazy, že vše proběhlo tak, jak uvádíte. Manžel na druhou stranu může předložit soudu jinou představu o vypořádání, pak je na soudu, aby věc spravedlivě posoudil s ohledem na zásadu rovnosti stran a zákonná kriteria, která mu občanský zákoník při sporném vypořádání majetku dává.
Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:
a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.
Takže odpověď na Vaši otázku je tedy bohužel taková, že to nebezpečí tam je.
Máte-li namysli soudní poplatky, tak tam je to postaveno takto:
Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví 2000 Kč
Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o 5000 Kč za každou nemovitou věc a o 15000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.

_

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - dlužník není v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu

Babička půjčila sousedům 135.000 Kč, dodatečně byla sepsána smlouva. Nevím jestli je problém, že je napsaná na dva lidi? Nejsou manželé. Splatili jen několik tisíc Kč, jsou prý v insolvenci (možná v SR), v rejstříku jsem je nenašla (je nějaký spolehlivý insolvenční nebo oficiální státní insolvenční rejstřík na Slovensku? ). Používají auto, hodnota cca. 50.000 Kč, nevím kdo je majitel.
Pokud by exekutor zabavil cca věci za 50 tisíc, tak co ten zbyvající dluh? Exekuční srážky ze mzdy?
Sráží se ze mzdy maximální částka, čili je ponecháno životní minimum nebo kdo o tom rozhoduje? Jaký vliv na to má hypotéka, je třeba ponechat jim i peníze na splátky hypotéky nebo to je zahrnuto v tom životním minimu? Jaký vliv na to má, že smlouva je napsána na 2 lidi a ona bere mateřskou? Je reálné aby uhradili 100% během insolvence? Musíme my něco zaplatit abychom podali návrh na insolvenci? Dále mě napadlo pohledávku prodat, ale nelíbilo se mi, že peníze dostanu až jen v případě vymožení. Čili by je třeba jen zastrašili, nepovedlo by se jim nic vymoci a už by nedali babičce ani nic ze své dobré vůle za to že je udala. Protože teď fakt nevím jak to mají s tou insolvencí a jestli ten náš dluh nakonec nepropadne. Lze to prodat i tak, že dostanu zaplaceno hned třeba 70% výměnou za smlouvu a ostatní už mě nezajímá jestli se jim to podaří dostat nebo ne? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že Vaše babička půjčila peníze dvěma dlužníkům nemá na platnost smlouvy žádný vliv. Jedná se o běžnou záležitost, když na některé ze smluvních stran vystupuje vícero osob.
V insolvenčním rejstříku ČR jsem je taktéž nenašel. Hledal jsem, zda je na Slovensku podobný insolvenční rejstřík, ale našel jsem jen rejstřík týkající se restrukturalizací a konkruzů, navíc, dle informací není v plně v provozu. Tato otázka však může být pro řešení zcela zásadní. Proto bych Vám doporučil, abyste vyhledala advokáta ze Slovenské republiky, který by Vám mohl pomoct, zejména tehdy, pokud jsou dlužníci skutečně v insolvenci.
Pak bude nutné posoudit jaký vliv má tato skutečnost na možnost přihlášení pohledávky Vaší babičky, resp. v jaké fázi se insolvenční řízení nachází. V ČR je to tak, že pokud se věřitel nepřihlásí ve stanovené lhůtě, pak jeho pohledávka nebude uspokojována a v případě oddlužení se navíc stane nevymahatelnou.
Proto se jeví jako vhodné vyhledat odborou právní pomoc přímo na Slovensku.
Pokud je dlužník v insolvenci, považuji za nereálné, aby uhradil 100% svého dluhu. V ČR je právní úprava taková, že dlužník, který žádá o oddlužení musí splatit alespoň 30% přihlášených pohledávek a dlužníci většinou neplní o mnoho víc.
Nyní k dotazům týkajících se vymáhání. Výše částky, která nelze exekučně zabavit je stanovena právním předpisem a vypočítává se na základě mnoha faktorů (místa, kde dlužník bydlí, počet vyživovaných osob atd.). Skutečnost, že dlužník nebdue schopen platit splátky na hypoteční úvěr nemá na exekuci vliv. Pokud nebude plnit hypoteční smlouvu, banka se uspokojí ze zástavy, kterou je zřejmě dům či jiná nemovitá věc. Jinak řečeno splátky hopotéky se nepočítají do částky, která nelze zabavit a ani se k ní nijak nepřihlíží.
Pokud by exekutor zabavil věci za cca 50 000, - Kč, pak si strhne část odměny a nákladů na exekuci a zbytek pošle věřiteli a exekuce bude dál pokračovat.
Nyní k možnosti postoupení pohledávky. Záleží na nabídce jednotlivých inkasních společností. Pokud se po bližším seznámení s případem rozhodnou, že pohledávku Vaší babičky odkoupí za 70% její nominální hodnoty, považoval bych to, vzhledem k situaci, za nabídku, která se neodmítá. Domnívám se, že nabídky inkasních společností budou o mnoho nižší. Nicméně máte jistotu, že obdržíte alespoň něco.
Jak je již uvedeno výše, bez znalosti insovelnčního řízení v SR se nedá určit nejvhodnější postup a tyto informace jsou zcela zásadní pro možnost úspěšného vymáhání pohledávky Vaší babičky.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vyvolání nebezpečné záměny po ukončení pracovního poměru zaměstnancem a založení vlastní konkurenční firmy
- Parazitování na pověsti původního zaměstnavatele po ukončení pracovního poměru zaměstnancem
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Porušování obchodního tajemství po ukončení pracovního poměru zaměstnancem
- Vyvolání nebezpečí záměny - definice, vysvětlení, příklad tohoto nekalosoutěžního obchodního jednání
- Parazitování na pověsti - definice, vysvětlení, příklad tohoto nekalosoutěžního obchodního jednání
- Porušení obchodního tajemství - definice, vysvětlení, příklad tohoto nekalosoutěžního obchodního jednání

Manžel pracoval ve firmě - kalibrační laboratoři, kde z důvodu neshod ukončil pracovní poměr (výpověď 10.2014 z důvodu osobních a střetu zájmu. Ukončení 12.2014). Společně jsme založili firmu konkurenční, taktéž kalibrační laboratoř. Půl roku trvala rekonstrukce a vybavení laboratoře. Od 10. měsíce 2015 začínáme pracovat. Nyní po roce - 10.2015 zaslal bývalý jeho nadřízený (ředitel divize výzvu na odstranění NEKALOSOUTĚŽNÍHO JEDNÁNÍ).
Z vyznačených bodů -
* vyvolání nebezpečné záměny
* parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele
* porušování obchodního tajemství
Z naší strany si nejsme vědomi žádné nekalé činnosti. Avšak z jejich strany parazitování na jménu je prokazatelné.
Jak máme postupovat? Děkuji, Magdaléna

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je vhodné nahlédnout do příslušných ustanovení občanského zákoníku, která definují Vám vytýkané nekalosoutěžní praktiky:
1/ Vyvolání nebezpečí záměny:
Tohoto nekalosoutěžního jednání se dle § 2981 občanského zákoníku dopustí ten, kdo:
- užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem (tzn. konkurentem) ;
- užije zvláštního označení závodu nebo zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo obchodního materiálu závodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závod za příznačné;
- napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon, ledaže se jedná o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která lze na něm požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele.
Je tedy důležité, zda název Vámi provozované kalibrační laboratoře (či jiné její označení) nemůže u zákazníků vyvolat dojem, že se jedná např. o odštěpný závod kalibrační laboratoře, ve které Váš manžel dříve pracoval apod. Totéž se pak týká i označování Vámi poskytovaných služeb (resp. obecně veškerých výkonů, které jsou zákazníky objednávány). To se samozřejmě nevztahuje na označování služeb, které je příznačné právě pro podnikání v oblasti kalibračních laboratoří.

2/ Parazitování na pověsti:
Dle § 2982 občanského zákoníku je parazitováním zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

Tohoto nekalosoutěžního jednání se proto lze dopustit např. (nepravdivým) spojováním vlastní podnikatelské činnosti (resp. vlastních výrobků či služeb) s podnikatelskou činností konkurenta (která je např. v daném oboru již zavedenou a vysoce ceněnou). V tomto ohledu by proto musel Váš manžel např. svým zákazníkům tvrdit, že svou podnikatelskou činnost založil se souhlasem svého bývalého zaměstnavatele či s jeho zvláštní odbornou pomocí apod.

3/ Porušení obchodního tajemství:
Dle § 2985 občanského zákoníku je porušením obchodního tajemství jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:
a/ tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo
b/ vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu (např. průmyslová špionáž).

V tomto ohledu ještě připomínám, že obchodním tajemstvím jsou dle § 504 občanského zákoníku konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Skutečnost, že Váš manžel při své podnikatelské činnosti uplatnil zkušenosti z předchozího zaměstnání, proto ještě nemusí představovat porušení obchodního tajemství. O toto nekalosoutěžní jednání by šlo pouze v případě, kdy by Váš manžel pro sebe využil takové informace, které byly jeho bývalým zaměstnavatelem za obchodní tajemství považovány (a odpovídaly definici dle § 504 občanského zákoníku) a z toho důvodu také chráněny. Pro tyto případy bývají mezi zaměstnanci a zaměstnavateli uzavírány (nejčastěji přímo v pracovních smlouvách) tzv. konkurenční doložky, o čemž se však v dotazu nezmiňujete.
Dle § 2988 občanského zákoníku platí, že osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
Nejste-li si vědoma jakéhokoli nekalosoutěžního jednání ze strany Vašeho manžela, nemusíte se žádného postihu obávat. Lze usuzovat, že doručením předmětného dopisu se bývalý zaměstnavatel Vašeho manžela pouze snaží zastrašit nevítanou konkurenci. Na dopis můžete zareagovat stručnou odpovědí, v níž vyjádříte své přesvědčení o tom, že se Váš manžel žádného z vytýkaných nekalosoutěžních jednání nedopustil.
Bude-li bývalý zaměstnavatel Vašeho manžela trvat na svých požadavcích, bude nucen se v této věci obrátit na soud. Dojde-li skutečně k podání žaloby na Vašeho manžela, doporučuji Vám advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce elektrického sloupu na soukromém pozemku bez věcného břemene - odmítnutí rekonstrukce majitelem pozemku
- Odmítnutí rekonstrukce elektrického sloupu ČEZ majitelem soukromého pozemku

Od 1947 vlastníme nepřetržitě pozemky, na kterých jsou sloupy elektrického vedení a které mají rekonstruovat. Nyní chtějí na nás písemný souhlas s rekonstrukcí. Dle pozemkového úřadu nejsou naše pozemky zatíženy žádným věcným břemenem. Musíme souhlasit s rekonstrukcí, nebo můžeme po firmě ĆEZ vyžadovat zřízení věcného břemene. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vyžadovat zřízení věcného břemene jistě můžete a dokonce bych to ve Vašem případě i doporučovala. Přeci jen dochází k užívání Vašeho majetku bez jakéhokoliv právního titulu. ČEZ má ze zákona povinnost v tomto případě věcné břemeno zřídit.
Vyzvěte proto společnost k nápravě závadného stavu a trvejte na zřízení věcného břemene. Doporučuji také být ve smlouvě o služebnosti co možná nejvíce konkrétní. Předejdete tak případným sporům v budoucnosti.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Vozidlo v depozitu které nelze zprovoznit - jak zabránit aby úředně zaniklo po 1.1.2016?
- Jak zabránit automatické likvidaci v registru vozidel u auta, automobilu v depozitu

Chtěl bych se Vás zeptat, jakým způsobem mám postupovat, pokud mám vozidlo v depozitu, které nelze zprovoznit do 1.1.2016, tudíž by k tomuto dni zaniklo. K tomu nechci aby došlo, protože v roce 2016 chci toto vozidlo znovu užívat. Nevím jak a kde vozidlo nahlásit, ani jaké dokumenty po mne bude úřad vyžadovat. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Trvá-li vyřazení silničního vozidla z provozu déle než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je vlastník vyřazeného silničního vozidla povinen bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností adresu místa, kde je vyřazené silniční vozidlo umístěno a účel jeho využití. Pokud tedy vlastníte vozidlo, které jste nechal dočasně vyřadit z provozu, měl byste do konce roku 2015 nahlásit na úřadě příslušné obce s rozšířenou působností jeho umístění a účel využití. Neznamená to ale automaticky, že by zaniklo. Pokud nepřijdete na úřad nahlásit potřebné informace, vozidlo administrativně zanikne, a již nepůjde přihlásit. Povinnost nahlásit místo a účel využití vozidla vyplývá z novely zákona č. 56/2001 Sb. , o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, která je platná od začátku letošního roku.
Povinnost dostavit se na úřad nejdéle po roce, kdy bylo auto dočasně vyřazeno, však měli motoristé už podle starého zákona. Prodloužit dočasné vyřazení pak mohli jen o dalších půl roku. Zmiňovaná skupina řidičů (vyřadili vozidlo před 1.7. 2013) tedy porušovala své povinnosti i podle dříve platné legislativy. Na to, aby si věc dali do pořádku, dostali motoristé ještě roční přechodné období, to vyprší 31.12. 2015. Změna, která přináší majitelům vozidel větší komfort, je možnost umístit do depozitu automobil na neomezeně dlouhou dobu. Do začátku tohoto roku bylo totiž možné vyřadit vozidlo z registru maximálně na rok. Následně bylo nutné jít na úřad prodloužit lhůtu a za půl roku celý proces absolvovat od začátku.

_ 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused brání vytyčení pozemku a vstupu geodeta - co dělat?
- Soused brání posunu plotu na skutečnou hranici pozemků - jak postupovat?
- Soused nechce pustit geodeta kvůli vyměření pozemků - co dělat?
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neoprávněné užívání cizího pozemku - přestupkové řízení obce, města
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Neoprávněné užívání cizího pozemku - příklad a trest (sankce)

Soused mi brání ve vytyčení hranic mého pozemku a poté postavení plotu (hranice jsou přesně určeny od r. 1931). Pouští psa, na branku dává řetezy, vyhýbá se pozvánkám geodeta na vytyčení hranic pozemku apod. Staré oplocení mého pozemku je postaveno mimo určené hranice o 1,5 metru směrem do mého pozemku a soused všemi možnými způsoby brání, abych plot posunula na hranice svého pozemku a obnovila, protože pak nevyjede z garáže. Část 1,5x13,5 metru neoprávněně vědomě užívá, i když patří k mému pozemku.
Pozemek chci prodat a toto mě v prodeji omezuje a kupci jdou jinam. Obec mi odmítla pomoci. Kam se teď obrátit a jak formulovat danou věc?
Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě se nabízí v zásadě dvě varianty řešení:

1/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1040/1 občanského zákoníku platí, že kdo věc (tedy i nemovitou věc, popř. její část) neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
V této věci se proto můžete obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení nemovité věci (resp. její části), v níž popíšete skutkový stav (a svá tvrzení náležitě doložíte, např. fotodokumentací, kopií katastrální mapy, z níž bude patrná skutečná hranice pozemků apod.) a budete se domáhat, aby soud uložil Vašemu sousedovi povinnost odstranit jím protiprávně zbudovaný plot a jím neoprávněně užívanou část Vašeho pozemku vyklidit. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

2/ Veřejnoprávní varianta:
Svým počínáním se Váš soused mohl dopustit přestupku proti majetku, který dle § 50/1 písm. b) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek. Za tento přestupek může být Vašemu sousedovi uložena pokuta do 15.000,- Kč. V této věci se proto můžete obrátit na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho přestupkovou komisi), kde můžete podat oznámení o přestupku.
Nelze dále vyloučit, že Váš soused se dopustil přestupku proti občanskému soužití, který dle § 49/1 písm. c) zákona o přestupcích spáchá ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 20.000,- Kč). Pro učinění závěru o ne/spáchání tohoto přestupku by však bylo nutné znát více podrobností.
Pokud soused zbudoval na Vašem pozemku plot (kterým „odřízl“ část Vašeho pozemku), můžete se obrátit rovněž na místně příslušný stavební úřad, kde můžete iniciovat zahájení řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), neboť pro realizaci stavby plotu na Vašem pozemku nezískal soused Váš souhlas a jedná se tudíž o tzv. černou stavbu.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba udírny - vzdálenost od plotu, zídky
- Stavba udírny a stavební ohláška, stavební povolení - je potřeba?
- Je potřeba stavební ohlášení nebo povolení na udírnu?
- Stavební povolení na udírnu - je potřeba nebo stačí ohláška?
- Stavby bez nutnosti stavebního povolení
- Na jaké stavby není nutné stavební povolení - příklady

Chtěl bych na své zahradě postavit zděný uďák (udírnu) o vnějších půdorysných rozměrech 100 x 100 cm, vysoký asi 2 m (umístěný nejméně 20 m od domu - řadovky).
Chci se zeptat je-li určen nějaký odstup od hranice pozemku (mám představu tak půl metru, střešní okap samozřejmě nebude za plot) a mám-li podat nějaké oznámení stavby, komu a za kolik Kč.
Děkuji, Ondřej

ODPOVĚĎ:
Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona není zapotřebí územní rozhodnutí (o umístění stavby), ani územní souhlas (jako zjednodušená forma územního rozhodnutí) mimo jiné v případech staveb:
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepených nejvýše do hloubky 3 m,
- umístěných na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- souvisejících nebo podmiňujících bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- nesloužících k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- které nejsou jaderným zařízením,
- které nejsou stavbou pro podnikatelskou činnost,
- které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací,
- které jsou umisťovány v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m,
- přičemž plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Všechny shora uvedené podmínky musí být splněny současně (ve Vámi popsaném stavebním záměru by tedy bylo nezbytné zachovat dvoumetrovou odstupovou vzdálenost od hranice pozemků). Dojde-li ke splnění všech shora vyjmenovaných podmínek, nebude k výstavbě udírny zapotřebí územní rozhodnutí ani územní souhlas, přičemž nebude vyžadováno ani stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu (jak vyplývá z § 103/1 písm. a) stavebního zákona). V tomto případě by tedy bylo možné realizovat Váš stavební záměr zcela bez ingerence stavebního úřadu (a tudíž samozřejmě i bez úhrady jakéhokoli správního poplatku).

Pokud byste chtěl zbudovat udírnu méně než 2 m od hranice pozemků, bude zapotřebí vydání územního souhlasu. Územní souhlas postačí (dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 1 stavebního zákona) v případě staveb:
- o jednom nadzemním podlaží,
- do 25 m2 zastavěné plochy,
- do 5 m výšky,
- nepodsklepených,
- neobsahujících obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- nesloužících k ustájení nebo chovu zvířat,
- nesloužících k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů,
- které nejsou jaderným zařízením.

Při splnění všech těchto podmínek bude pro výstavbu udírny zapotřebí toliko územní souhlas (stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí nebude). Pro vydání územního souhlasu je mimo jiné zapotřebí obstarat si souhlas všech dotčených sousedů.
V tomto případě by bylo možné zařadit udírnu do následujících kategorií pro vyměření správního poplatku (a to dlečásti I položky 17 odst. 1 písm. c) nebo e) přílohy zákona o správních poplatcích) :
- stavba, která plní doplňkovou funkci ke stavbě pro bydlení (s výjimkou stavby garáže) – správní poplatek 500, - Kč,
- stavba, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení – správní poplatek 1.000,- Kč
(bude-li ve Vašem případě vydán územní souhlas, snižuje se správní poplatek na polovinu)
Pro vyjasnění konkrétních podmínek pro realizaci Vašeho stavebního záměru Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat.

_

PRÁCE-BEZPEČNOST, OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A PRACOVNÍ ÚRAZY
- Pád při zalévání květin v kanceláři v pracovní době - jde o pracovní úraz?
- Zranění při zalévání květin v kanceláři v pracovní dobu - jde o pracovní úraz?

21.8.2015 jsem v práci ke konci pracovní doby zalévala květinu na skříni. Stála jsem na židli a spadla jsem z ní. Zlomila jsem si 2x pánev (stydlou kost) a zápěstí na levé ruce. Pracuji jako administrativní referent (sekretatiát ředitele+personalista+co je potřeba). Je možné tento úraz uznat jako pracovní? Zaměstnavatel mi ho neuznal. Děkuji, Valtrová Jarmila

ODPOVĚĎ:
Jelikož k Vašemu úrazu došlo dne 21. 8. 2015, bude nutné aplikovat na Váš případ zákoník práce v jeho znění do 30. 9. 2015 (k 1. 10. 2015 totiž došlo v oblasti pracovních úrazů k novelizaci zákoníku práce).
Dle § 380/1 zákoníku práce (ve znění do 30. 9. 2015) je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že definice pracovního úrazu je od 1. 10. 2015 zakotvena v § 271k/1 zákoníku práce, přičemž po obsahové stránce nedošlo v chápání tohoto pojmu k žádné změně.
Jelikož pád ze židle (s následky zlomenin) lze bezesporu považovat za poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, bude při úvaze o tom, zda se jedná o pracovní úraz či nikoli rozhodující, zda k tomuto poškození zdraví došlo a/ při plnění pracovních úkolů nebo b/ v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Co se rozumí „plněním pracovních úkolů“ je vymezeno v § 273 zákoníku práce, který stanoví, že:
- plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr;
- plněním pracovních úkolů je dále jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty;
- plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců;
- plněním pracovních úkolů je rovněž činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy zaměstnance, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele;
- plněním pracovních úkolů je i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

S ohledem na druh práce, kterou pro zaměstnavatele vykonáváte předpokládám, že zalévání květin (resp. jiná péče o zeleň v kancelářských prostorách) není uvedena ve Vaší pracovní smlouvě (popř. není vymezena v náplni práce, pokud Vám byla zaměstnavatelem vydána).
Pokud jste se však o květiny v kancelářských prostorách starala běžně a jednalo se o květiny zaměstnavatele (resp. květiny, které byly v těchto prostorách umístěny se souhlasem zaměstnavatele), přičemž péči o tyto květiny Vám zaměstnavatel výslovně nezakázal, bylo by možné uvažovat o aplikaci předposlední odrážky (výše), tzn. , že péče o květiny představovala Vaší vlastní iniciativu ve prospěch zaměstnavatele. Bylo-li tomu skutečně tak, bude možné poškození Vašeho zdraví kvalifikovat jako pracovní úraz.
V současné chvíli se proto můžete obrátit na zaměstnavatele s písemnou výzvou k přehodnocení jeho stanoviska a uznání poškození Vašeho zdraví jako pracovního úrazu (přičemž zaměstnavatele v této výzvě upozorněte na shora citovaná ustanovení zákoníku práce). Jeden stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte zaměstnavateli prokazatelným způsobem (tzn. osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka či doporučeně s dodejkou).
Nebude-li zaměstnavatel ochoten své stanovisko přehodnotit ani na základě Vaší výzvy, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
V této věci můžete kontaktovat rovněž místně příslušný oblastní inspektorát práce: http://www.suip.cz/
který může u zaměstnavatele provést kontrolu řádného prošetření pracovního úrazu. V tomto ohledu však připomínám, že Váš spor se zaměstnavatelem je ryze soukromoprávní povahy, tzn. že výsledek případné kontroly oblastním inspektorátem práce (která má charakter ryze veřejnoprávní) nebude mít na ne/uznání poškození Vašeho zdraví jako pracovního úrazu žádný přímý vliv (je však pravdou, že výsledek případné kontroly může, ovšem nemusí, přispět k přehodnocení stanoviska Vašeho zaměstnavatele).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Školní jídelna zakazuje vynášení potravin z jídelny - může to chtít po strávnících?
- Právní předpis zakazující vynášení baleného jídla ze školní jídelny
- Zákaz vynášení jídla ze školní jídelny a zákony - může to jídelna vyžadovat?

Jsem učitelka na základní škole. Ve škole máme vývařovnu s jídelnou. Bylo nám řečeno, že všechno, co jsme dostali k obědu musíme zkonzumovat v jídelně a nic z jídelny nevynášet. Mnohé obědy však kromě teplého jídla obsahují jogurt, müsli tyčinku či ovoce. Existuje nějaký předpis či vyhláška, kde se zakazuje vynášení jídla nebo je to jen nějaký vnitřní předpis? Vždyť v dnešní době i restaurace zabalí nezkonzumované jídlo s sebou. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz je zapotřebí hledat zejména ve vyhlášce o školním stravování (vyhl. č. 107/2005 Sb. , v platném znění).
Dle § 4/1 písm. a) a c) vyhlášky o školním stravování se rozumí:
- hlavními jídly oběd a večeře,
- obědem polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce).

Klíčovým ustanovením je v této souvislosti § 2/9 vyhlášky o školním stravování, dle něhož konzumují strávníci jídla podávaná v rámci školního stravování v provozovnách školního stravování (nebo v provozovnách jiné osoby poskytující stravovací služby).
Provozovnou školního stravování se rozumí každý samostatný soubor místností a prostor, v němž jsou uskutečňovány stravovací služby školní jídelny, školní jídelny - vývařovny nebo školní jídelny – výdejny.
Zařízení školního stravování může ve výjimečných případech (při splnění požadavků v oblasti ochrany veřejného zdraví) zabezpečovat školní stravování mimo prostory zařízení školního stravování.
Ze znění dotazu předpokládám, že Vaše otázka směřuje na případy těch strávníků školní jídelny, kterými jsou učitelé (popř. jiní zaměstnanci školy). V této souvislosti je nezbytné poukázat na § 122/2 školského zákona (zák. č. 561/2004 Sb. , v platném znění), dle něhož představuje školní stravování jednu z forem hmotného zabezpečení žáků základních škol, tzn. že o školní stravování se jedná pouze v těch případech, kdy jsou strávníky školní jídelny žáci školy. Jsou-li naopak strávníky školní jídelny učitelé (či jiní zaměstnanci školy), nemůže se o školní stravování jednat a vyhláška o školním stravování se na tyto strávníky nevztahuje.
Vyžadování konzumace veškerého obdrženého jídla přímo v provozovně školní jídelny po dospělých strávnících by bylo ostatně poměrně absurdní. Porušením tohoto „pokynu“ (který však nemá oporu v platné právní úpravě) proto učitelé (či jiní zaměstnanci školy) neporuší právní předpisy ani se nedostanou do rozporu s plněním svých pracovních úkolů.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu vyslovuji domněnku, že rovněž vyžadování konzumace veškerého obdrženého jídla přímo v provozovně školní jídelny po žácích školy není v souladu s vyhláškou o školním stravování. Účelem shora uvedeného § 2/9 vyhlášky o školním stravování je bezpochyby dodržení hygienických a bezpečnostních pravidel pro konzumaci hlavního jídla v případě nezletilých žáků (tedy de facto ochrana jejich zdraví). Je-li však součástí obdrženého jídla např. ovoce či sušenka, které je možné bez porušení jejich hmotné podstaty a ovlivnění jejich hygienické nezávadnosti bez potíží z provozovny školní jídelny odnést a zkonzumovat kdekoli jinde, je lpění na znění předmětného ustanovení vyhlášky o školním stravování přinejmenším protismyslné (a rozchází se s účelem § 2/9 vyhlášky o školním stravování).

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Nezdařená laserová operace očí - reklamace, vrácení peněz, odškodnění, náklady na čočky, brýle
- Reklamace laserové operace očí a vrácení peněz, odškodnění, náklady na čočky, brýle
- Reklamace laserové operace očí a vrácení peněz, náhrada škody a dalších výdajů
- Odškodnění za neúspěšnou laserovou operaci očí (krátkozrakost, astigmatismus)

09/2013 jsem podstoupil na oční klinice laserovou operaci levého oka za 19 tis. KČ-nejšetrnější metodou tzv. „RELEXSMILE“ k odstranění KRÁTKOZRAKOSTI (před operací jsem měl: - 3,75 dioptrie do dálky) + k odstranění ASTIGMATISMU (= neostré vidění), kdy se tato operace, i dle pouze ústního sdělení tamních lékařů, nezdařila dle očekávání (příčinu toho neúspěchu mi tito lékaři neřekli). Po té operaci mám na L oku: +1,0 dioptrie DALEKOZRAKOST + i přetrvávající astigmatismus. Na té klinice mi nabídli bezplatnou REOPERACI, ta je ale možná pouze starou metodou, která je rizikovější, než výše uvedená metoda „RELEXSMILE“, kdy toto jsem proto odmítl. Nyní musím nosit na levé oko + 1,0 dioptr. kontaktní čočky, které si platím je ze svého-operace nesplnila svůj účel. Závěry o ne zcela povedené operaci mi potvrdili i 3 oční lékařů, ústně. Mohu po klinice žádat: ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY/REKLAMACI
ZÁKROKU+VRÁCENÍ 50% PENĚZ ze zaplacené částky za uved. výkon?? (Nežádám nic jiného). A) DOKDY JE PROMLČECÍ LHŮTA TÉTO VĚCI? B) MOHU ŽÁDAT 50% ZPĚT ZE ZAPL. ČÁSTKY, NEBO CO LZE ŽÁDAT? Děkuji, Novák

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že s předmětným poskytovatelem zdravotních služeb jste uzavřel tzv. nepojmenovanou smlouvu (dle § 51 starého Občanského zákoníku), neboť právní úprava v roce 2013 neznala žádný smluvní typ, který by bylo možné vztáhnout na poskytování zdravotních služeb. Tato smlouva mohla být mezi Vámi a poskytovatelem zdravotních služeb uzavřena i ústně, popř. ve formě potvrzení Vaší objednávky apod.
Smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí určité zdravotní služby (nehrazené ze systému veřejného zdravotního pojištění), byla soudní praxí nejčastěji vykládána analogicky dle ustanovení starého Občanského zákoníku o opravě nebo úpravě věci. Konkrétně pak platilo, že:
- zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době (§ 653/1 starého Občanského zákoníku) ;
- záruční doba je tři měsíce, není-li sjednána nebo zvláštními předpisy stanovena jinak (§ 654/1 starého Občanského zákoníku) ;
- práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční době; jinak zaniknou (§ 655/2 starého Občanského zákoníku).

K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku ze dne 29. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1050/2012:
http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/nahrada-skody-odpovednost-za-vady-a-lidske-telo-93170.html
I pokud by byla na případ poskytnutí zdravotních služeb aplikována ustanovení o „běžné“ smlouvě o dílo, činila v těchto případech záruční doba pouze 6 měsíců (§ 646/1 ve spojení s § 649 starého Občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že pacient představuje při poskytování zdravotních služeb jednoznačně slabší smluvní stranu (minimálně z důvodu nedostatečných medicínských znalostí), bylo by možné aplikovat na Vámi popsaný případ ta ustanovení starého Občanského zákoníku, která zohledňují postavení spotřebitele při nákupu zboží v obchodě (byť tento výklad je pro svou značnou extenzivitu sporný). Dle § 612/2 starého Občanského zákoníku totiž bylo možné tato ustanovení vztáhnout rovněž na případy spotřebitelských smluv o zhotovení věci na zakázku. Dle § 620/1 starého Občanského zákoníku činila záruční doba 24 měsíců.
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že Vaše právo z vad poskytnutých zdravotních služeb již s největší pravděpodobností zaniklo, neboť i nejdelší z výše uvedených dob, 24 měsíců, již od měsíce září 2013 uplynula. To samozřejmě neplatí, pokud Vám poskytovatel zdravotních služeb poskytl záruční dobu delší (což však z dotazu nevyplývá).
I pokud by Vám nyní poskytovatel zdravotních služeb vrátil část ceny operačního zákroku, jednalo by se na Vaší straně o tzv. bezdůvodné obohacení, neboť Vaše právo na toto plnění již (ze zákona) zaniklo (není tedy pouze promlčeno, nýbrž z právního hlediska vůbec neexistuje), které byste byl povinen vrátit.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pronájem chaty, chalupy a poplatek OSA (ochranný svaz autorský), INTEGRAM, DILIA
- Autorské poplatky při pronájmu chaty, chalupy s televizí a rádiem, rozhlasem
- Poplatky OSA, INTEGRAM, DILIA při pronájmu chaty, chalupy s televizí a rádiem, rozhlasem

Jsem vlastníkem chalupy, zkolaudované jako rekreační objekt, nabízím ji i na pronájem bez jakýchkoliv dalších služeb. Cca 5 x ročně ji někomu pronajmu. Dostal jsem v pátek 2.10.2015 upozornění od OSA / ochranný svaz autorský / na nutnost uzavřít licenční smlouvu o veřejném provozování chráněných děl. V chalupě je TV a rozhlasový př. Je prosím jejich požadavek oprávněný, pokud se jedná pouze o pronájem chalupy? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčovou otázka, zda je možné umístění rozhlasového/televizního přijímače do pronajímané chalupy považovat za zpřístupnění díla veřejnosti (tj. užití takového díla ve smyslu § 12/4 písm. f) autorského zákona).
Pojem veřejnosti se obvykle vymezuje jako individuálně neurčený okruh osob, který je však s přihlédnutím ke konkrétnímu způsobu užití díla možné interpretovat rovněž jako okruh osob individuálně určených. V této souvislosti je nutné rozlišovat mezi užitím díla pro vlastní (osobní) potřebu a mezi užitím veřejným, o které jde vždy, přesahuje-li užití díla rámec soukromí fyzické osoby.
Přestože se jedná o problematiku do jisté míry spornou, domnívám se, že rovněž v případě umístění rozhlasového/televizního přijímače v pronajímané chalupě bude nutné hradit poplatky příslušnému kolektivnímu správci autorských práv. Určujícím je v této souvislosti okruh osob, kterým má být dílo vysílané rozhlasem či televizí zpřístupňováno a účel tohoto zpřístupňování.
Přestože v případě pronajímání chalupy bude okruh osob určený v podstatě individuálně (tj. nájemce chalupy), lze usuzovat, že s ohledem na možnou proměnlivost okruhu takových osob, nemožnost zabránit přístupu třetích osob k rozhlasovému/televiznímu přijímači a skutečnosti, že nájemce chalupy není zpravidla členem okruhu soukromí pronajímatele, bude nutné hodnotit umístění rozhlasového/televizního přijímače jako provozování rozhlasového či televizního vysílání dle § 23 autorského zákona (ve spojení s § 18/1 a 2 autorského zákona).
V tomto ohledu je však nezbytné si uvědomit, že příslušným kolektivním správcem autorských práv je zejména společnost Intergram:
www.intergram.cz 
která hájí práva výkonných umělců a autorů zvukových, obrazových a audiovizuálních děl.
Poplatky společnosti OSA bude nutné hradit zejména v případě, že pomocí rozhlasového/televizního přijímače (popř. jiného zařízení) zpřístupníte nájemci chalupy rozmnoženinu autorského výkonu dle § 20/1 autorského zákona (§ 71/2 autorského zákona), a to např. pouštěním hudby z originálního CD (které je Vaším vlastnictvím) apod. V tomto ohledu Vám proto doporučuji kontaktovat společnost OSA a vyzvat ji k objasnění jejího právního nároku na úhradu poplatků (tzn. k uvedení, za jakých podmínek budete k úhradě poplatků povinen).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 3/1 a 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem rozhlasového/televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní rozhlasový/televizní přijímač. Poplatníkem těchto poplatků je rovněž ta fyzická osoba, která rozhlasový/televizní přijímač drží nebo ho užívá z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc, aniž by byla jeho vlastníkem. Dle § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí poplatník, který je fyzickou osobou, rozhlasový/televizní poplatek z jednoho rozhlasového/televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více.
Tvoří-li tedy vybavení Vaší chalupy jeden nebo více rozhlasových/televizních přijímačů a budete-li chalupu pronajímat na dobu delší než 1 měsíc, stane se po tuto dobu poplatníkem rozhlasového/televizního poplatku nájemce chalupy. V případě, že byste chalupu pronajímal na dobu kratší než 1 měsíc, nebude nutné, abyste rozhlasový/televizní poplatek platil (samozřejmě za předpokladu, že tyto poplatky platíte z rozhlasových/televizních přijímačů, které máte doma).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavění parkoviště obcí hned u hranice soukromého pozemku - je nějaká povinná vzdálenost od hranice pozemků?
- Stavění parkoviště městem hned u hranice soukromého pozemku - je nějaká povinná vzdálenost od hranice pozemků?
- Vytvoření parkoviště obcí u hranice soukromého pozemku - vzdálenost od hranice soukromého pozemku podle zákona
- Vytvoření parkoviště městem u hranice soukromého pozemku - vzdálenost od hranice soukromého pozemku podle zákona

Obecní úřad hned za naší stodolou staví parkoviště, bez nějakého prostoru mezi stodolou a parkovištěm je to namáčkle na zdi mohu s tím něco dělat? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že parkoviště je v současné chvíli již budováno, předpokládám, že územní a stavební řízení ve věci tohoto stavebního záměru již proběhlo. Vzhledem k tomu, že jste vlastníkem pozemku bezprostředně sousedícího s pozemkem, na kterém se staví parkoviště, byl jste účastníkem územního a stavebního řízení a v rámci těchto řízení jste mohl proti stavebnímu záměru vznášet své námitky.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste byl stavebním úřadem o zahájení územního a stavebního řízení vyrozuměn. Nelze vyloučit, že pro velký počet účastníků územního a stavebního řízení byla příslušná oznámení uveřejňována pouze veřejnou vyhláškou (tedy hromadně na vývěsce stavebního úřadu).
V první řadě Vám lze doporučit navštívit místně příslušný stavební úřad a o výstavbě parkoviště se zde podrobně informovat. Pokud jste nebyl o zahájení územního a stavebního řízení stavebním úřadem informován, dotažte se, z jakého důvodu se tak stalo.
Zjistíte-li při návštěvě stavebního úřadu, že jste o zahájení územního a stavebního řízení nebyl informován, přestože jste se stal účastníkem těchto řízení, budete oprávněn vznést své námitky dodatečně.
Dle § 1004 občanského zákoníku platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. obtěžování nadměrnou prašností, hlučností apod.), může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Tohoto zákazu se však držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem (tedy v územním a stavebním řízení), neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
V tomto ohledu je proto velmi důležité, zda jste se skutečně stal účastníkem územního a stavebního řízení, popř. proč jste v rámci těchto řízení nevznesl své námitky.
Dle § 1020 občanského zákoníku dále platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Toto ustanovení se však nepoužije, pokud si soused-stavebník pro svůj stavební záměr opatřil příslušné přivolení stavebního úřadu (např. stavební povolení), v těchto případech lze aplikovat shora zmíněný § 1004 občanského zákoníku.
Rozhodnete-li se proti výstavbě parkoviště zakročit s využitím některého ze shora uvedených ustanovení občanského zákoníku, doporučuji Vám v této souvislosti využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz 

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zajištění hasicího přístroje v garáži - platí ho pronajímatel nebo majitel garáže?
- Kdo kupuje hasicí přístroj do garáže - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- V pronajímané garáži není hasicí přístroj - musí ho pořídit pronajímatel nebo nájemce garáže?
- V nájemní garáži není hasicí přístroj - musí ho pořídit pronajímatel nebo nájemce garáže?
- V garáži v nájmu není hasicí přístroj - musí ho pořídit pronajímatel nebo nájemce garáže?

Kdo má koupit - zajistit do garáže v panelovém domu hasící přístroje. Pronajímatel nebo nájemník? V nemovitosti jsou umístěné tři garáže. Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Základní pravidla požární ochrany jsou v tomto ohledu zakotvena v zákonu o požární ochraně (zák. č. 133/1985 Sb. , v platném znění), dle jehož § 17/1 písm. d), e) a f) je každá fyzická osoba povinna:
- obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,
- zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,
- vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce.

Tato obecná pravidla jsou konkretizována vyhláškou o požární prevenci (vyhl. č. 246/2001 Sb. , v platném znění), a to zejména v jejím § 2, dle něhož platí, že:
- množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními (kterými jsou samozřejmě i hasicí přístroje) vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem,
- množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti),
- v prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle předchozích odrážek, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň:
a/ na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
b/ na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
c/ pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2),
- v případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům vyhlášky, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
Požadavky na množství a rozmístění hasicích přístrojů by tudíž měly být pro každou budovu (ať už se jedná o rodinný či bytový dům či stavbu pro podnikání či jiné účely) primárně stanoveny v projektové dokumentaci takové stavby. Projektová dokumentace pak musí v tomto ohledu dodržet požadavky vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb (vyhl. č. 23/2008 Sb. , v platném znění).
Jsou-li Vámi zmiňované garáže předmětem nájmu, lze v obecné rovině vycházet z § 2205 občanského zákoníku, dle něhož nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:
- přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
- udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
- zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Absence hasicích přístrojů (které musí být v prostorech garáží dle projektové dokumentace, rozhodnutí stavebního úřadu a příslušných právních předpisů umístěny), by mohla být kvalifikována jako vada předmětu nájmu, k jejímuž odstranění je pronajímatel (na výzvu nájemce) povinen.
Pokud tedy mezi pronajímatelem a nájemcem nedošlo v otázce pořízení hasicích přístrojů ke zvláštní dohodě (vtělené např. do nájemní smlouvy, popř. se může jednat i o ústní dohodu), je k pořízení hasicích přístrojů a jejich umístění do pronajatých prostor povinen pronajímatel (jako vlastník předmětu nájmu).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vzdálenost ohradníků dobytka od hranice obydlí, obytné zóny (znečištění studny)
- Znečištění studny od dobytka - vzdálenost ohradníku od pozemků soukromých osob
- Znečištění spodních vod od dobytka - vzdálenost ohradníku od pozemků soukromých osob
- Znečištění spodních vod splašky - vzdálenost ohradníku dobytka od pozemků soukromých osob

Na pronajatém poli staví oplocení pro krávy a koně. Bylo tomu tak i poslední roky. Ohradník byl asi 5 m od plotu. Jedná se o to, aby nebyly znečištěny studny, které jsou na pozemcích pod loukou, která je na svahu a při větších deštích a tání voda teče po povrchu na náš i ostatní pozemky. Dnes posunuli ohradníky asi 2 m od našeho plotu. Je zákonem stanovená vzdálenost el. ohradníku pro chov dobytka od obydlí, studní atd. Musí mít stavební povolení a vyjádření vlastníků sousedních pozemků? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis odstupovou vzdálenost elektrického ohradníku od ostatních pozemků či staveb výslovně nestanoví. Vámi popsaná situace je nicméně řešitelná v zásadě dvěma způsoby:
1/ Veřejnoprávní varianta:
V obecné rovině dle § 18/5 stavebního zákona platí, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření mimo jiné pro zemědělství. Tyto stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Povinnost oplotit pozemek z důvodu zamezení volnému pohybu zvířat je zakotvena v § 24c písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění).
Co se týče otázky, zda je k instalaci elektrického ohradníku zapotřebí nějaké přivolení stavebního úřadu, platí dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona, že pro výstavbu oplocení (za které lze bezpochyby považovat i elektrický ohradník) je zapotřebí územní souhlas (v tomto případě územní souhlas s umístěním stavby). Pro vydání územního souhlasu je pak mimo jiné zapotřebí získat souhlasy všech dotčených sousedů.
Před vydáním územního souhlasu je stavební úřad povinen vzít v úvahu rovněž obecná pravidla pro odstupy staveb, zakotvená v § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle tohoto ustanovení musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí.
V současné chvíli proto můžete navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde, zda byl pro výstavbu elektrického ohradníku vydán územní souhlas (a pakliže ano, jak je možné, že nebyl před vydáním územního souhlasu získán Váš souhlas, resp. souhlasy všech dotčených sousedů).
Zjistí-li stavební úřad na Váš podnět, že došlo k výstavbě elektrického ohradníku bez předchozího vydání územního souhlasu, zahájí řízení o odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona. V rámci tohoto řízení bude stavebník elektrického ohradníku oprávněn požádat stavební úřad o tzv. dodatečné povolení stavby (k čemuž bude opět zapotřebí Váš souhlas). V rámci řízení o dodatečném povolení stavby pak bude možné, abyste vznesli např. požadavek na zachování větší odstupové vzdálenosti elektrického ohradníku od Vašich pozemků a staveb.

2/ Soukromoprávní varianta:
V tomto ohledu se Vám nabízí několik institutů občanského zákoníku, s jejichž pomocí se můžete domáhat přerušení stavby elektrického ohradníku či jeho změny:
- dle § 1004 občanského zákoníku platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (k tomu více níže) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (ve Vašem případě však předpokládám, že ke správnímu, tedy územnímu, řízení vůbec nedošlo) ; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla;
- dle § 1013 občanského zákoníku je vlastník (nutno tedy aplikovat na vlastníka, nikoli na nájemce pozemku) povinen zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo (ve Vašem případě však žádné úřední povolení chovu dobytka, jako provozu závodu, nepředpokládám) ;
- dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (co se míní „těsnou blízkostí společné hranice pozemků“ občanský zákoník nestanoví, bude proto vždy záležet na konkrétních podmínkách).

S odkazem na některé ze shora uvedených ustanovení občanského zákoníku se proto můžete po vlastníkovi sousedního pozemku, resp. po nájemci tohoto pozemku domáhat, aby byl elektrický ohradník např. posunut dále od Vašich pozemků a staveb. Nebude-li v této věci dohoda možná, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Kolemjdoucí vyfotil atrapu kamery a dal na facebook že jde o kameru - jak se může bránit majitel nemovitosti?
- Informování o atrapě kamery na facebooku - jak se může bránit majitel nemovitosti?

Po několika krádežích jsme si 2012 na doporučení Policie namontovali na rodinný dům atrapy kamer, které se osvědčily. V 08/2015 si známý "dobrák" jednu kameru vyfotil a foto úmyslně zveřejnil na facebooku-oficiálních stránkách obce s komentářem, že se jedná o atrapu a že tak učinil z profesionálního zájmu. Do dnešního dne se s tím každý může seznámit, stačí kliknout na stránky obce. Neodporuje takové zveřejnění bez svolení majitele zákonům? Nenese za to odpovědnost obec, zvlášť když jsem jí na to upozornil? Jak se mohu bránit?
Děkuji, Jarmil

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že soukromí člověka požívá právní ochrany.
Toto pravidlo je dále rozvedeno v § 86 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod;
- zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Člověk, jehož osobnost (tedy i právo na ochranu jeho soukromí) byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).
Vyfotografováním části Vašeho domu a uveřejněním této fotografie bylo bezpochyby zasaženo do práva na ochranu Vašeho soukromí. Z tohoto důvodu Vám svědčí práva dle předchozího odstavce, která Vám doporučuji uplatnit jak vůči Vašemu známému, tak (a to především) vůči obci, která má faktickou kontrolu nad zveřejněnou fotografií (a může jí nejsnáze z internetu odstranit).
Nebude-li obec ochotna odstranit předmětnou fotografii ze svého facebookového profilu na základě Vašeho dopisu (jehož jeden podepsaný stejnopis si ponecháte a druhý doručíte obci prokazatelným způsobem, tzn. doporučeně s dodejkou), nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud.
Chcete-li dodat svému dopisu na důrazu, můžete si jej nechat zpracovat advokátem: www.advokatikomora.cz
a to jako tzv. předžalobní výzvu. Lze předpokládat, že výzva vytištěná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, v níž bude důrazně a pod pohrůžkou podání žaloby požadováno okamžité stažení předmětné fotografie z internetu, s poukazem na relevantní ustanovení občanského zákoníku a související judikaturu, zapůsobí na obec mocnějším dojmem. Nutno však dodat, že za tuto právní službu budete nucen uhradit advokátovi odměnu. Tuto odměnu, jako náklad hájení Vašich práv, bude možné vymáhat po Vašem známém, který celou situaci způsobil.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Prohlášení vlastníků o společných částech domu - postup (dům s bytovými jednotkami)
- Co je společná část domu SVJ - vysvětlení, příklad, definice
- Co patří do společné části domu SVJ podle zákona
- Jak vymezit společné části domu u domu rozděleného na bytové jednotky?

Dům je momentálně v ideálním vlastnictví dvou vlastníků a chceme jej rozdělit na bytové jednotky. Dohodou bylo určeno, že budeme spravovat první patro +půdní prostory a druhý vlastník přízemí a sklepní část. Půdní prostor jsme přestavěli na půdní byt a zkolaudovali jej. Druhý vlastník přestavěl sklepní prostor na nebytovou kancelář a zkolaudoval. Jelikož se jedná o starý dům z roku 1930, byl postaven a původně „kolaudován“ bez izolací (bez izolací střechy a bez izolací sklepa). Rádi bychom do prohlášení vlastníka uvedli, že společnými částmi domu jsou mimo jiné pouze: U střechy pouze nosnou konstrukci pod krytinu a střešní krytinu včetně klempířských částí. U základů ve sklepním prostoru pouze nosné a základové zdivo dle původní kolaudace. Izolace by si vždy platil a spravoval vlastník související jednotky. Dům byl původně bez izolací a fungoval bez závad. Izolace půdních prostor jsme
platili a tudíž považujeme za správné, aby druhý vlastník si provedl a spravoval své dodatečné izolace na vlastní náklady. Je ze zákona možné uvést toto rozdělení do prohlášení? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1160 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění) platí, že:
- společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům bytových jednotek společně;
- společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu; to platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

Problematika vymezení společných částí domu je konkretizována nařízením vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (nař. č. 366/2013 Sb. , v platném znění), dle jehož § 5/1 písm. a) a b) jsou společnými částmi domu:
- vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,
- střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních.

Pro řešení Vámi popsaného případu je ještě vhodné upozornit na § 5/2 a 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, který určuje, že:
- společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt (i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce), dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách;
- podlahy jsou společnými částmi domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.

Shora uvedené lze shrnout tak, že občanský zákoník (resp. jej provádějící nařízení vlády) počítá s tím, že izolace je společnou částí domu. V případě střešní izolace je to uvedeno výslovně, v případě izolace sklepa to lze dovodit ze znění příslušných ustanovení nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Na tomto místě je však nezbytné připomenout, že ani ustanovení občanského zákoníku, ani ustanovení nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, nemají donucující charakter, tzn. že vymezení společných částí domu v těchto právních předpisech má povahu vyvratitelné právní domněnky. Od těchto ustanovení se tedy lze odchýlit (samozřejmě při zachování zásady, že společnou částí domu zůstanou ty jeho stavební části, které jsou podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky).
Dle § 1166/1 písm. b) bodu 2 občanského zákoníku se při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám v prohlášení (které musí být výsledkem dohody spoluvlastníků domu) uvedou alespoň údaje o jednotce, zejména určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky.
Střešní a sklepní izolace tak může být v prohlášení spoluvlastníků domu:
1/ prohlášena za nikoli společnou část domu, nýbrž za součást každé jednotlivé jednotky (která s příslušnou částí izolace „sousedí“),
2/ prohlášena za společnou část domu, přičemž jednotlivé části izolace však budou vyhrazeny do výlučného užívání jednotlivých vlastníků jednotek (tuto variantu považuji s ohledem na stavebně-technický účel izolace, která je spíše společnou částí domu, za vhodnější)
V souvislosti s variantou ad 2/ připomínám, že:
- dle § 1175/2 občanského zákoníku je vlastník jednotky povinen udržovat svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; to platí i o společných částech, které má vlastník jednotky vyhrazeny ve výlučném užívání;
- dle § 1180/1 občanského zákoníku nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech; slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v budoucnu je možné prohlášení změnit, a to buď ve formě odstranění jeho vady (§ 1168 občanského zákoníku) či jeho změnou (§ 1169 občanského zákoníku).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Obec podmiňuje stavbu rodinného domu zpevněním obecní cesty za hranicí soukromého pozemku - může to chtít?
- Může obec vyžadovat zpevnění obecní cesty od občana (podmínka přidělení stavebního povolení)
- Podmínka k vydání stavebního povolení na dům: zpevnění obecní cesty na náklady občana
- Město podmiňuje stavbu rodinného domu zpevněním obecní cesty za hranicí soukromého pozemku - může to chtít?
- Může město vyžadovat zpevnění obecní cesty od občana (podmínka přidělení stavebního povolení)

Při projednávání stavebního povolení na stavbu rodinného domku na SÚ (stavebí úřad) nastal problém s příjezdovou komunikací. Stavební pozemek sousedí s cestou ve vlastnictví obce, v katastru je vedena jako ostatní komunikace a je využívána převážně zemědělskou technikou. Povrch této komunikace je prašný, nezpevněný a SÚ požaduje abych tuto komunikaci zpevnil, nejlépe zadláždil. Tato příjezdová komunikace navazuje na komunikaci, na které je bytová zástavba a její povrch je rovněž prašný a nezpevněný (tam jim to nevadí). Obec v současné době staví čictičku a vodovod, tak na komunikace nemá prosředky. Stavební úřad odmítá dát stavební povolení bez zpevněné příjezdové cesty.
Prosím o radu jak postupovat. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 111/1 písm. c) stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb. , v platném znění) platí, že stavební úřad je povinen přezkoumat podanou žádost o vydání stavebního povolení (a připojené podklady) z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří mimo jiné, zda je zajištěn příjezd ke stavbě.
Požadavek na zřízení příjezdové cesty k rodinnému domu je pak konkretizován v § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), který stanoví, že ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
V zásadě lze tedy uzavřít, že požadavek stavebního úřadu je ve Vašem případě oprávněný (tzn. že má oporu v právní úpravě, jak uvedeno výše).
Jedním dechem je však nezbytné dodat, že tento požadavek není absolutní, tzn. že právní předpisy dovolují udělit z tohoto požadavku výjimku.
Konkrétně dle § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že za splnění podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možné udělit žadateli výjimku mimo jiné i z požadavku dle § 20/7 této vyhlášky. Výjimka tedy může být udělena:
- z požadavku na to, aby byla příjezdová pozemní komunikace zpevněná,
- z požadavku na to, aby byla tato pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m,
- z požadavku na to, aby tato pozemní komunikace končila nejdále 50 m od stavby.

Aby Vám mohla být udělena výjimka z požadavku dle § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, musí být splněny podmínky dle § 169 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- výjimku z obecných požadavků na výstavbu lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje (což je ve Vašem případě splněno, jak uvedeno výše), a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby;
- řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu;
- o výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci;
- řízení o výjimce se vede na žádost (tedy na Vaší žádost) buï samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením podle tohoto zákona; nemusí však být ukončeno společným správním aktem.

V současné chvíli Vám doporučuji podat u místně příslušného stavebního úřadu žádost o udělení výjimky z požadavku dle § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, kterou můžete mimo jiné odůvodnit tak, že je-li předmětná nezpevněná příjezdová pozemní komunikace běžně využívána zemědělskou technikou, bude možné jí využít rovněž pro příjezd stavebních strojů a nákladních automobilů (stejně jako pro eventuální příjezd hasičských automobilů). V žádosti dále uveďte, že s ohledem na skutečnost, že stejná pozemní komunikace je využívána opodál vybudovanou bytovou zástavbou, jsou dle Vašeho názoru veškeré požadavky dle § 169 stavebního zákona splněny.
Nebude-li stavební úřad ochoten Vám výjimku udělit, můžete v této věci kontaktovat jemu nadřízený krajský stavební úřad (tzn. podat proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu opravný prostředek).

_

RODINA-SJM
- Je možné dát do zástavy podíl SJM bez souhlasu exmanžela, exmanželky?
- Je možné zastavit podíl SJM bez souhlasu druhého z bývalých manželů?
- Je možné zastavit podíl SJM bez souhlasu exmanžela, exmanželky?
- Je možné zastavit nemovitost v SJM bez souhlasu bývalé manželky, manžela?
- Je možné dát do zástavy nemovitost v SJM bez souhlasu bývalého manžela, manželky?
- Smluvní zástava části SJM bez souhlasu a vědomí bývalého manžela, manželky
- Smluvní zástava části SJM bez souhlasu a vědomí exmanžela, exmanželky

Přítelkyně potřebuje půjčit částku na doplacení hypotéky, kterou má společně s bývalým manželem. V SJM mají dvě nemovitosti, z nichž jedna je zatížena touto hypotékou a druhá nemovitost je bez hypotéky. Obě nemovitosti jsou v SJM a soud dosud nerozhodl o vypořádání, přestože rozvod již nabyl právní moci a soud o SJM probíhá.
Sepsali jsme spolu smlouvu o zápůjčce. Smlouvu bych však měl rád zajištěnu zástavním právem na uvedených nemovitostech, s čímž přítelkyně souhlasí, ale polovinu uvedených nemovitostí vlastní i její bývalý manžel a vše je na katastru označeno, že je v SJM.
Lze napsat smlouvu, na základě které budou uvedené nemovitosti zatíženy zástavním právem na polovinu nemovitostí. Zda musím čekat, až nemovistosti přestanou být v SJM a budou v podílovém spoluvlastnictví nebo zda lze zatížit polovinu nemovitosti zástavním právem již nyní.
Ve všech vzorových zástavních smlouvách jsem našel, že se píše, že musí být "výhradní vlastník", tedy nevím, zda může spolumajitel 50% podílu či někdo, kdo to má v SJM, dát vůbec na nemovitost zástavní právo a jak. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 736 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zanikne-li společné jmění manželů SJM (k čemuž dochází rozvodem), provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zaniklé společné jmění manželů není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění manželů přiměřeně.

Přestože tedy společné jmění Vaší přítelkyně a jejího bývalého manžela již zaniklo, je zapotřebí na jejich majetkové společenství (představované zaniklým a dosud nevypořádaným společným jměním manželů) aplikovat přiměřeně ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují správu společného jmění manželů. V tomto ohledu je podstatným zejména § 714 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- v záležitostech týkajících se společného jmění manželů a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého;
- odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud;
- jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

Vzhledem k tomu, že zatížení nemovité věci zástavním právem bezpochyby není běžnou záležitostí, je pro zřízení zástavního práva zapotřebí souhlas obou manželů (v případě zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů pak souhlas obou bývalých manželů).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že Vaše přítelkyně není spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí se spoluvlastnickým podílem ve výši 50%, nýbrž Vaše přítelkyně je vlastnicí celých těchto nemovitých věcí, stejně jako její bývalý manžel (tzn. že Vaše přítelkyně je při výkonu svého vlastnického práva omezena stejným právem svého bývalého manžela, tento právní vztah se pak projevuje právě nutností souhlasu obou bývalých manželů, pokud jde o nikoli běžné záležitosti týkající se nemovité věci náležející do zaniklého společného jmění manželů).
Na podporu shora uvedeného lze odkázat na § 712 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění manželů obdobně ustanovení občanského zákoníku o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví. Těmito ustanoveními (která je možno použít obdobně) pak jsou:
- § 1132 občanského zákoníku, dle něhož platí, že k rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků;
- § 2729/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas;
- § 2730/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že žádný společník nesmí o své vůli podstatně měnit stav nebo účel společného majetku bez zřetele k výhodnosti takové změny.
I při analogickém použití shora citovaných ustanovení občanského zákoníku tedy nelze dojít k jinému závěru, než že pro zřízení zástavního práva k nemovité věci, která je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů, je zapotřebí souhlas obou bývalých manželů.
Pokud by bylo zástavní právo k předmětným nemovitým věcem zřízeno bez souhlasu bývalého manžela Vaší přítelkyně, mohl by se soudně dovolat neplatnosti zástavní smlouvy.
Nebude-li možné se s bývalým manželem Vaší přítelkyně dohodnout na zřízení zástavního práva k předmětným nemovitým věcem, doporučuji Vám využít jiných zajišťovacích institutů, které občanský zákoník nabízí. Za tímto účelem můžete využít i služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna nepřetržitého provozu na dvousměnný provoz a dodatek pracovní smlouvy - odmítnutí podepsání zaměstnancem
- Přeřazení na jinou práci z důvodu nepodepsání dodatku k pracovní smlouvě - jak se bránit?
- Převedení na jinou práci a Zákoník práce
- Přeřazení na jinou práci a Zákoník práce
- Přeložení na jinou práci a Zákoník práce
- Převedení na jinou práci bez souhlasu pracovníka, zaměstnance - informace
- Přeřazení na jinou práci bez souhlasu pracovníka, zaměstnance - informace
- Přeložení na jinou práci bez souhlasu pracovníka, zaměstnance - informace

V zaměstnání mám smlouvu na nepřetržitý provoz. Nyní nastávají v práci změny a dali nám k podpisu dodatky pracovních smluv, kde se mění nepřetržitý provoz na provoz dvousměnný, dodatek obsahuje také doložku, že souhlasíme s přesčasy nad rámec zákona. Já a někteří kolegové jsme dodatek odmítli podepsat (ostatní bohužel neměli na výběr) a nyní nám "vyhrožují" že pokud nepodepíšeme, tak nás přeřadí na jinou práci. Zajímalo by mě jestli mě můžou přeřadit na jinou práci, kde se pracuje na dvousměnný provoz a já jediný bych tam vykonával jejich práci, ale s nepřetržitým provozem. Na pozici, na kterou mě chtějí přeřadit se pracuje od 06:30 - 17:10 (18:30 - 05:10) a já bych tam pracoval od 07:30 - 19:30 (19:30 - 07:30) a samozřejmě jejich přestávky neodpovídají přestávkám v nepřetržitém provozu. Jak se můžu v takové situaci bránit?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, co má Váš zaměstnavatel na mysli „přeřazením“, neboť tento termín zákoník práce nezná. V tomto ohledu přichází do úvahy hned několik institutů zákoníku práce:

1/ Převedení na jinou práci:
Zákoník práce ve svém § 41 stanoví, kdy je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci (v odst. 1), a kdy tak učinit může (odst. 2). Dle znění dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě nebyla splněna žádná z podmínek pro povinné převedení, ani pro převedení dle rozhodnutí zaměstnavatele.
Dle § 41/4 zákoníku práce dále platí, že zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu. Opět však předpokládám, že tyto podmínky pro Vaše převedení na jinou práci nejsou naplněny.
Shora uvedené lze shrnout tak, že ve Vašem případě není s největší pravděpodobností možné, aby Vás zaměstnavatel bez Vašeho předchozího souhlasu převedl na jinou práci, neboť není splněna žádná z podmínek dle § 41 zákoníku práce.

2/ Přeložení:
Dle § 43 zákoníku práce platí, že:
- přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba;
- pracovní úkoly přeloženému zaměstnanci ukládá, jeho práci organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný vedoucí zaměstnanec organizační složky (útvaru), na jejíž pracoviště byl zaměstnanec přeložen.
Přeložení do jiného místa, než jaké jste se zaměstnavatelem sjednal v pracovní smlouvě, je tedy možné pouze s Vaším předchozím souhlasem.

Pro převedení na jinou práci i pro přeložení pak společně platí, že odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec převeden na jinou práci nebo byl přeložen do jiného místa, než bylo sjednáno, nebo uplynula-li doba, na kterou byla tato změna sjednána, zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance podle pracovní smlouvy, nedohodne-li se s ním na změně pracovní smlouvy (§ 44 zákoníku práce).

3/ „Přeřazení“ v rámci pracovní smlouvy:
Zaměstnavatel Vás však může „přeřadit“ i tak, že se tím nedostane do rozporu s uzavřenou pracovní smlouvou (a tudíž ani do rozporu se zákoníkem práce). V takovém případě je však nutné:
- aby Vás zaměstnavatel „přeřadil“ na pracoviště, které se svým umístěním shoduje s místem výkonu práce, které máte uvedeno v pracovní smlouvě (nachází se tedy např. ve stejném areálu a jde např. pouze o jinou výrobní halu apod.),
- abyste po „přeřazení“ vykonával práci, která je stejného druhu, jako máte sjednáno v pracovní smlouvě.

Pracujete-li tedy např. jako obráběč v jedné výrobní hale, může Vás zaměstnavatel „přeřadit“ do jiné výrobní haly (v rámci téhož areálu), kde budete pracovat opět jako obráběč. V takovém případě bude vše v pořádku. I v tomto případě je však samozřejmě nutné, abyste práci vykonával ve frekvenci, jak je sjednáno v pracovní smlouvě (tzn. v nepřetržitém provozu). V zásadě totiž platí, že je-li něco sjednáno v pracovní smlouvě, může to být změněno pouze na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance (ne tedy jednostranným rozhodnutím zaměstnavatele).
Bude-li po Vás zaměstnavatel požadovat, abyste vykonával práci v jiném místě, než je sjednáno v pracovní smlouvě, práci jiného druhu či v jiné frekvenci, než jak stanoví pracovní smlouva, přičemž s tím nebudete souhlasit, doporučuji Vám kontaktovat v této věci místně příslušný oblastní inspektorát práce: http://www.suip.cz/
který může u Vašeho zaměstnavatele provést kontrolu a případně mu uložit pokutu.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění na: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Prodej výrobků z potravinářského silikonu na území ČR - zákony, předpisy EU

Plánuji prodávat v ČR výrobky z potravinářského silikonu, se kterými přijdou do kontaktu děti (budou je moci kousat), ale nemohu je označit jako hračku (vždy musí být použity jen pod dozorem dospělého). Podle vyhlášky č. 84/2001 Sb. se bude jednat o "výrobky pro děti do tří let". Je nějaké nařízení (směrnice, …) EU, které pokrývá požadavky české vyhlášky č. 84/2001 Sb. ? Výrobce již zboží na evropském trhu prodává a nevím, jestli česká legislativa je v tomto směru přísnější, nebo jestli si vystačím s evropským právem. Děkuji, Alena Bouchalová

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji, že vyhláška o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let je prováděcím právním předpisem zákona o ochraně veřejného zdraví (konkrétně je tato vyhláška vydána dle § 108 zákona o ochraně veřejného zdraví).
Dle § 100d zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 tohoto zákona (tedy i vyhláška o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let) stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropské unie, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá:
a/ technickým předpisům, které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,
b/ technickým normám nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo
c/ mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdraví odpovídající míře této ochrany v České republice.

Co se týče právní úpravy technických a bezpečnostních parametrů hraček na evropské úrovni, lze odkázat zejména na tyto:
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků,
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček,
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/112/ES.

Tato oblast byla v minulosti upravena směrnicí Rady 88/378/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnosti hraček, která však již pozbyla platnosti.
Pro získání dalších informací k evropské úpravě technických a bezpečnostních parametrů hraček Vám doporučuji kontaktovat rovněž Ministerstvo zdravotnictví: http://www.mzcr.cz/

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 84/2001 Sb. , o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Jak napadnout výpověď o obchodním zastoupení
- Jak se bránit proti výpovědi o obchodním zastoupení

Obdržela jsem výpověď o obchodním zastoupení, kterou lze vypovědět bez udání důvodu s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Výpověď mi dala osoba zastupující společnost na základě nepravdivého obvinění z rozvracení regionu, kterou jí vedení společnosti na základě těchto nepravdivých informací schválilo. Lze tuto výpověď napadnout či se proti ní nějakým způsobem odvolat? Děkuji, Martina.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel jasně nevyplývá, zda a/ jste byla nepravdivě obviněna zástupcem obchodní společnosti, který Vám následně dal i výpověď smlouvy o obchodním zastoupení, nebo b/ zda jste byla nepravdivě obviněna třetí osobou, přičemž na základě tohoto nepravdivého obvinění Vám byla zástupcem obchodní společnosti dána výpověď smlouvy o obchodním zastoupení. Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu ad a/ výše.
V první řadě Vám lze doporučit obrátit se na vedení obchodní společnosti s dopisem, v němž se pokusíte vše vysvětlit a uvést na pravou míru. Pokud výpovědní doba dosud neuběhla, bude možné, aby obchodní společnost tuto výpověď stáhla. Jeden podepsaný stejnopis dopisu si ponechte, druhý doručte obchodní společnosti prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Bude-li s Vámi smluvní spolupráce skutečně ukončena výpovědí, bude pro Váš další postup důležité, zda budete schopna prokázat, že výpověď smlouvy o obchodním zastoupení Vám byla dána pouze na základě nepravdivého obvinění (tzn. že nepravdivé obvinění bylo jedinou příčinou ukončení spolupráce ze strany obchodní společnosti). Současně bude zapotřebí, abyste byla schopna prokázat, že obvinění je skutečně nepravdivé.

V obecné rovině dle § 6 občanského zákoníku platí, že:
- každý má povinnost jednat v právním styku poctivě;
- nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu;
- nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

Pokud na Vaší straně vznikne v důsledku ukončení spolupráce s obchodní společností škoda (např. ve formě ušlého zisku apod.), bude možné uvažovat o vzniku odpovědnosti za tuto škodu na straně toho, kdo Vás nepravdivě obvinil. Dle § 2909 občanského zákoníku totiž platí, že škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů (což je nepochybně i úmyslné nepravdivé obvinění), je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. V tomto ohledu by však bylo nutné, abyste byla schopna prokázat: a/ vznik škody na Vaší straně a její výši, b/ skutečnost, že obvinění bylo nepravdivé a c/ skutečnost, že nepravdivé obvinění bylo příčinou ukončení Vaší spolupráce s obchodní společností výpovědí smlouvy o obchodním zastoupení.
Vyloučena pak není ani odpovědnost toho, kdo Vás nepravdivě obvinil, za újmu způsobenou dotčením Vašich osobnostních práv. Tato újma může být odčiněna jak omluvou, tak i peněžním zadostiučiněním.
Rozhodnete-li se podniknout proti tomu, kdo Vás nepravdivě obvinil, nějaké právní kroky (zejména zaslání předžalobní výzvy, popř. podání žaloby k soudu), doporučuji Vám advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Nelze rovněž vyloučit, že jste se stala obětí trestného činu pomluvy. Tohoto trestného činu se dle § 184/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, přičemž za spáchání tohoto trestného činu může být uložen trest odnětí svobody až na jeden rok. V tomto ohledu proto můžete na toho, kdo o Vás rozšířil nepravdivé obvinění, jehož důsledkem bylo vypovězení smlouvy o obchodním zastoupení, podat trestní oznámení.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_ 

OBČAN-BYDLENÍ
- Nefunkční kotel v nájemním bytě - nárok na úhradu rozdílu cen elektrického přímotopu a kotle který nefunguje
- Oprava v nájemním bytě - náhrada za ztracený čas nájemníka, nájemce (nemohl chodit do práce a vydělávat peníze)

12/2014 jsem si pronajala byt. Ukázalo se že plynový kotel je nefunkční. Zimu jsme prodělali s nefunkčním kotlem, mám 5 letého syna. Vytápěla sem elektrickým přímotopem, ztrátu mi pronajímatel odmítl uhradit.
Teď kotel opravují. Pořád si musím kůli tomu brát volno a zaměstnavatelovi se to nelíbí. Nemůžu sa zúčastnit provize plynového kotla kterú naplánovala právni kancelář zastupujíci majitele, ale nevadí mi když proběhne návštěva bytu a revize bez moji přítomnosti. Právní kancelář se vyhrožuje že budu platit revizi sama jestli nebudu přítomna nebo nezabezpečím někoho z mé strany. Já ale nikoho nemám.
- Mohu požadovat po pronajímateli náhradu rozdílu za topení elektřina vs. nefunkční plynový kotel?
- Mohu požadovat kompenzaci za to, že musím být přítomna u opravy plynového kotle a tím pádem nemohu v práci vydělávat peníze?
Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Bez znalostí nájemní smlouvy a také rozsahu prováděných oprav nelze podat jednoznačnou odpověd.
Opravy etážového plynového kotle se řadí mezi tzv. drobné opravy, nicméně toto vmezení je limitováno též finanční částkou. Domnívám se však, že ve Vašem případě nepůjde o drobnou opravu, ke které by byl povinen nájemce, tudíž jí byl povinen provést pronajímatel (uvádíte, že si kvůli opravám musíte pořád brát volno, tudíž opravy asi trvají delší dobu a tak se zřejmě nejednalo o drobnou opravu. Navíc z Vašeho dotazu vyplývá, že pronajímatel tuto pravu hradí, a tudíž je povinen ji provést).
Jestliže pronajímatel takovou vadu v přiměřené době neodstraní, mohla jste vadu odstranit na náklady pronajímatele. To jste neučinila, takže můžete požadovat slevu z nájemného (podle § 2265 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník).
Podle § 2210 OZ dále platí, že ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věci.
Trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu.
Z výše uvedeného vyplývá, že jste povinna opravu umožnit. Na slevu z nájemného máte nárok jen tehdy, pokud trvá oprava nepřiměřeně dlouho. Nárok na náhradu mzdy Vám však nepřísluší.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Duplicitní vlastnictví pozemku díky chybě státu - jak stanovit jen jednoho majitele pozemku?

Předmětný problém se netýká přímo mne ale mé švagrové Elišky Moravcové. V roce 1972 si s manželem zakoupili od obce (cestou ONV Pardubice) pozemek na stavbu rodinného domu, zaplatili požadovanou cenu, pozemek jim byl zapsán v geodézii, dále proběhlo územní a stavební řízení a následně postavili rodinný domek který by zaměřen a zanesen do evidence nemovitostí. Když bratr zemřel proběhlo dědické řízení a pozemek včetně domu byl napsán na jeho manželku. Při digitalizaci katastru se zjistilo, že 218m2 zasahuje do pozemku který vlastní jiná osoba na základě darovací smlouvy, v praxi to konkrétně znamená, že pracovníci ONV nevykoupili na základě geom. plánu celý pozemek, pravděpodobně peníze dostala majitelka sousedního pozemku. Je tedy jednoznačně vina státu (ONV) který vykoupení řádně neprovedl a přesto pozemek na stavbu prodal Nyní vzniklo tedy duplicitní vlastnictví a na dohodu to nevypadá
bez finančního vyrovnání, co dělat, švagrová za tu chybu nemůže a proč by platila za to co si již koupila v roce 1972 od obce (ONV)
Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
V případě duplicitního vlastnictví pozemku, které se nedaří odstranit dohodou, je de facto jedinou možností podání žaloby k soudu. V tomto případě se bude jednat o tzv. určovací žalobu (tzn. žalobu na určení vlastnického práva) dle § 80 Občanského soudního řádu.
Přestože na internetu je možné narazit na nejrůznější vzory žalob (s kolísající kvalitou), včetně žaloby určovací, doporučuji Vaší švagrové v této věci v každém případě využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že příprava žaloby sama o sobě představuje pouze jeden z kroků soudního sporu, kterému by mělo předcházet posouzení šancí na úspěch (s ohledem na dostupné důkazní materiály, právní zhodnocení skutkového stavu apod.), a po kterém zejména následuje soudní řízení (v celé své složitosti), které bývá pro člověka neznalého pravidel občanského soudního řízení poněkud nepřehledné. Z důvodu minimalizace starostí a získání objektivního pohledu na procesní šance Vaší švagrové proto doporučuji advokáta vyhledat.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že duplicitní vlastnictví je v současné době řešeno v § 24 katastrálního zákona, který umožňuje zanést do katastru nemovitostí tzv. poznámku spornosti (upozorňující každého na to, že v případě konkrétního pozemku probíhá soudní spor). V rámci staré právní úpravy pak bylo duplicitní vlastnictví upraveno v § 45/3 staré katastrální vyhlášky.
Co se týče možnosti Vaší švagrové domáhat se po státu náhrady škody, je možné počínání ONV označit za nesprávný úřední postup. Neboť k zakoupení předmětného pozemku došlo již v roce 1972, přičemž z dotazu nevyplývá, kdy se Vaše švagrová dozvěděla o duplicitě vlastnictví části pozemku, zmíním minulou i současnou právní úpravu:
1/ Současná právní úprava:
Dle § 13 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
Jelikož ONV již zanikly, bylo by v této souvislosti nezbytné kontaktovat Ministerstvo financí, které jedná za stát v případech, kdy není možné určit příslušný odpovědný úřad (§ 6/3 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem).
Problém v případě Vaší švagrové představuje § 36 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dle něhož se odpovědnost podle tohoto zákona vztahuje na škodu způsobenou až ode dne účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nabyl účinnosti dne 15. 5. 1998. Odpovědnost za škodu způsobenou přede dnem účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními právními předpisy.
I pokud by pak byl zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem na případ Vaší švagrové aplikovatelný, byl by její nárok na náhradu škody s největší pravděpodobností již promlčen. Dle § 32/1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem totiž platí, že:
- nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá;
- nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda.

2/ Minulá právní úprava:
Odpovědnost státu za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem byla dříve upravena v zákoně o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem (účinný od 1. 7. 1969).
Dle § 18/1 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem odpovídal stát za škodu způsobenou v rámci plnění úkolů státních orgánů a orgánů společenské organizace nesprávným úředním postupem těch, kteří tyto úkoly plní.
Dle § 27 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem se odpovědnost podle tohoto zákona vztahuje na náhradu škody způsobené po datu účinnosti tohoto zákona nesprávným úředním postupem. Na případ Vaší švagrové se tedy s největší pravděpodobností vztahuje tento právní předpis.

Dle § 22/1 a 2 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem pak platilo, že:
- právo na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě;
- nejpozději se toto právo promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda.
Šanci Vaší švagrové na případný úspěch při vymáhání náhrady škody po státu proto hodnotím jako poměrně malou (byť je pravdou, že pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné znát více podrobností).

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 26/2007 Sb. , kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška)
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
zákon č. 58/1969 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) : https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Obchodní společnost nenechala dokončit účetní účetnictví, udělala revizi účetnictví a přefakturovala náklady účetní - jak se bránit?
- Neoprávněná reklamace účetnictví, účetních služeb - jak se bránit?

Jsem účetní OSVČ. Od 4/2015 jsem vedla účto s. r. o. , která mi jej nestandartním způsobem (ráno zavolali a odpoledne chtěli mít doklady připravené), odebrala na konci měsíce 8/2015. Naše smlouva obsahovala vedení účta a odměnu. Nedostalo se mi dost času na kontrolu a řádné ukončení účta. S. r. o. si nechala provést ve věci "revizi účetnictví" u účetní kanceláře, u které zůstává i nadále. Fakturu od kanceláře mi přefakturovala ve věci "chybné účtování". Má s. r. o. na toto jednání právo? Pozn. : při předání úč. dokladů jsem neustále požadovala kontakt na novou účetní kancelář, abych mohla s nimi spolupracovat a požádat o čas na ukončení účetnictví. Kontakt mi byl zaslán v 10/2015, tedy pozdě. Fakturu, kterou jsem s jinými kopiemi e-mailů převzala od s. r. o. , jsem v 10/2015 s. r. o. vrátila, s nesouhlasem. Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Vykazuje-li Vámi vedené účetnictví nedostatky, je s. r. o. , jako objednatel služeb, oprávněna uplatnit proti Vám některé z práv z vad poskytovaných služeb. Těmito právy jsou zejména právo na opravu vedeného účetnictví (tedy odstranění chyb) a právo na poskytnutí přiměřené slevy ze sjednané odměny (která by odpovídala rozsahu chyb v účetnictví).
Pokud by na straně s. r. o. vznikla v důsledku chyb v účetnictví majetková újma (škoda), bylo by možné uvažovat o Vaší odpovědnosti za tuto škodu (§ 2913 občanského zákoníku). Dle znění dotazu (zejména s ohledem na včasné odhalení chyb v účetnictví) však předpokládám, že v tomto případě k žádné škodě nedošlo.
Zadala-li si s. r. o. revizi účetnictví, není oprávněna po Vás náklady této revize požadovat (resp. Vám cenu této revize přefakturovat). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že provedením revize došlo toliko k odhalení chyb v účetnictví, právo na úhradu této revize však není právem z vad poskytnutého plnění (pokud samozřejmě není ve Vámi uzavřené smlouvě stanoveno něco jiného). Cena revize pak nepředstavuje ani škodu na straně s. r. o. , která by přímo souvisela s chybami v účetnictví.
Co se týče nestandardního postupu s. r. o. , v jehož důsledku Vám nebyl poskytnut dostatečný čas pro provedení kontroly účetnictví, jedná se samozřejmě o podstatnou okolnost, v jejímž důsledku může Vaše odpovědnost za chyby v účetnictví zaniknout. V tomto ohledu je podstatné, zda byla spolupráce smluvních stran ve Vámi uzavřené smlouvě nějak podrobněji upravena. Pokud nikoli, bude zapotřebí vycházet z obvyklého postupu smluvních stran při externím vedení účetnictví, tzn. zohlednit lhůty, které jsou pro vedení účetnictví a jeho kontrolu běžně stanovovány.
Domníváte-li se, že při poskytnutí běžné lhůty pro vedení a kontrolu účetnictví byste se chyb nedopustila, lze Vám doporučit fakturu s. r. o. neproplácet a vyčkat jejího dalšího postupu (tzn. bude-li po Vás úhrada faktury vymáhána soudní cestou). V tomto ohledu je zároveň podstatné, aby Vám (a později případně i soudu) byla existence chyb v účetnictví prokázána. Bude-li na Vás ze strany s. r. o. skutečně podána žaloba k soudu, doporučuji Vám advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení spoluvlastnictví lesa - informace
- Zrušení spoluvlastnictví lesa - informace
- Jak zrušit spoluvlastnictví lesa - informace
- Je povinnost spoluvlastníka spoluvlastnit podíl nemovitosti?
- Existuje povinnost spolumajitele spoluvlastnit podíl nemovitosti?
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - práva spoluvlastníka, spolumajitele na vynětí ze spoluvlastnictví
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - informace
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - postup, návod
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lesa - práva spoluvlastníka, spolumajitele na vynětí ze spoluvlastnictví
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lesa - informace
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lesa - postup, návod

Po rodičích jsem zdědila podíly v lese a na polích. Členové těchto podílů jsou vedeny pod Spolekem XY. Nelíbí se mi jaké jsou podmínky ve Spolku a chci z toho odejít. Dotaz: Může mi soud vyměřit mé podíly na jednotlivých pozemcích, pokud ano co proto můžu udělat a nebo je jiná cesta jak vyměřit podíly, abych se mohla o své pozemky starat sama bez dalších podílníků.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu jasně nevyplývá, co máte na mysli spolkem, který se o předmětné zemědělské a lesní pozemky stará. Ke správě společné věci (např. tedy pozemku) jsou oprávněni všichni spoluvlastníci, aniž by za tímto účelem bylo nutné zakládat spolek. Pokud jste navíc spoluvlastnické podíly na předmětných pozemcích zdědila, nemůžete být nucena stát se členkou spolku (účast ve spolku je vždy dobrovolná, jak vyplývá z § 215/1 občanského zákoníku). Neboť však není existence spolku pro zodpovězení Vašeho dotazu klíčová, nebudu se tímto aspektem dále zabývat.
Je-li každý z předmětných pozemků vlastněn alespoň třemi spoluvlastníky, přičemž kromě Vás chtějí všichni spoluvlastnictví pozemků zachovat, nabízí se Vám možnost požádat o Vaše oddělení ze spoluvlastnictví. Dle § 1140 občanského zákoníku platí, že:
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat;
- každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví (ve Vašem případě se zrušení spoluvlastnictví jeví jako nevhodné, jste-li jedinou spoluvlastnicí, která již ve spoluvlastnictví nechce zůstat, využít lze proto oddělení ze spoluvlastnictví) ;
- o oddělení ze spoluvlastnictví však nelze žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
V současné chvíli Vám proto lze doporučit požádat ostatní spoluvlastníky o Vaše oddělení ze spoluvlastnictví (s tím, že by došlo k rozdělení spoluvlastněných pozemků tak, aby Vám připadla taková část, která odpovídá velikosti Vašeho podílu, přičemž zbytek by zůstal ve spoluvlastnictví současných spoluvlastníků). O Vaší žádosti by spoluvlastníci rozhodovali dvoutřetinovou většinou, neboť fyzické rozdělení společné věci je bezpochyby významnou záležitostí týkající se společné věci, jak určuje § 1129/1 občanského zákoníku).
Nebude-li Vaší žádosti vyhověno, bude možné, abyste se v této věci obrátila na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Vaše oddělení ze spoluvlastnictví nebude možné, pokud o ně požádáte v nevhodnou dobu (např. v době po osetí či v době sklizně), nebo pokud by Vaše oddělení představovalo újmu byť i jednoho ze spoluvlastníků.
Jelikož společnou věcí jsou ve Vašem případě zemědělské a lesní pozemky, upozorňuji dále na určitou limitaci rozdělení těchto pozemků, jak jí zakotvuje § 1142 občanského zákoníku:
- jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné;
- zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu; to neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

Pokud se se zbývajícími spoluvlastníky na Vašem oddělení ze spoluvlastnictví nedohodnete a bude nutné podat v této věci žalobu k soudu, upozorňuji dále na § 1144 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- věc soud nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota;
- rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

Některý ze zbývajících spoluvlastníků by se mohl proti Vašemu oddělení ze spoluvlastnictví bránit žalobou dle § 1157 občanského zákoníku, tzn. že by mohl žalovat na odklad oddělení ze spoluvlastnictví. Důvodem pro takovou žalobu může být buď zabránění majetkové ztrátě nebo zabránění vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka. Tímto způsobem může být Vašemu oddělení ze spoluvlastnictví zabráněno nejdéle na dva roky.
Máte-li zájem o fyzické oddělení té části společných pozemků, která odpovídá velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu, upozorňuji na to, že bude zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu územní rozhodnutí o dělení pozemků (pro jehož vydání je zapotřebí oddělovanou část pozemků geometricky zaměřit). Po nabytí právní moci tohoto územního rozhodnutí bude dále zapotřebí zapsat nově vzniklý pozemek do katastru nemovitostí. Nelze samozřejmě vyloučit, že v rámci územního řízení (o vydání územního rozhodnutí o dělení pozemků) nebude věc komplikována požadavky stavebního úřadu (např. vzhledem k navrhovanému tvaru, velikosti či přístupnosti nového pozemku), popř. ze strany orgánu státní správy lesů.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi: zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_ 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník prodal polovinu domu bez souhlasu a vědomí spolumajitele - jak se bránit?
- Spoluvlastník prodal polovinu domu bez souhlasu a vědomí spolumajitele - existuje povinnost nabídnout podíl nejdříve spoluvlastníkovi?
- Prodej spoluvlastnického podílu nemovitosti - je nutný souhlas spoluvlasntíka, spolumajitele?

Po dědictví jsme vlastnili od 5/2009 se sestrou každý 1/2 rodinného domu se zahradou. Já zde mám trvalé bydliště celý život, sestra nikoliv, žije 25 let v zahraničí. Celý zdevastovaný dům rekonstruuji od začátku sám s manželkou, o celý dům pečuji celoročně sám a zachránil jsem jej od znehodnocení a zpustošení a zhodnotil jej o zhruba 1,2 mil. korun. Sestra přispěla jen minimálně v roce 2010, pak již nikdy, dům navštěvuje sporadicky, má však všechny klíče a objekt je jí k využívání celou dobu k dispozici celý. Na zhruba 600 000, - mám doklady, ke všemu ale existují svědci a pořizované fotografie. Veškerá měřidla jsou vedena pouze na moje jméno. V domě kvůli stálým opravám nebydlím, ale poslední 3 roky od 12/2012 jsem ve 2 místnostech zřídil obchod s oblečením pro veřejnost.
Sestra se dostala do finančních problémů a svoji 1/2 domu bez mého vědomí prodala za cenu mne neznámou, aniž by odprodej nabídla mne. V katastru se objevil nový majitel na konci 9/2015, který mě kontaktoval, ať si podíl od něj za 1 400 000, - Kč odkoupím (cca polovina odhadní ceny). Vyhrožuje mi, že buď si koupím 1/2 já od něj, nebo on ode mne, jinak že mi začne dělat problémy a "zničí mě ve městě". Odkoupení si nemohu dovolit a zároveň nemám zájem svoji polovinu prodat.
Nikdy nedošlo k žádnému rozdělení objektu a toto rozdělení je i nereálné.

Mé dotazy:
- Mohu si obchod uzamykat přes noc, když nevím, kdo všechno má nyní klíče od domu? Jsem ochoten sem kdykoliv nového majitele pustit k nahlédnutí.
- Mohu nějak uplatnit svoje práva vůči novému majiteli, když jde evidentně z jeho strany jen o obchodní transakci a finanční spekulaci, možná i podvod?
- Je reálná žaloba o zrušení spoluvlastnictví v můj prospěch?
- Je reálné, že soud rozhodne v náš prospěch s vyplacením nového majitele za cenu, za kterou dům od sestry odkoupil + případně jeho právní výdaje? Tedy, abych se dostal na cenu nižší než on požaduje s odkazem na nevhodnou dobu požadavku = zaběhnutý obchod, moje veškeré úsilí, špatný léčený zdravotní stav…?
- Mohu žalovat zpětně sestru za neoprávněné obohacení a za jednání proti dobrým mravům?
- Respektive, je něco, co mi od nového majitele hrozí kvůli jeho právům?
Je mi 52 let, sestře 46 let a novému majiteli 39. Děkují manželé Novákovi

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, to předkupní právo druhého spoluvlastníka bylo zrušeno s účinností nového občanského zákoníku k 1.1.2014. Tudíž každý vlastník si může se svým podílem disponovat bez omezení. Je poměrně zvláštní, že sestra nepožádala nejdříve Vás s možností odprodeje. Mohl jste si na dům vzít hypotéku a její podíl odkoupit, nicméně to už je nyní pasé.
V současnosti zbývají pouze dvě alternativy - buď se s novým majitelem podílu dohodnout na prodeji, a nebo podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Soud v takovém případě preferuje rozdělení věci, je-li to možné. To se provádí např. u pozemků, a nebo v domech, kde lze vymezit bytové jednotky. Vy byste však návrh musel formulovat na přikázání za přiměřenou náhradu. S podáním návrhu bych rozhodně využil služeb právníka, aby bylo vše jasně a zřetelně zformulováno. Ta smlouva nového vlastníka podílu leží na katastru nemovitostí ve sbírce listin, tudíž by bylo možno tuto jistě získat, popř. navrhnout soudu, aby si ji od katastru nemovtistí v řízení vyžádal.
Pokud se jedná o náklady na nemovitost, tak platí, že by se oba spoluvlastníci měli na těchto podílet dle svých podílů, není-li ujednáno něco jiného. Tyto náklady by bylo možno požadovat, nicméně pozor na promlčení, které bylo dle staré úpravy 2 roky, dle nové 3 roky.

_

OBČAN-VALSTNICTVÍ
- Spolumajitel dělá stavební úpravy na nemovitosti bez souhlasu spoluvlastníka, spolumajitele - je to v pořádku?
- Je nutný souhlas spoluvlastníka s pronájmem a stavebními úpravami nemovitosti (rodinného domu, resp. ubytovny)?
- Spoluvlastník pronajímá celou nemovitost - promlčení bezdůvodného obohacení u dalšího spolumajitele, spoluvlastníka
- Promlčení, promlčecí doba vydání nájmu spoluvlastníkovi - spolumajitel pronajímá celou nemovitost bez souhlasu spoluvlastníka

2011 jsem odešla od manžela. Děti byli svěřeny do mé péče, zažádala jsem o vypořádání SJM. S manželem nemáme pouze vypořádanou nemovitost, která je pořád v SJM. Nemovitost od počátku nabytí slouží k pronájmu jako ubytovna, v katastru je vedena jako rodinný dům. Příjmy se daní jako příjmy z pronájmu. Manžel mi již před mým odchodem ze společné domácnosti vzal od nemovitosti klíče, znemožňoval mi přístup do nemovitosti, když jsem tam jednou proti jeho vůli přišla i s mým tehdy 2,5letým synem, surově mě napadl, byla přizvána Policie.
Do 2013 si manžel veškeré příjmy z nemovitosti ponechávál, 04/2013 mi navrhl, že mi bude vyplácet 1/3 z čistého zisku, tj. po zaplacení veškerých nákladů a dvě třetiny si ponechá, za to, že se o to stará. Byl to jeho první vstřícný krok, učinil ho dobrovolně. Já jsem s tím síce nesouhlasila ale byla jsem ráda aspoň za něco, než abych nedostávala vůbec nic.
Záhy jsem pochopila, proč se tak stalo, manžel nastoupil do práce do Nemecka a věděl, že mému přístupu na "ubytovnu" již nezabrání, protože bude v zahraničí. Já jsem toho samozrřejmě využila a nemovitost několikrát navštívila, Opsala jsem si jména všech, který tam v daný okamžik bydleli a zapsala i čísla osobních dokladů s datemem od kdy tam bydlí a kolik platí. Zjistila jsem, že manžel přiznává pouze část přijmů, zbytek který vybere v hotovosti nedaní. Částka, kterou mi vyplácel a vyplácí vůbec neodpovídá 1/3 čistého zisku, natož 1/2 na kterou mám jako spoluvlastník právo.
V součastnosti je ubytovna plně obsazená, dokonce manžel začal bez mého vědomí přistavovat další pokoje, v součastnosti tam probíhají dokončovací práce. Vše bez mého vědomí a svolení. Mohu požadovat na manželovi doplacení zisku z hospodaření (promlčení kdy? ) s nemovitostí a od kdy a zda může on bez mého vědomí nemovitost pronajímat konkrétním lidem, aniž by mně na to upozornil. Může provádět stavební úpravy bez mého svolení. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě máte nárok na polovinu výnosu z ubytovny, jelikož jste stále spoluvlastnicí nemovtiosti (příp. ji máte v SJM, zde to nelze přesně určit, jelikož neznám bližší skutečnosti).
Ohledně promlčení je pak zcela zásadní, zda jste s manželem rozvedení či nikoliv. Pokud jste stále manželé, pak můžete nárokovat polovinu zisku již od počátku jeho "podnikání", protože mezi manželi ani nepočíná běžet promlčecí doba. Pokud již nejste manželé, počala promlčecí doba běžet od rozvodu manželství. Promlčecí doba činí 3 roky.
Stavební úpravy bez Vašeho svolení provádět nesmí.
Vzhledem k tomu, že vztah mei Vámi a manželem je poněkud problematický Vám doporučuji, abyste se obrátila na advokáta, který jednak přezkoumá i další potřebné dokumenty, příp. zjistí další rozhodné skutečnosti a pomůže Vám s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Je otázkou zda nebude do budoucna vhodné uvažovat o příp. vypořádání SJM (pokud jste ještě manželé), příp. vypořádání spoluvlastniství (pokud již nejste manželé).

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna viníka označila havárii jako totální škodu, může poškozený žádat opravu auta, automobilu?
- Totální škoda (totálka) při autonehodě - může poškozený přesto žádat opravu auta, automobilu, vozidla?

Bourala jsem auto, viník nejsem. Pojištovna viníka odhadla mé auto před bouračkou na 290.000,-, servis odhadl opravu na 208.000., -.
Pojištovna viníka rozhodla o totální likvidaci a vyplatila mi cenu mezi vrakem a autem před havárií, tedy 143.000,-. Jde o postup, který je pro pojišťovnu finančně výhodný. Je to takto správné, nebo mohu trvat na opravě auta? Rozdíl částek proplatí ten, kdo škodu způsobil?
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud pojišťovna již pojistnou událost vypořádala, pak je samozřejmě možno trvat na svém nároku, nicméně pojišťovna již žádnou částku nevyplatí, tudíž nezbývá, než případnou zbývající část žalovat u soudu.
Druhou možnost je, že byste žalovala o rozdíl škůdce, který škodu způsobil, tak jak uvádíte.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Prohra u soudu pro opakované nedostavení se advokáta k soudu (obstrukce) - má smysl dovolání k Nejvyššímu soudu?
- Prohra u soudu pro opakované nedostavení se právníka k soudu (obstrukce) - má smysl dovolání k Nejvyššímu soudu?
- Prohra u soudu pro opakovanou absenci advokáta u soudu - pomůže žaloba na obnovu řízení?

Po ukončení výhradní smlouvy o zprostředkování prodeje bytu s realitní kanceláří v 9/2011 jsme tento byt nakonec sami prodali v 1/2012. Následně nás realitní kancelář oslovila s požadavkem na zaplacení provize. Na radu svého advokáta jsme odmítli a poté nás RK zažalovala o provizi a smluvní pokutu. Pověřili jsme téhož právního zástupce plnou mocí k zastupování. Když bylo soudem nařízeno jednání, vždy se omluvil s vysvětlením pro nás, že vše je v pořádku a tak se to dělá. Následně jsme byli odsouzení pro zmeškání k zaplacení nároku protistrany. Úspěšně jsme se odvolali. Na další jednání nařízené okr. soudem se náš advokát opět omluvil s žádostí o odročení, ovšem soud omluvu neuznal a vynesl rozsudek ve věci samé, kde opět vyhověl protistraně v plném rozsahu. Následně jsme se dozvěděli, že 3 dny po rozsudku byl náš advokát vyškrtnut z ČAK a podali jsme tedy odvolání sami. Jednání odvolacího soudu jsme se zúčastnili sami, ovšem krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu nám ještě nebyl doručen.
Ačkoliv jsme v právu, díky postupu našeho advokáta jsme vůbec neměli možnost se bránit. Pouze ve vyjádření k žalobě bylo uvedeno, že nárok neuznáváme, že jsme se již smlouvou necítili vázáni a toto doložíme. Žalující strana soudu zamlčela, že smlouva byla řádně ukončena a soud pracoval se smlouvou jako se smlouvou, která stále "běží". Náš advokát se omlouval ze zdravotních důvodů. Otázky: 1. Je nějaká šance oddálit nutnost zaplacení až bude rozsudek doručen?
2. Postup našeho advokáta byl vyhodnocen jako obstrukce, jak vidíte možnost úspěchu s dovoláním? 3. Případně, pokud je možné podat žalobu na obnovu řízení, jak vidíte šanci, že řízení bude obnoveno? 4. Co byste nám v této situaci radili? Děkuji a přeji pěkný den. Petra Slavíčková

ODPOVĚĎ:
Tvrdit a dokazovat rozhodné skutečnosti je nutné především před soudem prvního stupně, následně je pak omezená možnost. Dovolací řízení je už jen o právním posouzení věci, o což v této věci nejde - jde čistě o prokázání skutkových věcí ohledně předmětné smlouvy.
Doručený rozsudek odvolacího soudu je pravomocný, tudíž je třeba ve lhůtě (zpravidla 3 dnů) plnit. Následně se pak stává exekučním titulem. Oddálit nutnost zaplacení si moc neumím představit, jedině v součinnosti s žalobcem.
Žaloba na obnovu řízení připadá do úvahy pouze tehdy, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny účastník nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo též odvolacím soudem. Dle mého názoru se nelze vymlouvat na to, že právní zástupce byl trouba a potřebné podklady nepředložil, z jednotlivých jednání se omlouval a následně byl dokonce vyškrtnut z ČAK.
Situace by spíše volala po uplatnění nároku na náhradu škody proti advokátovi, jenže ten už teď nebude ani pojištěn a vymáhání dle jeho chování asi nebude jednoduché, musela by se podat nová žaloba apod. Zkusil bych možná oslovit s případem ČAK, aby Vám poradili, neboť jim daný případ rozhodně dobré jméno nedělá. V době, kdy vykonával ty úkony a byl zapsán v komoře (což je otázkou? ), musel být ze zákona jako advokát pojištěn, proto by bylo třeba co nejdříve zjistit, kde (u jaké pojišťovny) nárok zkusit uplatnit z titulu náhrady škody.
Ve věci samé již velké šance nevidím, ale neznám samozřejmě odůvodnění rozsudku, zda by nebylo z nějakého důvodu možné podat dovolání pro nesprávné právní posouzení, ale pokud byl potvrzen rozsudek pro zmeškání, nebude asi co napadat. S případnou další analýzou rozsudku ke zvážení dalších kroků by bylo nutné se obrátit na nového advokáta.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Makléřská firma přestala vyplácet provizi finančnímu poradci kvůli exekuci - jak se má poradce bránit?
- Exekuce na provizi finančního poradce - makléřská firma přestala úplně vyplácet odměnu poradci, co dělat?

Dlouhé roky jsem na IČO pracoval jako finanční poradce - sjednávání pojistných smluv. Potkal jsem však podvodníka a dostal jsem se do dluhů. Do makléřské firmy, pro kterou jsem pracoval, došel exekuční příkaz (vizte příloha) na cca 1 200 000, - Kč s tím, že z mých provizí mi mají být dále vypláceny pouze 3/5 a exekutorovi 2/5 (nepřednostní pohledávka). Firma se k tomu však postavila tak, že mi okamžitě a bez pardónu přestala jakékoli zálohové provize vyplácet s tím, že jelikož hrozí storna smluv, mi budou vyplaceny až provize zasloužené. To znamená nejdříve po dvou letech (vizte příloha - oznámení). To, že jsem z čista jasna přišel o práci a tedy i o příjem mi definitivně zlomilo vaz. Přitom kdyby se firma držela znění exekučního titulu, měl jsem možnost to celé zvládnout. Takto mi popadaly veškeré úvěry, leasing na BMW, . a zůstali mi pouze dluhy ve výši cca. 5.000.000 Kč. Firma mi ale nyní odmítá proplatit i provize zasloužené. Zdůvodňuje to tím, že jsem o peníze včas písemně nepožádal (viz příloha - obchodní podmínky bod 2.5.2) a tudíž došlo k promlčení a propadnutí pohledávky.
Pravdou je, že jsem o vyúčtování konta včas požádal pouze ústně a vzhledem k tomu, že se dlouho nic nedělo, jsem požádal i písemně. Bohužel již pozdě. Já ale celou dobu vycházel z toho, že vzhledem k exekučnímu titulu, má firma po skončení storno období povinnost vyúčtování provést a prostředky z provizního účtu rozdělit ve výše uvedeném poměru mezi mne a exekutora. Tedy, že oficiální exekuční titul je minimálně roven mé písemné žádosti. V tomto mne utvrdil i dokument od firmy, viz příloha, kde se píše, že mi provize budou vyplaceny a o žádné nutnosti žádat se tam nepíše. Firma si však celé mé provizní konto přivlastnila. Nic nevyplatil mně, ani exekutorovi se zdůvodněním, že jelikož jsem včas písemně nepožádal, žádná pohledávka vůbec nevznikla, a tudíž jí nemohli rozdělit a proplatit a pohledávka proto zanikla a propadla ve prospěch firmy.
Má makléřská společnost právo se takto zachovat, ať se již jedná o náhlé ukončení vyplácení zálohových provizí, tak také nevyplacení
zasloužených provizí? Co mám nyní udělat a jak se mohu bránit? Počítá se promlčecí doba od data ukončení spolupráce, nebo až od doby kdy jsem mohl požádat? (2 roky od ukončení spolupráce) Je právně v pořádku, že mne nikdo neinformoval o časovém horizontu, ve kterém je možno požádat? Ani ve smlouvě, ani v žádných jiných dokumentech o tom nikde není ani zmíňka. Firma tvrdí, že je to v pořádku, že se to řídí zákonem a upozorňovat na to nemají povinnost. Velice děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Podklady, které jste zaslal jsou neúplné. Další práva a povinnosti stran jsou zřejmě uvedeny ve smlouvě o obchodním zastoupení. Bez těchto informací a kompletních obchodních podmínek není možné na dotaz odpovědět.
Z Vámi zaslaných informací je pouze zřejmé, že makléřská společnost byla oprávněna pozdržet platby provizí až do doby, než uplyne storno lhůta.
V bodě 2.5.2 není uvedeno, že by pohledávka obchodního zástupce zanikala, ale není uvedena ani splatnost provizí.
Z předložených informací nelze učinit relevantní závěr. Proto Vám doporučuji vyhledat advokáta, který Vám pomůže zjistit, zda se proti jednání makléřské společnosti můžete nějak bránit. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Docela dost advokátů poskytuje též služby zdarma lidem, kteří nemají finanční prostředky na zapalcení odměny advokáta. Rovněž by Vám mohla pomoct též advokátní komora (tyto informace uvádím vzhledem uvedené exekuci).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Ubytování dle ubytovací smlouvy - může ubytovaný nechat přespat u sebe kamaráda, kamarádku, známé?
- Ubytovací smlouva a přespání kamaráda v bytě - je to dle zákona přípustné
- Zákaz přespávání osob neuvedených v ubytovací smlouvě - informace
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Přespání osob neuvedených v ubytovací smlouvě - bezdůvodné obohacení
- Přespání osob v ubytovně neuvedených v ubytovací smlouvě - bezdůvodné obohacení
- Bezdůvodné obohacení při přespání osob v ubytovně

Vlastním dvougenerační rodinný dům, který je kolaudovaný jako objekt k bydlení. V patře jsem ubytoval dvě studentky a s každou uzavřel ubytovací smlouvu podle ustanovení § 2326 NOZ. Smlouva je uzavřena na dobu určitou 9 měsíců. Vzorem mi byla ubytovací smlouva na koleje VUT. Předmětem smlouvy je poskytnutí k přechodnému ubytování jedno lůžko včetně jeho základního vybavení v obytném prostoru s dispozicí 2+kk. Cílem bylo vymezit ubytování pouze pro tyto dvě osoby. Ve smlouvě je uvedeno, že ubytovaný není oprávněn přenechat svá práva, vyplývající z této smlouvy, jiné osobě. Dále pak ubytovaný není oprávněn ubytovat další osobu. Porušují smlouvu, když nechávají přepsat své přítele? Pokud ne, jaký smluvní vztah a jaká podmínka vymezí přespávání pouze osob se smlouvou?
Děkuji, Mirek.

ODPOVĚĎ:
Dle § 2326 občanského zákoníku se smlouvou o ubytování ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému ubytování v zařízení k tomu určeném. Tímto zařízením může být pouze zařízení, které bylo stavebním úřadem v kolaudačním rozhodnutí určeno k poskytování ubytování. Těmito zařízeními jsou primárně stavby ubytovacího zařízení, které se dle § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území člení do kategorií:
- hotel
- motel
- penzion
- ostatní ubytovací zařízení (např. ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalov/y)

Ubytování na základě smlouvy o ubytování však může být poskytováno rovněž v objektech pro individuální rekreaci (chalupy, chaty) nebo v bytových či rodinných domech (což je i Váš případ).
V tomto ohledu ještě připomínám, že dle § 2235/2 občanského zákoníku platí, že ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu nebo domu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům (resp. část domu) k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu. Je tedy důležité, aby z uzavřené smlouvy (má-li se jednat o smlouvu o ubytování) vždy jednoznačně vyplývalo, že jejím předmětem je poskytnutí přechodného a krátkodobého ubytování (což je, jak usuzuji z dotazu, ve Vašem případě splněno).
Odpověď na Váš dotaz lze nalézt v úvodních ustanoveních občanského zákoníku o ubytovací smlouvě:
- dle § 2326 občanského zákoníku platí, že smlouvou o ubytování se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé;
- dle § 2327/1 občanského zákoníku platí, že ubytovaný má právo užívat prostor vyhrazený mu k ubytování, jakož i společné prostory ubytovacího zařízení a využívat služby s ubytováním spojené.
Ze shora uvedeného vyplývá, že na základě smlouvy o ubytování je k užívání ubytovacího prostoru (stejně jako prostor společných) a k využívání služeb s ubytováním spojených oprávněn výhradně ubytovaný, což ostatně vyplývá i z Vámi citované pasáže smlouvy o ubytování: „… ubytovaný není oprávněn ubytovat další osobu … “.
Pro podporu tohoto argumentu lze poukázat na § 2272/1 občanského zákoníku, dle něhož má nájemce bytu nebo domu právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli. Je-li tedy právo nájemce přijímat v jím obývaném bytě či domě výslovně zakotveno pouze v případě smlouvy o nájmu bytu nebo domu, přičemž obdobné oprávnění ubytovaného není v případě smlouvy o ubytování v občanském zákoníku uvedeno, lze z této skutečnosti dovodit, že zákonodárce měl v úmyslu vymezit v tomto ohledu mezi nájmem bytu nebo domu a přechodným ubytováním rozdíl (tzn. že nájemce bytu nebo domu je oprávněn přijímat do své domácnosti v zásadě kohokoli, zatímco ubytovanému toto právo nesvědčí).
Shora popsaný rozdíl mezi právy nájemce bytu nebo domu a právy ubytovaného je dán účelem a předpokládanou délkou těchto smluvních vztahů. Zatímco účelem nájmu bytu nebo domu je uspokojování bytových potřeb (tzn. potřeby dlouhodobého bydlení), které odůvodňuje přijímání třetích osob do domácnosti nájemce (nelze si totiž představit dlouhodobé bydlení bez možnosti bydlet tímto způsobem s osobami nájemci blízkými), je účelem ubytování uspokojení potřeby krátkodobého bydlení (tzn. na přechodnou dobu, zatímco je bytová potřeba ubytovaného zajištěna na jiném místě, zpravidla v místě jeho trvalého pobytu), které neodůvodňuje zakládání domácnosti a přijímání třetích osob do takové domácnosti.
Pokud tedy ve Vašem případě studentky nechávají v ubytovacím prostoru přespávat i třetí osoby, porušují tím své povinnosti z ubytovací smlouvy. Tato skutečnost může (po splnění dalších podmínek) vést i k ukončení ubytování. Dle § 2331 občanského zákoníku totiž platí, že ubytovatel může před uplynutím ujednané doby smlouvu vypovědět bez výpovědní doby, porušuje-li ubytovaný i přes výstrahu hrubě své povinnosti ze smlouvy, anebo dobré mravy.
Na straně třetích osob, které ve Vašem domě se studentkami přespávají, pak vzniká bezdůvodné obohacení, neboť je jim poskytnuta ubytovací služba (bez existující smlouvy o ubytování), za kterou nic nehradí. Dle § 2991 občanského zákoníku platí, že bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch a/ plněním bez právního důvodu, nebo b/ protiprávním užitím cizí hodnoty. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V tomto ohledu proto můžete po třetích osobách vrácení bezdůvodného obohacení vymáhat. V tomto případě bude bezdůvodné obohacení představovat cenu ubytování za 1 den (za každý den, kdy byl Váš dům těmito osobami protiprávně užíván).
Chcete-li v budoucnu předejít nežádoucímu užívání Vašeho domu třetími osobami, můžete do smlouvy o ubytování vtělit výslovný zákaz přespávání třetích osob v ubytovacím prostoru (přestože toto ustanovení je ve Vaší smlouvě o ubytování de facto již obsaženo, je proto možné toto ustanovení pouze rozvést).

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pouštění hudby zaměstnancům ve výrobní hale a poplatky OSA, INTEGRAM, DILIA

Vedení závodu uvažuje o možnosti pouštět reprodukovanou hudbu ve výrobních prostorách. Kromě zaměstnanců sem nemá nikdo přístup. Je prosím nutné přihlásit se k platbám za veřejnou produkci organizacím OSA, INTERGRAM, ev. DILIA? Neuvažuje se o rozhlasové stanici, ale o skladbách na USB, který se bude přehrávat v nekonečné smyčce. Jakým způsoben by měl být playlist nahrán? Je možné stáhnout např. z netu, použít soukromé nahrávky zamců…… nebo je nutné zakoupit a zkopírovat originální zvukové nosiče? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Nutnost uzavřít smlouvu s kolektivním správcem autorských práv:
V tomto ohledu je podstatnou otázka, zda lze pouštění reprodukované hudby zaměstnancům ve výrobních halách, kam nemají přístup třetí osoby, kvalifikovat jako sdělování díla veřejnosti (dle § 12/4 písm. f) a § 18 autorského zákona).
Pojem „veřejnost“ není bohužel vymezen žádným českým ani evropským právním předpisem (z oblasti práv duševního vlastnictví), přičemž ani mezinárodní smlouvy nedávají v tomto ohledu žádné vodítko. Z tohoto důvodu hraje při vymezování pojmu veřejnost klíčovou roli judikatura soudů, zejména pak judikatura Evropského soudního dvora.
Pojem veřejnosti se obvykle vymezuje jako individuálně neurčený okruh osob, který je však s přihlédnutím ke konkrétnímu způsobu užití díla možné interpretovat rovněž jako okruh osob individuálně určených.
Evropský soudní dvůr dospěl ve své rozhodovací praxi k názoru, že podstatnou roli hraje v této souvislosti i počet osob, kterým je dílo zpřístupňováno (za veřejnost lze totiž označit až větší počet osob). Důležitá je dále i skutečnost, zda je dílo sdělováno okruhu individuálně určených osob, nebo zda se okruh osob, kterým je dílo sdělováno, mění. Podstatný je i účel sdělování díla, tzn. má-li být sdělováním díla podpořena výdělečná činnost (např. pro navození příjemnější atmosféry, která mimo jiné přispěje k tomu, že zákazníci/klienti vyhledají poskytovanou službu znovu).
Přehledné shrnutí této problematiky (včetně odkazu na judikaturu Evropského soudního dvora) naleznete zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/vymezeni-pojmu-sdelovani-dila-verejnosti-v-souvislosti-s-posouzenim-uziti-autorskeho-dila-99385.html
Na Váš dotaz proto neexistuje jednoznačná odpověď. S ohledem na skutečnost, že reprodukovaná hudba bude ve Vámi popsaném případě pouštěna zaměstnancům (tedy uzavřenému okruhu individuálně určených osob) ve výrobních halách, kam nemá přístup žádná třetí osoba, zastávám názor, že nepůjde o sdělování díla veřejnosti a nebude nutné kontaktovat v této souvislosti příslušného kolektivního správce autorských práv.

2/ Pořízení nahrávek:
V tomto ohledu Vám doporučuji používat pouze legálně získanou hudbu, tzn. legálně získané nahrávky hudby zaměstnanců (kteří tyto nahrávky zapůjčí svému zaměstnavateli), nebo hudbu ze zakoupených originálních nosičů. Vyloučit nelze samozřejmě ani použití hudby stažené z internetu, v tomto ohledu je však nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby se jednalo o legální zdroj stahované hudby.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zloděj způsobil škodu v nájemním bytě - zaplatí škodu nájemce nebo pronajímatel?
- Poškození dveří zlodějem v pronajatém nájemním bytě - kdo uhradí škodu? Nájemce (nájemník) nebo pronajímatel?
- Oprava zlodějem poškozených dveří v nájemním bytě - kdo platí opravu? (pronajímatel nebo nájemce, nájemník? )

10/2015 se nám do pronajatého bytu vloupal zloděj pričemž poškodil vstupní dveře. Avokátní kancelář zstupující majitele bytu/pronajímatele, nám je nechce spravit, tvrdí že je musíme spravit my na naše náklady a náhradu škody vymáhat od pachatele. Ve smlouvě máme ale stanoveno že opravy nad 500 Kč hradí pronajímatel a oprava by stála určitě víc. Dveře jsou moc poškozené, nedají se zabouchnout a jsou rozbité, vylétávají z nich třísky. Co máme prosím dělat? Ďekuji, Jana Závodská

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové znění nájemní smlouvy, neboť dohoda smluvních stran má v zásadě vždy přednost před ustanoveními zákona (jak vyplývá z § 1/2 občanského zákoníku).
Obsahuje-li Vámi uzavřená nájemní smlouva pouze ujednání: „Opravy nad 500 Kč hradí pronajímatel. “, přičemž žádné další ustanovení se opravám bytu a jejich úhradě nevěnují, je k opravě poškozených dveří bytu povinen skutečně pronajímatel (samozřejmě za podmínky, že tato oprava bude dražší než 500 Kč, což předpokládám).

Přestože ujednání smluvních stran má přednost před zněním zákona, budu se níže věnovat i právní úpravě oprav bytu a jejich hrazení, která může ve Vašem případě posloužit pro posílení Vaší argumentace.

Dle § 2257 občanského zákoníku platí, že:
- pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt ve stavu způsobilém k užívání;
- nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

Občanský zákoník (ani žádný z prováděcích právních předpisů) bohužel blíže nestanoví, co se rozumí pojmem „drobné opravy související s užíváním bytu“. Z tohoto důvodu se odborná veřejnost kloní v současné době k názoru, že pro vymezení tohoto pojmu je použitelné nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , které provádělo starý Občanský zákoník (a společně se starým Občanským zákoníkem bylo k 1. 1. 2014 zrušeno).
K závěru o použitelnosti nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , a to i přes jeho zrušení, se v jednom ze svých výkladových stanovisek (konkrétně ve stanovisku č. 15) kloní i Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti, když uvádí, že:
„Nebudou-li mít strany po 1. lednu 2014 výslovně upraveno ve smlouvě o nájmu bytu, co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami, je možné, s ohledem na absenci podrobného vymezení těchto pojmů v novém občanském zákoníku, i nadále vycházet z dosavadní právní praxe, založené nařízením vlády č. 258/1995 Sb. , kterým se provádí starý Občanský zákoník. “
Co se rozumí pojmem „drobné opravy bytu“ bylo v nařízení vlády č. 258/1995 Sb. stanoveno v jeho § 5, dle něhož mimo jiné platilo, že:
- za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladu;
- podle věcného vymezení se za drobné opravy považují mimo jiné a/ opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a b/ výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií;
- podle výše nákladu se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny součástí jednotlivých předmětů tohoto vybavení, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500, - Kč;
- provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy;
- náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy, se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají, jsou však součástí ročního limitu podle následující odrážky;
- součet nákladů za drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70, - Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy.

I pokud by tedy Vámi uzavřená nájemní smlouva neobsahovala předmětné ustanovení, a bylo by tudíž nutné se řídit občanským zákoníkem (přičemž pomocně by bylo využito nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , přestože je již zrušené), nebylo by možné dojít k jinému závěru, než že celková oprava vstupních dveří bytu, která je dražší než 500, - Kč, není drobnou opravou bytu a k jejímu provedení a úhradě je tudíž povinen pronajímatel.

Co se týče postupu při zjištění poškození bytu, je vhodné poukázat na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2264/1, dle něhož platí, že zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu;
- § 2265/1, dle něhož je pronajímatel povinen odstranit poškození nebo vadu bytu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil;
- § 2265/2, dle něhož platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného;
- § 2266, dle něhož platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, představuje-li prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada hrubé porušení povinností pronajímatele.

V současné chvíli Vám lze doporučit:
- obrátit se na pronajímatele s písemnou výzvou k bezodkladnému odstranění poškození bytu, a to opravou vstupních dveří (přičemž v této výzvě trvejte na znění nájemní smlouvy, která jasně stanoví, že tuto opravu je povinen hradit pronajímatel), k provedení opravy stanovte pronajímateli přiměřenou lhůtu a upozorněte ho, že v případě neprovedení opravy provedete tuto opravu sami, přičemž náklady opravy budete požadovat po pronajímateli, jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte pronajímateli prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou) ;
- neprovede-li pronajímatel opravu vstupních dveří ve lhůtě dle Vaší výzvy, můžete tuto opravu provést sami a takto vynaložené náklady po pronajímateli požadovat (opět ve formě písemné výzvy, v níž uvedete číslo svého bankovního účtu, doložíte výši ceny opravy – ideálně kopií daňového dokladu s podrobným rozpisem provedených prací a opět stanovíte pronajímateli přiměřenou lhůtu k provedení platby),
- cenu provedených prací můžete po pronajímateli požadovat i ve formě snížení nájemného, záleží na Vaší úvaze;
- neuhradí-li Vám pronajímatel cenu opravy dveří ve Vámi stanovené lhůtě, nezbude Vám, než mu zaslat tzv. předžalobní výzvu a následně se s žalobou obrátit na místně příslušný okresní soud, pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , kterým se provádí občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou nařízení vlády č. 258/1995 Sb.) : https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zneplatnění restituce z roku 1991 - informace, postup

1991 prebehla reštitúcia nášho rodinného majetku v Čechách. Brat A jeden z reštitujúcich členov rodiny, reštituoval majetok svojích dvoch bratov B a C bez ich súhlasu. V tom čase boli bratia B a C kanadskí občania bez českého občianstva, dnes české občianstvo majú. Je možné v súčasnosti spochybniť reštitúciu z roku 1991, respektíve vyhlásiť za neplatnú? Múžu si bratia B a C uplatniť nárok na svoj podiel na majetku, teda prerozdeliť reštituovaný podiel brata A rovným dielom medzi bratov A, B a C?
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Proběhla-li Vámi zmiňovaná restituce v roce 1991, předpokládám, že se tak stalo dle zákona o půdě, který nabyl účinnosti dne 24. 6. 1991. Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, do jaké skupiny oprávněných osob dle § 4/1 a 2 zákona o půdě Vámi zmiňovaní bratři náleží.
Jelikož bratři B a C svůj restituční nárok neuplatnili (přestože jsou, jak předpokládám, oprávněnými osobami dle § 4 zákona o půdě), bude nutné aplikovat § 21 zákona o půdě, dle něhož platí, že je-li oprávněných osob více (tedy tři bratři) a nárok na vydání věci uplatní jen některá z nich (pouze bratr A), vydá se jí věc celá.
Z § 21 zákona o půdě tak vyplývá, že podíl na předmětném majetku (ke kterému svědčil bratrům B a C restituční nárok) přirostl k podílu bratra A, který svůj restituční nárok včas a řádně uplatnil. V takovém případě nevyplývá bratrům B a C ze zákona o půdě žádný nárok na vyrovnání či náhradu.
Pokud by však bratři B a C svůj restituční nárok uplatnili nyní a zároveň tím dodrželi lhůtu dle § 13 zákona o půdě, byli by následně oprávněni se obrátit na soud s žalobou (proti bratrovi A), v níž by požadovali poskytnutí příslušných spoluvlastnických podílů na předmětném majetku či vyplacení odpovídající náhrady.
Otázku ne/dodržení lhůty dle § 13 zákona o půdě (tzn. zda mohou bratři B a C ještě dnes podat restituční žádost včas) Vám (pro tento konkrétní případ) doporučuji konzultovat se Státním pozemkovým úřadem (který se restitucemi nemovitého majetku zabývá) :
http://www.spucr.cz/

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

 

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného u otce v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu, schváleném insolvenčním řízení
OBČAN-DLUHY
- Insolvence a zvýšení výživného, alimentů

Já, 22 let, studuji vysokou školu. 19.6.2015 podán návrh na zahájení řízení o zvýšení výživného na zletilé dítě. 24.9.2015 řízení přerušeno z důvodu zjištění úpadku otce - soud povolil řešení úpadku formou oddlužení. "Odůvodnění: … Pohledávku žalobkyně lze uplatnit přihláškou v uvedeném insolvenčním řízení." Insolvenční správce mi sdělil, že "zvýšení výživného s insolvencí nemá nic společného".
8.10.2015 jsem navrhla pokračovat v řízení o zvýšení výživného. 15.10.2015 návrh soudem zamítnut opět s tím, že:
"Soud podání žalobkyně na pokračování řízení zamítl, neboť dle § 169 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. pohledávka na výživném, která vznikla do rozhodnutí o úpadku se uspokojí v rámci insolvenčního řízení. Žalobkyně podala návrh k soudu 19.6.15, soud dospěl k závěru, že nárok na výživné od doby podání žaloby se uspokojuje v rámci insolvenčního řízení, neboť oddlužení bylo povoleno až 24.9.15".
2.11.2015 podáno odvolání proti zamítnutí. Jak a kde mám uplatnit svůj nárok, když trvám na zvýšení výživného a obě instituce si takto jen přehazují pravomoci. Prosím o vysvětlení a radu pro postup.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Přerušení soudního řízení nastává na základě § §140a zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů ("IZ").
Podle § 169 odst. 1 písm. e), odst. 2 tohoto ustanovní a § 203 IZ platí, že pohledávky na výživném ze zákona jsou pohledávkami postanými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Tyto pohledávky se nepřihlašují, nýbrž je nutné je uplatnit přímo proti osobě s dispozičním oprávněním (což bude pravděpodobně otec - v závislosti na tom, v jaké formě bude oddlužení probíhat) a tato osoba je povinna uspokojit tyto pohledávky kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Insolvenční správce Vám tak neuvedl pravdu.
Musíte tak svou pohledávku uplatnit žalobou proti osobě s dispozičním oprávněním (otec, nebo ins. správce v závislosti na formě oddlužení). Toto řízení nebude přerušeno a příp. rozhodnutí lze vykonat i exekučně. Za tímto účelem Vám doporučuji obrátit se na advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

FINANCE-DANĚ
- Zaplacení daně z převodu nemovitosti - majitel neměl zapsané trvalé bydliště
- Zaplacení daně z převodu nemovitosti - majitel neměl zapsaný trvalý pobyt
- Zaplacení daně z převodu nemovitosti při prodeji před uplynutím 5 let od získání nemovitosti

Chtěl bych se zeptat jak je to s placením daně z příjmu při koupi nemovitosti. Matka (důchodce) zakoupila v dubnu 2011 nemovitost v dražbě přes aukční portál. V srpnu 2011 byla nemovitost zaplacena a v září byla sepsaná smlouva. Smlouvu měl na starosti insolvenční správce, jelikož nemovitost byla zabavena předchozímu majiteli z důvodu dluhů. Ve smlouvě ale udělal nějaké chyby, tak v listopadu téhož roku byla sepsaná smlouva nová a došlo k zapsání nemovitosti do katastru a zaplacení daně z převodu nemovitosti. Matka ale nemovitost nikdy nevyužívala a nyní se rozhodla ji prodat. Já se dočetl, že když neměla v nemovitosti nahlášené trv. bydliště bude muset platit daň z příjmu pokud nemovitost prodá do 5 let od koupi. Chtěl bych se zeptat kdy jí vyprší ona 5ti letá lhůta. Jestli je to v den příklepu (kupováno přes internetový portál a v archívu se již nic o nemovitosti nenachází a potvrzení o
příklepu nemá) nebo v den zaplacení nebo v den sepsání smlouvy nebo v den zapsání do katastru nemovitostí. Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, běh lhůty pro osvobození od daně z příjmů se počítá od data zapsání do katastru nemovitostí. To je rozhodné datum pro to, kdy jste platným vlastníkem. Příjem z prodeje nemovitosti bude osvobozen od daně z příjmů, pokud se uskuteční nejdříve v prosinci 2016. Pozor na to, že případná smlouva o smlouvě budoucí sepsaná před tímto datem lhůtu pro osvobození porušuje.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ chce po nájemci nebytového prostoru zaplatit za nespotřebovanou teplou vodu - důvod: standardní účetní jednotka s režiemi SVJ
- Vyúčtování teplé vody nebytového prostoru dle vyhlášky 372/2001 § 5

Vyúčtování spotřeby vody v nebytovém prostoru (za rok 2014), který mám jako podnikající fyzická osoba pronajatý od společenství vlastníků (standardní panelák) : nebytový prostor mám od 07/2014 a nespotřebovala jsem tam téměř žádnou vodu. Vyúčtování 2014 obsahovalo položku "vodné, stočné", které odpovídalo naší nízké spotřebě (0,9 m3 za 60Kč). Dále pak položku "ohřev užitkové vody", která byla na první pohled vysoká a neodpovídala spotřebě vody (730 Kč). Tuto vysokou položku mi SVJ zdůvodnilo vyhláškou 372/2001, §5. Údajně jsem standardní účetní jednotkou a platím tak i to, co spadá do celkové režie SVJ.
Je to v pořádku, že při pronájmu nebytového prostoru platím tak, jako bych měla v objektu byt? Může základní složka vyúčtování o tolik navýšit, když je spotřební tak nízká? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Podle § 1 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. , o službách spojených s užíváním bytů platí, že je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor. Jinak řečeno nebytový prostor se v takovém případě považuje za byt a platí pro něj stejná pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii, na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele (tedy vhlyáška č. 372/2001 Sb.).
Podle § 5 odst. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb. , platí, že náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.
Konkrétní výši částky nemohu zhodnotit, nicméně pokud SVJ rozúčtovalo výše uvedené náklady v případě nebytového prostoru tak, jako by šlo o byt, postupovalo dle zákona.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o obchodním zastoupení - od kdy běží výpovědní lhůta? (datum doručení nebo datum vystavení výpovědi?  

Obdržela jsem výpověď smlouvy o obchodním zastoupení ke dni 1.12.2015, kterou jsem si vyzvedla 2.11.2015. Ve smlouvě mám ale výpovědní lhůtu 1 měsíc od doručení této výpovědi. Můj dotaz zní, je výpověď neplatná (správně má být datum 1.1.2016) nebo se jenom o jeden měsíc posouvá automaticky datum? Děkuji za odpověď, Mirka

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám byla výpověď doručena dne 2. 11. 2015, přičemž výpovědní doba činí jeden měsíc od doručení výpovědi, nabude výpověď účinnosti dne 2. 12. 2015, tedy po uplynutí jednoho měsíce (v tomto ohledu mi není jasné, z čeho dovozujete datum 1. 1. 2016). Vypovídaný smluvní vztah tedy zanikne k datu 2. 12. 2015.
Dle § 605/2 občanského zákoníku platí, že konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.
Přestože výpověď vykazuje v tomto ohledu chybu (jelikož je zde uvedeno nesprávné datum, a to o jeden den), nebude mít tato skutečnost na platnost výpovědi žádný vliv, je-li i přesto z výpovědi zřetelná vůle ukončit jednostranně platnost smlouvy o obchodním zastoupení. Obecně je rozhodující, zda je právní jednání (např. písemná výpověď) dostatečně určité (tzn. je-li z takového právního jednání bez jakýchkoli pochyb zřejmé, co autor tohoto právního jednání zamýšlel učinit). Předpokládám, že drobný nedostatek v datu nijak neovlivní celkové vyznění Vámi obdržené výpovědi, tzn. že z výpovědi je stále zřetelné, že zastoupený již nemá nadále zájem o pokračování smluvního vztahu a hodlá jej jednostranně ukončit prostřednictvím výpovědi.
Situaci by bylo nutné hodnotit odlišně, pokud by pro tyto případy obsahovala smlouva o obchodním zastoupení zvláštní (přísnější) ujednání, což však z Vašeho dotazu nevyplývá.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Plná moc makléři realitní kanceláře na vklad do katastru - hrozí podvod ze strany RK či makléře?
- Riziko plné moci makléři realitní kanceláře - hrozí podvod ze strany realitky či makléře?

Jsem před podpisem Kupní smlouvy a Dohody o správě kupní ceny přes RK.
Dostal jsem od makléře návrhy smluv. Oba návrhy přikládám v příloze.
a) bod 3.2 Kupní smlouvy.
Mohu makléře podle tohoto bodu takhle zplnomocnit k podání návrhu na vklad, aniž bych se měl bát podvodu?
Počítám že vklad bude podle této KS, tedy by to mělo být v pořádku, ale případně bude chtít po mně podepsat ještě jinou plnou moc, když bude/nebude kupní smlouva ověřena u notáře? Jak s plnou generální mocí?
Dostanu to samé vyrozumění o vkladu od katastru automaticky i já, když je uvedeno, že ho převezme makléř?
Případně mám do kupní smlouvy doplnit, že chci vyrozumění katastru i já?
b) Bod 5.1 Kupní smlouvy
- uvedeno že nemovitost musí být vyklizená, ale s kupcem jsem se dohodl, že nějaký nábytek
apod. v prodávané nemovitosti mohu ponechat, za peněžní kompenzaci.
Makléř o tom ví ústní dohodou z obou stran. Prodávající souhlasí. Makléř to ale nechce už do Kupní smlouvy vkládat, že je to prý zbytečné a katastrální úřad to zajímat nebude. Hrozí mi podle OZ nějaká sankce, když pak kupec bude tvrdit, že se na ničem takovém se mnou nedohodl? A případně jak vysoká. Ve smlouvě, pro informaci, není uvedena žádná sankce. Nebo mám třeba trvat před podpisem KS, že se zároveň podepíše bokem jakási dohoda a o tom, že mu nechám nábytek apod. , s tím že mu dám k tomu určitou finanční částku?
Jestli mi bude Kupní smlouva zkontrolována zběžně celá, jestli tam nejsou vyloženě chyby, čeho se vyvarovat, budu moc rád.
c) Bod 2.5 u Dohody o správě kupní ceny pro banku.
Bod má podčásti a u podbodu i) je moje částka, kterou dostanu po prodeji nemovitosti. Ale není tam uvedeno, jako u podbodu ii) a iii), do jaké doby mi bude vyplacena.
Mám trvat na dopsání 5 obchodních dnů atd. , stejně jako u podbodu ii)?
Nebo se to takhle podle dalších částí podbodu bodu 2.5 bere automaticky a částka mi bude vyplacena do 5 dnů? Abych měl jistotu že nebudu čekat déle. Moc děkuji za odpověd, Norbert

ODPOVĚĎ:
a) Podle § 18 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí platí, že v případě, že byl vklad povolen a proveden, zašle katastrální úřad účastníkům vkladového řízení vyrozumění o tom, jaký vklad byl do katastru proveden, a vkladovou listinu vyjme ze spisu a založí ji do sbírky listin. Je-li účastník, jehož práva k nemovitosti podle zápisu zanikají nebo se omezují, ve vkladovém řízení zastoupen zmocněncem, vyrozumí ho o provedeném vkladu katastrální úřad nejen prostřednictvím zmocněnce, ale i přímo.
Dle návrhu kupní smlouvy jste prodávajícím, tedy vaše právo (vlastnické) na základě vkladu zanikne, tudíž katastrální úřad vyrozumí nejen makléře, ale i Vás.
Podle § 15 odst. 1 písm. b) téhož zákona platí, že plná moc musí být písemná a podpisy musí být úředně ověřeny.
b) Pokud není sankce uvedená ve smlouvě, pak Vám nehrozí. Resp. byla by zde možnost, že byste musel nemovitost dodatečně vyklidit. Pokud jste však domluven s kupujícím, zřejmě se to nestane. Doporučuji při převzetí nemovitosti sepsat alespoň stručnou kupní smlouvu na vybavení nemovitostí (budete mít tedy zvlášť kupní smlouvu na nemovitost a zvlášť na vybavení), které přesně specifikujete a uvedete kupní cenu. Dále uvedete, že vybavení převzal dne XXX.
c) lhůta 5 obchodních dnů je je stanovena pro oba podbody.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podepsání předávacího protokolu díla jinou osobou než objednatelem - může objednatel reklamovat dílo?
- Reklamace jímky - propadnutá hlína kolem jímky, jímka není v úrovni terénu

Nechali jsme si dodavatelsky vybudovat jímku odpadních vod. Smlouva o koupi jímky a její instalaci je vedena na jméno mé manželky, která objednávku podepsala. Nicméně komunikaci s firmou měla na starost moje tchýně. Ta má bohužel omezenou schopnost pohybu, takže u vlastní realizace jímky nebyla, nicméně technika firmy upozorňovala, že v místě realizace jímky bude terén dosypáván o cca 35 cm (do úrovně již v té době vystavěné opěrné zdi). Po dokončení realizace jímky podepsala tchýně (nikoli moje žena jako objednatel) předávací protokol, dílo neviděla.
Po cca 3 týdnech jsme realizaci projektu viděli a zjistili jsme, že kolem jímky došlo k propadu zeminy, ale hlavně, jímka je "utopená" oproti opěrné zdi a tedy, pokud budeme chtít terén zarovnat se zdí, budou nutné nástavce na komíny jímky. Firma chce po nás jednak proplatit nástavce a jednak požaduje podpis záručních podmínek, kde je uvedeno, že pokud bude nad jímkou navýšen zásyp zeminou v rozporu s technickými podmínkami, nevztahuje se na stavbu záruka.
Jak bychom měli postupovat, když chyba v usazení jímky je na straně firmy, ale pokud existuje nějaká písemná dohoda o hloubce usazení jímky / mezi technikem a mou tchýní proběhlo ústně /, pak ji má v poznámkách jen technik firmy.
A je možné rozporovat to, že předávací protokol nepodepsal objednatel a tchýně plnou moc neměla?
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Práva náležejí bdělým: je podle mého názoru chybou (zvláště v českém prostředí), když provádění díla dostatečně nepřipravíte a následnou kontrolu realizace svěříte tchýni, která ji ani fakticky provádět nemůže.

Je pak otázkou technických norem, zda je požadovaná úprava v jejich souladu, což může posoudit pouze osoba znalá těchto norem a předpisů. Pokud je navýšení v souladu s předpisy, pak nechť dodatečné práce firma provede bez dalšího (v opačném případě by zbylou realizaci musel provést jiný subjekt).

Pokud neexistuje žádný písemný doklad o přesné hloubce usazení, pak navýšení bude zřejmě nutno zaplatit. Bylo by velmi obtížné prokazovat, že usazení bylo sjednáno tak, jak tvrdíte.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví - budou dědit potomci dědice nebo podíl dostanou ostatní dědicové?

Prosím o informaci, při řešení dědictví - jsou tři děti (dědicové), dva se zřeknou dědictví, bude celé dědictví náležet třetímu dítěti a nebo v případě zřeknutí se dědictví nastupují ve druhé řadě jako dědicové děti těch kteří se dědictví zřekli?
Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Děti dědí v první třídě dědiců (§ 1635 odst. 1 o. z.). Pokud některé dítě dědictví odmítne, vstoupí do jeho dědického nároku jeho děti a po nich jejich potomci (§ 1635 odst. 2 o. z.), a to rovněž v první třídě dědiců. Dědictví tedy nebude náležet třetímu dítěti, ale dětem dětí, kteří dědictví odmítli.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu v domě SVJ nebydlí - jak má být informován o schůzi SVJ?
- Schůze SVJ - jak se o ní má dozvědět majitel bytu který v domě nebydlí (pronajímá ho)
- Jak se má majitel bytu SVJ dozvědět o schůzi SVJ když v bytě nebydlí?

Jsem majitelem bytu, který pronajímám a v domě, kde se byt nachází, nebydlím. Když je naplánována schůze společenství majitelů, informace visí na zdi ve vnitřních prostorech, ale protože v domě nebydlím, informace se ke mne dostane na poslední chvíli, pokud vůbec.
Žádal jsem předsedkyni společenství majitelů, aby mi poslala alepoň e-mail a mohl se tak zajet na informace podívat. Odbyla mne ale s tím, že s mailem jí to nejde a že informace visí na chodbě.
Zdá se mi, že zákon musí pamatovat na podobné situace - není přece možné, aby majitel bytu který pronajímá musel každý týden jezdit na adresu bytu aby si ověřil, že na nástěnce nevisí nová informace.
Aktuálně se ke mne například vůbec nedostaly nové stanovy, které máme ve středu 18.11 schvalovat, ani pozvánka na samotnou schůzi - všiml si toho naštěstí nájemník.
Existuje nějaký zákon, na který se mohu odvolat a v případě odmítnutí, lze podat trestní oznámení?
Mám ještě jednu otázku - prý jsem povinen společenství majitelů sdělit jméno, příjmení a datum narození nájemce. Chápu požadavek, ale ohledně datumu narození mám pochyby - je to možné bez porušení zákonu o ochraně osobních údajů a může to tedy po mě někdo vyžadovat?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Podle § 1177 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce. To platí i tehdy, přenechal-li vlastník jednotky byt k užívání jiné osobě; v takovém případě oznámí i jméno a adresu této osoby.

Občanský zákoník ukládá vlastníku jednotky oznámit jméno, příjmení a adresu nájemce či jiné osoby, která v bytě bydlí. Bez souhlasu nájemce (příp. jiné osoby, která v bytě bydlí), není možné poskytnout datum narození jiné osobě, mohlo by tím dojít k porušení zákona o ochraně osobních údajů.

Občanský zákoník v případě SVJ nestanoví povinnost zasílat pozvánky na shormáždění na adresu, kterou si člen SVJ zvolí. Tato skutečnost by měla být upravena ve stanovách SVJ. Doporučuji na příštím shromáždění navrhnout změnu stanov.

Na podání trestního oznámení není důvod.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak zabránit stavebnímu povolení na studnu - lokalita s nedostatkem podzemní vody

Obdržel jsem oznámení o zahájení územního řízení od stavebního úřadu jako "známý účastník řízení".
Soused v rekreační oblasti požádal o domovní vrtanou studnu hloubky 30 m vystrojenou zárubnicí PVC-U, průměr zárubnice 125/3,0/4000mm.
Jedná se o souseda výškově nad naším pozemkem a vzdaleného cca 25 m. V oblasti je minimálně podzemní vody, a pokud je vrt úspěšný, nebývá mělčí než 40-60 m. Obávám se, že další studna s odběrem pro nově stavěný rodinný dům bude mít (při předpokládaném odběru vody) dopad do již tak tristní situace s vodou v naší lokalitě.
1) Mám nějakou reálnou možnost zabránit kladnému rozhodnutí stavebního úřadu? Pokud ano, jak postupovat a čím argumentovat?
2) Jak si ověřím, že parametry - zejména hloubka - studny bude dodržena?
3) Na tomto pozemku soused provedl vrt již cca před 2 měsíci. Je takový postup možný ještě před podáním žádosti o zahájení územního řízení?
Předem děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
1/ Možnost zabránit vydání územního rozhodnutí:
Jako účastník územního řízení jste oprávněn vznášet (v průběhu územního řízení) své námitky. Po případném vydání kladného územního rozhodnutí budete dále oprávněn se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Po (pro Vás nepříznivém) vyřízení odvolání budete následně oprávněn bránit se i soudní cestou (tzn. podáním žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. soudního řádu správního).
Lze Vám samozřejmě doporučit využít co největší počet argumentů ve Váš prospěch. Zmínění pouhé (objektivně nepodložené) obavy ze ztráty vody v ostatních studních v této souvislosti pro vydání zamítavého rozhodnutí nepostačuje.
Pro získání relevantních argumentů proti povolení výstavby další studně Vám doporučuji kontaktovat odborníka, např. Českou asociaci hydrogeologů: http://www.cah-uga.cz/
Dále se můžete obrátit na soudního znalce v tomto oboru. Seznam soudních znalců naleznete na webu Ministerstva spravedlnosti:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
S odkazem na nejistý vývoj výše vodní hladiny v důsledku vybudování nové studny se můžete domáhat toho, aby bylo Vašemu sousedovi povoleno nakládání s podzemními vodami pouze na omezenou dobu, přičemž v případném budoucím řízení by bylo možné zohlednit (již prokázané) ovlivnění vody v ostatních studních. V tomto ohledu však bude velmi záležet na ochotě vodoprávního úřadu, přičemž tento požadavek je nutné vznést v rámci řízení o povolení nakládání s podzemními vodami.

2/ Ověření dodržení povolených parametrů studně:
Vy sám, jako soused vlastníka studny, nejste samozřejmě oprávněn se domáhat ověření dodržení povolených parametrů této studny. V tomto ohledu bude nutné kontaktovat místně příslušný vodoprávní úřad a iniciovat provedení kontroly (místního šetření) z jeho strany.

3/ Provedení vrtu před zahájením územního řízení:
Dle § 8/3 písm. a) vodního zákona (zák. č. 254/2001 Sb. , v platném znění) není povolení k nakládání s vodami zapotřebí mimo jiné k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s.
Hydrogeologický průzkum je jedním z druhů geologických prací, konkrétně geologického průzkumu, jak vyplývá z § 2/3 zákona o geologických pracích (zák. č. 62/1988 Sb. , v platném znění).
Dle § 55/3 vodního zákona se za vodní díla podle tohoto zákona nepovažují mimo jiné průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, jakož i další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací.
Jelikož tedy není průzkumný hydrogeologický vrt považován za vodní dílo, není k jeho vybudování zapotřebí ani přivolení vodoprávního úřadu (ve smyslu § 15 vodního zákona).

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Placení popelnic majitelem chaty na Lipně, kontejner je 4 km daleko - jak se bránit?
- Placení svozu komunálního odpadu když je kontejner na odpad 4 km daleko

Jsem vlastníkem chaty v katastru obce Lipno nad Vltavou, kterou ve 2 letních měsících pronajímám. Za komunální odpad platím 200, - Kč ročně a teď mi přišla zpětně smlouva
o využívání systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na r. 2015 s tím, že mám zaplatit dalších 2.178,-Kč. Odpad přitom vyhazuji do své vlastní popelnice v místě bydliště, kontejnery na Lipně jsou totiž od místa provozovny (chaty) vzdáleny cca 4 km. Musím na smlouvu přistoupit a zaplatit, když služby obce vůbec nevyužívám? Nebo existuje jiné řešení? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Platby za sběr a likvidaci komunálního odpadu mohou být obcí vybírány celkem třemi způsoby:
1/ Zákon o místních poplatcích:
Pokud obec vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 10b zákona o místních poplatcích, je poplatníkem pouze a/ fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo b/ fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba. Zákon o místních poplatcích tedy nezohledňuje skutečnost, zda je komunální odpad opravdu produkován či nikoli, důvodem pro vyměření poplatku je pouze trvalý pobyt či vlastnictví stavby.
2/ Zákon o odpadech:
Pokud obec vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech, je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad, přičemž povinnost k úhradě má vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. V tomto případě by tedy s ohledem na nulovou produkci komunálního odpadu Vaše povinnost k úhradě poplatku založena nebyla.
3/ Smlouva o likvidaci komunálního odpadu:
Dle § 17/6 zákona o odpadech může obec vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích.

Jste-li hlášena k trvalému pobytu v jiné obci a přesto jste dosud hradila poplatek za komunální odpad i v Lipně nad Vltavou, znamená to, že obec Lipno nad Vltavou dosud vybírala místní poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 10b zákona o místních poplatcích, tedy na základě obecně závazné vyhlášky. V případě tohoto místního poplatku není rozhodné, zda jste při užívání své chaty nějaký komunální odpad produkovala, nýbrž postačuje, že jste vlastnicí této chaty (jak uvedeno pod bodem 1/ výše).
Je-li Vám v současné chvíli předložen návrh smlouvy o využívání systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, znamená to, že obec Lipno nad Vltavou se rozhodla zpoplatnit likvidaci komunálního odpadu dle § 17/6 zákona o odpadech (tedy způsobem dle bodu 3/ výše).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že k přijetí návrhu smlouvy nejste v žádném případě povinna. V rámci sjednávání podmínek smlouvy o využívání systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů jste Vy i obec Lipno nad Vltavou ve zcela rovnocenném postavení, tzn. že obec vůči Vám nevystupuje ve vrchnostenském postavení (nemůže Vám tedy uzavření smlouvy přikázat či Vás za neuzavření smlouvy jakkoli sankcionovat).
Je poněkud zarážející, že je Vám návrh smlouvy o využívání systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za rok 2015 předložen až ke konci tohoto roku. V tomto ohledu se rozhodně nejedná o standardní postup.
Pokud služby likvidace komunálního odpadu nijak nevyužíváte (a nebudete je využívat ani v budoucnu), není důvod, proč byste měla předložený návrh smlouvy akceptovat. V tomto ohledu se proto můžete obrátit na obec Lipno nad Vltavou (ideálně prostřednictvím dopisu) a sdělit jí, že o uzavření předložené smlouvy nemáte zájem.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Jednatel rozkrádá s. r. o. - co hrozí účetní bez hmotné odpovědnosti?
- Jak může účetní zabránit rozkrádání majetku s. r. o. jednatelem s. r. o. ?

11/2014 nástup do práce jako účetní, 9/2015 jako ředitelka, ve smlouvě žádná hmotná zodpovědnost ani náplň práce, pouze povinné náležitosti. Jednatel firmu (s. r. o.) rozkrádá, z trezoru bere peníze klientů bez dokladu, firma i on v dluzích (dluhy několik let staré i nově vznikající). Může na mě někdo dluhy či ukradené peníze vymáhat? Mám za něco z toho zodpovědnost?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Za dluhy s. r. o. , jako Vašeho zaměstnavatele, neodpovídáte, stejně jako neodpovídáte (v rovině trestněprávní) za odcizené finanční prostředky z trezoru s. r. o.
Jako zaměstnankyně s. r. o. však můžete odpovídat za škodu, kterou svému zaměstnavateli způsobíte svým úmyslným či nedbalostním jednáním (a to jak konáním, tedy tím, že se něčeho dopustíte, tak i v případě, že něco opomenete).
V obecné rovině dle § 250/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
V této souvislosti připomínám, že jednou ze základních povinností každého zaměstnance je dle § 301 písm. d) zákoníku práce řádně hospodařit s prostředky svěřenými zaměstnanci zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
Z dotazu předpokládám, že jste zároveň vedoucí zaměstnankyní (tzn. že máte podřízené). Z tohoto důvodu ještě připomínám, že dle § 302 písm. f) a g) zákoníku práce jsou vedoucí zaměstnanci povinni:
- zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů (myšleno ovšem zabezpečovat jejich dodržování ze strany podřízených zaměstnanců),
- zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.
V tomto ohledu je samozřejmě velmi podstatné, co je předmětem Vaší činnosti (přestože sjednaný druh práce není ve Vašem případě rozpracován v náplni práce), tzn. jaké pracovní úkoly (a z nich vyplývající odpovědnost) jsou s výkonem práce na Vaší pracovní pozici spojeny.
Dle § 257/1, 2 a 3 zákoníku práce dále platí, že:
- zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav;
- výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu; toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek;
- jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku.

Odpovídáte-li mimo jiné i za stav finančních prostředků v trezoru dané s. r. o. , lze Vám v každém případě doporučit přijmout taková opatření, aby bylo další odcizování finančních prostředků z tohoto trezoru znemožněno (zejména je nutné řádně dokumentovat všechny výběry finančních prostředků z trezoru, popř. řádně zdokumentovat všechny neidentifikovatelné výběry finančních prostředků). Svého zaměstnavatele byste rovněž měla o pochybných finančních machinacích písemně informovat.

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo neposlalo vyúčtování za služby - do kdy to musí udělat?
- Lhůta na zaslání vyúčtování za služby bytového družstva - do kdy v následujícím kalendářním roce musí družstvo vyúčtování poslat?

Jaká je promlčecí lhůta u plateb za nedoplatky za služby při užívání nebytových prostorů, který patří SVBJ? Nájem jsem platila, ale protože jsem nesouhlasila s výší nedoplatků v Přehledech tak se s nimi několik let dohaduji.
10/2014 jsem ukončila nájem nebytových prostor a za rok 2014 jsem do dnešního dne nedostala Přehled o vyúčtování za služby. Mám toto považovat jak? Do kdy mi vlastně měli poslat Přehled o službách? Jak se dozvím zda tam byl nedoplatek či přeplatek?
Měla jsem složenou jistinu a to mi SVBJ písemně sdělilo / v lednu 2015/, že ji použily k zaplacení nedoplatku za rok 2010? Postupovaly správně?
Děkuji, Šarlota

ODPOVĚĎ:
Poskytování plnění souvísejících s užíváním bytů a nebytových prostor se řídí zákonem č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.

Povinností SVJ bylo doručit Vám vyúčtování placených záloh za rok 2014 nejpozději do 4 měsíců od skončení roku (§ 7 odst. 1 uvedeného zákona). Pokud tak neučinilo musí Vám zaplatit pokutu ve výši 100, - Kč za každý započatý den prodlení podle § 13 odst. 1 uvedeného zákona.

Navíc platí, že pokud Vám nebylo vyúčtování řádně doručeno nebo nebylo provedeno v souladu s právními předpisy, případný nedoplatek se nikdy nestal splatným.

K započtení se nelze blíže vyjádřit, neboť není známo, zda se nedoplatek za rok 2010 stal splatným a další skutečnosti (splatnost nedoplatku), nicméně je možné, že SVJ započetlo kauci neoprávněně, neboť ji započetlo oproti své pohledávce, která již byla promlčena. Pokud by skutečně SVj započetlo neoprávněně kauci na dřívější nedoplatek, pak tato Vaše pohledávka na vrácení kauce započtením nezanikla a můžete ji požadovat.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo má nárok na vdovský důchod 2015
- Nárok na vdovský důchod 2015
- Podmínky pro nárok na vdovský důchod 2015
- Kdo má nárok na vdovský důchod 2016
- Nárok na vdovský důchod 2016
- Podmínky pro nárok na vdovský důchod 2016

Za jakých okolností bych měla nárok na vdovský důchod? Pokud bych si bývalého manžela vzala, měla bych nárok na vdovský důchod a jakých podmínek, slyšela jsem něco o tom, že až v 54 letech. Je mi 47 let a manželovi 54 let. Pokud bude pro nás výhodnější se opět vzít, naplánujeme svatbu. Děkuji, Ivana T.

ODPOVĚĎ:
Na vdovský důchod máte nárok po zemřelém manželovi (nikoliv pouze partnerovi), který:
a) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu nebo
b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod nebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání)
Důležité je tedy být manželé a také to, aby Váš manžel pobíral starobní nebo invalidní důchod nebo splňoval podmínky pro jejich přiznání. Na Vašem věku vůbec nezáleží. Na vdovský důchod budete mít při splnění podmínek nárok po dobu jednoho roku od smrti manžela.
Podmínkou pro nárok na invalidní důchod je zisk pěti let sociálního (důchodového) pojištění během posledních 10 let nebo 10 let pojištění během posledních 20 let).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Úmrtí osoby s penzijním připojištěním - kdo dotane peníze pokud zesnulý podal výpověď připojištění před smrtí?
- Smrt osoby s penzijním připojištěním - kdo dotane peníze pokud zesnulý podal výpověď připojištění před úmrtím?
- Získá peníze z připojištění obmyšlená osoba pokud pojištěný vypověděl připojištění a zemřel

Majitel penzijního připojištění, na kterém je obmyšlená osoba se 100% podílem, si podá výpověď s žádostí o výplatu na účet. Během 2 měsíční výpovědní lhůty majitel zemře, o čemž je penzijní společnost uvědoměna. Jaký je správný postup penzijní společnosti?
1. Zasílá peníze na účet dle zadané výpovědi nebo kontaktuje obmyšlenou osobu?
2. V případě, že zasílá peníze na účet, má na ně právo obmyšlená osoba v celkové výši?
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Obmyšlená osoba ve Vašem případě může mít nárok na pozůstalostní penzi nebo na odbytné (záleží na konkrétní smlouvě, která byla uzavřena). Jelikož smlouva mi není známa, nelze podat bližší odpověď. Obecně platí, že smlouva zaniká až uplynutím výpovědní doby, nikoliv podáním výpovědi a během výpovědní doby platí stejná práva a povinnosti jako před podáním výpovědi.

Teprve pokud by nevznikl obmyšlené osobě nárok ani na výše uvedené dávky, stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 2 zákona č. 42/1994 Sb. , o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů, předmětem dědictví.

Dávky poskytované na základě penzijního připojištění jsou uvedeny v § 20-26 uvedeného zákona.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Garáže u domu odebírají elektřinu SJM - jak se mohou bránit majitelé bytů bez garáží kteří elektřinu platí i za majitele garáže?
- Placení elektřiny u garáží domu SVJ - někteří majitelé bytů nevlastní garáž

Jsem jako vlastník povinen strpět odběr elektřiny ze zaplombovaného elektroměru společné spotřeby SVJ současně též pro: "7 garážových stání", které jsou podle prohlášení vlastníka společné pouze 7 vlastníkům (Ani 1 garážové stání není však mé.)? 7 garážových stání je v bytovém domě o 25 bytových jednotkách. Sám vlastním 3 byty v tomto bytovém domě avšak vždy bez garážového stání.
Vzhledem k tomu, že garážové stání mají vlastní vzduchotechniku, elektrická vrata, elektrické osvětlení, jedná se o velký odběr elektřiny za rok. Výbor SVJ tvrdí, že za za zaplombovaným elektroměrem společné spotřeby SVJ je nezaplombovaný podružný elektroměr pro garáže a že hodnoty elektřiny prý odečítají (snížují hodnoty na elektoměru společné spotřeby).
Na schůzi vlastníků však nikdy toto (měření podružným elektroměrem, a povinnost 7 majitelů garážových stání hradit na své náklady) nebylo schváleno. Údajný odečet elektřiny z podružného elektroměru na celkové faktuře ČEZ Prodej s. r. o. pro elektroměr společné spotřeby nebyl nikdy zveřejněn ani účetně doložen. Výbor SVJ tvrdí, že se elektřina garáží prý odečítá.
Na schůzi vlastníků jsem navrhl, aby se odhlasovalo že: 7 vlastníků garážových stání si hradí náklady za elektřinu na vlastní náklady (neboť podle prohlášení vlastníka jsou garážové stání společné pouze 7 vlastníkům - nikoliv všem 25 vlastníků) a odběr elektřiny bude proveden z registrovaného odběrného místa s vlastní fakturou a vlastním zaplombovaným elektroměrem.
Usnesení nebylo přijato ¾ přítomnými podle stanov.
Jaké je prosím Vaše právní stanovisko v dané věci? Mám v 3-měsíční lhůtě podat žaloba k soudu, aby ve věci rozhodl? Případně, jaké jiné právní kroky doporučujete?
Dále musím zmínit, že podružný elektoměr je nezaplombovaný a není zabezpečen proti zneužití tj. úmyslná výměna nebo přetočení za účelem snížení spotřeby. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Jako člen SVJ máte jistě právo seznámit se s tím, jak osoba odpvoědná za správu domu hospodaří. Můžete nahlížet do účetních knih a všech dokladů. Doporučoval bych Vám, abyste skrze tato práva člena SVJ zjistil, zda je skutečně elektřina přeúčtována, jak výbor tvrdí, příp. pak dále věc řešil na základě výsledků šetření.

Domnívám se, že žaloba úspěšná nebude. Pouhá tvrzená nespravedlnost zřejmě nebude důvodem pro to, aby soud zasáhl do jakési "samosprávy" SVJ. Navíc neuvádíte, že by při přijetí usnesení došlo k porušení zákona či stanov.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Nedodržení pracovní doby zaměstnancem - je možné dobu dopracovat a tak anulovat výstrahu výpovědi?
- Nedovolený předčasný odchod z práce - je možné pracovní dobu dopracovat a nedostat výpověď od zaměstnavatele?
- Nedodržení pracovní doby zaměstnancem - je možné dobu napracovat a tak anulovat výstrahu výpovědi?
- Nedovolený předčasný odchod z práce - je možné pracovní dobu napracovat a nedostat výpověď od zaměstnavatele?
- Napracování absence v práci, zaměstnání a odvrácení hrozby výpovědi od zaměstnavatele

Opakovaně jsem nedodržel sjednanou pracovní dobu za měsíc stanovenou v pracovní smlouvě. Jde o 3 měsíce a celkem asi o 20 hodin. Stalo se to kvůli závažným rodinným důvodům. Dostal jsem výstrahu ve znění: "Dobrý den, udělujeme Vám napomenutí za za opakované nedodržení pracovní doby, což je závažným porušením pracovního řádu a může být důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele."
Chci se zeptat, zda to, že v tomto měsíci chybějící hodiny napracuji, tuto výstrahu "smaže" nebo zda bude platit 6 měsíců jako upozornění na možnost výpovědi dle Zákoníku práce. Za překážku na straně zaměstnavatele považuji to, že docházkový systém je v poruše a neumožňuje zjistit si penzum pracovní doby v měsíci, ani denní odpracovanou dobu. Děkuji, Radek.

ODPOVĚĎ:
Pokud u zaměstnance nastanou závažné rodinné důvody, pro které nemůže přijít do zaměstnání, má několik možností, jak danou situaci řešit. Může se jednat o skutečnosti, které právní předpisy (zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění a prováděcí nařízení vlády) označují za tak závažné, že v těchto případech vzniká na straně zaměstnance překážka v práci, přísluší mu pak omluvené pracovní volno a v některých případech i náhrada mzdy nebo platu. Pokud se o tyto případy nejedná, je možné se se zaměstnavatelem dopředu domluvit na čerpání dovolené, nebo tzv. neplaceného volna (zaměstnavatel v obou případech nemusí souhlasit a má na nesouhlas právo). Vždy je třeba věc řešit dopředu – dovolená, neplacené volno - nebo neprodleně po vzniku dané skutečnosti – překážky v práci, které nejsou dopředu známé.
Pokud zaměstnanec nepřijde do zaměstnání bez jakékoliv omluvy, pak vážné rodinné důvody (a až na opravdové výjimečné situace vlastně žádné důvody) nejsou pro takový postup omluvou a zaměstnanec porušil své povinnosti stanovené mu právními předpisy pro jím vykonávanou práci, v tomto případě povinnost dodržovat pracovní dobu.
Skutečnost, že tyto hodiny zaměstnanec následně napracuje, nemají na danou výstrahu žádný vliv, ta platí i nadále a může být důvodem pro výpověď ze strany zaměstnavatele v následujících 6-ti měsících.
Zaměstnavatel má povinnost písemně zaměstnanci alespoň 14 dní předem oznámit rozvrh směn (pokud se tedy nedohodne se zaměstnancem na jiné formě seznámení) - § 84 ZP. Zaměstnanec tedy dopředu ví, kdy má směnu, a jak bude daná směna dlouhá. Počátek směny určuje začátek pracovní doby zaměstnance a na začátku pracovní doby má být zaměstnanec na pracovišti a opouštět ho má až po skončení pracovní doby, tj. skončení dané směny (§ 81 odst. 3 ZP). Skutečnost, že docházkový systém zrovna nefunguje, neopravňuje zaměstnance nerespektovat naplánované směny a pracovní dobu. Docházkový systém je víceméně nástroj zaměstnavatele pro evidenci pracovní doby, se skutečností, že zaměstnanec má pracovní dobu dodržovat, nemá nic společného. Žádné překážky v práci na straně zaměstnavatele tím nevznikají.
Neznám však konkrétní údaje u Vašeho zaměstnavatele, jakým způsobem Vám zaměstnavatel oznamuje rozvrh směn, zda v tomto případě hraje docházkový systém nějakou roli, obecně však platí výše uvedené.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnanec na neschopence pracuje v jiné firmě - co může udělat zaměstnavatel?
- Práce zaměstnance v jiné firmě v době neschopenky, dočasné pracovní neschopnosti
- Zaměstnanec pracuje jinde v době neschopenky - co má dělat zaměstnavatel?

zaměstnanec šel na dpn, zaslal neschopenku a o této skutečnosti informoval prostřednictvím SMS zprávy. Vycházky v neschopence vypsané nemá. Nicméně jsem se doslechla, že provozuje ještě činnost - řidiče taxislužby (při kontrole živnostenského i obchodního rejstříku jsem ho nenašla, nicméně majitel taxislužby je řádně zaregistrovaný). Mohu se proti tomu nějak bránit? Zrušit neschopenku, poté případně ukončit PP a jak se v tomto případě postupuje. Pavlína

ODPOVĚĎ:
K tomu, aby mohl zaměstnavatel se zaměstnancem zrušit pracovní poměr (okamžitě nebo výpovědí) je nutné, aby byl naplněn některý z důvodů uvedených v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Důvod bude v tomto případě spočívat nejspíše v porušení zvlášť hrubým způsobem jiných povinností stanovených v § 301a ZP (§ 52 písm. h) ZP). Podle § 301a ZP jsou zaměstnanci v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného zaměstnance, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud byste měla důkaz o tom, že Váš zaměstnanec v této době skutečně vykonává jinou výdělečnou činnost, pak byste mohla přistoupit k dání výpovědi z tohoto důvodu. Tuto skutečnost však musíte mít za prokázanou, nikoliv pouze ve formě domněnky nebo doslechu, protože v případě soudního sporu o neplatnost výpovědi musíte dokázat existenci výpovědního důvodu. Je také nutné do písemného vyhotovení výpovědi důvod výpovědi skutkově popsat, k čemuž je také zapotřebí mít určité důkazy. Zrušit neschopenku může pouze ošetřující lékař, který neschopenku vystavil, zaměstnavatel k tomuto není oprávněn.
V době prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti můžete sami jako zaměstnavatel provést kontrolu zaměstnance na uvedeném místě bydliště. Můžete také i v této době požádat o provedení kontroly místně příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Je nutné však podoktnout, že pouhé nezastižení zaměstnance v uvedeném místě bydliště nemusí bez dalších souvislostí naplnit výše uvedený výpovědní důvod.

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Antedatovaná výpověď od zaměstnavatele - jak se bránit?
- Zaměstnavatel napsal dřívejší datum na výpověď než kdy ji doručil zaměstnanci - jak se bránit?
- Antedatování výpovědi zaměstnavatelem - vliv na výpovědní lhůtu zaměstnance

Od 11/2013 jsem zaměstnána, zaměstnavatel od té doby neplatí mzdu, 1/2015 mu na mě byly doručeny exekuce, 2/2015 zaslána žádost, aby je z dlužné mzdy uhradil. Není ochoten k dohodě, odmítá mi cokoli zaplatit. Pohrozila jsem mu výpovědí z důvodu nevyplácení mzdy, na to mi okamžitě 03/2015 zaslal okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55. Od 26.1.2015 jsem v pracovní neschopnosti kvůli úrazu. S výpovědí nesouhlasím, podle mě ji zaslal pouze proto, aby nemusel nic dalšího platit. Navíc je na výpovědi uvedeno datum 14.1.2015, přestože se o ní zmínil až v březnu 2015 v emailu a až následně zaslal poštou, mám tedy oprávněný důvod se domnívat, že je antedatovaná a navíc, že mi ji zaslal pouze pro to, aby mne donutil k pro mě nevýhodné dohodě či mi ještě více ublížil tím, že nebudu mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Dočetla jsem se, že pokud s výpovědí nesouhlasím, mohu mu to oznámit a pak se má za to, že jde o výpověď dohodou. Nevím ale, na který § se odkázat. Pomozte prosím. Děkuji. Justýna

ODPOVĚĎ:
V případě, že zaměstnavatel doručuje zaměstnanci výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru, pak není rozhodné pro běh výpovědní doby a ani ukončení pracovního poměru datum, které je uvedeno v textu dané listiny, ale datum jejího doručení zaměstnanci. Takže pokud je tato listina datována dnem 14.1.2015 a Vy jste ji obdržela v měsíci březnu, tak její důsledky se váží k danému datu.
Uvádíte, že Vám zaměstnavatel zaslal okamžité zrušení dle § 55, toto ustanovení však obsahuje dva různé důvody, pro které může zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr. Je tedy nutné tyto dva důvody odlišit a jeden z nich uvést.
Pokud s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasíte, pak se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele s tím, že nesouhlasíte s jeho postupem, a že trváte na tom, aby Vás dále zaměstnával. Pokud zaměstnavatel s tímto nebude souhlasit a bude trvat na svém, musíte se obrátit na soud s žalobou na neplatnost skončení pracovního poměru. V každém případě Vám doporučuji se obrátit na advokáta v místě Vašeho bydliště, aby Vám s daným problémem pomohl.
Nevím, zda jsme dobře pochopila Váš dotaz ohledně výplaty mzdy a exekuce, když píšete, že Vám zaměstnavatel již přes rok nevyplácí mzdu.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zánik pracovního místa v době rodičovské dovolené - nárok na odstupné
- Zánik pracovního místa v době mateřské dovolené - nárok na odstupné
- Odstupné při výpovědi z organizačních důvodů v době rodičovské dovolené
- Odstupné při výpovědi z organizačních důvodů v době mateřské dovolené

Práce a zánik pracovního místa v době rodičovské dovolené:
dle kolegyně již zaniklo mé pracovní místo, firma mne neinformovala. Osobně bych byla radši, kdyby mi dala firma výpověď a odstupné, ale firma, je známá tím, že nikoho moc nepropouští, spíše ubere na mzdě a výhodách. Nyní jsem se navíc odstěhovala s rodinou, takže by to bylo více než 50 km dojíždění, což by se stávalo vzhledem k výši mzdy, už téměř prodělečným zaměstnáním. Vzhledem k povaze firmy mám docela obavu, že mně spíše bude zaměstnávat dále, aby mi nemuseli dát odstupné, změní mi náplň práce a za nuzný plat a podmínky nakonec donutí dát výpověd mně samotnou. Ale slyšela jsem, že když dám výpověď sama, tak mně nevezmou na úřad práce. Zajímalo by mně jak je to právně správně a co byste mi v této situaci radili. Děkuji, Malvína

ODPOVĚĎ:
Pokud se budete vracet do zaměstnání po rodičovské dovolené, má zaměstnavatel povinnost vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy, tj. přidělovat Vám druh práce uvedený v pracovní smlouvě, nemusí se nutně jednat o stejné místo, jako před vašim nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Pokud jste tedy např. pracovala jako sekretářka a toto máte jako druh práce stanovené v pracovní smlouvě, není pro Váš pracovní poměr rozhodné, že bylo zrušeno zrovna místo sekretářky u vedoucího XY, kde jste pracovala dříve, ale zaměstnavatel Vám může přidělit práci sekretářky u vedoucího ZZ, pokud toto místo bude volné a vy budete mít povinnost tuto práci konat nebo dát sama výpověď. Ohledně platu a podmínek je rozhodující, co je uvedeno v pracovní smlouvě (k těmto změnám je nutný Váš souhlas), a co je u zaměstnavatele řešeno jeho jednostranným určením (např. mzdový výměr může takto být určen, ale nemusí).
Pokud se však jedná o druh práce, který byl u zaměstnavatele úplně zrušen (např. máte v pracovní smlouvě uvedeno, že jste sekretářka vedoucího XY a tato jeho pozice se i spolu se sekretářkou úplně rušila), pak Vám zaměstnavatel nemůže dále přidělovat práci dle Vaší pracovní smlouvy a jsou dvě možnosti. Buď se s Vámi dohodne na změně pracovní smlouvy a Vy budete nadále u zaměstnavatele pracovat, nebo se s Vámi nedohodne a musí Vám dát výpověď dle zákoníku práce s nárokem na odstupné.
Pokud sama dáte výpověď, pak je pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je rozhodné prokázání vážného důvodu, který Vás k dání výpovědi vedl, což by dle mého názoru mohl důvod velké dojezdové vzdálenosti z důvodu Vašeho stěhování splnit.

_

OBČAN-NÁJEM
- Výpověď pronájmu zemědělské půdy - řídí se výpovědní lhůta zákonem nebo smlouvou?
- Co rozhoduje o výpovědní době nájmu zemědělské půdy - zákon nebo smlouva (smluvní ujednání)?

Pronajímám zeměd. družstvu půdu a chci tento vztah ukončit podáním výpovědi. Ve smlově z r. 2003 mám uvedenu dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 5-ti let a smluvní vztah může být ukončen kdykoliv písemnou dohodou. Výpovědˇzačíná běžet od 1. dne následujícího roku po doručení výpovědi.
Podle nového obč. zákoníku hlava7 §677 má být výpovědˇ podána do konce října s výp. lhůtou
1 rok. Co je pro mě tedy platné? Podání výpovědi kdykoliv s pěti letou lhůtou, anebo podání do konce října s jednoroční lhůtou?
Děkuji za odpovědˇ, Ivan

ODPOVĚĎ:
Upozorňuji, že necitujete nový, ale starý občanský zákoník. Navíc novým občanským zákoníkem se Váš právní vztah neřídí, ale řídí se starým občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Základní zásadou občanského práva je tzv. autonomie vůle osob. To znamená, že osoby si mohou své smluvní vztahy upravit odchylně od zákona, pokud to zákon nezakazuje, nedochází tím k porušení dobrých mravů apod.
Ujednáním ve Vaší nájemní smlouvě jste se odchýlili od § 677 odst. 2 starého občanského zákoníku. Tudíž platí výpovědní doba uvedená v nájemní smlouvě.

_ 

PRÁCE-PLATY, MZDY ODSTUPNÉ
- Rodičovská dovolená a proplacení řádné dovolené zaměstnavatelem - informace
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Proplacení řádné dovolené v době rodičovské dovolené (rok 2015, 2016)

19.9.15 jsem nastoupila na mateřskou v délce 28týdnů (do 1.4. vč. ? ). Za roky 2014+2015 mám nárok na proplacení 27 dnů dovolené. Dovolenou bych si tedy měla nahlásit 4.4-12.5.16 vč. ? Zároveň by mi měl vzniknout nárok na dovolenou v roce 2016 (budu mít odpracovaných 63 dnů).
Na kolik dní budu mít nárok a zda je možné si je nechat proplatit v návaznosti na 12.5.16 resp. datum, kdy si vyberu dovolenou za předchozí roky. Druhý dotaz je, za současně s čerpáním dovol. budu čerpat současně i rodičovskou (tj. zažádám si o ni hned jak mi skončí mateřská), nebo si o ni budu žádat až po vyčerpání veškeré své pracovní dovolené o počet dnů strávených na rodičovské se mi celková dovolená za rok 2016 pokrátí. Můj výpočet za 2016 je nárok na 21 dnů: od 01-05.16 mi vznikne nárok na 10 dnů dovolené. Zažádala bych si tedy přímo o dovolenou 4.4-24.5.Za zbylé dny (25.5-31.12 tj. 153 dnů) se mi dovolená pokrátí. Za rok mám nárok na 25 dnů, 10 dnů už bych si vybrala - v návaznosti na dovolenou z předchozích let, zbylo by tedy 15 dnů dovolené, které by se mi pokrátily i 3.12 tj. na 4 dny. Za 2016 by mi tedy mělo být roplaceno dalších 11dní? (Celkem 21dnů? ) Díky, Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud budete mít v roce 2016 odpracováno ke dni skončení mateřské dovolené více jak 60 dnů, budete mít v danou chvíli nárok na dovolenou za kalendářní ok v celém rozsahu, jak je u zaměstnavatele poskytována, tedy 4, 5 nebo více týdnů. Pokud o čerpání této dovolené za kalendářní rok požádáte podle § 217 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. tak aby navazovala na Vaši mateřskou dovolenou bezprostředně před čerpáním rodičovské dovolené, uplatní se pak ustanovení § 223 odst. 1 poslední věta ZP a dovolená za rok 2016 Vám nebude z důvodu čerpání rodičovské dovolené v daném roce krácena. Je tedy samozřejmě možné, a z hlediska rozsahu poskytnuté dovolené i pro vás výhodnější, požádat o celou výměru dovolené, na kterou máte v daném okamžiku nárok.
Tím částečně odpovídám i na Váš druhý dotaz, pokud budete čerpat veškerou dovolenou bezprostředně po mateřské dovolené a před rodičovskou dovolenou, pak se vám dovolená za rok 2016 krátit nebude. Pokud máte nárok za kalendářní rok na 25 dní, pak budete moci čerpat dovolenou za rok 2016 v rozsahu 25 dní.
Doporučovala bych zaměstnavateli před koncem rodičovské dovolené písemně oznámit, že bezprostředně po skončení Vaší mateřské dovolené žádáte o poskytnutí dovolené v celém rozsahu, na který máte v danou chvíli nárok, a poté žádáte o bezprostřední poskytnutí rodičovské dovolené až do …. např. datum, nebo tří let věku dítěte, apod. U zaměstnavatele pak budete čerpat nejdříve dovolenou a poté rodičovskou dovolenou.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nemoc před nástupem do nové práce - kam poslat neschopenku (zaměstnanec nemá zatím pracovní smlouvu)
- Kam poslat neschopenku před začátkem pracovního poměru (zatím nepodepsaná smlouva)

Dcera ukončila prac. poměr k 31.10.2015 a dnes 2.11. měla nastoupit do nového zaměstnání. Bohužel dostala angínu a je na neschopence. Dotaz zní - jaká adresa zaměstnavatele se má na neschopenku napsat, když ještě nemá v nové práci smlouvu. A popř. kam zaslat neschopenku? Vím, že se to nevyplatí (to jsme se zde dočetli), ale bohužel to jinak nešlo. Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Pokud nemá Vaše dcera podepsanou pracovní smlouvu s novým zaměstnavatelem, pak by bylo vhodné se s ním domluvit, zda pracovní smlouvu podepíše a pracovní poměr vznikne, i když je zaměstnankyně v pracovní neschopnosti, pak byste neschopenku doručili nového zaměstnavateli.
Jinak lze neschopenku doručit starému zaměstnavateli, neboť Vaše dcera onemocněla v tzv. ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Oficiální práce u jiného zaměstnavatele v době neschopenky, pracovní neschopnosti - lze to?
- Legálně vykonávaná práce u jiného zaměstnavatele v době neschopenky, pracovní neschopnosti - jak na to?

Jsem v částečném invalidním důchodu ČID. Pracuji na hlavní pracovní poměr HPP u zaměstnavatele, kde jsem nyní v dlouhodobé pracovní neschopnosti DPN. Můžu v ní pokračovat do ukončení podpůrčí doby 06/2016. Nyní se mi naskytla práce v chráněné dílně, která je v jiném oboru než nyní pracuji. Je na zkrácený 4 hodinový úvazek. Práce by mi zdravotně více vyhovovala, ale nejdříve bych si jí chtěla vyzkoušet. Mám 6tihodinové vycházky v kuse a v této době bych stihla tuto práci vykonávat. Za tuto práci budu mít měsíčně 7.000 hrubého. Nevím jak mám postupovat, aby se na obou stranách nedozvěděli, že pracuji v neschopnosti, bojím se negativních reakcí. Dá se to nějak obejít a přitom nepodvádět? Neprozradí mě doklady, které budu potřebovat k nástupu v mém zaměstnání? Na ČSSZ mi poradili, že pracovat mohu a byla pro mne byla výhodnější smlouva DPP, neboť tuto činnost oni neevidují. Při hlavním poměru, by zjistili, že pracuji a chtěli by vyjádření mého lékaře. Je to pravda? Ale co když v chráněné dílně budou chtít jen hlavní pracovní poměr? Co mám dělat?

Mohu využít následující varianty?
- Legálně ukončím u svého zaměstnavatele pracovní poměr.
- Začnu pracovat v chráněné dílně na hlavní pracovní poměr.
- V ochranné lhůtě omarodím.
- Uplatním novou neschopenku u původního zaměstnavatele.
- Budu dál pracovat v chráněné dílně do konce neschopnosti.
- Bude to lepší varianta než ta předchozí?
Co byste mi poradili? Děkuji, Tamara

ODPOVĚĎ:
Dočasná pracovní neschopnost se vždy vztahuje k dané pojištěné činnosti, tj. k danému zaměstnání. Je možné, že k jedné činnosti se bude pracovní neschopnost vztahovat a ke druhé nikoliv.
Bylo by tedy možné, abyste v době vycházek vykonávala jinou výdělečnou činnost. U nového zaměstnavatele bude výhodnější pracovat na základě pracovněprávního vztahu, které nezakládá účast na sociálním pojištění, což je u dohody o provedení práce případ, kdy měsíční příjem nepřevyšuje 10 000, -Kč (§ 7a zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, v platném znění), u pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti to je příjem vyšší než 2 500, -Kč (§ 6 zákona o nemocenské pojištění).
Nejvýhodnější tedy pro Vás bude uzavřít s novým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, pokud byste uzavřela dohodu o pracovní činnosti či pracovní poměr s výdělkem vyšším než je uvedeno v předchozím odstavci, pak Vás správně na ČSSZ informovali, že by požadovali vyjádření Vašeho lékaře k této další výdělečné činnosti. Ukončení pracovního poměru a následné onemocnění by Vám v tomto nepomohlo, neboť byste stejně čerpala dávku nemocenské a ČSSZ by se o tom dozvěděla, tudíž by chtěla přezkoumání. V daném případě bych vám tedy doporučila zkusit uzavřít s novým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, popř. ho o situaci informovat a domluvit se s ním.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda a nezvládnutí certifikační zkoušky - vliv na zaplacení náhrady zaměstnavateli
- Co když zaměstnanec nezvládne zkoušku při reklavalifikaci - vrací náklady na kvalifikaci zaměstnavateli?
- Nezvládnutí kvalifikace podle kvalifikační dohody - musí zaměstnanec vyplatit zaměstnavateli náklady kvalifikace?
- Nezvládnutí certifikační zkoušky při rekvalifikaci a náhrada nákladů rekvalifikace zaměstnavateli

V pracovní smlouvě mám kvalifikační dohodu na částku 25 000 Kč, ve které je zahrnuto 8 000 Kč za cestovné, ubytování 7 000 Kč a náklady na školení 10 000 Kč. Certifikační zkoušky jsem, ale nezvládl a jsem ve zkušební době.
Zaměstnavatel mi naznačil, že pokud nesplním certifikační zkoušky, dostanu výpověď. V dohodě je dále napsáno, že, musím vrátit náklady za mzdu po dobu certifikačního procesu a odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem po dobu certifikačního procesu, když dostanu výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu nezískání certifikace.
Má zaměstnavatel na tuto částku nárok? Jak v plné výši, tak třeba jen na část těchto nákladů?
Děkuji, František Čermák

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít kvalifikační dohodu v případě zvýšení kvalifikace nebo v případě prohloubení kvalifikace, jestliže předpokládané náklady přesáhnou 75 000, -Kč (§ 243 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Ve Vašem případě by se tak mělo jednat o zvýšení kvalifikace.
Váš dotaz bych rozdělila na dvě části. První je skutečnost, že zaměstnavatel ve Vaší pracovní smlouvě zakotvil důvod, pro který s Vámi rozváže pracovní poměr výpovědí. Je nutné říci, že zaměstnavatel s Vámi může rozvázat pracovní poměr výpovědí pouze v případech stanovených v § 52 ZP a žádných jiných, i kdybyste s tím vyslovil souhlas. Je tedy nutné, aby skutečnost, že jste nezískal certifikaci podřadit pod některý z výpovědních důvodů uvedených v tomto ustanovení, což není nemožné, neznám však okolnosti celého případu.
Druhou věcí zůstává Váš závazek nahradit zaměstnavateli náklady spojené s Vašim vzděláváním, pokud vzdělávání úspěšně neukončíte. Pokud ukončíte pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele, vznikne Vám dle zákona (§ 236 odst. 3 písm. b) ZP) povinnost uhradit náklady pouze pokud se jedná o výpověď pro porušení právních předpisů k Vámi vykonávané práci. Skutečnost, že s Vámi zaměstnavatel tuto povinnost rozšířil nad rámec zákona, je dle mého názoru v rozporu se zákonem, neboť se jedná o kogentní ustanovení, které nelze ani dohodou stran rozšířit. Domnívám se tedy, že požadavky na zaplacení nákladů, které by po Vás zaměstnavatel v tomto případě chtěl, by byly neoprávněné.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - vliv na vyplacení nemocenské
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - musí se hlásit na sociálce (ČSSZ) kvůli kontrole neschopnosti?
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti a placení zdravotního pojištění
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - ukončení pracovní neschopnosti, DPN
- Ukončení pracovní neschopnosti při okamžité výpověďi zaměstnancem pro neproplacení mzdy, platu
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - zaměstnavatel nechce poslat potvrzení o zaměstnání, co dělat?

Zaměstnavatel mi řádně nezaplatil, dle § 56 odst. 1 písm. b) Zákoníku práce okamžitě ruším svůj pracovní poměr. Okamžité zrušení pp dnes zasílám zaměstnavateli doporučenou poštou na dodejku. Zrušení pp tedy začne platit, jakmile zaměstnavatel dopis převezme.
Momentálně jsem na DPN. Ráda bych se zeptala:
1. Má případná výplata náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za období, odpovídající výpovědní době, nějaký vliv na výplatu nemocenské?
2. Mám tuto skutečnost o zrušení pp hlásit na PSSZ (např. kvůli případným kontrolám na DPN nebo kvůli té nemocenské dávce)?
3. Dokdy se mám nahlásit k placení zdravotního pojištění? Mám příjem z pronájmu nebytové jednotky, z toho důvodu se nebudu hlásit na pracovní úřad, zdravotní pojištění si budu hradit sama, než se uzdravím a najdu si práci.
4. Jakým způsobem pak řádně ukončím svou DPN, zašlu poslední díl DPN přímo na PSSZ?
5. Zaměstnavatele žádám o zaslání potvrzení o zaměstnání dle § 313 Zákoníku práce. Pokud mi ho řádně nevystaví a nezašle, jaká je to komplikace při případném nástupu do nového zaměstnání? Velice děkuji! Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v pracovní neschopnosti a pobíráte nemocenskou, pak po dobu výplaty nemocenské Vám náhrada mzdy od zaměstnavatele z titulu Vašeho okamžitého zrušení pracovního poměru nebude vyplácena.
Zrušení PP hlásí příslušné správě sociálního zabezpečení také zaměstnavatel, zaměstnavateli také doručíte prodloužení, popř. ukončení dočasné pracovní neschopnosti.
Zdravotní pojištění a případné hlášení na úřad práce provedete až po ukončení pracovní neschopnosti.
Potvrzení o zaměstnání Vám zaměstnavatel také vydá až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Pokud by Vám toto potvrzení nechtěl vydat, pak byste se musela obrátit na soud, případně i na místně příslušný inspektorát práce, který by mu mohl uložit pokutu se správním řízení. Mohla byste po něm také požadovat náhradu škody, pokud by Vám v důsledku nevydání tohoto potvrzení uniklo nějaké zaměstnání. Nový zaměstnavatel bude potvrzení o zaměstnání požadovat, pokud byste ho neměla, komplikace to může být, neboť nový zaměstnavatel Vás může odmítnout zaměstnat bez předložení tohoto dokumentu, záleží na něm.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nevyplacení mzdy včas a ukončení okamžité pracovního poměru zaměstnacem
- Nevyplacení platu včas a ukončení okamžité pracovního poměru zaměstnacem
- Pozdní vyplacení platu, mzdy a okamžitá výpověď zaměstnancem
- Pozdní vyplacení platu, mzdy a okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem
- Kdy (který den) může zaměstnanec okamžitě ukončit pracovní poměr pokud mu není vyplacen plat, mzda?
- Okamžitá výpověď pro nevyplacení platu, mzdy a rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2242/2009
- Okamžitá výpověď zaměstnancem rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2242/2009
- Nevyplacení platu, mzdy a výpověď zaměstnance - rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2242/2009

Zaměstnavatel mi řádně nezaplatil mzdu za měsíc září. Obrátila jsem se na advokáta. Můj advokát chce pracovní poměr ukončit po 31. 10. 2015 s tím, že přestože v mé smlouvě není uvedena splatnost mzdy, tak když mě zaměstnavatel vždy vyplácel k 15. dni v měsíci, můžeme termín 15/10 označit za termín splatnosti mzdy za září a pracovní poměr můžeme okamžitě ukončit 15 dní Po splatnosti, tedy po 31. 10. 2015.
Nejsem právník, ale podle Zákoníku práce i nějakého rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetu se mi zdá, že pravidelný výplatní termín bohužel nemůžeme označit za termín splatnosti mzdy, ale vždy platí splatnost mzdy do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy mi nárok na mzdu vznikl. Tedy že bych pracovní poměr mohla ukončit nejdříve 16. 11. 2015.
Prosím, mohli byste mi nějak právně (např. rozhodnutím Nejvyššího soudu…) podložit stanovisko mého advokáta? Nechci se ho dotknout tím, že bych zpochybnila to, co mi tvrdí… Zároveň mi ale dává smysl, co mi tvrdí, přeci po nikom nemůže zákon chtít, aby chodil do práce až do 15. 11. 2015, když nemá řádně zaplacenou mzdu za září. Lze případně operovat s nějakou ztrátou důvěry v zaměstnavatele atd. ?
Má otázka se týká splatnosti mzdy, jelikož: dle § 141 Zákoníku práce odst. 1 je mzda za září splatná ke dni 31. 10. 2015.
Pracovní poměr ukončím dle § 56 Zákoníku práce odst. 1 písm. b)
Z toho mi vyvstává otázka, kdy mohu pracovní poměr okamžitě ukončit/kdy uplyne splatnost mzdy + 15 dní? Co je za den 15 dnů po uplynutí období splatnosti? Je to po dni 31/10, jak tvrdí můj advokát, nebo je to nejdříve kde dni 16/11, jak jsem se dozvěděla již v jiném dotazu z Vaší online právní poradny?
Vaše odpověď z dřívějška se neslučuje s tvrzení mého advokáta… Vaše odp. z dřívějška: "Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud do 15-ti dnů splatnosti mzdy nebo její části nedostane tyto vyplaceny. Splatnost mzdy za září je 31.10., pak běží 15 dní a 16.11. byste tedy mohla teoreticky zrušit okamžitě pracovní poměr."
Nerada bych pletla dohromady: výplatní termín, období splatnosti a termín splatnost mzdy… Sama tomu nerozumím.
Jde mi o to, zda okamžitě můžu prac. poměr zrušit po 31/10 či až po 15/11.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Řešení otázky rozdílu mezi splatností mzdy nebo platu a výplatním termínem a zároveň použitím ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 b. , zákoník práce, v platném znění naleznete např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2242/2009 ze dne 12.10.2010. Je v něm jasně stanoveno, že 15-ti denní lhůta se počítá od konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla vykonávána práce, nikoliv ode dne pravidelného výplatního termínu.
Uznávám však, že může existovat i jiný názor, ovšem názor výše uvedený v rozhodnutí Nejvyššího soudu je uváděný i mnoha komentářích k zákoníku práce a je všeobecně přijímán.
Rozhodně bych tedy nedoporučovala ukončit z tohoto důvodu okamžitě Váš pracovní poměr ke dni 31.10.. Zároveň bych upozornila i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1297/2013 ze dne 20.8.2014 týkající se okamžitého ukončení pracovního poměru zaměstnance a spornosti nároků na výplatu část mzdy mezi ním a zaměstnavatelem. Ztrátou důvěry v zaměstnavatele lze operovat právě až po těch 15-ti dnech ode dne splatnosti mzdy nebo platu.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel nechce proplatit osobní ohodnocení slíbené v dodatku k pracovní smlouvě - jak postupovat?
- Dodatek k pracovní smlouvě slibuje osobní ohodnocení - zaměstnavatel ho nechce vyplatit, co dělat?
- Neproplacení osobního ohodnocení slíbenéh v dodatku k pracovní smlouvě - jak se bránit?

Mám 2 dotazy z pracovního práva.
09/2015 jsem povýšila a následně jsem byla denně v práci (včetně víkendů), v průměru 11 hodin denně. Tohle nasazení se podepsalo na mém zdraví, nastoupila jsem na neschopnost a ještě v září 2015 jsem v práci podala výpověď. Pracovní poměr končí uplynutím zákonné výpovědní lhůty dnem 30. 11. 2015.
Zaměstnavatel mi následně odmítl zaplatit přesčasy za září ve výši 109,75 hodin a odmítl mi zaplatit osobní ohodnocení, které mám sjednané v dodatku k pracovní smlouvě, ve kterém bylo slíbeno navýšení hrubé mzdy z 24 na 30 tisíc Kč + osobní ohodnocení 1% z tržeb v daném měsíci.
Nic víc v dodatku není, jen podpis zaměstnavatele a můj podpis. Zaměstnavatel mi začal udělovat pracovní výtky a zasílat mi dopisy, že jsem řádně neplnila své pracovní povinnosti. Tím obhajuje nezaplacení osobního ohodnocení. Zároveň se hájí tím, že když jsem 21. září onemocněla, nemám na žádné osobní ohodnocení nárok.
Můj advokát zaslal zaměstnavateli dopis, vybídl ho k uhrazení všech závazků a nabídl mu ukončení pracovního poměru dohodou. Zároveň zaměstnavateli pohrozil, že jinak na něj podá občanskoprávní žalobu. Zaměstnavatel se dohodnout nechce a naopak ve svém nátlaku zesílil a začal mi zasílat další dopisy, že jsem špatně pracovala atd. Můj advokát chce k 31.10.2015 (15 dní po splatnosti výplaty) pracovní poměr okamžitě ukončit na základě nezaplacení osobního ohodnocení a přesčasů.
Ovšem, samozřejmě je problém dokázat konkrétní množství přesčasů. Mou docházku může zaměstnavatel zfalšovat a důkazy, že jsem byla v práci, může např. z PC smazat. Proto jsem oslovila některé kolegy a externí spolupracovníky s dotazem, zda by byli ochotni podepsat čestné prohlášení, že jsem s nimi byla v práci, a zda by případně byli ochotni to dosvědčit u soudu.
Správce IT, externí pracovník, sdělil mému zaměstnavateli, že po něm toto chci a že to podepíše a případně i dosvědčí. Asi mi tím chtěl pomoci.
Můj zaměstnavatel mi dnes zaslal email, ve kterém stojí:
"Volání se žádostí o "svědeckou výpověď" obchodním partnerům a spolupracovníkům zaměstnavatele může být považováno za hrubé porušení pracovní kázně dle ustanovení Zákoníku práce.
1. Ráda bych se zeptala, zda jednám v rozporu s jakýmkoliv zákonem či předpisem a zda mi za to může být udělena další výtka.
2. Dále bych se ráda zeptala, zda z dodatku výše z právního hlediska jednoznačně vyplývá, že mám na osobní ohodnocení za září nárok. Můj advokát je přesvědčen, že ano, přestože jsem 21/9 onemocněla a výtky typu "nesouhlas s rozhodnutím zaměstnavatele, narušení autority zaměstnavatele, neodesílání emailů, nezavolání opravářů… " označuje následovně:
"Dopisem ze dne 12.10.2015, který má klientka převzala dne 13.10.2015, jste jí udělila výtku dle § 38 odst. 1 písm. b) Zákoníku práce. S touto výtkou má klientka nesouhlasí, avšak s s ohledem na to, že ani tato výtka, ani předchozí výtka ze dne 20.9.2015 neobsahují ani odkaz na porušení konkrétního ustanovení konkrétního právního předpisu vztahujícího se k vykonávané práci, ani výslovné upozornění na možnost výpovědi, jsou tyto z hlediska § 52 písm. g) Zákoníku práce zcela irelevantní."
Velice děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Oslovení spolupracovníků, obchodních partnerů a jiných relevantních spolupracovníků zaměstnavatele neshledávám jako porušení pracovních povinností, pokud jste s nimi komunikovala pouze v tom směru, že byste chtěla jejich svědeckou výpověď ohledně pracovněprávních skutečností a nijak jste jim nevyzradila např. interní věci zaměstnavatele.
Pokud je v pracovní smlouvě uvedeno pouze to, co uvádíte ve Vašem dotazu, pak se domnívám, že máte na osobní ohodnocení nárok. Pouze pokud by tržby byly Vázány pouze na Vaši osobu, pak byste na ně nemusela mít nárok, pokud jste byla v pracovní neschopnosti.
Výtka zaměstnanci nemusí obsahovat upozornění na možnost výpovědi, aby mohla být nazývána výtkou. Toto upozornění je důležité pouze pro případ dání výpovědi zaměstnanci z určitého důvodu, nikoliv pro označení dopisu za výtku.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplácení státního svátku - nepřetržitý provoz s nepravidelnou pracovní dobou
- Nepřetržitý provoz s nepravidelnou pracovní dobou - proplacení státního svátku

Pracuji v nepřetržitém provozu s nepravidelnou pracovní dobou. Ve státní svátek na mě připadl podle diagramu pracovní den, ale jen 3 hodinový. Dostal jsem tedy příplatek 100% jen za tyto 3 hodiny. Ostatní kolegové na které také připadl pracovní den, ale zaměstnavatel je nechal doma, dostali zaplaceno plný plat za 8 hodin. Může mi zaměstnavatel ve státní svátek určit tak krátkou pracovní dobu a zbytek toho promarněného svátku přiměřeně finančně nedorovnat? Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Otázkou je, jak byly dopředu na den svátku naplánovány směny. Pokud Vaše směna byla naplánována jen na tři hodiny a zaměstnavatel nerozhodl, že Vám v důsledku svátku směna odpadne, pak máte povinnost odpracovat v tento den směnu v naplánovaném rozsahu. Pokud by však byla Vaše směna naplánována např. na 8 hodin jako ostatním zaměstnancům a Vy byste měl z rozhodnutí zaměstnavatele odpracovat jen 3 hodiny a zbytek by Vám odpadl z důvodu svátku, pak by Vám měl zaměstnavatel zbývající 3 hodiny doplatit.
Je třeba říci, že v nepřetržitém pracovním režimu zaměstnavatel plánuje směny bez ohledu na svátky. Skutečnost, že zaměstnavatel pak rozhodl o omezení provozu v důsledku svátku pro některé zaměstnance, záleží jen na jeho rozhodnutí.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Samostudium zaměstnance s částečným úvazkem - výpočet volna na samostudium
- Výpočet volna na samostudium - zaměstnanec s částečným úvazkem
- Samostudium zaměstnance s částečným úvazkem - volno od zaměstnavatele
- Volno od zaměstnavatele - samostudium zaměstnance s částečným úvazkem

mám dotaz týkající se počtu dnů na samostudium u dvou zaměstnanců. První zaměstnanec odpracuje 12 měsíců v roce, jeho úvazek je 0,68 a pracovní doba je rozvržena do 4 dnů, druhý zaměstnanec odpracuje 12 měsíců v roce, pracuje u jednoho zaměstnavatele na dva částečné úvazky, a to jako vychovatel na 0,53 úvazku a jako asistent pedagoga na 0,4 úvazku a jeho pracovní doba je rozvžena do 4 pracovních dnů Po - Čt pro oba úvazky.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že se Vám jedná o samostudium dle § 24 odst. 4 písm. b) zákona č. č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění. Dle odstavce 7 tohoto paragrafu platí následující: „ K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. “
Pokud tedy při 100% úvazku náleží zaměstnanci 12 dní v kalendářním roce, pak při 68% úvazku to bude 8,16 dní ( (86:100) x12), tyto dny volna se budou poskytovat ve dnech po – čtv. Obdobný výpočet bude i u druhého zaměstnance, kdy každý z pracovních poměru se posuzuje samostatně.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Formální způsoby prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - dodatek, nová pracovní smlouva nebo prodloužení pracovní smlouvy?
- Jak prodloužit pracovní smlouvu na dobu určitou - formy prodloužení
- Způsob prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou

Co mohu po svém současném zaměstnavateli vyžadovat. 31.10. mi končí smlouva na dobu určitou. Zaměstnavatel se mnou plánuje spolupráci do budoucna, řekl mi to osobně. Co mohu tedy čekat, na co mám ze zákona nárok? Na novou PS nebo dodatek či prodloužení současné pracovní smlouvy.
Jsem samoživitelka s dvěma malýma dětma.
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
V daném případě nemáte ze zákona nárok na žádný z Vámi uvedených postupů. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda provede změnu stávající pracovní smlouvy nebo s Vámi uzavře pracovní smlouvu novou.

_

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Manko bez přihlédnutí k přebytkům - musí zaměstnanec manko zaplatit?
- Přebytky a současně manko - musí zaměstnanec uhradit škodu?

Pracuji jako prodavač koberců s hmotnou odpovědností. Před nedávnem byla na naší prodejně provedena inventura zboží, kde bylo vyčísleno manko za chybějící zboží v hodnotě 9900, - Kč, ale v té samé inventuře byly naskladněny přebytky v hodnotě 9600, -.
Přebytky vznikají např. tím že naskladněné zboží (role koberců) neodpovídá přesně skladovým dokladům, někdy je na jedné roli více vzniká přebytek, jindy na jiné roli méně vzniká manko v řádu několika desítek cm (přesný stav se zjistí až při prodeji posledních metrů po fyzickém přeměření. Při přejímce zboží se používá vzoreček s přesností +/- 50 cm)
Další případ přebytků a manka je když zaměstnanec udělá chybu - zadá špatný kod zboží do pokladny a zákazník odchází např. s rohožkou v hodnotě 149 Kč, ale zaplatí 119 Kč. V tu chvíli vzniká manko 149, - a na druhé straně přebytek 119, -. Protože se jedná o dva různé produkty.
Má zaměstnavatel právo žádat zaplacení manka bez přihlížení k přebytkům v plné výši včetně DPH, anebo je povinen vyčíslit skutečnou škodu na zboží, myšleno nákupní cenu. Anebo musí zohlednit přebytky a má právo požadovat pouze rozdíl tedy 300, -Kč. Je nějaká možnost se proti tomuto bránit? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle § 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující:
„Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. “
A dále:
„Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. “
Z Vašeho popisu a výše uvedených ustanovení dle mého názoru vyplývá, že zaměstnavatel by měl brát v úvahu i přebytky, které vznikly, neboť Vy odpovídáte pouze za schodek, což je stav, kdy chybí určité hodnoty, které se zaměstnanec zavázal vyúčtovat. V daném případě sice na jedné straně určité hodnoty chybí, na straně druhé však přebývají (např. špatně zaúčtovatelná a následně opravená platba, jak uvádíte). Podstatnou roli hraje také skutečnost, že Vy nejste schopen ovlivnit přesnou metráž koberce, to je skutečnost, která Vám nemůže být dána k tíži.
V daném případě bych písemně oznámila zaměstnavateli výše uvedené. Nedokáži přesně posoudit, zda byste byl odpovědný skutečně za pouhý rozdíl mezi schodkem a přebytkem, to by mělo být věcí řádné inventury a z ní vyvozené odpovědnosti na Vaší straně, která by však měla brát v úvahu i skutečnosti, které nemůžete ovlivnit.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nevyplacení mzdy včas a ukončení okamžité pracovního poměru zaměstnancem
- Nevyplacení platu včas a ukončení okamžité pracovního poměru zaměstnancem
- Pozdní vyplacení platu, mzdy a okamžitá výpověď zaměstnancem
- Pozdní vyplacení platu, mzdy a okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem

Zaměstnavatel mi řádně nezaplatil mzdu za měsíc září. Obrátila jsem se na advokáta. Můj advokát chce pracovní poměr ukončit po 31. 10. 2015 s tím, že přestože v mé smlouvě není uvedena splatnost mzdy, tak když mě zaměstnavatel vždy vyplácel k 15. dni v měsíci, můžeme termín 15/10 označit za termín splatnosti mzdy za září a pracovní poměr můžeme okamžitě ukončit 15 dní po splatnosti, tedy po 31. 10. 2015.
Nejsem právník, ale podle Zákoníku práce i nějakého rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetu se mi zdá, že pravidelný výplatní termín bohužel nemůžeme označit za termín splatnosti mzdy, ale vždy platí splatnost mzdy do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy mi nárok na mzdu vznikl. Tedy že bych pracovní poměr mohla ukončit nejdříve 16. 11. 2015.
Prosím, mohli byste mi nějak právně (např. rozhodnutím Nejvyššího soudu…) podložit stanovisko mého advokáta? Nechci se ho dotknout tím, že bych zpochybnila to, co mi tvrdí… Zároveň mi ale dává smysl, co mi tvrdí, přeci po nikom nemůže zákon chtít, aby chodil do práce až do 15. 11. 2015, když nemá řádně zaplacenou mzdu za září. Lze případně operovat s nějakou ztrátou důvěry v zaměstnavatele atd. ?
Má otázka se týká splatnosti mzdy, jelikož:
dle § 141 Zákoníku práce odst. 1 je mzda za září splatná ke dni 31. 10. 2015.
Pracovní poměr ukončím dle § 56 Zákoníku práce odst. 1 písm. b)
Z toho mi vyvstává otázka, kdy mohu pracovní poměr okamžitě ukončit/kdy uplyne splatnost mzdy + 15 dní? Co je za den 15 dnů po uplynutí období splatnosti? Je to po dni 31/10, jak tvrdí můj advokát, nebo je to nejdříve kde dni 16/11, jak jsem se dozvěděla již v jiném dotazu z Vaší online právní poradny?
Vaše odpověď z dřívějška se neslučuje s tvrzení mého advokáta… Vaše odp. z dřívějška: "Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud do 15-ti dnů splatnosti mzdy nebo její části nedostane tyto vyplaceny. Splatnost mzdy za září je 31.10., pak běží 15 dní a 16.11. byste tedy mohla teoreticky zrušit okamžitě pracovní poměr."
Nerada bych pletla dohromady: výplatní termín, období splatnosti a termín splatnost mzdy… Sama tomu nerozumím.
Jde mi o to, zda okamžitě můžu prac. poměr zrušit po 31/10 či až po 15/11.
Děkuji, Silvie

ODPOVĚĎ:
Řešení otázky rozdílu mezi splatností mzdy nebo platu a výplatním termínem a zároveň použitím ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 b. , zákoník práce, v platném znění naleznete např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2242/2009 ze dne 12.10.2010. Je v něm jasně stanoveno, že 15-ti denní lhůta se počítá od konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla vykonávána práce, nikoliv ode dne pravidelného výplatního termínu.
Uznávám však, že může existovat i jiný názor, ovšem názor výše uvedený v rozhodnutí Nejvyššího soudu je uváděný i mnoha komentářích k Zákoníku práce a je všeobecně přijímán.
Rozhodně bych tedy nedoporučovala ukončit z tohoto důvodu okamžitě Váš pracovní poměr ke dni 31.10.. Zároveň bych upozornila i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1297/2013 ze dne 20.8.2014 týkající se okamžitého ukončení pracovního poměru zaměstnance a spornosti nároků na výplatu část mzdy mezi ním a zaměstnavatelem. Ztrátou důvěry v zaměstnavatele lze operovat právě až po těch 15-ti dnech ode dne splatnosti mzdy nebo platu.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavateli nelze doručit korespondenci v době mateřské dovolené zaměstnankyně - co dělat?
- Zaměstnavatel neproplatil dovolenou pracovnici na rodičovské dovolené a nekomunikuje - jak postupovat?

12/2010 nástup do práce na dobu neurčitou, 02/2012 nástup na nemocenskou a následně na mateřskou, poslala jsem dopis o čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené 11/2012 než nastoupím na rodičovskou. Firma má uvedenou adresu v Praze - schránku, ale majitelka sídlí v Palkovicích, poslala jsem to do Palkovic, má doručenka nějakou váhu? A není to už promlčené? Nezaplatila mi jí. Od 6/2015 neproplatila opět nemocenskou a nejde jí doručit výzva k úhradě dluhu (adresát se odstěhoval). Jak postupovat? Neodeslala i papíry mateřskou a nemocenskou na OSSZ. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. , v platném znění) stanoví jen příkladné způsoby doručení písemností zaměstnavateli ze strany zaměstnance. Dle mého názoru je tedy možné zaměstnavateli doručit písemnost jakkoliv, pokud je takový způsob doručení odůvodnitelný. V daném případě by bylo asi rozhodující, co znamená „sídlí“, zda je tam její místo výkonu dané činnosti. Pak bych považovala písemnost tímto způsobem za doručenou.
Promlčecí doba je 3 roky od doby, kdy jste mohla dané plnění požadovat.

Pokud se týká proplacení nemocenské, pak je možné se obrátit na Českou správu sociálního zabezpečení, neboť toto je povinnost zaměstnavatele, a zaměstnavateli může být ve správním řízení uložena pokuta. Pokud se snažíte zaměstnavateli doručit písemnosti s výzvou k úhradě dluhu, a tato písemnost se vrací jako nedoručitelná, pak byste se musela obrátit na soud s žalobou na plnění. Jinou adresu by bylo možné sehnat např. v živnostenském rejstříku, pokud je tam zaměstnavatel zapsán, obchodním rejstříku, apod. , pokud však zaměstnavatel změnu adresy ohlásil.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může mít zaměstnanec nemocnice pracovní smlouvu a současně dohodu o pracovní činnosti DPČ?
- Souběžnost pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti DPČ - může zaměstnanec pracovat na tyto 2 smlouvy?
- Pracovní smlouva a dohoda o pracovní činnosti DPČ - je možné pracovat na 2 smlouvy současně u 1 zaměstnavatele?
- Pracovní smlouva a DPČ u 1 zaměstnavatele - dovoluje to Zákoník práce?
- Pracovní smlouva a dohoda o pracovní činnosti u 1 zaměstnavatele - dovoluje to Zákoník práce?
- 2 pracovní smlouvy s jedním zaměstnavatelem - dovoluje to Zákoník práce?
- Pracovní smlouva a dohoda s jedním zaměstnavatelem - dovoluje to Zákoník práce?

Jsem zaměstnanec státní nemocnice a od 8/2014 jsem na rodičovské dovolené (RD). V 4/2015 jsem se částečně do práce vrátila formou služeb. Žádala jsem o dohodu o pracovní činnosti (DPČ), ale žádost mi byla zamítnuta s tím, že pokud jsem na RD na DPČ pracovat nemůžu. Byla jsem nucena se vrátit formou sníženého úvazku na čemž budu finančně tratit. Opravdu to tak je, že nemohu mít na RD DPČ?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dle § 34b zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, platí, že zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Pokud tedy Váš druh práce v pracovním poměru je „lékař“, pak stejný druh práce nemůžete vykonávat na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, i když byste v pracovním poměru byla fakticky na rodičovské dovolené.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Neschválená dovolená a snížení osobního ohodnocení
- Zaměstnanci si sami plánují dovolenou - zaměstnanec neměl zástup a dostal pokutu od zaměstnavatele (snížení osobního ohodnocení)
- Trest za nástup na neschválenou dovolenou - odebrání osobního ohodnocení
- Neschválený rozvrh čerpání dovolených a nástup na dovolenou zaměstnancem - postih, trest od zaměstnavatele

Pracuji sama na odloučeném pracovišti jedné menší organizace, dovolenou si plánují zaměstnanci sami v souladu s provozem a zapisují ji do speciálních archů (rozvrh čerpání dovolených) tak, aby byla vyřešena vzájemná zastupitelnost. Vyplněnou dovolenku odevzdávám vždy až na konci kalendářního měsíce svému řediteli společně s docházkou. Tento systém funguje od jeho nástupu do funkce asi 5 let. Takto jsem dovolenou čerpala i v srpnu 2015. Po návratu mi však p. ředitel vytkl, že o mém nástupu na dovolenou nikdo nevěděl, že označené dny dovolené v rozvrhu jsou jen orientační, a že jsem za sebe neměla zajištěnou náhradu. Potrestal mě finančním postihem, a to dost krutým, přišla jsem o 2000 Kč měsíčně z osobního ohodnocení na dobu neurčitou. Tento trest se mi zdá neadekvátní, jsem samoživitelka a přišla jsem o více než 11% mzdy, a nevím na jak dlouho. Chci se zeptat, zdali pan ředitel postupoval správně,
zda může hned při 1. "prohřešku" zvolit finanční postih a zdali je zaměstnanec povinen před čerpáním dovolené za sebe zajistit náhradu.
Děkuji, Věra

ODPOVĚĎ:
Rozvrh čerpání dovolených je skutečně orientační dokument, na jeho základě pak zaměstnavatel určuje zaměstnanci dovolenou např. vypsáním dovolenky. Zaměstnanec by měl mít písemné určení čerpání dovolené, tj. např. tuto dovolenku. Druhou věcí je samozřejmě praxe u vašeho zaměstnavatele, kde tedy funguje odlišný systém, který ale není dle zákoníku práce, resp. zaměstnanec by neměl bez písemného určení dovolenou čerpat. Náhradu si zaměstnanec zajišťovat nemusí, to je věcí zaměstnavatele, který ale o dovolené zaměstnance ví, neboť ho na ní poslal. Zaměstnanec by měl ale nějakým způsobem předat agendu, což vyplývá z jeho obecných povinností zaměstnance. V tomto směru tedy není v souladu se zákoníkem práce ani postup zaměstnavatele, který tento postup čerpání dovolené takto dlouhou dobu praktikoval, tak ani Váš, která jste bez písemného určení nastoupila na dovolenou.
Je důležité, zda jste odměňována platem (nepodnikatelská sféra) nebo mzdou. Pokud mzdou, pak záleží na tom, jak je vaše mzda sjednána, zda ji určuje jednostranně zaměstnavatel, popř. jaké jsou podmínky pro přiznání osobního příplatku, apod. Pokud jste odměňována platem, pak dle § 131 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je pro přiznání i odebrání osobního příplatku nutná dlouhodobost velmi dobrých nebo naopak zhoršených pracovních výsledků.
Domnívám se však, že mzda i plat je poskytován za pracovní výsledky a nikoliv za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, mzdy ani plat a ani žádná z jeho složek by neměla být postihem za prohřešky zaměstnance proti pracovní kázni, k tomu slouží tzv. vytýkací upozornění, popř. možnost ukončení pracovního poměru výpovědí.
Ve vašem případě bych se tedy písemně obrátila na zaměstnavatele s dotazem, na jakém základě Vám byla část osobního příplatku odebrána, popř. argumentujte výše uvedeným. Pro posouzení je důležité, jak zaměstnavatel svůj postup odůvodní. Pokud nebudete s postupem zaměstnavatele souhlasit, pak se můžete obrátit na místně příslušný inspektorát práce s žádostí o prošetření, popř. na soud.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úrok za pozdě vyplacenou mzdu - výpočet úroku
- Úrok za pozdě vyplacený plat - výpočet úroku
- Pozdě vyplacená mzda, plat - úrok z prodlení
- Úrok z prodlení - pozdě vyplacený plat, mzda

Je zaměstnavatel povinen mi zaplatit úrok, pokud mi nevyplatil část mzdy, v pracovní smlouvě není žádný úrok stanoven za zpoždění výplaty (části) mzdy. Jak se tento úrok vypočítá? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Ano, pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci neoprávněně mzdu, ocitá se v prodlení a je povinen platit i úroky z prodlení, bude-li je zaměstnanec požadovat. Úrok z prodlení se počítá dle sazby úroku z prodlení, který je stanoven v prováděcím předpisu (nařízení vlády č. 351/2014 Sb.) k nového občanskému zákoníku. Pro potřeby Vašeho výpočtu bych doporučila využít některé z webových stránek nabízejících výpočet úroků z prodlení.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Většinový spoluvlastník nemovitosti - práva a povinnosti
- Práva a povinnosti většinového spoluvlastníka pronajímané nemovitosti

Jsem menšinovým spoluvlastníkem (25%) nebytových prostor, které společně 100% spoluvlastníků pronajímá třetí osobě (nájemci).
V těchto prostorách se kvůli skryté závadě na vodovodním potrubí, kterou nájemce pronajímateli nahlásil, objevila vlhkost a plíseň, která mu znemožňovala prostory užívat.
Většinový vlastník ze zášti odmítl závadu opravit.
Nájemce uplatnil slevu z nájmu, se kterou jsem za daných okolností souhlasila.
Většinový vlastník po aplikaci slevy z nájmu opravil závadu, kterou ale neuznal jako příčinu tvorby plísně a nájemce zažaloval o zaplacení dlužného nájmu, s čímž nesouhlasím a neúčastním se toho.
- Může většinový vlastník (75%), beze mne (25%), zažalovat nájemce i o "dlužnou" částku, která dle mého podílu připadá mě, když já souhlasím s nájemcem a jeho uplatněnou slevou z nájmu?
- Může většinový spoluvlastník používat společné finanční prostředky na soudní spor, tedy i mé, když nejsem žalobcem a co kdyby většinový vlastník soud prohrál, budu se muset podílet na zaplacení soudních a podobných výloh i já?
- Nebo mám stát na žalované straně, protože se soudu musí účastnit všichni spoluvlastníci?
Moc Vám děkuji a přeji hezký den, Marie

ODPOVĚĎ:
1. Nemůže, jedná se o nedostatek aktivní legitimace (všech účastníků nájemní smlouvy)
Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.
2. , 3. Na správě se podílí všichni spoluvlastníci, a rozhoduje majoritní vlastník, jeho rozhodnutí se dá bránit pouze soudně, což zde není tak závažné na to, aby bylo třeba k tomuto kroku přikročit. Lze předpokládat, že pokud Vás uvedl žalobce jako žalobce č. 2, tak by mohla hrozit úhrada nákladů v případě neúspěchu. Spoluvlastníci jsou totiž nerozluční účastníci řízení. Nicméně stále platí bod 1, soud by Vás měl vyzvat, zda se k žalobě připojujete. Na žalované straně bych asi nestál, maximálně bych se ve věci písemně vyjádřil. Vy jste účastníkem nájemní smlouvy a jen těžko můžete mít právní zájem na právech druhé smluvní strany. Zkusil bych sjednat nějakou dohodu - lehce se to řekne, ale soudní spory jsou časově náročné. Bohužel taktéž nevím, o jakou částku se jedná - zda se jedná o částku do 10.000 Kč či částku významně vyšší.

Komentářová literatura nejen připouští majoritnímu vlastíku provádět samostatně běžná rozhodnutí, ale rovněž samostatně vymáhat pohledávku žalobou, i když se týká věci jako celku.

Názor komentáře ohledně procesu je tedy zcela opačný a umožňuje spoluvlastníkovi žalovat v podstatě neomezeně, a to dokonce i minoritnímu spoluvlastníkovi, neboť pohledávku mohou spoluvlastníci vymáhat, resp. plnit dluh společně a nerozdílně, tudíž i každý samostatně s následným vyrovnáním dle podílů. V zásadě byste tedy předmětnou žalobu mohla teoreticky podat i Vy.

Spoluvlastníci se sice podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v míře vyjádřené podílem, avšak navenek jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. To znamená, že kdokoliv ze spoluvlastníků je oprávněn žádat vůči dlužníkovi celé plnění a dlužník je povinen plnit tomu, kdo požádal první. Splní-li dlužník celý závazek jednomu ze spoluvlastníků, nemohou již od něho ostatní nic žádat. Vypořádání mezi spoluvlastníky pak závisí na velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Naopak v postavení dlužníků jsou spoluvlastníci rovněž povinni plnit společně a nerozdílně, takže se věřitel může obrátit na kteréhokoliv ze spoluvlastníků, aby poskytl celé plnění.

K podání žaloby o zaplacení dlužného nájemného je tudíž oprávněn kterýkoliv (i menšinový) spoluvlastník a souhlas ostatních spoluvlastníků se k jeho věcné legitimaci nevyžaduje.

_

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost za škodu u zaměstnance - dohoda o provedení práce
- Odpovědnost za škodu u zaměstnance na DPP
- Práce na dohodu o provedení práce a odpovědnost za škodu
- Práce na DPP a odpovědnost za škodu

Prosím o informaci, jak by se řešila škodná událost, která byla způsobena při práci na DPP, je nastaven nějaký max. limit jako u zaměstnance na HPP? Děkuji. Karolína

ODPOVĚĎ:
Otázku náhrady škody způsobenou zaměstnancem upravuje ustanovení § 250 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Mluví se zde vždy o zaměstnanci a zaměstnavateli, za zaměstnance je považována i fyzická osoba, která má se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce. Ani ustanovení § 77 ZP oblast náhrady škody při dohodách o provedení práce nevylučuje.
V tomto případě tedy odpovídáte podle ustanovení ZP, rozsah náhrady škody je stanoven v § 257 odst. 2 ZP: „Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. “

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Automatická změna pracovní smlouvy na dobu určitou na dobu neurčitou - vliv na výpovědní lhůtu a odstupné

Jsem samoživitelka a mám se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu na dobu určitou do 30.11.2015. Když jsem se svého zaměstnavatele před měsícem ptala, jestli se mnou dále počítá, oznámil mi, že zapomněl, že mám smlouvu jen na rok a že neuvažuje o tom, že bych pro něj dále neměla pracovat a že je ještě čas. Když jsem se zeptala 11.11., řekl mi, že se mnou prodlouží smlouvu do konce roku, případně ledna 2016. Rozhodla jsem se tedy, že se už nebudu více ptát a budu pracovat dále do doby než mě nadřízený osloví sám. Dočetla jsem se, že pokud mi do 30.11.2015 nadřízený nepředá zápočtový list a neukončí se mnou spolupráci nebo nesepíše novou smlouvu a já budu nadále pracovat i v prosinci, stává se z mé smlouvy na dobu určitou smlouva na dobu neurčitou. Je to pravda? V případě, že by se z mé smlouvy stala smlouva na dobu neurčitou a on mi chtěl dát výpověď, mám nárok na odstupné a dvou měsíční
výpovědní dobu? A jak bych měla potom postupovat, kdyby mi v průběhu směny 1.12. či 2.12.2015 řekl, že tam nemám být, mohu říct, že to už neplatí a moje smlouva přechází na dobu neurčitou? Děkuji Alena

ODPOVĚĎ:
Dle § 65 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: „Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. “
Pokud byste tedy bez prodloužené nebo nové smlouvy pracovala i první prosincový den, stačí i část dne, ale to vše s vědomím zaměstnavatele, pak by se Váš pracovní poměr změnil z doby určité na neurčitou a zaměstnavatel by s Vámi musel rozvázat pracovní poměr jiným způsobem, u výpovědi by musel mít výpovědní důvod. Výše odstupného by se odvíjela od délky trvání pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele (1-3 roky dle § 67 ZP).
K výše uvedenému je ale nutné dodat, že konat práci musíte s vědomím zaměstnavatele, to je podstatné. Zaměstnavatel (pokud jste velká organizace, stačí nadřízený, ten, kdo Vám přiděluje práci) musí mít vědomí o tom, že prvního prosince nadále konáte práci, musí Vám ji přidělovat, musí být srozuměn s tím, že pracujete. Na druhé straně nemusí mít povědomí, že Vám již skončil pracovní poměr na dobu určitou, neznalost této skutečnosti jeho její neuvědomění ho neomlouvá. Pokud byste první prosincový den, či pouze část dne odpracovala a druhý prosincový den by Vám zaměstnavatel sdělil, že tam již nemáte pracovat, pak byste v tu dobu již měla pracovní poměr na dobu neurčitou.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce v chráněné dílně a nárok na příspěvek státu na invalidní zaměstnance
- Práce na DPP (dohodu o provedení práce) invalidy a nárok zaměstnavatele na příspěvek od státu na invalidního zaměstnance
- Práce na DPP - je možné odpracovat více než 300 hodin?
- Práce v chráněné dílně na dohodu o provedení práce - informace

Jsem v částečném invalidním důchodu ČID. Chci pracovat v chráněné dílně na DPP. Může na mne zaměstnavatel, který mě zaměstná na DPP čerpat příspěvek od státu na invalidní zaměstnance a nebo jen u HPP? 2. dotaz: mohu u DPP odpracovat více než 300 hod. a za jakých okolností?
Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Na základě dohody o provedení práce můžete u jednoho zaměstnavatele pracovat v jednom kalendářním roce v rozsahu max. 300 hodin, žádné výjimky připuštěny nejsou (dle § 75 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
Zákon o zaměstnanosti mluví o pracovním místě, neurčuje blíže, zda se jedná o pracovní poměr či o dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená u zaměstnance s částečným zkráceným úvazkem
- Částečný úvazek v práci a výpočet dovolené zaměstnance
- Zkrácený úvazek v práci a výpočet dovolené zaměstnance

Vracím se zpět do práce (učitelka v Základní umělecké škole) po dvou mateřských dovolených a ředitelka rozhodla, že dovolená, kterou jsem získala po dvou mateřských dovolených, nebude čerpána během letních měsíců červenec/srpen, ale až od 1. září do 20. listopadu 2015.
Jsem zaměstnána na dobu neurčitou a před odchodem na 1. mateřskou na celý úvazek.
Od září 2015 mi ředitelka snížila úvazek na poloviční a za září a říjen 2015 jsem také dostala vyplacenou jen poloviční částku dovolené. Navíc tato částka byla počítána z mého platu, který jsem měla před nástupem na 1. mateřskou.
Je tento postup v pořádku? Nepočítá se dovolená z posledních 3 měsíců (tzv. "rozhodné období") a opravdu může být zredukována na polovinu vlivem snížení mého úvazku na poloviční?
Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Náhrada mzdy nebo platu za dovolenou se poskytuje z aktuálního úvazku, neboť je to náhrada za dobu, kterou by jinak zaměstnanec odpracoval, nebýt dovolené. Chápu, že to pro Vás vyznívá nevýhodně, ale zaměstnavatel postupoval správně. Tento postup je důsledkem změny úvazku, na kterém se ve většině případů musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout.
Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 222 odst. 1ZP). Tím je nutné rozumět průměrný hodinový výdělek (PHV). Jde vždy o průměrný výdělek platný v době čerpání dovolené (tj. v jejích jednotlivých dnech).
Podle § 353 ZP se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Tím je zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Pravděpodobný výdělek se podle § 355 ZP použije tehdy, pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (§ 355 ZP).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Ohraničení dřevěným ohradníkem trvalý travní porost - je nutný souhlas obce, stavebního úřadu?
- Je nutný souhlas obce, stavebního úřadu s dřevěným ohradníkem orné půdy
- Je nutný souhlas obce, stavebního úřadu s dřevěným ohradníkem trvalého travního porostu
- Dřevěný ohradník travního porostu - je nutný souhlas stavebního úřadu?

Obracím se na Vás s dotazem, zda je možné ohradit dřevěným ohradníkem pozemek, který je dle územního plánu v nezastavitelném území obce.
Jedná se o kulturu trvalý travní porost, v územním plánu ve funkčním využití jako orná půda. Odbor životního prostředí stanovil pouze min. výšku trámů pro migraci zvěře, jinak neměl námitek.
Stavební úřad mi tvrdí, že lze provést pouze ohrazení elektrickým ohradníkem.
Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 18/5 stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož platí, že v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Pro doplnění dále uvádím, že dle § 2/1 písm. f) stavebního zákona se nezastavěným územím rozumí pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy.

Ve Vašem případě je proto důležité, zda:
1/ lze Vámi zamýšlenou stavbu plotu zařadit do některé z kategorií staveb, které je dle § 18/5 stavebního zákona dovoleno umisťovat v nezastavěném území, tzn. zda se má např. jednat o stavbu pro zemědělství;
2/ není výstavba oplocení v nezastavěném území územním plánem obce výslovně vyloučena.

V tomto ohledu Vám proto doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde:
- zda je výstavba v nezastavěném území územním plánem obce výslovně vyloučena (popř. můžete do územního plánu samozřejmě i sám nahlédnout), nebo zda je výstavba v nezastavěném území územním plánem obce nějak regulována;
- vyjde-li najevo, že výstavba v nezastavěném území není územním plánem obce nijak omezena (resp. se toto omezení nevztahuje na oplocení), dotažte se stavebního úřadu, z jakého důvodu by mělo být dovoleno vybudovat na Vašem pozemku pouze elektrický ohradník.

Nebude-li totiž výstavba oplocení v nezastavěném území územním plánem obce nijak regulována, bude záležet zejména na Vaší úvaze, zda a jaké oplocení zde vybudujete (záležet pak samozřejmě bude i na názoru stavebního úřadu, který je však povinen své případné zamítavé rozhodnutí řádně odůvodnit).

Co se týče přivolení stavebního úřadu, které bude zapotřebí k vybudování oplocení, je vhodné vědět, že:
- dle § 79/2 písm. k) stavebního zákona nejsou územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas zapotřebí v případě oplocení lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy; jak z dotazu usuzuji, nebude se tato výjimka na Váš případ vztahovat;
- dle § 96/1 stavebního zákona je možné, aby namísto územního rozhodnutí vydal stavební úřad pouze územní souhlas, může se tak ovšem stát pouze v případě stavebního záměru, který je v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, ve Vašem případě tedy vydání územního souhlasu nepřichází do úvahy;
- dle § 103/1 písm. e) bodu 14 stavebního zákona nevyžaduje oplocení stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Shora uvedené lze tedy shrnout tak, že pro výstavbu oplocení v nezastavěném území obce bude zapotřebí, abyste získal územní rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona), jiné přivolení stavebního úřadu by po Vás nemělo být vyžadováno.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak získat do vlastnictví cizí stavbu na vlastním pozemku?
- Jak získat do vlastnictví stavbu ve vlastnictví státu na vlastním pozemku?
- Jak získat do vlastnictví státní stavbu v likvidaci na vlastním pozemku?
- Státní stavba v likvidaci na soukromém pozemku - jak získat stavbu do vlastnictví?
- Státní stavba v likvidaci na soukromém pozemku - jak zrušit vlastnictví majiteli který nejeví zájem o stavbu?
- Stát nejeví zájem o stavbu na soukromém pozemku - jak získat stavbu do vlastnictví soukromé osoby?
- Stát se nezajímá o stavbu na soukromém pozemku - jak získat stavbu do vlastnictví soukromé osoby?

Vlastním pozemek, na kterém z historických důvodů a pravděpodobně chybných postupů při převádění majetku stojí zbořenina zemědělské stavby bez čísla popisného. Tato stavba je obklopena mým pozemkem, nemá žádnou přístupovou cestu. Tuto stavbu dle katastru nemovitostí vlastní Státní statek v likvidaci. O tuto stavbu majitel nikdy za posledních 30 let nejevil zájem, ani mne nikdo ohledně této nemovitosti nekontaktoval. Sám jsme vyhledal likvidátora Státního statku v likvidaci, písemně jsem jej vyzýval k vyjádření ohledně dalšího majetkového postupu. Likvidátor se ale nemá k tomu, aby se vyjádřil k záměrům s touto stavbou. Vlastně o ní vůbec nevěděl, nebyla v konkursní podstatě, údajně již tam je zapsána ale likvidátor již 5 měsíců opět nereaguje.
Prosím o radu, jak postupovat, aby na mém pozemku již nebyla stavba jiného vlastníka – v souvislosti s novým občanským zákoníkem – spojování staveb s nemovitostmi, vydržení stavby, koupě stavby, zbourání stavby, její oprava, …. Dokonce jsem na své náklady nechal udělat odhad, vzhledem ke stavu stavby je odhadní cena 5000, - Kč.
Může dojít k nějakému převodu stavby na mne jako vlastníka pozemku? Nebo co udělat, abych stavbu koupil, když likvidátor nereaguje?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Je zvláštní, že je stavba evidována v KN bez jakéhokoliv čísla. Je-li to vlastnictví stavby skutečné, pak by nezbývalo nic jiného, než vyzvat doporučeným dopisem s dodejkou společnost v likvidaci, aby tuto stavbu prodala.
Stojí-li stavba na Vašem pozemku neoprávněně, což u státního statku z dob dávno minulých je dosti poravděpodobné, pak bych se obrátil na stavební úřad, zda by bylo možné stavbu odstranit. Pokud by to nebylo možné touto cestou, pak už to lze jen civilní žalobou proti té společnosti (družstvu) v likvidaci na odstranění stavby.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Akciová společnost nevymazala člena představenstva na jeho žádost - jak postupovat?
- Jak docílit smazání člena představenstva akciové společnosti z obchodního rejstříku (akciová společnost to na žádost člena neudělala)

Mám dotaz ohledně možnosti výmazu jakožto člena představenstva a. s. z Obchodního rejstříku Krajského soudu.
A. s. NERIA, Vinařská 2, 693 01 Hustopeče, IČ 253 09 83.
Na základě usnesení valné hromady a. s. jsem byl zapsána v r. 1998 jako člen představenstva a. s. Následně dle jednání valné hromady a následných zápisů v OR jsem byl několikráte vymazán a znovu zapsán jako člen představenstva a. s. , předposlední zápis v OR o mé osobě je z 27. 7. 2006.
01/2011 jsem písemně, doporučeně, doručenka, s vrácenou a podepsanou doručenkou ze dne 8. 2. 2011 oznámil předsedovi představenstva a. s. svou rezignaci na tuto funkci. Odpověď jsem nedostal, od této doby jsem v a. s. ani v nejmenším nikterak nepůsobil, nikdy tam fyzicky nebyl ani s a. s. jsem nebyl v žádném kontaktu, nebyl jsem placen. O výsledek žádosti jsem se nezajímal.
09/2014 mne telefonicky kontaktoval předseda představenstva a. s. , sdělil mi, že a. s. je v konkurzu, má rezignace z r. 2011 že „neprošla“, zaslal mi mailem 5-ti listový formulář žádosti o vymazání z OR, požádal mne o podepsání a zaslání ověřené žádosti o vymazání z OR, což jsem v říjnu 2014 učinil.
1. 11. 2015, nahlédnutím do e-výpisu v OR jsem z posledního zápisu v OR zjistil, že dne 27. 10. 2015 jsem byl vymazán a znovu zapsán jako člen představenstva a. s. Takže se nic na základě mé žádosti z r. 2011 ani z října 2014 nedělo nebo bylo záměrně nekonáno.
S tím samozřejmě nesouhlasím a chtěl bych:
* aby má funkce jako člena představenstva a. s. byla zrušena, nebo byla neplatná a to pokud možno od r. 2011
* abych byl vymazán z OR KS
Je pravděpodobné, že se mi nepodaří dostat se k jakýmkoliv zápisům z valných hromad a dalších listin a. s. Kontakt z a. s. jak je vidět nevedl a nepovede k nějakým výsledkům.
Na základě dalších skutečností jsem již přesvědčen, že za tím vším - neukončením členství v představenstvu, nevymazáním v OR - je cílené jednání a neznámý záměr vedení a. s. Proto vidím, že musím jednat v této záležitosti sám.
Dotaz zní: jak nejlépe dále? např. : mohu sám zaslat nebo doručit do OR KS svou žádost o vymazání člena představenstva, třeba i papírovou formou? Je na to nutný formulář nebo stačí volné znění? Nemám datovou schránku. Dále: jak zrušit své členství člena představenstva v a. s. , nejlépe od r. 2011? Je možno bez mého vědomí mne zapsat znovu do OR, jak se stalo např. k 27. 10. 2015? Nebo Vaše jiné rady, jak postupovat, abych celou záležitost sám rozjel a dokončil, bez spolupráce s a. s. ?
Děkuji, Imrych

ODPOVĚĎ:
Podle § 66 odst. 1 tehdy účinného zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů platilo, že osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, může ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem (což ve Vašem případě nebylo splněno). Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl.
Tudíž Vaše funkce měla skončit dnem, kdy se konala nejbližší valná hromada společnosti po Vašem odstoupení v roce 2011. Je zcela irelevantní, zda s tím valná hromada souhlasila či nikoliv. Výkon fince zkrátka zanikl a představenstvo bylo povinno podat návrh na výmaz Vaší osoby z obchodního rejstříku.
K následné žádosti o výmaz z obchodního rejstříku se nelze vyjádřit, protože mi není znám její obsah.
Činnost rejstříkového soudu a právní úpravu obchodního rejstříku obsahuje zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 11 odst. 3 uvedeného zákona platí, že pokud osoba, která je povinna podat návrh na zápis (či výmaz) svou povinnost nesplní, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.
Můžete tedy navrhnout, že Vaše funkce skončila již v roce 2011. Ve sbírce listin sice nejsou žádné zápisy z valných hromad v roce 2011 a letech následujících, ale společnost byla povinna konat valné hromady, na kterých měla projednat Vaše odstoupení. Podle výše uvedeného § 66 obchodního zákoníku postačí, že odstoupení měla projednat valná hromada, nemusí jej tedy nutně projednat, pak by totiž mohla valná hromada uměle oddalovat zánik funkce proti vůli člena orgánu.
Jelikož nejste členem orgánu společnosti, máte rozhodně zájem na tom, abyste nebyl veden v OR jako člen jejího orgánu.
Návrh rejstříkovému soudu je nutno podat na formulářích, které se vyplní elektronicky, poté je vytisknete a podpis na nich necháte úředně ověřit. Formuláře jsou dostupné na www.justice.cz Zpětně však nebude možné změnit zápis v OR. Rejstříkový soud podle § 94 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících provede zápis ke dni právní moci usnesení.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak získat přídavky na dítě, děti když otec nekomunikuje (čestné prohlášení o nevedení společné domácnosti nemá kdo podepsat)
- Otec se nebaví s matkou - jak získat čestné prohlášení o nevedení společné domácnosti (přídavky na dítě, děti)
- Jak dokázat nevedení společné domácnosti rodiči (žádost o přídavky na dítě, děti)
- Žádost o přídavky na dítě, děti - jak dokázat nevedení společné domácnosti rodiči sociálce když rodiče spolu nekomunikují?

Chci poradit ohledně přídavků na děti. Od 2014 jsem v domácnosti sama s dětmi. Jsou rozsudky svěřeny do mé péče. 1 narozena 1.8.2003 a druhá 24.7.2013- s otci dětí jsem nebyla vdaná. Za 2014 mám příjem pod živ. minimum cca -51.000 Kč.
Úřednice na sociálce po mě vyžaduje, abych od obou otců doložila, čestné prohlášení že spolu nežijeme, nehospodaříme, nebere úlevu na dítě. Druhý otec ovšem vůbec nekomunikuje. Mám možnost dostat přídavky bez tohoto prohlášení? Či jinou podporu? Já jsem ještě na rodič, beru př. na bydlení, chodím na brigádu. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Ze zákona jsou tzv. společně posuzovanými osobami oba rodiče dítěte (dětí), pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Proto po Vás úřednice požaduje doložení onoho čestného prohlášení, aby mohla otce Vašich dětí vyloučit z okruhu společně posuzovaných osob. Jestliže se Vám nedaří se s otcem dítěte zkontaktovat, doporučuji informovat o tom pracovnici úřadu práce. Můžete pak zkusit doložit čestné prohlášení, že nevíte, kde přesně se nyní otec dítěte zdržuje, že s ním nežijete a nejste v žádném kontaktu. Bude pak záležet na úřadu práce, jak celou záležitost posoudí.
Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O dávky pomoci v hmotné nouzi si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Úmrtí manžela a nárok na příspěvek na bydlení
- Úmrtí manželky a nárok na příspěvek na bydlení

Mám nárok na příspěvek na bydlení? Jsem od 09/2015 vdova, je mi 78 let. Můj bývalý manžel ke kterému jsem se před 23 lety přistěhovala odkázal všechen svůj podíl na domě jeho dceři a mě nechal v domě s hospodářstvím pouze dožít za stávajích podmínek. Nevlastní dcera se mě chtěla rychle zbavit a začala mě šikanovat. Nejprve mě vystěhovala z mých místností kde jsme s manželem celá léta žili, potom mi zakázala i topit v kamnech (jediný možný způsob vytápění) a oznámila mi, že si mám sama chodit do lesa pro dřevo, že všechno je tam nyní její. Nakonec mi sebrala i dobytek - 2 telata, 1 krávu a 5 prasat. Po této šikaně jsem byla nucena si raději najít nějaký pronájem poblíž své vlastní
dcery. Nyní mám pronajatý byt, kde platím 9.000,- Kč nájem a 2.000,- služby. Platím tedy celkem 11.000,- Kč. Můj důchod je 10.500,- Kč. Mám něco málo našetřeno a každý měsíc budu muset do nájmu přidat něco z úspor. Možná dostanu nějaký vdovský důchod po manželovi, nevím ale kolik to bude. Můžete mi prosím poradit? Děkuji, Jiřina Fidrantová Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) Vašich příjmů nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit Vaše příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Aby Vám nárok na příspěvek na bydlení vznikl, je zapotřebí všechny podmínky – včetně trvalého bydliště – splňovat po celé kalendářní čtvrtletí. Pokud v bytě tedy bydlíte už od 1.10. nebo ještě déle a máte zde od téže doby trvalé bydliště, budete si moci při splnění podmínek požádat o příspěvek na bydlení od ledna 2016.
Do té doby si můžete zkusit zažádat o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O příspěvek na bydlení a dávky pomoci v hmotné nouzi můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.
Co se týče vdovského důchodu, na ten máte nárok tehdy, pokud Váš manžel byl příjemcem invalidního nebo starobního důchodu nebo pokud splnil podmínky pro přiznání těchto důchodů nebo zemřel následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Vdovský důchod Vám pak bude náležet po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby máte nárok na další výplatu tohoto důchodu pouze při splnění zákonných podmínek (například invalidita třetího stupně, péče o nezaopatřené dítě nebo o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II – IV). O vdovský důchod můžete požádat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě Vašeho bydliště.

_

FINANCE-DANĚ
- Promlčení daně, daňové povinnosti u firmy s. r. o.
- Kdy se promlčuje daň u s. r. o. ?
- Za jak dlouho se se promlčí daň u s. r. o. ?

Zdědila jsem 2004 s. r. o. po zemřelém manželovi, každý rok podávám 0 daňové přiznání. Chtěla bych firmu zrušit, ale nebyla odvedena daň v posledním roce co manžel zemřel. Dělá to asi 200.000 Kč. S jeho učetní už 10 let nekomunikuji, protože
její přítel nakupoval zboží a mně začaly chodit Fa na obrovské částky, až jsem to chtěla dát do televize tak to vše ustalo. Manžel mne o svých aktivitách neinformoval, tragicky zahynul a finanční prostředky nezůstaly. Mám obavu tuto firmu zrušit, aby mi potom nevzali byt do exekuce. Finanční úřad mne nikdy neoslovil. Firma nemá žádný majetek, adresu má na mém trvalém bydlišti.
Jak by to dopadlo s neodvedenou daní v případě neodvedené daně, po 11 letech. Děkuji Kovářová

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v prvé řadě bych doporučila požádat finanční úřad o vystavení potvrzení o stavu osobního daňového účtu s. r. o. Na základě informací z něj zjistíte, zda finanční úřad eviduje vůči s. r. o. daňový nedoplatek.
Před deseti lety byla správa dani upravena zákonem o správě daní a poplatků V něm v § 70 je uvedeno, že právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným.
Obecně lze říci, že po deseti let je právo finančního úřadu daň již vyměřenou vybrat promlčeno.
Pokud byl ale v šestileté lhůtě proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven. Daňové nedoplatky lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným.
Podle toho, co píšete, Vás v posledních 10-ti letech o ničem takovém nezpravil. Pak by jste v případě, že by se FÚ probudil, např. v souvislosti se žádostí o souhlas s výmazem společnosti, a začal vymáhat úhradu nedoplatku, mohla úspěšně namítat promlčení.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku podnikatele - výpočet výživného na rozvedenou manželku

Prosím o názor ohledně výše výživného. S manželkou žijeme několik měsíců samostatně, máme 3 a 7 let děti. Aplikujeme SP půl na půl, vše funguje, s ženou oba SP podporujeme. Žena začala v 09/2015 podnikat a nyní oficiálně nemá skoro žádné příjmy. Jak se to bude chovat v případě rozvodu, budu jí muset z mého příjmu hradit nejen alimenty, ale i původní životní standard (je u podnikatelů „bez příjmu“ nějaký strop, nebo se můj plat vydělí dvěma? ) Reálně si dokáži představit, že si svoji odměnu nastaví co nejmenší. Můžete hrubě odhadnou o jakých % z příjmu se při SP (50:50) z pohledu výživného a podpory matky bavíme? (tipů na webech je mnoho, ale žádný nepočítá s podnikatelem a případně nezohledňuje SP. Děkuji Petr

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o výživné pro rozvedeného manžela (v tomto případě manželku) v § 760, odst. 1 nového občanského zákoníku jsou uvedeny dvě základní podmínky, které musí být splněny, aby mohlo být výživné rozvedenému manželovi přiznáno: manžel není schopen se živit a tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství. Typickým příkladem neschopnosti se živit, která má svůj původ v manželství, je situace, kdy je rodič nezaměstnaný z toho důvodu, že místo výkonu výdělečné činnosti byl na rodičovské dovolené a pečoval o dítě (děti) a není tudíž schopen se živit. Tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství a výživné by při splnění dalších podmínek mohlo být přiznáno. Je otázkou, zda bude stejným způsobem posouzena i situace Vaší manželky či nikoliv. Pokud soud shledá, že její neschopnost se živit nemá svůj původ v manželství, pak jí výživné přiznáno nebude. V případě, že soud Vaší manželce výživné po rozvodu přizná, pak platí, že máte vůči manželce vyživovací povinnost v přiměřeném rozsahu, což neznamená zajištění stejné životní úrovně, jakou máte Vy sám.
Co se týče výživného pro děti, nejlepší by samozřejmě bylo se na jeho výši dohodnout. Jestliže bude o výši výživného rozhodovat soud, ten vždy posuzuje nejen oprávněné potřeby dětí, ale i celkové majetkové a sociální poměry obou rodičů. Záleží tedy na výši Vašich příjmů, příjmů Vaší (bývalé) manželky, ale soud samozřejmě zohlední i výši životních nákladů vás obou. Výše výživného je vždy stanovována individuálně na základě posouzení specifik každého případu, žádné závazné tabulky či procenta pro tyto případy neexistují, takže výši výživného opravdu nelze předem odhadnout.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvuková nahrávka shromáždění SVJ - může ji člen SVJ pořídit bez souhlasu členů SVJ?
- Je nutný souhlas výboru společenství vlastníků SVJ s nahrávkou shromáždění SVJ?
- Je nutný souhlas výboru SVJ s nahrávkou shromáždění SVJ?
- Je nutný souhlas členů SVJ s nahrávkou shromáždění SVJ?

Je možné pořizovat audiozáznam ze shromáždění SVJ bez souhlasu ostatních účastníků? Resp. lze takovou možnost zakázat, pokud většina přítomných bude proti? Děkuji Jan.

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru to možné je, jelikož v daném případě se nejedná o právo na ochranu osobnosti ve smyslu občanského zákoníku. Bylo by však nanejvýš vhodné sdělit účastníkům shromáždění SVJ před jeho zahájením, že o něm budete pořizovat zvukový záznam.
Jde o shromáždění, takže jeho účastníci jsou si vědomi skutečnosti, že cokoliv řeknou budou slyšet všechny zúčastněné osoby. O shromáždění se navíc pořizuje oficiální zápis.
Obdobně bylo judikováno v případě obchodní společnosti (SVJ je rovněž právnickou osobou) Nejvyšším soudem ČR v rozsudku 30 Cdo 64/2004:
Osobní povahu proto jak z logiky věci plyne zpravidla nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti. Zvukový záznam, který byl v posuzovaném případě soudy přijat jako důkaz, je záznamem jednání společníků obchodní společnosti o problémech dané obchodní společnosti. Za těchto okolností proto nelze projevy účastníků zaznamenávaného hovoru považovat za projevy osobní povahy. Z uvedeného pak vyplývá, že pořízením předmětného zvukového záznamu nemohlo dojít k zásahu do osobnostních práv J. R. ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 obč. zák. , a důkaz tímto záznamem v občanském soudním řízení proto není, z hlediska způsobu pořízení tohoto důkazu, nepřípustný.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Narození dítěte před 300denní lhůtou po rozvodu - určení otcovství a příjmení dítěte
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Narození dítěte před 300denní lhůtou po rozvodu - příjmení dítěte

Čekáme s přítelkyní dítě. Přítelkyně je rozvedená a rozsudek je již pravomocný. Dítě se však narodí v době před lhůtou 300 dnů po rozvodu a jde nám o určení otcovství a jméno - příjmení dítěte po mne biologickém otci dle §777 NOZ. Zda-li je možnost, aby dítě ihned po narození mělo mé příjmení. Máme souhlasné prohlášení tří stran (bývalého manžela o popření otcovství, dále mé o otcovství dítěte a souhlasné prohlášení přítelkyně - matky dítěte, které se má teprve narodit). Víme dle §777 NOZ, že prohlášení bývalého manžela (popření otcovství), muže, který tvrdí, že je otcem dítěte (v tomto případě mne), a matky dítěte se činí v řízení před soudem. Hledáme však možnost, jak by se mohlo dítě ihned po narození jmenovat po mně – biologickém otci a nemuselo se čekat na vyřízení soudu po jeho narození a vyhnuli jsme se následnému zbytečnému úřadu se změnou příjmení apod, když již nyní všechny doklady k určení (mého) otcovství máme. Existuje taková možnost, aby se dítě ihned po narození jmenovalo po mně – biologickém otci?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník tuto situaci řeší v § 777. Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na
návrh některého z nich; návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte. K určení otcovství k dítěti podle odstavců 1 a 2 nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. V návrhu je již nutno mít souhlasné prohlášení všech tří o tom, kdo je otcem dítěte. Z formulace "narodí-li se dítě… " je zřejmé, že tento návrh na
popření / určení otcovství se podává až po narození dítěte. Je to bohužel tak, že matrika zapíše jako otce nejprve manžela, pak na základě rozhodnutí soudu zapíše otce nového. Půjde o řízení nesporné, takže jde o jednu návštěvu u soudu.
_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odstupné pokud má zaměstnanec dostat odchodné dle kolektivní smlouvy
- Sloučení odchodného, odstupného a Zákoník práce

Se zaměstnavatelem jsem ukončil pracovní poměr (zaměstnaný u něj jsem 32 let) na základě potvrzení lékaře z dlouhodobých zdravotních důvodů dohodou, dlouhou PN mi lékař ukončil. Odstupné jsem neobdržím (potvrzeno zaměstnavatelem). Dle kolektivní smlouvy dostanu odchodné. Ze zákona nelze slučovat odchodné s odstupným. Úřad práce kde jsem se dnes zaregistroval však v obdržených dispozicích odchodné, odstupné a odbytné slučuje do jednoho uváděného dále jako odstupné. U zaměstnavatele jsem však obdržel info, že podporu v nezaměstnanosti obdržím bez odhledu na odchodné jako bonus dle kolektivní smlouvy. Po oboustranné neurčité komunikaci Úřad práce požaduje další potvrzení, že odchodné je darem dle kolektivní smlouvy. Celoživotně jsem pracoval a hned problém. Děkuji za odpověď. František

ODPOVĚĎ:
Dle § 44a zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, v platném znění platí následující: „Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné73), odbytné nebo odchodné74), se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. „
Dle výkladu tohoto ustanovení je myšleno odstupné, odbytné nebo odchodné v zákonem stanovené výši, i když to z textu příslušného zákonného ustanovení přímo nevyplývá. Pokud tedy zaměstnavatel poskytuje byť odstupné nad zákonem stanovenou výši, nemají tato další odstupné vliv na to, že by se zaměstnanci posouvala doba začátku výplaty podpory v nezaměstnanosti.
Ve Vašem případě je tedy z tohoto hlediska právně bezvýznamné, jak je Vaše odchodné/odstupné poskytované zaměstnavatelem nad rámec zákona nazváno, zaměstnavatel ho klidně v kolektivní smlouvě může jako odstupné či odchodné nazvat. Pokud má úřad práce k dispozici potvrzení zaměstnavatele, že neobdržíte odstupné v zákonné výši, neboť na něj nemáte nárok (či jinak tato skutečnost z písemností předložených úřadu práce vyplyne), pak úřad práce nemá právo po Vás požadovat jakékoliv jiné potvrzení, výplata podpory v nezaměstnanosti by Vám měla začít býti poukazována bez ohledu na tuto obdrženou částku.

_

FINANCE-DANĚ
- Darovací daň z věcného břemene - je nutný znalecký posudek?

Chtěl bych se zeptat, zda pro podání přiznání k dani darovací z věcného břemena je nutný znalecký posudek o ceně nemovitosti. Jde o to, že mé matce bylo zřízené věcné břemeno v r. 2013 v nemovitosti patřící rodičům mé manželky tj. nespadají do žádné příbuzenské skupiny osvobozené od daně. Mezitím věcné břemeno již bylo zrušeno, ale i tak se daň musí platit. Bohužel na jednom FÚ nám řekli, že hodnotu věcného břemene, z kterého se platí 7% daň si můžeme stanovit sami jako vlastní odhad ročního nájmu x 10 násobek bez znaleckého posudku a na jiném FÚ nám řekli, že je potřeba znalecký posudek o ceně nemovitosti. Není jasné, k jakému dni znalecký posudek vystavit. K období, kdy bylo věcné břemeno zřízeno nebo k současné hodnotě nemovitosti, která je nyní o dost vyšší vzhledem k úpravám nemovitosti než byla v r. 2013. Ani v Pokynech k vyplnění přiznání k dani darovací není moc jasné, jak postupovat u věcného břemene.
Můžete mi prosím poradit, jakou variantou zvolit? Samozřejmě bez znaleckého posudku by to bylo pro mě jednodušší. Děkuji, Valdemar

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, v prvé řadě cena věcného břemene pro účely vyměření daně darovací musí vycházet ze stavu roku 2013.
Výpočet základu daně upravuje §7 odts. 2 zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. V tomto ustanovení je upraveno: Je-li předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění.
Pokud jde o právo užívat nemovitost, pak by cena břemena měla být ve výši 5-ti násobku obvyklého ročního nájemného v místě a čase. O povinnosti tuto cenu doložit znaleckým posudkem zákon nemluví. Doporučuji například odborné vyjádření místní realitní kanceláře.

_ 

OBČAN-DLUHY
- Směnka podepsaná pod vlivem alkoholu - vymahatelnost směnky
- Směnka podepsaná v opilosti - vymahatelnost směnky
- Směnka podepsaná pod vlivem drog - vymahatelnost směnky
- Směnka podepsaná pod vlivem návykové látky - vymahatelnost směnky

Syn pod vlivem alkoholu a drog podepsal směnky v bordelu. Bohužel si nepamatuje kolik jich bylo a do kdy je splatnost částky snad několik set tisíc. Hned druhý den podal trestní oznámení na tuto situaci a po měsíci přišlo vyrozumění, že nedošlo k něčemu trestnému.
Byl již několikrát v minulosti na léčení v Bohnicích pro závislost na drogách a alkoholu, snaží se abstinovat ale ne vždy úspěšně, takže je bez peněz a je nemajetný neb vše propil a profetoval.
Otázka zní- jak se z této situace dostat, jak se bránit, jaké právní kroky podniknout? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, o jaké směnky se jedná a kdo je z těchto směnek oprávněn (tzn. kdo je směnečným věřitelem), resp. zda si na tuto skutečnost Váš syn vzpomíná.
Povědomí o tom, kdo je směnečným věřitelem je důležité pro vedení případné obrany (Váš syn musí vědět, proti komu svou obranu vést).
Na případ Vašeho syna se vztahují tato ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění) :
- § 4/1, dle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat (Váš syn by na svou obranu musel naopak tvrdit, že s ohledem na jeho chorobnou závislost, která je duševní poruchou, není osobou průměrného rozumu) ;
- § 6, dle něhož má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (Váš syn by musel na svou obranu tvrdit, že předložení směnek k podpisu osobě, která se zjevně nachází pod vlivem alkoholu a drog není poctivým činem) ;
- § 8, dle něhož nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany;
- § 581, dle něhož je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (Váš syn by na svou obranu musel tvrdit, že s ohledem na jeho závislost na alkoholu a drogách v jeho případě představuje ovlivnění alkoholem a drogami duševní poruchu, která ho činí neschopným posoudit vlastní jednání) ;
- § 584/2, dle něhož platí, že bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné (z dotazu nicméně nevyplývá, zda byl k podpisu směnek Váš syn přiveden lstí, resp. zda byl v omylu o tom, jaké dokumenty vlastně podepisuje).

Proti argumentaci Vašeho syna stojí § 24 občanského zákoníku, dle něhož odpovídá každý člověk za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl (typicky opilost či ovlivnění návykovými látkami), odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná.
Je-li Vašemu synovi známo, kdo je směnečným věřitelem, může se na něho obrátit dopisem, v němž označí předmětné směnky za absolutně neplatné, a to zejména z důvodu duševní poruchy (chorobná závislost na alkoholu a drogách), pod jejímž vlivem předmětné směnky podepsal. Jeden podepsaný stejnopis dopisu nechť si Váš syn ponechá, druhý nechť zašle směnečnému věřiteli prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Nemá-li Váš syn povědomí o totožnosti směnečného věřitele, nezbude mu, než vyčkat, až u něj směnečný věřitel směnky uplatní, tzn. až se směnečný věřitel začne domáhat jejich proplacení. Váš syn bude muset proplacení uplatněných směnek odmítnout a vyčkat, až mu bude soudem doručen směnečný platební rozkaz (bude-li se směnečný věřitel domáhat proplacení směnek soudní cestou).
Pro vedení obrany proti směnečnému platebnímu rozkazu lze Vašemu synovi doporučit v každém případě advokátní zastoupení. Směnečné právo je poměrně složitým právním odvětvím, přičemž při posuzování ne/platnosti směnek záleží mnohdy na detailech. V tomto ohledu lze proto Vašemu synovi doporučit vyhledat advokáta, který se směnečnému právu věnuje: www.advokatikomora.cz
S kontaktováním advokáta nesmí Váš syn nikterak otálet, neboť pro vznesení námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu bude mít pouze 15-tidenní lhůtu (§ 175 Občanského soudního řádu). V námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu bude Váš syn povinen uvést veškeré skutečnosti, které budou svědčit pro závěr o neplatnosti směnek (kromě formálních nedostatků směnek, pokud směnky nějaké takové nedostatky vykazují, bude zejména nutné, aby Váš syn tvrdil a prokázal svou duševní poruchu, podaří-li se mu to, nebude se na něj § 24 občanského zákoníku de facto vztahovat).
Nemá-li Váš syn k dispozici dostatek finančních prostředků na advokáta, může se obrátit na místně příslušný okresní soud s žádostí o přidělení bezplatného advokáta (či advokáta za sníženou úhradu). Posouzení této žádosti však trvá určitou dobu, po kterou pravděpodobně Vašemu synovi uplyne lhůta pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Bylo by proto rozhodně vhodnější zaplatit advokáta "ze svého" (přičemž bude-li Váš syn v soudním řízení úspěšný, uhradí mu náklady advokátního zastoupení směnečný věřitel, jako neúspěšná strana sporu).

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Zákonný postup při prodeji pozemku obcí, městem
- Kdy může obec odmítnout odporodat pozemek zájmci?
- Kdy může město odmítnout odporodat pozemek zájmci?
- Město odmítlo prodat obecní pozemek zájemci - odvolání, kam se odvolat?
- Obec odmítla prodat obecní pozemek zájemci - odvolání, kam se odvolat?

Před několika měsíci jsem vaši poradnu kontaktovala ohledně řešení situace s pozemkem v blízkosti našeho domu (viz níže). Jelikož jsme nemohli uplatnit právo vydržením, rozhodli jsme se řídit vaší radou a požádat obec o prodej pozemku do našeho vlastnictví.
Nyní nám přišla odpověď, že obec o prodeji tohoto pozemku neuvažuje.
Jaký je vlastně zákonný postup při prodeji obecního pozemku? Kdo o něm musí hlasovat? Domnívali jsme se, že bude naši žádost projednávat zastupitelstvo obce, to se ale nestalo. Postupuje obec podle zákona?
S pozdravem Miriam
---Dobrý den. Moje rodina spolu s ostatními rodinami z bytového domu užívala od roku 1975 pozemek - zahradu, kterou při nastěhování dostali uživatelé bytů k dispozici. Měli jsme zde zahrádky, posezení a sušák na prádlo, tyto jsme udržovali a starali se o vše s tím, že je pozemek náš - patří k bytům, a ten si i oplotili. 2013 obec zahrádky zabavila, s tím, že jde o obecní majetek a na jejich místě zbudovala přírodní hřiště. Část pozemků nám obec odprodala. Zbývá ještě část se sušákem, kterou bychom chtěli užívat a chtěli bychom uplatnit právo vydržením. Je v tomto případě ještě možné právo uplatnit? Děkuji za odpověď. S pozdravem Miriam
ODPOVĚĎ:
Vydržení je zvláštním institutem, který by však neměl být přerušen, což se zde stalo. Dle občanského zákoníku platí, že: K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Navíc má obec jistě pozemky zapsány v katastru nemovitostí.
Vzhledem k výše uvedenému bych obec vyzval k odprodeji i zbývajího pozemku vedle domu. Prodala by ji ve prospěch SVJ či družstva (dle vlastnické struktury ve Vašem domě). Pokud se jedná o pozemek v bezprostředním okolí domu, pak nevidím důvodu, proč by obec odprodeji neměla bránit. ---

ODPOVĚĎ:
Základní povinnosti obce a jejích orgánů při nakládání s obecním majetkem jsou upraveny zákonem č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení), v platném znění. Tyto povinnosti jsou především povinnostmi formální (procedurální) povahy, jež určují, zjednodušeně řečeno, který orgán obce je oprávněn rozhodnout o konkrétním majetkoprávním úkonu (a o souvisejících otázkách) a který orgán obce jedná jménem obce navenek (uzavírá smlouvu). Vedle povinností formální povahy existují i povinnosti materiální (obsahové) povahy, které určují, opět zjednodušeně řečeno, za jakých podmínek může orgán obce nakládat se svým majetkem (především uzavírat
smlouvy). Do této kategorie náleží především povinnosti plynoucí z § 38 a § 39 odst. 2 zákona o obcích.
Kdyby obec uvažovala o prodeji nějakého svého majetku, v tomto případě o pozemku, musela by dodržet zákon o obcích. Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Nemá tedy smysl se zabývat otázkou, kdo Vám může odpovědět na Váš dotaz, zda by Vám obec neprodala svůj pozemek, když postup jak prodat je přesně vymezen zákonem.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství bez soudu souhlasným prohlášením rodičů - je to možné tak udělat?
- Smazání otce dítěte z rodného listu - je to možné udělat bez soudu nahlášením na matrice?

Přítel má nejspíše dceru (ona ho má napsaného v rodném listě), jenže spolu s maminkou vychovávali dceru pouze dva měsíce a od té doby jí neviděl. S expřítelkyní nebyli manželé a malé budou v březnu 2015 dva roky. Jestli je otcem si není jistý a testy DNA neproběhly.
Oba rodiče se shodli na tom, že vypíšou otce z rodného listu dcery a už nebudou mít nic společného.
Ptala jsem se na matrice, a prý musí nahlásit zrušení otcovství soud, tak jsem se chtěla zeptat jestli se dá nějak bez soudu,
nebo jestli se píše jakoby návrh na zrušení otcovství nebo rovnou žaloba?
Inspirovala jsem se na netu ale tento případ jsem boužel nikde nenašla.
Není na to kdyžtak nějaký vzor? Nebo jak máme postupovat?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. V případě, kdy test DNA vylučuje biologické otcovství, je naplněna podmínka, že otcovství je vyloučeno, ve Vašem případě však došlo k uplynutí popěrné lhůty. Matka dítěte může popřít, že otcem dítěte je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a to ve lhůtách stanovených výše. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. To by ve Vašem případě mohlo být použito. Vyžaduje-li to zřejmý zájem dítěte a mají-li být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva, může soud i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství, bylo-li otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale otec dítěte takto určený nemůže být jeho otcem. Soud zpravidla současně pozastaví výkon rodičovské odpovědnosti. Bude tedy třeba přesvědčit soud, že je v zájmu dítěte, aby určitý muž nebyl v jeho rodném listě zapsán jako otec. Pokud by ale mělo dítě takto zůstat bez otce, dá se předpokládat, ž e soud k tomu nesvolí, protože to bude proti zájmu dítěte.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu nájemci jedním ze spolumajitelů - platnost výpovědi
- Platnost výpovědi - výpověď nájmu jen jedním ze spolumajitelů

Jsem v nájmu nemovitostí, smluvně uzavřené dle starého OZ. Nyní, v platnosti nového OZ, původní majitel prodal celý objekt a část pozemku novému majiteli. Zbývající část pozemku, jak mi původní majitel i potvrdil, mu zůstala. Nyní jsem v nájmu dvou pronajímatelů. Nový majitel mi dal sdruženou výpověď k objektu a celému pozemku dle původní smlouvy, ač mu zmíněná část pozemku druhého pronajímatele nepatří. Domnívám se že takováto výpověď je právně neplatná, když mi souběžně výpověď nedali oba pronajímatelé. Jaký je k tomuto správný právní výklad? A ještě dotaz musím s původním majitelem sepsat novou smlouvu na jeho zbývající část pozemku, když zatím platí smlouva původní nebo to řešit jejím dodatkem? Děkuji. František

ODPOVĚĎ:
Byť to ve Vašem dotazu není explicitně uvedeno, domnívám se, že se nejedná o nájem bytu či domu sloužícího k bydlení, ale zřejmě o nájem nemovité věci za jiným účelem než je bydlení.
Podle § 2221 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Z uvedeného plyne, že nájemní vztah nezaniká, pokud dojde ke změně vlastniství pronajaté věci a práva a povinnosti z nájmu vyplývající přechází na nového vlastníka pronajaté věci (nebo její části).
Nyni jste v nájemním vztahu ke dvěma pronajímatelům. Každý pronajímatel Vám pronajímá tu část nemovité věci, které mu patří. Pakliže Vám dal nový pronajímatel výpověď, vztahuje se taková výpověď k nemovitým věcem, které vlastní.
Nicméně bych netvrdil, že nový pronajímatel neplatně vypověděl smlouvu, když uvedl celou (původně) pronajatou věc. Výkladem se dá dovodit, jaký právní vztah nový pronajímatel výpovídá. Z tohoto důvodu bych výpověď nepokládal za neplatnou.
Pokud jde o vlastní důvod výpovědi, pak záleží na ujednání v nájemní smlouvě (která přešla na nového vlastníka). Podle § 2222 odst. 1 občanského zákoníku platí, že strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci. Při opačném ujednání má pronajímatel právo nájem vypovědět do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, kdo je nájemcem, a nájemce do tří měsíců poté, co se o změně vlastníka dozvěděl. Strana, která nájem vypoví, poskytne druhé straně přiměřené odstupné.
Pokud nový pronajímatel vypověděl nájemní smlouvu z jiného důvodu, pak se plně uplatní ujednání, která jsou ve smlouvě.
Pokud se však jednalo o nájem prostor sloužícíh k podnikání, pak Vás chci upozornit, že vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.
Pokud se tedy jednalo o nájem prostor sloužícíh k podnikání a domníváte se, že smlouva byla vypovězena neprávem, pak musíte proti výpovědi brojit podáním námitek, jinak nemáte právo domáhat se přezkumu výpovědi u soudu.
Novou smlouvu není nutné napsat, nicméně z důvodu vyjasnění práv a povinností, zejména výše nájemného, bych to doporučoval (postačí i dodatek k původní smlouvě).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpovědní lhůta podnájemní smlouvy / (nejedná se o dotaz na nájemní smlouvu! )
- Výpovědní lhůta smlouvy o podnájmu / (nejedná se o dotaz na nájem! )

Se souhlasem majitelů podnajímám části bytů v Praze vysokoškolským studentům. Jde mi o VOLNOST SMLOUVY O PODNÁJMU, kde mám dohodnutou 14-ti denní výpověď pro nájemce i podnájemce + smluvní sankce 100 Kč za den zpoždění s platbou podnájemného, také výpovědi bez výpovědní doby. Vím, že u nájemní smlouvy by tato část smlouvy asi byla neplatná, JE TOTO NEPLATNÉ I U SMLOUVY PODNÁJEMNÍ, POKUD OBĚ STRANY S UVEDENÝM ZNĚNÍM SOUHLASÍ?

Ve smlouvách je doslova:
"Výpověď podnájmu bez výpovědní doby (okamžitá výpověď) a smluvní pokuty
Smluvní strany si dojednaly, že podnájemce nebude hradit poplatek z prodlení, avšak uhradí sjednané níže uvedené smluvní pokuty. Dále se dohodly na podmínkách, pro které může nájemce smlouvu o podnájmu bytu ukončit okamžitě:
Opožděná nebo pouze částečná úhrada nájemného či neuhrazení 200 Kč na služby je důvodem k okamžité výpovědi bez vrácení nevyužitého nájemného, kdy postačuje jeden den zpoždění. Při prodlení s placením nájemného či služeb je podnájemce povinen uhradit smluvní pokutu 100 Kč za den prodlení. "
Nájem je ujednán na dobu určitou, a to od měsíce 2015 do konce prosince 2020 (bez závazku) s tím, že bude ukončen jedním z těchto způsobů:
a) uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena,
b) výpovědí ze strany podnájemce se 14-ti denní výpovědní lhůtou nebo
c) výpovědí ze strany nájemce se 14-ti denní výpovědní lhůtou,
d) dohodou smluvních stran

Výpověď či výzva k ukončení nájmu spojená s požadavkem vyklizení bytu nemusí být písemná pro obě strany a nájem lze vypovědět i ústně, na žádost toho, komu je ústní výpověď podána, je ten, kdo výpověď podává povinen ústní výpověď potvrdit písemně. Doručením písemné výpovědi se rozumí podání výpovědi dopisem, e-mailem či pouhé doručení do "sféry dispozice" adresáta. – např. hození do schránky, položení písemné výpovědi na lůžko podnájemce apod. Pokud adresát při fyzickém pokusu o doručení odmítne zásilku převzít, je tím okamžikem výpověď doručena.
Výpovědní lhůta pro nájemce i podnájemce je sjednána na 14 dnů a počíná běžet ode dne ústní nebo písemné výpovědi či informace o ukončení nájmu při dodržení těchto pravidel, se kterými obě smluvní strany souhlasí:
Děkuji, Jitka

ODPOVĚĎ:
U podnájmu zákon neposytuje podnájemci stejnou právní ochranu jak to činí v případě nájemce.
Obecně tedy lze sjednat podmínky, za kterých bude buď podnájemce nebo nájemce oprávněn vypovědět podnájem bez výpovědní doby. Upozorňuji, že právní vztah mezi nájemcem a podnájemcem se nazývá podnájem, nikoliv nájem.
Pozastavil bych se nad "nevrácením nevyužitého nájemného". a výší smluvní pokuty. Domnívám se, že její výše by mohla být v rozporu s dobrými mravy a soud by ji mohl snížit, příp. by mohla být z tohoto důvodu neplatná.
Ohledně nevrácení nevyužitého nájemného pak nevím, co si mám pod tímto pojmem představit. Pokud však máte na mysli situaci, kdy podnájem zanikne, ale podnájemce již uhradí podnájemné za celý měsíc a ihned vrátí byt, pak by se opět mohlo jednat o rozpor s dobrými mravy.
Rovněž nevím co znamená výraz "bez závazku" uvedený u doby podnájmu. Upozorňuji, že pokud dojde k zániku nájmu, pak dojde rovněž i k zániku podnájmu, jelikož podnájem je odvozen od nájmu a zniká nejpozději s ním.
Podle mého názoru jsou ostatní ujednání platná. Ohledně doručování však doporučuji využít takové formy doručování, které lze prokázat.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ústní výpověď ve zkušební době - stačí nebo musí být písemná?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené - práce ve zkušební době

Pracovní poměr vznikl 3.8.15, pracovní smlouva na dobu neurčitou. Zkušební doba se sjednala na tři měsíce, tj. do 3.11.15. Chci skončit 3.11.15. Moje otázka zní: na kolik dní mám přesně nárok na dovolenou a musím dát písemnou výpověď nebo stačí ústně? Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Ohledně přesného výpočtu dovolené, na kterou máte nárok, nemám úplné informace (zda jste celou dobu pracoval, kolik týdnů dovolené poskytuje zaměstnavatel za kalendářní rok).
Pokud jste odpracoval více než 60 dní u tohoto zaměstnavatele, pak máte nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok dle § 212 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Máte pak ze zákona nárok na poměrnou část dovolené v rozsahu 1/12 dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům za celý kalendářní rok, a to za každý celý měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru (§ 212 odst. 2 ZP). Měsíc srpen, ani listopad dle zákona nejsou považovány za celý měsíc trvání nepřetržitého trvání pracovního poměru, jelikož váš pracovní poměr netrval od prvního do posledního dne v měsíci. Je však možné, že i přesto Váš zaměstnavatel za tyto měsíce zaměstnancům poměrnou část dovolené poskytne, to mu zákoník práce umožňuje.
Pokud chcete ukončit pracovní poměr ve zkušební době, pak byste tak měl učinit písemným sdělením zaměstnavateli.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě nemovitosti v dobré víře a poznámka spornosti v katastru s žalobou - zůstane novému majiteli nemovitost?
- Koupě bytu, domu v dobré víře a poznámka spornosti v katastru s žalobou - zůstane novému majiteli byt, dům?
- Žaloba na určení vlastnictví a podvod s nemovitostmi - ochrání dobrá víra kupujícího jeho vlastnictví?
- Podvod s nemovitostmi a dobrá víra kupujícího - ochrání vlastnictví kupujícího?

09/2014 „A“ koupil od „B“ nemovitost, kterou jsem koupil jako „C“ 02/2015. Od 03/2015 mám poznámku spornosti. Běží žaloba na určení vlastnictví a zároveň trestní oznámení na spáchání podvodu při převodu mezi A a B, který je nyní prokazatelný. A i B byli informování o změně v KN 10/2014. Chrání mě má dobrá víra na tolik, že ani v jednom případě nemohu o svou nemovitost přijít? Nebrání přelom účinku NOZ v aplikování mého případu pro ochranu dobré víry? Děkuji, Michal.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že žaloba na určení vlastnického práva byla podána proti Vám (pakliže nikoli, lze Vám v každém případě doporučit stát se v předmětném soudním řízení vedlejším účastníkem dle § 93 Občanského soudního řádu).
Jelikož se jedná o nabytí nemovité věci, nejsou ve Vašem případě aplikovatelná ustanovení občanského zákoníku, která zakotvují nabytí vlastnického práva od neoprávněného (§ 1109 - § 1113 občanského zákoníku).
Co se týče nemovitých věcí, evidovaných ve veřejném seznamu (zde katastru nemovitostí), platí v obecné rovině dle § 980 občanského zákoníku, že:
- je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje;
- je-li právo k věci (např. tedy vlastnické právo k věci) zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem (sousloví „má se za to“ značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že právo zapsané do veřejného seznamu se považuje za odpovídající skutečnému právnímu stavu, není-li prokázán opak).
Ve Vámi popsaném případě je klíčovou tzv. zásada materiální publicity veřejných seznamů, zakotvená v § 984/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.
S ohledem na skutečnost, že:
- stav zapsaný v katastru nemovitostí není ve shodě se skutečným právním stavem (což je však zatím předmětem vedeného soudního řízení o určení vlastnického práva),
- jste vlastnické právo k předmětné nemovité věci nabyl za úplatu,
- - jste vlastnické právo k předmětné nemovité věci nabyl v dobré víře o tom, že prodávající (který byl k datu podání návrhu na zápis převodu vlastnického práva na Vás v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník předmětné nemovité věci) byl k prodeji předmětné nemovité věci oprávněn, by Vás skutečně měla chránit Vaše dobrá víra a vlastníkem předmětné nemovité věci byste měl zůstat i nadále.
Pro doplnění uvádím, že touto problematikou se ve svém nálezu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. II. ÚS 165/2011, zabýval i Ústavní soud, který dospěl k těmto závěrům:
„Jelikož princip ochrany dobré víry nového nabyvatele působí proti principu ochrany vlastnického práva původního vlastníka, je nutno najít praktickou konkordanci mezi oběma protikladně působícími principy tak, aby zůstalo zachováno maximum z obou, a není-li to možné, pak tak, aby výsledek byl slučitelný s obecnou představou spravedlnosti.
Osoby, jimž dobrá víra svědčí, totiž nenesou žádný díl odpovědnosti za neplatnost smlouvy uzavřené mezi právními předchůdci a s ohledem na svou dobrou víru mohly v mezidobí nemalým způsobem zhodnotit inkriminované nemovitosti. Osobě, která učinila určitý právní úkon s důvěrou v určitý, jí druhou stranou prezentovaný skutkový stav, navíc potvrzený údaji z veřejné, státem vedené evidence musí být v materiálním právním státě poskytována ochrana. “
S ohledem na skutečnost, že v rámci vedeného soudního řízení se mohou vyskytnout nové skutečnosti (popř. nová tvrzení a důkazy předkládaná druhým účastníkem soudního řízení), které mohou výsledek soudního řízení ovlivnit, Vám v každém případě doporučuji využít v rámci vedeného soudního řízení advokátních služeb: www.advokatikomora.cz
Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že neplatnosti Vámi uzavřené kupní smlouvy by se mohl (údajný) vlastník předmětné nemovité věci domáhat (za splnění dalších podmínek) také prostřednictvím tzv. odpůrčí žaloby (§ 589 a násl. občanského zákoníku). Ze znění dotazu však předpokládám, že se v tomto případě o odpůrčí žalobu nejedná.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zbavit funkce ve statutárním orgánu SVJ většinového vlastníka SVJ - postup, návod, informace
- SVJ nedělá účetní závěrky - jak donutit SVJ aby účetní závěrky dělalo?
- SVJ nedělá vyúčtování služeb - jak donutit SVJ aby dělalo vyúčtování?
- SVJ nedělá shromáždění a nedělá vyúčtování záloh na služby - jak postupovat?
- Jak často musí SVJ dělat shromáždění výboru?

Jediným statutárním orgánem SVJ je vlastník jednotek s 44,66 % hlasovacím právem. Tento vlastník fakticky vykonává správu domu, ale 2013-2015 neprovádí vyúčtování záloh za služby. 2012-2015 nesvolal shromáždění vlastníků. Sám dluží SVJ stovky tisíc korun na platbách za své jednotky. V OR není jediná účetní závěrka SVJ. Dům není stavebně a technicky v dobrém stavu. Další vlastníci jednotek v domě nebydlí, své jednotky pronajímají, někteří z nich dluží SVJ desítky tisíc korun na platbách za jednotky. Vlastníci jednotek se často mění. Zorganizovat je pro společný postup je velice obtížné. Existuje nějaký efektivní postup, jak zbavit 44,66 % vlastníka funkce statutárního orgánu s ohledem na porušování právních předpisů při správě společného majetku? Svolání všech vlastníků je téměř nemožné, protože jsou to většinou cizinci a v bytech ani nebydlí. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Pokud uvádíte, že od roku 2011 nebylo svoláno shromáždění, pak zřejmě nedošlo ani k přizpůsobení se nové právní úpravě a na právní poměry je nutné aplikovat právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, tedy zákon č. 72/1994 Sb. , o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.
Podle tohoto zákona platilo, že statutárním orgánem společenství je buď výbor, který musel mít alespoň 3 členy, nebo pověřený správce. Funkční období výboru nebo pověřeného vlastníka určují stanovy, nesmělo přesáhnout 5 let. Pokud vycházím z předpokladu, že nejpozději v roce 2011 byl zvolen do funkce, pak v roce 2016 uplynutím doby skončí výkon funkce pověřeného vlastníka.
Poté bude nutné zvolit nového pověřeního vlastníka, resp. nejlépe se přizpůsobit právní úpravě obsažené v zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Podle § 11 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů platilo, že společenství vlastníků bytových jednotek musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platilo, že shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
Ve Vašem případě však bude zřejmě velice obtížné zvolit nového pověřeného správce či výbor, příp. přizpůsobit stanovy občanskému zákoníku. Pokud totiž nebude zvolen nový správce, pak bude ten dosavadní zřejmě vykonávat i nadále svou funkci, i když z právního hlediska již zanikla.
Vaší jedinou naději tak je mobilizovat členy SVJ, kteří mají alespoň polovinu hlasů a zvolit nový statutární orgán.

_

RODINA-SVJ
- Manželka nepřispívá v rozvodovém období na hypotéku - vliv na vypořádání SVJ
- Manželka nepřispívá před rozvodem na hypotéku - vliv na vypořádání SVJ

04/2015 rozvod manželství. Máme společnou hypotéku. Před i nyní po rozvodu veškeré splátky hradím sám, žena nikdy nepřspěla ani před rozvodem ani po rozvodu. Moje otázka je, zda se to, že platím po rozvodu celou splátku hypotéky sám i veškeré náklady na bydlení, zohlední při vypořádání a rozdělení společného majetku, tedy hlavně toho bytu?
Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 05.11.2015, dotaz č. 8222)
Ano, nicméně zohledňuje se kupříkladu i skutečnost, kdy jeden z manželů, byť nebyl výdělečně činný, se staral o domácnost a vychovával nezletilé děti. Pokud je toto Váš případ, pak vězte, že soudy ve světle nové právní úpravy přihlížejí k „rodinné“ činnosti rovnocenně jako k té pracovní. Pokud Vám jde o to, abyste nemovitost získal do svého výlučného vlastnictví, zde záleží především na domluvě mezi oběma manželi a pokud ta není možná, tak na tom, kdo a jakou měrou k pořízení nemovitosti přispěl, zda tak bylo učiněno například z výhradního vlastnictví jednoho z manželů nebo kdy byla nemovitost pořízena. Důležité jsou samozřejmě také potřeby nezletilých dětí, pokud je máte.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nájem za vstup na pozemek souseda z důvodu opravy, údržby nemovitosti (fasády, stěny, zdi)
- Může chtít soused nájemné za užití pozemku - oprava zdi, stěny, rekonstrukce fasády namovitosti
- Přiměřená náhrada za užití sousedního pozemku kvůli opravě fasády, zdi, stěny nemovitosti
- Soused odmítá udělat prořezávku stromu poškozujícího sousední stavbu - jak se bránit?
- Sousední strom poškozuje stavbu - jak postupovat? Můžu větve ořezat?
- Strom souseda poškozuje stavbu - jak postupovat? Můžu větve ořezat?

Máma zdědila stodolu (hlavní vstup z jejího pozemku, ze tří stran pozemek souseda). Z důvodu oprav je nutné vstoupit na sousedovy pozemky. Protože soused odepsal zamítavě, obrátila se na příslušný stavební úřad, který na základě místního šetření (4.6.) vydal 12.6.2015 rozhodnutí a v něm dle §141 Stavebního zákona umožnil mámě (a zhotovitelské firmě) vstup na sousedovy pozemky a stanovil veškeré podmínky (rozsah vstupu, poloha lešení atd.). Sousedovi se vyšlo vstříc s provedením oprav v době vegetačního klidu od 1.11.2015 do 31.3.2016, máma je povinna souseda 3 týdny předem informovat o přesném termínu oprav. Soused přesto trvá na sepsání písemné smlouvy o vstupu na pozemek a placení nájmu za jeho užívání po dobu oprav, jinak nás (mámu a firmu) na pozemek nevpustí. Odkazuje se na §1022 NOZ, nicméně ten přece explicitně nehovoří o nájmu, ale o přiměřené náhradě. Máma by se nebránila uzavření písemné dohody, ale její požadavky soused naopak nebere v potaz a přistupovat na jednostranný „diktát“ se nám nechce. Opravu totiž komplikuje fakt, že štítové zdi stodoly cca do výše 1-2 metry má soused zarovnané dřevem.
Opravovat se sice budou štíty až v úrovni střechy, ale i tak to bude komplikovat stavbu lešení a případná výměna špatné desky níže je neproveditelná.
Druhým problémem jsou vzrostlé stromy v bezprostřední blízkosti stodoly, které se dotýkají větvemi i do štítu a jeden ze zadní strany přesahuje do střechy, což znemožňuje výměnu tašek nehledě na to, že větve na střeše fakticky leží. V souladu s §1016 NOZ máma souseda písemně vyzvala k prořezávce (samozřejmě ve vegetačním klidu), on se písemně vyjádřil, že stromy nepůsobí žádnou škodu! Odrovnání dřeva odmítl již při místním šetření a stavební úřad kompetenci nemá, aby mu to nařídil (podobně prořezávku stromů, i když obojí doporučil).
Shrnutí a dotazy:
1) Může soused zarovnat zeď cizí třebaže nebytové stavby, v tomto případě dřevem, i když dřevo je samozřejmě na jeho pozemku a lze se domoci odklizení?
2) Může nás soused žalovat, pokud bychom šetrnou prořezávku tam, kde to evidentně zasahuje nad střechu provedli sami? (provedlo by se to při opravě v předjaří 2016)
3) Soused požaduje nájem a smlouvu za umožnění vstupu, který bude ale vzhledem k překážkám (ráze dřeva, stromy) již tak omezený (a tolik argumentovanou trávu při jednom ze štítů celoročně neseče, takže se tam semení plevel). Na stavebním nám sdělili, že máme platné rozhodnutí, které nám umožňuje na pozemek vstoupit a opravy provést. Zajímalo by mě, co se může (právně) stát, když se na sousedem požadované smlouvě nedohodneme, máma mu jen oznámí termín oprav a na pozemek vstoupí? K dohodě přece již (bohužel) nedošlo na začátku a my máme platné rozhodnutí stavebního úřadu, i když ten nemůže posuzovat případné škody na sousedově majetku. Konečně soused se při místním šetření do protokolu, pod nímž je též podepsán, vyjádřil, že „případné škody vyplynou až po realizaci oprav“ a při podpisu protokolu požadavek sepsání zvláštní smlouvy (jako třeba důvod odepření podpisu) neuvedl.
Dodatečný dotaz. Je možné „nějak“ nechat ověřit do listinné podoby znění SMS zprávy, kterou nám jako určitou výhrůžku soused na počátku všeho zaslal. Na O2 mi poradili program, díky kterému šel sice vytisknout přepis i s číslem, ze kterého byla odeslána, ale pokud to nebude ověřené, po výmazu z telefonu to může každý zpochybnit. (i když je mi jasné, že pisatel zprávy by mohl popřít, že ji psal, ale my bychom mu mohli minimálně připomenout, že jsme takovou zprávu obdrželi).
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Věc je postavena tak, že Vy máte právo provést předmětnou opravu, a to dle občanského zákoníku. Rozhodnutí stavebního úřadu přichází v úvahu tam, kde nedošlo mezi účastníky k dohodě. Máte tedy rozhodnutí, které provedení opravy a vstupu jednoznačně povoluje, respektive sousedovi ukládá povinnost opravu strpět (i on byl účastníkem řízení). Stavbu mu oznámíte s tím, že požádáte, aby dřevo dočasně přesunul na jiné místo, aby mohly být práce provedeny. Pokud by tak neučinil, museli byste to před zahájením stavby realizovat sami.
Zarovnání zdi dřevem může zeď poškozovat - plísně, vlhko apod. Ale jak říkáte, je to pozemek souseda. Bylo by však jistě možné se takovému postupu bránit.
Prořezávku dle občanského zákoníku můžete udělat za podmínek §1016/2: Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Nájem v dané věci nelze požadovat. V rámci "dobrých" sousedských vztahů by bylo možné poskytnout následně nějakou finanční náhradu, o čemž bych si nechal podepsat doklad (řekněme 2000 Kč - za trvání oprav, lešení, hluk apod.). Pokud ji nepřijme, pak ať se zařídí dle svého. Je to jen Vaše dobrá vůle. S žalobou by neuspěl, a to především s ohledem na předmětné rozhodnutí, které by soud bral zcela jistě v potaz.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za znehodnocení pozemků sloupy vysokého napětí - finanční satisfakce
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Sloupy vysokého napětí na soukromém pozemku bez věcného břemene - finanční satisface za znehodnocení pozemku
- Odškodnění za znehodnocení pozemků sloupy vysokého napětí - finanční satisfakce, zřízení služebnosti, věcného břemene
- Sloupy vysokého napětí na soukromém pozemku bez služebnosti, věcného břemene - finanční satisfakce za znehodnocení pozemku

Na mých pozemcích stojí sloupy VN 22 kV a také vedou přes pozemky dráty VN 22kV. Nikde není zapsané věcné břemeno (služebnosti). Pozemky jsem zdědil po otci. Mám nyní ještě nárok na nějaké finanční odškodnění za znehodnocení pozemků? V případě nároku jak docílit co nejlepší finanční náhrady? Zdědil jsem pozemky po otci. Na několika pozemcích stojí sloupy VN 22kV (betonové nebo železné) a pozemkem (vzduchem) prochází dráty VN 22kV. Jedná se cca o znehodnocení (omezení) jakého-koliv využití pozemků v celkové ploše 1474 m2 (ochranné pásmo šíře 16m). Toto vedení již tu stojí od roku 1986 a není nikde zapsané, ani vedené v listu vlastnictví. Žádné věcné břemeno (služebnost) taky není. Vedení mě znehodnocuje pozemek jak po stránce možného prodeje (finančně) tak i z hlediska plné nevyužitelnosti ať už z hospodářského (výsadba stromů nebo stavebního (jakákoliv stavba). Je nějaká možnost o finanční narovnání? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
1/ zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
2/ vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
3/ odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
V této souvislosti je dále vhodné poukázat na § 24/8 a 9 energetického zákona, které zakotvují nikoli nevýznamná oprávnění vlastníků dotčených nemovitostí (tedy i Vás) :
- provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle bodů 1/ - 3/ výše co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit;
- po skončení prací je provozovatel přenosové soustavy povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti;
- po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je provozovatel přenosové soustavy povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě;
- vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle bodů 1/ a 2/ výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu;
- právo na jednorázovou náhradu dle předchozí odrážky je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

Co se týče Vaší zmínky o neexistenci věcného břemene (dle terminologie nového občanského zákoníku se jedná o služebnost), je vhodné vědět, že provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel dle bodu 1/ výše, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
Nelze rovněž vyloučit, že věcné břemeno bylo k Vašemu pozemku zřízeno již v minulosti (např. Vaším právním předchůdcem), přičemž dosud nedošlo k jeho promítnutí do katastru nemovitostí. Stávající věcná břemena jsou provozovatele přenosových soustav povinni zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (§ 98/13 energetického zákona).
V současné chvíli Vám proto doporučuji kontaktovat příslušného provozovatele přenosové/distribuční soustavy (který provozuje vedení vysokého napětí na Vámi vlastněných pozemcích) a:
- informovat se u něj, zda byla k Vašim pozemkům v minulosti již uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (popř. si kopii této smlouvy vyžádat) ; pakliže k uzavření smlouvy dosud nedošlo, můžete u provozovatele přenosové/distribuční soustavy iniciovat zahájení jednání o uzavření této smlouvy (jejímž předmětem bude úplatné zřízení věcného břemene, resp. služebnosti, k Vašim pozemkům) ;
- uplatnit u něj právo na poskytnutí jednorázové náhrady za omezení v užívání pozemků.
Nejste-li si jist, kdo je provozovatelem předmětných vedení vysokého napětí, kontaktujte v této věci Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz/cs/
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25 energetického zákona.
Co se týče Vaší zmínky o znemožnění jakékoli stavební činnosti na předmětných pozemcích, a to z důvodu existence ochranných pásem, připomínám, že dle § 46/8 energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice zakázáno:
a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
Dle § 46/11 energetického zákona pak platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:
a/ stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b/ udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a/ nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
V ochranném pásmu vedení vysokého napětí není tudíž stavební činnost zcela vyloučena, je nicméně možná pouze se souhlasem provozovatele přenosové/distribuční soustavy a po splnění jím stanovených podmínek. I v tomto ohledu proto můžete s příslušným provozovatelem zahájit jednání.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Člen SVJ blokuje prodej nebytového prostoru - jak se může SVJ bránit?
- Nedání souhlasu s prodejem nebytového prostoru členem SVJ - jak postupovat?
- Člen SVJ nesouhlasí s prodejem nebytového prostoru - jak má SVJ postupovat?

Jsme SVJ a máme ve společném vlastnictví nebytový prostor. Tento NP jsme kdysi pronajímali, ale 2003-2015 chátrá, je neobývaný, jelikož jeden ze spoluvlastníků nikdy nesouhlasil s pronájmem. Nyní jsme se všichni shodli na souhlasu s prodejem nebytového prostoru. V rámci našeho SVJ existují dva zájemci o byt. Jeden z nich prohlásil, že pokud neakceptujeme jeho nižší cenovou nabídku, souhlas k prodeji nedá (přestože druhý spoluvlastník nabízí vyšší cenu). Jedná se o toho samého spoluvlastníka, který po dobu 12 let odmítal umožnit pronájem. Je zde jednoznačný osobní zájem, neboť nad nebytovým prostorem má tento spoluvlastník byt a plánuje rekolaudaci NP na byt a propojení těchto dvou jednotek, pokud budou obě v jeho vlastnictví. Existuje pro nás ostatní nějaké řešení, aby tento spoluvlastník svým nesouhlasem nezabránil prodeji na základě svého osobního zájmu nebo sám nabídl nejvyšší cenu? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Jedná se o patovou situaci. Stejně jak brání jeden z členů SVJ v prodeji nebytového prostoru, můžou ostatní členové SVJ bránit přestavbě společného prostoru na bytovou jednotku, resp. sloučení bytových jednotek v případě, že by byl nebytový prostor prodán.
Pokud i přesto bude člen SVJ setrvávat na svém názoru, nemůžete toto rozhodnutí jakkoliv zvrátit.

_

FINANCE-DANĚ
- Přenesená daňová povinnost

V areálu naší firmy rozšiřujeme výrobní prostory. Najali jsme dodavatele, který nám stavební prostor připravil tím, že strojem CAT odstranil stávající asfalt a betonové desky, které se pod asfaltem nacházely. Asfalt a suť jsme poté odváželi naším nákladním autem svépomocí.
Od dodavatele nám přišla faktura, na které je napsáno : Faktura za práce strojem CAT a DPH je standardně vyčísleno.
Dle mého názoru by se však mělo jednat o přenesenou daň, ale s tímto názorem se neshoduji s dodavatelem. Jedná se o přenesou daňovou povinnost či nikoli? Popř. kam přesně tyto práce zařadit? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, rozhodně se jedná o dodávku stavebně montážní práce a musí být uplatněn režim přenesení daňové povinnosti.
Zařazení CZ-CPA dle mého názoru:
43 Specializované stavební práce
43.12.12 Výkopové zemní práce a přesun zeminy

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého auta, vozidla z autobazaru - prodávající zamítl reklamaci a nekomunikuje se zákazníkem
- Reklamace ojetého automobilu z autobazaru - prodávající zamítl reklamaci a nekomunikuje se zákazníkem
- Zamítnutá reklamace ojetého automobilu autobazarem pro zásah třetí osobou - jak se bránit?

20. května 2015 jsme koupili ojetý automobil v autobazaru. Skryté závady: totálně vyjetý olej (černá hmota), do auta teče, 08/2015 poškozená spojka a blinkry, 9. září reklamace, zamítnuta pro zásah 3. osobou. Reklamace dopisem. Bez odezvy. Autorizovaný servis: olej uniká vadným turbem. Další vady: vyhnilé brzdy bez destiček. Cena automobilu: 71000 a závady i s prací vyčísleny na 73000 Kč! Info dopisem prodejci, nereaguje. ČOI: vše odpovídá běžnému opotřebení a v podstatě nemáme na nic nárok. Nechci promarnit 6 měsíční lhůtu, kdy je dokazování na prodejci. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Nezbývá, než prodejce vyzvat doporučeným dopisem s dodejkou k poskytnutí přiměřené slevy (tuto nějak s pomocí servisu a srovnání podobně vadných aut vyčíslit) z důvodu, že věc měla při převzetí několik závažných skrytých závad, a to do 14 dnů na Váš účet. Jako přílohu uveďte kopii zprávy autorizovaného servisu, kterou v kopii k dopisu přiložte.
V opačném případě budete nuceni se obrátit se na nárokem na poskytnutí přiměřené slevy na soud.
Nevím samozřejmě, jak se skutečně věci mají, když ČOI říká úplný opak co tvrdíte Vy. Neznám obsah podepsané kupní smlouvy.

_

OBČAN-DLUHY
OBČAN-ZÁSTAVA
- Zrušení soudcovského zástavního práva - postup, informace
- Uhrazení dluhu a zrušení soudcovského zástavního práva - postup, informace

Na základě pohledávky a notářským zápisem, byl podán u okresního soudu návrh na soudcovské zástavní právo kterému bylo vyhověno.
Na základě návrhu byla pohledávka uhrazena. Jakým návrhem, způsobem lze požádat soud o zrušení zástavního práva na nemovitost?
děkuji za informaci. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k akcesorické povaze zástavního práva platí, že zástavní právo zaniká spolu s pohledávkou, kterou zajišťuje. Obdobný princip platí i pro soudcovské zástavní právo. Proto v případě, kdy např. dojde k zaplacení pohledávky v době po zřízení soudcovského zástavního práva, nejenže nemůže být nařízen samotný výkon rozhodnutí postihující zastavenou nemovitost, ale musí být ve smyslu ust. § 268 odst. 1 písm. h) event. c) OSŘ zastaven i samotný výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti.
Dle písmene c) by tedy měl navrhnout zastavení výkonu rozhodnutí ten, kdo podal návrh na jeho zřízení.
Pokud však tento toto neučinil, pak je nutno podat ke spisové značce dané exekuce u soudu návrh na zastavení výkonu rozhodnutí s doložením podkladů o úhradě předmětné pohledávky s příslušenstvím s tím, aby soud po právní moci usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí zaslal toto příslušnému katastrálnímu úřadu za účelem výmazu zástavního práva k nemovité věci.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- SBD je odběratel energií a vody a nepředává faktury SVJ - kdo je dodavatel energií a vody?

Jsme SVJ, které vzniklo ze samosprávy bytového družstva (SBD) v roce 2013. SBD je smluvním správcem a vede účetnictví SVJ. SVJ nemá vlastní účet a vlastníci zasílají své platby na účet SBD. SVJ nemá uzavře-nou žádnou vlastní smlouvu na dodávku energií (voda, elektřina, teplo). SBD není vlastníkem domu ani technického zařízení domu.
Všechny energie jsou do SVJ dodávány na základě smluv mezi dodavatelem energie a SBD. SBD v nich vystupuje jako odběratel a vlastník nemovitosti (odběrných míst). Dodavatelské faktury spotřebované energie jsou vystaveny na SBD. SBD neprovádí přefakturování této spotřeby. Všechny platby včetně záloh provádí a účtuje ve svém účetnictví SBD. SBD vede v účetnictví SVJ pouze záznamy vyúčtované spotřeby vody, elektřiny a tepla. Na tuto spotřebu ale nejsou vystaveny žádné účetní doklady SVJ. Platby záloh na energie nejsou v účetnictví SVJ vedeny vůbec. Domnívám se, že za těchto podmínek je faktickým dodavatelem služeb (energie voda, elektřina, teplo) SBD a ne SVJ.
Je tomu skutečně tak? Děkuji, Franta.

ODPOVĚĎ:
Podle § 2 písm. a) bodu 2. zákona č. 67/2013 Sb. , o službách platí, že poskytovatelem služeb je společenství vlastníků jednotek.
Skutečnost, že veškeré smlouvy jsou uvedeny na družstvo je jen relikt z minulé doby. Jak sám uvádíte, družstvo vykonává správu namísto SVJ, nicméně vůči jednotlivým vlastníkům je poskytovatelem služeb SVJ. To např. znamená, že SVJ je zodovědné za pravidelné vyúčtování služeb vůči jednotlivým vlastníkům jednotek.
Smluvní ujednání o faktickém výkonu správy mezi SVJ a družstvem na tom nic nemění a vůči vlastníkům jednotek vlastně nemá právní vliv, protože v konečném důsledku je vůči vlastníkům jednotek odpovědné SVJ.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu - kam podat odvolání?
- Odvolání proti rozhodnutí městského úřadu - kam podat odvolání?
- Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu - kam podat odvolání?
- Kam podat odvolání proti rozhodnutí městského, obecního úřadu?
- Kam podat odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu?

Prosím o radu, jak postupovat při odvolání se proti rozhodnutí obecního úřadu ve věci obnovení pokojného stavu.
Kam se odvolání podává? Zpět obecnímu úřadu? Nebo se zasílá krajskému úřadu? Pokud se zasílá krajskému úřadu, tak na koho se adresuje?
Též mám dotaz, jak postupovat při odvolání se proti rozhodnutí stavebního úřadu. Zda se opět podává stejnému stavebnímu úřadu, nebo se zasílá krajskému stavebnímu úřadu. Děkuji, Zikmund

ODPOVĚĎ:
V obou případech se postupuje dle zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád v platném znění. Odvolání proti správnímu rozhodnutí se podává do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a to ke krajskému úřadu kraje, prostřednictvím správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Takže fakticky je odvolání třeba podat právě u toho orgánu, který jej vydal, i když je adresováno krajskému úřadu.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak zrušit záznam spornosti v katastru nemovitostí (žaloba spornosti vlastnictví řešená soudem)

Koupili jsme od rodičů s manželkou rodinný dům do SJM. Tento RD si rodiče sami postavili a v roce 1988 proběhla kolaudace. Na RD byly v roce 2012-2013 zapsány zástavy, a proto jsme si s manželkou vyřídili klasickou hypotéku a dům jsme prakticky odkoupili. Finanční obnos byl přímo z banky přesunutý na účty firem, které byly uvedené u zástav na rodinný dům. Hypotéka byla přesně ve výši všech dluhů zapsaných na KÚ. Takže nezbyla ani koruna a vlastně ani jsme finanční obnos neviděli. Tím jsme de facto odkoupili RD od rodičů, kteří byli jedinými vlastníky RD a splatily se všechny jejich uvedené dluhy, ale museli se odstěhovat. Vše proběhlo po vzájemné domluvě. Rodiče jsou již v důchodu, nemocní a nemají finančně na placení této hypotéky. Tato hypotéka je přímo spojena navýšením naší vlastní hypotéky, kterou jsme si pořídili již v roce 2006 pro naše vlastní bydlení. Tak jsme se shodli na variantě, že se odstěhují a RD buď prodáme, nebo pronajmeme, ale nechtěli jsme zůstat závislí na hypotéce. Jelikož máme své bydlení, tak nám vykoupené RD po rodičích zůstalo a po několika měsících jsme se rozhodli jej prodat. Při hledání zájemce a častých návštěvách zájemců jsme najednou zjistili, že máme na KÚ na LV čerstvě zapsaný záznam spornosti. Tak jsme se po dotazu na KÚ dozvěděli, že to podal právní zástupce souseda. U rodičů jsme se potom dozvěděli, že rodiče se soudí se sousedem v místě jejich bývalého RD, kde doposud rodiče vlastní polovinu sousedova RD, kterou vlastně užívá soused již několik let bezplatně. Tam běží soudní řízení ohledně vypořádání majetku na sousedově RD, který užívá pouze soused, ale majiteli jsou soused a mí rodiče v SJM. Soudní řízení trvá již od roku 2010 a soused, aby uškodil co nejvíce, tak jeho právní zástupce podal k tomuto již dlouhodobě vedenému soudnímu sporu, úplně smýšlenou verzi dodatku, že je majitelem již naší nově nabyté nemovitosti, odkoupené námi před několika, (zhruba 11-12 měsíců) měsíci od rodičů a díky tomuto dodatku byl proveden zápis na náš LV a to záznam spornosti. Toto soudní řízení je uměle protahováno a obstrukcemi druhé strany nesmyslně prodlužováno.
Dotaz: Jak se můžeme, my noví majitelé proti tomuto záznamu spornosti bránit? Z druhé strany je vše vymýšlené, bez dokladovosti, bez jediného podkladu. Bohužel soudcův syn, který má toto jednání na starosti je koncipientem u právníka druhé strany (osobně ověřeno), a třeba i proto se vše natahuje a dělají si s námi, potažmo s rodiči co chtějí. Samotné soudní natahování v podobě nesmyslných znaleckých posudků o ničem, kde ani ještě do dnes náš právní zástupce v těchto znaleckých posudcích neviděl v době před jeho prvním soudním stáním v našem problému smyslnost a mluvil taky pouze o nerozumu atd. Bohužel vše má podstatu jen v podobě zdržování a zneužívání systému. Rodiče již k tomuto jednání dodali všechny potřebné dokumenty, které jasně a zřetelně ukazují, že soused jen zdržuje a nemá pravdu. Od dotyčného data 05/2013, kdy jsme chtěli dům prodat jsme byli taky právně zastupováni, kde jsme dodali taky všechny doklady. Právní zástupce nám potom potvrdil, že opravdu máme všechny potřebné dokumenty, podpisy, ověřené podpisy, že to jinak dopadnout snad ani nemůže. Bohužel po prvním soudním stání mi oznámil přesně: že nabyl dojmu, že se soudce přiklání k variantě druhé strany i přes totální absenci dokladovosti, a všeho potřebného a vysvětlil nám situaci s tím, že my (rodiče a my) vlastně musíme druhé straně uhradit nějakou část. Po mé a matčiné intervenci, že to není možné, že to je všechno z druhé strany lež, že to jsou výmysly a obstrukce, bez dokladů, důkazů, jsem byl našim, nejspíš již bývalým právním zástupcem ujišťovaný, že PRÁVO a PRAVDA jsou rozdíly a pokud na to nepřistoupíme, tak s námi ukončí smlouvu o právním zastupováním. Odpověděl jsem opět, že přece máme pravdu, že to jsou lži, že máme ke všemu doklady, podpisy, že si to rodiče stavěli sami a z druhé strany je to pouze výmysl. Byl jsem ujištěn, že se poptá, nebo pokusí nějak s druhou stranou domluvit. Toto proběhlo před třemi měsíci a od té doby se vůbec nic nestalo.
Jak se máme prosím vás již po těchto zkušenostech s našim právním systémem bránit? Máme nějakou možnost vymazání záznamu spornosti na KÚ kromě „čekání na dokončení nekonečného soudního sporu“, který je vlastně vedený o úplně jinou nemovitost mezi mými rodiči a sousedem a do toho samotného zápisu neměl soused s naší nemovitostí nic společného? Jen chtěl ublížit.
Dne 1. 11. 2015 jsem uhradil potřebnou částku k zaslání přednostního dotazu. Na info@bezplatnapravniporadna.cz jsem odeslal taky zprávu o provedené platbě ohledně zavedení této mé email adresy crocodyle6646@seznam.cz do evidence. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Řízení je vedeno ohledně vlastnictví úplně jiné nemovitosti. Požádal bych tedy KN o vymazání poznámky spornosti s tím, že je vedeno soudní řízení ohledně vedlejší nemovitosti (přesně specifikovat sousední nemovitost) s poznámkou spisové značky soudního sporu. Ohledně Vaší nemovitosti (přesně specifikovat nemovitost) je zcela zjevné, že o vlastníkovi nebylo nikdy pochyb. Toto bych doložil všemi nabývacími tituly rodičů (všechny podklady k domu) a následně převod vlastnického práva na Vás. Tímto Vám vzniká škoda velkého rozsahu, když výše uvedený spor se týká vedlejší nemovitosti, nikoliv nemovitosti Vaší.
Dále bych ve sporu u soudu navrhl přípisem ke sp. zn. věci, že jste se právě teď dozvěděli, že syn soudce je koncipientem v advokátní kanceláři, která zastupuje protistranu (doložit výpisem z http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx), není tak možné vést řízení před tímto senátem soudu, jelikož lze mít důvodné pochybnosti - vzhledem k poměru k zástupci protistrany - o nepodjatosti předsedy senátu. Navrhujete, aby nadřízený soud rozhodl o jeho podjatosti a věc přikázal jinému senátu.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání SJM po rozvodu - jeden z manželů nemá práci a peníze - jak dojde k vypořádání?
- Vypořádání společného jmění manželů po rozvodu - jeden z manželů nemá práci a peníze - jak dojde k vypořádání?
- Jak vypořádat SJM po rozvodu pokud je jeden z manželů nemajetný?

Přítel je po rozvodu 2 roky, v SJM má byt, ve kterém bydlí jeho bývala žena a 2 děti. Jeho bývala žena nepracuje, odmíta pracovat s tím, že si nemůže najít práci (podotýkám, že nezaměstnanost v našem kraji je minimální). Děti chodí do školky a školy. Problém je v tom, že se odmítá dohodnout na rozděleni SJM s tím, že když nemá práci, nemá ho z čeho vyplatit a že to řešit vůbec nehodlá. Přítel ten byt koupil před manželstvím, sám ho zrekonstruoval pak ho půlku ve své dobré vůli přepsal na bývalou manželku (společné jmění manželů).
Ve lhůtě 3 let po rozvodu musí podat žalobu u soudu, ale když ona nepracuje, má vůbec můj přítel šanci na úspěch? Bude to už tak finančně nákladné, právník, poplatky atd. Rozhodne vůbec soud? Jeho bývala žena rozhodně pracovat nezačne, vyhýba se práci a jen se stále vymlouvá (podoktnu, že je mladá a zdravá, tedy práce schopna). Snaží se vše protahovat. A pokud podá návrh u soudu na rozdeleni SJM můj přítel, budeme muset platit i jejího právnika? Předem děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Tak to je trochu problém, protože kde nic není ani smrt nebere. Při vypořádání je celkem (můj názor) podstatný fakt, kdo se stará o ty děti, což je zcela zjevně manželka. Na druhou stranu je tam i kriterium, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Takže je otázkou, zda to prozatím neponechat, jelikož by možná bylo možné ještě na tom tratil. Vyplatit naopak manželku, která je nota bene bez práce a s dvěma dětmi, to taky nebude jednoduché.

Seznam kriterií při vypořádání SJM:
a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Dle § 741 občanského zákoníku platí nevyvratitelná domněnka Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že
a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

Ohledně bytu by se tak po třech letech po rozvodu přítel stal podílovým spoluvlastníkem bytu, čímž problém ovšem taktéž není vyřešen, musel by stejně zřejmě následně podat návrh na vypořádání spoluvlastnictví či podíl 1/2 někomu prodat, což je možné bez předkupního práva manželky. Je však otázkou, jakou má takový podíl tržní cenu. Plně Vám rozumím, že je to bezvýchodná situace, jelikož je přítel de iure majitelem "poloviny" (SJM) bytu a nemáte z toho vůbec nic.
Ohledně podání návrhu na vypořádání SJM bych určitě navštívil advokáta, třeba i jen na poradu, jak tu situaci vidí a co navrhuje. Tyto spory o vypořádání trvají zpravidla velmi dlouho. Náklady si s právníkem domluvíte s tím, aby Vám udělal nějakou kalkulaci, na kolik by spor přibližně přišel. Ohledně právníka protistrany se náklady nehradí, hradí se pouze v případě, že by soud náklady soudního řízení přiznal protistraně, k čemuž by při rozumném návrhu na vypořádání SJM nemělo dojít.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení nájmu, nájemného na úroveň srovnatelného tržního nájmu dle § 2249 Občanského zákoníku
- Zvýšení nájmu, nájemného a 2249 Občanského zákoníku
- Zvýšení nájemného - ve smlouvě je "nájemné lze zvýšit v případě růstu některých nákladů"

Potřeboval bych vědět, zda mohu postupovat ohledně zvýšení ceny nájmu na úroveň srovnatelného tržního nájmu dle §2249 obč. zákoníku, když je ve
smlouvě uvedeno, že cenu nájmu lze zvýšit v případě růstu některých nákladů a tato podmínka není splněna. Nic jiného k možnému navýšení ceny
není ve smlouvě uvedeno. Platí v tomto případě, že zákon stojí nad smlouvou? Smlouva je na dobu neurčitou.
Děkuji, Robert

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 2249 NOZ normuje, že zvyšování nájemného dle tohoto ustanovení lze použít v případě, že si smluvní strany neujednají zvyšování
nájemního nebo zvyšování nájemného výslovně nevyloučí.
Domnívám se, že výše uvedené ujednání ve smlouvě je způsobem pro zvyšování nájemného, tudíž výše uvedené ustanovení nelze použít.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- MHMP zamítl změnu územního plánu ze zahrady na stavební parcelu kvůli přístupové cestě - co dělat?
- Nezpevněná cesta a zamítnutí změny zahrady na stavební pozemek MHMP
- Nezpevněná cesta a zamítnutí změny územního plánu MHMP - co dělat?

Magistrát hlavního města Prahy zamítl změnu ze zahrady na stavební parcelu z jediného důvodu, kterým je nezpevnění přístupové cesty. Není to,
ale záležitost stavebního úřadu nebo dopravy právě až po stavebním povolení? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že na stavební úřad jste se obrátil s žádostí o vydání územního rozhodnutí o změně využití území dle § 80
stavebního zákona.
Dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o změně využití území vyžadují mimo jiné změny druhu pozemku, zejména
zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo
jiným územním rozhodnutím.
Z dotazu bohužel nevyplývá řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není jasné, zda jste
byl ke zpevnění příjezdové cesty v rámci územního řízení vyzván, popř. zda se jednalo o podmínku vydání územního rozhodnutí, kterou Vám
stavební úřad stanovil. V dotazu dále neuvádíte, zda stavební úřad své zamítavé rozhodnutí odůvodnil odkazem na konkrétní ustanovení nějakého
právního předpisu. V tomto ohledu proto pouze připomínám, že:
- dle § 111/1 písm. c) stavebního zákona přezkoumává stavební úřad podanou žádost o vydání stavebního povolení (a k ní připojené podklady) z
toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří mimo jiné, zda je zajištěn příjezd ke stavbě;
- dle § 20/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) musí vést ke každé stavbě rodinného
domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále
50 m od stavby;
- dle § 10/2 písm. e) vyhlášky o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (vyhl. č. 503/2006 Sb. , v
platném znění) platí, že rozhodnutí o změně využití území mimo jiné obsahuje podmínky, kterými se zabezpečí napojení území na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu.
Přestože prvé dvě odrážky výše se tedy vztahují skutečně až ke stavebnímu řízení, je nezbytné dojít k závěru (s ohledem na odrážku třetí), že
řádné napojení pozemku na veřejnou dopravní infrastrukturu (tedy zajištění sjízdné, např. zpevněné, cesty) je předmětem posuzování stavebního
úřadu již v územním řízení (a to i v rámci řízení o změně využití území). Ve vyhlášce citované ve třetí odrážce výše právní řád výslovně počítá
s tím, že napojení pozemku (o změně jehož využití se vede územní řízení) na veřejnou dopravní infrastrukturu bude jednou z podmínek, kterým se
bude stavební úřad v územním řízení věnovat.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Přesah střechy nad pozemek souseda - musí se střecha zbourat, upravit?
- Střecha přesahuje nad pozemek - co může dělat majitel střechy a co poškozený soused
- Přestavek střechy k sousedovi - práva a povinnosti majitele střechy a majitele sousedního pozemku

Vlastníme s manželem rodinný dům, který jsme koupili v 06/2014 a je cca 80 let starý. Jedna obvodová zeď domku je 40 cm od hranice pozemku se
sousedem, pozemek se ale zužuje, takže někde je zeď i blíž (30 cm? ). Začali jsme v 09/2015 domek rekonstruovat, museli jsme vyměnit krov a
budeme zateplovat fasádu o 16 cm. Při výměně krovu truhláři i kvůli jiné konstrukci a zateplování o malinko střechu natáhli (cca 5 cm). Teď
minimálně okapem a na užší straně i střechou přesahujeme k sousedovi. Ten nám hrozí, že nás nechá střechu zbourat. Ve stavebním povolení máme
nakreslenou a tedy i schválenou střechu tak, že by již taky přesahovala k sousedovi (projektant ale zaměřil a nakreslil zeď 50 cm od sousedního
pozemku). Jsme si jistí, že i stará střecha přesahovala okapem celých 80 let. Navíc, kdybychom chtěli zachovat střechu včetně okapu na našem
pozemku, končila by střecha zarovno s fasádou, co by asi nepovolil stavební
úřad. Je soused v právu? Děkuji, Erika.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejnoprávní rozměr problému:
Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) se problematice přesahů staveb nad sousední
pozemky věnuje ve dvou ustanoveních, konkrétně:
- v § 23/2, dle něhož platí, že stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek; umístěním stavby nebo
změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku;
- v § 25/6, dle něhož platí, že s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a
zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna,
větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba či její část nesmí přesahovat na
sousední pozemek.
Ve Vašem případě je velmi důležité, že stavebním úřadem Vám byla rekonstrukce domu (ve Vámi provedených parametrech) povolena. Pokud by se tedy
Váš soused skutečně obrátil na stavební úřad s podnětem k prošetření provedení rekonstrukce domu, můžete argumentovat svou dobrou vírou, tzn.
tvrdit, že jste postupovali přesně dle stavebním úřadem schválené projektové dokumentace. Z důvodu drobného přesahu střechy Vašeho domu nad
sousedův pozemek Vám stavebním úřadem skutečně odstranění střechy nařízeno nebude. Stavební úřad Vám maximálně uloží provedení stavební úpravy
střechy tak, aby byl přesah odstraněn (i o vydání takového rozhodnutí však lze mít určité pochybnosti).

2/ Soukromoprávní rozměr problému:
V obecné rovině dle § 506/1 občanského zákoníku platí, že součástí každého pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem tohoto pozemku.
Vlastník pozemku je tedy v zásadě oprávněn bránit se proti narušení prostoru nad svým pozemkem, neboť je tím zasahováno do jeho vlastnického
práva.
Shora uvedené pravidlo však nemůže být aplikováno absolutně, tzn. že i z tohoto pravidla existuje výjimka, v jejímž důsledku je vlastnické
právo vlastníka pozemku omezeno. Konkrétně dle § 1023 občanského zákoníku platí, že:
- vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem,
že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit;
- z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání
opravňoval.
Užívání malé části prostoru nad sousedovým pozemkem z důvodu umístění střechy a okapu domu lze dle mého názoru považovat za důležitý důvod
(potvrzený navíc skutečností, že k vybudování střechy dal stavební úřad své svolení). Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda má soused ke svému
nesouhlasu s přesahem střechy nějaký důvod, v každém případě platí, že pro poskytnutí ochrany sousedovu vlastnickému právu by v tomto případě
musel mít soused pro nesouhlas s přesahem střechy objektivně rozumný důvod (nepostačí tedy jakýkoli důvod).
Přestože tedy nebude sousedovu vlastnickému právu v tomto ohledu poskytnuta ochrana, neznamená to, že by Vám k prostoru nad sousedovým pozemkem
v budoucnu vzniklo nějaké zvláštní užívací právo či právo odpovídající věcnému břemeni. Dojde-li v budoucnu k odstranění Vašeho domu, popř.
dojde-li z jakéhokoli důvodu k odstranění přesahu střechy Vašeho domu, nebudete oprávněni se domáhat přesahu střechy např. u nově budovaného
domu.
S ohledem na shora uvedené lze konstatovat, že soused svým požadavkem na odstranění přesahu Vaší střechy zneužívá ochranu, kterou jeho
vlastnickému právu poskytuje právní řád, kteréžto jednání nemůže požívat právní ochrany. Toto pravidlo, bránící šikanóznímu výkonu práva, je
zakotveno v § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 1020 občanského zákoníku platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může
požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Stojí za povšimnutí, že i v
tomto případě klade občanský zákoník důraz na existenci objektivně rozumného důvodu, opět tedy není možné akceptovat jakékoli odůvodnění
nesouhlasu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel znemožnil vstup manželce do domu ve spoluvlastnictví - nárok na nájemné
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vydání bezdůvodného obohacení - spoluvlastník znemožnil vstup spolumajiteli výměnou zámku
RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Nevypořádané SJM, užívní nemovitosti jedním z manželů - nárok na nájem, nájemné
- Nevypořádané SJM, užívní nemovitosti jedním z manželů - vydání bezdůvodného obohacení

Manželka se 2010 rozvedla s bývalým manželem, majetkově se nevypořádali, bývalý manžel zůstal bydlet v nemovitosti - rodinném domě a dodnes se
nemá k vyplacení poloviny majetku na které má moje manželka nárok. Vyměnil klíče a zabraňuje ji vstup do domu. Bohužel finanční situace nám
nedovoluje využít právních služeb, proto se obracím na Vás s prosbou o radu. Chtěli by jsme vyplatit polovinu majetku a nárokovat nájemné které
by měl bývalý manžel platit, tuším že je to až dva roky zpětně. Jaké kroky musíme podniknout. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Pokud po rozvodu nedošlo k majetkovému vyrovnání manželů, platí pravidlo, že v případě nemovitostí se tyto „dělí rovným dílem“ mezi bývalé
manželi. Pakliže byla tedy Vámi zmiňovaná nemovitost ve společném jmění manželů, manželka je nyní patrně vlastníkem ideální poloviny
nemovitosti. Bývalý manžel proto nemá právo bránit jí v přístupu a využívání jejího majetku. Nájemné chtít po manželovi nemůžete, neboť dost
dobře nelze chtít nájem po někom, kdo bydlí patrně ve svém vlastním domě. Můžete však požadovat náhradu škody, což by mohla být i výše
průměrného nájmu v okolí nemovitosti, za dobu, co manžel bránil ženě v přístupu do nemovitosti. Doporučuji tedy písemně vyzvat manžela k
odstranění závadného stavu, tedy, že manželce umožní vstup do nemovitosti. Odvolejte se na její vlastnické právo. Rovnou navrhněte odkup
nemovitosti a případnou náhradu škody. Pokud manžel nebude svolný, musíte se s návrhem na vypořádání podílového vlastnictví obrátit na soud,
kde své nároky uplatníte.

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Péče o osobu blízkou s invaliditou - započítává se péče do odpracované doby při výpočtu důchodu?
- Zápočet péče o invalidu do odpracované doby a nárok na důchod

Jsem ročník 1957, od 1.2.2015 jsem poprvé na úřadu práce ze zdravotních důvodů, pobírám podporu v nezaměstnanosti do 31.12.2015 (11 měsíců). Od
08/2014 pečuji o osobu blízkou II. stupeň invalidity (otec) a od 08/2015 o další osobu v 2. stupni invalidity (otec a matka).
Protože se mi blíží konec čerpání podpory v nezaměstnanosti, řeším co dál od 1.1.2016. ÚP mne nenápadně tlačí, abych přešel pod OSSZ, tam ale
stejně na žádnou podporu nedosáhnu. O peníze tolik nejde. Jde mi spíše o započítání doby na důchod, případně na předčasný důchod. Nejsem si
jist, ale myslím, že je pro mne výhodnější zůstat v evidenci Úřadu práce bez podpory (snad až 3 roky) za své a potom požádat o předčasný důchod
s doložením péče o osobu blízkou v uplynulém období (tj. i za dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti + bez podpory). Prosím o Váš názor, pokud
možno srozumitelně. Je event. jiný způsob jak se dostat k podpoře v nezaměstnanosti? Případnou radu nebudu považovat za použitelnou, pouze se
chci zorientovat v problematice. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Jestliže zůstanete v evidenci úřadu práce, bude za Vás i nadále hrazeno zdravotní pojištění a doba strávená v evidenci se Vám bude započítávat
jako tzv. náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod, a to v rozsahu nejvýše tří let i po dobu, kdy Vám podpora v nezaměstnanosti
nebude náležet. Za náhradní dobu pojištění je ale považována i péče o dospělou osobu (osoby) ve stupni závislosti II – IV – jde o stupeň
příspěvku na péči, nikoliv o stupeň invalidního důchodu. Při péči o takovou osobu (osoby) je za Vás rovněž hrazeno zdravotní pojištění.
Jestliže se náhradní doby pojištění překrývají, pak se tato náhradní doba pojištění započítává pouze jednou. Z hlediska zápočtu náhradní doby
pojištění pro nárok na starobní důchod je tedy celkem zbytečné být v evidenci úřadu práce a současně být pečující osobou.
Jestliže ale Vaši rodiče pobírají pouze invalidní důchod a nikoliv příspěvek na péči, bylo by dobré o příspěvky na péči požádat a do doby
jejich vyřízení v evidenci úřadu práce zůstat.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může být zaměstnanec současně zaměstnavatelem (podepsat se do pracovní smlouvy jako zástupce zaměstnavatele)?
- Jednatel společnosti se podepsal do pracovní smlouvy jako zaměstnanec i zástupce zaměstnavatele - je smlouva platná?
- Platnost pracovní smlouvy kdy je zaměstnanec i zástupcem zaměstnavatele

Jednatel společnosti si sjednal pracovní smlouvu jako zaměstnanec společnosti na pracovní pozici Ekonom firmy.
Je ve smlouvě podepsán jako zaměstnanec i jako zástupce zaměstnavatele (jediný jednatel firmy). – smlouva uzavřena v roce 2000
Letos byla vznesena námitka na neplatnost smlouvy – je to tak správně? Je skutečně takto uzavřená pracovní smlouva neplatná? Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Výslovné ustanovení o tom, že by jednatel nemohl uzavřít pracovní smlouvu sám se sebou na výkon určitého druhu práce, nikde v zákoníku práce
nenaleznete. Touto otázkou se zabýval několikrát i Nejvyšší soud a v několika svých rozhodnutích (sp. zn. 21 Cdo 1634/2004 ze dne 4. listopadu
2004, sp. zn. 21 Cdo 3014/2007 ze dne 19.8.2008) dospěl k závěru, že tento postup není možný a takto uzavřená pracovní smlouva by byla
neplatná. Nejvyšší soud v takovém jednání shledal rozpor s ustanovením § 242 odst. 1 písm. a) starého zákoníku práce (zákona č. 65/1965 Sb. , za
jehož účinnosti bylo dané rozhodnutí přijato – tento zákon byl účinný do konce roku 2006), které stanoví, že neplatný je takový právní úkon,
který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí zájmům společnosti. Rozpor se zákonem soud shledal v
rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnavatele, s nimiž každá strana do pracovního poměru vstupuje – pracovní poměr je specifický zvláštním
postavením zaměstnance jako smluvní strany, přičemž obě strany se při vstupu do smluvního vztahu snaží sjednat smlouvu pro sebe co
nejvýhodnější.

_ 

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Bezpečnostní kamera souseda nasměrovaná na sousední dům - jak se bránit?
- Špehování od souseda bezpečnostní kamerou nasměrovanou na jiný dům - jak se bránit?

10/2015 instaloval na dům bezpečnostní kamery. Vždycky nás sledoval sotva jsme vylezli z domu, protože máme vchody do baráků naproti sobě. Nepropásl jedinou naši návštěvu. Teď instalované kamery míří na náš pozemek. On tvrdí, že ne. Není ochoten nám ukázat co kamery zabírají. Naše vztahy jsou léta velmi napjaté. Máme nějakou možnost zjistit jest-li kamery zabírají náš pozemek? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ: Pokud Váš soused nainstaloval na svůj dům bezpečnostní kamery, které snímají i Váš pozemek, popř. veřejné prostranství, dochází tím s největší pravděpodobností ke zpracovávání Vašich osobních údajů (popř. osobních údajů uživatelů veřejného prostranství).

Aby byl Váš soused oprávněn zpracovávat cizí osobní údaje, musí se dle zákona o ochraně osobních údajů zaregistrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů:

https://www.uoou.cz/

Na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů je umístěn veřejně přístupný registr všech subjektů, které jsou oprávněny (na základě řádné registrace) zpracovávat osobní údaje. Obecné informace k tomuto registru naleznete zde:

https://www.uoou.cz/registr/ds-1511/p1=1511 

https://www.uoou.cz/verejny-registr-zpracovani-osobnich-udaju/ds-1513/archiv=0& p1=1511

Zda je Váš soused v registru veden jako oprávněný správce osobních údajů, můžete ověřit vyhledáváním v tomto registru (např. dle příjmení Vašeho souseda) :

https://www.uoou.cz/verejny-registr-zpracovani-osobnich-udaju.asp 

Zjistíte-li, že Váš soused není v registru veden, tzn. že není oprávněným správcem osobních údajů, doporučuji Vám kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů a na tuto skutečnost ho upozornit. Úřad pro ochranu osobních údajů by měl v této souvislosti zahájit s Vaším sousedem správní řízení, v jehož rámci, bude-li prokázáno, že Váš soused skutečně protiprávně zpracovával cizí osobní údaje, udělí Vašemu sousedovi pokutu.

Zaměření bezpečnostních kamer (instalovaných na rodinném domě) na veřejné prostranství, popř. i na vchod protějšího domu, může být oprávněné i bez registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů; takový postup však musí být podřaditelný pod některou z výjimek, které zákon o ochraně osobních údajů zná. Jedním ze známých případů z nedávné doby bylo zaměření bezpečnostních kamer na veřejné prostranství a vchod protějšího domu z důvodu ochrany života, zdraví a majetku vlastníka domu, který tím reagoval na opakované výhrůžky a útoky směřované na jeho osobu. V tomto případě byl takový postup shledán soudem jako souladný se zákonem o ochraně osobních údajů, tzn. že soud dospěl k závěru, že se jedná o jednu z výjimek dle zákona o ochraně osobních údajů. K tomuto případu se dočtete více zde:

http://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-soukromi-nad-zlato-ii-97353.html 

nebo zde:

http://profipravo.cz/index.php?page=article& id_category=13& id_article=258221& csum=3e4dd837 

K problematice instalace bezpečnostních kamer a s tím souvisejícímu zpracování osobních údajů více zde:

http://www.epravo.cz/top/clanky/kamerove-systemy-dobry-pomocnik-ale-88307.html 

Bude-li prokázáno, že bezpečnostní kamery na domě Vašeho souseda skutečně snímají Váš pozemek, budete oprávněna se bránit i občanskoprávní cestou. V obecné rovině dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že soukromí člověka požívá právní ochrany.

Toto pravidlo je dále rozvedeno v § 86 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod;

- zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

Člověk, jehož osobnost (tedy i právo na ochranu jeho soukromí) byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).

Snímáním Vašeho pozemku bezpečnostní kamerou bylo bezpochyby zasaženo do práva na ochranu Vašeho soukromí. Z tohoto důvodu Vám svědčí práva dle předchozího odstavce, která můžete uplatnit u místně příslušného okresního soudu. Odstranění bezpečnostních kamer (ještě před pravomocným rozhodnutím soudu) se můžete domáhat prostřednictvím návrhu na vydání tzv. předběžného opatření. Rozhodnete-li se podniknout proti Vašemu sousedovi nějaké právní kroky (zaslání předžalobní výzvy Vašemu sousedovi, podání návrhu na vydání předběžného opatření či podání žaloby), doporučuji Vám využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Starobní důchod nižší než existenční minimum - jak je to možné?
- Může být důchod menší než existenční minimum?

Existenční minimum činí 3410 Kč. Můj starobní důchod za odpracovaná léta je nižší. Jak je to možné?
Po zaplacení výdajů na bydlení včetně starobního důchodu mi nezbývá na živobytí. Kolik činí tato částka pro jednotlivce?
Dostávám příspěvek na bydlení, mám právo na přeplatek za roční vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu?
Ráda bych podala žádost na odstranění tvrdosti ze zákona ohledně navrácení vdovského důchodu. Důvodem je nízký starobní důchod a zhoršující se zdraví, kam se mám obrátit? Děkui, Petra

ODPOVĚĎ:
Částka 3.410 Kč, kterou uvádíte, není částkou existenčního, nýbrž životního minima. Existenční minimum činí v současné době 2.200 Kč. Nicméně životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Jde tedy o minimální příjem, nikoliv o částku, která Vám má zůstat po uhrazení nezbytných nákladů. Částka, která by Vám měla po uhrazení nákladů zůstat, není v žádném právním předpise jednoznačně stanovena.
Jestliže je Váš starobní důchod nízký, je to pravděpodobně důsledkem nízkých příjmů v minulosti nebo Vám pro nárok na důchod byla z velké části započtena tzv. náhradní doba pojištění. Chybějící příjmy můžete zkusit dorovnat právě žádostmi o sociální dávky.
Pokud Vám při ročním vyúčtování služeb vznikl přeplatek, máte na něj samozřejmě právo, ale vyplacený přeplatek samozřejmě musíte uvést jako svůj příjem při žádosti o příspěvek na bydlení na další období.
Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv.
Co se týče vdovského důchodu, ten náleží pouze po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby vzniká nárok na vdovský důchod jen při splnění určitých podmínek (například péče o nezaopatřené dítě nebo o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II – IV). Možnost odstranění tvrdosti zákona je upravena v § 4 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech. V § 106 tohoto zákona je dále uvedeno, že tvrdost předpisů o sociálním zabezpečení lze odstranit na základě písemné a odůvodněné žádosti občana, v jehož prospěch má být tvrdost odstraněna. Pokud chcete o odstranění žádosti požádat, pošlete tedy žádost přímo k rukám ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové – kontakty najdete přímo na stránkách ministerstva zde: http://www.mpsv.cz/cs/11

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď na mateřské dovolené z důvodu rušení pobočky firmy - může to zaměstnavatel udělat?
- Výpověď na rodičovské dovolené z důvodu rušení pobočky firmy - může to zaměstnavatel udělat?

Jsem matka na rodičovské dovolené. Společnost, pro kterou pracuji, má centrálu v Praze a měla i jednu pobočku v Brně, kde jsem pracovala před odchodem na rodičovskou. Brněnská pobočka byla zrušena a část podnikání přemístěna do Prahy. Může mi dát zaměstnavatel v době mé rodičovské dovolené výpověď pro toto zrušení/částečné přemístění? Informovali mě, že to chtějí provést kvůli zjednodušení administrativy a že na to mají nárok. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pokud by se jednalo o výpovědní důvod zrušení části zaměstnavatele dle § 52 písm. a) nebo b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (tj. zrušení části zaměstnavatele nebo jeho přemístění), pak se ochranná doba v podobě čerpání rodičovské dovolené zaměstnankyně dle § 54 písm. a) ZP ve spojení s § 53 odst. 1 písm. d) ZP. Zaměstnavatel Vám z tohoto důvodu tedy může dát výpověď i v době Vašeho čerpání rodičovské dovolené.

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Práce v zahraničí (Spojené arabské emiráty) a důchodové pojištění v České republice - dohoda zápočtu let
- Dohoda zápočtu let do důchodového pojištění při práci v zahraničí (Spojené arabské emiráty SAE)
- Započtení odpracovaných let při práci v zahraničí (Spojené arabské emiráty SAE)

Moje dcera bude od 01/2016 pracovat ve Spojených arabských emirátech SAE. Nevíte, jak je to tam s důchodovým pojištěním? Česká republika asi se SAE nemá dohodu o zápočtu let. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Pokud bude Vaše dcera pracovat ve Spojených arabských emirátech, je třeba se na otázky pracovního práva a související informovat u místních úřadů případně u právníků se znalostí místního práva. Jediné, co se mi podařilo zjistit je, že vzhledem k tomu, že ve Spojených arabských emirátech nefunguje žádné pojištění v nezaměstnanosti ani důchodové pojištění, musí si je sami pracovníci platit soukromě. Zda-li ale soukromé sociální pojištění může mít nějaký vliv na důchodové nároky zde, to je opravdu otázka nesmírně speciální. Na místě by spíše bylo platit si sociální pojištění zde v republice dobrovolně, ale to lze pouze u OSVČ.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Vybudování vodovodního řádu na příjezdové cestě - jak zajistit že vlastníci nemovitostí zaplatí podíl ceny za vybudování vodovodu?
- Jak zajistit že vlastníci nemovitostí zaplatí podíl ceny za vybudování vodovodu, vodovodního řádu?

jsme čtyři vlastníci příjezdové cesty k našim čtyřem pozemkům a dohodli jsme se na vybudování prodlouženého vodovodního řádu, který povede právě tou příjezdovou cestou. Jak by mohla vypadat smlouva a jaké náležitosti musí obsahovat? Budu to zařizovat já a tudíž chci mít jistotu, že mi sousedé zaplatí podíl. Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že máte na mysli smlouvu mezi spoluvlastníky předmětné pozemní komunikace, v níž bude sjednáno, za jakých podmínek jste oprávněn ostatní spoluvlastníky zastupovat při zařizování vybudování vodovodního řadu (z tohoto předpokladu budu v odpovědi vycházet).
V této souvislosti je v první řadě nutné upozornit na skutečnost, že ve věci zařízení vybudování vodovodního řadu se dočasně stanete správcem společné věci (§ 1134 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, v platném znění).
Dle § 1135 občanského zákoníku platí, že správce společné věci má právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci (pokud zde nějaké výnosy jsou, o čemž ve Vašem případě pochybuji).
Smlouvu můžete nazvat např. "Smlouva o dočasné správě společné věci", tato smlouva bude uzavřena dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku.
Ve smlouvě je zapotřebí řádně identifikovat smluvní strany (zde tedy čtyři spoluvlastníky), a to uvedením jejich jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu (popř. uvedením korespondenční adresy).

Ve smlouvě je dále vhodné:
- uvést, že smluvní strany jsou spoluvlastníky pozemku, na němž je vybudována pozemní komunikace (předpokládám, že se jedná o účelovou pozemní komunikaci), tento pozemek je nezbytné řádně identifikovat (uvedením jeho parcelního čísla, výměry, druhu pozemku, obce, popř. části obce, čísla listu vlastnictví a katastrálního úřadu, u něhož je pozemek veden), dále je nezbytné uvést, jaké jsou spoluvlastnické podíly jednotlivých spoluvlastníků;
- uvést, jaký je úmysl spoluvlastníků (tzn. vybudování vodovodního řadu) a tento úmysl blíže popsat (zamýšlená délka vodovodního řadu, jeho bližší umístění apod.), zmínit, že tento stavební záměr byl spoluvlastníky řádně projednán a jednomyslně odsouhlasen (a kdy se tak stalo) ; na tomto místě pouze podotýkám, že je zároveň důležité vyřešit otázku, kdo bude vlastníkem tohoto vodovodního řadu (tzn. zda se vodovodní řad stane spoluvlastnictvím současných spoluvlastníků pozemku a v jakém poměru, nebo zda bude vlastnictví vodovodního řadu vyřešeno jinak;
- uvést, že spoluvlastníci se dohodli na tom, že je budete v záležitosti vybudování vodovodního řadu zastupovat Vy a stanete se tudíž (pro tento účel) správcem společné věci;
- stanovit rozsah činností správce společné věci (tzn. komplexní zařízení vybudování vodovodního řadu, od fáze zadání projektové dokumentace, přes nezbytné povolovací řízení, až po výběr subjektu, který vodovodní řad vybuduje) ;
- stanovit základní povinnosti správce společné věci, zejména tedy povinnost zařídit svěřený úkol svědomitě a postupovat při tom hospodárně, pravidelně podávat ostatním spoluvlastníkům zprávu o stavu zařizování věci, na vyžádání kteréhokoli spoluvlastníka mu pořídit kopii některého z dokumentů týkajících se zařizované věci apod. , informovat ostatní spoluvlastníky o nákladech zařizované věci;
- sjednat, jak budou mezi spoluvlastníky vyúčtovány náklady vybudování vodovodního řadu (tzn. zda bude každá faktura či poplatek uhrazena Vámi a následně přeúčtována zbývajícím spoluvlastníkům, např. v poměru dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, popř. budou-li veškeré náklady neseny pouze Vámi a k celkovému vyúčtování dojde až po vybudování vodovodního řadu) ;
- sjednat, dokdy budou náklady (resp. podíly na nákladech) jednotlivými spoluvlastníky uhrazeny a na základě čeho se tak stane (např. na základě písemné výzvy ze strany správce společné věci, k níž bude připojeno i vyúčtování nákladů a výpočet velikosti jednotlivých podílů) ;
- sjednat, zda a v jaké výši Vám budou ostatními spoluvlastníky hrazeny další náklady zařizování věci (např. náklady na benzín, telefon, pořizování kopií různých dokumentů, ztrátu času apod.) ;
- sjednat smluvní pokutu pro případ, že se některý ze spoluvlastníků dostane s úhradou jemu vyúčtovaných nákladů do prodlení.

Ve smlouvě by se měli všichni spoluvlastníci zavázat ke spolupráci při zařizování věci (zejména k poskytnutí veškeré nezbytné součinnosti správci společné věci, bude-li takovou součinnost potřebovat, např. předložení potřebných dokumentů apod.).
Ve smlouvě by mělo být dále uvedeno, že ostatní spoluvlastníci Vás zmocňují v rozsahu příkazu (tzn. příkazu zařídit vybudování vodovodního řadu) k jejich zastupování, tzn. abyste navenek (vůči úřadům a třetím osobám) vystupoval jako zástupce všech spoluvlastníků. Spoluvlastníci by se měli dále zavázat, že v případě nutnosti (např. bude-li to vyžadovat některý úřad) Vám v tomto rozsahu vystaví i plnou moc (tzn. jakési osvědčení toho, že jste zmocněn k zastupování ostatních spoluvlastníků).
Ve smlouvě je dále vhodné dohodnout podmínky, za nichž budete funkce správce společné věci zbaven (zejména tedy na základě Vašeho rozhodnutí či rozhodne-li o tom většina spoluvlastníků).
Máte-li obavu, že by v budoucnu mohly v komunikaci mezi spoluvlastníky nastat problémy, v jejichž důsledku by mohli někteří spoluvlastníci odmítnout náhradu Vámi vynaložených nákladů, doporučuji Vám nechat si smlouvu mezi spoluvlastníky připravit advokátem:
www.advokatikomora.cz

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nepřetržitý provoz - započítávají se přestávky do pracovní doby?
- Započítání přestávek do pracovní doby v nepřetržitém provozu v dispečinku energocentra

Pracuji na tepelném dispečinku (monitoring, řízení a regulace energetických zdrojů). Jedná se o nepřetržitý režim 24 h denně 7 dní v týdnu. Přestávky jsou nám řádně umožňovány, ale nejsou započítávány do pracovní doby. Je to správný postup?
V zákoníku práce je uvedeno:
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30-ti minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce. Přestávky na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítávají a nejsou propláceny.
§ 78 až § 92 Zákoníku práce
V paragrafu 88 se však praví: Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o práci, od které nemůžete odejít, musíte u ní stále být, není možné, abyste šel např. na 30 minut si něco koupit, sníst oběd do jiné místnosti, apod. , pak takové práce musí zaměstnavatel označit za práce, které nejdou přerušit a musí takovým zaměstnancům poskytnout pouze přiměřenou dobu na jídlo a oddech, která se nezapočítává do pracovní doby (§ 88 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Pokud však můžete od práce na dobu přestávky odejít, zaměstnavatel Vám tedy umožní odejít z pracoviště např. do jiné místnosti, jídelny, kantýny, apod. pak čerpáte klasickou přestávku na jídlo a oddech, která se nezapočítává do pracovní doby. Rozhodnutí je na zaměstnavateli, ukazatelem však je skutečnost, zda po dobu přestávky (většinou 30-ti minut) můžete přestat pracovat. Pokud Vaše přestávka probíhá tak, že jste stále na pracovišti a např. mezi jídlem sledujete Vaši práci, pak by Vám přestávka neměla být započítána do pracovní doby.

_

RODINA-POPŘENÍ OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství u nemanželského dítěte - postup, informace
- Do kolika let věku dítěte je možné zrušit otcovství u soudu?

S bývalou manželkou mám dceru a díky 300denní ochranné lhůtě po rozvodu mám na sebe napsáno i druhé dítě - syna. S otcem kluka se manželka nestýká. Že nejsem otcem manželka u soudu řekla. Klukovi je už 8 let. Dokud se na toho kluka platilo výživné 500 Kč, tak jsem to neřešil, byl jsem ze strany matky ujištěn, že alimenty nehodlá zvyšovat. Po uplynutí 7 let věku chlapce mi přišla od soudu obálka s úpravou výživného a zvýšení na 1250 Kč. Proběhl soud a souhlasil jsem. Ale důrazně jsem uvedl, že chlapec není můj a bylo to zavedeno do spisu. Nyní manželka na mě naléhá, že za zaplacení sumy 70 000 Kč mě pomůže zbavit otcovství toho chlapce. Papírově jsme schopni doložit že opravdu nemůžu být biologickým otcem, bývalá manželka má prý i vyjádření od biologického otce že je kluk jeho, ale neviděl jsem to a dá mi to k nahlédnutí po zaplacení těch 70 000 Kč.
Pokud bývalá manželka podá návrh na popření otcovství, ale biologický otec s tím nesouhlasí, domůžu se práva na vymazání z rodného listu?
Případně jakým způsobem se dá vyřešit, abych nebyl v rodném listě a nemusel platit výživné na kluka, který není můj.
Pokud matka podá návrh na zbavení otcovství, dojde k nějakému soudu, tam je biologický otec povinen přijít? Jde o to, že než manželce vyplatím peníze za papíry, které dokládají že je otcem a dojde k soudu, zda na to bude soud brát zřetel, když biologický otec se bude bránit a nebude to chtít. Pokud se biologický otec tzv. kousne a popře že je otec, celý soud bude ukončen a nic se nezmění?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Těžko ale ve Vašem případě budete tvrdit, že neuplynulo ještě šest měsíců od okamžiku, kdy jste se dozvěděl, že dítě není Vaše, když, předpokládám, u soudu již několikrát tento fakt zazněl, ale přes to jste žalobu na popření otcovství nepodal. Matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Podle mého názoru jste promeškali lhůtu na popření otcovství.
Občanský zákoník nadále stanoví, že je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Toto by mohl být pravděpodobně Váš případ, kdy by soudce naznal, že nelze nadále setrvat ve stavu, kdy byste byl právním otcem dítěte uveden Vy, ale spolehnout se na to nedá.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce podepsal nájemní smlouvu a do bytu se z osobních důvodů nenastěhoval - má právo na vrácení kauce?
- Vrácení kauce pokud se nájemce nenastěhoval do bytu z osobních důvodů
- Může pronajímatel využít kauci na nájem pokud se nájemce nenastěhoval do bytu a vypověděl nájemní smlouvu?
- Využití kauci na nájem - nájemce se nenastěhoval do bytu a vypověděl nájemní smlouvu?
- Využití kauci na nájem - nájemník se nenastěhoval do bytu a vypověděl nájemní smlouvu?
- Výpověď nájemní smlouvy a kauce - může být kauce použita k úhradě nájmu, nájemného?

1.10.2015 jsem zaplatil tříměsíční kauci a podepsal smlouvu na pronájem bytu. Mám se nastěhovat prvního listopadu, bohužel se stalo, že stěhovat se nemohu.
Nájem jsem ještě žádný nezaplatil a klíče od pronajmutého bytu také ještě nemám. Může si pronajímatel nechat celou kauci s odvoláním
na tříměsíční výpovědní lhůtu, která je ve smlouvě uvedena, nebo je nějaká možnost ze zákona (když jsem se do bytu ještě ani nenastěhoval),
že lze smlouvu zrušit dřív a on by mi část, nebo celou kauci vrátil? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Smlouva se stala platnou a již dnem kdy byla podepsána. Tímto dnem jste povinen se jí řídit. Jedinými možnostmi jsou výpověď, anebo dohoda s pronajímatelem. Tu můžete zkusit nejdříve navrhnout pronajímateli. Třeba Vám vyhoví, když mu ponecháte část kauce. Výpověď je totiž pro Vás nevýhodnější.
Záleží též na tom, zda byl nájem sjednán na dobu určitou či neurčitou. Pokud byl nájem sjednán na dobu určitou, pak nájemce může vypovědět, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Výpovědní doba je tříměsíční. Tento výpovědní důvod je však relativně přísný. Jako příklad se uvádí stav, kdy nájemce získá zaměstnání v místě, kde nelze denně dojíždět.
Pokud byl nájem sjednán na dobu neurčitou, můžete nájem vypovědět v tříměsíční výpovědní době bez uvedení důvodu.

_

FINANCE-DANĚ
- Obchodování právnických osob v rámci EU - odvod daní, DPH, pravidla pro fakturace

Prosím o informaci z aktuálních zákonných úprav – pravidla, náležitosti a povinnosti při obchodování v rámci EU - zboží (i služby). 2 subjekty (právnické osoby) řádně registrované v unii – jaká jsou pravidla mezi nimi v oblasti fakturace a DPH, zaúčtování, DPPO, jsou nějaké povinné evidence-jaké a kde? V případě, že bude možné, prosím uveďte na jaké § se v jednotlivých odpovědích odkazujete.
UPŘESNĚNÍ DOTAZU:
Firma-právnická osoba v ČR (plátce DPH) nakupuje od firmy-právnické osoby ze Slovinska (plátce DPH) zboží - civilní materiál.
Firma-právnická osoba v ČR (plátce DPH) prodává firmě-právnické osobě do Maďarska (plátce DPH) zboží - civilní materiál.
Prosím o informaci k problematice DPH v této situaci - zda firma v ČR má fakturovat s/bez DPH a zda má mít faktura nějaké specifické náležitosti v tomto případě - např. nějaký odkaz (text na faktuře), že se jedná o obchodní transakci mezi členskými státy EU či jinou povinnou náležitost? Jak je to potom s přiznáním k DPH firmy v ČR za této situace nákupu a prodeje? Je třeba podávat někde nějaké hlášení či jiné evidence těchto transakcí? Velice děkuji za Váš čas a odpověď na mé dotazy k této konkrétní situaci.
V případě, že ve Vaší odpovědi budete odkazovat na konkrétní paragrafy, prosím uveďte na jaké. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, obchodování mezi dvěma plátci DPH, když jeden z nich je majitelem českého DIČ a druhý je z jiného členského státu se řídí těmito § zákona o DPH:
§9 Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby
§11 Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu
§13 Dodání zboží
§14 Poskytnutí služby
§16 Pořízení zboží z jiného členského státu
§29 NÁLEŽITOSTI DAŇOVÉHO DOKLADU
§64 Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu
§65 Osvobození při pořízení zboží z jiného členského státu
Základní zásadou je, že při dodání či přijetí zboží do/z EU, které se děje mezi dvěma plátci DPH a zboží opustilo jednu zemi a skončilo v zemi druhé, se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od DPH dle § 64 (dodání do EU) nebo § 65 (přijetí z EU).
Na daňovém dokladu pak musí být tato skutečnost uvedena. Zdanitelné plnění je osvobozeno od DPH dle § 64 zákona o DPH.
Dále musí být na daňovém dokladu uvedeno platné DIČ odběratele. Doporučuji ověřit na http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/?locale=cs.
Pokud dodáváte zboží do EU, kromě toho, že dodávky vykážete na přiznání k DPH na ř. 20, musíte vyplnit souhrnné hlášení dle §102 zákona o DPH. Na souhrnném hlášení uvedete DIČ odběratele, počet zdanitelným plnění za zdaňovací období (měsíc), kód plnění, což u dodání zboží je číslo 0 a hodnotu všech plnění. Souhrnné hlášení se podává do 25 dne následujícího měsíce.
Přijaté dodávky z EU podléhají daňové povinnosti §108 odst. 1b). Dodavatel Vám může prodat osvobozeně, pouze pokud mu poskytnete platné DIČ. Jste povinni daň vypočítat § 40 a odvést, vykázat na ř. 3 nebo ř. 4 podle sazby DPH. Tuto odvedenou daň pak můžete ve shodném zdaňovacím období nárokovat v souladu s §72 (použijete zdanitelné plnění pro zdaňovanou ekonomickou činnost). Nárok se vykazuje na ř. 43 či 44 daňového přiznání. Nárok jste si povinni sami vypočítat.
Přijetí zboží z EU se žádným dalším hlášením nedokládá.
DPPO - tržby z dodávek do EU jsou příjmy podléhajícími dani z příjmů, náklady na prodané zboží pořízené z EU je daňovým nákladem.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Návrh na snížení výživného a vymáhání dluhu na alimentech, výživném

S mým otcem jsem nikdy nežila a byla v nejmenším kontaktu. Byla jsem svěřena do péče mému strýci. Otec měl od roku 2007 povinnost platit výživné v částce 3.500,-/měsíčně. Do roku 2010 platil pravidelně, ale od roku 2011 platil výživné v celé stanovené výši, někdy pouze Kč 1.000,- a někdy vůbec.
Můj strýc zemřel 2012 a já tedy byla na vše sama. Měla jsem brigádu, pobírala dávky hmotné nouze a příspěvek na bydlení. Také jsem byla studentkou až do února roku 2014 a tak celkový dluh na výživném činí Kč 87.000,-.
Můj otec v roce 2011 zažádal o snížení výživného na Kč 500 Kč, což jsem vůbec nevěděla, a až teď 10/2015 mi přišel dopis od soudu, že se k této situaci mám vyjádřit.
Chtěla jsem se zeptat, zda i přesto, že můj otec zažádal o snížení výživného již roku 2011, mohu řešit vzniklý dluh a požadovat to po otci?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Ano, můžete. Případné snížení výživného by pro Vašeho otce platilo od chvíle, kdy by soud pravomocně takto rozhodl. Jinými slovy, otec může hradit nižší splátky než mu stanovil soud pouze, pokud se tak domluvíte a děje se tak s Vaším výslovným svolením a nebo od doby, kdy soud ve věci nově rozhodne a mu nižší výživné určí. Nárok však uplatněte co nejdříve, právo na výživné se nepromlčuje, práva na jednotlivá opětující se plnění však promlčení podléhají. Obecná promlčecí doba trvá 3 roky.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Psí kotec - vzdálenost od hranice pozemků
- Psí bouda - vzdálenost od hranice pozemků
- Stavba psí boudy, psího kotce a stavební zákon

Jaké byly vzdálenosti staveb neurčených k bydlení (psí kotec) od hranice pozemku v roce 1990 dle Stavebního zákona č. 50/1976 Sb. , nebo kde se to dá zjistit? A jaká je aktuální úprava? Děkuji, Maxan Ivan.

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 50/1976 Sb. (ve znění do 23. 11. 1990) žádné nejmenší vzdálenosti drobných staveb (psího kotce) od hranic pozemků nestanovoval. V této souvislosti pouze uvádím, že dle § 55/2 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb. postačilo ohlášení stavebnímu úřadu u drobných staveb, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohly podstatně ovlivnit životní prostředí (kteréžto ustanovení by se mohlo vztáhnout rovněž na psí kotec).
Povinné odstupové vzdálenosti staveb byly v roce 1990 zakotveny ve vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu (vyhl. č. 83/1976 Sb.), dle jejíhož § 45 platilo, že:
- na stavebních pozemcích rodinných domků se mohly umisťovat jen takové stavby, které plnily doplňkovou funkci rodinných domků, a z důvodů stavebně technických nebo jiných nebylo možno takovou funkci zajistit přímo v rodinném domku;
- stavby podle předchozí odrážky se musely umisťovat tak, aby vzhledově nenarušovaly rodinný domek a nezhoršovaly životní prostředí;
- stavby pro chov drobného zvířectva se mohly umisťovat na pozemcích rodinných domků, jen pokud provoz takových staveb byl hygienicky nezávadný;
- pro stavby umisťované na stavebních pozemcích rodinných domků podle první odrážky neplatilo ustanovení § 44 vyhlášky (které stanovovalo vzájemné odstupy rodinných domků).

Lze tedy shrnout, že v roce 1990 žádný právní předpis nestanovoval konkrétní odstupové vzdálenosti stavby psího kotce od hranic pozemků.
Pro doplnění pouze uvádím, že dle § 8/3 vyhlášky o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu (vyhl. č. 85/1976 Sb.) se v rámci územního rozhodnutí o umístění stavby stanovovaly mimo jiné výškové a polohové umístění stavby včetně odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb.
Co se týče současné právní úpravy, je klíčový § 25/1, 5 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož platí, že:
- vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí;
- odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu;
- vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m (je však otázkou, zda psí kotec spadá do kategorie staveb souvisejících a podmiňujících bydlení) ;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

V této souvislosti závěrem dodávám, že v rámci současné právní úpravy by hrálo podstatnou roli stavebně-technické provedení psího kotce a jeho rozměry (dle těchto údajů by totiž bylo možné určit, zda bude pro výstavbu psího kotce zapotřebí přivolení stavebního úřadu či nikoli).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Změna funkčního využití pozemku z komerční zóny na stavební parcelu - informace
- Změna pozemku z komerční zóny na stavební parcelu - změna územního plánu

Vlastním pozemek o velikosti cca 1200 m2 v Kladně, který je zatím zařazen městským zastupitelstvem do návrhu nového územního plánu jako:
A) jeho JIŽNÍ ČÁST (cca 300m2) - plocha k bydlení-stav. parcela;
B) SEVERNÍ ČÁST (900 m2) bohužel jen jako komerční zóna: Plochy výroby a skladování pro lehký průmysl (není zde však plánováno žádné jeho využití městem, či nějakým investorem v nejbližší době).

Rád bych, aby tento pozemek byl CELÝ zařazen do nového územního plánu jako STAVEBNÍ PARCELA (mnou pro stavbu malého přízemního rod. domu, nebo alespoň jako plocha rekreace pro výstavbu malé chaty). O toto jsem písemně žádal městské zastupitelstvo, které mé žádosti nevyhovělo a odkázalo mě na jeho veřejné zasedání v řízení o vydání úz. plánu dle § 52 odst. 3 stav. zákona, kde se může nový úz. plán připomínkovat.
1) Mám nějakou možnost odvolání se, případně připomínky (jak), pokud nebude moje žádost o využití pozemku jako stavební parcely (nebo pro stavbu chaty) přijata kladně městským zastupitelstvem? Co vše pro to mohu učinit?
Předem Vám velmi děkuji za odpověď, Norbert

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi podotýkám, že v rámci územního plánu byste se neměl domáhat určení svého pozemku jako "stavební parcely", nýbrž jeho zařazení do plochy pro bydlení, resp. území určeného k rodinné či rekreační zástavbě (v tomto ohledu záleží na tom, jakou terminologii připravovaný územní plán používá). Pro větší srozumitelnost mé odpovědi upozorňuji, že územní plán je co do své formy tzv. opatřením obecné povahy (kde se v mé odpovědi vyskytuje tento výraz, vztahuje se vše tam uvedené také na územní plán).

Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Fáze před vydáním územního plánu:
Dle § 52/2 a 3 stavebního zákona platí, že:
- námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení (což jste i Vy), oprávněný investor a zástupce veřejnosti;
nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohou dotčené osoby (dle předchozí odrážky) vznést své námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou; k později uplatněným námitkám se nepřihlíží, na což musí být dotčené osoby upozorněny.
Svůj nesouhlas tedy můžete v první řadě vznést (v podobě námitky) v průběhu veřejného projednání územního plánu či nejpozději 7 dnů po tomto veřejném projednání.

Vaše námitky budou vypořádány ve formě rozhodnutí (které musí být odůvodněno), které se stane součástí odůvodnění územního plánu. Konkrétně dle § 172/5 správního řádu platí, že:
- vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky;
- o námitkách rozhoduje správní orgán, který opatření obecné povahy vydává;
- rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy;
- proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat rozklad.

Přestože není možné se proti rozhodnutí o námitkách bránit odvoláním či rozkladem, je možné iniciovat v této souvislosti zahájení přezkumného řízení (které je zahajováno z úřední povinnosti, tzn. že správní orgán postačí upozornit na podezření na porušení zákona při vydání rozhodnutí o námitkách a tento orgán, uzná-li to za nezbytné, zahájí přezkumné řízení z vlastní iniciativy, v tomto případě se postupuje dle § 156/2 správního řádu).
Kromě iniciace zahájení přezkumného řízení (na které však není právní nárok) je možné se proti rozhodnutí o námitkách bránit i soudní cestou. Konkrétně lze k místně příslušnému krajskému soudu podat žalobu proti rozhodnutí o námitkách a zahájit tím řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. soudního řádu správního.
Přestože rozhodnutí o námitkách není standardním správním rozhodnutím, je soudně přezkoumatelné, jak ostatně judikoval i Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne 7. 1. 2009, č. j. 2 Ao 2/2008-62, nebo v usnesení ze dne 27. 10. 2010, č. j. 2 Ao 5/2010-24).
K tomuto tématu je možné odkázat např. na tuto odbornou literaturu: VEDRAL, J. : Správní řád. Komentář. II. Vydání. Praha: 2012. Bova Polygon, s. 1364 - 1365.

2/ Fáze po vydání územního plánu:
Po vydání územního plánu je možné bránit se proti němu soudní cestou, a to zahájením řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Dle § 101a/1 soudního řádu správního je k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.
Hodláte-li zvýšit své šance při brojení proti rozhodnutí o Vašich námitkách či (a to zejména) při soudním přezkumu rozhodnutí o námitkách či územního plánu, doporučuji Vám nechat se v této věci zastoupit advokátem, který se zaměřuje na oblast správního práva (popř. přímo práva stavebního) : www.advokatikomora.cz
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Revize kotle - platí pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
- Kdo platí revizi kotle - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?

Matka bydlí v nájemním bytě, je nájemce. V její smlouvě se uvádí, že si má sama hradit drobné opravy. Blíž to není specifikováno. Majitel po ni chce, aby jednou ročně platila revizi kotle. Kotel je součástí vybavení bytu, tudíž je to majetek majitele. Zajímá mě, zda je povinnost placení teto revize na straně majitele nebo nájemníka. Děkuji, Dominika Preclíková
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se nejedná o drobnou opravu, ale náklad souvísející s běžnou údržbou bytu.
Pokud není v nájemní smlouvě uvedeno jinak, je to nájemce, kdo hradí pravidelné revize kotle.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Opakované trestní oznámení pro neplacení alimentů, výživného po několik let

Bývalý partner 2008-2015 neplatí alimenty. Nepomáhá ani exekuce, žije u přítelkyně, veškerý majetek je napsaný na ni, on podniká, ale vykazuje si nulové daňové přiznání. Jsem už zoufalá. Podala jsem již 4 krát trestní oznámení, ale vždy, když došlo k soudu, dostal jen nepodmínečný trest, nebo ho dokonce „postihla“ amnestie. Dočetla jsem se, že je možné podávat trestní oznámení po 4 měsících neplacení výživného. Poslední jsem podala v 6/2015. Ale jak je to s opakovaným trestním oznámením? Přišla jsem na Policii ČR v 10/2015 s tím, že je to již další 4 měsíce, co neplatí, ale odmítli to se mnou sepsat. Prý až bude vyřízené to předcházející trestní oznámení.
Vzhledem k tomu, že on si nepřebírá poštu, bude zase trvat tak 2 roky, než proběhne soud. Je to tak? Opravdu nemůžu nic dělat? Já se totiž nikdy ani o soudě nedozvím, vysvětlili mi, že bývalého žaluje stát, nejsou tedy povinni mě na soudní líčení upozornit. Nebo dělám něco úplně špatně? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Skutková podstat trestného činu zanedbání povinné výživy doslova zní „kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán…“. Pro Vás to tedy znamená, že aby se mohlo jednat o trestný čin, musí tam být splněna podmínka, že není plněno po dobu 4 měsíců, proto nepomáhají opakovaná trestní oznámení, neboť pokud byste jej podala kupříkladu po dvou měsících od původního trestního oznámení, pak policie nemůže „započítat“ předešlé neplnění výživného, neboť toto je již předmětem prvního trestního oznámení a nikoho nelze stíhat za stejnou věc dvakrát. Je mi líto, ale pokud se někdo systematicky vyhýbá placení výživného, za stávající právní úpravy jej nejde jinak postihnout než prostředky, které jste již využila. Co se týče poučení policie, ta v žádném případě nemá pravdu, že Vás nemusí informovat o soudním řízení. Již od srpna 2013 zde máme zákon o obětech. Doporučuji se podívat na registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, najdete jej na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Zde najdete organizace, které zdarma poskytují poradenství a které Vás mohou detailněji poučit o Vašich právech v trestním řízení, když už tak policie nečiní.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání náhrady škody při vytopení družstevního bytu vodou
- Vytopení družstevního bytu vodou - náhrada škody (žádat po BD nebo družstevníkovi? )

04/2015 jsem koupila členská práva a už podruhé jsem byla vytopená. Když jsem šla v domě za předsedkyní bylo mi řečeno že jediný způsob je nechat pojistit byt. Není nějaká ochranná lhůta nebo něco takového žádat o odškodnění nebo byt vrátit paní, která mi ho prodala je to zřejmě problémový byt. Mohu požadovat náhradu škody po družstevníkovi, který bydlí nade mnou? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Bohužel, pokud jste si „ochrannou lhůtu“ s prodávajícím neujednali výslovně ve smlouvě, taková lhůta není. Jiná by také byla situace, pokud Vás předchozí majitelka výslovně ujistila o vlastnostech bytu, které byt nyní, i s ohledem na problematického souseda, nemá. V takovém případě by bylo možné odstoupit od smlouvy. Ovšem spíše než od předešlé majitelky je škodu potřeba uplatnit u škůdce, tedy i souseda. Škodu okamžitě zdokumentujte a vyzvěte k její nápravě. Můžete tak učinit i zpětně, kdy ho vyzvete k proplacení nákladů, které jste musela vynaložit k odstranění škody. Pokud soused nebude ochoten škodu vyrovnat, obraťte se na soud. Zde je ale nutné veškeré své nároky náležitě prokázat, tedy, aby bylo zřejmé, kdy a jak škoda vznikla (především, že vznikla), jaké byly náklady na její odstranění a že jste neúspěšně vyzývala k nápravě. Předpokládám, že pokud bude majitel horního bytu škodu nucen uhradit, příště si už dá pozor.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace psa s průkazem původu - genetické, dědické onemocnění (osteochondróza, OCD)
- Osteochondróza u psa s průkazem původu - reklamace psa
- Reklamace psa s osteochondrózou, OCD - nárok na slevu, odstoupení od koupi, kupní smlouvy
- Reklamace psa s osteochondrózou, OCD - odstoupení od koupi, kupní smlouvy

02/2015 jsem zakoupila z registrované chovné stanice švýcarského salašnického psa s průkazem původu PP, s úmyslem chovnosti, v ceně 34.000 Kč. V kupní smlouvě jsem podepsala "že chovatel nebere odpovědnost za vady způsobené vývojem a nelze tedy zaručit využití v chovu". Ve věku 5 měsíců musel být pes operován pro OCD, ostechondróza - onemocnění kloubů, které vyřazuje psa z chovu. Chovatelé na můj dotaz, zda by vrátili část peněz do ceny nestandardního pejska (pomíjím nákladovost operace a léčby) reagovali negativně.
Chtěla bych se zeptat, jak je to s reklamací podle nového OZ (jestli jsem to správně pochopila, tak nárok na reklamaci je § 494) a jakou roli hraje již podepsaná smlouva při koupi.
Dále, psa jsme koupili na IČO, řídí se tyto záležitosti obchodním nebo občanským zákoníkem?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedený právní vztah se řídí zákonem. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Nejprve je vhodné uvést, že pokud nebyla záruka sjednána ve smlouvě, pak ve Vašem případě záruka nevznikla (kupovala jste psa jako podnikatelka) a zákonnou záruku občanský zákoník upravuje jen v případě, kdy je prodávající podnikatel a kupující spotřebitel.
Od záruky je však nutné odlišit práva z vadného plnění, je-li plněno vadně již při předání věci. Jinak řečeno, pokud má věc vadu v době předání, prodávající za ni odpovídá, byť se tato vada projeví později.
Podle § 2095 občanského zákoníku platí, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
Je jasné, že účel smlouvy (pes, který by mohl být v chovu), nebude naplněn, což by bylo obvykle považováno za vadu, nicméně se domnívám, že jste se ve smlouvě vzdala práva z vadného plnění v případě, že pes onemocnění či bude mít jinou vadu, která znemožní jeho chov.
Z uvedeného důvodu se domnívám, že jste se vzdala práva reklamovat tuto vadu a nemáte nárok ani na slevu ani na náhradu škody v podobě nákladů na operaci.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Spolumajitel eshopu chce eshop jen pro sebe - má druhý spoluvlastník nárok na vyplacení?

Spoluvlastnil jsem s kolegyní eshop, bohužel bez řádné smlouvy a kolegyně se rozhodla, že se mnou dále nechce spolupracovat. Eshop byl postavený na mých grafických návrzích a nedostával jsem za to žádnou odměnu (ústně bylo domluvené, že až eshop začne vydělávat, budu mít 50 % výdělku). Mohu si nějak nárokovat nějaké procento z vydělaných prostředků eshopu, který prodával výhradně produkty s mými designy (k těmto návrhům mám veškerá zdrojová data a printscreeny, že jsem jí tyto návrhy posílal). Eshop už změnila a změnila také sortiment, ale lze snadno dokázat, že produkty prodávala. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Neexistence písemné smlouvy je ve Vašem případě samozřejmě poměrně citelným handicapem, který však není nepřekonatelný.
Po své kolegyni se můžete domáhat buď poskytnutí sjednané úplaty (tzn. 50% ze zisku eshopu), nebo náhrady za porušení Vašich autorských práv.
Dle § 40/1 autorského zákona se může autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, domáhat zejména:
a/ určení svého autorství,
b/ zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c/ sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která:

1. má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
2. využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
3. poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo
4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,

d/ odstranění následků zásahu do práva, zejména:
1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky z obchodování nebo jiného užití,
2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky,
3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky,
4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky,

e/ poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména:
1. omluvou,
2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání,

f/ zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.

Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem (§ 40/4 autorského zákona).
S ohledem na neexistenci písemné smlouvy bude zapotřebí zvážit, zda jste schopen veškerá svá tvrzení rovněž řádně prokázat (zejména tedy prokázat skutečnost, že mezi Vámi a Vaší kolegyní došlo k uzavření ústní smlouvy a co bylo jejím obsahem, a že jste svůj závazek z této smlouvy, tj. dodání Vašich autorských děl, řádně splnil). K prokázání Vašich tvrzení může sloužit vše, z čeho lze dovodit pravdivost uváděných skutečností (zejména tedy kopie e-mailové korespondence, svědecké výpovědi těch, kteří mají o existenci smlouvy povědomí apod.).
Nebude-li Vaše kolegyně ochotna vyplatit Vám sjednanou odměnu, doporučuji Vám kontaktovat advokáta www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete pokračovat ve smírném narovnání nastalého sporu. Nebude-li to možné, budete moci zaslat své kolegyni tzv. předžalobní výzvu a v případě jejího neúspěchu podat na svou kolegyni žalobu.
Nebudete-li naopak schopen svá tvrzení řádně prokázat, bude vhodnější, abyste se domáhal náhrady za porušení Vašich autorských práv (jak Vám umožňuje shora citovaný § 40 autorského zákona). V tomto ohledu je však důležité, abyste tvrdil a rovněž prokázal, že Vaše kolegyně užívala Vaše autorská díla neoprávněně (např. zcela bez Vašeho souhlasu či v rozsahu, který udělenému souhlasu neodpovídal).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zadržení zaměstnance na pracovní cestě pro ztrátu pasu - nárok na stravné
- Nárok na stravné od zaměstnavatele - zaměstnanec zadržený Policí pro ztrátu pasu v zahraničí

Zaměstnanec byl letecky vyslán na pracovní zahraniční cestu do Pakistánu, která se konala v 08/2015. Při přestupu v Turecku byl zadržen a následující den deportován zpět do ČR. (Ztráta pasu vinou zaměstnance.) Na místo výkonu práce nedorazil. Má nárok na zahraniční stravné za dobu kdy byl zadržován Tureckou policií? Jedná se o 20 hodin od odletu z ČR, do příletu zpět do ČR.
Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Dle § 42/1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. O pracovní cestu se tedy jedná vždy, je-li zaměstnanec zaměstnavatelem vyslán k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, tzn. že není rozhodné, zda zaměstnanec skutečně konal práci mimo sjednané místo výkonu práce, nýbrž postačí, že byl zaměstnavatelem za tímto účelem vyslán mimo sjednané místo výkonu práce.
S ohledem na skutečnost, že 1/ ve Vašem případě se tedy o pracovní cestu bezpochyby jednalo (byť k výkonu práce v Pákistánu nedošlo) a 2/ stravné v zásadě náleží každému zaměstnanci na pracovní cestě, lze uzavřít, že i ve Vámi popsaném případě zaměstnanci stravné náleží.
Jedním dechem je však nutné dodat, že finanční prostředky, které zaměstnavatel zaměstnanci vyplatí jako cestovní náhrady (např. tedy stravné) může ve Vámi popsaném případě vymáhat zaměstnavatel po zaměstnanci zpět, a to jako náhradu škody. V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že ke zmaření pracovní cesty došlo v důsledku nedbalosti zaměstnance (tzn. že zaměstnanec nedokončení pracovní cesty zavinil). Bude-li nutné, aby byla pracovní cesta opakována a zaměstnavatel tudíž zaměstnanci znovu vyplatí stravné, bude možné kvalifikovat první stravné jako majetkovou újmu (škodu) na straně zaměstnavatele, neboť nebýt nedbalosti zaměstnance (v průběhu první pracovní cesty), nemuselo by být toto stravné vůbec vyplaceno. Totéž samozřejmě platí i o další majetkové ztrátě, kterou zaměstnavatel v důsledku nerealizace první pracovní cesty zaznamená.
V tomto ohledu poukazuji na § 250/1 a § 257/1 a 2 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;
- zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav;
- výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu; toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

_

RODINA-SJM
- Manžel si založil firmu a půjčil si peníze v bance - odpovědnost manželky za dluh
- Odpovědnost manželky za dluh manžela (dluh z podnikání)

Manžel si chtěl sám na sebe koupit za 7 milionů nájemní dům, když jsem řekla, že s tím nesouhlasím, založil si v 08/2015 s kamarádem realitní kancelář a vzal si půjčku v bance na firmu, koupil si nájemní dům, čím mě samozřejmě obešel, ale já vím, že to bude platit on a já s tím nesouhlasím. Jak je možné, že manžel dostal půjčku bez souhlasu manželky a jak se můžu bránit, v případě že bychom se rozvedli nebo se manželovi něco stalo a já bych to pak musela splácet za něho? Nechci!
Ještě mám jeden dotaz - máme spolu 3 děti a kdybychom se rozvedli, musí nám sehnat manžel bydlení po rozvodu? Momentálně bydlíme v jeho domě, zdědil ho po rodičích. Děkuji moc za odpověď, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste s manželem neuzavřeli dohodu týkající se Vašeho společného jmění, pak pro Vás platí tzv. zákonný režim, který říká, že „součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva“. Avšak pouze za předpokladu, že k založení společnosti neužil pouze své prostředky. Pro Vás to tedy znamená, že máte nárok na výnosy z realitní kanceláře manžela, neboť tyto se nacházejí ve společném jmění. Konkrétně máte tedy nárok na polovinu výnosů z manželova podnikání.
Co se týče půjčky, zde zákon uvádí, že „součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny“. Druhý zmiňovaný případ je přesně ten Váš.
Po rozvodu manželství, může manžel, jemuž nemovitost patří a tato nespadá do společného jmění, požadovat, abyste se vystěhovala. Avšak Vy můžete trvat na tom, aby Vám manžel zajistil náhradní ubytování a rok můžete v domě setrvávat. Pokud se ovšem staráte o nezletilé a nezaopatřené děti, můžete se obrátit na soud, který může rozhodnout o tom, že Vám a dětem v domě zřídí právo bydlení, které Vám a dětem svědčilo za trvání manželství.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Odpovědnost za údržbu mostu - je odpovědné Povodí Moravy, Lesy ČR nebo město, obec?
- Neudržovaný most - kde urgovat opravu, kam poslat stížnost?
- Kdo je odpovědný za neudržovaný most v havarijním stavu
- Neudržovaný most v havarijním stavu - odpovědnost za most a případnou škodu

Koupili jsme s manželkou 2005 rodinný dům v Bušíně. Před domem teče potok a jako jediná příjezdová cesta k domu vede přes most. Most je ve velice špatném stavu a každým rokem se zhoršuje. Už mám strach i objednávat uhlí aby auto i s uhlím neskončilo v potoce. Kontaktoval jsem Povodí Moravy, Lesy ČR i naši starostku. Všichni od toho dávají ruce pryč a nikdo mě není schopen poradit nebo pomoci. Most nemáme zapsán jako věcné břemeno. Já mám navíc podezření, že most je postaven na černo.
Můj dotaz je, kdo za most zodpovídá a kdo by ho měl opravit, A kdo ponese následky, když se třeba propadne pod autem z uhlím.
Předem děkuji za ochotu. Pavel

ODPOVĚĎ:
Za stavebně-technický stav mostu odpovídá v zásadě jeho vlastník. Toto pravidlo vyplývá v nejobecnější rovině z čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že: „Vlastnictví zavazuje“ (tzn. že právní skutečnost vlastnění určité věci zavazuje jejího vlastníka k péči o tuto věc, přičemž při porušení této povinnosti může vlastník věci odpovídat za takto vzniklou škodu).

Ve Vašem případě je tedy důležité zjistit, kdo je vlastníkem předmětného mostu. K tomu Vám doporučuji učinit dva kroky:
1/ Zjištění vlastníka pozemní komunikace:
V první řadě je nezbytné zjistit, do jaké kategorie pozemních komunikací spadá cesta, která přes předmětný most vede. Dle znění dotazu předpokládám, že se bude jednat buď o místní pozemní komunikaci či účelovou pozemní komunikaci.
Dle § 6/1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní pozemní komunikace se dále člení do čtyř tříd (I. – IV. třída), což však není pro Váš případ rozhodné.
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Správné stanovení kategorie předmětné cesty je důležité pro určení jejího vlastníka (který zároveň může, ovšem nemusí, být i vlastníkem předmětného mostu). Dle § 9/1 zákona o pozemních komunikacích je vlastníkem všech místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací jsou právnické nebo fyzické osoby (tzn. že vlastníkem účelové komunikace může být prakticky kdokoli, přičemž zpravidla se za vlastníka účelové komunikace považuje vlastník pozemku, na kterém se tato účelová komunikace nachází).
Pro zjištění, do jaké kategorie pozemních komunikací spadá cesta, která vede přes předmětný most, se s dotazem obraťte na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tohoto úřadu se samozřejmě zároveň dotažte, kdo je vlastníkem předmětného mostu (nelze totiž vyloučit, že tuto informaci povede úřad ve své evidenci).
Na tomto místě je dále vhodné poukázat na § 12/1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že součástmi místní komunikace jsou mimo jiné i mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty. Vyjde-li proto najevo, že předmětná cesta je místní komunikací (a jejím vlastníkem je tudíž ze zákona obec), je vysoce pravděpodobné, že je obec zároveň vlastníkem předmětného mostu.

2/ Ověření v katastru nemovitostí:
Vyjde-li na základě sdělení silničního správního úřadu najevo, že předmětná cesta je účelovou pozemní komunikací, bude nutné, abyste zjistil, kdo je vlastníkem pozemku, na kterém se most nachází, resp. abyste zjistil, kdo je v katastru nemovitostí veden jako vlastník předmětného mostu (je-li tento most ovšem v katastru nemovitostí zakreslen). Do katastru nemovitostí je možné nahlédnout bezplatně na internetu.
Co se týče odpovědnosti za škodu, která by mohla zřícením mostu vzniknout, platí dle § 2938/1 občanského zákoníku, že při zřícení budovy (lze zajisté aplikovat rovněž na most) nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. Toto ustanovení je tedy konkrétním projevem shora uvedeného pravidla „Vlastnictví zavazuje. “.

Pokud by hrozilo zřícení mostu zjevně a zároveň by v tomto důsledku hrozil vznik konkrétní škody, bylo by možné postupovat dle těchto ustanovení občanského zákoníku:
- § 2901 občanského zákoníku, dle něhož má každý, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit, povinnost zakročit na ochranu jiného;
- § 2903 občanského zákoníku, dle něhož nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit; při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že pro užívání předmětné příjezdové cesty není zapotřebí, aby Vám svědčilo věcné břemeno, neboť každou pozemní komunikaci může v zásadě užívat bezplatně každý (při zohlednění jejího stavebně-technického stavu). Toto tzv. právo obecného užívání je zakotveno v § 19 zákona o pozemních komunikacích. Právo obecného užívání lze vztáhnout rovněž na most, po kterém předmětná pozemní komunikace vede.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Byty s věcným břemenem pro SBD - kdo platí v bytech výměnu střešních oken?
- Byty v pronájmu bytovému družstvu a výměna oken - kdo platí výměnu, majitel, družstvo nebo nájemci, nájemníci?

Jsme spoluvlastníci domu s ideálním spoluvlastnictvím. V domě jsou také 3 bytové jednotky s Věcným břemenem pro stavební bytové družstvo SBD, které však SBD nevlastní, má jen právo VB užívání. Tyto bytové jednotky vznikly v 70 letech formou vestavby do našeho domu za finanční pomoci státu. Uživatelé bytů nám nic neplatí a my nemáme právo tyto bytové jednotky pronajímat. Nyní po nás, jako vlastnících domu, požadují uživatelé bytů výměnu střešních oken, která jsou již ve špatném stavu. Podotýkám, že tato střešní okna vznikla až vestavbou bytů do domu (nejedná se o společné části výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce domu). Kdo má výměnu oken hradit, případně jakou měrou se na nákladech výměny mají podílet vlastníci domu a jakou měrou stavební bytové družstvo SBD, případně uživatelé bytů? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, co je podstatou věcného břemene (dle současné terminologie služebnosti), které svědčí stavebnímu bytovému družstvu, tzn. zda je toto věcné břemeno služebností užívacího práva či služebností požívacího práva (k tomu více níže), což má na řešení případu podstatný vliv.
V obecné rovině dle § 1263 občanského zákoníku platí, že oprávněná osoba (zde stavební bytové družstvo) nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena (zde bytů). Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen (což však ve Vašem případě, jak předpokládám, neplatí), je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet. V případě věcného břemene, které se týká užívání bytů však občanský zákoník obsahuje speciální úpravu (které se věnuji níže), toto obecné pravidlo se proto neaplikuje.
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že věcné břemeno, resp. služebnost, je ve prospěch stavebního bytového družstva zřízeno jako služebnost bytu. V tomto ohledu je podstatný § 1297 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Sousloví „má se za to“ značí tzv. vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že služebnost bytu se považuje za služebnost užívání, není-li prokázán opak.
V tomto ohledu je proto podstatné, zda lze věcné břemeno, které svědčí stavebnímu bytovému družstvu, kvalifikovat spíše jako služebnost užívacího práva, nebo spíše jako služebnost požívacího práva.
Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti (§ 1283 občanského zákoníku).
Služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci (§ 1285 občanského zákoníku).
Je tedy důležité, zda je předmětem věcného břemene „prosté“ užívání předmětných bytů stavebním bytovým družstvem, nebo je-li stavební bytové družstvo např. oprávněno předmětné byty pronajímat (takto získané nájemné je užitkem z bytu a jednalo by se tudíž o služebnost požívacího práva). Na tomto místě je nezbytné zohlednit také skutečnost, zda jsou obyvatelé předmětných bytů členy stavebního bytového družstva (a hradí pouze zálohy na tzv. energie), nebo jedná-li se o „běžné“ nájemníky (kteří stavebnímu bytovému družstvu hradí i nájemné).
Dospějete-li k závěru, že věcné břemeno je ve Vašem případě služebností užívacího práva, bude pro zodpovězení Vašeho dotazu podstatný § 1284 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že vlastníku věci (tedy Vám) náležejí všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele (stavebního bytového družstva). Vlastník však nese všechny její závady a musí věc udržovat v dobrém stavu. Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit.
V tomto případě jste tedy k úhradě výměny oken povinen Vy. Je však zároveň nezbytné mít na zřeteli poslední větu § 1284 občanského zákoníku, která zní: „Přesahují-li náklady užitek, který vlastníkovi zbývá, musí uživatel buď tyto zvýšené náklady nést, anebo od užívání upustit. “. Ve Vašem případě předpokládám, že při obývání předmětných bytů jinými osobami Vám, jako vlastníkům bytového domu, z těchto bytů neplyne prakticky žádný užitek (tzn. že současně s obyvateli předmětných bytů nemůžete tyto byty zároveň jinak užívat). V takovém případě je uživatel (tedy stavební bytové družstvo) povinen se na nesení nákladů oprav (např. tedy výměny oken) spolupodílet, a to ve výši, která odpovídá rozdílu mezi Vaším užitkem z užívání bytů (který je však, jak předpokládám, nulový) a skutečnými náklady oprav (je tedy možné dospět k závěru, že stavební bytové družstvo je povinno nést náklady výměny oken téměř ve stoprocentní výši, při zohlednění skutečnosti, že výměnou oken dochází samozřejmě ke zhodnocení Vašeho majetku).

Dospějete-li naopak k závěru, že věcné břemeno odpovídá služebnosti požívacího práva, budou podstatná tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1288 občanského zákoníku, dle něhož platí, že poživatel (zde stavební bytové družstvo) udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám;
- § 1289/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník (zde Vy) může po upozornění poživatele provést na svůj náklad stavební práce, jejichž nutnost vyvolaly náhoda nebo stáří stavby; v takovém případě poživatel zaplatí vlastníku úplatu stanovenou podle míry, jakým se požívání zlepšilo.

V případě služebnosti požívacího práva lze tedy uzavřít, že stavební bytové družstvo je povinno nést obvyklé náklady na udržovací práce, a to včetně nákladů na obnovu bytů (v tomto ohledu je samozřejmě otázkou, zda lze výměnu oken považovat ještě za udržovací práce). I v případě, kdy by byla výměna oken hrazena Vámi by však bylo možné požadovat po stavebním bytovém družstvu příspěvek na takto vzniklé náklady, a to s ohledem na skutečnost, že výměnou oken dojde bezpochyby ke zlepšení požívání bytů (např. v důsledku lepší izolace spojené s úsporou nákladů na vytápění).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování peněz z investičním fondu - postup, návod, informace
- Darování peněz s možností zrušení daru, darování (darovací smlouvy) - popstup
- Převod, darování investičního fondu - postup, informace

Moje matka mi chce darovat obnos peněz, který je investován ve dvou investičních fondech tak, že fondy převede na mé jméno. Chci se zeptat, jaké náležitosti musí obsahovat darovací smlouva a jak mohu ve smlouvě ošetřit, že v případě náhlé potřeby, budou tyto finanční prostředky mojí matce k dispozici až do její smrti. Předem děkuji. Jana

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru se nedá nijak ošetřit, pokud matka projeví vůli darovat a obdorovaný (Vy) dar příjme, pak vlastnictví k věci přechází na obdarovaného. Pokud bude matka peníze potřebovat, je to už jen na Vaší vůli, zda jí potřebné peníze poskytnete.
Pokud by to plnění mělo být podmíněno smrtí matky, pak by se mohlo jednat o tzv. darování pro případ smrti, tedy za podmínky, že obdarovaný dárce přežije. Předpokládám ale, že takovou smlouvu uzavřít nehodláte, jelikož její právní následky by byly spojeny až se smrtí matky.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví pozemku (zemědělské půdy) - postup, informace

Jsem z 15/20 spoluvlastníkem zemědělského pozemku o výměře cca 5,3 ha. Dalších pět spoluvlastníků nejeví o pozemek zájem, po více než 10 neplatili ani daň z nemovitostí. S ohledem na to, že hrozí další drobení této menší spoluvlastněné části pozemku, již delší dobu jsem všech pět spoluvlastníků vyzývala opakovaně k jednání, nabízela jsem odkoupení případně jiné jimi navržené řešení. Ani jeden z nich na dopisy (doporučené) nikdy nereagoval. Jedná se o historický problém širší rodiny, který přede mnou nevyřešil ani můj dědeček ani můj otec.
Ráda bych věc konečně definitivně vyřešila a ptám se, jaké konkrétní možnosti existují.
1. Je možné zbavit spoluvlastníky jejich vlastnictví v můj prospěch? Pokud ano, jakou konkrétní cestou?
2. Je možné oddělit mých 15/20 od zbývajících 5/20 dotčeného pozemku? Jakou konkrétní cestou?
3. Jaká jsou dle aktuální legislativní situace mé možnosti (postavení) z hlediska majitele, který vlastní 75% nemovitosti? Jakou to má souvislost s ohledem na body 2 a 3? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ
1. ano - podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k soudu s návrhem, aby soud za náhradu zbývající podíly přikázal Vám. Dle zákona však platí toto: Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Rozdělení pozemku zpravidla možné je, ale Vy byste mohla prokazovat nezájem minoritních spoluvlastníků (viz Vámi uváděné).
2. Tato varianta tedy spíše připadá v úvahu, neb zákon stanoví, že: Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Soud by tedy vymezil samostatné pozemky dle podílů.
3. Tato majorita má jistý význam, zejména z hlediska účelného využití pozemku. 1/20 apod. vzhledem k celkové výměře je v podstatě nevyužitelná.
Nelze-li se se spoluvlastníky vypořádat dohodou, pak nezbývá, než skutečně podat žalobu k soudu, pokud chcete věc definitivně vyřešit. Pokud bych již návrh podával, asi bych i přes preferenci zákona o možnosti rozdělení, žádal přikázání zbylých podílů za přiměřenou náhradu tak, abyste se stala vlastníkem celého pozemku. Je však otázkou, zda by na tento návrh soud přistoupil, zejména pokud by některý z účastníků proti návrhu brojil. To by pak mělo vliv i na náklady řízení, pokud by soud rozhodl jinak, než jste navrhovala. Variantě 2. by nic nemělo bránit a soud by jí měl nepochybně vyhovět. Na druhou stranu rozdělení pozemku je náročné technicky, kdy se musí v podstatě pozemky nově vyměřit.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Potomek nedodal potvrzení o studiu soudu - zvýší soud výživné?
- Potomek nedodal potvrzení o studiu soudu - zruší soud výživné?
- Syn, dcera žádá zvýšení výživného soudně a nedodal potvrzení o studiu - co se bude dít?
- Potomek žádá zvýšení výživného soudně a nedodal potvrzení o studiu - co se bude dít?

Syn má 21-letou dceru, po rozvodu se s ní nevídá. Ona pořád žádá o zvýšení výživného. Říkala, že studuje na vysoké škole, ale žádné potvrzení není ochotná dodat. Nyní zase žádala o zvýšení, za měsíc je soud, ani tam nikdy potvrzení nedonese a projde jí to. Je nějaká možnost, jak zjistit, jestli opravdu studuje? Může syn u soudu sám požadovat potvrzení o studiu? , na právníka nemá peníze. A není copak v některém zákoně, že pokud požaduje výživné, musí sama prokázat, že studuje? Nezlobte se, že otravuji, ale ráda bych synovi pomohla. Děkuji. Petra

ODPOVĚĎ:
To, že má zletilé dítě stále nárok na výživné, musí tomu, od koho výživné požaduje, být schopno dokázat. Jestliže neprokáže, že stále studuje, hrozí, že rodiče vyživovací povinnost ukončí. U zmíněného soudu bude muset dokazovat, že stále trvá oprávněnost dceřina nároku. Stejně tak, pokud rodiče podají k soudu žalobu na ukončení vyživovací povinnosti, bude muset opět dokladovat, že stále studuje a studium je tak náročné, že není schopna se ani částečně sama živit. Příjímání výživného bez důvodně, (například při přerušení studia), je bezdůvodným obohacením, které je třeba především vrátit a mohlo by to také být kvalifikováno jako podvod. Váš syn a ť u soudu vyjádří pochybnost, že studium pokračuje, protože dcera tento fakt odmítá doložit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování zletilého studujícího syna rodičem (majitelem bytu, domu) - může to rodič udělat?
- Vystěhování zletilého studujícího potomka rodičem (majitelem bytu, domu) - může to rodič udělat?
- Vystěhování zletilé studující dcery rodičem (majitelem bytu, domu) - může to rodič udělat?

Jsem ve sporném rozvodovém řízení, mám dva syny z prvního manželství, kteří bydlí se mnou v manželově domě a i když je jednomu 21 let stále na oba pobírám sirotčí důchod, protože oba měli studovat. Jeden na střední škole a druhý na vyšší odborné. Z důvodu manželových ataků na staršího syna, zkusil odpovědět syn na inzerát a nastoupil do pracovního poměru, kde ale musí podstoupit jejich školu a zkoušky a není tedy jisté zda si ho tam nechají a proto má tu vyšší školu ještě neuzavřenou, aby se měl kam vrátit, protože dle psycholožky z Pha má na dvě školy najednou a měl by studovat, ale kvuli manželovi se to nedá. Dne 11.10.2015 oznámil můj muž synovi, že má 14 dní na nalezení nového bydlení a že mu ruší trvalý pobyt a jestliže to neudělá nahlásí to policii a vystěhuje ho s nima. Podotýkám, že syn je slušně vychován a že když došlo k hádce vždy to bylo ze strany manžela a i přesto že se manžel snažil i syna vyprovokovat k fyzickému útoku syn to vždy ustál. Je ale pravda, že když si muž bral do úst nás nebo synovu přítelkyni občas mu také nelichotivě odpověděl. Ale to byste museli slyšet a vidět mého muže. Má na to manžel právo? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Váš syn není synem Vašeho manžela a že pravděpodobně nemá s manželem uzavřenou nájemní smlouvu, nemá k manželovu domu žádné užívací právo. Skutečnost, že má v domě trvalé bydliště, neznamená užívací právo k domu, tedy právo v něm bydlet. To, že Váš manžel nechává Vašeho syna ve svém domě bydlet, není jeho povinnost, nýbrž výraz jeho dobré vůle. Váš manžel tedy bohužel opravdu může po Vašem synovi žádat, aby se odstěhoval. Pokud tak Váš syn nebude chtít učinit dobrovolně, může Váš manžel podat k soudu tzv. žalobu na vyklizení nemovitosti a následně nechat Vašeho syna vystěhovat. Doporučuji tedy pokusit se s manželem dohodnout alespoň na delší lhůtě, během které by si Váš syn mohl najít jiné bydlení.
Co se týče zrušení trvalého pobytu, zde bude muset Váš manžel prokázat, že synovi zaniklo užívací právo k bytu (což bude jednoduché, protože Vašemu synovi užívací právo k bytu fakticky nikdy nevzniklo) a také to, že Váš syn manželův dům neužívá, tedy že zde fyzicky nebydlí. Druhou podmínku tedy bude moci Váš manžel prokázat až poté, co se Váš syn z domu odstěhuje. Váš manžel tedy bude muset nejprve dosáhnout odstěhování Vašeho syna z domu a až poté bude moci dosáhnout i zrušení jeho trvalého pobytu ve svém domě.

_

- Jak odstoupit z funkce statutárního orgánu - informace, postup podle zákona o obchodních korporacích
- Jak odstoupit z funkce obchodní korporace - informace, postup podle zákona o obchodních korporacích
- Návrh na výmaz jednatele obchodní korporace z obchodního rejstříku - informace
- Může podat návrh na výmaz z obchodního rejstříku jednatel společnosti (obchodní korporace)?

21.10.2015 jsem s hrůzou zjistila, že dospělá dcera, která s námi bydlí ve společné domácnosti se stala tento měsíc jednatelkou a statutárním orgánem společnosti s vkladem 200.000 Kč (dosavadní jednatel byl vymazán). Nemá žádné zkušenosti ani ponětí co to znamená, jen byla zaslepena sliby lukrativní nabídky. Prosím o radu, jak se vyvázat z tohoto vztahu a ukončit veškeré závazky. Vypadá to tak, že byla do toho namočena jako obětní beránek nebo bílý kůň, který bude ručit za manipulace a úkony ostatních. Prosím o radu, jak postupovat. Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Podle § 59 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích platí, že člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.
Z výše uvedeného vyplývá, že dcera může z funkce jednatelky odstoupit písemným prohlášením, které doručí orgánu, který ji zvolil, kterým bude pravděpodobně valná hromada, případně jediný společník (oznámení je nutné doručit společnosti). Uplynutím jednoho měsíce funkce skončí.
Výše uvedené však platí jen tehdy, pokud není ve smlouvě o výkonu funkce nebo ve společenské smlouvě ujednáno jinak.
Poté bude nutné vymazat Vaši dceru z obchodního rejstříku. Tento návrh rejstříkovému soudu musí podat nejprve sama společnost. Nesplní-li společnost povinnost podat návrh na vymazání Vaší dcery jako statutárního orgánu do 15 dnů ode dne, kdy její funkce skončila, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.
Z výše uvedeného plyne, že pokud tak neučiní společnost, může podat návrh na změnu zápisu v osobě jednatele kdokoliv, tedy i Vaše dcera. Návrh by měla doloži písemností, jíž odstoupila z výkonu funkce.
S odpovědnostní statutárních orgánů si není radno zahrávat, tudíž Vám doporučuji, abyste s Vašim problémem navštívila advokáta, který Vám pomůže výše uvedené uskutečnit a mohl by též zhodnotit rizika, která by mohla Vaší dceru potkat v případě, že by do funkce byla skutečně dosazena jako "obětní beránek". Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused nechce pustit na svůj pozemek souseda - oprava fasády
- Soused nechce pustit na svůj pozemek souseda - oprava štítové stěny
- Oprava fasády, stěny na sousedním pozemku - jak donutit souseda aby pustil majitele domu a ten mohl stěnu na hranici pozemků opravit?
- Stěna je hranicí pozemku - jak se dostat na sousední pozemek a opravit fasádu, štítovou zeď?
- Jak opravit fasádu, štítovou zeď pokud soused neumožňuje vstup na svůj pozemek?

Jak donutit souseda, abych mohl opravit fasádu, okap, střechu, které jsou přístupné pouze ze sousedova dvora. Soused se mi stále pod malichernými zámiňkami snaží zabránit k přístupu k mé nemovitosti. Stěna mého výminku tvoří hranici a je, jak jsem již poznamenal, hranicí mezi našimi nemovitostmi.
Prosím tedy o radu jak postupovat. Obrátit se na komisi veřejného pořádku, advokátní kancelář, soud? Na jaké zákony se odvolat (občanský zákoník, stavební zákon atd.)? Děkuji předem za pomoc. Vladislav

ODPOVĚĎ:
Vstupu na sousedův pozemek (za účelem opravy Vašeho domu) se můžete domáhat jak s odvoláním na občanský zákoník, tak s odvoláním na stavební zákon.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu (která může být např. finanční) snášel, co je pro tyto práce potřebné. Této žádosti však nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací (tato výjimka však nemůže být samozřejmě využita v případě, kdy Vám soused brání ve vstupu na svůj pozemek bez sdělení objektivně rozumného důvodu).
Obdobným způsobem je v § 1023 občanského zákoníku vyřešeno i případné užívání prostoru nad sousedovým pozemkem (např. dočasnou montáží lešení apod.).
Povinnost ke zpřístupnění pozemku pak může být Vašemu sousedovi také nařízena stavebním úřadem, který může uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami (tedy Vámi a Vaším sousedem) nedošlo k dohodě, a to pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení. Ten, v jehož prospěch byla povinnost sousedovi uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu (§ 141 stavebního zákona).
Není-li tedy dohoda se sousedem možná, doporučuji Vám navštívit místně příslušný stavební úřad a s odvoláním na § 141 stavebního zákona se zde domáhat toho, aby bylo zpřístupnění pozemku Vašemu sousedovi nařízeno. Stavebním úřadem by Vám mělo být zároveň sděleno, za jakých podmínek bude takové rozhodnutí vydáno (tzn. jaké požadavky budete muset splnit, resp. jaké doklady budete muset stavebnímu úřadu předložit).
Vstupu na sousedův pozemek se můžete domáhat rovněž soudní cestou, tzn. že byste se musel obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou, v níž byste se domáhal zpřístupnění sousedova pozemku dle § 1022 občanského zákoníku. Pro přípravu žaloby a zastupování v rámci soudního řízení je vhodné se nechat zastoupit advokátem: www.advokatikomora.cz
Soudní řízení však může být poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek je vždy do určité míry nejistý. V první řadě Vám proto doporučuji obrátit se na stavební úřad, nebude-li stavební úřad ochoten sousedovi zpřístupnění jeho pozemku nařídit, nezbude Vám, než podat na souseda žalobu k soudu.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Vadný díl zboží, prodávající argumentuje že si zboží poškodil zákazník - jak se bránit?
- Neuznání reklamace - prodávající tvrdí že zboží poškodil zákazník, jak postupovat?

22.8.2015 jsme koupili nový dětský plastový domeček. Inzerát jsme našli na internetu, komunikace s prodejcem (o zboží, o jeho odběru…) probíhala po telefonu. S prodejcem jsme se dohodli, že si pro zboží osobně dojedeme, krabici se zbožím jsme na místě naložili do auta, ale jelikož byla rozměrná a auto bychom nezavřeli, museli jsme jí opět vyndat a zboží (několik platových částí domečku) z krabice přendat do auta bez obalu (krabice). Nakládáním do auta byla krabice na boku částečně natržena. Zboží jsme přeložili za pomoci prodejce do auta a odjeli domů. Při vykládání z auta jsme zjistili, že je jedna část plastového domečku prasklá a chybí kousek plastu. Prodejci jsme ihned po zjištění volali a informovali ho o této skutečnosti. Odmítl jakoukoliv odpovědnost a argumentoval tím, že jsme si zboží měli při přebírání řádně překontrolovat. Od té doby jsme si s ním vyměnili spoustu e-mailů, ve kterých stále odpovědnost za vadu odmítá a tvrdí, že jsme zboží poškodili při nakládání do auta a že jsme si ho měli překontrolovat před odvozem. Je v právu prodejce nebo my? Jak postupovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila v 6 měsících od převzetí zboží, má se za to, že existovala již při převzetí zboží. Existence této zákonné doměnky má za následek, že je to právě prodávající, kdo musí prokázat, že za vadu neodpovídá (např. že ji způsobil kupující). Nestačí přitom pouhé tvrzení.
Pokud by se celá záležitost řešila soudní cestou, prodávající by jen těžko prokazoval, že jste zboží poškodili Vy.
Ve Vašem případě máte zřejmě právo na dodání nové věci, příp. součásti věci, odstranění vady opravou nebo slevu z kupní ceny.
Nyní bych opětovně reklamoval vadu a pokud Vám prodávající neprokáže, že za vadu odpovídáte Vy, pak můžete od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení kupní ceny.
Pokud Vám prodávající nevyhoví, musíte se svých práv domáhat soudní cestou. Za tímto účelem můžete kontaktovat advokáta, který Vám pomůže s uplaněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz Advokát bude prodávajícího jistě konraktovat a samotná výzva sepsaná pod hlavičkou advokátní kanceláře může mít na prodávajícího velký vliv.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Revizní zpráva při rekonstrukci bytového jádra - může ho bytové družstvo požadovat?
- Bytové družstvo chce revizní zprávy přípojek při rekonstrukci bytového jádra - může to vyžadovat?

Bytové družstvo vlastní klasický panelový dům. Členové družstva nájemci si mohou ve „svých“ bytech provádět rekonstrukci bytového jádra, kterou povoluje na základě projektu představenstvo. Družstvo po ukončení rekonstrukce požaduje revizní zprávy o provedené elektroinstalaci a rozvodu plynu jako doklad o správnosti a bezpečnosti provedených prací. Podle čeho lze tyto revizní zprávy požadovat? Někdy ale nájemce nechá v rámci rekonstrukce zcela odpojit plyn a plynoměr vrátí firmě, která bytovou přípojku „zaslepí“. Může i v tomto případě družstvo požadovat revizní zprávu o bezpečném odpojení plynu? A na základě čeho? Někteří členové takový doklad odmítají odevzdat. Děkuji, s pozdravem Oldřich Kříž.

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že vlastníkem bytového domu je bytové družstvo a jeho členové užívají jednotlivé byty jako jeho nájemci. Přestože vztah družstevníka a bytového družstva není typickým vztahem pronajímatele a nájemce, nýbrž je modifikován právě skutečností, že družstevník-nájemce je zároveň členem bytového družstva-pronajímatele, jsou na tento právní vztah aplikovatelná ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku).
Jakoukoli stavební úpravou bytu dochází ke stavebnímu zásahu do vlastnictví bytového družstva. Z tohoto důvodu je samozřejmé, že k jakékoli stavební úpravě je vyžadován souhlas bytového družstva (reprezentovaného jeho představenstvem), jak ostatně vyplývá z § 2263/1 občanského zákoníku.
Oprávněný je v tomto kontextu i požadavek bytového družstva na předání revizních zpráv o provedené elektroinstalaci, rozvodu plynu či jeho bezpečného odpojení. V první řadě lze vycházet z § 2257/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel (bytové družstvo) po dobu nájmu povinen udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Tato povinnost zahrnuje jak povinnost zajišťovat dobrý uživatelský stav domu a bytu po faktické stránce, tak povinnost dodržovat při této činnosti i platné (zejména stavební) právní předpisy.
Dle § 125/1 stavebního zákona je vlastník stavby (tedy bytové družstvo) povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pro dodržení této veřejnoprávní povinnosti (která přímo navazuje na soukromoprávní povinnost bytového družstva udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání) je nezbytné, aby jednotliví nájemci odevzdali bytovému družstvu příslušné revizní zprávy (stejně jako další dokumentaci provedených stavebních úprav). Na tomto místě nutno zopakovat, že vlastníkem bytového domu (a tudíž i všech bytů) je bytové družstvo, veškerou související stavebně-technickou dokumentaci tudíž musí shromažďovat právě ono.
Dalším důvodem pro odevzdávání příslušné dokumentace bytovému družstvu je skutečnost, že při šetření škodné události je prokázání řádně provedených revizí pojišťovnami běžně vyžadováno. Je-li tedy bytový dům pojištěn, je žádoucí, aby mělo bytové družstvo k dispozici veškerou dokumentaci provedených revizí v tomto domě.
Vznikají-li v rámci bytového družstva ohledně předávání revizních zpráv neshody, lze bytovému družstvu doporučit zakotvit tuto povinnost do svých stanov (je-li ještě možné získat v rámci bytového družstva pro tento krok potřebnou většinu). Zakotvení této povinnosti ve stanovách bytového družstva však samozřejmě není nezbytné, neboť povinnost družstevníků-nájemců odevzdat bytovému družstvu příslušné revizní zprávy lze dovodit i z platné právní úpravy (jak uvedeno výše).

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Napadení výpovědi v práci z důvodu těhotenství - informace, postup
- Odmítnutí výpovědi v práci z důvodu těhotenství - informace, postup
- Neplatná výpověď v těhotenství - jak oznámit těhotenství zaměstnavateli (zaměstnankyně nevěděla o tom, že je těhotná)
- Těhotenství a výpověď z práce - jak oznámit zaměstnavateli těhotenství a napadnout výpověď?

Byla mi uznána nemoc z povolání. Od 4-8/2015 jsem byla doma na překážce ze strany zaměstnavatele. K 1.9.20215 jsem dostala výpověď dle §52 d, s dvouměsíční výpovědní lhůtou. 10.10.2015 jsem zjistila, že jsem v 5tt. Co bude následovat, když zaměstnavateli oznámím těhotenství? A jak to písemně podat zaměstnavateli? Děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Dle Vašich informací jste tedy dne 1.9.2015 nebyla ještě těhotná, těhotenství nastalo později. Těhotenství zaměstnankyně je ochrannou dobu dle § 53 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění v tom smyslu, že se v ochranné době nemůže až na urč. výjimky dát zaměstnankyni výpověď. Pokud byla výpověď zaměstnankyni dána před počátkem ochranné doby (těhotenství) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době (tedy v těhotenství), pak se ochranná doba do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec zaměstnavateli oznámí, že na prodloužení netrvá).
Ve Vašem případě byste tedy měla zaměstnavateli písemně oznámit, že jste těhotná a od kdy (nejlépe podloženo lékařským potvrzením). Další kroky činit nemusíte, pokud tedy netrváte na skončení pracovního poměru klasickým uplynutím výpovědní doby. Váš pracovní poměr by měl nadále trvat po dobu těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené.

_

FINANCE-DANĚ
- Dar od macechy (manželky otce) a daň, zdanění
- Zdanění daru od macechy (manželky otce)

Můj otec a jeho manželka (není to moje matka - otec je znovu ženatý) vlastní garáž v rámci společného jmění manželů, a chtějí mi ji darovat. Pokud uzavřeme darovací smlouvu a když pak pujdu po zápisu do katastru nemovitostí podat daňové přiznání na finanční úřad, budu muset za přijetí tohoto daru platit daň z příjmu nebo půjde v tomto případě o bezúplatný převod nemovitosti osvobozený od daně z příjmu? Podle mne se na to vztahuje § 10 odst. 3 písm. d) zákona o dani z příjmu, a je tím pádem to osvobozené od daně, ale nejsem si jistý, na FÚ mi nedali jednoznačné informace, proto se obracím na Vás. A může s tímto darováním vzniknout nějaký jiný problém?
Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, rozhodně to bude dar osvobozený od daně z příjmů. Jde o dar od rodiče (příbuzný v řadě přímé) a manželky rodiče §10, odst. 3, písm. c bod 1 zákona o daních z příjmů.
Darovací smlouvu předložíte na katastr, aby zapsali změnu vlastníka. Vy budete nově podávat přiznání (do 31.1.2016) a vznikne vám povinnost uhradit daň z nemovitých věcí (splatná do 31.5.2016). Rodiče oznámí (opět do 31.1.2016), že již nemovitou věc nevlastní a daň z nemovitých věcí budou mít od roku 2016 menší.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za úraz při poskytování služby podnikatelem - vymáhání náhrady škody
- Vymáhání náhrady škody za úraz, poškození zdraví od podnikatele (masážní salon)

20.7. jsem si zakoupila na Slevomatu voucher na masáž do salonu Royal Jasmine spa, jednalo se o thajskou masáž, při které masérka používala i lávová kameny. Bohužel mi upustila lávový kámen za krk a tem ni způsobil popáleninu druhého stupně. Celou situaci řeším se salonem již cca 3 měsíce a ne a ne se hnout dále. Případ předali pojišťovně, ale paní z pojišťovny stále čeká na doložení účtu za službu a vyjádření salonu. Salon se mnou přestal komunikovat a kontakt na nikoho nadřízeného nemám, mají zákaz ho dávat. Já chci po salonu náhradu za drahé mastičky a odškodnění v celkové částce 3990 Kč. Lékařskou zprávu jsem do salonu samozřejmě poslala. Můžete mi prosím poradit, jak mám postupovat dále?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji zjistit, kdo je majitelem, resp. provozovatelem předmětného masážního salonu. Nepodaří-li se Vám získat tuto informaci z webových stránek tohoto salonu, můžete se pokusit získat na jeho webových stránkách alespoň IČ tohoto salonu. S využitím IČ pak můžete nahlédnout do obchodního rejstříku: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
nebo živnostenského rejstříku: http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND
kde by měl být provozovatel masážního salonu zaregistrován.
Není-li masážní salon, resp. jeho provozovatel, ochoten s Vámi nadále komunikovat, nezbývá Vám, než učinit první právní krok, kterým je zaslání tzv. předžalobní výzvy.

Předžalobní výzva je ve své podstatě prostým „výhružným“ dopisem, v němž je zapotřebí:
- řádně identifikovat odesílatele a adresáta,
- označit dopis jako „Předžalobní výzva“ či „Předžalobní upomínka“ či jiným podobným způsobem,
- stručně popsat skutkový stav (tzn. kdy, kde a za jakých okolností došlo k poškození Vašeho zdraví, jakým způsobem jste poškození zdraví léčila, zejména je zapotřebí vyčíslit a doložit náklady, které jste musela v souvislosti s léčením vynaložit),
- stručně zrekapitulovat dosavadní korespondenci, resp. jednání o odčinění újmy na zdraví,
- zdůraznit, že z Vaší strany bylo učiněno vše pro řádné a rychlé vyřízení této záležitosti, zatímco ze strany masážního salonu komunikace vázne a lze se tak důvodně domnívat, že masážní salon není k odčinění újmy na zdraví ochoten,
- uvést, jakým způsobem má být újma na Vašem zdraví odčiněna (např. poskytnutím finanční částky, kterou zároveň vyčíslíte),
- stanovit masážnímu salonu přiměřenou lhůtu k poskytnutí požadované finanční částky (cca 3 týdny by měly postačovat),
- uvést číslo bankovního účtu, na který Vám má být požadovaná finanční částka zaslána,
- zejména pak uvést, že v případě neposkytnutí finanční částky ve Vámi stanovené lhůtě se budete odčinění újmy na Vašem zdraví domáhat soudní cestou, kterážto varianta přinese masážnímu salonu zvýšení výdajů v podobě povinnosti zaplatit Vám kromě žalované jistiny také náklady soudního řízení (na tomto místě rovněž uveďte, že tato výzva je předžalobní výzvou ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , Občanského soudního řádu, v platném znění),
- nezbytná je samozřejmě datace a podpis.

Jeden podepsaný stejnopis předžalobní výzvy si ponechte, druhý zašlete provozovateli masážního salonu prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Předžalobní výzvu můžete sepsat a odeslat sama, nebo se při tomto právním kroku můžete nechat zastoupit advokátem: www.advokatikomora.cz
Výhodou advokátního zastoupení je profesionální zpracování předžalobní výzvy a v neposlední řadě také dojem, jaký vzbudí předžalobní výzva sepsaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře (s připojenou plnou mocí mezi Vámi a advokátem).
Nevýhodou advokátního zastoupení je fakt, že za přípravu předžalobní výzvy bude samozřejmě nutné uhradit advokátovi odměnu (stanovenou buď dle právního předpisu, kterým je advokátní tarif, nebo stanovenou dle dohody s advokátem). Bude-li Vám provozovatelem masážního salonu, popř. jeho pojišťovnou, požadovaná finanční částka na základě předžalobní výzvy vyplacena, nemusí být do této částky zahrnuta také odměna advokáta. V předžalobních výzvách připravovaných advokáty sice bývají jejich odměny běžně započítány, k náhradě tohoto nákladu mimosoudního vymáhání dluhů však není masážní salon, resp. jeho pojišťovna povinna. Není proto vyloučeno, že od vyplacené finanční částky byste následně musela odečíst odměnu advokáta (kterou byste advokátovi vyplatila ze svého). Může se však samozřejmě také stát, že Vám bude finanční částka vyplacena včetně započtené odměny advokáta.
Neposkytne-li Vám provozovatel masážního salonu požadovanou finanční částku ve Vámi stanovené lhůtě, nezbude Vám, než se obrátit na místně příslušný okresní soud (dle sídla masážního salonu) s žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu. Pro přípravu žaloby, resp. návrhu na vydání platebního rozkazu Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení.
V případě, že budete v soudním řízení úspěšná (což lze předpokládat), budou vám soudem (kromě Vámi požadované finanční částky) přisouzeny i tzv. náklady řízení (tzn. soudní poplatek a odměna advokáta, včetně odměny za přípravu předžalobní výzvy, pokud byla advokátem sepsána), které Vám bude povinen nahradit žalovaný (provozovatel masážního salonu).