Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 65 (červen 2016)
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
- Zveřejněno: 15. červen 2016
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
- Odškodnění za úraz při úklidu městského pozemku před sídlem zaměstnavatele vrátným - kdo odškodní za úraz?
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu na městském pozemku (úklidu na příkaz zaměstnavatele)
pracuji jako důchodce ve funkci vrátného. Zaměstnavatel po mně požaduje úklid chodníku okolo budovy firmy. Chodník je majetkem města. Kdo mně v případě úrazu odškodní? Město se mnou nemá smlouvu na úklid chodníků. Pojišťovna může odmítnout odškodnění s odůvodněním že jsem na tu práci nemněl oprávnění. Jak se zachová zamněstnavatel to nevím. Musím tuto práci vykonávat bez písemného nařízení zamněstnavatele?
Úklid je povinnost vrátného, která není daná pracovní smlouvou. Děkuji, František
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem je druh Vámi vykonávané práce vymezen v pracovní smlouvě, tzn. zda je zde jako druh sjednané práce uvedeno pouze „vrátný“, nebo zda je zde náplň Vámi vykonávané práce rozvedena podrobněji (nutno podotknout, že oba způsoby vymezení druhu práce jsou z pracovně právního hlediska v pořádku).
V obecné rovině dle § 38/1 zákoníku práce platí, že od vzniku pracovního poměru je:
- zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy i v mezích sjednaného druhu práce), platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
- zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Jednou ze základních povinností každého zaměstnance je mimo jiné plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy (§ 301 písm. a) zákoníku práce).
Co se týče odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na straně jeho zaměstnance, je nezbytné poukázat na § 265/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Je-li škoda na straně zaměstnance představována pracovním úrazem, je aplikovatelný rovněž § 366/1 zákoníku práce, dle něhož odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
V zásadě tedy platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za tu škodu, kterou zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojem „plnění pracovních úkolů“ je vymezen v § 273 zákoníku práce, dle něhož se tímto souslovím rozumí:
- výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
- jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
- činnost, která je předmětem pracovní cesty,
- činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP nebo ostatních zaměstnanců,
- činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
- dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Není tedy rozhodné, zda zaměstnanec utrpí škodu (např. v podobě pracovního úrazu) v místě výkonu práce (jak je sjednáno v pracovní smlouvě), nýbrž je podstatné, zda se tak stane při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.
Dostanete-li proto od svého zaměstnavatele pokyn (který může být samozřejmě i ústní) k úklidu sněhu na chodníku v blízkosti sídla zaměstnavatele (kterážto práce, dle mého názoru, spadá do pracovní náplně vrátného), bude pro případ Vašeho pracovního úrazu nerozhodné, že předmětný chodník se nachází na městském pozemku (bude naopak důležité, že jste úklidem chodníku plnil zadaný pracovní úkol). V takovém případě by tedy Váš zaměstnavatel za vzniklou škodu odpovídal, přičemž jeho pojišťovna by byla povinna Vám vzniklou škodu nahradit.
Zároveň je vhodné podotknout, že odklízením sněhu z městského chodníku neporušíte žádný právní předpis (samozřejmě za předpokladu, že tento chodník se nachází na veřejně přístupném místě).
Odpovědnost zaměstnavatele za vzniklou škodu (na straně zaměstnance) může být poměrně omezena, pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil i poškozený zaměstnanec sám, v tomto případě by se tedy jednalo o odpovědnost částečnou (§ 270 zákoníku práce). Odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu se může zaměstnavatel částečně či zcela zbavit pouze z některého z důvodů, uvedených v § 367 zákoníku práce.
_
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna viníka dopravní nehody neuhradila škodu, opravu automobilu - jak postupovat?
- Pojišťovna viníka dopravní nehody neplní - jak má postupovat poškozený?
03/2014 jsem mel autonehodu. Policie určila viníkem druhého řidiče. Ten nesouhlasil. Pojišťovna žádala o fakturu, tak jsem dal auto 07/2014 do servisu. Okresní úřad řešil situaci do 1.11.2014 pojišťovna nic neuhradila. Je 9.2.2015 a stále nemám auto protože servis mi ho nevydá.
Viníkem byl určen druhý řidič. Policie nehodu podstoupila okresnímu úřadu, protože s tímto rozhodnutím nesouhlasil.
U okr. úřadu se dvakrát odvolal. I okresní úřad ho uznal vinným a právní moc proto nabyla až koncem října 2014. Okresní úřad zaslal rozhodnutí 2.11.2014 pojišťovně a ta nic neuhradila a to jsem urgoval telefonicky 7x. Auto mám v servisu od 31.7.2014 do dnes (28.06.2016), čeká na krycí dopis.
Škoda má být hrazena z jeho povinného ručení, druhého řidiče jsem viděl pouze jednou a to u okresního úřadu (byl jsem jako svědek).
Od doručení rozhodnutí okresního úřadu pojišťovně uplynulo víc jak 3 měsíce které má určené zákonem. Děkuji Oldřich
ODPOVĚĎ:
Je-li rozhodnutí příslušné přestupkové komise již pravomocné, doporučuji Vám v první řadě ověřit, z jakého důvodu není pojišťovna viníka dopravní nehody ochotna plnit z jeho povinného ručení. Zjistíte-li tímto způsobem, že pojišťovna se pouze vyhýbá splnění své smluvní povinnosti, můžete se na viníka dopravní nehody i jeho pojišťovnu obrátit s předžalobní výzvou (§ 142a Občanského soudního řádu), v níž budete požadovat nahrazení Vám způsobené škody (v podobě proplacení vystavené faktury za servisní práce), a to v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte. Pro přípravu předžalobní výzvy (popř. pro podniknutí dalších právních kroků) Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
Nebudou-li viník dopravní nehody ani jeho pojišťovna ochotni vzniklou škodu na základě předžalobní výzvy uhradit, nezbude Vám, než podat k soudu žalobu.
Fakturu za servisní práce můžete samozřejmě uhradit také ze svého, přičemž po viníkovi dopravní nehody či jeho pojišťovně se budete následně domáhat náhrady takto vynaložených nákladů.
_
OBCHOD-DLUHY
- Darování domu před požádáním o osobní bankrot - má to vliv na schválení?
- Schválí soud osobní bankrot pokud dlužník daroval podíl nemovitosti před bankrotem osobě blízké?
- Vliv darování nemovitosti před osobním bankrotem v době před schválením insolvence
- Darování bytu, domu, nemovitosti - vliv na schválení insolvence, osobního bankrotu
- Darování bytu, domu, nemovitosti - vliv na schválení oddlužení
Chtěla bych požádat o osobní bankrot, nežli to udelám, chci se informovat na prodej části mého domu. Dlužila jsem bratrovi na směnce vysokou částku odpovídající hodnoty části domu v mém majetku. Jelikož jsem peníze neměla, darovala jsem mu svou část. Může soud napadnout darování, ač ho mam podloženo dlužnou směnkou? Četla jsem, že je darování 3 roky napadnutelné a nevím, zda to nevypadá, jako podvod. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
Váš bratr byl jedním z Vašich věřitelů, který, kdyby se přihlásil do případného insolvenčního řízení, dostane, po případném zpeněžení majetkové podstaty, patrně jen poměrnou část své pohledávky. Tímto úkonem, kdy jste mu patrně splatila celý Váš dluh vůči němu, byl oproti ostatním věřitelům značně zvýhodněn. Nejedná se tedy o podvod, ale o tzv. zvýhodňující právní úkon. Tento definuje ust. § 241 odst. 1 insolvenčního zákona, který říká: „Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. “, což je zřejmě přesně Váš případ. Proti takovému úkonu je samozřejmě možné se bránit, a to podle § 241 odst. 4 insolvenčního zákona, který stanoví: „Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. “. Jelikož je Váš bratr pro Vás osobou blízkou, lze skutečně takový úkon napadnout i tři roky zpětně před zahájením insolvenčního řízení. Odporovat takovému úkonu však může pouze insolvenční správce dle ust. § 239 insolvenčního zákona.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost spolku za škodu - kdo platí škodu?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Odpovědnost spolku za přestupek - kdo platí pokutu?
Dle nového občanského zákoníku NOZ s účinností 1.1.2014 jsou ze spolků právní subjekty. Kdo a jak popř. čím ručí za případné pochybení? Příklad: hasičský spolek bude pořádat zabíjačku a dostane pokutu, kterou nebude schopen zaplatit. Nebo způsobí třeba škodu soukromému subjektu.
Přejde zodpovědnost na výbor spolku? Kdo to bude muset zaplatit? Zruší se spolek? Děkuji, Ondřej
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Odpovědnost spolku za vlastní dluhy:
Neboť spolek je právnickou osobou (§ 20/1 občanského zákoníku), a to právnickou osobou korporativní povahy, odpovídá za své dluhy sám, a to celým svým majetkem.
Jednotliví členové spolku za jeho dluhy neodpovídají, přičemž za řádné splnění těchto dluhů ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku). Opak může být samozřejmě mezi členy spolku a spolkem založen smluvně.
Pokud by majetek spolku nepostačoval ke krytí jeho dluhů, je např. možné, aby členové spolku odhlasovali zvýšení členských příspěvků, čímž dojde k zvětšení majetku spolku a jeho uschopnění plnit vlastní dluhy.
Neschopnost spolku hradit řádně své dluhy může samozřejmě vést k zahájení exekučního řízení či insolvenčního řízení (v případě předluženosti spolku).
2/ Odpovědnost některých členů spolku za jimi způsobenou škodu:
Dle § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (§ 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Pouze pro doplnění shora uvedeného připomínám, že spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil. Dle § 159/3 občanského zákoníku dále platí, že pokud člen voleného orgánu spolku způsobí spolku porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře škodu, přičemž tuto škodu spolku nenahradí a z tohoto důvodu nebude spolek schopen splnit některý ze svých dluhů, stane se dotyčný člen voleného orgánu ručitelem za dluh spolku (vůči věřiteli spolku), a to v rozsahu, v jakém nenahradil spolku jím způsobenou škodu (vše za předpokladu, že věřitel se nebude z tohoto důvodu moci po spolku domáhat splnění jeho dluhu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že:
- statutární orgán spolku je povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, je-li spolek ve stavu úpadku (§ 3 insolvenčního zákona),
- pokud statutární orgán spolku nesplní oznamovací povinnost dle předchozí odrážky, odpovídá věřitelům za škodu, která jim tím vznikla, ledaže prokáže, že škodu nezavinil (§ 98 a násl. insolvenčního zákona).
3/ Zrušení spolku:
V obecné rovině (dle § 168/1 občanského zákoníku) platí, že právnická osoba (tedy i spolek) se zrušuje právním jednáním (např. dohodou členů spolku), uplynutím doby (na kterou byl spolek zřízen), rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Dle § 268/1 občanského zákoníku zruší soud spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn:
a/ vyvíjí činnost zakázanou v § 145 občanského zákoníku,
b/ vyvíjí činnost v rozporu s § 217 občanského zákoníku,
c/ nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo
d/ brání členům ze spolku vystoupit.
Dle § 172/1 občanského zákoníku pak soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu (tedy i spolek) a nařídí její likvidaci, jestliže:
a/ vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
b/ již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
c/ nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo
d/ tak stanoví zákon.
Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Neschopnost spolku hradit své dluhy není sama o sobě důvodem pro soudní zrušení takového spolku.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Jak získat zpět peníze, investice do rekonstrukce družstevního bytu partnera, partnerky při rozchodu
Po 14 letech společného soužití se s přítelem rozcházíme. Máme 1 dítě (7 let). 10/2013 proběhla rekonstrukce družstevního bytu (byt je psaný na něj - přepsán 11/2001). Půjčka je psaná na mě 300.000,- Kč. Rok půjčku platil on a nyní mi chce dát 120.000,- Kč i když mu tam vše zůstane a já si mám prý vzít věci, které jsou už staré a počítá jejich původní hodnotu. Na některé věci mám doklady, že jsem to platila já nebo moji rodiče. Právnička mu řekla, že vše by mělo jít na půl. Jak je to tedy s bytem? Může to takhle vyřešit?
Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že nejste sezdaní a také, že členem bytového družstva je pouze Váš přítel, pokud jsem to dobře pochopila, tak práva k družstevnímu bytu nemáte žádná. Máte právo "jen" na to, co jste během soužití prokazatelně vynaložila na zhodnocení tohoto bytu. Kupříkladu peníze použité na rekonstrukci. V případě movitých věcí platí, že pokud jste je pořizovali společně, má každý právo na polovinu hodnoty věci, pokud věc nejde rozdělit tak na přiměřenou kompenzaci za tuto věc. Při stanovení hodnoty věci se rovněž přihlédne k jejímu staří a opotřebení.
_
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Darování polovinu družstevního bytu manželce, manželovi - postup, návod
- Jak darovat polovinu členských práv bytového družstva manželovi, manželce - informace, postup, návod
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování družstevního bytu bez pomoci notáře - informace
Chtěl bych do SJM vložit můj podíl v družstvu, tedy převést na manželku půlku podílu. Jaké jsou možnosti? Vedení družstva doporučuje notářský zápis, to však nejsou zrovna malé peníze, je i jiná možnost?
Děkuji, Tomáš
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že pakliže nejste nájemcem nejméně dvou družstevních bytů, rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu není možné. Pokud jste Vy výlučným majitelem družstevního podílu, má rovněž Vaše manželka nájemní právo k družstevnímu bytu, které je odvozeno od Vašeho vlastnictví členského podílu, avšak členský podíl je nevzniká.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Positižené nezletilé dítě je vlastník automobilu a rodič provozovatel - co když matka nedostane SPZ kvůli absenci rozsudku opatrovnického soudu?
Můj těžce postižený 8letý syn dostane příspěvek na motorové vozidlo ve výši do 200tisíc, vozidlo bude muset být napsané na něj (on bude vlastník, já provozovatel). Co musí obsahovat kupní smlouva, co je potřeba, aby auto mohlo být na něj napsáno a já ho používala? Setkala jsem se se zkušeností rodičů, že nedostali SPZ dokud nedonesli rozhodnutí opatrovnického soudu. Kdyby bylo potřeba rozhodnutí soudu, stačí když o něj požádám já, když mám syna svěřeného do péče a otec s námi nežije?
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Náležitosti kupní smlouvy:
Kupní smlouva (§ 2079 a násl. občanského zákoníku), jejímž předmětem je motorové vozidlo, by měla v první řadě obsahovat řádnou identifikaci smluvních stran (prodávajícího a kupujícího, zde zastoupeného zákonným zástupcem), dále vymezení závazku prodávajícího odevzdat kupujícímu předmět koupě a umožnit mu nabýt k němu vlastnické právo, smlouva by měla dále obsahovat závazek kupujícího předmět koupě převzít a zaplatit prodávajícímu jeho cenu. Důležité je řádné vymezení předmětu koupě (uvedením značky a typu motorového vozidla, jeho výrobního čísla, resp. výrobních čísel jeho hlavních částí, uvedením roku výroby apod.). Ve smlouvě je dále vhodné sjednat konkrétní kupní cenu (včetně vymezení DPH), platební podmínky (splatnost faktury, možné splátky), sjednat práva kupujícího z vad předmětu koupě (pokud mají být oproti občanskému zákoníku sjednána odlišně), je samozřejmě možné sjednat i záruční dobu apod.
Jelikož bude předmětem koupě motorové vozidlo, doporučuji Vám v kupní smlouvě jednoznačně dohodnout, která ze smluvních stran zařídí přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel (tzn. dokdy tak učiní a jaké jí hrozí smluvní sankce za případné prodlení), vhodné je samozřejmě sjednat zároveň povinnost druhé smluvní strany poskytnout k úspěšnému přepisu motorového vozidla na nového vlastníka potřebnou součinnost.
2/ Přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel:
Pro úspěšný přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel Vám doporučuji telefonicky kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho odbor dopravy), který by Vám měl sdělit veškeré relevantní informace. Pro získání základního přehledu o obvyklém postupu Vás lze odkázat např. zde:
http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/116/123/
Je samozřejmě možné, aby byl v registru silničních vozidel Váš syn veden jako vlastník a Vy jako provozovatelka předmětného motorového vozidla.
3/ Souhlas opatrovnického soudu:
Dle § 898/1 občanského zákoníku platí, že k právnímu jednání (např. tedy k uzavření kupní smlouvy), které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Jelikož pak koupě motorového vozidla dítětem zpravidla nepředstavuje běžnou záležitost a cena motorového vozidla není zanedbatelnou majetkovou hodnotou, bude ve Vámi popsaném případě souhlas soudu zapotřebí (obecně též v § 461/1 občanského zákoníku).
K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
Pro získání souhlasu soudu oslovte okresní soud dle místa bydliště Vašeho syna (§ 4/2 a § 467/1 zákona o zvláštních řízeních soudních) s návrhem, v němž popíšete skutkový stav (přičemž Vámi tvrzené skutečnosti rovněž doložíte, zejména kopií rodného listu Vašeho syna, kopií rozhodnutí o přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla) a budete se domáhat vyslovení souhlasu s použitím příspěvku na zakoupení motorového vozidla. V případě nutnosti doplnění Vašich tvrzení či důkazů budete soudem vyrozuměna.
V zahájeném řízení bude Váš syn zastoupen opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
4/ Souhlas otce Vašeho syna:
Pro podání žádosti o přivolení soudu k nakládání se jměním Vašeho syna i pro uzavření kupní smlouvy není souhlas (či jakákoli jiná aktivita) ze strany otce Vašeho syna zapotřebí.
_
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ, RENTY
- Pracovní úraz a renta - kolik si může vydělat rentiér jako OSVČ po ukončení pracovního poměru?
2008 jsem utrpěl pracovní úraz, po neschopence převeden na méňe placenou práci, trvalé následky, kooperativa rentu posílá pravidelně. 31.12.2013 propuštěn z důvodu nadbytečnosti a od té doby jsem veden na ÚP jako uchazeč, renta chodí i nadále pravidelně. nyní bych chtěl pracovat sezoně (duben- listopad) jako OSVČ. vím, že rentu dostanu až po roce zpětně, po daňovém přiznání, jen se nemohu nikde dopídit, jak mě bude renta vypočtena (hrubý výdělek před úrazem 20000kč) Kdybych si tolik vydělal na fakturaci jako OSVČ, paušální výdaj je 60%, kolik bude činit renta? Můžete napsat nějaký modelový příklad?
Bude mě renta náležet i když na zimu budu nucen živnost přerušit a sám od sebe se přihlásit na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, kde jsem i nyní a rentu beru?
Mám nárok na rentu i když mě po čase ÚP z různých důvodů vyřadí z evidence a já bych si sám platil zdravotní pojištění a nikde nepracoval?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu). K výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží (§ 371/1 zákoníku práce).
Náhradu ztráty na výdělku lze proto vypočítat pomocí vzorce:
NŠ = PM - V
(kde NŠ je náhrada škody, PM je průměrný výdělek a V je výdělek poškozeného po skončení pracovní neschopnosti).
Ve Vašem případě bude aplikován rovněž § 371/3 zákoníku práce, dle něhož přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i tomu zaměstnanci (resp. bývalému zaměstnanci), který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Dle § 354 zákoníku práce je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
V souvislosti se shora uvedeným je nezbytné upozornit na výklad pojmu průměrný výdělek před vznikem škody. Tento průměrný výdělek totiž nemusí být vždy shodný s průměrným výdělkem zaměstnance před utrpěním pracovního úrazu. Tento stav je zapříčiněn skutečností, že průměrný výdělek je zpravidla zjišťován z průměrného výdělku předchozího kalendářního čtvrtletí (tedy toho čtvrtletí, které předchází výpočtu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti). Na výpočet průměrného výdělku v rozhodném období má pak vliv rovněž každoroční valorizace náhrad za ztrátu na výdělku, prováděná nařízením vlády zpravidla k 1. 1. každého kalendářního roku.
Užitečné informace ke správnému výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti můžete nalézt např. zde:
http://www.nahradaskodynazdravi.cz/nahrada-za-ztratu-na-vydelku-po-skonceni-pracovni-neschopnosti
http://pravniradce.ihned.cz/c1-15370730-odskodnovani-pracovnich-urazu-a-nemoci-z-povolani
http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/vyssi-nahrady-za-poskozene-zdravi.htm
Máte-li v úmyslu započít se samostatnou výdělečnou činností, je vhodné poukázat i na § 390/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že změní-li se podstatně poměry poškozeného (ať už poměry zdravotní či výdělkové), které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. V této souvislosti je proto nutné připomenout následující rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se problematice výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a podstatné změně poměrů věnují:
1/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 732/2003, v němž dospěl soud k závěru, že: "Přestal-li zaměstnanec konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu, protože pracovní poměr ukončil dohodou a soukromě podnikal, popřípadě pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nepracuje vůbec, je třeba „výdělek zaměstnance po pracovním úrazu“ stanovit podle průměrného výdělku vypočteného ke dni, v němž zaměstnanec přestal vykonávat práci rozhodnou pro určení jeho výdělku po pracovním úrazu."
2/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1735/2001, v němž dospěl soud k závěru, že: "Vykonává-li zaměstnanec po pracovním úrazu jako podnikatel soustavnou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, představují jeho příjmy z podnikání výdělek po pracovním úrazu; jejich výši je třeba určit podle průměrného výdělku stanoveného ke dni, v němž zaměstnanci vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tento průměrný výdělek se nezjišťuje podle pracovněprávních předpisů, ale podle jiných předpisů (např. podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.)."
3/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 786/98, v němž dospěl soud k závěru, že: "Dosáhne-li poškozený zaměstnanec po pracovním úrazu vyšší výdělek, než kolik činí jeho průměrný výdělek zjištěný ke dni, v němž přestal konat dosavadní práci z důvodů nesouvisejících s pracovním úrazem (popřípadě než kolik činí jeho průměrný výdělek, upravený podle nařízení vlády), jde o podstatnou změnu poměrů poškozeného." K obdobnému závěru pak dospěl Nejvyšší soud rovněž v rozhodnutí, vydaném pod sp. zn. 21 Cdo 2483/98, v němž konstatoval: "O podstatnou změnu poměrů jde i tehdy, jestliže výdělky poškozeného zaměstnance po pracovním úrazu přesahují pravidelně za delší období, tj. nikoliv ojediněle a výjimečně, jeho průměrný výdělek před vznikem škody. Důsledkem této změny je, že od okamžiku, kdy změna nastala, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z tohoto titulu zaměstnanci nadále nepřísluší."
Shora uvedené lze shrnout tak, že Vámi dosažený výdělek v rámci samostatné výdělečné činnosti bude pojišťovnou zohledněn při výpočtu průměrného výdělku za dané rozhodné období, po skončení Vaší samostatné výdělečné činnosti by Vám měla být náhrada za ztrátu na výdělku poskytována opět se zohledněním podpory v nezaměstnanosti. Ani Vaše případné vyřazení ze seznamu uchazečů o zaměstnání by nemělo mít na další vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku vliv.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zaručit dědění potomka v novém vztahu při daru nemovitosti potomkovi z prvního manželství
S přítelem, s kterým žiju ve společné domácnosti 19 let, mám 15letou dceru. Přítel daroval v roce 2012 synovi z prvního manželství byt v osobním vlastnictví, který zdědil po matce. Jak ošetřit situaci, přítel má ještě družstevní byt, u kterého už bude mít splacenou částku a myslím může převést do osobního vlastnictví a nějaké peníze na účtě, které našetřil za našeho soužití. Nevím, jestli lze darovaný byt nyní započítat do případného dědictví nebo napsat závěť? Myslím na naši dceru, aby byla zaopatřená. kdyby se něco přihodilo.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
obě děti Vašeho přítele jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že jim z pozůstalosti náleží tzv. povinný díl (§ 1642 občanského zákoníku).
Je-li nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele nezletilý, musí se mu (jako povinný díl) dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu; je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu (§ 1643/2 občanského zákoníku).
Zákonný dědický podíl dětí Vašeho přítele je pak stanoven v § 1635/1 občanského zákoníku. Nebude-li mít Váš přítel v okamžiku smrti manželku, budou jeho dvě děti dědit rovným dílem (každé tedy polovinu pozůstalosti). Povinný díl každého dítěte Vašeho přítele se tedy bude vypočítávat z poloviny pozůstalosti, t. j. bude-li dítě v okamžiku smrti Vašeho přítele nezletilé, bude jeho povinný díl činit tři čtvrtiny z poloviny pozůstalosti (tzn. tři osminy pozůstalosti) ; bude-li dítě naopak zletilé, bude jeho povinný díl činit čtvrtinu z poloviny pozůstalosti (tzn. jednu osminu pozůstalosti).
Na tomto místě je vhodné připomenout, že povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty pozůstalosti, tzn. po odečtení dluhů zůstavitele a závad, které na pozůstalosti vázly již v době zůstavitelovy smrti.
Rozhodne-li se Váš přítel sepsat závěť, je vhodné v první řadě poukázat na § 1492 občanského zákoníku, dle něhož nelze pořízením pro případ smrti (např. tedy závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice (který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.
Povinný díl tedy představuje pohledávku nepominutelného dědice vůči ostatním dědicům, tzn. že pokud by byl nepominutelný dědic např. závětí zkrácen na povinném dílu, nebude to znamenat (částečnou) neplatnost závěti, nýbrž nepominutelný dědic bude oprávněn se po ostatních dědicích domáhat vyrovnání své pohledávky na povinném dílu.
Co se týče započtení hodnoty bytu, který Váš přítel daroval svému synovi, je nezbytné vycházet z § 1659 občanského zákoníku, který stanoví, že při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto podle doby odevzdání (rozhodná je tedy hodnota darovaného bytu v roce 2012). V mimořádných případech může soud (v rámci dědického řízení) rozhodnout jinak.
Neboť v případě syna Vašeho přítele se jedná o započtení hodnoty darovaného bytu na jeho povinný díl, jsou rozhodnými § 1660 a § 1661 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením (toto ustanovení tedy umožňuje započíst vše, co se synu Vašeho přítele dostane v rámci dědického řízení, na případ darovaného bytu tedy není toto ustanovení aplikovatelné) ;
- na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu (chce-li proto Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna vždy, je zapotřebí, aby tak v závěti výslovně přikázal) ;
- potomku se započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek (na případ syna Vašeho přítele není aplikovatelné) ;
- při započtení se nepřihlíží k obvyklým darováním (darování bytu však v majetkových poměrech většiny obyvatelstva samozřejmě nepředstavuje darování obvyklé) ;
- na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání (pokud tedy Váš přítel daroval svému synovi byt „do života“ či jako příspěvek při započetí s podnikáním či nástupem do zaměstnání, bude se hodnota bytu na povinný díl započítávat bez časového omezení, tzn. aniž by tak musel Váš přítel výslovně v závěti přikázat) ;
- na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka.
Chce-li tedy Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna v každém případě (tzn. bez ohledu na případné uplynutí tříleté lhůty), je zapotřebí, aby tak Váš přítel výslovně (a písemně) přikázal. Neboť k úpravě rozdělení pozůstalosti nabízí občanský zákoník několik dalších nástrojů, doporučuji Vašemu příteli, aby případné sepsání závěti konzultoval s notářem:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
Váš přítel pak může samozřejmě darovat byt (po jeho převodu z družstevního vlastnictví do vlastnictví osobního) své dceři ještě za svého života.
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Rekonstrukce plynovodu na soukromém pozemku a nárok na odškodné, úplatu, odměnu za užívání pozemku
- Rekonstrukce plynovodu na pozemku bez věcného břemene, služebnosti a náhrada škody
Na pozemku nám vede plynovod, věcné břemeno není zapsáno v katastru, ale o plynovodu víme od doby, kdy jsme stavěli dům (2002). nyní po 13 letech nastala situace, kdy soukromá firma chce rekonstruovat plynovod. U nás na pozemku by se měli pohybovat cca 2 měsíce, zaberou nám zhruba 300m2 pozemku. Máme nárok požadovat za tento zábor úplatu, případně je nějaká obvyklá výše? Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Věcné břemeno:
Dle § 59/1 písm. e) energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele distribuční soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 59/2 energetického zákona).
Je pravdou, že pokud byl plynovod v předmětném pozemku zřízen před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé distribučních soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona). Pokud si nejste jistá, zda bylo k Vámi vlastněnému pozemku v minulosti (např. předchozím vlastníkem) zřízeno věcné břemeno, doporučuji Vám se s dotazem obrátit na příslušného provozovatele distribuční soustavy (který předmětný plynovod vlastní).
2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku:
Dle § 59/1 písm. d) - i) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
- v souladu se stavebním zákonem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
- vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
- při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu.
Dle § 59/3 energetického zákona pak platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu některého ze shora vyjmenovaných práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. V této souvislosti se proto můžete obrátit na provozovatele distribuční soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku, resp. můžete započít jednání o výši této náhrady již nyní (tzn. před faktickým omezením Vašeho vlastnického práva k pozemku).
Výše jednorázové náhrady pak může být určena znaleckým posudkem (nedohodnete-li se s provozovatelem distribuční soustavy jinak) :
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Na okraj své odpovědi pouze podotýkám, že vše shora uvedené platí obdobně pro provozovatele zásobníku plynu (§ 60 energetického zákona).
_
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte zaplatil výživné matce do ruky - ta to popřela a vymáhá dluh
- Zaplacení výživného matce dítěte - ta to popřela a vymáhá dluh
- Zaplacení alimentů matce dítěte - ta to popřela a vymáhá dluh
Přítel má vyživovací povinnost na 8letého syna. Vždy řádně alimenty platil. Posílal exmanželce alimenty na účet. Jelikož mu řekla, že účet bude měnit, dal jí 2x (09/2014 a 10/2014) peníze hotově do ruky. Při předávce peněz mu exmanželka nechtěla podepsat papír, že jí alimenty dal. Svědkem u toho byl jejich syn. Nyní ho ex zažalovala za neplacení výživného. Jak se může přítel bránit? Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Obrana přítele bude obtížná. Samozřejmě je nejlepší mít písemné potvrzení převzetí peněz, ale i bez něj lze prokázat, že k platbě přeci jen došlo. Soud přítele vyzve k vyjádření k žalobě. Zde je potřeba soudu odpovědět tak, že žalobu přítel odmítá, neboť k žalovanému plnění došlo a bývalá partnerka tedy nemá právní titul. Jako důkaz nechť přítel nevrhne výslech svědka - jeho syna. Za důkaz může sloužit vše, tudíž i Vaše výpověď, případně maily nebo sms, kde bývalá přítelkyně vyzývá přítele k plnění jiným způsobem než na účet.
_
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - jde o přestupek nebo trestný čin?
TRESTNÍ-TRESTY
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - trest, trestní sazba
Partnerka mi prohlíží mobilní telefon a neustále mě z něčeho podezřívá. Jde o nějaký trestný čin nebo přestupek? Např. porušování listovního tajemství a přepravovaných zpráv apod. ? Vašek
ODPOVĚĎ:
Úloha trestního práva nastupuje až jako nejzažší možnost, kdy jiné formy nápravy selžou. Proto se v tomto případě nebude o trestný čin jednat. Jedná se o problematiku ochrany osobnosti dle platného občanského práva, podle kterého má každý právo na soukromý, rodinný život atp. Soudně se můžete samozřejmě domáhat, aby tak nadále nečinila, příp. požadovat kompenzaci. Předpokládám, že v partnerském vztahu je ale takové řešení neudržitelné a nerealizovatelné. Jestliže však o něm přemýšlíte již jako reálném, existuje jediné řešení, které není právního charakteru.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zůstaviteli zemřel dědic a zůstavitel vydědil vnuka, vnučku - kdo dědí?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku, vnoučata pokud zůstaviteli před smrtí umřel potomek?
- Vydědění vnoučete, vnoučat zůstavitelem - kdo dědí když zemřel přímý potomek (přímý dědic)?
Zemřela mi manželka 6.1.2015. Měla syna, z prvního manželství. Tento syn se rozvedl a po
druhé se oženil. Před pěti lety zemřel a zůstala po něm dcera z prvního manželství.
Manželka tuto vnučku neviděla 20let neměla o babičku zájem, proto napsala listinu o vydědění.
V listině o vyděděni je poznámka, že vydědění se vztahuje i na potomky vnučky.
Vnučka má 2 malé nezletilé děti.
Prosím jak a kdo bude dědit. Poslední vůli nenapsala.
Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Po Vaší manželce budete dědit Vy, a to celou pozůstalost. Není-li závěť, dědí se podle zákona. V první dědické skupině dědí děti a manžel rovným dílem a nedědí-li děti, dědí jejich potomci. Vnučku a její potomky Vaše žena vydědila. Vnučka bude notářem vyzvána, aby se vyjádřila k listině o vydědění. Pokud vydědění uzná, pak jediným dědicem ze zákona jste Vy jakožto manžel. Listinu o vydědění může vnučka napadnout u soudu - musela by však dokázat, že Vaše žena byla v době sepisu listiny o vydědění duševně nepříčetná a neschopná takovou listinu sepsat (což se těžko prokazuje).
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Matka u soudu odmítla peníze za slehnutí od otce dítěte - jak rozhodnutí změnit?
- Odmítnutí peněz za slehnutí od otce dítěte u soudu - jak požádat dodatečně o peníze za slednutí?
Před porodem mě opustil partner. Výbavičku a vše jsem musela nakoupit sama. Chtěla jsem u soudu na výživné i polovinu částky za věci. Můj
právník udělal u prvního soudu o výživném chybu a řekl, že se zříkám poloviny peněz za slehnutí. Rozsudek už dávno (asi před rokem tj. 2015)
nabyl právní moci a já se chci zeptat, zda mám ještě nárok nějak tyto peníze získat. Podat znovu žádost. Je nějaká možnost? Právník se k tomu
nemá a já už tak mám těžkou situaci. Děkuji, Monika.
ODPOVĚĎ:
Pro posouzení toho, zda máte ještě šanci se svého nároku domoci, je podstatné, kdy se Vaše dítě narodilo. Podle § 922, odst. 2 nového
občanského zákoníku totiž platí, že výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i zpětně,
nejdéle však dva roky ode dne porodu. Pokud tato doba již uplynula, pak je Váš nárok už bohužel promlčený, pokud ještě neuplynula, bylo by
možné o příspěvek na úhradu nákladů znovu žádat.
Při žádosti o příspěvek na úhradu nákladů je také zapotřebí odlišit náklady spojené s těhotenstvím a porodem a náklady, které se týkají dítěte.
Náklady spojené s nákupem Vámi zmiňované výbavičky (kočárek, postýlka, oblečení pro dítě apod.) totiž nespadají do nákladů spojených s
těhotenstvím a porodem. Jedná se o náklady na dítě, které by měly být hrazeny z výživného. Jako příspěvek na úhradu nákladů spojených s
těhotenstvím a porodem můžete po otci dítěte požadovat příspěvek na nákup těhotenského oblečení, léků, vitamínů, příspěvek na poplatky u lékařů
apod. , ale ne příspěvek na nákup výbavičky pro dítě.
Pokud Váš nárok na příspěvek není ještě promlčen, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce dítěte návrh na stanovení onoho
příspěvku. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu doporučuji uvést
zejména to, že vyjádření Vašeho právníka ohledně zřeknutí se Vašeho práva na příspěvek bylo chybné a že jste neměla v úmyslu se tohoto práva
zříci.
__
- Pozemek v katastru omylem zapsaný jako les, ale lesní porost to nikdy nebyl - jak udělat změnu v katastru nemovitostí?
- Pozemek určený k plnění funkce lesa co nikdy les nebyl - jak vyřídit změnu v katastru nemovitostí?
- Změna v katastru nemovitostí z lesa na normální pozemek - na pozemku nikdy nebyl les
- Na pozemku nikdy nebyl les, ale pozemek je na katastru nemovitostí jako les zapsaný - jak požádat o změnu?
- Jak požádat katastr o změnu pozemku z lesa (lesní porost) na běžný pozemek? (na pozemku nikdy les nebyl)
Vlastním parcelu 5804 m2 a přišla mi tato zpráva: "Pozemek plní mimoprodukční funkci lesa a je významný pro zdraví obyvatel Prahy. Tato
skutečnost je význačným veřejným zájmem, který v tomto případě musel právní orgán upřednostnit před zájmy vlastníka (- precedens! ). Dále musel
vzít v úvahu rovnost všech lidí ve svých právech a pokud by v tomto konkrétním případě příliš navýšil a upřednostnil vlastnické právo nad
zájmem na ochraně a existenci lesa - PUPFL, znamenalo by to ve svém důsledku jisté ohrožení existence dalších pozemků určených k PUPFLu na
území celé Prahy."
Jak se mohu bránit, když rozhodnutí o lese (bezlesí) bylo učiněno za socialismu (1979, 1980, 1985 Národním výborem), který politicky brojil
proti soukromému vlastnictví.
Tato zpráva mi přišla z odboru ochrany prostředí - státní správy lesů, jako rozhodnutí, že pozemek dle katastru je pozemek určený k plnění
funkce lesa ve smyslu § 3 odst. 1 pís. b) lesního zákona správního řízení odst. 3 §3. Jelikož na pozemku nikdy les vysazen nebyl, ale přesto je
chybný zápis v katastru, který jsem iniciovala změnit, ale právě katastr po mě chce rozhodnutí v pochybnostech, aby to mohla opravit. V územním
plánu nejsem jao využití LR (lesní porost) ale pro využití NL - trvalý travní porost = zemědělské využití.
Díky, Denisa
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu jsem pochopil, že jste se na orgán státní správy lesů obrátila s návrhem na tzv. rozhodnutí v pochybnostech (dle § 3/3 lesního
zákona), přičemž tento orgán rozhodl o tom, že Vámi vlastněný pozemek spadá do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Vzhledem k tomu, že cestou § 3/3 lesního zákona se Vám tedy druh předmětného pozemku změnit nepodaří, nezbývá Vám, než se obrátit na místně
příslušný stavební úřad s žádostí o změnu využití Vámi vlastněného pozemku (v tomto ohledu předpokládám, že Vámi vlastněný pozemek je v
katastru nemovitostí veden jako lesní pozemek, z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi dále vycházet).
Je zapotřebí, abyste kontaktovala místně příslušný stavební úřad s žádostí o vydání územního rozhodnutí o změně využití území. Toto územní
rozhodnutí je totiž (dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona) zapotřebí ke změně druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic,
chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů.
S ohledem na rozlohu Vámi vlastněného pozemku bude zapotřebí vydání územního rozhodnutí, tzn. že věc nebude možné vyřídit bez ingerence
stavebního úřadu, přičemž nepostačí ani územní souhlas (jak vyplývá z § 80/3 písm. c) a § 96/2 písm. d) stavebního zákona).
Před tím, než stavební úřad vydá územní rozhodnutí o změně využití území, vyžádá si od orgánu státní správy lesů závazné stanovisko (jak
vyplývá z § 14/2 lesního zákona, z § 4/2 písm. a) stavebního zákona a obecně z § 149 správního řádu).
Bude-li závazné stanovisko orgánu státní správy lesů záporné, stavební úřad Vaší žádosti nevyhoví a územní rozhodnutí nevydá. Proti zápornému
závaznému stanovisku je však samozřejmě možné se bránit. V tomto ohledu je vhodné vědět, že:
- jestliže bylo v průběhu řízení (např. územního řízení) o žádosti vydáno závazné stanovisko (zde závazné stanovisko dle § 14/2 lesního
zákona), které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán (zde stavební úřad) další dokazování a žádost zamítne;
- jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od
správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska;
- nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který
vydal závazné stanovisko.
V průběhu územního řízení (tedy ještě před vydáním územního rozhodnutí či před zamítnutím žádosti o vydání územního rozhodnutí) je proto možné
se proti zápornému závaznému stanovisku bránit prostřednictvím návrhu na přezkum tohoto závazného stanoviska. Po zamítnutí žádosti o vydání
územního rozhodnutí (z důvodu záporného závazného stanoviska) je možné se proti takovému zamítavému rozhodnutí bránit odvoláním (v jehož rámci
bude napaden obsah závazného stanoviska).
Vyloučena není ani následná soudní obrana proti zápornému závaznému stanovisku.
K možnostem obrany proti zápornému závaznému stanovisku se více dočtete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zavazne-stanovisko-a-jeho-prezkum-80129.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-zavazneho-stanoviska-a-opravne-prostredky-proti-nemu-97797.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že závazné stanovisko musí obsahovat poučení o možnosti podat opravný prostředek, musí být řádně
odůvodněno (aby bylo přezkoumatelné) a musí z něho být patrno, kdo je vydal a podle jakého ustanovení zákona (§ 68 správního řádu).
Máte-li v úmyslu se proti zápornému závaznému stanovisku (resp. až bude vydáno) bránit některým ze shora uvedených způsobů, doporučuji Vám
využít služeb advokáta, který se zaměřuje na oblast správního práva:
www.advokatikomora.cz
Podaří-li se Vám získat územní rozhodnutí o změně využití území (tzn. že stavební úřad povolí změnu druhu Vašeho pozemku z lesního pozemku
např. na trvalý travní porost), bude nutné, abyste se obrátila na orgán státní správy lesů s žádostí o vydání rozhodnutí o trvalém odnětí
Vašeho pozemku plnění funkcí lesa (§ 15 a násl. lesního zákona). V tomto případě se jedná o samostatné správní rozhodnutí, tzn. že pokud by
orgán státní správy lesů Vaší žádost zamítl, bude možné, abyste se proti takovému rozhodnutí odvolala.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Komu je dítě svěřeno do doby než soud rozhodne o svěření jednomu z rodičů?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Odvedení dítěte rodičem před svěřením do péče - jde o únos?
- Únos dítěte rodičem před svěřením dítěte do péče - jde opravdu o únos?
Jak je to, prosím, když spolu žije muž a žena, nejsou manželé, narodí se jim dítě a oni se rozejdou (věk dítěte 1 rok) U koho musí být dítě po
rozchodu do doby, než rozhodne soud? Žena má trvalé bydliště ve svém domě, kde všichni zatím žijí společně. Muž má trvalé bydliště jinde.
Jednalo by se o únos, pokud by muž při rozchodu odvedl s sebou dítě do místa svého trvalého bydliště? Když je to jeho VLASTNÍ dítě? Samozřejmě
do doby, než rozhodne soud.
Děkuji Kamila
ODPOVĚĎ:
Primárně zde záleží na dohodě rodičů, přičemž se přihlíží k zájmům dítěte. Tedy dítě by mělo být ve styku s oběma rodiči, a to i v době před
rozhodnutím soudu o výchově nezletilého dítěte, přičemž žádný z rodičů nesmí bránit tomu druhému ve styku s dítětem (ledaže soud následně
takový styk zakáže nebo omezí). Kde má který rodič trvalé bydliště v této věci není vůbec podstatné.
Pokud se rodiče nedohodnou, musí rozhodnout soud. Pokud by ovšem některý z rodičů porušoval výše uvedenou povinnost a např. neumožnil druhému
rodiči styk s dítětem, je zde možnost se domáhat tohoto práva soudní cestou, přičemž je možné podat návrh na vydání předběžného opatření,
kterým by soud uložil danému rodiči zjednodušeně „umožňovat styk dítěte s druhým rodičem“.
Jinak dále platí, že dle ust. § 882 občanského zákoníku zadržuje-li jiná osoba dítě protiprávně, mají rodiče právo žádat, aby jim dítě předala;
to platí i mezi rodiči navzájem. Osoba, která dítě protiprávně zadržuje, má povinnost jej řádně předat tomu, kdo má dítě po právu v péči.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Pomluva poškozující osobu podnikatele - jak se bránit?
Pohybuji se ve světě marketingu doporučení (MLM), kde se zabývám několik projekty. Toto prostředí je širokou veřejností stále považováno za
podvodné a s tím souvisí i můj dotaz. Jak se mohu bránit proti člověku (webmasterovi diskuzního webu), kdo mne označí doslova za podvodníka?
Snažím se pomáhat lidem, aby dosáhli své finanční svobody, dle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud někdo daný projekt odsuzuje, ať si píše
svoje recenze, ale přímo jmenovitě označovat lidi za podvodníky se mi nelíbí. V tomto podnikání to má samozřejmě i negativní dopad na moji
činnost. Děkuji,
http://ekonomicka.poradna.net/a/comments/4102-dalsie-lietadlo-z-vychodu-kairos-technologies-a-jeho-pyramida
Mohu podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu pomluvy, event. požádat formou žaloby soud o smazání diskuze o mé osobě?
Děkuji, Richard
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že provozovatel webových stránek neodpovídá za obsah informací vložených uživatelem na jeho stránky (typicky do diskuzí,
apod.).
Nicméně z tohoto pravidla existují výjimky.
Dle ust. § 5 odst. 1 zákona č. 480/2004 Sb. , poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah
informací uložených na žádost uživatele, jen
a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou
protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil
veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Tedy za situace, kdy jsou o Vás uváděny údaje, které jsou dle Vašeho názoru protiprávní, můžete provozovatele daných webových stránek upozornit
na protiprávnost takových informací a požadovat jejich smazání z takových internetových stránek. Pokud tak provozovatel neučiní, stává se
odpovědným za obsah takových příspěvků.
Dále se můžete pomoci tzv. předžalobní výzvy obrátit přímo na autora příspěvku a požadovat, ať se zdrží tohoto protiprávního jednání a smaže
příspěvek. Jinak je zde možnost se vůči němu domáhat práva na ochranu Vaší osobnosti – zejména dobrého jména, pověsti, cti apod. a požadovat
kromě zdržení se takového jednání i případně náhradu nemajetkové újmy v penězích.
Kromě výše uvedené možnosti se můžete obrátit na policii a podat trestní oznámení – podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, kdy bude ze
strany policie prověřováno, zda došlo k naplnění všech znaků tohoto trestného činu. Teoreticky přichází v úvahu také přestupek proti občanskému
soužití dle ust. § 49 přestupkového zákona. V těchto případech ovšem závisí na tom, jak bude toto jednání posouzeno ze strany příslušných
státních orgánů.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba bazénu na zahradě - je nutné stavební povolení?
- Stavba bazénu na zahradě - je nutná ohláška stavby na úřadě?
- Stavba bazénu na zahradě - dokumenty pro úřad
- Stavba bazénu na zahradě - co vše dodat úřadu kvůli ohlášce, stavebnímu povolení?
Chceme postavit na vlastní zahradě bazén 7x3m 27m3. Chci se zeptat je nutné na MěÚ - stavební úřad předložit nějaké papíry. Ohlášení stavby
nebo povolení stavby? Nebo platí, že do 40 m3 nemusíme nic hlásit? Děkuji, Lada
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území
umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby/územní souhlas (ust. § 79 odst. 2
písm. p) stavebního zákona) ani stavební povolení/ohlášení (ust. § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona).
Tedy pokud Vámi plánovaný bazén splňuje všechny výše uvedené parametry, nemusíte jeho stavbu se stavebním úřadem nijak projednávat.
Z tohoto pravidla ovšem existuje výjimka, a to pokud pozemek, na kterém chcete bazén stavit, jev památkové zóně, památkové rezervaci, ochranném
pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. V těchto případech by bazén nebylo
možné postavit bez zainteresování stavebního úřadu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zjistit výši dluhů zemřelého, zesnulého zůstavitele
- Jak se dozvědět kolik dlužil zemřelý, zesnulý zůstavitel?
- Dluhy zemřelého, zesnulého - jak se dědic může dozvědět jejich výši?
- Jak může zjistit dědic výši dluhů zemřelého, zesnulého zůstavitele?
Mému kamarádovi zemřel otec - umělecký fotograf - a zůstalo po něm jeho dílo, tj. archiv fotografií, filmů obrazů, ale také soukromé fotografie
a filmy z jeho cest. Zemřelý měl však větší dluhy, zejména na zdravotním pojištění, a také penále s tím související. Po zemřelém zůstal syn,
matka a sestra, kteří dluhy zaplatit nemohou. Většina osobních i pracovních věcí i umělecká díla a podklady k nim jsou momentálně u bývalé
přítelkyně mrtvého, se kterou asi rok žil u ní v bytě, ale rozešel se s ní několik týdnů před svou smrtí. Je možné zjistit výši dluhů zemřelého
a následně se dle této informace rozhodnout, zda dědictví odmítnout a další můj dotaz je, zda autorská práva jsou také součástí tohoto dědictví
a rodina bude moci s dílem nakládat i v případě odmítnutí "zadluženého" dědictví. Také prosím, jaké má rodina možnosti odebrat obrazy,
fotografie a související dokumenty od jeho bývalé přítelkyně, nebo jestli tot může vyřešit policie. Bývalá přítelkyně má také u sebe psa, který
po zemřelém zůstal a matka mrtvého by psa chtěla k sobě, aby po synovi měla alespoň jeho. Jaké má prosím rodina možnosti. Rádi bychom
uspořádali výstavu z jeho fotek a obrazů.
Moc děkuji, Naďa
ODPOVĚĎ:
Jestliže zemřelý nezanechal závěť, pak nastává dědění ze zákona a v první třídě dědiců bude jako jediný dědic dědit jeho syn. Notář si k
předběžnému šetření (prvnímu jednání) většinou zve vypravitele pohřbu. Jeho se ptá na příbuzenské a majetkové poměry zemřelého. Poté na základě
údajů z předběžného šetření dělá dotazy na příslušné instituce a zjišťuje majetek zemřelého. Pokud jeho syn není vypravitelem pohřbu a nebyl
notářem pozván k předběžnému šetření, bylo by vhodné, aby si přes okresní soud, který je v obvodu posledního bydliště zemřelého, zjistil, který
notář dědictví vyřizuje. Notáře by měl oslovit a sdělit mu, kam všude by měl notář učinit dotazy (např. VZP, čin jiné instituce, kde měl dluhy
a také by mu měl říct o autorských právech). Majetková autorská práva jsou předmětem dědění a nakládají s nimi následně dědicové. Osobnostní
majetková práva zanikají smrtí a na nikoho nepřechází.
Jakmile má notář zjištěna veškerá aktiva a pasiva a má všechny potřebné podklady ve spise, zve si k jednání dědice – zde syna. Tomu sdělí jaká
je výše aktiv a pasiv a teprve poté se ho ptá, zda chce dědictví přijmout či odmítnout.
Odmítnutí dědictví se však vztahuje na dědictví po zesnulém jako na celek. Tedy není možné přijmout fotografie, umělecké předměty, autorská
díla, pejska a zbytek odmítnout. Buď dědic přijme všechen majetek, včetně dluhů, nebo celý majetek odmítne. Dědictví však může dědic přijmout s
výhradou soupisu, tedy za dluhy zůstavitele by odpovídal jen do výše nabytého dědictví. Navíc pokud uplatní výhradu soupisu, může požádat
notáře, aby vydal usnesení o svolání věřitelů. Toto usnesení se vyvěšuje i na úřední desku soudu a všichni věřitelé zůstavitele musí do 1
měsíce zaslat notáři přihlášku svého dluhu, jinak jeho dluh zanikne.
Pokud dědictví odmítnou všichni nejbližší příbuzní, ale např. vzdálenější dědic dědictví přijme, mohou se s nimi domluvit na předání fotografií
či jiných podobných vzpomínkových předmětů z pozůstalosti po skončení dědického řízení. Pokud všichni dědicové dědictví postupně odmítnou, pak
dědictví připadne státu jako odúmrť. Se státem je možné rovněž se domluvit na předání případných vzpomínkových předmětů.
Notář by měl bývalou přítelkyni vyzvat k odevzdání veškerých předmětů zůstavitele za účelem úschovy těchto předmětů do doby, než budou zjištěni
dědicové zůstavitele nebo se případně notář může s bývalou přítelkyní domluvit, že sepíše veškeré věci zůstavitele uložené u bývalé přítelkyně
a do skončení dědického řízení budou tyto věci u ní uschovány. Po skončení řízení bude bývalá přítelkyně povinna dědicům odevzdat tyto věci.
Týká se to veškerého majetku zůstavitele, tedy i např. psa. Pes by měl být rovněž vydán až dědici, který dědictví přijme (notář však může po
dohodě s dědici určit, kdo se bude prozatím o psa starat). Policie nemá v tomto případě žádné pravomoci, vše již patří do dědického řízení a o
veškerých opatřeních již bude rozhodovat notář, nikoliv Policie.
Výstavu jeho uměleckých děl může učinit až dědic, který zdědí majetková autorská práva k jeho dílům a tedy nejdříve až po skončení dědického
řízení.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zvětšení autobusové zastávky - je nutné územní řízení?
- Územní řízení na zvětšení autobusové zastávky
Jsme majitelé pozemku, sousedícího s pozemkem, na kterém byla rekonstruována autobusová zastávka 60 m2 (původní zastávka byla 15 m2). Tato
zastávka je přímo proti vjezdu do naší garáže, odstup mezi zastávkou a vjezdem do garáže je necelých 7 m (původně byl 10 m a zastávka nebyla
přímo proti vjezdu do garáže). Zastávka je umístěna přímo před křižovatkou a nástupní hranou zasahuje cca jedním metrem do průběžného jízdního
pruhu komunikace v křižovatce. Je na tuto rekonstrukci požadováno územní řízení? Na zastávku byla zabrána značná část komunikace proti vjezdu
do garáže. Vztahuje se na tuto stavbu vyhláška 501/2006 § 22 bod 2) o odstupu mezi stavbami na pozemních komunikacích? Můžeme být ze stavebního
řízení vyloučeni, i když jsme majitelé sousedícího pozemku?
Děkuji a přeji hezký den. Pavlína
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Aplikovatelnost § 22 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území:
Dle § 22/2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní
komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.
Toto ustanovení je na Váš případ aplikovatelné. V této souvislosti je však nutné si uvědomit, že předmětné ustanovení vyhlášky o obecných
požadavcích na využívání území určuje minimální přípustnou šíři veřejného prostranství, nikoli minimální přípustnou šíři pozemní komunikace
(což výslovně vyplývá z dikce „… nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace …“).
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a
další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (§ 34 zákona o
obcích).
Ve Vašem případě je tedy ne/dodržení minimální přípustné šíře veřejného prostranství nutno posuzovat včetně šíře pozemní komunikace, autobusové
zastávky a popř. i dalších částí veřejného prostranství (obecně by se mělo jednat o šíři celé ulice).
2/ Řízení před stavebním úřadem:
V tomto ohledu je nutné v první řadě upozornit na § 2/4 a 5 písm. b) stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- změnou dokončené stavby je mimo jiné i přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní
stavbou;
pokud se ve stavebním zákoně používá pojmu „stavba“, rozumí se tím podle okolností i změna dokončené stavby (tedy i přístavba).
Dle § 79/2 písm. r) stavebního zákona není vydání územního rozhodnutí ani územního souhlasu zapotřebí (tzn. že územní řízení se vůbec
nezahajuje) v případě přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a v případě jiných veřejně přístupných přístřešků do
40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
Toto ustanovení stavebního zákona lze bohužel vykládat dvěma způsoby, neboť korektiv “do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky“ 1/ může být
vztažen jak na přístřešky pro veřejnou dopravu, tak na jiné veřejně přístupné přístřešky, nebo 2/ může být vztažen pouze na jiné veřejně
přístupné přístřešky.
Jsem toho názoru, že správný je výklad ad 2/ výše, tzn. že územní řízení nemusí být zahajováno v případech:
a/ přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě (bez omezení jejich zastavěné plochy),
b/ jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
V takovém případě by rekonstrukce (přístavba) autobusové zastávky nevyžadovala zahájení ani územního řízení, ani řízení stavebního (jak vyplývá
z § 79/2 písm. r) a § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Pokud však stavební úpravy autobusové zastávky zahrnovaly i jiné práce, než pouze přístavbu přístřešku, je možné uvažovat o nutnosti zahájení
územního a stavebního řízení. Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné vědět, o jaké stavební práce (a v jakém rozsahu) se jednalo.
Pro zodpovězení otázky, z jakého důvodu jste nebyla o příslušném řízení informována (resp. zda a proč žádné řízení zahájeno nebylo) Vám
doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad. V této souvislosti není možné vyloučit ani tu variantu, že k zahájení územního a
stavebního řízení došlo, z důvodu velkého počtu účastníků takových řízení však byly příslušné listiny doručovány pouze veřejnou vyhláškou (jak
vyplývá z § 25 a § 144 správního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_____
OBČAN-BYDLENÍ
- Půdní okna směřující na pozemek souseda - jak se může soused ke kterému je vidět bránit?
- Jak zabránit instalaci střešních oken na sousedním domě (výhled na můj pozemek)
- Ohrožení soukromí - soused nainstaloval střešní okna
1) na popud souseda jsem si nechal vyměřit pozemek a zjistil jsem, že část mého plotu (10 m) je protažena i za můj pozemek a je tak načerno
mezi zmíněným sousedem a obecní cestou. Je nějaká lhůta pro informování obce a souseda na odstranění plotu nebo mohu přijít, oznámit sousedovi,
že jdu odstranit plot a rovnou ho odstranit (s tím, že bude mít soused najednou částečně neoplocený pozemek)?
2) soused začal rekonstruovat dům - z půdy dělá obytné podkroví a na střechu namontoval okna, která směřují na můj dvůr. Nikdy tam nebyla. Mezi
jeho barákem a společným plotem je dvůr souseda cca 5 m (pak stejně velký dvůr je i z mé strany a pak až je moje stavení - tedy vzdálenost od
obydlí bude splněna). Soused má za okny cedulku "Stavba povolena". Může montovat okna i bez mého svolení - tím jsem ztratil na dvoře jakékoliv
soukromí a odraz z oken na dvoře oslňuje, takže tam nejde ve slunných dnech pracovat. Popřípadě bránit? (o rekonstrukci jsem nebyl vůbec
informován-prostě vidím, jak soused jen staví)
Děkuji, Lubor.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odstranění plotu:
Ve své odpovědi budu předpokládat, že předmětný plot jste vybudoval před 1. 1. 2014 (tedy ještě za účinnosti „starého“ Občanského zákoníku),
tzn. že předmětný plot (byť stojí na sousedově pozemku) je Vaším vlastnictvím.
Co se týče vstupu na sousedův pozemek za účelem odstranění plotu, je klíčový § 1022 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nemůže-li se stavba bourat jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel,
co je pro tyto práce potřebné;
- žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Je tedy nutné, abyste se se sousedem na vstupu na jeho pozemek dohodl (přičemž Vaše oprávnění k tomuto vstupu je založeno občanským zákoníkem).
Odmítne-li soused Vás na svůj pozemek pustit, jste samozřejmě povinen jeho rozhodnutí respektovat. V takovém případě se Vám nabízejí dvě
možnosti, jak se vstupu na sousedův pozemek domoci:
a/ zahájení soudního řízení, v jehož rámci se budete domáhat, aby Vám soused umožnil vstup na svůj pozemek ve smyslu § 1022 občanského zákoníku
(s ohledem na poměrnou zdlouhavost soudního řízení Vám tuto variantu nedoporučuji), nebo
b/ kontaktování místně příslušného stavebního úřadu s žádostí o vydání opatření dle § 141 stavebního zákona; dle tohoto ustanovení totiž
stavební úřad může za účelem odstranění stavby uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům, aby umožnili provedení prací ze
svých pozemků, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě; ten, v jehož prospěch byla sousedovi povinnost uložena, musí dbát, aby co
nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je
povinen uvést sousední pozemek do předchozího stavu.
Váš záměr odstranit část oplocení není zapotřebí stavebnímu úřadu oznamovat či ho dokonce žádat o povolení. Dle § 128/1 stavebního zákona se
totiž oznamovací povinnost nevztahuje na odstraňování staveb dle § 103 stavebního zákona (s několika výjimkami). Vzhledem k tomu, že výstavba
oplocení je v § 103 stavebního zákona uvedena (přičemž do shora uvedené výjimky nespadá), je možné odstranit oplocení bez jakéhokoli přivolení
stavebního úřadu.
Skutečnost, že po odstranění Vašeho oplocení ze sousedova pozemku zůstane sousedův pozemek částečně neoplocen není na závadu, neboť obecná
povinnost k oplocování pozemků neexistuje.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že domlouvání (či právní vynucování) vstupu na sousedův pozemek ani odstraňování části Vašeho
oplocení by nebyly zapotřebí, pokud byste svému sousedovi předmětnou část oplocení prodal.
2/ Rekonstrukce sousedova domu:
V tomto ohledu je podstatné, jaký typ přivolení k rekonstrukci domu byl stavebním úřadem Vašemu sousedovi udělen. V každém případě platí, že o
zahájení příslušného řízení jste měl být informován (ať už sousedem, pokud by Vás žádal o udělení souhlasu, který je v určitých případech
stavebním zákonem požadován), nebo přímo stavebním úřadem.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podrobně se zde informovat o tom, z jakého důvodu jste nebyl o
zahájení řízení vyrozuměn.
Není vyloučeno, aby se na Váš případ vztáhla ustanovení správního řádu o tzv. opomenutém účastníkovi řízení.
Pokud stavební úřad opomněl doručit některému z účastníků stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona) stavební povolení, je takto opomenutý
účastník oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování,
dozvěděl. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho
správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník
samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již ve stavebním řízení.
Dojde-li k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře
(tzn. předpokládali, že stavební povolení je vydáno platně).
Obdobný postup lze zvolit i v případě, kdy nebylo stavebním úřadem vydáno stavební povolení, nýbrž souhlas s ohlášením stavby (namísto odvolání
je možné se bránit návrhem na přezkum dle § 106/2 stavebního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě vzniku pochybností o tom, zda určitá osoba je či není účastníkem řízení, rozhodne o této
otázce správní orgán usnesením, proti němuž je následně možné podat odvolání (§ 28 správního řádu)
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přeložka telekomunikačního sloupku - platí to majitel pozemku nebo operátor?
- Kdo platí přeložku telefonního sloupku O2 - majitel pozemku nebo O2?
- Sloupek O2 bez věcného břemene a přeložka na jiné místo - platí přeložku majitel pozemku nebo O2?
Můj dotaz se týká telekomunikačního sloupku zřízeného v roce 1997 předchůdcem nynější firmy O2. Pro představu se jedná o cca 1,5 m vysoký
sloupek z bílých cihel. V té době vlastnil nemovitost můj děda a po předběžné komunikaci s O2 mi není známa existence žádné písemné smlouvy o
povolení stavby tohoto sloupku a na katastru nemovitostí také žádné věcné břemeno není vedeno.
Nyní jsem vlastníkem nemovitosti já a 2017 bude probíhat na domě rekonstrukce a toto místo potřebuji uvolnit pro vjezd těžší stavební techniky
na pozemek a následně trvalý vjezd na pozemek. Potřebuji tedy sloupek posunout cca o 2,5 metru. Informoval jsem O2 o mém záměru a bylo mi
řečeno, že sloupek posunou, ale za úplatu cca 25.000 Kč.
Přijde mi to jako přehnaná částka a domnívám se, že bych to na své náklady zvládl levněji, ale O2 o tom nechce slyšet. Ohledně neexistence
dokumentů se ohání tím, že byl sloupek postaven v roce 1997 ve veřejném zájmu a věcné břemeno pro něj tedy vzniklo ze zákona ve veřejném zájmu.
Rád bych se od Vás dozvěděl jaké mám v tomto případě možnosti.
Děkuji, Ivoš
ODPOVĚĎ:
Se stanoviskem společnosti O2 lze v zásadě souhlasit.
Byl-li předmětný sloupek vybudován v roce 1997, stalo se tak dle tehdy platného zákona o telekomunikacích (z roku 1964), dle jehož § 12 mimo
jiné platilo, že:
- organizacím spojů příslušelo ve veřejném zájmu oprávnění zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a
podzemní včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů, stejně jako oprávnění vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování,
zřizování, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti;
- oprávnění podle předchozí odrážky byla věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech, která se nezapisovala do evidence nemovitostí
(dnes (17.06.2016) se jedná o katastr nemovitostí), tzn. že se skutečně jednalo o věcná břemena, která vznikala na základě zákona, aniž by byl
nutný jejich zápis do příslušné evidence.
Pro doplnění ještě dodávám, že jako „organizace spojů“ byly zákonem o telekomunikacích (z roku 1964) označovány ty právnické osoby, které byly
pověřeny příslušným orgánem státní správy telekomunikací ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení. Oprávnění dle § 12 zákona o
telekomunikacích (uvedená výše) náležela dle § 18 zákona o telekomunikacích rovněž dalším fyzickým a právnickým osobám.
Zákon o telekomunikacích (z roku 1964) byl nahrazen zákonem o telekomunikacích (z roku 2000), dle jehož § 107/14 platilo, že věcná břemena
vzniklá před účinností tohoto zákona zůstala nedotčena.
Zákon o telekomunikacích (z roku 2000) byl nahrazen zákonem o elektronických komunikacích (který je dosud platný), který dosavadní věcná
břemena rovněž zachoval. Konkrétně je v této souvislosti možné poukázat na § 104/11 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož přešla
oprávnění z věcných břemen vzniklých podle předchozích právních úprav na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť,
vlastníky či nabyvatele těchto vedení, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.
Shora uvedené lze shrnout v následujících bodech:
- na Vámi vlastněném pozemku s vysokou pravděpodobností vázne zákonné věcné břemeno, které nemusí být zapsáno v katastru nemovitostí,
- oprávnění z tohoto věcného břemene svědčí společnosti O2.
Co se týče Vašeho požadavku na posun předmětného sloupku, dopadá na tuto situaci § 104/17 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož
platí, že:
- stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací (zde Vy), nese
náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení;
- náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese
vlastník tohoto vedení (toto ustanovení se na Váš případ nevztahuje).
S ohledem na skutečnost, že nejste vlastníkem předmětného sloupku a zároveň nejste (jak předpokládám) oprávněn stavebně zasahovat do veřejné
komunikační sítě elektronických komunikací, je možné provést posun předmětného sloupku pouze tak, jak rozhodne společnost O2 (přičemž náklady
nutných prací ponesete Vy).
Pokud se Vám zdá společností O2 navržená cena příliš vysoká, můžete se obrátit na Český telekomunikační úřad:
http://www.ctu.cz/
který v této oblasti vykonává dozorovou činnost, s žádostí o prověření navržené ceny.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 110/1964 Sb. , o telekomunikacích
zákon č. 151/2000 Sb. , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů
zákon č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOSTI
- Vybudování cesty osobou s věcným břemenem - majitel pozemek prodal a s budovatelem asfaltové cesty se nevyrovnal
- Vybudování asfaltové cesty osobou s věcným břemenem - vliv prodeje pozemku obci a poškození cesty nákladními automobily
- Vybudování cesty osobou se služebností - majitel pozemek prodal a s budovatelem asfaltové cesty se nevyrovnal
- Vybudování asfaltové cesty osobou se služebností - vliv prodeje pozemku obci a poškození cesty nákladními automobily
Můj problém se týká příjezdové cesty k mému domu. Když jsem pozemek kupovala, tak byl v soukromém vlastnictví a majitel mi dal věcné břemeno na
právo vjezdu s tím, že si musím cestu vybudovat na své vlastní náklady. To jsem učinila a vybudovala betonovou cestu v hodnotě 250.000 Kč. 2015
v létě majitel cestu prodal obci. Nejen, že se se mnou finančně nevyrovnal, ale od té doby začalo peklo. Bylo vydáno stavební povolení pro
stavbu dalších rodinných domů, začaly jezdit domíchávače, Tatry a cesta, která je v šířce 3m a není dimenzována na tak těžká vozidla, praskla.
Urgence na obci jsou k ničemu. Neustále dopisování, telefonáty - absolutně bez reakce. Pouze kopie výzev, které poslali stavebníkům, aby cestu
opravili. Řešení s magistrátem napsali, že cesta je majetkem obce a ta ať se stará. Tam jsem všem jen pro smích. 5.6.2016 jsem si na cestě
rozbila podběh od auta a budu požadovat náhradu škody po obci. Jak postupovat dále, protože toto zimní období už cesta nepřežije.
Děkuji, Linda
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že s přechodem vlastnického práva přechází na nového vlastníka i věcná břemena váznoucí na dané věci (ve Vašem případě
pozemku).
Z informací uvedených ve Vašem dotazu vyplývá, že ke zřízení věcného břemene a stanovení povinnosti uhradit náklady na vznik cesty došlo
uzavřením smlouvy s původním vlastníkem daného pozemku. V této situaci je podstatná především tato smlouva, která upravuje (by měla upravovat)
rozsah užívání cesty, náklady na vybudování a další vztahy k této cestě.
Zde Vám doporučuji důkladně prostudovat danou smlouvu za účelem zjištění, zda (ne) obsahuje ustanovení o rozsahu užívání cesty, náhradě
případných oprav cesty, požadavcích na stavebnětechnické provedení cesty apod. Zjištěné skutečnosti je pak možné použít k argumentaci a je
možné na základě nich stanovovat konkrétní úpravu vzniklého vztahu.
Dále je nutné vzít v úvahu skutečnost, že cesta byla vybudována za určitým účelem – zajištění Vašeho přístupu na Váš pozemek a na základě
tohoto byla tak také technicky uzpůsobena. Tedy byla stavěna pro určitou zátěž v určité četnosti a nerespektování těchto požadavků se negativně
promítne do jejího technického stavu.
V případě, že obec nereaguje na Vaše žádosti a výzvy a „dává od všeho ruce pryč“, je vhodné využít pro ochranu svých práv služeb advokáta
(kontakt zde: www.advokatikomora.cz) a možnosti domáhat se tak svých práv soudní cestou.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce nechal své věci v bývalém nájemním bytě - co s věcmi udělat?
- Nájemník nechal své věci v bývalém nájemním bytě - co s věcmi udělat?
- Má pronajímatel povinnost uskladnit věci nájemce po ukončení nájmu? (nájemník část věcí nechal v bývalém pronájmu u pronajímatele)
- Nájemce nechal po vystěhování část věcí v nájemním bytě - má pronajímatel povinnost věci uskladnit?
- Uskladnění věcí bývalého nájemce pronajímatelem - musí to pronajímatel udělat?
- Uskladnění věcí bývalého nájemníka pronajímatelem - musí to pronajímatel udělat?
- Co má pronajímatel dělat s věcmi nájemníka po vystěhování nájemce?
- Vystěhování nájemníka, nájemce bytu - co dělat s věcmi které nájemce v bytě bezdůvodně nechal?
Vydražil jsem nemovitost (RD), kde ještě dlouho po vydražení bydlela původní majitelka s dcerou.
Vyzval jsem je 02/2016, aby se nejpozději 15.3.2016 vystěhovali a ať si všechny věci odvezou.
Nestalo se. Potom jsem jim začal tedy já shánět sociální bydlení, což se mi po 6ti týdnech povedlo.
Odstěhovali si jen nejnutnější věci a zbytek mi tam nechali. Nábytek ve dvou pokojích, krabice s knihami a pytle s oblečením. Paní nemá kde to
uschovat, ale apeluje na mě, že podle zákona to musím uschovat a já chci vědět jestli to mohu zničit, nebo jestli musím uschovat, případně
jakou dobu a co s věcmi jakmile tato doba uplyne.
Věci mi tam překáží a oddalují rekonstrukci nemovitosti. Jak mám tedy postupovat?
Děkuji Vladimír
ODPOVĚĎ:
V žádném případě nemáte povinnost věci uschovat, naopak pokud u Vás stále věci mají, můžete po nich žádat přiměřený nájem za uskladnění, neboť
Vám tak blokují Vaši nemovitost. Řešením v tomto případě bude uložit věci do úschovy na náklady původní majitelky. Doporučuji tedy zjistit si u
obce, v jejímž obvodu nemovitost je, zda přímo obec by byla ochotna na základě smlouvy o úschově věci uschovat, případně máte možnost požádat
přímo o soudní úschovu, tedy podat k soudu návrh na zahájení řízení o úschově věcí. Bohužel úschova funguje tak, že případné náklady s úschovou
musíte uhradit a před vydáním věcí majitelce je po ní tato částka požadována a Vám následně vrácena. Úschova je jediný způsob, kdy se vyhnete
případnému nařčení původní majitelky, že jste jí např. něco z věcí odcizil nebo zničil apod. V okamžiku, kdy jsou věci takto oficiálně
uschovány u třetího subjektu, svou povinnost jste splnil a nemusí Vás dále zajímat, jak bylo s věcmi naloženo.
__
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za omylem uvedenou zvýšenou cenu za převoz taxi službou, taxikář ale chtěl sníženou taxu pro svůj omyl - oprávněnost pokuty
Jsem dopravce a můj řidič taxislužby vezl zákazníka - cizince (v reálu šlo o kontrolu z Magistrátu hlavního města Prahy, ale to nevěděl).
V úvodu řekl zákazník cílové místo a ptal se na cenu (anglicky a šlo o rušné místo) a řidič cenu odhadl na 580 Kč. Řidič zapnul taxametr a
vyjel. V průběhu cesty ho zákazník upozornil, že jede jinam (šlo o omyl, řidič se skutečně spletl a přeslechl - Arbesovo náměstí x Ortenovo
náměstí).
Řidič si uvědomil chybu, otočil se a jel na správné místo.
Na taxametru byla částka 416 Kč a ta byla správná a odpovídající (odpovídala ujetým km, ceně za km i ceně za čekací dobu i nástupní sazba a
řidič vydal zákazníkovi účet).
Řidič vědom si svého pochybení ale nepožadoval 416 Kč, ale pouze 100 Kč. Špatně porozuměl cílové místo a tím zákazník ujel více km, než by bylo
původně nutné. Kdyby si řidič řekl o 416 Kč, de fakto by došlo k poškození zákazníka, protože tolik km řidič ujet neměl.
Magistrát hlavního města Prahy toto ohodnotil jako předražení a dostala jsem jako dopravce pokutu 40.000,-. Se zdůvodněním, že když si řidič
před jízdou řekl o 580 Kč, tak porušil zákon a kdyby mu zákazník tuto cenu zaplatil, tak by došlo k předražení, konkrétně o 164. Kdyby došlo k
předražení, tak je to porušení zákona a proto tato pokuta. Na morální aspekt, správné jednání řidiče a reálně zaplacenou cenu 100 Kč vůbec
nebylo přihlédnuto.
Bohužel i po odvolání zůstav stav neměnný a pokuta mi byla opětovně a se stejným zdůvodněním uložena znovu a v této výši.
Je toto právně správné a v krajním případě, je pokuta zpět vymahatelná soudně?
Přijde mi to úplně postavené na hlavu a naprosto postrádající logické uvažování a individuálnost případu. Děkuji a s pozdravem, Irena.
ODPOVĚĎ:
Provozování taxi služby je upraveno především v zákoně č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě.
Na základě tohoto zákona je provozovateli taxi služby (dopravci) uloženo značné množství povinností, např. povinnost, aby v taxametru byly
nastaveny údaje a hodnoty odpovídající skutečnosti, řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu
přepravy, řidič taxislužby ihned po ukončení přepravy pořídil jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě apod. (blíže viz ust. § 21 a
násl. tohoto zákona).
Nicméně i při porušení některé povinnosti dopravcem (provozovatelem taxi služby) je nutné při uložení sankce přihlédnout ke konkrétním
okolnostem případu a tyto okolnosti promítnout do uložené sankce a její výše. V této souvislosti mělo být přihlédnuto právě i k okolnostem
Vašeho případu.
Vzhledem k tomu, že jste vyčerpal všechny řádné opravné prostředky (odvolání), můžete se proti uložení pokuty bránit v rámci žaloby podané ve
správním soudnictví podle zákona o soudním řízení správním (naleznete zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/). Jedná se o
žalobu proti rozhodnutí správního orgánu upravenou v ust. § 65 a násl. tohoto zákona. Žalobu je možné podat do dvou měsíců od doručení
rozhodnutí (posledního - odvolacího) v této věci.
Samotné podání žaloby ovšem nemá vliv na vykonatelnost uložené pokuty, tedy i přesto, že podáte žalobu proti danému rozhodnutí o uložení
pokuty, podáním žaloby se toto rozhodnutí neruší, a pokuta je vymahatelná. Nicméně v případě zrušení napadeného rozhodnutí by Vám byla vrácena.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Opakované opožděné placení nájmu, nájemného nájemcem - může dát pronajímatel výpověď?
- Výpověď nájmu pronajímatelem z důvodu opakovaného opožděného placení nájmu, nájemného
- Opakované zpoždění úhrady nájmu, nájemného - důvod k výpovědi nájmu pronajímatelem?
Máme v bytě nastěhované nájemníky na dobu určitou (5 let – nyní běží druhý rok), v bytě mají taktéž trvalé bydliště. Nájemníci jsou ale velmi
nespolehliví s placením, zcela běžně čekáme na nájem dvacet dní nebo i měsíc. Nestane se však, že by nezaplatili tři měsíce v kuse, což by byl
důvod k výpovědi nájemní smlouvy. V nájemní smlouvě je ujednáno penále ve výši 25 Kč za den zpoždění, tuto možnost jsme ale zatím nevyužili,
protože nám je jasné, že by to vedlo pouze k dohadům a stejně bychom ty peníze nakonec neviděli.
Než jít cestou penále, raději bychom je z bytu nějak dostali a tyhle problémy už dál neřešili. Je zde nějaká možnost, jak nájemníkům vypovědět
smlouvu i bez toho, aby nezaplatili tři měsíce v kuse? Pokud bychom například písemně žádali o nápravu a placení nájemného včas a oni by
neuposlechli? Dalo by se to brát jako hrubé porušení své povinnosti vyplývající z nájmu podle § 2288 občanského zákoníku? Tři měsíce výpovědní
lhůty bychom už nějak zvládli.
Děkuji za odpověď. Milan
ODPOVĚĎ:
Souhlasím s Vámi nastíněným postupem a tento je zcela po právu. Tedy doporučovala bych nájemníky vyzvat, aby hradili nájem včas s upozorněním,
že pokud budou nadále v prodlení s platbami, bude takové jednání chápáno jako hrubé porušení povinnosti (dle mého názoru opakované opožděné
úhrady hrubým porušením jsou), nicméně i v případě, že by případně soud uzavřel, že to hrubé porušení není, lze to chápat jako "jiný obdobně
závažný důvod pro vypovězení nájmu", jak je uvedeno v § 2288 odst. 1 písm. d) NOZ.
Proto po zaslání výzvy a jejím nerespektování lze nájem ukončit výpovědí ze strany pronajímatele s tříměsíční výpovědní lhůtou.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Stěhování firmy, zaměstnavatel nedal podepsat zaměstnanci dohodu o změně pracovní smlouvy
- Stěhování firmy bez dohody o změně pracovní smlouvy - musí zaměstnanec nastoupit na novou adresu firmy?
- Musí zaměstnanec přijít do zaměstnání při stěhování firmy (zaměstnavatel nedal podepsat dohodu o změně smlouvy)
Jak se mám zachovat, jestliže dojde k přestěhování firmy, ale majitel mi ke dni přestěhování sídla firmy nedá podepsat dohodu o změně pracovní
smlouvy z důvodu změny sídla firmy.
Děkuji, Radka
ODPOVĚĎ:
Pokud se díky stěhování mění i místo výkonu práce, které máte sjednáno v pracovní smlouvě, pak má zaměstnavatel povinnost Vám nabídnout změnu
pracovní smlouvy, nebo Vám dát výpověď s vyplacením odstupného. Zaměstnavatele bych písemně kontaktovala, že má povinnost mi přidělovat práci v
místě, které máte sjednáno v pracovní smlouvě a Vy máte povinnost pracovat jen v tomto sjednaném místě. Pokud zaměstnavatel nebude chtít v
tomto nic konat, můžete mu písemně oznámit, že v tomto novém místě nemáte povinnost pracovat, a tudíž jsou překážky v práci na straně
zaměstnavatele a Vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Noční klid v ubytovacím zařízení - odpovídá za něj ubytovatel nebo ubytovaný?
- Odpovědnost ubytovatele za noční klid v ubytovně
Zaujímalo by ma či existuje zákonná povinnosť prevádzkovateľa ubytovacieho zariadenia zabezpečiť nočný kľud. A ako postupovať v prípade, že
prevádzkovateľ ubytovacieho zariadenia nie je schopný nočný kľud zabezpečiť.
Samozrejme jedna z možností je odsťahovať sa inam, ale s touto možnosťou nerátam.
Hlavne ma zaujíma to, či sa prevádzkovateľ tým, že nedokáže zabezpečiť nerušené užívanie veci po dobu nájmu (§2205 zákona 89/2012 Nový občanský
zákoník) nedopúšta porušenia priestupkového, trestného, alebo iného zákona. Ďakujem. Peter
ODPOVĚĎ:
Právní úprava je uvedena v ust. § 1012 občanského zákoníku (89/2012 Sb.), dle kterého se vlastníku zakazuje nad míru přiměřených poměrů závažně
rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Dále dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastní zdrží všeho, co působí, že mj. hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na
pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto ustanovení nedopadá pouze na
pozemky, ale vztahuje se i na vlastnictví jiných věcí, např. bytů, rodinných domů, ubytovacích zařízení.
Skutečnost, že v ubytovacím zařízení bydlí nikoliv přímo jeho vlastník, ale nájemníci, jej (vlastníka) nezbavuje povinnosti neobtěžovat ostatní
sousedy výše zmíněným hlukem, otřesy apod.
Pokud se nedá domluvit s vlastníkem ubytovacího zařízení ani s nájemníky, máte dvě možnosti, jak postupovat:
1. Na základě tzv. předžalobní výzvy můžete vyzvat jak vlastníka ubytovacího zařízení, tak i nájemníky (vhodné zaslat tuto předžalobní výzvu
oběma) k tomu, aby se zdrželi tohoto neoprávněného chování – hluku. Pokud by ani na tuto výzvu nebylo reagováno a hluk a obtěžování dále
přetrvávalo, zbývá možnost řešit tuto situaci soudní cestou (zde Vám doporučuji z důvodu řádné ochrany Vašich práv nechat se zastoupit v řízení
před soudem advokátem, kterého můžete kontaktovat na adrese: www.advokatikomora.cz).
2. Druhou možností je řešit tuto situaci jako přestupek proti veřejnému pořádku dle ust. § 47 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona (zákon č.
220/1990 Sb.), dle kterého se tohoto přestupku dopustí ten, kdo poruší noční klid (22:00-6:00). V takovém případě kontaktujte policii. Za tento
přestupek je možné uložit pokutu do výše 5.000,- Kč.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce nemovitosti ve spoluvlastnictví - musí spolumajitel přistoupit na jakoukoliv rekonstrukci?
- Spoluvlastník chce rekonstruovat nemovitost a žádá polovinu nákladů po druhém spolumajiteli - musí spolumajitel vyplatit spoluvlastníka?
- Proplacení podílu nákladů za rekonstrukci nemovitosti ve spoluvlastnictví druhým ze spolumajitelů
- Může spolumajitel nesouhlasit s drahou rekonstrukcí nemovitosti kterou neužívá?
- Může spoluvlastník nesouhlasit s drahou rekonstrukcí nemovitosti kterou neužívá?
2014 nebo 2015 jsem od táty dostala 1/2 zahrady s chatou a druhou část můj starší bratr, táta má v DS věcné břemeno na dožití a podmínku, že po
dobu trvání věcného břemene nezmění zahrada vlastníka. Já tam jezdit nebudu a ani nechci a žádný užitek z toho taky mít nebudu, i přesto se to
napsalo na oba. Bratr tam chce dělat velké nákladné opravy a po mně chce polovinu peněz i přesto že já zahradu ani chatu nevyužívám a nebudu
využívat. Konkrétně se jedná o zavedení vodovodu do země. Odkoupit zahradu nechce ani nemůže, nemá na to peníze, jeho výplata činí okolo
12.000Kč měsíčně plus nějaké benefity. Jsem na rodičovské a beru 8.000 Kč měsíčně a ještě víc jak 2 roky budu, můj muž je ve firmě jen jako
konzultant a bere 4.500 Kč měsíčně. Jsem povinna mu přispívat přesnou polovinu, nebo když mu řeknu, že já to nechci tak on si to udělá na své
náklady sám? Chtěla jsem se s ním dohodnout, aby mě informoval předem, co tam bude dělat a kolik to bude stát, ale vyjel na mě se slovy, že
jednou není potřeba nic a pak je toho víc naráz za větší peníze. Jak se mohu bránit a co dělat? Děkuji Miroslava
ODPOVĚĎ:
V postavení spoluvlastníka máte právo podílet se na správě společné věci. Občanský zákoník v § 1129 stanoví, že k rozhodnutí o významné
záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba
alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
Zákon počítá s hlasováním o záležitosti. Každý ze spoluvlastníků má hlasy podle velikosti svého podílu. Ve Vašem případě 50%. Hlasování může
proběhnout písemně, osobně na schůzce, ústně telefonicky a podobně. Forma předepsána není. Určitě ale doporučuji komunikovat písemně, aby byly
Vaše jednání doložitelná.
Dle § 1129 odst. 2 obč. zák. pak platí, spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho
může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.
Takový návrh k soudu je ale třeba podat do 30-ti dnů od učinění rozhodnutí.
Jinak pokud by bylo více spoluvlastníků a rozhodnutí by bylo přijato řádně, vznikla by i přehlasovaným spoluvlastníkům povinnost podílet se na
nákladech zhodnocení, protože se tím zhodnotil i jejich podíl.
Ve Vašem případě bych tedy písemně sdělil, že s úpravami nesouhlasíte, případně se bránil soudně. Samostatným návrhem můžete také navrhnout
zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Faktickou otázkou je, z čeho chce úpravy financovat. Doporučuji ale jednotlivé kroky konzultovat s
advokátem.
__
PRÁCE-BEZPEČNOST, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Pracovní úraz - po návratu z neschopenky zaměstnavatel neposlal zaměstnance k závodnímu lékaři
- Je zaměstnavatel povinen poslat zaměstnance k závodnímu lékaři po pracovním úraze?
01/2013 se mi stal v práci v ocelárně pracovní úraz po pádu v kalichové jámě pod pecí. Pracovní neschopenka pak cca 22 měsíců. Moje míra
zavinění 30% zdůvodněno, že špatný terén v ocelárně. Ztížené společenské uplatnění maximální 1400 bodů vyplaceno na zranění.
Byl jsem převeden na jinou práci, ale vůbec pak neodeslán k závodnímu lékaři zda mohu tuto novou práci vykonávat. Přesto jsem to musel přijmout
na nátlak v podniku, aby mi nemuseli dát výpověd s nárokem 12 měsíců odstupné. Je to z právního hlediska platné? Takže ted vykonávám jinou
práci v podniku bez lékařského posudku. Posudek od závodního lékaře vydán jen na původní profesi, že pro následky po pracovním úraze nemohu
práci, v žádném případě vykonávat. Děkuji, Zbyšek
ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel postupoval správně, pokud Vás převedl na jinou práci. Dle § 41/1 písm. b) zákoníku práce totiž platí, že zaměstnavatel je
povinen převést zaměstnance na jinou práci, pokud zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz (což
je i Váš případ).
V tomto případě je zaměstnavatel primárně povinen převést zaměstnance na jinou práci v rámci druhu práce, který je sjednán v pracovní smlouvě,
pakliže to není možné, může zaměstnavatel převést zaměstnance i na práci, která se od práce sjednané v pracovní smlouvě liší. Z Vašeho dotazu
nevyplývá, zda jste byl převeden na práci, která spadá do druhu práce dle Vaší pracovní smlouvy, nebo zda byl sjednaný druh práce ve Vašem
případě změněn (pro odpověď na Váš dotaz to není ostatně podstatné).
Dle § 41/6 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen při převedení zaměstnance na jinou práci přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho
vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.
S ohledem na skutečnost, že jste utrpěl pracovní úraz (v jehož důsledku jste byl dlouhou dobu v pracovní neschopnosti), a že jste byl převeden
na jinou práci, byl zaměstnavatel povinen poslat Vás na prohlídku k závodnímu lékaři (výstupem takové prohlídky by pak byl příslušný lékařský
posudek). V tomto ohledu je nutné vycházet z následujících ustanovení vyhlášky o pracovnělékařských službách:
- § 10/2 vyhlášky o pracovnělékařských službách, dle něhož se vstupní lékařská prohlídka provádí rovněž před převedením zaměstnance na jinou
práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance; odlišnými
podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden (z dotazu nevyplývá, zda vykonáváte nyní práci méně či více rizikovou, než
jakou jste vykonával před pracovním úrazem) ;
- § 13/2 písm. b) vyhlášky o pracovnělékařských službách, dle něhož se výstupní lékařská prohlídka provádí při převedení zaměstnance na práci
se sníženou zdravotní náročností (ve smyslu snížení míry rizika) nebo na práci konanou za příznivějších pracovních podmínek, než ke kterým byla
posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance; na základě provedení výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek.
Ať už jste byl převeden na práci více či naopak méně rizikovou (oproti práci, kterou jste vykonával před pracovním úrazem), tzn. ať už měla být
provedena vstupní či výstupní lékařská prohlídka, měla být ve Vašem případě provedena i mimořádná lékařská prohlídka (která by se de facto se
vstupní či výstupní lékařskou prohlídkou překrývala). Dle § 12/2 písm. f) bodu 2 vyhlášky o pracovnělékařských službách se totiž mimořádná
lékařská prohlídka provádí, pokud byl výkon práce přerušen v důsledku úrazu s těžkými následky nebo jiné těžké újmy na zdraví.
V postupu Vašeho zaměstnavatele lze ze shora uvedených důvodů spatřovat pochybení. Je však otázkou, zda je pro Vás v současné chvíli výhodné
zpochybňovat platnost převedení na jinou práci, pakliže tuto práci již delší dobu vykonáváte (k učinění konkrétnějšího závěru by však bylo
nutné znát více podrobností o Vaší současné situaci). Zaměstnavatele můžete v každém případě vyzvat k dodatečnému provedení lékařské prohlídky
(aby bylo tímto způsobem zjištěno, zda jste zdravotně způsobilý k výkonu práce, na kterou jste byl převeden).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
vyhláška č. 79/2013 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, (vyhláška o
pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po zaměstnavateli za věci odcizené při výkonu práce
- Vymáhání náhrady škody po zaměstnavateli - zaměstnanci se ztratily osobní věci z firemního vozidla
28.4.2016 jsem jako řidič MKD měl vážnou nehodu v Německu. Vozidlo bylo odtaženo na parkoviště zprvu v Německu. Z vozidla bylo odcizeno co
nebylo zničeno nehodou, jednalo se o věci denní potřeby pro výkon práce řidiče v MKD. Škodu jsem vyčíslil na 25.000 Kč po amortizaci.
Zaměstnavatel mně neumožnil jet v ČR k vozu si pro věci, že tam pojede sám. Poté mě volal, že ve vozidle nic není. Chtěl jsem podat trestní
oznámení neboť nevím kde k odcizení došlo zda v Německu nebo po přivezení vozu do ČR. Zaměstnavatele jsem vyzval k úhradě věcné škody dle
zákoníku práce a ponížil částku na 13.000 Kč s tím, když škodu uhradí do 2.6.2016. Sám mě navrhl uhrazení škody oproti nepodání trestního
oznámení. Do dnešního dne škodu neuhradil, a nereaguje na emaily. 2.6.2016 před půlnocí mi psala email pojišťovací makléřka, že zaměstnavatele
zastupuje a škodu mám vymáhat u nich, ale že to bude trvat déle. Jsem stále na dočasné pracovní neschopnosti a už nevím jak peníze získat, můj
plat činil 10.000 Kč a mám velké výdaje i na léky a s léčením vše spojené. Musel jsem si nakoupit i odcizené ošacení.
Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda je Vámi utrpěnou újmu na zdraví možné kvalifikovat jako pracovní úraz či nikoli. Dle § 271k/1 zákoníku práce je
pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů
při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou
pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 269/1 zákoníku
práce). Ve své odpovědi budu předpokládat, že se ve Vašem případě o pracovní úraz jednalo.
V první řadě Vám lze doporučit navázat komunikaci se zaměstnavatelem a získat od něj potvrzení o tom, že Vámi utrpěnou újmu na zdraví považuje
za pracovní úraz (vzhledem k tomu, že Váš zaměstnavatel předal věc k vyřízení pojišťovně, předpokládám, že újmu na zdraví za pracovní úraz
skutečně považuje).
Přestože bude Vaše odškodnění vyřizovat pojišťovna Vašeho zaměstnavatele, odpovídá za Vámi utrpěnou újmu výhradně Váš zaměstnavatel. Komunikaci
Vám proto doporučuji vést s oběma těmito subjekty.
V souvislosti s pracovním úrazem máte v zásadě nárok na tato základní odškodnění:
- náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (na tomto místě připomínám, že dle § 271m/2 zákoníku práce je zaměstnavatel, popř.
za něj jeho pojišťovna, povinen vyplácet zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, pokud nedohodl se zaměstnancem
jiný způsob výplaty, jste-li tedy v současné době dočasně práce neschopný, je Váš zaměstnavatel povinen vyplácet Vám tuto náhradu každý měsíc),
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (i v tomto případě platí shora uvedené),
- náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (tyto náhrady lze poskytnout dle ustálenosti Vašeho zdravotního stavu),
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením (jste-li v současné chvíli schopen prokázat, jaké náklady spojené s léčením Vám dosud vznikly,
není důvod, aby Vám nebyla tato náhrada poskytnuta již nyní),
- náhrada věcné škody (při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k
obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit, jak vyplývá z § 272 zákoníku práce, rovněž tato náhrada Vám může být poskytnuta ihned).
Je pravdou, že vyřízení škodní události může pojišťovně nějaký čas trvat, v tomto ohledu je důležité, abyste pojišťovně dodal veškeré jí
požadované dokumenty. Bude-li dle Vašeho názoru vyřízení věci trvat pojišťovně příliš dlouho, doporučuji Vám se obrátit s urgencí na Vašeho
zaměstnavatele (neboť za újmu odpovídá pouze on).
Nebude-li pojišťovna (či Váš zaměstnavatel) ochotna Vás odškodnit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění
tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDĚNÍ
- Komu odevzdat nalezenou závěť před dědickým řízením?
- Nalezená závěť - komu ji odevzdat?
Babičce se udělalo špatně a nyní leží v nemocnici. Našel jsem vlastnoručně sepsanou závěť na moje jméno. Kam mám se závětí jít a kdy? Závěť je
na její veškerý majetek. Doktor říká, že babička brzy zemře.
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Závěť prozatím uschovejte. Po smrti Vaší babičky originál závěti předejte notáři, který bude dědictví po ní vyřizovat. Jméno notáře se dozvíte
u Okresního soudu, který je v obvodu posledního trvalého pobytu Vaší babičky. Notář s Vámi sepíše protokol o zjištění stavu a obsahu závěti,
originál závěti převezme a Vám může nechat pouze její prostou kopii. Originál závěti bude poté uschován ve sbírce listin u Okresního soudu,
který pověří notáře k projednání dědictví. Kopii závěti rovněž nechá v dědickém spise Vaší babičky a bude s Vámi následně jednat jako s dědicem
a účastníkem dědického řízení.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Dluhy osoby s věcným břemenem za energie a fond oprav - zrušení věcného břemene pro opakované zadlužování
- Dluhy osoby se služebností za energie a fond oprav - zrušení věcného břemene pro opakované zadlužování
- Osoba se služebností neplatí do fondu oprav a za energie - lze zrušit věcné břemeno?
- Osoba s věcným břemenem neplatí do fondu oprav a za energie - lze zrušit služebnost?
- Zrušení služebnosti doživotního bydlení z důvodu zadlužování nemovitosti (fond oprav, energie)
Manžel dostal v roce 2011 (darovací smlouva) byt s věcným břemenem (služebností) doživotního užívání nemovitosti otcem. Ten nepracuje a stále
vznikají dluhy za energie a bytový fond. Vždy jsme tyto dluhy uhradily za otce. Zajímalo by mě, zda se
- dá tento byt s věcným břemenem prodat, či
- se vzdát daru dodatečně.
- Nebo jiné řešení (např. zrušení věcného břemene - služebnosti),
když už nechceme za otce pořád platit dluhy. Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Byt s věcným břemenem je možné prodat. Věcné břemene v tomto směru vlastníka neomezuje, podstatně ale snižuje hodnotu takové nemovitosti.
Právo odvolat dar náleží především dárci. Zákon obdarovanému možnost vzdát se dodatečně daru nepřiznává, tedy to není možné, ledaže to bylo
ujednáno v darovací smlouvě.
Nabízí se čistě teoretická úvaha o možnosti od smlouvy odstoupit pro její podstatné porušení v důsledku vad, za které by bylo snad možné
považovat soustavné porušování podmínek darovací smlouvy a smlouvy o věcném břemeni, ale to je v tuto chvíli jen teoretická úvaha, protože
nejsou známy podrobnosti, obsah smluv, chování stran a podobně.
Věcné břemeno pak lze zrušit dohodou nebo se jeho zrušení domáhat rozhodnutím soudu, avšak pouze v případě, že po zřízení věcného břemene
nastane trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci (bytu) a výhodou oprávněného, přičemž oprávněnému v případě
zrušení služebnosti náleží přiměřená náhrada. Ta bude zpravidla peněžitá, ale může být i ve formě náhradního bydlení. Bude záviset na
okolnostech konkrétního případu.
Zda jsou splněny důvody pro zrušení služebnosti v tomto případě je otázkou dalšího uvážení konkrétních okolností, protože ne každá skutečnost k
tíži povinného z věcného břemene je trvalou změnou zakládající hrubý nepoměr. Skutečnosti se pak hodnotí objektivně, nikoliv dle subjetivního
názoru dotčených osob.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel slíbil příspvek na životní pojištění a přestal ho platit - jak postupovat?
- Vymáhání slíbeného příspěvku na životní pojištění od zaměstnavatele - postup vymáhání
- Příslib zaměstnavatele placení příspěvku na životní pojitění a bezdůvodné ukončení placení - jak se bránit?
Jsem zaměstnancem malinké firmy, 2009 přišla šéfová (moje největší kamarádka), se svojí neteří, která sjednávala životní pojištění. Přemlouvali
nás až přemluvili s tím, že majitelka bude přispívat 750 Kč a 250 Kč/měs. si budu platit já, je to i ve smlouvě Vše probíhalo v pohodě až jsem
03/2016 onemocněla a vypadá to na delší dobu. Hned druhý měsíc mi šéfová přestala přispívat s tím, že když nemá ze mne zisk, tak mi nedá ani
korunu. Podotýkám, že v pracovní smlouvě o něčem podobném není zmínka, protože se tehdy o nějakém životním pojištění vůbec neuvažovalo. Ptám se
jestli jedná můj zaměstnavatel správně, že mi přestal přispívat a jak to řešit.
Děkuji, Kristýna
ODPOVĚĎ:
Pokud se Vám zaměstnavatel, ideálně písemně, zavázal, že Vám bude přispívat měsíčně na životní pojištění, nemá na to dočasná pracovní
neschopnost vliv. V zákoníku práce není s dočasnou pracovní neschopností žádné opravnění zaměstnavatele nevyplácet Vám příspěvek na životní
pojištění spojené.
Nároky na vyplacení příspěvku je třeba na zaměstnavateli nejlépe písemně uplatnit a případně nuceně (soudně) vymáhat. V úvahu přichází také
skončení pracovního poměru nebo podnět na Inspektorát práce, který sice zaměstnavateli neuloží povinnost V8m přípsěvek doplatit, ale uloží mu
spíše pokutu. Před podáním podnětu na Inspektorát práce bych na to zaměstnavatele ale určitě upozornil. Často jej to motivuje ke zjednání
nápravy.
___
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyměněného náhradního dílu při záruční opravě
- Vyměněný náhradní díl při záruční opravě - reklamace (od kdy do kdy je na náhradní díl záruka? )
- Záruka na náhradní díl vyměněný při záruční opravě
- Záruční oprava s náhradou dílu - záruka na vyměněný díl
28.1.2014 zakoupena automatická pračka Indesit. 22.10.2014 nahlášena závada (hlučnost při ždímání). O dva dny později provedena záruční oprava
(výměna celého agregátu). 6/ 2016 se opět projevuje tatáž závada. Je možné opět reklamovat agregát, když tento náhradní díl ještě není starý
více než 24 měsíců?
Dekuji, Nora
ODPOVĚĎ:
Ano, provedená oprava je dílem a ohledně jeho vad se použije právní úprava poplatná pro kupní smlouvu v rámci které se spotřebiteli poskytuje
záruka na bezvadnost v délce 24 měsíců. Ve Vašem případě záruka běží ode dne provedení opravy
__
FINANCE-DANĚ
- Přeplacená daň za les v Praze
- Omylem zaslaná daň za něco za co se daň neplatí - jak požádat o vrácení daně?
- Žádost o vrácení omylem zaplacené daně - informace
- Žádost o vrácení přeplatku daně z nemovitosti - informace
- Jak požádat o omylem zaplacenou daň?
- Jak požádat o vrácení přeplacené daně?
Vlastním v Praze pozemek určený k plnění funkce lesa od r. 2008. Každý rok řádně odvádím daň a letos (2016) se dozvídám (jelikož mi nepřišla
složenka), že se v Praze za lesy zvláštního určení podle zákona o dani 338/1992 neplatí. Kdo je tedy v právu, mají mi vrátit finance za ty
roky? Děkuji, Babora
ODPOVĚĎ:
Od daně z nemovitých věcí jsou osvobozeny lesní pozemky určené k plnění funkce lesa, které jsou zařazeny do dvou nejvyšších pásem ohrožení.
Přiznání se podává, ale uplatní se osvobození a daň je tudíž 0 Kč. Můžete podat dodatečná daňové přiznání za nepromlčená zdanitelná období,
základní promlčecí lhůta je 3 roky.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nedostatek práce v zaměstnání - zaměstnanci dluží pracovní dny a musí si je napracovat
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Překážka na straně zaměstnavatele (málo práce) - zaměstnanci nepobírají 60% mzdy a dluží pracovní dny
- Zaměstnanci nepobírají 60% mzdy při nedostatku práce v zaměstnání a dluží zaměstnavateli pracovní dny - je to legální?
Firma při nedostatku zakázek nařizuje zaměstnancům, aby zůstali vždy nějaký počet dnů doma. Ty dny pak zaměstnanci odpracovávají jindy (až je
"dostatek práce"), tzv. je "dluží" firmě. 1 zaměstnanec pak dluží 10-20 dní ročně. Trvá to již 3. rokem.
Zaměstancům neumožněno pobírat 60% mzdu. Je to legální? Postup? Karolína
ODPOVĚĎ:
Tento postup by byl v souladu se zákonem pouze v případě, že by se na zaměstnance vztahovalo tzv. konto pracovní doby dle § 86 zákona č.
262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Zavedení konta pracovní doby by muselo být uvedeno buď v kolektivní smlouvě, nebo ve vnitřním
předpise zaměstnavatele.
Pokud konto pracovní doby zavedeno není, pak takový přístup je v rozporu se zákonem. V případě nedostatku práce, je nutno konstatovat překážky
v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci mají právo na pobírání 60% průměrného výdělku dle § 209 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce,
v platném znění.
__
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď v době pracovní neschopnosti - platnost výpovědi
Byla mi dána výpověď z práce po 36 letech zaměstnání. Tuto výpověď mi předali 8.8.2014, nepodepsal jsem ji, měl jsem od 7.8. 2014 nemocenskou.
Výpovědní lhůta byla 2 měsíce, takže pracovní poměr skončil k 31.10.2014, pokračoval jsem v nemocenské až do 31.5. 2015, kdy jsem pak přešel do
evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce, tam jsem dodnes (06.06.2016) a budu si vyřizovat předčasný důchod. Během nemocenské, následkem
intrikářské výpovědi se u mne objevil posttraumatický syndrom.
Výpověď jsem dostal, když jsem byl již v nemocenském stavu, je toto porušení zákona již promlčeno?
Děkuji za odpověď Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, z jakého důvodu Vám byla výpověď dána, neboť zákaz výpovědi v ochranné době se vztahuje jen na některé důvody
dání výpovědi.
Zákaz výpovědi se neplatí, pokud byla výpověď dána z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, že se přemisťuje zaměstnavatel nebo jeho
část, dále z důvodů, pro které může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr nebo pro jiné porušení povinností vyplývajících z právních
předpisů (§ 54 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
Pokud Vám však dal zaměstnavatel výpověď z jiného důvodu, a přesto Vám dal v ochranné době výpověď, pak můžete žalovat neplatnost výpovědi v
tříleté promlčecí lhůtě.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nemožnost stavění na pozemku z důvodu vedení nízkého napětí - kdo platí přeložku kabelu?
- Přeložka kabelu nízkého napětí pro umožnění stavění na stavebním pozemku
Chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně neuvedeného věcného břemena v případě přípojky nízkého napětí. Přes celý náš pozemek vede přípojka
nízkého napětí, což nám brání postavit na daném pozemku dům. Vlastníkem přípojky je společnost ČEZ, s touto společností jsme se již spojili.
Jejich odpověď zněla takto: "Vedení bylo postaveno v roce 2005 jako náhrada dožilého vedení vybudovaného v 60 letech minulého století. Ke
zřízení předmětného vedení došlo za účinnosti zákona č. 79/1957 Sb. elektrizačního zákona. Dle § 22 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, získaly
tehdejší energetické podniky oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení,
zejména zřizovat na nemovitostech trafostanice, podpěrné body, přetínat nemovitosti vodiči a umisťovat na nich vedení."
Jak již i z dopisu vyplývá nikdy jsme jim nedali žádné povolení ani nic nepodepsali, i přesto teď nemůžeme na vlastním pozemku stavět.
Následovalo dopis o tom, že jako nejvhodnější variantu zvolili přeložku, kterou vykalkulovali na 180 000 Kč. Dá se s tím něco dělat? Markéta
ODPOVĚĎ:
Bohužel nejen v případě elektrických rozvodů, ale i například v případě telekomunikačních sítí je ze zákona dána možnost provozovatelům těchto
sítí rozvody vybudovat a spravovat. V tomto případě bohužel není jiná možnost, než s nimi sjednat a nechat zrealizovat přeložku.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vstup do domu po smrti rodiče (rodič žijící s potomkem) - je potomek povinen vydat klíče od domu všem budoucím dědicům?
- Požadavek budoucího dědice na vstup do nemovitosti před dědickým řízením
- Požadavek budoucího dědice na vstup do bytu, domu před dědickým řízením
- Vstup do nemovitosti po smrti rodiče (rodič žijící s potomkem) - je potomek povinen vydat klíče od domu všem budoucím dědicům?
- Vstup do bytu po smrti rodiče (rodič žijící s potomkem) - je potomek povinen vydat klíče od domu všem budoucím dědicům?
- Právo budoucích dědiců vstoupit do nemovitosti zesnulého rodiče
- Právo budoucího dědice vstoupit do nemovitosti zesnulého rodiče
- Právo budoucích dědiců vstoupit do bytu, domu zesnulého rodiče
- Právo budoucího dědice vstoupit do domu, bytu zesnulého rodiče
Partnerce 02/2016 umřel otec se kterým žila v domě a ve kterém má 1/3 podíl tj. má jedno patro domu které se dá uzamknout. Má ještě další 3
sourozence, kteří ale o otce nejevili zájem, mají vlastní životy i bydliště a nyní se dožadují klíčů a vstupu do bytu pod pohrůžkou odvrtaní
zámku a následné výměny bez nároku na klíč. Dědické řízení ještě neproběhlo a partnerka jako jediná má na toto misto udáno i trvalé bydliště a
pochopitelně tam má i většinu svých osobních věcí. Je povinna poskytnout přístup do bytu či nikoli a jaké nároky můžou mít sourozenci dokud
neproběhlo dědické řízení a v případě, že by se stalo odvrtaní a následná výměna zámku, jde o vloupání případně je k tomuto případu kompetentní
policie? Děkuji za odpověď. Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Jestliže Vaše partnerka vlastní id. 1/3 nemovitostí, ve které zůstavitel žil a jedná se o samostatné patro, které lze uzamknout, a v tomto
jejím patře se ani nenachází žádné věci zůstavitele, pak dědicové nemají právo dožadovat se vstupu do míst, kde se nenachází žádné věci
zůstavitele. Rovněž notář, který dědictví vyřizuje, by měl poučit všechny dědice o tom, že s věcmi zůstavitele není možné nakládat před
skončením dědického řízení. Dědicové mohou vykonávat pouze běžnou správu dědictví, tedy dbát např. o to, aby nedošlo ke znehodnocení jeho
majetku. Mohou tedy např. vstoupit do místností, kde žil a kde se nachází jeho majetek a např. v tomto místě vyvětrat, zajistit rychle se
kazící potraviny, atd. Vaše partnerka by tedy měla ostatní dědice pustit do domu do míst, kde žil zůstavitel (nikoliv do svého bytu). Tuto
situaci by měla nastínit i notáři, který dědictví vyřizuje, aby mohl provést případná opatření. Může např. vyzvat Vaši partnerku, aby předala
do úschovy klíče od domu zůstavitele. Může také zapečetit vstup do míst, kde zůstavitel žil a dědicům předat klíče a umožnit odpečetění vstupu
až v době, kdy bude jasné, kdo a v jakém poměru dědictví dědí. Na žádost všech dědiců rovněž může proběhnout soupis všech věcí zůstavitele v
domě kde žil, případně může být v soupisu uvedeno, že v určité části domu (v bytě Vaší partnerky) se žádné jeho věci nenacházejí. Trvalé
bydliště nemá ve Vašem případě vůbec na nic vliv. Pokud by došlo k odvrtání a výměně zámku, mohli byste toto nahlásit na Policii, ovšem notář
by měl v první řadě provést zapečetění a také poučit dědice, že takové jednání není přípustné.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Obyvatelný stav bytu - definice
Jde o postarší byt, ve kterém je v podnájmu moje kamarádka. Je nějaká definice obyvatelného stavu bytu - naráží se na to v předávacím
protokolu? (Musí být čistý, vyklizený? Nebo sem patří jen to, že v něm musí být funkční topení, voda elekřina? )
Drobné opravy - je stále platný roční strop oprav 70 Kč na metr čtvereční? Tedy že toto je maximání částka, kterou zaplatí podnájemník za
drobné opravy/údržbu bytu ročně? (V zákoně je, že podnájemník má hradit opravy/nákup takových věcí jako jsou umyvadla, sporáky, podlahy
malování aj. vybavení a práce jejichž cena může přesáhnout tento roční limit. Co se v takových případech dělá?
Děkuji, Jiřina
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu se domnívám, že Vaše kamarádka je nájemkyní bytu, nikoliv podnájemkyní. Podnájemník je totiž v právním vztahu s nájemcem a
nikoliv pronajímatelem. Ohledně Vámi uvedených záležitostí musí s pronajímatelem jednat nájemce.
Pronajímatel musí nájemci předat byt způsobilý k nastěhování a obývání. Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán
byt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní
povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav. Zákon stanoví pouze obecně co se rozumí bytem způsobilým k
nastěhování.
Byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání,
pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu
nebo s ním souvisících.
Obvyklost je nutno posuzovat objektivně s přihlédnutím k tomu, o jaký byt se právě jedná. Poskytováním nezbytných plnění spojených s užíváním
bytu nebo s ním souvisejících (nezbytnými službami) se rozumí napojení na vodu, odpady, elektřinu, zajištění topení apod.
Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy
související s užíváním bytu.
Nájemce tak má povinnost zajistit obvyklé udržování bytu a hrazení nákladů, které se obvykle při delším užívání provádějí, včetně zajištění
tzv. drobných oprav v bytě, které jsou s běžnou údržbou spojeny.
Nynější občanský zákoník pojmy drobné opravy bytu a náklady spojené s běžnou údržbou neupravuje. Expertní skupina Ministerstva spravedlnosti se
přikloni (2015) la k názoru, že pokud není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak, lze použít právní předpisy vztahující se k již zrušenému
občanskému zákoníku.
Tímto se myslí nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , konkrétně § 5 a 6 tohoto nařízení vlády. Vámi uvedený limit je v podstatě stále platný, pokud
není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak. Nicméně samotné vymezení těchto pojmů je rozsáhlejší.
Náklady spojené s běžnou údržbou bytu jsou náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Jsou jimi
zejména pravidelné prohlídky a čištění (plynospotřebičů, vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií,
sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských
linek apod.), malování včetně opravy omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až
ke svislým rozvodům a vnitřní nátěry.
Za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:
opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich
součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií, výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů,
zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny
zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, opravy uzavíracích
armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku, opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené
vody.
Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů
vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek,
vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů
etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení;
nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.
Za drobné opravy se také považují opravy bytu a jeho vybavení jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč. Součet nákladů za
drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Eshop nevrátil peníze za vrácené zboží - jak se bránit?
- Vrácení zboží ve 14denní lhůtě - eshop nevrátil cenu (kupní cenu věci)
- Vymáhání ceny vráceného zboží po prodávajícím - eshop převzal zboží, ale peníze kupujícímu neposlal
- Vymáhání ceny vráceného zboží po eshopu - eshop převzal zboží, ale peníze kupujícímu neposlal
- Vymáhání ceny vráceného zboží po internetovém obchodě - eshop převzal zboží, ale peníze kupujícímu neposlal
Stále se nám nedaří kontaktovat s. r. o. , která v minulosti provozovala e-shop. V zákonné lhůtě jsme vrátili telefon, ale peníze nepřišly.
Dopisy se vracejí z důvodu ADRESÁT NEZNÁMÝ. Místně příslušný Živnostenský úřad sice prověřil adresu sídla, ale pouze tím, že ve vestibulu domu
na uvedené adrese je uveden název firmy a její IČ (mezi mnohými dalšími). Slíbenou kontrolu dodržování povinností stanovených živnostenským
zákonem již zřejmě neprovedl. Že jde pouze o virtuální sídlo a firmu tam nikdo nezná, jsme se dověděli až z vyjádření České pošty k reklamaci.
Poslali jsme dopisy i na adresu bydliště jednatele a do jeho provozovny (podniká zároveň jako fyzická osoba), ale vrátily se nepřevzaty. Když
podáme žalobu, je šance, že soud firmu najde a případně odsoudí? V květnu uplynou dva roky od vrácení telefonu. Máme obavy, aby věc nebyla
promlčena.
Jak postupovat dál.
Děkuji, Václav
ODPOVĚĎ:
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis
neodpovídá skutečnosti. To znamená, že společnost nemůže namítat, že sídlí na jíném místě.
Obraťe se na advokáta, který Vám pomůže sepsat žalobu. Skutečnost, že společnost nemá sídlo tam, kde jej avizuje nebude překážkou řádnému
průběhu řízení. Zákon zná několik institutů, které pomohou tuto překážku překonat (doručování fikcí, ustanovení opatrovníka atd). Advokát
rovněž přezkoumá, zda byly splněny veškeré náležitosti pro to, aby byla žaloba úspěšná (já tak učinit nemohu, neboť neznám žádné konrétní
infromace o závazku mezi Vámi a společností).
Pokud sou rozhodně ve Váš propěch, můžete zahájit exekuční řízení. Soudní exekutor si z nejrůznějších evidencí zjistí zda má společnost nějaký
majetek (nemovitost, banovní účet, pohledákvy atd.) a zvolí nejvhodnější způsob provedení exekuce. Jelikož je pravděpoboné, že se jedná o
velice pochybnou společnost, může se stát, že ta žádný majtek mít nebude a nebude tak z čeho uspokojit Vaši pohledáku. V takovém případě je
nutné počítat s tím, že soudní exekutor by mohl nákdy exekuce (které by se v takovém případě pohybovaly okolo 4000 Kč) naúčtovat Vám. Proto
bude nutné zvážit rozhodnutí o tom, zda má případná exekuce smysl. V tomto Vám rovněž může pomoci advokát.
_
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace nemovitosti (rodinného domu) - poškozená vnější nosná zeď domu
S manželkou jsme zakoupili byt. Je již uhrazen. Dodatečně jsme zjistili, že poškozená stěna (vnější) v jedné místnosti (viz. foto v příloze).
Radi bychom věděli, kdo je možné uplatnit reklamaci.
Kupní smlouva byla podepsaná dne 24.2.2015. Jsme mladí manželé, navíc oba se neslyšící, tudíž naše finanční prostředky jsou omezené. Děkujeme,
Jindřich
ODPOVĚĎ:
Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (tzv.
zjevné vady). To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
Z uvedeného plyne, že kupující nemůže reklamovat vady, které věc měla v době uzavření smlouvy a zároveň to byly vady, které mohl kupující
zjistit pouhou prohlídkou věci. Vycházím z předpokladu, že před uzavřením smlouvy jste absolvovali prohlídku bytu a nebylo zde nic, co by vady
zakrývalo.
Uvedené však platí pouze v případě, že prodávající opožděnost reklamace v případném soudním sporu namítne. Tudíž se domnívám, že jediným
řešením může být pokud o smírné řešení s prodávajícím.
Rozhodně můžete zkusit vadu reklamovat u prodávajícího. Z fotografií vyplývá, že se bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy. To znamená, že
máte právo na odstranění vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Pokud by prodávající vadu neodstranil, můžete i od smlouvy odstoupit.
Případné vynucení těchto práv však bude záležet na tom, zda by prodávající uplatnil námitku opožděnosti reklamace.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ neinformuje předem o schůzi SVJ - jak napadnout rozhodnutí výboru (podpisy členů SVJ "mezi dveřmi", ne na schůzi)?
Jsem vlastníkem 20% podílu v bytovém domě. V domě nebydlím. Jsme SVJ a bohužel výbor nekoná tak jak má.
Od 01/2010 do 02/2015 jsem opakovaně žádal o svolání schůze, ale neuspěl jsem. Když potřeboval předseda výboru odsouhlasit investice z fondu
oprav, tak si v domě obešel několik vlastníků (důchodců), kteří mu k investici dali souhlas. Tím si jakože splnil povinnost svolané schůze.
Nikdo však nebyl dle platných stanov pozván písemně na předem (15 dní) daný termín.
K dnešnímu dni tak bylo proinvestováno několik set tisíc korun, aniž bych byl pozván na schůzi, kde by se hlasovalo. Ani dodatečně mi nebylo
sděleno zač se investovalo.
Vrcholem všeho bylo, když se 10/2014 sešla nadpoloviční většina majitelů bytových jednotek (opět bez zaslání pozvánky na mou adresu, ač to
ukládali stanovy) a za přítomnosti notáře odsouhlasili stanovy nové. Bylo mi tak upřeno mé právo volit a být volen a zároveň jsem se k novým
stanovám nemohl vyjádřit. Můžete mi sdělit jak bych měl nyní postupovat, abych nebyl výborem ignorován?
Můžete mi kvalifikovat k jakému porušení došlo?
Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
V případě, který popisuje, se jedná o závažná pochybení. Jen namátkou ust. § 1207 OZ, který ustanovuje pravidla a četnost schůzí shromáždění.
Předseda nejedná na podkladě rozhodnutí shromáždění, resp. ani jej řádně nesvolává a lze se tak domnívat, že jeho investice nemusejí být konány
s péčí řádného hospodáře. Ideální variantou by bylo, abyste svolal schůzi za podmínek již zmiňovaného ust. § 1207 sám, kde byste měl vyvolat
debatu o činnosti předsedy. Pokud se Vám toto nepodaří, žádejte vyúčtování a dokumenty k provedeným investicím. Pokud ani zde nebudete úspěšný,
musíte se obrátit na soud. Ve Vašem případě se jedná o více nároků, takže je obtížné specifikovat konkrétní podání. Také není zcela ideální, že
ostatní vlastníci jsou poměrně pasivní a nejspíš bez dlouhého uvažování předsedovi podepíšou, co potřebuje.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace kuchyňské linky
09/2012 koupena kompletní kuchyňská linka s deskou, 11/2012 reklamace polepení hrany u jedné skříňky (zesvětlení barvy), reklamace uznána,
nedodána, urgována, nedodána. Při návrhu jsme měli vybrat průtokový ohřívač pod dřez dle rozměrů, vybrán a oznámen typ, výrobce a rozměry
dodavateli, dodavatel neměl námitek na výběr. Při instalaci musela být upravena kuch. linka, výřez dřevěných zad, dřou o sebe šuplíky. Slíbeno
seřízení, neprovedeno. 07/2014 prasklá kuchyňská deska z umělého kamene, reklamace řešena po zaslání fotky, vyjádření po měsíci - reklamace
neuznána díky neúměrnému zatížení v místě korpusu (žádná bližší specifikace, co to je neúměrné zatížení jsme z nikoho nedostali).
Chtěli jsme tedy nechat prasklinu opravit. Před nákupem linky vznesen dotaz, zda-li se dá umělý kámen opravit při prasknutí - odpovězeno
kladně. Nelze to, opravit - pouze vyštípnutí kus. Jak lze tuto záležitost dále řešit, případně dá se odstoupit od smlouvy? Děkuji, Jiří
ODPOVĚĎ:
V případě nároků ze škod, které jste reklamovali již v roce 2012 se obávám, že dané nároky budou již promlčeny. Zákon Vám dává za povinnost
škodu reklamovat bez zbytečného odkladu, což se ve Vašem případě nejspíš sice stalo, leč následné vymáhání reklamace již z Vaší strany
neproběhlo. V případě prasklé kuchyňské desky máte právo vadu reklamovat a vzhledem k tomu, že se jedná o opakovanou závadu, právo na
dostoupení od smlouvy máte. Pamatujte jen na to, že při odstoupení od smlouvy si strany vrací veškerá plnění, není-li to možné kupříkladu z
technických důvodů, lze poskytnout peněžité plnění.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru darovaného rodiči potomkovi před mnoha lety (desítky let) - dojde k započtení?
1.3.2015 umřela maminka. Nezanechala závěť. Jsme 4 sourozenci. Po své matce maminka zdědila v r. 1950 nemovitosti v Praze a na Moravě.
Z těchto nemovitostí darovala v roce 1952 před narozením mým a mé mladší sestry po 1/4 z těchto nemovitostí mým dvěma starším sourozencům.
Jaká je pravděpodobnost, že darované podíly z nemovitostí mých starších sourozenců soud započte na dědický podíl, abychom s mou mladší sestrou
nebyli neúměrně znevýhodněni v dědickém řízení?
Staral jsem se o maminku 7 let. Co pro započtení darovaných nemovitostí na dědický podíl mohu (mám) udělat já? Dědické řízení ještě nezačalo.
Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Můžete v řízení o pozůstalosti navrhnout započtení na povinný díl. Pro započtení platí následující pravidla daná zákonem (§ 1660 a násl. o. z.)
:
Na povinný díl se započte to, co nepominutelný dědic (tj. Vaši sourozenci) od zůstavitele (tj. od Vaší maminky) bezplatně obdržel v posledních
třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu.
Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti,
se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel
použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení,
pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
Pokud ve Vašem případě nepůjde provést započtení, pak můžete Vašim sourozencům připomenout, že za života již získali nějaký majetek a poprosit
je, aby v dědickém řízení s Vámi a Vaší sestrou uzavřeli takovou dědickou dohodu, že veškerý majetek připadne pouze vám dvěma.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta z autobazaru - životohrožující závady, nebezpečí smrti při ježdění autem, automobilem, vozidlem
- Reklamace auta z autobazaru - nebezpečné závady, nebezpečí smrti při ježdění autem, automobilem, vozidlem
Zakoupil jsem v autobazaru auto (19.2.2015) když jsem poté zjistil že má spousty skrytých závad, zašel jsem do originál servisu kde mi závady
potvrdili a vypsali, doslovně mě upozornili že auto je až nebezpečné životu používat (auto bouráno + neodborná oprava bouraných dílu auta –
auto nemůže projit technickou, a opravy budou velice drahé) v tu chvíli jsem se zděsil jelikož ve smlouvě a ani při koupi auta mi nebylo řečeno
že auto je bouráno. Z papíry od servisu jsem šel reklamovat auto do autobazaru. Majitel autobazaru mi tvrdil že vše jsou korunové položky a že
většina nejsou vůbec těžké závady a že mi v servisu lhali. Auto jsem si tedy vzal a odjel do druhého originál servisu a nechal jsem si udělat
fotky a opět výpis vážných závad a potřebuji poradit jak mam postupovat v reklamaci a jaké mam vlastně možnosti.
Děkuji, Šimon
ODPOVĚĎ:
Z toho co jste uvedl plyne, že prodávajícím je přímo autobazar a nikoliv někdo třetí (autobazary čassto vystupují pouze jako
zprostředkovatelé). Níže uvedené platí, jen pokud je prodávajícím autobazar a vy jako kupující nekupujete auto k podnikatelským účelům.
V tomto případě mělo auto vady již při převzetí (za vady nelze v případě koupě použité věci považovat obvyklé opotřebení způsobené užíváním). Z
Vašeho dotazu však plyne, že auto mělo zásadní vady, nikoliv jen běžně opotřebení. Prodávající tedy nesplnil svou povinnost dodat věc bez vad.
Jedná se o tzv. rozpor s kupní smlouvou, jelikož se vady vyskytly v době 6-ti měsíců od převzetí auta.
Prodavaná věc musí mít vlastnosti, které se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle
používá.
Má-li prodávaná věc větší počet vad (za větší počet se považují nejméně 3 vady), může kupující od smlouvy odstoupit.
Obraťte se na prodávajícího a uplatněte vady. Pokud Vám prodávající ve lhůtě 30 dnů nevyhoví, obraťte se na advokáta.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Neoprávněná výpověď z nájmu bytu - může nájemník v bytě žít dokud soud nerozhodne?
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu - je možné bydlet v bytě do rozhodnutí soudu?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu - může nájemník do rozhodnutí soudu v bytě žít?
Dostala jsem výpověď z bytu ve kterém bydlím se svými dětmi 25 let. Mám původní smlouvu na státní byt.
Díky privatizaci se stala majitelkou jistá paní xy a ta mi teď dala výpověď z bytu z důvodu, že byt potřebuje pro svojí dceru. Stejnou výpověď
dala mým sousedům o měsíc dřív. Ty se již vystěhovali a byt jí uvolnili. Ten je již víc než měsíc prázdný a nikdo se do něj nestěhuje.
Právník podal k soudu žalobu na neoprávněnou výpověď, já bych se měla vystěhovat k 31.3. Můžu zůstat v bytě bydlet za stávajících podmínek
dokud soud nerozhodne? Důvod výpovědi byl stejný jako u sousedů, byt potřebuje pro svou dceru - má jen jednu, a jeden byt už má prázdný.
Děkuji, Irena
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník explicitně nestanoví, že nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi v zákonné
lhůtě. To činil již dnes (28.06.2016) zrušený občanský zákoník z roku 1964.
Domnívám se, že i když toto oprávnění nájemce není výslovně občanském zákoníku stanoveno, nemusí nájemce byt vyklidit, pokud podal ve lhůtě 2
měsíců ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi.
Opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům. Představme si situaci, kdy nájemce podá žalobu k soudu a soud mu vyhoví a určí, že výpověď je
neplatná (což se nestává zřídka). Pokud by se nájemce již odstěhoval, vznikly by mu nemalé náklady s opětovným stěhováním a další náklady
spojené s bydlením (např. opětovně uzavírat smlouvy na dodávku energií, internetu atd).
_
OBČAN-ZÁSTAVA
- Koupě bytu se zástavním právem smluvním od banky
Jakým způsobem mohu koupit byt, který je zatížený zástavním právem smluvním a zákazem zcizení. Na byt je uvalena zástava od banky. Výše
nesplaceného úvěru je ve výši kupní ceny.
Dekuji, Jarmila
ODPOVĚĎ:
Pakliže je na nemovitost uvalen zákaz zcizení, koupě není možná. Zcizení totiž znamená převod práv, ke kterému dochází kupříkladu na základě
kupní smlouvy. Je mi líto.
_
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Stěhování firmy, zaměstnanec se nemůže dopravit na místo výkonu práce - co dělat?
- Nemožnost dopravy do místa výkonu práce (stěhování firmy) - jak postupovat?
Firma, kde pracuji se stěhuje do prostor bez možnosti dopravy veřejnými dopravními prostředky a já nemám auto ani prostředky na ně. Jak to lze
řešit? Pracovní smlouvu máme prozatím na staré místo a o změně tam není zmínka. U nás ve společnosti se dělá vše zpětně a jelikož v naší
oblasti není práce, tak buď se nám to líbí nebo "můžeme jít". Letos (2016) nám tímto způsobem snížili platy. Nikdo jsme nevěděli za co děláme a
platové výměry jsme obdrželi až s první výplatní páskou. Děkuji, Helena
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen Vám přidělovat práci v místě, které je sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě. Pokud se zaměstnavatel
přestěhuje do jiného místa, jsou dvě možnosti. Buď se s Vámi dohodne na změněn místa výkonu práce a práci Vám bude přidělovat v novém místě,
nebo se s Vámi nedohodne, a je to důvod pro výpověď z jeho strana dle § 52 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.
Skutečnost, že se nemáte do nového působiště zaměstnavatele jak dopravit, nemá na výše uvedené žádný vliv. Pokud ale nemáte např. v pracovní
smlouvě zakotvenu povinnost zaměstnavatele zajistit dopravu do místa výkonu práce.
Zpětné vyhotovování dokumentů je samozřejmě v rozporu se zákoníkem práce, pokud s tím však mlčky souhlasíte, pak zaměstnavatel postižen být
nemusí a může toto činit dále. Můžete se obrátit s podnětem na místně příslušný inspektorát práce, který je povinen se podnětem zabývat a věc u
zaměstnavatele prošetřit, případně konstatovat porušení zákoníku práce a uložit pokutu a vyzvat zaměstnavatele k nápravě.
_
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Malování portrétů podle fotografií - je nutné živnostenské povolení?
Jsem zaměstnána na HPP, dobu určitou. Chtěla bych se při zaměstnání věnovat kresbě malby portrétů dle fota. Načež chci formou inzerce, plakátů
zjistit, zda by vůbec o tento můj koníček byl zájem. Do jaké míry se mohu prezentovat na veřejnosti abych nepřišla do rozporu se zákonem a
případ. který orgán mně vydá povolení k této činnosti? Potřebuji živnostenské povolení? Předem děkuji za odpověď. Děkuji, Jarka
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
co se týče Vašeho inzertního záměru, doporučuji Vám využít inzertní rubriky místního periodika, popř. se dohodnout s obecním úřadem na využití
obecních plakátovacích ploch. Svépomocné vyvěšování plakátů (např. na sloupech veřejného osvětlení) není rovněž vyloučeno (v takovém případě by
od Vás obec neměla požadovat úhradu poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, nelze však vyloučit, že obec bude za využití
plakátovacích ploch či sloupů veřejného osvětlení požadovat nájemné).
Máte-li v úmyslu věnovat se výtvarné tvorbě, je dále vhodné vědět, že pro výkon této činnosti není zapotřebí živnostenské (ani jiné) oprávnění,
neboť se jedná o specifickou kategorii výdělečné činnosti (vykonávané dle autorského zákona).
Neboť pro výkon výtvarné činnosti nepotřebujete živnostenské oprávnění, nebude Vám ani přiděleno IČO. Lze Vám však doporučit zaregistrovat se u
místně příslušného finančního úřadu, kterým Vám bude přiděleno DIČ (které můžete uvádět na fakturách).
Vaše umělecká výdělečná činnost bude samozřejmě podléhat dani z příjmu, a to jako samostatná činnost - výkon nezávislého povolání ve smyslu §
7/2 písm. c) zákona o daních z příjmů. K daňové otázce Vás lze odkázat např. zde:
http://www.danove-priznani-jednoduse.cz/danove-priznani-studentu/umelec-podnikani-a-dane
Co se týče vztahu k Vašemu zaměstnavateli, platí dle § 304/1 a 3 zákoníku práce, že pro výkon umělecké činnosti (tedy i výtvarné činnosti)
nepotřebujete souhlas zaměstnavatele.
Platby za malby portrétu nemají charakter autorského honoráře, inkasované příjmy zahrne v celé výši do svého daňového přiznání umělec a odvede
daň z příjmů. Náklady má možnost uplatnit využitím paušálu 40%.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Pečovatelský příplatek u pečovatelky (pracovníka v přímé obslužné péči)
- Pečovatelský příplatek u pečovatelky (odlehčovací služba)
Pečovatelský příplatek ve mzdě: pracuji jako pracovník v přímé obslužné péči - pečovatelka. Jsem zaměstnána na odlehčovací službě která
zajišťuje péči nemohoucím seniorům 24 hod. denně. Vím, že pracovníci domova seniorů tento příplatek ke mzdě dostávají. Jak je to v zákoně
rozlišeno, když odvádíme stejnou práci. Prosím Vás také v jakém zákoně je toto upraveno. A jde napsat nějaký návrh, aby se tímto někdo zajímal.
Děkuji, Pavlína
ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v § 8 a v příloze č. 4 určuje zvláštní
příplatek určitých skupinám zaměstnanců, kteří vykonávají druh práce v příloze uvedené.
V daném případě se může jednat o příplatek za: „Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám ve zdravotnických zařízeních a
v zařízeních sociálních služeb“, (II. Skupina) a to za:
4.1. v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení,
4.2. v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v
samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob,
4.3. tělesně nebo mentálně postiženým.
Může se však i jednat o příplatek za: „Práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. “ (I. Skupina).
O tom, zda se zaměstnanci poskytne příplatek nebo ne, rozhoduje zaměstnavatel vzhledem k vykonávaným pracím ze stany zaměstnance. Pokud se
domníváte, že máte na daný příplatek nárok a není Vám ze strany zaměstnavatele přiznán, můžete se obrátit na zaměstnavatele s písemnou žádostí
o poskytnutí příplatku, případně o vysvětlení, proč Vám není příplatek přiznán. Bude-li pro Vás odpověď neuspokojující, lze se obrátit na
místně příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s písemným podnětem k šetření v této oblasti. Další možností je obrátit se na
soud s žalobou o přiznání daného příplatku, to bych však doporučila pouze v případě, že budete jistě vědět, že Vám příplatek nebyl přiznán,
ačkoliv se tak mělo stát (např. provedenou kontrolou ze strany inspektorátu práce, nebo zaměstnanec na stejné pozici příplatek pobírá a Vy
nikoliv).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opomenutý dědic a znovuotevření dědického řízení
- Dědictví nebylo nabídnuto potomkovi v dědickém řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?
- Dospělý dědic nebyl přizván k dědickému řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?
Je možné znovuotevřít dědictví po otci z roku 1968. Vše okolo dědictví zařizovala matka a mě do dědictví nezahrnula. V té době jsem byla
plnoletá a nebyla jsem vyděděna a ani jsem se dědictví nezřekla. Dokud matka žila, přišllo mi nepatřičné se jí na něco vyptávat. Po smrti matky
jsem zjistila, že veškerý majetek darovala mé sestře. Děkuji, Hedvika
ODPOVĚĎ:
Mohla jste podat žalobu na ochranu oprávněného dědice, avšak tu bylo nutno podat do 3 let od právní moci konečného rozhodnutí v dědickém
řízení. Nyní je váš nárok promlčen.
Ani znovuotevření dědického řízení Vám nepomůže, protože tam je rozhodný okruh dědiců zjištěný v původním dědickém řízení, navíc řízení lze
zahájit jen kvůli nově objevenému majetku.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem pokoje v bytě - práva nájemce, nájemníka
Syn se odstěhoval do Ostravy za prací a pronajal si přímo od majitele jeden pokoj v bytě 4+1, dočetl jsem se, že se na něj nevztahuje taková
právní ochrana, jako kdyby si pronajal celý byt (snadnější výpověď a pod.). Je to pravda, ře pokud se nepronajímá celá jednotka - prý nemá
nájmce tolik práv?
Děkuji Kamil
ODPOVĚĎ:
Uzavřel-li Váš syn nájemní smlouvu, dle které má užívat pouze jeden pokoj v bytě, bude rozhodující pro posouzení platnosti takové smlouvy její
přesné znění, tedy zda splňuje všechny podstatné náležitosti, které má nájemní smlouva mít. Má-li ve smlouvě vymezen pouze pronajatý pokoj,
vzniká mu s tím i právo na užívání společných prostor jako kuchyň, sanitární zařízení, přístupové cesty atd.
Majitel bytu může uzavřít na jeden byt nezávislé nájemní smlouvy, pro více nájemců. U takových to nájemců nevzniká společný nájem ani podnájem
a každý z nich má taková práva a povinnosti jaké dává zákon nájemci. Na druhou stranu jsou jejich práva a povinnosti omezena právy a
povinnostmi těch dalších nájemců. Bude se to týkat např. úhrady nákladů na nezbytné služby (dodávky vody, tepla ad.) nebo údržby a drobných
oprav souvisejících s užíváním bytu. Pro předejití případným sporům je vždy dobré, aby pronajímatel všechny v budoucnu sporné záležitosti
upravil v nájemní smlouvě.
_
OBČAN-DRAŽBY, EXEKUCE
- Koupě exekučně zabaveného bytu v dražbě i s nájemníkem, nájemcem - co s nájemníkem udělat?
OBČAN-BYDLENÍ
- Dražba bytu s nájemcem, nájemníkem - je možné nájemníka vystěhovat nebo s ním uzavřít nájemní smlouvu?
koupil jsem byt v dražbě, na který byla na původního majitele uvalena exekuce. Teď mi běží 15ti denní lhůta, do které mě může jiný účastník
dražby přeplatit o 1/4 z celkové ceny.
Když jsem se do bytu šel podívat, tak v něm je nájemník, který má pronájem od původního majitele - vůbec o tom nevěděl. Potřeboval bych prosím
poradit, jak mám dále postupovat. Ten byt bych chtěl pronajímat, takže mi nevadí, že tam někdo je. Musím nejspíš sepsat novou nájemní smlouvu.
Ale od kdy bych si měl nárokovat platbu nájmu? Jelikož teď ten byt už původního majitele není, tak by neměl být nájem zasílán původnímu
majiteli? Můj prakticky ten byt taky není, ale už bych v něm, kdybych chtěl, mohl bydlet (podle dražební vyhlášky a usnesení o příklepu). Ale
usnesení o příklepu ještě nenabylo právní moci. To může trvat 1-1,5 měsíce. To je ten důvod, že nevím, jak mám dále postupovat. Chtěl bych tam
i vyměnit zámky, ale nevím, zda to můžu. Předem děkuji moc za rady. Petr
ODPOVĚĎ:
Je zarážející, že nájemce o dražbě nevěděl, protože podle § 335b odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen "OSŘ"), se usnesení o nařízení prodeje nemovité věci doručí známé osobě, která má k nemovitosti nájemní právo. V případě
exekucí je to exekuční příkaz. Bývalý vlastník zřejmě exekutorovi neoznámil, že k bytu má jiná osoba nájemní právo.
Podle § 336l odst. 2 OSŘ se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a
zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Vlastníkem se tedy stáváte se zpětným účinekm ke dni vydání usnesení o
příklepu.
Podle § 336l odst. 5 písm. a) OSŘ nezaniká právo nájmu bytu. Pokud se tedy nenajde žádný vydražitel, stanete se pronajímatelem namísto
původního vlastníka. Nájemní smlouva tedy nezanikla a není nutné uzavírat novou nájemní smlouvu.
Jak je uvedeno výše stáváte se vlastníkem bytu zpětně ke dni vydání usnesení o příklepu. Od tohoto okamžiku vstupujete namísto původního
pronajímatele a náleží Vám veškeré práva a povinnosti ze smlouvy, tudíž i nájemné.
Vyměnit zámky můžete v podstatě jen po dohodě s nájemcem, resp. nesmíte mu znemožnit užívání bytu, neboť jak je uvedeno výše, nájemní smlouva
nezanikla a nájemce má tak právo na nerušené užívání bytu.
Ještě se vrátím k tomu, že jste o nájemníkovi nevěděl. Bývalý vlastník měl povinnost oznámit exekutorovi jemu známé závady na nemovitosti (tedy
i skutečnost, zda má někdo nájemní právo k nemovitosti). Pokud tak učinil, mělo být právo nájmu uvedeno v dražební vyhlášce. Pokud tak bývalý
vlastník neučinil, odpovídá za případnou škodu, která by tím vznikla (to by bylo relevantní zejména v případě, že byste chtěl byt sám užívat a
musel si zajistit náhradnů ubytování apod.).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění stavebního spoření druhem, družkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?
- Dědění stavebního spoření partnerem, partnerkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?
Společné stavební spoření. Chceme s družkou společně spořit na stáří či pro případ nemoci. Ale nevíme jako druh a družka jakým způsobem aby to
nešlo do dědictví pro naše děti. Mám stavební spoření na vysokou cílovou částku a má představa byla že by jsme tam každý stejným dílem ukládali
peníze a pokud by se nám něco stalo tak druhý by pak z těch peněz dožil. Jenže určitě to přejde do dědictví na mé dospělé dcery a i když vím že
by ho neošidily, tak nemůžu vědět koho si jednou vezmou za manžela a jak dalece jim bude zasahovat do takových věcí. Nejde že by se mé dcery
toho stavebního spoření už za mého života zřekly v přítelův prospěch? Nebo že by jsem sepsala závěť a tam určila přítele jako dědice stavebního
spoření? Pokud to tak nejde je nějaká možnost jak si společně může druh a družka šetřit aniž by se nemuseli bát že když jeden z nich zemře
tak ten druhý nebude mít z peněz nic?
Předem děkuji Květa
ODPOVĚĎ:
Takovým způsobem funguje penzijní připojištění. Penzijní připojištění se nezařazuje do dědického řízení vůbec, jestliže je ve smlouvě o
penzijním připojištění určena obmyšlená osoba v případě úmrtí. Každý si tedy můžete založit penzijní připojištění a ve smlouvách se můžete
navzájem určit jako obmyšlené osoby. Stavební spoření jde do dědického řízení vždy.
Pokud sepíšete závěť, ve které odkážete stavební spoření svému druhovi, mohou Vaše děti namítat neplatnost závěti, jestliže z ostatního vašeho
majetku neobdrží alespoň svůj povinný díl, na který mají jakožto nepominutelní dědicové ze zákona nárok.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dopravní kontrola a složenka za krevní test na drogy - kdo složenku zaplatí?
- Kdo platí test na drogy při dopravní kontrole - stát nebo řidič vozidla?
24.10.2014 v nočních hodinách jsem se podrobil klasické dopravní kontrole … Test na alkohol 0promile posléze mi byl brán vzorek na drogy z
čela, kdy mi bylo oznámeno, že jsem pozitivní na amfetaminy (nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy - nekouřím, nepiju) … Neusnále mi
bylo oznámeno, že to je jen orientační. Provedl se odběr krve (řidičský průkaz mi zůstal) a teď si nejsem jistý, jestli vedou se mnou
"přestupkové řízení", ale přišly mi veškeré složenky na zaplacení vyšetření a posléze rozboru krve (vše ještě v 2015). 02/2016 jsem se byl ptát
u nás na PČR jak to vypadá, kde mi oznámili, že to bylo předáno na státního zástupce do Frýdku Místku, a že mám čekat. Můj dotaz zní co dál? !
Žádné vyjádření mi nepřišlo oni mi sami nic nesdělili. Jak jsem v úvodu řekl, nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy. Děkuji, Jakub
ODPOVĚĎ:
Orienační vyšetření na drogy je běžné. Na základě pozitivního vzorku se dělá odborné lékařské vyšetření, které je dále pro řízení závazné. V
případě pozitivního výsledku může následovt buď přestupkové řízení, nebo řízení trestní, jestliže stav drogy v těle dosáhl limitní hodnoty
nezpůsobilosti. V obou případech Vám musí být výsledek sdělen. Z toho, že věc byla předána státnímu zástupci, lze předpokládat, že drogy bylo
zjištěno větší množství a hrozí Vám trestní stíhání. I státní zástupce však může věc předat spránímu úřadu jako přestupek, nebo věc zcela
odložit. Policejní orgány však neumí s drogovými testy příliš pracovat, proto doporučuji výsledky řádně zkontrolovat a postup včetně naměřených
hodnot napadnout. Zákon totiž přesné hranice nezná. Být Vámi, přemýšlel bych nad právní pomocí.
_
FINANCE-DANĚ
- Zprostředkovatelský eshop - stačí do účetnictví výpis z Paypall účtu?
budeme si zakládat e-shop na zprostředkování zboží ze zahraničí. Zboží které najdeme na zahraničních serverech budeme nabízet v našem e-shopu s
tím, že bude na objednání dle přání zákazníka s doručením na jeho adresu, bude se tedy jednat o zprostředkovatelskou činnost, kupuje zákazník,
daňové doklady jdou jemu, my pouze zprostředkujeme nákup. Bude nám do účetnictví stačit pouze výpis z účtu Paypall jako doklad o zaplacení a
doklady za zprostředkovatelskou činnost, kterou my vystavíme zákazníkovi?
Děkuji, Anna
ODPOVĚĎ:
Bohužel nemohu zodpovědět bez doložení smluvního stavu!!!
Dotaz by bylo vhodnější řešit osobní konzultací.
Potřebovala bych vidět vaše obchodní podmínky. Jakou smlouvu uzavíráte se zákazníkem. Jednáte jeho jménem vy? Uzavíráte příkazní smlouvu? Kdo
objednává zboží u zahraničního e-schopu. Vy nebo zákazník? Jak probíhá platba. Kdo komu posílá peníze.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Náklady na bydlení u příspěvku na bydlení - co vše se započítává do nákladů?
- Je náklad bydlení fond oprav, poplatek za TV, rozhlas, svoz odpadu, Internet
- Co patří do nákladů bydlení (výpočet příspěvku na bydlení)
Žádost o příspěvek na bydlení: počítá se mezi náklady i poplatek za televizi a rozhlas a fond oprav?? Je možné uvést mezi náklady i platbu za
internet a odpady? Děkuji za odpověď, Patrik
ODPOVĚĎ:
Otázku nákladů na bydlení upravuje § 25 zákona o státní sociální podpoře. Do nákladů na bydlení se počítá nájemné (u družstevních bytů a bytů
vlastníků srovnatelné náklady ve výši uvedené v zákoně) a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění
nebo za pevná paliva. Z Vámi uvedených položek si tedy můžete do nákladů na bydlení započít pouze platbu za odpady, poplatek za televizi a
rozhlas, platbu za internet a fond oprav ale nikoliv.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník má věci na chodbě domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
- Spolumajitel má věci na chodbě domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
- Spoluvlastník umístil překážející věci na chodbu domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
- Spolumajitel umístil překážející věci na chodbu domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
Zdědili jsme dům po otci (každý ideální polovinu) sestra obývá větší byt nahoře a já rekonstruuji menší byt po otci dole (po dokončení
rekonstrukce ho chci pronajmout). Dům má dva vchody: Hlavní z ulice a zadní ze zahrady (zahrada je ještě uzamčena vraty). V prostoru předního
vchodu si sestra zřídila provizorní obchod se zbožím, které vyrábí (nekolaudováno pro tento účel), který začala zamykat a znemožňuje tím vchod
do domu z ulice. I pokud by ho nezamykala, tak vystavené zboží brání volnému průchodu do domu a ven.
V prostoru od zadního vchodu do domu až po půdu (chodba, schodiště a podesty) navíc sestra s manželem skladují různé osobní věci (nábytek,
sportovní potřeby atd.) a materiál pro podnikání, které omezují pohyb a kazí vzhled interiéru.
Poslední dobou se bohužel agresivita sestry stupňuje, po tom co jsem při úklidu omylem vyhodil krabičku s odstřižky látky (označila ji za
materiál pro výrobu), která se nacházela hned za dveřmi bytu, který opravuji a vyvezl jsem ji s ostatním odpadem, napadá mne pod
vykonstruovanými záminkami-například, že jstem jí zaprášil židle (část věcí, které blokují chodbu vedle spodního bytu) a podobně. Požádal jsem
jí, zda by si mohla svůj materiál označit (aby, nemohlo dojít k záměně s věci na vyhození při úklidu nemovitosti), ale bez úspěchu.
Sestry cíl: využívat bez omezení celou nemovitost, aniž by se se mnou musela vyrovnat
Můj cíl: pronajmout spodní byt a zajistit aby nájemce měl volný přístup do bytu a nebyl omezován ze strany mé sestry.
Děkuji, Kryštof
ODPOVĚĎ:
Dům se dělí do ideálního spoluvlastnické podíly, jinými slovy každý z vás vlastní ideální polovinu celého domu. Není to dáno tak, že by byl dům
rozdělen z hlediska právního na patra či na poloviny (samozřejmě dohoda spoluvlastníků na faktickém užívání na patra je velmi rozumná).
Asi jediným způsobem, je-li to možné, by bylo se dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a vypořádáním formou rozdělení vlastnického práva k
budově na jednotky. To je však poměrně právně i technicky složitá procedura, jež se následně musí zapsat do katastru nemovitostí. Rozhodně
doporučuji k soupisu potřebných dokumentů využít právníka. Je taktéž nutné přiložit půdorysy jednotlivých podlaží a společných částí domu.
Chcete-li spodní "byt" pronajmout, měl byste k tomu za současného stavu mít souhlas sestry, respektive v pozici pronajímatele části domu byste
měli figurovat oba s tím, že nájemné bude placeno k Vašim rukám. Vlastníkem spodní (ale i vrchní) "jednotky" jste stále oba. Za situace, kdy se
na ničem nedomluvíte (jak odhaduji z Vašeho textu), je jakákoliv sebelepší rada marná. Pokud by k vypořádání nedošlo dohodou, musel by
rozhodovat soud.
Samozřejmě to lze jak se říká na dobré slovo udělat způsobem, který navrhujete, ale kdykoliv nastane nějaký problém, bude de iure neřešitelný.
_
OBČAN-DLUHY
§ 642 nového občanského zákoníku, NOZ - vysvětlení
Prosím o "přeložení" do mluvy obyčejné. Toto jsem našel v článku k § 642 NOZ.
1/ K § 642
Byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující
se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva.
Dotaz: Jelikož můj synovec půjčil peníze a s dlužníkem uzavřel dohodu o uznání dluhu v dobré víře, že platí i dle NOZ desetiletá promlčecí
lhůta,
není mi jasné, kdy tato 10 letá lhůta neplatí v případě, " že neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které
dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva." Co znamená pojem dospěly? Děkuji, Zdenek
ODPOVĚĎ:
Ano pan Dr. Eliáš skutečně neudělal srozumitelný a stručný kodex pro lidi, aneb code civil - zákoník občnanský pro občany.
Dospělostí dluhu se rozumí okamžik uplynutí splatnosti, tedy okamžik, kdy dlužníkovi uplynula lhůta ke splnění. Ustanovení o desetiletém
promlčení unaného dluhu je obsaženo i v NOZ v § 639. Tříletá promlčecí lhůta se může vztahovat tedy na případné dluhy, které se staly splatnými
po uznání dluhu.
V předmětném uznání by měl být dluh jasně specifikován co do důvodu (nezaplacená smlouva o půjčce) a výše (částka s úroky).
_
FINANCE-DANĚ
- Tchýně darovala nemovitost manželům - platí manžel dcery darovací daň?
- Darovací daň při darování nemovitosti manželům do SJM
Tchýně koupila pozemek za 400 tis. Kč, odhadní cena 20 tis. Kč. Ten posléze chtěla bezplatně převést na dceru, mojí manželku. Bohužel se stalo
to, že tchýně v dobré víře darovala pozemek nám oběma, tedy do SJM. Zatímco žena je tedy osvobozena od placení darovací daně, já nikoli. Až
posléze jsme zjistili, že obdarovaná měla být jen manželka, která by posléze mohla 1/2 pozemku převést na mě / SJM/. Je možné původní darovací
smlouvu vrátit zpět / než mi FÚ vyměří daň/, např. podle ustanovení paragrafu 2067, zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (nouze dárce,
nevděk obdarované apod.) a po nějakém čase udělat novou darovací smlouvu jen na manželku?
Děkuji za odpověď Karel
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Dobrý den, dar (bezúplatný příjem) matky dceři a jejímu manželovi je od daně osvobozen u obou příjemců. U manželky se jedná o bezúplatný příjem
od rodiče (linie přímá) a u Vás se jedná o bezúplatný příjem od rodiče manželky (linie vedlejší).
Pokud k darování došlo v roce 2014 a později, jedná se o bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů na základě § 10 odst. 3 písm. d) 1
zákona o daních z příjmů. Tam jsou vyjmenovány osvobozené bezúplatné příjmy. Osvobozený je i bezúplatný příjem od rodiče manžela, tedy dar o
tchýně.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Plavecké centrum zrušilo permenentky bez náhrady (vrácení peněz) - co dělat?
Firma zušila plavenky bez náhrady. Má na takovýto postup právo? Jak se mám bránit? Podrobnosti uvádím níže.
Máme dvě plavenky do krytého bazénu v Orlové každou na 20 vstupů. Tyto jsou zcela bez jakéhokoliv data platnosti a podle nás by tedy měly být
obě platné:
Uvedená cena každé plavenky je 1100, - Kč. Jejich neuznáním jsem nemohla využít 26 vstupů (v hodnotě 1430, - Kč při rozpočítání celkové částky
na jednotlivé vstupy). Plavenky manžel dostal jako dárek od svého nadřízeného. Až do naší poslední návštěvy bazénu jsme permanentky do bazénu
(a platily i do sauny) platně využívali. Bohužel nás na bazén paní u pokladny dne 21. listopadu 2014 na tyto plavenky odmítla pustit s
poukázáním na ceduli položenou na pultu poblíž pokladen (cedule nafocena mobilem a je v příloze).
Stejný text jsem poté našla na webu (po 21. listopadu 2014 - nevím zda tam byl dříve a případně jak dlouho) :
O možnosti vyžádání náhrady nebyla nikde zmínka a nenabídla ji ani obsluha.
Na ceduli na pultu ani na oznámení na webu nebyla nikde informace o datu vyvěšení ani o možnosti náhrady apod.
Děkuji, Blanka
ODPOVĚĎ:
Pokud by se jednalo o klasickou smlouvu na plnění služby, kdy já si koupím předplatné, které není časově omezeno a poskytovatel služby mi
předplacenou službu neposkytne, pak porušil smlouvu a já mám z toho příslušné nároky.
Ve Vašem případě se však mohlo jednat o výhru ve hře, která dle občanského zákoníku není vymahatelná (vyjma státem provozovaných her a
loterií).
V každém případě považuji jednání za značně neseriozní, když ta omezená platnost není uvedena přímo na "plavence." Taktéž mi není jasné, jak
firma tyto odlišuje od běžných "plavenek."
_
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Jak dlouho předem musí ohlásit otec rodičovskou dovolenou zaměstnavateli
- Oznámení rodičovské dovolené zaměstnavateli zaměstnancem - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení RD zaměstnavateli zaměstnancem - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení rodičovské dovolené zaměstnavateli zaměsntankyní - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení RD zaměstnavateli zaměstnankyní - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení rodičovské dovolené zaměstnavateli pracovníkem, pracovnicí - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
- Oznámení RD zaměstnavateli pracovníkem, pracovnicí - jak dlouho předem musí být zaměstnavatel informován o nástupu na RD?
Jsem otec, žena je doma na mateřské dovolené, zjistil jsem, že mohou oba rodiče být s dítětem doma, ale příspěvek od státu pobírá vždy jen
jeden. Jak dlouho předem musím požádat zaměstnavatele o nástup na rodičovskou dovolenou? Mohl bych se nechat případně zaměstnat jinde po dobu
rod. dovolené, abychom se mohli lépe starat o syna? Případně pracovat na živnostenský list? Děkuji Mirek
ODPOVĚĎ:
Podle § 198 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) mohou zaměstnanec i zaměstnankyně čerpat mateřskou a
rodičovskou dovolenou současně. Poskytování rodičovské dovolené upravuje § 196 ZP:
„K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská
dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do
doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. “
Zákon tedy neřeší, jak dlouho dopředu musí zaměstnanec žádat, teoreticky lze tedy i ze dne na den. Na druhou stranu lze ale vzít v úvahu i
dobré mravy a skutečnost, že tato žádost se může zaměstnavateli jevit jako nepředvídatelná oproti stejné žádosti u zaměstnankyně, která před
tím čerpá mateřskou dovolenou, a může zaměstnavateli teoreticky způsobit i škodu. Toto je sice už krajní případ, který uvádím pro dokreslení
situace, že ze dne na den bych takovou žádost nepodávala, pokud by k tomu neexistovaly určité vážné skutečnosti. Konkrétní lhůta však psána
nikde není.
Jinou výdělečnou činnost v době rodičovské dovolené konat můžete (jak pracovní poměr, tak výkon živnostenského oprávnění), ale pozor na
případné omezení vyplývající z § 304 ZP, dle kterého platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním
pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho
předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Také další
zvláštní zákony mohou obsahovat omezení týkající se jiné výdělečné činnosti.
_
FINANCE-DANĚ
- Koupě nemovitosti od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě nemovitosti od otčíma - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od otčíma - daně, odvod daní
Jedná se mi o dar. Mám nevlastního otce, který je již s mojí matkou rozvedený. Nicméně mě vychovával celé mé dětství, až do dospělosti a jsme
stále v kontaktu.
Nemá děti ani žádné příbuzné. Chtěl by nějakým způsobem převést svůj byt na mne. Chtěla bych se zeptat, zda by to bylo vhodné formou daru nebo
prodeje. Nevím totiž, zda se v tomto případě mohu považovat za osobu blízkou. Dočetla jsem se, že jinak by byla daň 15%. Nebo zda by bylo lepší
domluvit se za symbolickou částku na prodeji. Přičemž je mi jasné, že daň bych platila z odhadní částky. Ale nevím, zda to tak mohu učinit.
Popřípadě jak by v tomto případě vypadala smlouva. Zda by mohla být na symbolickou částku? Popř. na koho se obrátit se sepsáním? Jsem z
hlediska daní považována za osobu blízkou?
Nebo jaký by byl nejvhodnější postup při přepsání jeho bytu na mé jméno, abych mohla být zapsána v katastru jako majitelka.
Děkuji, Eliška
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, bohužel zákon osvobozuje darování pouze v případě, že by se jednalo o manžela matky.
Bylo by řešením stát se osobou blízkou tak, že s nevlastním otcem budete žít nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve
společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu by jste mu pečovala o domácnost.
V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení
obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení
o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.
Aktuálně je možné jen darování podléhající 15% dani z příjmů nebo úplatný převod. Cena tohoto úplatného převodu by při příliš nízké částce
mohla vzbuzovat podezření z obcházení zákona. Nízká cena by musela být ekonomicky odůvodněná. Například existencí nějakého závazku, omezení
nakládání.
Rozhodně smlouvu doporučuji sepsat u notáře či právníka.
Při úplatném převodu bude správce daně požadovat uhradit daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny sjednané (prodejní) nebo zjištěné (daň se
platí z té ceny, která je vyšší). Zjištěnou cenu vypočte sám správce daně nebo ji lze nahradit znaleckým posudkem. Porovnává se 75% z ceny
zjištěné a 100% ceny sjednané. Daň se vypočte z té ceny, která je vyšší.
_
PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Náhradní volno ve státní svátek - připouští to Zákoník práce?
Pracuji ve 12ti hodinovém nepřetržitém provozu, krátký-dlouhý týden. Zaměstnavatel nám vkládá náhradní volno, do všech svátků v roce. Tím pádem
nám svátky neplatí. Děkuji, Robert
ODPOVĚĎ:
Náhradní volno dle názvosloví zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel buď za práci přesčas nebo za práci ve svátek (dle § 114 a 115 zákona č.
262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Jelikož pracujete v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, plánuje zaměstnavatel směny bez
ohledu na víkendy a svátky a může Vám náhradní volno určovat dle svého uvážení i na svátky.
Pokud s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas nesouhlasíte, máte nárok na poskytnutí příplatku ve výši nejméně 25% průměrného výdělku
namísto náhradního volna. Zákoník práce za práci přesčas primárně přiznává příplatek, náhradní volno je pouze na základě dohody mezi
zaměstnancem i zaměstnavatelem, součástí dohody může být i určení, kdy bude zaměstnanec náhradní volno čerpat.
Pokud myslíte náhradním volnem, nepřetržitou dobu odpočinku v týdnu, tj. dobu, na kdy nemáte naplánovanou směnu, u nerovnoměrně rozvržené
pracovní doby plánuje zaměstnavatel směny také bez ohledy na svátky.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Věřitel zemřel a rodina požaduje zaplacení dluhu - jak má postupovat dlužník?
10/2013 jsem si půjčil od známého 10000 Kč, na písemnou smlouvu, 5/2014 odjel do lázní kde po několika dnech zemřel. 01/2015 přišel jeho bratr
ze chce po mně 40000 Kč a dával mi papír ať ho podepíšu, odmítl jsem ze vydírat se nenechám ať najdou naší smlouvu a to zaplatím, začal mi
vyhrožovat co mám dělat děkuji. Děkuji, Radim
ODPOVĚĎ:
Na okresním soudu v místě posledního bydliště Vašeho zemřelého známého si zjistěte, který notář projednává dědictví po něm. U tohoto notáře
poté přihlaste do dědického řízení pohledávku ve výši 10 000 Kč, kterou jsem dlužil známému. Pokud budou chtít dědicové přihlásit částku vyšší
než 10 000 Kč, u notáře tuto částku popřete a uznejte pouze svou pohledávku ve výši 10 000 Kč. Pokud bude pohledávka sporná, notář ji vyloučí z
dědického řízení úplně (dědické řízení je nesporné a sporné věci není notář oprávněn v dědickém řízení řešit). Dědicové by v případě
kompletního vyloučení celé pohledávky z dědictví museli podat žalobu u civilního soudu, kde by jako žalobci museli prokázat, že jste mu dlužil
více peněz.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předmět spadený na cizí pozemek - náleží majiteli pozemku nebo je toho, komu předmět upadl?
Lesy ČR, ale i soukromé firmy užívají k rampování natěženého dřeva plochu sousedící s mým pozemkem. Občas při stohování sjede kulatina na můj
pozemek.
Čí je v tomto případě dané dřevo ležící u mě na louce podle nového občanského zákoníku? Popř. musím jim povolit vstup na pozemek pro možnost
odvezení? Děkuji Jan
ODPOVĚĎ:
Podle § 1014 odst. 1 občanského zákoníku má vlastník pozemku povinnost bez zbytečného odkladu vydat cizí movitou věc, která se ocitne na jeho
pozemku jejímu vlastníku, případně tomu, kdo jí měl u sebe. Jinak musí vlastník pozemku umožnit takové osobě vstoupit na pozemek a věc si
odnést. V žádném případě se taková věc nestává vlastnictvím vlastníka pozemku.
Pokud by taková cizí movitá věc způsobila na Vašem pozemku škodu, máte právo na její náhradu a můžete zadržet tuto věc, dokud neobdržíte
náhradu škody nebo jinou jistotu.
Samozřejmě tím dochází k zásahu do Vašeho vlastnického práva. Pokud by tyto zásahy překročily přípustou mez, můžete se obrátit na soud a
požadovat, aby se těžařské společnosti takového zásahu zdržely.
_
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace mobilu, mobilního telefonu Samsung Galaxy S III mini - nefunguje bluetooth smart ready
Dne 23. ledna 2015 jsem zaslal e-mailem odstoupení od kupní smlouvy tohoto znění:
Odstoupení od kupní smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou
Vážení,
koupil jsem od Vás 15. 10. 2013 mobilní telefon Samsung Galaxy S III mini za cenu 4.999 Kč, dodací list V013039130, faktura FV21337964 (viz
příloha). K přístroji jsem se neúspěšně pokoušel bezdrátově připojit funkční zařízení prostřednictvím „Bluetooth smart ready“. Následně jsem
přístroj u vaší společnosti reklamoval s uvedením závady „nefunguje bluetooth smart ready“. Výsledek reklamace R311405872 byl „neoprávněná
reklamace – uvedená závada se neprojevila, korekce SW/FR. Kontrolní testy bez závad. “
Z následné korespondence s obchodním zastoupením Samsung v ČR vyplynulo, že „Váš mobilní přistroj tuto funkci nepodporuje. “ Z uvedeného je
zřejmé, že přístroj – v souladu s vyjádřením v protokole o reklamaci a sdělením zastoupení Samsung ČR – tuto funkci nemá.
Porovnáním výše uvedených informací s údaji na obalu zakoupeného přístroje (viz přiložená fotografie) – kde je funkce „Bluetooth smart ready“
presentována – plyne, že se jedná o nesoulad skutečných a propagovaných vlastností, který je důvodem pro mé odstoupení od výše uvedené kupní
smlouvy, protože je nepochybné, že tento rozpor s kupní smlouvou existoval již v době koupě.
Žádám o vrácení kupní ceny 4.999 Kč na účet č. …. , a to nejpozději do 30 kalendářních dnů od doručení tohoto odstoupení a sdělení, na jakou
adresu mám zakoupený přístroj doručit.
---------------
Potvrzení prodejce zaslal téhož dne.
Následně jsem prodejci osobně doručil kompletní přístroj s veškerým příslušenstvím, kopií prodejního dokladu a další doklady k případu.
Prodejce postupně písemně komunikoval a vyžadoval další upřesnění. ?
---------------
Dne 19. 2. 2015 prodejce moje odstoupení od kupní smlouvy "zamítl" a sdělil, že až obdrží můj mobilní telefon od servisu s příslušnými doklady,
dá mně vědět.
---------------
Dnes (28.06.2016), 24. 2. 2015 je to tedy 32. den po mém odstoupení od kupní smlouvy.
Zajímá mě:
1) Je třeba na takové odstoupení z důvodu rozporu pro klamavou reklamu hledět jako na jakoukoli jinou reklamaci - z hlediska počítání lhůty 30
dní?
2) Začíná tato lhůta běžet přijetím písemného odstoupení nebo až doručením vlastního přístroje prodejci?
3) Pokud by se ukázalo, že písemná informace zastoupení Samsungu byla mylná a zařízení by reklamovanou funkci ve skutečnosti mělo, jak by se na
mé odstoupení pohlíželo?
Jaký je dle Vás optimální postup ve věci? Děkuji, Viktor
ODPOVĚĎ:
Na základě § 3028 odst. 3 NOZ se tento případ bude posuzovat podle právních předpisů účinných do 1. 1. 2014, tedy zejména "starý" občanský
zákoník. Jestliže prodejce proklamoval, že mobilní telefon má funkci Bluetooth smart ready a telefon ji ve skutečnosti nemá, jedná se o rozpor
s kupní smlouvou. Podle § 616 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník se za rozpor s kupní smlouvou považují situace, kdy prodávaná věc
NEMÁ jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované…
Podle třetího odstavce tohoto paragrafu máte nárok na bezplatnou výměnu či opravu. Není-li to možné, můžete od smlouvy odstoupit ihned.
Předpokládám, že pokud telefon tuto funkci nemá, zřejmě ani nepůjde opravit. Tudíž odstoupení bylo namístě.
Pokud telefon tuto funkci má mít, ale pouze z důvodu vady přístroje tato funkce nefunguje, jedná se o vadu, kterou je povinen prodávající
odstranit. Jedná se o běžnou reklamaci. Jestliže ji prodávající nevyřídil do 30 dnů (vyřídil znamená informoval Vás o výsledku reklamace), nebo
ji zamítl, ač byla oprávněná, dostáváme se k témuž závěru a odstoupení od smlouvy bylo namístě. Jen připomínám, že lhůtu 30 dnů na vyřízení
reklamace lze prodloužit. Zmíněný závěr tak platí, pokud jste se nedohodli na lhůtě delší. Lhůta 30 dnů pro vyřízení reklamace počíná běžet
dnem následujícím poté, kdy byl prodávajícímu doručen Váš požadavek na reklamaci telefonu, nikoliv až samotným převzetím přístroje. Zároveň
jsem toho názoru, že spotřebitel je povinen poskytnout prodávajícímu nezbytnou součinost a nejpozději na vyzvání mu přístroj doručit.
Odstoupení od smlouvy je jednostraným právním jednáním. Z toho plyne, že k tomuto není zapotřebí souhlasu druhé smluvní strany. Jejich
"zamítnutí" odstoupení je irelevantní. Stanovil jste lhůtu 30 dnů. Tato lhůta počala běžet dnem následujícím po dni, kdy Vaše odstoupení bylo
doručeno prodávajícímu.
Pokud tedy prodávající propagoval, že telefon funkci Bluetooth smart ready má, ač ji ve skutečnosti nemá, byla reklamace oprávněná. Pokud tuto
funkci telefon má, pouze z důvodu vady nefunguje a prodávající zamítl reklamaci, opět bylo odstoupení namístě.
Nyní bych vyzval prodávajícího k zaplacení dlužné částky. V dopise uveďte, že pokud peníze nevrátí, budete celou záležitost řešit soudní
cestou. Rovněž máte nárok na úhradu nákladů, které Vám v souvislosti s reklamací vznikly (např. poštovné). Jejich výši je nutné prokázat. Pokud
prodávající nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby.
_
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Minimální hranice alkoholu v dechu při řízení auta, automobilu, vozidla
- Hodnota alkoholu do 0,24 promile - hranice kdy se posuzuje jako řízení vozidla ve střízlivém stavu
- Tolerovaná hladina alkoholu v krvi a zastavení správního řízení o odebrání řidičského průkazu, řidičského oprávnění
- Přirozená hladina alkoholu v těle a zastavení správního řízení o odebrání řidičského průkazu, řidičského oprávnění
21.2 2015 jsem byl zastaven hlídkou Policie ČR, naměřen zbytkový alkohol 0.22 promile, po 10 minutách 0.19 promile. Odběr krve, zabaven
řidičský průkaz. Odběr krve byl za 90 minut, výsledek nevím. Na Internetu jsem následně četl, že hodnoty do 0.24 promile by měly být brány jako
že jsem nepožil. Lze se nějak bránit odebrání řidičského průazu? Musím čekat na celý průběh šetření? Užívám léky na kašel, pomůže mi to ve
správním řízení? Děkuji, Marcel
ODPOVĚĎ:
S tolerovanou hladinou alkoholu máte pravdu. Do této hladiny se bere alkohol jako přirozený v lidském těle. Přestupkové řízení by tak mělo být
zastaveno. Jestliže Vám však byl zadržen řidičský průkaz ŘP, rozeběhlo se paralelní řízení, ve kterém se zabavení řeší. Vy musíte argumentovat
i v rámci tohoto správního řízení, aby Vám jej nezabavili dále správním rozhodnutím. Přestupkové řízení by mělo být tedy zastaveno, neboť
skutek se nestal, nicméně správní řízení o zadržení ŘP již vyžaduje Vaši iniciativu, jinak můžete na dočasnou dobu o ŘP přijít, i když jste se
přestupku nedopustil. Nepodceňte tuto fázi a vyhledejte právní pomoc. Nejde sice o nutné právní zastoupení, nicméně tato problematika je v
rámci správních řízení komplikovanější a sám byste nemusel pokrýt všechny aspekty obou paralelních řízení.
_
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Osoba s věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Osoba se služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
12/2003 jsem koupil dům a ve prospěch původního majitele bylo zřízeno věcné břemeno na určité místnosti.
Na zahradu patřící k domu se lze dostat pouze přes jednu z těchto místností. Původní majitel nám teď začal bránit ve vstupu na zahradu tím, že
danou místnost zamknul. Zahrada není předmětem věcného břemene. Má na to původní majitel právo? Jak se mohu domáhat vstupu na zahradu? Mohu
odstranit zámek? Mohu udělat dveře nezamykatelné? Mohu to udělat sám nebo je třeba asistence policie? Děkuji, Marek
ODPOVĚĎ:
Vlastník jste Vy, to je potřeba si uvědomit. Věcné břemeno je omezení vlastnického práva ve prospěch jeho držitele, avšak toto omezení nemůže
jít nad rámec dohody, což v tomto případě je, neboť Vám někdo brání v užívání Vašeho vlastnictví. Máte právo zámek odstranit, máte právo dveře
učinit nezamykatelné, neboť se jedná o Váš majetek. Nepotřebujete svědky ani přítomnost policie. Zkuste ještě původního majitele vyzvat, aby
zanechal tohoto chování pod pohrůžkou, že soudně jeho práva plynoucí mu z věcného břemene zrušíte.
_
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel nepouští zaměstnance na zkoušky dálkového studia (rekvalifikace, zvýšení kvalifikace)
- Povinnost zaměstnavatele dát volno zaměstnanci na zkoušku u dálkového studia souvisejícího se zvýšením kvalifikace
- Zvýšení kvalifikace dálkovým studiem a nárok na volno na zkoušku
2012-2016 studuji dálkově učitelství pro první st. na ZŠ. Loni (2015) jsem nastoupil jako učitel prvního stupně (s vědomím ředitele, který nepožadoval kvalifikační dohodu). Bohužel během roku jsem se rozhodl pro změnu a příští rok (2017) chci nastoupit na jiné škole. Poté co jsem o tom informoval ředitele tak mě odmítá pouštět na zkoušky, jaká je možnost obrany? Mám nárok na volno? (i když už to není v zájmu současného zaměstnavatele? ), Miloš
ODPOVĚĎ:
I bez uzavřené kvalifikační dohody máte nárok na volno v případě, že se jedná o zvyšování kvalifikace dle § 231 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. O zvyšování kvalifikace jde pouze v případě, že Vaše studium je v souladu s potřebami zaměstnavatele. Volno je Vám pak poskytováno dle § 232 ZP. Zaměstnavatel může zastavit poskytování úlev jen ze zákonných důvodů, které jsou uvedené v § 233 ZP, tj. dlouhodobá nezpůsobilost pro výkon práce a neplnění podstatných povinností při zvyšování kvalifikace.
O tom, zda v konkrétním případě je dané studium v souladu s potřebami zaměstnavatele rozhoduje jen zaměstnavatel. Takže v případě, že chcete změnit práci, tak zaměstnavatel usoudil, že Vaše studium už není v souladu s jeho potřebou a poskytování úlev Vám zastavil. Na druhou stranu zákon stanoví taxativní možnost zastavení poskytování úlev ze strany zaměstnavatele v § 233 ZP a zaměstnavatel si Vás mohl „pojistit“ uzavřením kvalifikační dohody.
Domnívám se tedy, že zaměstnavatel by měl právo Vám pozastavit poskytování volna, neboť je zde možné aplikovat ustanovení § 233 písm. a) ZP, neboť jste se pro zaměstnavatele skutečně stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce. Touto dlouhodobou nezpůsobilostí není myšlena jen nezpůsobilost zdravotní, ale jakákoliv, kterou zaměstnavatel takto posoudí.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Neproplácení přesčasů zaměstnavatelem závozníkovi pekárny - jak se bránit?
- Vymáhání proplacení přesčasů zaměstnance (závozníka pekárny) po zaměstnavateli - informace, postup
- Fixní plat, mzda a proplácení přesčasů nad rámec celkové pracovní doby uvedené v pracovní smlouvě
- Proplácení přesčasů u fixního platu, mzdy - informace a vymáhání proplácení přesčasů
- Čekání na práci na pracovišti - proplácí se tato doba nebo ne?
- Proplacení čekání na práci v pracovní době zaměstnanci zaměstnavatelem
Zaměstnání a proplácení přesčasů: přítel - řidič dodávky pekárny, pracuje po-pá od 1:30 do 12:30 až 14:30 a soboty od 1:30 do 9:30 až 11:30. Čas, kdy začíná a končí v práci nemá smluvně nijak stanoven, vše se odvíjí od počtu obchodů, které daný den objíždí, stavu cest i zda na druhý závoz (kolem 6 hod) je již připraveno pečivo.
Takto odpracuje měsíčně 240 a více hodin. Na výplatní pásce má uveden počet hodin 160-184 (každý měsíc jinak). Přesčasy proplaceny nemá vůbec. A nemá je ani zahrnuty např. v prémiích. A náhradní volno také nedostal (dle zaměstnavatele by ho neměl kdo zaskočit).
Ve smlouvě má uvedeno:
"- Délka pracovní doby činí 40 hodin týdně. Přestávka 30 minut se nezapočítává.
- Zaměstnanec souhlasí s prací přesčas.
- Zaměstnavatel může zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu.
A ve mzdovém výměru je věta: Základní mzda je nároková složka mzdy, která vám náleží za odpracování předepsaného počtu hodin podle délky týdenní pracovní doby a rozvrhu směn."
Když se ohradil, že nemá přesčasy zaplaceny, bylo mu řečeno na účtárně i vedoucím, že má mzdu fixní. Nic takového jsme, ale ve smlouvě nevyčetli. Nebo jsme chybně smlouvě porozuměli?
Jde se proti takovému jednání nějak bránit?
Příchod a odchod do práce je zaznamenáván pomocí čipu do počítače, ale nevím, zda tyto údaje zaměstnavatel nějak upravuje nebo ne. Takže v podstatě, pokud by se něčeho chtěl domáhat, je to jen slovo zaměstnance proti slovu zaměstnavatele.
Přesčasy písemně nařízeny nemá, ale musí denně splnit celý závoz, což nelze v žádném případě stihnout během 8hod.
Dále by mne zajímalo, zda může zaměstnavatel odmítnout proplatit dobu, kdy čeká zaměstnanec na další várku zboží na rozvoz. V té době nemůže ze zaměstnání odejít a musí se zdržovat na firmě a není jeho chyba, že na výrobě nestíhají. Na zboží musí počkat a musí ho rozvést, dříve odejít z práce nelze.
Jde tedy ze zaměstnavatele nějak vymoci nezaplacené přesčasy?
A pokud by se přítel rozhodl práci ukončit, může ze dne na den podat výpověď pro neuhrazení části mzdy (tedy přesčasů) i bez výpovědní lhůty a s nárokem na odstupné? Dana
ODPOVĚĎ:
Z Vámi uvedených ustanovení jasně vyplývá, že sjednaná měsíční mzda je uvedena za 40 hodin práce týdně, přesčasy se zaměstnanci kompenzují navíc, buď penězi, nebo poskytnutím náhradního volna. I čekání na rozvoz je dle mého názoru výkonem práce, neboť to souvisí s prací řidiče pekárny. Zaměstnavatele můžete písemně upozornit na nedodržování zákoníku práce, popř. můžete na webových stránkách inspektorátu práce podat písemný podnět k šetření u zaměstnavatele, předtím bych však doporučila zaměstnavatele písemně vyzvat k plnění.
Zaměstnanec může při nezaplacení jakékoliv části mzdy nebo platu okamžitě zrušit pracovní poměr (pokud nebylo vyplaceno do 15-ti dnů ode dne splatnosti mzdy nebo platu - § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Jakoby po výpovědní dobu zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Odstupné nenáleží.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Restituční nároky na nemovitost po praprastrýci
- Promlčení restitučního nároku
Jsem praprasynovec pana Antonína Červeného, který vlastnil známý hotel "U zlatého kola" v Písku na náměstí (http://tinyurl.com/zlate-kolo-1, http://tinyurl.com/zlate-kolo-2, http://tinyurl.com/zlate-kolo-3). Předpokládám, že praprastrýce stihnul s hotelem stejný osud v 1948 nebo později jako ostatní, on sám zůstal bezdětný. Problém je ten, že budova jako taková již nestojí od roku 1965/1966, kdy byla postavena na jejím místě prodejna pletařského průmyslu závodu Jitex. Mám z pozůstalosti "jako důkaz" jenom pohlednici hotelu a samozřejmě rodinné historky, jak můj děda jezdil jako malý kluk k panu Červenému na prázdniny.
1.) Je možné na výše popsanou situaci použít restituční nárok anebo jinou právní normu?
2.) V případě kladné odpovědi 1.), jaké dokumenty jakým úřadům (příp. v jaké lhůtě) je zapotřebí dodat?
Děkuji, Antonín
ODPOVĚĎ:
V této souvislosti by bylo v první řadě zapotřebí ověřit, jaký majetkoprávní osud stihl předmětný hotel po roce 1948 (tzn. zda byl tento hotel znárodněn, zda byl Váš praprastrýc donucen tento hotel prodat apod.). V tomto ohledu se samozřejmě nelze spokojit se spekulacemi, resp. předpoklady.
Problematický je v kontextu Vašeho dotazu okruh oprávněných osob, který je v § 1 a § 3/1 a 2 zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd vymezen následovně:
- tento zákon se vztahuje na následky majetkových křivd způsobených fyzickým a soukromým právnickým osobám odnětím vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. , o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, podle zákona č. 71/1959 Sb. , o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a znárodněním zestátněním na základě výměrů některých odvětvových ministerstev, vydaných po roce 1955 a odvolávajících se na znárodňovací předpisy z roku 1948; za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona se považuje i přechod vlastnického práva na základě kupní smlouvy podle § 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. ;
- zemřel-li vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, vydá se odňatá věc dalším oprávněným osobám v tomto pořadí:
a/ dědic ze závěti, dožil-li se dne účinnosti tohoto zákona;
- b/ děti vlastníka a jeho manžel, který žije ke dni účinnosti tohoto zákona; není-li některé z dětí vlastníka v den účinnosti tohoto zákona naživu, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a není-li naživu některé z nich, jeho potomci;
- c/ rodiče vlastníka, nejsou-li naživu osoby uvedené pod písmenem b), kteří se dožili dne smrti vlastníka;
d/ sourozenci, kteří žijí ke dni účinnosti tohoto zákona. V případě, že některý ze sourozenců ke dni účinnosti tohoto zákona nežije, jsou oprávněnými osobami na jeho místě jeho žijící děti;
- nejsou-li osoby uvedené v druhé odrážce, vydá se odňatá věc dědici vlastníka, a není-li naživu, jeho žijícím dětem.
Pro úspěšné uplatnění práva na vrácení věci bylo dále nutné dodržet lhůtu dle § 19 zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd, která, jak předpokládám, ve Vašem případě již uplynula.
V tomto ohledu můžete pro získání dalších informací kontaktovat Ministerstvo financí ČR:
http://www.mfcr.cz/
Obdobným způsobem jsou vymezeny rovněž oprávněné osoby v rámci restitucí půdy a jiného zemědělského majetku. Dle § 4 zákona o půdě je okruh oprávněných osob vymezen následovně:
- oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6/1 tohoto zákona;
zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí:
a/ dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,
b/ dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti,
c/ děti a manžel osoby uvedené v prvé odrážce, všichni rovným dílem;
d/ rodiče osoby uvedené v prvé odrážce,
e/ sourozenci osoby uvedené v prvé odrážce, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.
Pro získání konkrétních informací, týkajících se restituce půdy nebo jiného zemědělského majetku, lze kontaktovat Státní pozemkový úřad:
http://www.spucr.cz/
(na který se můžete zkusit obrátit rovněž ve věci předmětného hotelu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 403/1990 Sb. , o zmírnění následků některých majetkových křivd
zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Podpis nájemní smlouvy s nemajitelem bytu - je smlouva platná?
- Platnost nájemní smlouvy - podpis nemajitele bytu
Před třemi měsíci (02/2016) jsem si pronajal byt a smlouvu jsem podepisoval s účetní majitele bytu. Ta však smlouvu podepsala jeho jménem a jeho podpisem. I kdyby měla plnou moc, tak podepisuje svým, zplnomocněným jménem a ne cizím podpisem. Nebo se pletu? Děkuji, Daniel.
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, pokud účetní neměla od pronajímatele plnou moc, neměla smlouvu podepisovat pronajímatelovým jménem. V případě plné moci podepisuje svým s dodatkem, že se tak děje v zastoupení.
Právně jde o neplatnou smlouvu. V případě, že máte o nájem zájem, zřejmě její neplatnost nebudete namítat. V případě, že ji bude namítat pronajímatel, s ohledem na soukromou povahu listiny bude na Vás, jako jejím předkladateli, prokázat její pravost a tedy pravost pronajímatelovo podpisu.
Lze tedy jasně doporučit uzavření nové nájemní smlouvy, podepsané tentokrát osobně pronajímatelem.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Matka spravuje jmění nezletilého potomka - musí uvádět úřadům své majetkové poměry?
- Správa majetku nezletilého potomka - jak se vyhnout dotazům pracovníků úřadu na soukromí opatrovníka majetku?
Spravuji jmění nezletilého syna a potřebuji souhlas, když vkládám peníze nebo požaduji výběr u několika finančních institucí. Vždy když je nařízeno soudní řízení ustanoví pro řízení opatrovníka městský úřad, který má se mnou provést šetření. Problém mám v tom, že se ptají na můj majetek - byty, finance, s kým žiju apod. Mě to strašně vadí, jelikož já zhodnocují peníze syna, jsem jeho matka a ne zloděj a nechápu tuhle souvislost můj majetek a vklad na zhodnocení financí apod. Navíc tyto věci jako příjem měsíční apod je součástí rozsudku a v bankách si to kopírují apod. opravdu mi to nepřijde důstojné. Mohu něco s tím dělat? Mají na to opravdu nárok. Co se stane když odmítnu toto sdělovat? Je to strašně ponižující. Děkuji Renata.
ODPOVĚĎ:
Opatrovník odpovídá za řádné plnění své funkce, ochranu zájmů dítěte a v souvislosti se správou jmění dítěte také za účelné nakládání s příjmy a majetkem dítěte. Dále také opatrovník podává zprávy o výkonu své funkce.
Za tímto účelem potřebuje opatrovník znát relevantní údaje, které se týkají jak jmění dítěte, tak i jeho životních podmínek apod. Pokud dítě žije ve společné domácnosti s rodiči/rodičem, jsou podstatné právě i informace o rodiči, jeho příjmech, majetku, dluzích. V určitých situacích totiž mohou rodiče použít majetek dítěte pro sebe či nezletilého sourozence.
Samozřejmě požadování informací po rodičích má své limity. Vždy se musí jednat pouze o takové informace, které jsou potřebné pro řádným výkon funkce opatrovníka a řádnou správu jmění dítěte.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody v naturáliích nebo odpracováním si hodnoty škody - může to poškozený požadovat, když škůdce nemá peníze?
Chci se zeptat, jestli má věřitel právo požadovat od dlužníka úhradu dluhu i v jiné, než finanční formě: Například odpracováním si hodnoty svého závazku (dluhu, způsobené škody, .). Když dlužník "nemá peníze", mohl by splatit svůj dluh prací pro věřitele. Děkuji, Olina.
ODPOVĚĎ:
Dluh lze splnit i jinak, tedy např. prací ovšem pouze v případě, že taková možnost vyplývá ze smlouvy nebo se na tom věřitel a dlužník dohodnou. Nucená práce je zakázána a nelze to tedy po dlužníkovi požadovat.
V případě dohody se důrazně doporučuje pořídit o takovém ujednání písemný zápis, tedy dohodu, že část dluhu bude splněna provedením prací spolu s jejich konkretizací, termíny plnění a podobně.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Osobní závazek sepsaný notářským zápisem ale bez věcného břemene - vliv změny majitele věci
- Osobní závazek sepsaný notářským zápisem ale bez služebnosti - vliv změny majitele věci
Mám zájem koupit zahradu od paní Xxxxxxxxxx. Tento pozemek byl součástí většího celku, který si v roce 1982 rozdělili tři majitelé. Na pozemku paní Xxxxxxxxxxx je studna. O ní se v notářském zápise z té doby píše:
Na parcele … zahrady zřízena je studna s pumpou. U příležitosti tohoto reálného dělení paní Xxxxxxxxx ve vlastnictví této propůjčuje vlastníku zahrady č. parc…. paní Yyyyyyyyyy a vlastníku zahrady č. parc. … panu Zzzzzzzzz právo čerpati z této studny pro potřebu vlastní a potřebu zahrad č. parc…. vodu s právem volného příchodu a odchodu k tomuto vodnímu zdroji.
Náklady veškeré údržby, čištění a oprav této studny s pumpou půjdou na vrub všech tří účastníků této smlouvy, rovným dílem.
Účastníci berou na vědomí, že touto dohodou nezakládají věcné právo k nemovitosti, že jde o závazek povahy osobní.
Tolik citace z notářského zápisu.
Dnes (26.05.2016) navíc oba sousedé mají na svých zahradách vlastní vrty.
Zajímalo by mě, jestli tato dohoda pozbývá platnosti se změnou majitele pozemku se studnou a o co se případně při tomto tvrzení opřít.
Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu usuzuji, že k zániku zmiňovaného závazku dojde skutečně se změnou vlastníka předmětného pozemku.
V tomto ohledu je možné vycházet zejména z posledních slov Vámi citované pasáže notářského zápisu: "… jde o závazek povahy osobní … ". Jelikož v notářském zápisu je výslovně zmíněno, že a/ se nejedná o věcné právo (zde věcné břemeno), nýbrž b/ jde pouze o osobní závazek, lze dojít k závěru, že zmíněný závazek je vázán k osobě paní Xxx, tzn. že stane-li se vlastníkem předmětného pozemku jiná osoba (Vy), tento závazek zanikne (na nového vlastníka pozemku tedy nepřejde).
Pro jistotu Vám doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí, což lze učinit i online:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
a ověřit, že předmětný pozemek není zatížen věcným břemenem ve prospěch sousedů.
Aby však nebyla situace tak jednoznačná, poukazuji na § 1893 občanského zákoníku, který upravuje převzetí majetku. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět; nabyvatel však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota majetku, jehož takto nabyl;
- opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné.
Jelikož tento právní institut představuje v českém soukromém právu novinku (je zde zakotven teprve od 1. 1. 2014), není odborný názor na toto ustanovení dosud ustálen (přičemž související judikatura zatím nevznikla). Není především jasné, zda lze ve Vašem případě (při koupi jediného pozemku od paní Xxx) hovořit o převzetí poměrně určené části majetku. Dále je otázkou, zda je možné závazek strpět čerpání vody vůbec považovat za dluh, o němž toto ustanovení občanského zákoníku hovoří.
S ohledem na skutečnost, že sousedé se prostřednictvím notářského zápisu dohodli na tom, že se má jednat o osobní závazek, soudím, že k jeho přechodu na Vás nedojde, a to ani dle § 1893 občanského zákoníku, neboť dohoda smluvních stran (k níž došlo ještě před účinností občanského zákoníku) má v zásadě přednost před dikcí zákona.
Hodláte-li nabýt o této otázce jistoty, můžete zprostředkovat uzavření dohody mezi sousedy (stranami notářského zápisu) o tom, že předmětný závazek zrušují (popř. si můžete od sousedů vyžádat písemné prohlášení o tom, že tento závazek považují se změnou vlastnického práva k předmětnému pozemku za zaniklý).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zrušení pracovní pozice a nabídka jiné práce od zaměstnavatele - musí to zaměstnanec přijmout?
- Odmítnutí jiné pozice ve firmě - nárok na odstupné¨
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vliv na nárok na odstupné při odmítnutí zrušení pracovní pozice a nabídky jiné pracovní pozice od zaměstnavatele
Pracovala jsem u firmy 8 let, následně 3 roky na mateřské, která mi za chvíli končí. Když jsem se byla domluvit, zda je možné získat částečný úvazek na 6 hodin denně nebo je nutný plný úvazek (jako samoživitelka, navíc bez hlídacích příbuzných či známých bych nestíhala dítě vyzvedávat z MŠ), nadřízený mi sdělil, že mé místo je zrušené (pracovala jsem jako hlavní účetní - nevysvětlil mi, zda firma přestala vést účetnictví) a kolegyně, která nastupovala za mne teď prý dělá něco jiného a potřebuje k tomu navíc dokonalejší angličtinu než mám já. Při dotazu na jiné možnosti mi nabídl pozici obchodníka. Má reakce: "nejsem obchodník, dělat to nechci, ani nemohu - nemůžu jezdit na dvou či třídenní služební cestu jak je zvykem"
Odpověď: "když to zvládneš, dělej to klidně bez cestování z domu"
Mé dotazy:
- Má firma povinnost přijmout můj požadavek na zkrácenou pracovní dobu?
- Pokud mě budou chtít propustit, na co mám nárok (výpovědní doba, odstupné)?
- V případě, že by mě na jeden měsíc zaměstnali na zkrácený úvazek, a propustili následně - mám nárok na nějaké odstupné, nebo už ne? Po jeho reakci se obávám, aby to nebyla jen finta jak vyplatit méně peněz - nebo žádné…
- Pokud mi nabídne pozici neodpovídající mému oboru (obchodník), jsem povinná přijmout? Pokud nepřijmu, znamená to, že se tím může vyhnout odstupnému??? Pokud přijmu a nebudu vykonávat (tj. nabídl mi ať to dělám z domu, ale v oboru není reálné takto uzavírat obchody), může mě vyhodit na nějaký paragraf, za nesplněný objem obchodů atd… nebo mám nárok na nějakou výpovědní lhůtu?
- Pokud budu pevně trvat na tom, že chci buď svou původní pozici nebo odstupné, mám na to právo?? Jde o malou firmu, pozici obchodníka ani pozici podřízenou nechci. Potřebuji zůstat v oboru, a jiná možnost další tam není.
Omlouvám se za množství dotazů, děkuji za odpovědi. Denisa
ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, jaký druh práce máte sjednán v pracovní smlouvě. Pokud je to „hlavní účetní“, tak bych se zaměstnavatele dotázala (nejlépe písemně), jakým způsobem je tedy teď vedeno účetnictví. Předpokládám, že pokud jste byla hlavní účetní, tak u zaměstnavatele existují i další účetní, jak je tedy daná struktura ohledně těchto pozic u zaměstnavatele. Odůvodněn, že zaměstnankyně, která je vzata do pracovního poměru jako Váš zástup, umí lépe anglicky, nemá žádný význam. Zaměstnavatel Vám musí po Vašem návratu z rodičovské dovolené nabídnout práci odpovídající sjednanému druhu práce ve Vaší pracovní smlouvě. Pokud takovou práci nemá, protože byla např. zrušena, musí Vám dát výpověď (§ 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění), tu Vám může předat až první den po skončení Vaší rodičovské dovolené. Po předání výpovědi Vám začne běžet dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná běžet první den kalendářního měsíce, který následuje po předání výpovědi a skončí uplynutím dvou měsíců (§ 51 odst. 2 ZP). Pokud bylo místo zrušeno, tak po tuto dobu Vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci, ale musí konstatovat překážky v práci na jeho straně a nechat Vás doma a platit Vám 100% průměrného výdělku. Poté je povinen Vám vyplatit minimálně zákonné odstupné, které činí trojnásobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 písm. c) ZP).
Zaměstnavatel Vám samozřejmě může nabídnout i jinou pozici, než odpovídá vašemu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Tuto nabídku však nemusíte přijmout, Vaše odmítnutí nemá vliv na Váš nárok na odstupné.
Pokud nabídku na jinou pozici přijmete, pak by pro dání výpovědi ze strany zaměstnavatele musel být dán zákonný důvod. Pokud vy byste např. po měsíci chtěla sama dát z nové pozice výpověď, pak nárok na odstupné již nemáte.
Jaké jsou nároky a požadavky na práci obchodníka, rozhoduje zaměstnavatel (zda musíte splnit určitý objem obchodů, apod.).
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pokousání psem - náhrada škody na zdraví za bolestné, ztížení společenského uplatnění
- Náhrada škody za pokousání psem od majitele psa - vymáhání
Na konci května 2016 mě napadl pes a prokousl mi lýtko, stále se ještě léčím – pročetla jsem si Vaše informace na Internetu, není mi ale jasné, proč nemohu požadovat po majitelce psa odškodné, bolestné a navíc na ni podat trestní oznámení (už z důvodu jejího arogantního chování), když je případ zaznamenán u Policie.
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/obcanske-pravo/odpovednost-za-skodu-nahrada-skody/14759-postup-pri-odskodneni-pri-pokousani-psem.html
Děkuji, Ladislava
ODPOVĚĎ:
Věc můžete řešit v rámci soukromoprávního sporu - tedy podat žalobu na náhradu škody na zdraví a domáhat se nároků, které jsou vyčerpávajícím způsobem uvedeny ve Vámi uvedeném odkazu. K tomu lze samozřejmě podat i trestní oznámení na majitelku psa, kdy by tento incident mohl být vyhodnocen minimálně jako ublížení na zdraví z nedbalosti. V rámci trestního řízení by majitelce psa mohl být uložen trest za spáchaný trestný čin (tedy např. obecně prospěšné práce, nepodmíněný trest s podmíněným odkladem, apod.), ale pokud byste v době, kdy byste podala trestní oznámení, již řešila náhradu škody u civilního soudu, nemohla byste se v rámci trestního řízení domáhat, aby majitelce psa trestní soud uložil povinnost Vám škodu nahradit, neboť není možné, aby o téže věci jednaly dva soudy zároveň. Jinak pokud je škoda hodnověrně doložena platí, že o nároku na náhradu škody může rozhodnout i trestní soud a vedle trestu tak uložit pachateli i povinnost nahradit škodu. Pokud bude výše škody ovšem pro trestní soud sporná, odkáže poškozeného na to, aby si podal civilní žalobu na náhradu škody, neboť na rozdíl od civilního soudu není povinností trestního soudu detailně škodu zkoumat, to činí až civilní soud. Trestní soud primárně ukládá trest.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání peněz z faktury (mezi podnikately, podnikatelskými subjekty)
Můj bývalý "zaměstnavatel", kde jsem pracovala na základě ŽL/faktuce, mi více jak rok dluží cca 30.000 Kč. Již pro něho nepracuji. Část nesplacené faktury mi byla splácena po mikro částkách a též jsem si od něj odebrala zboží, abych alespoň něco měla. Stále slibuje jak zaplatí a že je to na cestě. Ale jsou to jen lži. Vždy stejná písnička. Takto dluží velkému počtu subjektů. Prosím o radu jak mohu z něj dostat peníze. Návrh na insolvenci? Platební příkaz?
Mám kontakty na firmy, s kterými obchoduje a které jsem mu z části našla já. Mohu jim napsat, že je to podvodník? Díky. Ludmila
ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych napřed se vydat cestou návrhu na platební rozkaz nebo-li žaloby o zaplacení. Výsledkem bude platební rozkaz či rozsudek, které se v okamžiku, kdy nabudou právní moci, stávají tzv. exekučním titulem, tedy jakmile uplyne lhůta k plnění v nich stanovená, můžete se obrátit na exekutora, který začne dlužnou částku vymáhat. Teprve v případě, že by exekutor nic nevymohl, zvažovala bych návrh na insolvenci.
Nedoporučovala bych třetím osobám písemně sdělovat, že se jedná o podvodníka, mohl by Vás následně žalovat o náhradu škody, která by mu sdělením této informace mohla vzniknout, případně na Vás podat trestní oznámení pro pomluvu.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční podnájemníci družstevního bytu - důvod k výpovědi podnájemní smlouvy? (hluk mimo noční hodiny)
Mám družstevní byt, který neobývám. Dle stanov jsem požádala vlastníka o souhlas s podnájmem bytu. Zaplatila jsem poplatek, podala žádost (veškeré údaje i o nájemnících včetně RČ) a získala souhlas do 28.2.2017. V domě se však nad nás přistěhovali důchodci, kteří nesnáší psy a malé děti. Nejprve mi volala domovní důvěrnice, abych podnájemníkům domluvila. Jenže křik, třískání dveří je slyšet jen do 21h, takže jsem brala, že neporušují domovní řád a nemůžu jim tím pádem dát výpověď.
9.5.2016 mi na mail přišla VÝSTRAH z mailu právničky BD (elektronicky nepodepsané) :
"Protože se jedná o opakované porušování dobrých mravů, byli jsme požádáni jako vlastníci bytu o zásah vůči nájemníkům, nedodržujícím vhodné a slušné chování a tím porušování domovního řádu a Stanov SBD NH."
Je tato výstraha platná, když já nic neporušila a bylo to doručeno mi, i když v bytě nebydlím a ještě na mail a bez elektronického podpisu? Mám se bránit proti takovému doručování námitkou, že věc mají řešit s podnájemníky, které schválili?
Kdo prokazuje, že je to pravda? PČR nikdy nikdo nevolal, neboť v době 21-7 je klid.
Děkuji. Michaela
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bytové družstvo je oprávněno s Vámi tuto věc řešit, neboť za chování podnájemců odpovídáte.
Klíčovým je v této souvislosti § 2216 občanského zákoníku, dle něhož platí, že umožní-li nájemce (zde Vy) užívat věc (zde byt) třetí osobě (zde podnájemcům), odpovídá pronajímateli (zde bytovému družstvu) za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.
Dle § 2255/1 a § 2256/2 občanského zákoníku je nájemce povinen:
- užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou;
- dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů.
Neboť za chování podnájemců odpovídáte, je samozřejmé, že pravidla pro chování v bytovém domě (zakotvená např. v domovním řádu) jsou závazná i pro podnájemce.
Je-li v domovním řádu vymezen časový úsek (noční hodiny) v němž je nutné v bytovém domě zachovat klid, neznamená to, že mimo tento časový úsek se mohou obyvatelé domu chovat libovolně hlučně. Chování obyvatel domu (co do jejich hlučnosti) by nikdy nemělo překročit míru přiměřenou místním poměrům.
Skutečnost, že dosud nebyla z důvodu chování podnájemců přivolána Policie ČR, není rozhodná. Vámi popsaný problém je ostatně ryze soukromoprávní povahy, bylo by proto poměrně nevhodné, aby do jeho řešení vstupovala Policie ČR (která má v tomto ohledu navíc dosti omezené pravomoci).
Na výzvu ze strany bytového družstva Vám proto doporučuji reagovat a pokusit se zjednat nápravu. Skutečnost, že výzva ze strany bytového družstva nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem, nehraje v této souvislosti podstatnou roli, neboť projev vůle bytového družstva je zřejmý.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Asfaltová obecní cesta zasahující na soukromý pozemek - práva uživatele cesty a majitele pozemku
2002 jsem skolaudovala rodinný dům k němuž mám příjezdovou komunikaci (obecní vozovka) původní šíře činila kolem 5 metrů. Při kolaudaci došlo k námitce sousedů, že přípojku kterou jsme vedli (v okraji vozovky) vedeme na jejich pozemku. Stavební úřad nařídil abychom nechali vytýčit kde je jejich hranice a zda opravdu nejsme na jejich pozemku. Došlo k vytýčení, ke kolaudaci s tím že se provedl travní pás ohrazený obrubníky aby se neohrožoval vodní hydrant ležící taktéž v okraji vozovky. Není zde žádné věcné břemeno. Nyní po 15 letech vleknoucích se sporů (od doby kdy jsme to nechali vytýčit - do té doby, něvěděli pokud přesně pozemenk sahá) žádají o odstranění asfaltového povrchu z jejich pozemku, že se jedná o černou stavbu. Obecní úřad nemá žádné doklady o pokládce. Asfaltový povrch byl položen několik let před vydáním stavebního povolení na můj RD. Jak se mám bránit a na koho se obrátit či jak postupovat abych neztratila příjezd k domu? Mám příjezd i z druhé strany, avšak tam je těsně průjezdných 3 metry avšak nákladní vozidlo zde neprojede, protože zde zasahuje střecha. Děkuji, Zdeňka
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že v popsaném sporu nefigurujete jako jeho strana (neboť se jedná o spor Vašich sousedů, jako vlastníků předmětného pozemku, a obce), je Vaše obrana prakticky vyloučena.
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda předmětná pozemní komunikace spadá do kategorie „místní komunikace“. Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (§ 6/1 zákona o pozemních komunikacích). Vlastníkem místní komunikace je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Předmětná pozemní komunikace může být i účelovou komunikací (§ 7 zákona o pozemních komunikacích).
Zařazení předmětné pozemní komunikace do kategorie „místní komunikace“ či „účelová komunikace“ si můžete ověřit dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40 zákona o pozemních komunikacích).
Pokud byla předmětná pozemní komunikace vybudována bez příslušného přivolení stavebního úřadu, může se jednat o nepovolenou stavbu (tzv. černou stavbu). V takovém případě zahájí stavební úřad řízení o nařízení jejího odstranění, přičemž v rámci tohoto řízení bude možné černou stavbu tzv. legalizovat, tedy získat dodatečně povolení k její výstavbě (§ 129 stavebního zákona).
Pokud byla předmětná pozemní komunikace zčásti zřízena na cizím pozemku, jedná se zároveň o tzv. neoprávněnou stavbu, jejíhož odstranění se mohou dotčení sousedé domáhat. V takovém případě se však jedná o soukromoprávní spor, k jehož řešení (nebude-li dohoda možná) je příslušný soud (§ 1084 a násl. občanského zákoníku). V rámci eventuálně zahájeného soudního řízení byste se mohla stát vedlejší účastnicí na straně obce (§ 93 Občanského soudního řádu), neboť budete mít právní zájem na výsledku soudního sporu.
Zasahuje-li pozemní komunikace na pozemek sousedů pouze z malé části, bylo by možné uvažovat o aplikaci § 1087 občanského zákoníku, který upravuje tzv. přestavek. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře;
- kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
V tomto ohledu však vše závisí na strategii, kterou v rámci vzniklého sporu obec zvolí.
Řešením nastalé situace by mohlo být samozřejmě i zřízení služebnosti (věcného břemene) ve prospěch obce (což lze učinit i za úplatu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace použitého bazarového zboží na sbazar.cz - práva kupujícího
Kupující ode mě 02/2016 zakoupila zboží (kabelka v novém stavu) na inzerním portálu sbazar.cz. Nyní mi napsala, že ji chce reklamovat. V inzerátu jsem neuváděla, že poskytuji záruku. Má kupující nárok na reklamaci? Děkuji, Miriam
ODPOVĚĎ:
Rozlišuje se odpovědnost za vady a záruka za jakost. V rámci odpovědnosti za vady je prodávající povinnen předat kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení, které je ujednáno, případně v takovém, jaké je obvyklé a jehož účel je patrný ze smlouvy (§ 2095 obč. zák.) Za vady zboží jako prodávající odpovídáte.
Zárukou za jakost se prodávající zavazuje věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová určité vlastnosti (§ 2113 obč. zák.).
Není-li tedy záruka poskytnuta, platí, že kupující může vady reklamovat ve lhůtě 6 měsíců od převzetí. Zda je reklamace důvodná, závisí na tom, zda se skutečně jedná o vadu.
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Žádost o výmaz osobních údajů ze soukromého registru - stačí emailem nebo musí jít o dopis či doporučený dopis?
Je nutné požadavek na smazání poskytnutých osobních údajů a materialů např. u personální agentury zaslat dopisem poštou či stačí (a je právně plnohodnotné) zaslat tuto žádost emailem? Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
V případě, že máte platný uznávaný elektronický podpis dle zákona č. 227/2000 Sb. , o elektronickém podpisu, od certifikační autority (lze vyřídit na pobočkách Czechpoint), je možné žádost zaslat také emailem, protože potom má takto podepsaný email stejnou právní váhu jako klasický dopis.
V případě emailu určitě vyžadujete zaslání potvrzení o doručení a přečtení.
V případě, že uznávaný elektronický podpis nemáte, je lepší odeslat žádost prostřednictvím pošty.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo v insolvenci a prodej družstevního bytu
- Bytové družstvo v insolvenci - možnost prodeje členských práv družstva nájemcem bytu
Nalézá-li se bytové družstvo v insolvenčním řízení, jsou tím dotčeny jednotlivé členské podíly k jednotlivým bytům?
Tedy když někdo prodává družstevní byt a tedy i svůj členský podíl v družstvu, které se nalézá v insolvenčním řízení, může ve smlouvě o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu napsat následující? : „převádějící prohlašuje, že na převáděném členském podílu neváznou žádné závazky či právní povinnosti, které by výkon práv a povinností k členskému podílu jakkoliv omezovaly“.
V 8/2014 jsem takovouto smlouvu podepsala a následně po zjištění insolvence družstva jsem od smlouvy odstoupila z důvodu vážného porušení smlouvy. Prodávající ale tvrdí, že jsem neměla právo od smlouvy odstoupit a domáhá se po mne zaplacení celé dlužné částky i přes to, že mu ten byt zůstal.
Prosím o Váš názor, jak je to s členským podílem v bytovém družstvu, zdali to je po právní stránce vážný důvod k odstoupení od smlouvy a jak se právo dívá na to, že ve smlouvě uvedl adresu, kde nepřebírá poštu a tudíž se mi dopis vrátil.
Děkuji za odpověď, Kamila
ODPOVĚĎ:
Družstevní byty jsou do doby jejich převodu do osobního vlastnictví ve vlastnictví družstva. Členové tedy byty nevlastní, vlastní pouze podíly, které jsou reprezentovány právě byty, k nimž pak mají členové právo nájmu.
Samotná insolvence družstva pak nepostihuje členské podíly, ale družstvo samotné. Prakticky to znamená, že insolvenční správce zřejmě prodá byty a z výtěžku uhradí primárně dluhy družstva.
Ve Vašem případě zřejmě nelze od smlouvy platně odstoupit a to proto, že v době prodeje (z Vašeho dotazu vyplývá, že v době prodeje se družstvo v insolvenci nenacházelo) jednak nebyl podíl nijak omezen, jednak insolvence není právně vzato vadou, která by umožňovala od smlouvy odstoupit. Nejvyšší soud v roce 2010 judikoval, že pokud si strany sjednaní vlastnosti podílu a ty se následně ukáží jako nepravdivé, lze na to aplikovat úpravu o vadách. Tato judikatura je zřejmě použitelná i dnes (09.06.2016), ale pokud nemáte ve smlouvě vlastnosti podílu výslovně sjednány nebo nemáte výslovně sjednanou možnost od smlouvy pro insolvenci družstva odstoupit (její analýzu i analýzu celé záležitosti by bylo vhodné konzultovat s odborníkem), není odstoupení po právu.
Dopis který se Vám vrátil není řádně došlým projevem vůle a nenastávají tak zamýšlené následky. Lze doporučit zjistit adresu pobytu adresáta například u družstva.
__
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Maximální poplatek za komunální odpad, svoz TKO - kolik Kč?
- Maximální poplatek za odvoz popelnic obcí - kolik Kč?
- Dva poplatky za popelnice: směsný odpad a bioodpad - je to právně v pořádku?
Poplatek za komunální odpad (svoz TKO) se vybírá vyhláškou nebo podle zákona o odpadech (podle něj lze vybrat max. 1000 Kč na osobu). V obci Krmelín se vybírá vyhláškou a ta stanoví poplatek za popelnici se směsným odpadem 1620 Kč a poplatek za popelnici s bioodpadem 716 Kč. Je možné stanovit takto dva poplatky? Lze překročit částku 1000 Kč na osobu? V domech bydlí někde i 1 nebo 2 osoby. Děkuji, David.
ODPOVĚĎ:
Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí zejména:
- fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt,
- fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu
(jak vyplývá z § 10b/1 písm. a) bod 1 a písm. b) zákona o místních poplatcích).
Sazbu tohoto místního poplatku dle § 10b/5 zákona o místních poplatcích tvoří:
- částka až 250, - Kč za osobu (poplatníka) a kalendářní rok, a
- částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu, a to až 750, - Kč za osobu (poplatníka) a kalendářní rok.
Co se týče obce Krmelín, je zpoplatnění provozu systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů upraveno obecně závaznou vyhláškou č. 2/2015, dostupnou zde:
http://www.krmelin.cz/e_download.php?file=data/editor/91cs_22.pdf& original=OZV_2_2015_poplatky_komunalni_odpad. pdf
Z této obecně závazné vyhlášky vyplývá, že obec Krmelín nevybírá místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 10b zákona o místních poplatcích, nýbrž dle § 17a zákona o odpadech (což představuje samozřejmě podstatný rozdíl).
Vzhledem k tomu, že obcí Krmelín je vybírán poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech, neplatí pro tento poplatek limit 1.000, Kč na osobu a kalendářní rok (neboť toto omezení se vztahuje pouze na místní poplatek za svoz komunálního odpadu dle zákona o místních poplatcích).
Maximální výše poplatku za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech (tedy i v případě obce Krmelín) se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu; v poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu). Obec Krmelín tedy není při stanovení výše poplatku limitována žádnou konkrétní částkou.
Poplatníkem poplatku dle § 17a zákona o odpadech je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad.
Není rovněž vyloučeno, aby obec v obecně závazné vyhlášce odlišila jednotlivé výše poplatků dle druhů komunálního odpadu.
Pro doplnění pouze dodávám, že provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů může být ještě zpoplatněn na základě smlouvy (mezi obcí a poplatníkem) dle § 17/6 zákona o odpadech (v takovém případě není horní hranice platby rovněž zákonem nijak upravena, tzn. že je vše ponecháno na ujednání ve smlouvě) ;
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích
zákon č. 185/2001 Sb. , o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Stížnost na zdlouhavé vyšetřování trestného činu pohlavní zneužití - otec má zájem setkávat se s dítětem
- Jak urychlit zdlouhavé vyšetřování trestného činu (otec obviněn ze sexuálního obtěžování dítěte, kterého se nedopustil)
Prosím Vás, můžete mě poradit, jestli a komu mohu podat stížnost na zdlouhavé, či uměle prodlužované trestní řízení proti mé osobě. Toto řízení považuji za neoprávněné a v mnoha ohledech i omezující a tristní. Trestní řízení je vedeno proti mě za údajné pohlavní zneužívání mé, tehdy 5leté, dcery. Celá záležitost se táhne 2014-2016. Okresní soud, ze dne 29.1.2015! , vrátil státní zástupkyni celou věc k došetření, neboť původní tzv. vyšetřování, proběhlo v podstatě nezákonným způsobem, což potvrdil i odvolací krajský soud ze dne 31.3.2015. Od té doby se, z mého pohledu, nic neděje a vzhledem k tomu, že mě není umožněno se s dcerou stýkat - i když žádné takové soudní rozhodnutí není - je tato doba již příliš dlouhá a nebere to konce. Dcera i já se chceme spolu normálně dále stýkat, ale není nám to umožněno.
Z tohoto důvodu, chci podat stížnost na urychlení vyřešení této hororové situace.
Můžete mě tedy prosím poradit, komu mohu podat tuto stížnost (nebo jiné řešení), tak aby se to neminulo účinkem?
Děkuji. Pavel
ODPOVĚĎ:
Je zde několik možností, jak se můžete bránit proti průtahům v řízení:
1. Podle § 164 zákona o soudech a soudcích se účastník soudního řízení může se stížností na průtahy obracet na orgány státní správy soudů. Státní správu soudů vykonávají příslušní předsedové a místopředsedové soudů a dále ministerstvo spravedlnosti. Ve Vašem případě je pro vyřizování stížnosti na postup okresního soudu příslušný předseda tohoto soudu. Můžete se tedy obrátit písemně na něj. Pokud nebudete souhlasit s vyřízením žádosti předsedou okresního soudu, můžete o přešetření požádat předsedu krajského soudu.
2. Můžete podat podnět k vykonání dohledu nadřízenému státnímu zastupitelství (krajské státní zastupitelství) – nesprávný postup ze strany státního zastupitelství.
3. Po pravomocném skončení věci můžete žádat po státu náhradu škody způsobené právě průtahy v řízení.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající tvrdí že vyřídil reklamaci do 30 dnů, ale nestalo se tak - jak to dokázat?
- Jak může prodávající dokázat, že informoval kupujícího o vyřízení reklamace?
- Vyřízení reklamace prodávajícím prodejcem ve 30denní lhůtě - jak může dokázat že informoval zákazníka o vyřízení reklamace?
- Dokázání informování kupujícího o vyřízení reklamace - jak to může prodávající odkázat?
- Nevyřízení reklamace ve 30denní lhůtě - jak dokázat že prodávající neinformoval kupujícího o vyřízení reklamace?
Jak dál postupovat při vyřízení reklamace. V kamenném obchodě jsem si zakoupila kabelku. Bohužel, až po příchodu domů, jsem si všimla, že je seknutá. Ze zdravotních důvodů jsem ji reklamovala až po měsíci. Byl mi vystaven reklamační lístek, kde prodávající si zaznamenala pouze moji adresu. Po uplynutí 35-ti dnů od reklamace, jsem se telefonicky dotázala, zda a jak je reklamace vyřízena. Bylo mi pouze sděleno, že vyřízena je, ať se dostavím do provozovny. Tam jsem se dostavila hned další den. Prodávající mi bylo sděleno, že reklamace mi nebyla uznána. Dotázala jsem se, proč mě neuvědomili o vyřízení v měsíční lhůtě danou zákonem (adresu moji měli, telefonní číslo si nevyžádali). Bylo mi odpovězeno: "A kde jste to viděla? My nejsme povinni vás obeznamovat o vyřízení".
Z prodejny jsem odešla. Doporučenou poštou jsem majiteli obchodu zaslala dopis, že z důvodu nedodržení doby 30-ti dnů na vyřízení reklamace a nedodržení lhůty pro informaci o vyřízení, od kupní smlouvy odstupuji a žádám o zaslání kupní ceny na můj účet.
Do třech dnů mi byl zaslán tentokráte doporučený dopis, kde prodávající uvádí, že mi bylo dáno ve lhůtě 30-ti dnů od reklamace korespondenčním lístkem na vědomí, že reklamace nebyla uznána, ať se do prodejny pro kabelku dostavím. Jak mám nyní postupovat? Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem Dita
ODPOVĚĎ:
Pokud ve stanovené lhůtě - tedy 30 dní - nebyla reklamace vyřízena, postupovala jste naprosto správně, pokud jste od smlouvy odstoupila a požadujete peníze zpět. Pokud prodávající tvrdí, že jste vyrozuměna byla, tak to samozřejmě musí prokázat, tedy musí prokázat, že dopis skutečně odeslal. Bohužel Vám nyní již nezbývá nic jiného, než podat žalobu o zaplacení, tedy žalovat vrácení kupní ceny kabelky. Z hlediska vymáhání nejde o nijak složitou záležitost, tyto žaloby o zaplacení, pokud jsou dobře důkazně podloženy, často soud rozhoduje bez nařízení jednání. Za účelem sepisu žaloby bych Vám doporučila se obrátit buď na advokáta, jejichž seznam nejdete na stránkách www.cak.cz nebo na sdružení obrany spotřebitelů - www.asociace-sos.cz, kteří jsou rovněž schopni Vám dobře se sepisem žaloby pomoct. Ještě před samotným řešením soudní cestou bych dále doporučovala případ nahlásit na Českou obchodní inspekci.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nesplácení půjčky - hrozba trestního oznámení a stíhání za podvod (dlužník neměl v plánu půjčku splácet)
- Vysoký úrok u dluhu - jde o lichvu?
2014 jsem si ještě jako Obchodní zástupce (na VPP) spol. Door, poskytující krátkodobé hotovostní půjčky s týdenní splátkou, vzal půjčku u této společnosti 10.000,-Kč. Tu jsem řádně splácel, a to z provizí za činnost OZ. Později mi však činnost byla ukončena (pro malý počet zákazníků) a já se dostal do situace, kdy jsem půjčku nemohl řádně splácet. Snažil jsem se pravidelně, alespoň jednou měsíčně, nějakou platbu uhradit. Nyní mi přišel dopis od jisté společnosti řešící inkaso pohledávek, že na základě plné moci se spol. Door byla moje pohledávka převzata k vymáhání. Dále je uvedena částka Základ pohledávky a Poplatek za správu (2.490,-Kč). Dále v dopise stojí, že mi hrozí podání trestního oznámení podvodu, že jsem neměl v úmyslu úvěr řádně splácet. Přitom při podpisu smlouvy o zápůjčce jsem pracoval jako jejich OZ a zpočátku jsem půjčku řádně splácel.
Můj dotaz: Někde jsem slyšel, že při prodeji pohledávky musí věřitel zákazníka (v tomto případě mě) písemně informovat o postoupení mé pohledávky (což se nestalo). Mám přesto jednat s inkasní společností? Dále prosím, zda výše uvedené citace z dopisu nejsou už zastrašováním bezmocných lidí. Také jsem se dozvěděl, že úroky z prodlení jsou 0,25% denně, což mi připadá jako lichva. A neměl bych být přesně informován z čeho se skládá pohledávka, protože zůstatek půjčky je o 4.000,-menší.
Děkuji předem za vaši odpověď. Milan
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel (původní věřitel, Door) dlužníka (Vás) nevyrozumí, nebo dokud postupník (nový věřitel, inkasní společnost) postoupení pohledávky neprokáže, může se dlužník zprostit své povinnosti (=zaplatit dluh) tím, že splní postupiteli (Door).
Tedy jsou dvě možnosti, jak se může dlužník kvalifikovaně dozvědět, že došlo k postoupení pohledávky vůči němu na třetí osobu: buď původní věřitel (Door) vyrozumí dlužníka o postoupení pohledávky nebo nový věřitel prokáže postoupení pohledávky.
Prokázání postoupení pohledávky je typické předložením uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky mezi původním a novým věřitelem (tedy Door a inkasní společnost).
Nicméně u Vás to spíše vypadá, že nedošlo k postoupení pohledávky, ale pouze udělení plné moci pro zastupování ve věci vymáhání této pohledávky – tedy Vaším věřitelem je stále Door, inkasní společnost je pouze ze strany Door zmocněna po Vás vymáhat pohledávku ve prospěch Door. Zde doporučuji důkladně prostudovat dokumenty, které Vám byly zaslány. Dále také důkladně prostuduje smlouvu, na základě které jste si půjčil danou částku od společnosti Door a zjistěte, zda Vám nejsou účtovány nějaké poplatky, na které není ze strany Door nárok, a zda Door splnila všechny své povinnosti.
Co se týká informace o tom, že Vám hrozí trestní stíhání. Na základě Vámi poskytnutých informací tuto možnost nepovažuji za aktuální. Inkasní společnosti často používají tuto možnost k tomu, aby „přinutily“ danou osobu uhradit svůj dluh, jelikož představa hrozby trestního stíhání značně ovlivní postoj osoby k úhradě dluhu, ať už zde možnost trestního stíhání reálně existuje či nikoliv.
Úrok z prodlení ve výši 0,25% denně z dlužné částky obecně za lichvu považovaný není, je zde nutné ovšem vzít v úvahu smlouvu jako celek a to v souvislosti i s dalšími uplatňovanými sankcemi.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vliv posudku psychologa na způsobilost k právním úkonům - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychiatra na způsobilost k právním úkonům - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychologa na nesvéprávnost - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychiatra na nesvéprávnost - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychologa na svéprávnost - který zákon, paragaraf to řeší?
- Vliv posudku psychiatra na svéprávnost - který zákon, paragaraf to řeší?
Slyšel jsem, že o právní způsobilosti např. nemocného člověka rozhoduje psychiatr nebo psycholog.
Prosím na základě jakého je to zákona a paragrafu?
Nemůže to být třeba zákon č. 372/2011Sb. ?
Děkuji a jsem s pozdravem Daniel
ODPOVĚĎ:
Máte asi na mysli svéprávnost člověka, tedy případné omezení některých jeho právních jednání (např. omezení nakládání s penězi, uzavírání smluv apod.) O tom vždy rozhoduje pouze soud, přičemž si vždy vyžádá znalecký posudek psychiatra-znalce. Celé řízení je upraveno v zákoně č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, konkrétně ustanovení § 34 až § 43.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí daň z nemovitosti u pronájmu bytu - pronajímatel nebo nájemce?
- Kdo platí daň z nemovitosti pronajaté nemovitosti - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?
- Kdo platí pojištění nájemního bytu - pronajímatel nebo nájemce?
- Kdo platí pojištění pronajatého bytu - pronajímatel nebo nájemce?
- Pronajímatel nesepsal s nájemcem nájemní smlouvu - je to v pořádku?
- Pronajímatel nesepsal s nájemníkem nájemní smlouvu - je to v pořádku?
- Soudní spor nájemce, nájemníka s pronajímatelem o vydání peněžitého plnění - šance nájemce na výhru ve sporu
Nájem bytu bez nájemní smlouvy a nároky nájemníka. Má dcera měla pronajatý byt na dobu neurčitou, bez nájemní smlouvy, sice žádala majitelku o smlouvu v písemné formě, ona ale odmítla. Při předání bytu obě strany zapsaly na papírových listů výši nájemného a záloh za služby a také stav měřidel a vše potvrdily svými podpisy. Majitelka stanovila výši nájmu 10.000 Kč měsíčně a 3.600 Kč na zálohách a také kauce 11.000 Kč. Majitelka zahrnula do služeb také pojištění bytu, televizní poplatek a daň z nemovitosti, což si myslím je to protizákonně, nájemce to nemusí platit. Několikrát jsme to majitelce říkali, ale ona stejně nutila nájemce platit. Nájemce se nastěhoval do bytu 14.2.2016, ale bydlel v podnájmu do 4.5.2016, jen 81 dnů. Nájemce vždy včas zaplatil nájemné a zálohy předem za následující měsíc. Pak nájemce rozhodl nájem ukončit a oznámil to majitelce koncem dubna, s tím souhlasila a přišla na předání bytu. Nájemce byt předal se zápisem stavu měřidel, kde se podepsal vlastnoručně, majitelka nedala svůj podpis, ale stav měřidel si psala sama vlastnoručně. Nájemce se vystěhoval 4.5.2016. Nájemce zaplatil za období 14.2-4.5.2016 na zálohách 9.000 Kč + 11.000 Kč kauce, celkem 20.000 Kč. Majitelka souhlasila s vystěhováním nájemce, ale vyúčtování sama provedla pozdě, skoro po měsíci od vystěhování nájemce. Myslíme si ale, že vyúčtování provedla špatně, se kterým nesouhlasíme. Z částky 20.000 Kč vrátila jen 1900 Kč na účet nájemce. Majitelka započítala ve vyúčtování nájem a služby za dalších 10 dni do 14.5.2016, za období, kdy nájemce nebydlel v bytě, a odůvodnola tím, že byla dohoda mezí nájemcem a majitelem, že nájemce dá vědět měsíc dopředu o vystěhování, což není pravda, žádná taková dohoda nebyla, majitelka si vymýšlí. Proto nájemce nesouhlasí s vyúčtováním za dalších 10 dní. Prosím Vás má majitelka na to právo? Nakonec doposud nemáme správně spočítané vyúčtování služeb a také zbylou částku zpět. Máme potřebné písemné podklady k našemu případu (lístečky se zápisem o stavu měřidel, vyúčtování majitelky, poslané na email dcery). Co máme dělat, prosím Vás, a jak dále postupovat? Pokud podáme tuto žalobu k soudu, jestli budeme potřebovat zastoupení advokáta, kdo má správně spočítat vyúčtování služeb a kdo má zaplatit soudní poplatky a také služby advokáta? A hlavně nás s dcerou zajímá jestli můžeme uspět u soudu? Děkujeme pěkně, Marcela a Mirka
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nebyla uzavřena písemná nájemní smlouva, nevznikl platně nájemní vztah. Zákon vyžaduje, aby v případě nájemních smluv na byty a domy za účelem bydlení byla uzavřena písemná nájemní smlouva pod sankcí její neplatnosti.
V tomto případě tak jde o bezdůvodné obohacení na Vaší straně spočívající v užívání bytu, vyrovnané na druhé straně tím, že vlastnice bytu za to od dcery dostala peníze.
Z toho vyplývá, že majitelka jednak nemá nárok na poplatky za pojištění bytu a daň z nemovitostí, protože sama je osobou povinnou je hradit a pakliže je za ní uhradila Vaše dcera, vlastnice se na její úkor bezdůvodně obohatila a je povinna dceři toto bezdůvodné obohacení vrátit. Stejně tak jde o bezdůvodné obohacení v případě kauce a záloh na služby, které převyšují skutečně spotřebované energie. Zjednodušeně lze uzavřít, že majitelka má nárok pouze na náhradu odpovídající obvyklému nájemnému za dobu užívání bytu a na náhradu za spotřebované energie za tu dobu.
V případě, že máte doklady o stavu měřidel, je třeba si skutečnou cenu spotřebovaných energií vyčíslit a rozdíl po majitelce požadovat nejdéle ve 2 leté promlčecí lhůtě. V případě vymáhání doporučuji využít služeb advokáta, který má s vedením soudního sporu zkušenosti, protože pro samotného laika může být soudní řízení často problém. Soudní poplatek budete hradit Vy, ale pokud si advokáta vezmete a budete ve sporu úspěšná, je protistrana povinna Vám náhradu nákladů za právní zastoupení i za soudní poplatek zaplatit. Šance na úspěch se s ohledem na uvedené skutečnosti zdá poměrně vysoká. Vždy je ale třeba hodnotit každý případ jednotlivě podle konkrétních okolností a důkazů.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnankyně po rodičovské dovolené žádá zkrácený úvazek - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Zkrácení úvazku zaměstnankyni po rodičovské dovolené - musí zaměstnavatel požadavku vyhovět?
- Zaměstnankyně po rodičovské dovolené žádá zkrácení pracovní doby - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Zkrácení pracovní doby po rodičovské dovolené - musí zaměstnavatel požadavku vyhovět?
- Zkrácení úvazku a pracovní doby zaměstnankyni po rodičovské dovolené - musí zaměstnavatel vyhovět?
Pracovala jsem u firmy 8 let, nyní se vracím po dalších 3 letech z rodičovské dovolené. Pokud o to požádám, má zaměstnavatel povinnost mi nabídnout zkrácenou pracovní dobu?? Odpověděl, že na mé bývalé pozici zkrácená není reálná. Jiná (finančně odpovídající pozice) tam není. Nabídl mi pozici podřízenou, kde je mnohem nižší plat a pozici finančně stejnou, ale v jiném oboru, což nechci. Na plný úvazek pracovat nemohu (samoživitelka s malým dítětem, nestíhala bych).
Pokud svou původní pozici na plný úvazek odmítnu, mám nadále nárok na odstupné, nebo je to odmítnutí z mé strany??? A pokud současně odmítnu pozici podřízenou (s výrazně nižším platem) i onu další pozici finančně adekvátní ale v trochu jiném oboru??
Chápu, že zaměstnavatele stavím do složité situace, ale nemohu si dovolit jít finančně o tolik dolů, a kvůli dítěti potřebuji úvazek zkrácený, na co mám tedy nárok??
Děkuji, Michaela
ODPOVĚĎ:
Dle § 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že pokud požádá zaměstnankyně, která pečuje o dítě mladší 15-ti let, o kratší pracovní dobu, popř. jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen ji vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody.
Zaměstnavatel má tedy povinnost Vám zkrácený úvazek umožnit, pokud ale však uvede vážné provozní důvody, které mu toto neumožňují, tak tuto povinnost nemá. Neuvádíte, na jaké pozici pracujete, domnívám se, že např. u jakékoliv kancelářské práce vážené provozní důvody se hledají obtížně. Vážné provozní důvody jsou dány např. tehdy, kdy by Vaše nepřítomnost na pracovišti po určitou dobu určitým způsobem znemožňovala provoz zaměstnavatele.
Pokud zaměstnavatel bude trvat na tom, že vážné provozní důvody na jeho straně existují, Vy máte povinnost nastoupit do zaměstnání dle Vaší platné pracovní smlouvy. Pokud tak nemůžete učinit, pak musíte dát výpověď nebo se se zaměstnavatelem dohodnout na ukončení pracovního poměru, obojí bez odstupného. Pokud odmítnete pozici, která neodpovídá druhu práce sjednanému ve Vaší pracovní smlouvě, pak na toto odmítnutí máte právo a nejsou s tím spojeny žádné důsledky.
Pokud zaměstnavatel bude trvat na názoru, že kratší úvazek poskytnout nelze a vy s tím nebudete souhlasit, máte povinnost postupovat dle výše uvedeného a můžete se svých práv domáhat u soudu podáním žaloby.
__
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Žádost zaměstnance s částečným invalidním důchodem o zkrácený pracovní úvazek - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Žádost zaměstnance s částečným invalidním důchodem o zkrácení pracovní doby - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Zaměstnanec s ČID chce zkrátit pracovní dobu - musí zaměstnavatel vyhovět?
- Zaměstnanec s částečným invalidním důvodem a požadavek zkrácení pracovního úvazku - musí zaměstnavatel vyhovět?
Pracuji osm let jako uklízečka v domově důchodců. Mám částečný důchod. Chtěla bych změnit pracovní dobu na šest hodin denně. Je zaměstnavatel povinen mi to umožnit? Děkuji Ludmila
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má tuto povinnost pouze v případě, že zaměstnanec pečuje o osobu mladší 15-ti let, nebo osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, a i to jen tehdy, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody (§ 241 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
__
OBČAN-DLUHY
- Promlčení směnky vlastní s poznámkou bez útrat, bez protestu
- Vliv poznámky BEZ ÚTRAT, BEZ PROTESTU na promlčení směnky vlastní
- Promlčení směnky - jak zvrátit promlčení?
- Jak zrušit promlčení směnky
Chápu dobře dle čl. I. § 70 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb. , že směnka vlastní je promlčena po roce od její splatnosti, pokud na ní je uvedena doložka "bez útrat", nebo "bez protestu", resp. po roce již vlastním neplatný cár papíru?
Pokud ano, existuje proti tomu nějaká obrana, pokud tuto skutečnost namítl ustanovený opatrovník u soudu?
Děkuji Theodor
ODPOVĚĎ:
§ 70 odst. 2 zákona směnečného a šekového byl již zrušen - bohužel nedohledám v zákoně, kdy, nicméně skutečně již neplatí, proto se na splatnost směnky vztahuje obecná tříletá lhůta, tímto doporučuji argumentovat u soudu. Roční promlčecí doba zůstala pouze u šeku.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Otevření trezoru zesnulého - kdo musí být přítomen (notář, policie? )
- Zajištění dědictví notářem - kdo musí být přítomen při otevření trezoru zemřelého, zesnulého?
Chtěl bych se zeptat na zajištění dědictví. Jak by mělo proběhnou zjištění, zajištění dědictví.
Jedná se mi finanční hotovost šperky které má zesnulá v trezoru.
Při otevírání trezoru nebudou všichni dědicové.
Kdo má byt přítomen, notářka, policie?
Trezor je doma.
Děkuji za informaci.
Leopold
ODPOVĚĎ:
Notář nařídí jednání na místě samém - doma u zůstavitele, kde se trezor nachází. K jednání na místě samém notář předvolá všechny v úvahu přicházející dědice ze zákona, a pokud zůstavitel sepsal závěť, tak všechny závětní dědice. U soupisu obsahu trezoru má právo být přítomen pouze notář nebo jeho pracovníci a dále účastníci dědického řízení, tedy dědicové. Dědické řízení je neveřejné, tudíž nikdo jiný než účastník řízení by neměl být tomuto jednání přítomen, takže ani Policie ČR ne.
Notář při jednání na místě samém sepíše veškerý obsah trezoru. Pokud se v trezoru nachází hotovost a šperky, tak do protokolu uvede výši hotovosti a dále popis šperků (např. 1 ks prstenu ze žlutého kovu s modrým kamenem, atd.). Notář může šperky i hotovost na žádost dědiců z trezoru převzít do úschovy notáře - soudního komisaře a vydat je dědicům až po pravomocném skončení dědického řízení (zpravidla se tak děje v případě sporů mezi dědici).
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nemovitost v ideálním spoluvlastnictví - jak určit kterou místnost kdo bude užívat?
- Rodinný dům v ideálním spoluvlastnictví - jak určit kterou místnost kdo bude užívat?
- Spoluvlastníci se nemohou dohodnout kdo kterou část nemovitosti bude užívat - jak postupovat?
Vlastním 1 rodinného domu, sestra svou 1, kterou na ni přepsal při rozvodu otec už odprodala mamce, takže je vyplacená. Bude mi 30, plánuji rodinu, bohužel s mamkou se nijak nedá dohodnout na určení konkrétních pokojů a oddělení mé části. Prosím o radu, jak se domoci určení konkrétních pokojů a části domu, která je moje a oddělení, nejlépe bez drahých soudů, kolik by takový soud stál a pomohl by mi k tomu? Také bych ráda věděla, jestli mám právo svou část pronajímat ne/oddělenou a dělat zde nějaké úpravy bez souhlasu většinového majitele? A jestli v případě, že bych byla nucena odsud odejít po mně může chtít nějaké poplatky za energie a opravy?
Děkuji, Adriana
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Oddělení části rodinného domu:
Se svou matkou máte rodinný dům v tzv. ideálním spoluvlastnictví, tzn. že Vám nepatří pouze určitá část tohoto domu, nýbrž dům celý (stejně jako Vaší matce). Dle § 1117 občanského zákoníku totiž platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.
Se svou matkou se samozřejmě můžete dohodnout na tom, že určitou část domu budete užívat pouze Vy a určitou část Vaše matka, je však nutné si uvědomit, že tato dohoda se bude týkat pouze užívání rodinného domu, na skutečnosti, že Vám i Vaší matce patří celý dům, se nic nezmění.
Máte-li zájem o vyčlenění určité části rodinného domu, která by patřila pouze Vám (byla by tedy předmětem Vašeho výlučného vlastnictví), je jedinou možností zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se současným rozdělením rodinného domu na dvě bytové jednotky.
V zásadě platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 občanského zákoníku).
Co se týče zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nabízejí se Vám dvě varianty, a to dle toho, zda bude možné se s Vaší matkou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout či nikoli:
a/ Dohoda je možná:
Dle § 1141/1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu.
Pro sepsání dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Zároveň s touto dohodou je možné s Vaší matkou sepsat prohlášení vlastníka (dle § 1166 a násl. občanského zákoníku), na jehož základě bude rodinný dům rozdělen na dvě (jasně oddělené) bytové jednotky. Tímto způsobem bude dosaženo přeměny spoluvlastnictví rodinného domu na bytové
spoluvlastnictví (tzn. výlučné vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu, jak vyplývá z § 1158 a násl. občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že spoluvlastnictví může být (po svém zrušení) vypořádáno i jinými způsoby, a to prodejem společné věci (tzv. prodejem z volné ruky) nebo prodejem ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§ 1141/2 občanského zákoníku).
b/ Dohoda není možná:
Nebude-li možné se s Vaší matkou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu dohodnout, nezbude Vám, než řešit věc soudně. Dle § 1143 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
V návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví můžete soudu samozřejmě navrhnout, že rodinný dům má být rozdělen na dvě bytové jednotky, přičemž vlastnicí jedné z nich se stanete Vy a druhé Vaše matka. Tento způsob vypořádání spoluvlastnictví je výslovně připuštěn v § 1165 občanského zákoníku, dle něhož bytová jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví nebo při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Rovněž pro přípravu návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám doporučuji advokátní zastoupení.
Je samozřejmě také možné, aby soud vypořádal zrušené spoluvlastnictví i některým z dalších způsobů, které občanský zákoník zná (prodejem společné věci, jejím přikázáním do vlastnictví některého ze spoluvlastníků s vyplacením ostatních). Vzhledem k tomu, že Váš dotaz směřuje k reálnému rozdělení rodinného domu, nebudu se těmito variantami dále zabývat.
Co se týče soudního poplatku za podání návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je stanoven v příloze zákona o soudních poplatcích, konkrétně pak v její položce 6, dle které platí, že:
- soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví činí 2.000,- Kč;
- sazba poplatku podle předchozí odrážky se zvyšuje o 5.000,- Kč za každou nemovitou věc.
Ve Vašem případě by tedy činil soudní poplatek 7.000,- Kč.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že osvobození od soudního poplatku dle § 11 zákona o soudních poplatcích se na Vámi popsaný případ nevztahuje. Je však možné, abyste soud požádala o částečné či úplné osvobození od soudního poplatku dle § 138/1 Občanského soudního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
2/ Nakládání s „Vaší“ částí rodinného domu:
Jak jsem uvedl v odpovědi ad 1/, vztahuje se Vaše spoluvlastnické právo k celému rodinnému domu (stejně jako spoluvlastnické právo Vaší matky). V rámci rodinného domu proto neexistuje žádná část, která by byla výlučně Vaše.
O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku). Jedná-li se o rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, je zapotřebí dokonce dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku).
S ohledem na skutečnost, že Vaše matka je většinovou spoluvlastnicí rodinného domu, není možné, abyste např. část domu pronajala či provedla stavební úpravy bez jejího souhlasu.
3/ Platby za rodinný dům:
Dle § 1127 občanského zákoníku platí, že z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Vůči státu (daň z nemovitých věcí apod.) či dodavatelům energií proto odpovídáte za případné dluhy na platbách stejně jako Vaše matka.
Pakliže byste se z domu odstěhovala, nebyla by Vaše matka oprávněna po Vás požadovat spoluúčast na úhradě těch energií, které spotřebovala sama (např. dodávky studené a teplé vody, dodávky elektřiny apod.). Pokud by však Vaše matka některou z těchto plateb neuhradila, mohl by se příslušný dodavatel obrátit s požadavkem na úhradu na Vás (mezi Vámi a Vaší matkou by následně muselo dojít k vyrovnání).
Pokud by Vaše matka provedla na rodinném domě např. stavební úpravy, byla by oprávněna se po Vás domáhat úplaty za zhodnocení domu pouze v případě, kdy by Vám umožnila se k tomuto stavebnímu záměru vyjádřit (tzn. hlasovat pro či proti). Je pravdou, že jako většinová spoluvlastnice však může Vaše matka o případných stavebních úpravách rozhodovat bez ohledu na Váš názor (k jehož vyjádření Vám však musí dát prostor). Proti tomuto postupu Vaší matky by bylo za určitých okolností možné se bránit i soudní cestou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžitá výpověď zaměstnancem - § 56 odst. 1 písm, b) Zákoníku práce
- Okamžitá výpověď zaměstnancem v průběhu výpovědní lhůty (dluh části mzdy domnívaný zaměstnancem)
Zaměstnanec dal výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou, ta byla přijata. Po uplynutí 14 ti dnů dal výpověď - „okamžité zrušení pracovního poměru“ s požadavkem odstupného 2 měsíce. (§ 56 odst. 1 písm, b)
Zaměstnavatel uvedenou výpověď považuje za neplatnou - jedná se o zástupný problém za použití bagatelních důvodů (rozdílný názor na výpočet mzdy a neporozumění schválené výplatní pásce – částka cca 5% mzdy)
Zaměstnavatel nemá dále tuto pracovnici zájem zaměstnávat proto jsme použili § 70 odst. 2 a ukončili pracovní poměr dohodou. (tedy dříve než byl termín té dvouměsíční výpovědi)
Jak dál? Nikde jsme nenašli odpověď na tuto výpověď v době řádně přijaté výpovědi
Lze uplatnit náhradu škody způsobenou zaměstnavateli (cca 1 čisté mzdy) § 70/3 - § 71
Děkuji Mojmír
ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnanec vykoná v čase dva úkony vedoucí ke skončení pracovního poměru, pak pro skončení pracovního poměru platí ten úkon, jehož účinky nastanou dříve. Pokud tedy zaměstnanec podal výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou a poté podal okamžité zrušení pracovního poměru, zaměstnavatel s tímto druhým jeho úkonem nesouhlasil, avšak se se zaměstnancem dohodne dle § 70 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění na tom, že na dalším zaměstnávání netrvá, a dohodnou se na datu ukončení pracovního poměru, pak v tento den pracovní poměr končí. Uplatní se pak ustanovení § 70 odst. 3 ZP, že v tomto případě není možné po zaměstnanci požadovat náhradu škody. Prvně podaná výpověď pak nemá už žádné účinky.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Sexuální obtěžování věřitelem - jak se bránit?
Pracuji ve skladu s ceninami, 04/2016 mi přidělili kolegu, v té době jsem byla ve svízelné finanční situaci a on sám se ochotně nabízel s finanční pomocí, kterou nechce vrátit. Podotýkam nikdy jsem ho já sama o nic nežádala. Po nějaké době začalo z jeho strany sexuální obtěžování. Šla jsem věc nahlásit na vedení firmy. On mi začal vyhrožovat, že řekne skutečnost dluhu. A tak také učinil. Nemám problém mu vše splatit. Zpětně vystavil smlouvu o půjčce, kterou jsem podepsala a splátku poslala. A z jeho strany vše trvá, neustále SMS, tlačí na mě ať podám výpověď a stáhnu obvinění ze sexuálního obtěžování. Nejhorší je, že netuším co řediteli přímo řekl. Ale zda se že je vše na jeho straně. Předem moc děkuji, jsem zoufala.
Děkuji, Ivana
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že k tomuto sexuálnímu obtěžování dochází na pracovišti, je nutné se obrátit nejdříve (nejlépe za přítomnosti svědků či písemně) na zaměstnavatele, protože ten je povinen zajistit, aby nedocházelo mezi zaměstnanci k diskriminaci, přičemž za diskriminaci se považuje i obtěžování ze strany jiného zaměstnance. Pokud by zaměstnavatel byl nečinný, vystavuje se riziku uložení pokuty ze strany inspekce práce. V této věci můžete podat i podnět na inspekci práce.
Další možností je obrátit se na policii a žádat prošetření chování kolegy policií. V úvahu přichází postih za některý trestný čin, popř. přestupek.
Dále je možné se bránit žalobou u soudu v občanském soudním řízení, kdy se můžete domáhat, aby se kolega daného chování zdržel, odstranil následky takového chování (pokud jsou) a event. Vám zaplatil přiměřené zadostiučinění.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Práce na franšízovou smlouvu - nárok na odstupné
- Práce na franšízovou smlouvu - musí dát při ukončení zaměstnavatel výpověď a odstupné?
- Ukončení franšízové smlouvy - práva zaměstnance pracujícího na tuto smlouvu
- Přechod frančízové smlouvy na nového zaměstnavatele
Jsem zaměstnána od 01/2015 na franšíze, která je v současné době pod správou banky. Mám pracovní poměr na dobu určitou do 12/2016, uzavřený přímo s bankou. V současné době se objevil kupec franšízy, který zde začne podnikat od 07/2016. Jelikož mi nabídl pouze práci na IČO za pro mě nevýhodných podmínek, což jsem nepřijala, zajímá mne, zda mi:
1) musí dát výpověď banka pro nadbytečnost a zároveň odstupné, nebo:
2) musím podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru, když už o dané situaci vím téměř dva měsíce a bez odstupného nebo
3) přejdu pod správu nového majitele a toto budu řešit až s ním? Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Pokud dochází pouze ke změně v subjektu zaměstnavatele, pak by se měla uplatnit ustanovení § 33á a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, tj. měla byste nadále pracovat na základě dosavadní smlouvy (pokud byste se s novým zaměstnavatelem nedohodla na její změně), pouze pod jiným zaměstnavatelem. Pokud máte uzavřenu pracovní smlouvu, pak by nový zaměstnavatel musel mít k výpovědi důvod, nemůže Vás nutit pracovat na IČO, pokud s tím nebudete souhlasit.
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Umisťování kamenů (jako překážka) na obecní pozemek před domem - jde o přestupek proti veřejnému pořádku?
- Umisťování kamenů (jako překážka) na městský pozemek před domem - jde o přestupek proti veřejnému pořádku?
- Předseda SVJ překračuje své pravomoci - jak se bránit?
- Předseda SVJ obtěžuje členy SVJ nevhodným chováním - jak se bránit?
Pozemek města obklopuje naši bytovou jednotku, stává se, že pes svému majiteli občas zaběhne do zeleného pásu před domem, naše paní předsedkyně Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ v takovém případě slovně občany na pozemku města napadá a zastrašuje
(pro představu - jeden z případů vypadal např. takto: "vypadni z našeho pozemku, já tady hájím zájmy společenství vlastníků …"),
nic se při tom neděje, majitel si psa hlídá, nejde o žádný přestupek, městu žádná škoda nevzniká.
Dochází jednáním paní předsedkyně k přestupkům proti občanskému soužití?
Podobné případy napadání nastávají, když si majitelé bytů potřebují organizačně zajet po chodníku města do blízkosti vstupu, například za účelem krátkodobé opravy nebo stěhování, přitom se vozidla zaparkují tak, ať nedochází k žádnému omezení.
Paní předsedkyně dokonce začala na pozemek města bez jeho souhlasu svévolně umisťovat jako překážky kameny. Dochází jednáním paní předsedkyně k přestupkům proti občanskému soužití?
Na podzim 2015 jsem upozorňoval paní předsedkyni Společenství vlastníků bytových jednotek, že svým jednáním překračuje svůj mandát, chtěl jsem to projednat na schůzi vlastníků.
Paní předsedkyně celou věc otočila, na interní schůzi výboru konané 5. října 2015 dokonce mé připomínky projednala s dalšími 2 členy výboru jako „nevhodné chování vůči ní“.
O tomto zápise jsem vůbec nevěděl, moji rodinu šokovalo, když jsme ho začátkem června 2016 uviděli vyvěšený na veřejné nástěnce u vstupu domu.
Zápis je přístupný pro všechny kolemjdoucí občany, v zápise je nepravdivě uvedeno mé jméno u nevhodného chování jako 5. bod.
Dejte mi prosím vědět, jak se mohu bránit, nepravdivé veřejné obvinění vrhá špatné světlo na moji rodinu, manželku a děti. David
ODPOVĚĎ:
Jednání paní předsedkyně vůči osobám vstupujícím na pozemek před domem by teoreticky bylo možné považovat za Vámi zmíněný přestupek proti občanskému soužití.
Dle ust. § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona se tohoto přestupku dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Pokud tedy výkřiky této paní mají vulgární charakter, jsou urážlivé či posměšné, je teoreticky možné takové jednání posoudit jako tento přestupek.
Nicméně takový přestupek se projednává pouze na návrh postižené osoby, tedy ten, na koho paní předsedkyně takto křičí, by se musel obrátit na policii.
Jednání paní předsedkyně vůči Vám se určitě braňte. Doporučuji Vám ji písemně vyzvat, aby se zdržela protiprávního jednání spočívajícího v uvádění a rozšiřování nepravdivých informací o Vaší osobě na veřejnosti, jelikož tím poškozuje Vaši osobnost (jméno, pověst, čest apod.). Pokud by od tohoto jednání neupustila, můžete se soudní cestou domáhat ochrany svého jména a pověsti a požadovat případně i náhradu způsobené nemajetkové újmy.
Dále se můžete v této věci obrátit na policii a žádat prošetření takového jednání (ať už klasifikace jako přestupek proti občanskému soužití, či při naplnění podmínek případně i trestný čin pomluvy).
Dále Vám doporučuji prostudovat stanovy společenství vlastníků jednotek za účelem zjištění, zda a za jakých podmínek je paní předsedkyni možné z její funkce odvolat.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Ideální spoluvlastník nemovitosti chce užívat všechny místnosti v nemovitosti - má na to právo?
- Ideální spoluvlastník domu chce užívat všechny místnosti v domě - má na to právo?
- Ideální spoluvlastník bytu chce užívat všechny místnosti v bytě - má na to právo?
- Ideální spolumajitel nemovitosti chce užívat všechny místnosti v nemovitosti - má na to právo?
- Ideální spolumajitel domu chce užívat všechny místnosti v domě - má na to právo?
- Ideální spolumajitel bytu chce užívat všechny místnosti v bytě - má na to právo?
Jsem vlastníkem ideální poloviny rodinného domu se dvěma byty (společná voda, elektřina, topení). Druhým podílovým vlastníkem je moje sestra. V domě žije ještě naše matka (má nájemní smlouvu na celou nemovitost, my máme v nájemní smlouvě právo spoluužívání). Sestra jezdí do domu pouze občas, přesto trvá na tom, že je vlastníkem poloviny všeho, tedy i každého pokoje. Já obývám část jednoho bytu, ale takto ani v té části nemám žádné soukromí. Zamkla jsem si jeden pokoj (po písemné dohodě s matkou) a sestra si zavolala zámečníka na otevření. Žádná domluva o rozdělení užívaného prostoru s ní není možná. Dá se tato situace nějak právně vyřešit?
Prosím o odpověď, již jsem posílala tento dotaz před měsícem, nevím, jestli se někde nezatoulal.
Děkuji, zdravím, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Se svou sestrou máte rodinný dům v tzv. ideálním spoluvlastnictví, tzn. že Vám nepatří pouze určitá část tohoto domu, nýbrž dům celý (stejně jako Vaší sestře). Dle § 1117 občanského zákoníku totiž platí, že každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.
Se svou sestrou se samozřejmě můžete dohodnout na tom, že určitou část domu budete užívat pouze Vy a určitou část Vaše sestra, je však nutné si uvědomit, že tato dohoda se bude týkat pouze užívání rodinného domu, na skutečnosti, že Vám i Vaší sestře patří celý dům, se nic nezmění.
Z dotazu bohužel jasně nevyplývá, zda je předmětný rodinný dům rozdělen na dvě bytové jednotky či zda „dva byty“ (o kterých se v dotazu zmiňujete) jsou např. pouze označením jednotlivých pater rodinného domu. Skutečnost, zda jsou v rámci domu vyčleněny dvě bytové jednotky či nikoli můžete ověřit online náhledem do katastru nemovitostí:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Správné zodpovězení této otázky je důležité pro další postup, tzn. aby bylo přikročeno ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu či zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dvou bytových jednotek. V další odpovědi budu vycházet z předpokladu, že bytové jednotky v domě vyčleněny nejsou.
Máte-li zájem o vyčlenění určité části rodinného domu, která by patřila pouze Vám (byla by tedy předmětem Vašeho výlučného vlastnictví), je jedinou možností zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se současným rozdělením rodinného domu na dvě bytové jednotky.
V zásadě platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 občanského zákoníku).
Co se týče zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nabízejí se Vám dvě varianty, a to dle toho, zda bude možné se s Vaší sestrou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu dohodnout či nikoli:
a/ Dohoda je možná:
Dle § 1141/1 občanského zákoníku se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu.
Pro sepsání dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám (i Vaší sestře) doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Zároveň s touto dohodou je možné s Vaší sestrou sepsat prohlášení vlastníka (dle § 1166 a násl. občanského zákoníku), na jehož základě bude rodinný dům rozdělen na dvě (jasně oddělené) bytové jednotky. Tímto způsobem bude dosaženo přeměny spoluvlastnictví rodinného domu na bytové spoluvlastnictví (tzn. výlučné vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu, jak vyplývá z § 1158 a násl. občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že spoluvlastnictví může být (po svém zrušení) vypořádáno i jinými způsoby, a to prodejem společné věci (tzv. prodejem z volné ruky) nebo prodejem ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§ 1141/2 občanského zákoníku). Neboť Váš dotaz k žádnému z těchto způsobů vypořádání zrušeného spoluvlastnictví nesměřuje, nebudu se jimi dále zabývat.
b/ Dohoda není možná:
Nebude-li možné se s Vaší sestrou na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rodinného domu dohodnout, nezbude Vám, než řešit věc soudně. Dle § 1143 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
V návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví můžete soudu samozřejmě navrhnout, že rodinný dům má být rozdělen na dvě bytové jednotky, přičemž vlastnicí jedné z nich se stanete Vy a druhé Vaše sestra. Tento způsob vypořádání spoluvlastnictví je výslovně připuštěn v § 1165 občanského zákoníku, dle něhož bytová jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví nebo při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Rovněž pro přípravu návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám doporučuji advokátní zastoupení.
Je samozřejmě také možné, aby soud vypořádal zrušené spoluvlastnictví i některým z dalších způsobů, které občanský zákoník zná (prodejem společné věci, jejím přikázáním do vlastnictví některého ze spoluvlastníků s vyplacením ostatních). Vzhledem k tomu, že Váš dotaz směřuje k reálnému rozdělení rodinného domu, nebudu se těmito variantami dále zabývat.
Co se týče soudního poplatku za podání návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je stanoven v příloze zákona o soudních poplatcích, konkrétně pak v její položce 6, dle které platí, že:
- soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví činí 2.000,- Kč;
- sazba poplatku podle předchozí odrážky se zvyšuje o 5.000,- Kč za každou nemovitou věc.
Ve Vašem případě by tedy činil soudní poplatek 7.000,- Kč.
Pakliže jsou v rámci domu vyčleněny dvě bytové jednotky (přičemž obě jsou předmětem ideálního spoluvlastnictví Vás a Vaší sestry), lze postupovat v zásadě stejně, jako je uvedeno výše, s tím rozdílem, že dohoda (popř. návrh k soudu) se nebude týkat rodinného domu, nýbrž dvou bytových jednotek.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
___
OBČAN-BYDLENÍ
- Neusnášeníschopné představenstvo bytového družstva
- Bytové družstvo bez představenstva - určení opatrovníka soudem
- Soudní stanovení opatrovníka bytového družstva při neusnášeníschopném představenstvu
- Návrh soudu na určení opatrovníka bytovému družstvu
V našem bytovém družstvu došlo k situaci, kdy 2 členové představenstva odstoupili z funkce a nejsou žádní zájemci na dané funkce. Představenstvo bude usnášeníschopné do 25.6.2016. Nabízí se tedy pouze varianta ustanovení opatrovnictví soudem podle NOZ.
1) kdo může dát soudu podnět k ustanovení opatrovníka?
2) podnět soudu lze napsat "volnou rukou" nebo musí splňovat nějaká formální pravidla?
3) lze navrhnout soudu konkrétní osobu opatrovníka? 4) jaké důkazy musí být soudu v žádosti doloženy?
5) přihlíží soud při ustanovení opatrovníka k tomu, kde je sídlo družstva?
6) kdo určuje výši odměny opatrovníka?
7) ustanovením opatrovníka automaticky zanikne funkce zbývajícímu členu představenstva, který nerezignoval?
8) může si opatrovník bytového družstva přibrat nějakého pomocníka?
9) může opatrovník bytového družstva ukončit pracovní poměr zaměstnanci družstva? 10) jak dlouho může opatrovnictví trvat?
11) může dát někdo z družstva podnět k
ukončení opatrovnictví pakliže se najdou osoby, které by byly ochotny zastávat funkce v představenstvu?
12) existuje jiná varianta za daného stavu než opatrovnictví?
Děkuji, Roman
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Kdo může dát soudu podnět:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 165/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.
Ve Vámi popsané situaci tedy občanský zákoník primárně počítá s tím, že soudem budou jmenováni chybějící členové statutárního orgánu. Pokud však nemá o členství v představenstvu bytového družstva nikdo zájem, nezbude soudu, než bytovému družstvu ustanovit opatrovníka.
S návrhem na ustanovení opatrovníka se může na soud obrátit v zásadě kdokoli, kdo na tom má právní zájem. Ve Vámi popsaném případě může být takovou osobou některý z členů představenstva bytového družstva, popř. i kterýkoli člen bytového družstva (lze totiž předpokládat, že člen bytového družstva má zájem na tom, aby byl jeho statutární orgán usnášeníschopný).
2/ Forma návrhu na ustanovení opatrovníka:
Je nezbytné, aby byl návrh na ustanovení opatrovníka určitý, tzn. aby z něj jasně vyplývalo, jakému soudu je tento návrh určen, kdo je navrhovatelem a jaký má vztah k bytovému družstvu, jakého bytového družstva se návrh týká, jaký je skutkový stav a čeho se navrhovatel domáhá (resp. co navrhuje). V návrhu je zároveň vhodné stručně uvést, v čem spočívá právní zájem navrhovatele na ustanovení opatrovníka bytovému družstvu. Podpis a datace návrhu jsou samozřejmostí.
Jinak však nemusí návrh splňovat žádné speciální formální požadavky, tzn. že může být napsán běžným jazykem, na počítači, psacím stroji či ručně.
V této souvislosti připomínám, že v případě soudního řízení o opatrovnictví právnické osoby je věcně příslušným ten soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku, v případě bytového družstva se tedy jedná o krajský soud dle sídla tohoto družstva (jak vyplývá z § 85 písm. d) a § 86/1 zákona o zvláštních řízeních soudních a z § 75/1 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).
3/ Návrh konkrétní osoby opatrovníka:
Ano, soudu je možné navrhnout pro výkon opatrovnické funkce konkrétní osobu. Tímto návrhem není soud samozřejmě vázán, v odůvodnění svého rozhodnutí by však měl uvést, proč návrhu vyhověl nebo nevyhověl.
4/ Jaké důkazy musí být doloženy:
Obecně platí, že cokoli je v žalobě (či návrhu) tvrzeno, musí být rovněž prokázáno. Ve Vámi popsaném případě lze doporučit především prokázání těchto skutečností:
- že došlo k rezignaci dvou ze tří členů představenstva bytového družstva (předložením kopií písemných rezignací, soudu je možné zároveň předložit kopii stanov bytového družstva, z nichž vyplývá, kolik členů představenstvo má apod.),
- že ze strany představenstva bytového družstva byl učiněn pokus o vyřešení nastalé situace (předložením kopie písemné výzvy členům bytového družstva ke kandidatuře na uprázdněná místa v představenstvu, popř. obdobný dokument).
Bude-li soud považovat předložené důkazy za nedostatečné, vyzve navrhovatele k jejich doplnění.
5/ Zohlednění sídla družstva při ustanovování opatrovníka:
Žádný právní předpis neukládá soudu, aby při ustanovování opatrovníka zohledňoval adresu sídla právnické osoby, které má být tento opatrovník ustanoven. Z logiky věci však vyplývá, že se soudce při úvaze o osobě opatrovníka zabývá i touto otázkou. V návrhu je samozřejmě možné požádat soud i o zohlednění této skutečnosti.
6/ Určení výše odměny opatrovníka:
O výši odměny opatrovníka rozhoduje soud.
7/ Zánik funkce zbývajícího člena představenstva:
V tomto ohledu lze vycházet z § 487 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- pro práva a povinnosti opatrovníka právnické osoby platí obdobně ustanovení o právech a povinnostech člena statutárního orgánu (zde představenstva bytového družstva),
- působnost opatrovníka se přiměřeně řídí ustanoveními o působnosti statutárního orgánu,
- soud opatrovníku uloží, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby,
- je-li toho třeba, soud působnost opatrovníka dále vymezí s přihlédnutím k působnosti dalších orgánů právnické osoby, popřípadě i k právům společníků.
Opatrovník je soudem jmenován na místo statutárního orgánu právnické osoby, tzn. že po dobu opatrovnictví právnické osoby je právní jednání statutárního orgánu neúčinné. Zbývající člen představenstva bytového družstva tak zůstane členem představenstva i nadále, nebude však oprávněn tuto funkci vykonávat (resp. jakékoli jeho právní jednání bude neúčinné), tzn. že členem představenstva bytového družstva zůstane pouze titulárně. S obnovou činnosti představenstva bytového družstva (tedy po zvolení dalších dvou členů představenstva) a po skončení opatrovnictví bytového družstva se tento člen stane opět „plnohodnotným“ členem představenstva bytového družstva.
Mírně nad rámec tohoto dotazu doplňuji, že dle § 486/2 občanského zákoníku může soud jmenovat opatrovníkem právnické osoby jen osobu, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu novým opatrovníkem.
8/ Pomocník opatrovníka právnické osoby:
Žádný právní předpis nepočítá s tím, že by si byl opatrovník právnické osoby oprávněn přibrat pomocníka. Použije-li opatrovník právnické osoby při své činnosti třetí osobu, bude za její činnost odpovídat, jako by jí provedl sám. I v tomto ohledu je možné navrhnout soudu, aby postup opatrovníka zvlášť upravil (aby např. stanovil, že opatrovník je povinen vykonávat svou funkci osobně apod.).
9/ Ukončení pracovního poměru zaměstnanci bytového družstva:
Dle § 486/1 občanského zákoníku jmenuje soud opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. Vzhledem k tomu, že opatrovník vstupuje do působnosti statutárního orgánu, je oprávněn za opatrovanou právnickou osobu právně jednat, a to samozřejmě i v pracovněprávních záležitostech (je-li tato právnická osoba zaměstnavatelem). Odpověď na tento dotaz proto zní: ano, opatrovník je oprávněn ukončit pracovní poměr se zaměstnancem bytového družstva.
I na tomto místě opakuji, že působnost opatrovníka může být soudem omezena (což lze soudu navrhnout), tzn. že nemá-li bytové družstvo zájem na tom, aby mohl opatrovník zasahovat do pracovněprávních záležitostí tohoto bytového družstva, je možné, aby bylo v návrhu na ustanovení opatrovníka uvedeno, že navrhovatel navrhuje, aby byla působnost opatrovníka v této oblasti omezena (resp. aby nebyla vůbec založena).
10/ Trvání opatrovnictví právnické osoby:
Opatrovnictví právnické osoby trvá v zásadě po dobu, kdy jsou dány důvody, pro které byl opatrovník právnické osobě ustanoven (tzn. po celou dobu, kdy to právnická osoba potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva).
Ve Vámi popsaném případě bude opatrovnictví trvat do doby, kdy budou řádně zvoleni chybějící členové představenstva bytového družstva. Poté bude možné, aby soud svým rozhodnutím opatrovníka odvolal (a to i bez návrhu, popř. na základě návrhu osoby, která na tom osvědčí právní zájem, typicky na základě návrhu členů nového představenstva bytového družstva).
11/ Podání podnětu k ukončení opatrovnictví členem bytového družstva:
Na tento dotaz bylo odpovězeno v odpovědi na dotaz č. 10. Nestačí, aby se našli takoví členové bytového družstva, kteří by byli ochotni se stát členy představenstva, nýbrž je zapotřebí, a by se členy představenstva bytového družstva skutečně stali (a to postupem dle stanov bytového družstva). Následně bude možné, aby se kdokoli, kdo na tom osvědčí právní zájem, obrátil na soud s návrhem na odvolání opatrovníka.
12/ Jiná varianta:
Není-li v současné chvíli nikdo ochoten stát se členem představenstva bytového družstva (tzn. že nemůže být soudem jmenován ve smyslu § 165/1 občanského zákoníku), je opatrovnictví právnické osoby jedinou myslitelnou variantou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Kurýr omylem nevybral peníze od příjemce balíku - může je dodatečně vymáhat po adresátovi?
- Omylem nevybrané peníze za balík kurýrem po adresátovi - dodatečné vymáhání peněz po adresátovi
Můj přítel pracuje pro dopravní společnost a nedávno doručoval balíček za necelých 10tisíc Kč. Balík byl objednán s platbou při převzetí, bohužel si toho přítel nevšiml, balík předal a peníze nevybral. Nyní po něm dodavatel chce balík zaplatit a pán kterému byl balík adresován jej již nechce zaplatit s tím, že balík převzal a tudíž nemá povinnost zpětně cokoli zaplatit. Je nějaká cesta jak z něj peníze dostat, nebo musí balík zaplatit přítel ze svých peněz? Děkuji, Magdalena.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel s jistotou nevyplývá, koho označujete jako „dodavatele“, tedy subjekt, který se po Vašem příteli domáhá úhrady ceny balíku. Ve své odpovědi budu předpokládat, že tímto dodavatelem je subjekt, který si přepravu balíku u dopravní společnosti objednal (tedy zákazník dopravní společnosti).
V první řadě je nutné si uvědomit, že je-li Váš přítel u dopravní společnosti zaměstnán (tzn. pokud s dopravní společností uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti), odpovídá (vůči dodavateli) za vzniklou škodu dopravní společnost. Toto pravidlo je zakotveno v § 2914 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kdo při své činnosti použije zaměstnance, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.
Za vzniklou škodu tedy dodavateli (jako zákazníkovi) odpovídá dopravní společnost. V tomto ohledu je dále podstatné, zda je dopravní společnost pro případ vzniku své odpovědnosti za škodu pojištěna. Pakliže ano, může být škoda uhrazena příslušnou pojišťovnou (dopravní společnost by se pak na náhradě škody podílela pouze do výše spoluúčasti, je-li nějaká sjednána). Pakliže dopravní společnost pojištěna není, bude dodavateli povinna nahradit vzniklou škodu z vlastních prostředků.
Jelikož vznik škody byl Vaším přítelem bezpochyby zaviněn (konkrétně se jednalo o nedbalost Vašeho přítele), ponese Váš přítel odpovědnost za škodu, která v důsledku jeho nedbalosti vznikne dopravní společnosti (jako zaměstnavateli Vašeho přítele). Tato škoda bude na straně dopravní společnosti spočívat v částce, kterou dopravní společnost vynaloží na náhradu škody (buď se bude jednat o celou náhradu škody, tzn. cca 10.000,- Kč, nebo o částku nižší, pokud je dopravní společnost pojištěna a na náhradě škody se tudíž bude podílet pouze sjednanou spoluúčastí).
Dle § 250/1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Vzhledem k tomu, že zavinění spočívalo na straně Vašeho přítele v nedbalosti, může po něm dopravní společnost požadovat náhradu škody maximálně ve výši čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu (§ 257/2 zákoníku práce). Předpokládám však, že výdělek Vašeho přítele (resp. čtyřapůlnásobek tohoto výdělku, je vyšší než 10.000,- Kč, tzn. že dopravní společnost bude oprávněna po Vašem příteli vymáhat celou tuto částku).
Je samozřejmě možné, aby se dopravní společnost (jako soukromá firma) rozhodla, že náhradu vzniklé škody po Vašem příteli vymáhat nebude, popř. ne celou tuto škodu (v tomto ohledu závisí vše na uvážení dopravní společnosti).
Co se týče vymáhání úhrady ceny balíku po jeho příjemci (který balík nezaplatil, ač k tomu byl povinen), je samozřejmě možné, aby se úhrady balíku dopravní společnost domáhala (a to v krajním případě i soudní cestou). Vzhledem k tomu, že právní vztah je založen mezi dopravní společností a příjemcem balíku, nemůže v tomto ohledu Váš přítel nic podniknout (tzn. že záleží pouze na rozhodnutí dopravní společnosti, zda se pokusí cenu balíku od jeho příjemce dodatečně získat, na což má dopravní společnost samozřejmě právo) či nikoli.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DLUHY
- Zablokování účtu dítěte v insolvenci rodiče - jak požádat o odblokování účtu dítěte?
- Zablokování účtu dítěte v oddlužení rodiče - jak požádat o odblokování účtu nezletilého potomka?
- Zablokování účtu dítěte v osobním bankrotu rodiče - jak požádat o odblokování účtu nezletilého potomka?
Jsem v insolvenci. Insolvenční správce zablokoval účet mého dítěte - dcery na který mi chodí přídavky na dítě a případná finanční výpomoc od rodičů.
Insolvenční soud už proběhl v květnu 2016. Insolvence mi byla povolena a od července 2016 začínám splácet dluh. Můj účet mi odblokovali, ale účet dcery je pořád zablokovaný. Kam se mohu obrátit s odblokováním účtu? Ty peníze co tam chodí potřebuji. Ať už na placení školních obědů pro dceru tak na její dopravu do školy.
Prosím vás moc o radu jak postupovat. Už 3 měsíce mi tam chodí peníze a já se k nim nemohu dostat.
Děkuji, Klaudie.
ODPOVĚĎ:
Pokud ve Vašem případě nabylo rozhodnutí o schválení oddlužení právní moci, došlo zároveň ke zrušení omezení Vašich dispozičních oprávnění k majetkové podstatě (předpokládám, že bankovní účet byl zablokován na základě předběžného opatření insolvenčního soudu), tzn. že s finančními prostředky na předmětném bankovním účtu (které na tento účet budou připsány po schválení oddlužení) byste měla být oprávněna disponovat opět pouze Vy (jak vyplývá z § 407/2 a § 409/1 insolvenčního zákona).
V tomto ohledu Vám doporučuji obrátit se s žádostí o odblokování předmětného účtu na Vám přiděleného insolvenčního správce. Pokud insolvenční správce Vaší žádosti nevyhoví, předpokládám, že své rozhodnutí řádně odůvodní (včetně odkazu na příslušné ustanovení insolvenčního zákona). Následně by mělo být možné se proti takovému rozhodnutí insolvenčního správce bránit (pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Požadování občanského průkazu vrátným na vrátnici - může vrátný legitimovat?
- Požadování občanského průkazu strážným na vrátnici - může vrátný legitimovat?
- Může chtít vrátný občanský průkaz po návštěvě podniku, firmy, fabriky?
- Může vrátný legitimovat návštěvy procházející vrátnicí?
Má vrátný či strážný na vrátnici právo po návštěvě, která vstupuje do areálu podniku, požadovat předložení občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti?
Děkuji, Zdeněk.
ODPOVĚĎ:
Na prakticky shodný dotaz jsem nedávno odpovídal, z tohoto důvodu Vás odkazuji na tuto odpověď:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/nezarazene-dotazy/25987-musi-obcan-ukazat-obcansky-prukaz-vratnemu-ochrance.html
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace sanace vlhkého sklepa odbornou firmou
2014 jsme zadali odborné firmě na sanace vlhkých prostor provedení díla s názvem "Sanace zdiva a podlah sklepa v RD".
Při prohlídce na místě jednatel této firmy provedl návrh konkrétního způsobu sanace - chemickými prostředky firmy Schomburg. Ve smlouvě o dílo je uvedeno "Specifikace předmětu této smlouvy (včetně všech součástí a výkonů) je obsažena v nabídce ze dne 09.07.2014, která jako Příloha č. 1 tvoří nedílnou součást této smlouvy.") Ve jmenované příloze jsou uvedeny konkrétní přípravky na stěny, podlahy atd. Firma na dílo poskytla 7letou záruku bez uvedení, na co se konkrétně záruka vztahuje: "Zhotovitel poskytuje objednateli na předmět díla záruku za jakost. Záruční doba činí 72 měsíců a počíná běžet ode dne předání díla" a
"Zhotovitel se zavazuje odstranit uznané reklamované vady ve lhůtě 30 dní od doručení reklamace objednatelem."
Dílo bylo dokončeno v září 2014.
03/2016 došlo ke znovuobjevení se vlhkosti na podlaze předmětného sklepa, která se během 14 dnů rozšířila na celou podlahu a i na spodní části stěn sklepa. Při měření vlhkoměrem stupnice ukazuje maximální měřitelné hodnoty vlhkosti. Stav sklepa je po provedeném díle v ceně cca. 60.000 Kč horší než před jeho provedením.
Dílo jsme ještě v březnu 2016 reklamovali. Reklamace byla zamítnuta s uvedením těchto důvodů:
1. Vlhkost zřejmě vznikla odstávkou čerpadla vody z drenáže, kdy voda v jímce byla výše než úroveň podlahy sklepa
2. Na podlaze zřejmě nedošlo k dostatečné chemické reakci, neboť beton byl zřejmě nekvalitní, zřejmě s vysokým obsahem popílku a kalcia
3. Ve sklepě působí zřejmě tlaková voda. Chemické utěsnění je dimenzováno pouze na vzlínající vlhkost, ne na tlakovou vodu.
Obrátili jsme se na výrobce přípravků, jimiž byla sanace provedena, německou firmu Schomburg. Obdrželi jsme od ní toto vyjádření:
1. Při řádném provedení její přípravky odolávají i vodnímu sloupci 10m. (Náš sklep má max. hloubku 2,3 m)
2. V technickém listu k výrobku je uvedeno, že přípravek funguje správně pouze tehdy, je-li aplikován na kvalitní beton bez nadměrného obsahu kalcia a popílku
3. Přípravek funguje správně i při tlakové vodě do jistého tlaku.
Moje otázky na Vás:
1. Já i můj manžel jsme ve stavařině laici. Žádali jsme odbornou firmu o zabránění pronikání vlhkosti do sklepa. Volbu přípravků a způsob jejich aplikace jsme ponechali na této firmě. Jak by podle Vašich zkušeností rozhodl soud, pokud by firma tvrdila, že jsme si u ní objednali přímo konkrétní produkty a postupy a tudíž že nemůže za to, "námi vybrané produkty a postupy" špatně fungují? Ve smlouvě však není uvedeno "suchý sklep" nýbrž "dílo podle přílohy". Pouze v názvu dílo stojí "Sanace".
2. Mám za to, že firma musí dodržet při aplikaci přípravku dodržet technické postupy uvedené v Technickém listu výrobce. Jestliže je tam uvedeno "kvalitní beton", "tlaková voda max. do tlaku x", kdo je povinen tyto skutečnosti ověřit? Dodavatel? Nebo objednatel? Přinejmenším by dodavatel jako odborník měl vyslovit pochybnosti a žádat provedení zkoušek, event. na objednateli, ne? Písemně. Na skutečnost, že opatření event. nebude fungovat jsme dodavatelem nebyli ústně neřku-li písemně nikterak upozorněni.
3. Může vyjádření výrobce u soudu nahradit posudek soudního znalce?
Uveďte prosím též Vaše doporučení, zda se při uvedených nákladech vyplatí jít do sporu nebo zda máme tu hořkou pilulku spolknout a zajistit si nápravu u jiné firmy.
Děkuji předem za Váš právní názor. Daniela
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Z Občanského zákoníku, konkrétně ustanovení upravujících smlouvu o dílo vyplývá, že zhotovitel opatřuje všechny věci, které jsou k provedení díla třeba. Pokud zhotovitel opatřuje věci k provedení díla, má ve vztahu k objednateli postavení prodávajícího těchto věcí s celou odpovědností, která se k tomu váže. Pokud by objednatel chtěl použít ke zhotovení jiné věci, které by byly nevhodné, musí na tuto skutečnost zhotovitel objednatele upozornit. Dle mého názoru - i kdyby zhotovitel tvrdil, že jste věci potřebné k provedení díla chtěli sami a sami jste si je vybrali, těžko se mu tato varianta bude prokazovat, když v celé transakci není pravděpodobně zmínka, že jste chtěli něco jiného, než co Vám zhotovitel nabízel. Dále smlouva o dílo je smlouvou o zhotovení celého díla, nikoliv o jednotlivých postupech, už tím by si jejich tvrzení protiřečilo, že na jednu stranu uzavírají smlouvu o dílo, na druhou stranu se vlastně o dílo nejedná.
2. Pokud je aplikace přípravku součástí díla, což v tomto případě je, pak za aplikaci odpovídá pouze zhotovitel, s objednatelem to nemá nic společného. Navíc předpokládám, že jste smlouvu uzavírali jako spotřebitelé, nikoliv právnická osoba, pak je zde posílena ochrana spotřebitele, který nemá povinnost hlídat, jak byla aplikace prováděna či zda je zhotovitel v této oblasti zkušený, … to vše je povinností zhotovitele.
3. Rozhodně bych doporučovala oslovit znalce z oboru stavebnictví, seznam soudních znalců naleznete na stránkách www.justice.cz, který by vypracoval znalecký posudek na zjištěné závady, čím byly způsobeny, apod. Znalec je schopen zjistit, co je příčinou vad díla, pokud by bylo znalcem zjištěno, že příčinou zjištěných vad je špatná aplikace, či nevhodný přípravek s ohledem na prostředí, rozhodně bych doporučovala do soudního sporu jít. Asi by ale bylo dobré oslovit nějakého advokáta - www.cak.cz, který by Vám po detailním rozboru případu naformuloval otázky pro znalce do posudku, aby byl posudek u soudu použitelný.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Zkrácení pracovní doby a vliv na dovolenou (celkovou délku dovolené za kalendářní rok)
- Zkrácený pracovní úvazek a vliv na dovolenou (celkovou délku dovolené za kalendářní rok)
- Délka dovolené u 6hodinové pracovní doby - kolik dní dovolené za rok?
Pracuji v příspěvkové organizaci jako uklízečka a mám 25 dní dovolené za rok. Potřebuji přejít na šestihodinovky a zajímá mě, jestli se mi dovolená nějak krátí nebo mi zůstane celých 25 dní jak u osmihodinové pracovní doby.
Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Počet dní dovolené vám zůstane stejný, pokud budete stále pracovat 5 dní v týdnu (předpokládám, že tak pracujete i nyní), pouze Vám při čerpání dovolené bude proplaceno jen 6 hodin a nikoliv 8.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Uvedení obchodního jména na faktuře bez uvedené skutečného jména podnikatele - je to přípustné?
Jsem rezidentem ve Španělsku a zároveň mám trvalé bydliště v ČR. Zajímalo by mě také, jestli je nějaká určená minimální lhůta od založení živnosti ve které se musí vykázat nějaký obrat? V mém případě bych pravděpodobně prvních 6-12 měsíců neměl žádnou vydanou fakturu jen náklady na zdravotní a sociální pojištění, web, administrativu, etc Tuto dobu chci využít na průzkum trhu a získávání nových zákazníků, ale už s registrovanou živností.
Chtěl bych, pokud je to možné, vystupovat od obchodním jménem. Proto bych se chtěl zeptat, jestli se toto obchodní jméno musí nějak zvlášť zaregistrovat a jestli existuje nějaký způsob, aby na mých fakturách bylo uvedeno jen toto obchodní jméno a ne mé vlastní jméno.
Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
V případě podnikání na základě živnostenského oprávnění máte povinnost podat každoročně daňové přiznání, kde se výše příjmů a výdajů souvisejících s podnikáním uvádí a z jejichž rozdílu se stanovuje výše daně z příjmů. Povinnost prokázat výši příjmů, například po 3 měsících od založení živnosti, stanovena není.
Živností je pak dle § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Z toho vyplývá, že na základě samostatného živnostenského oprávnění není možné podnikat pod fiktivním jménem, ale pouze pod vlastním s případným dodatkem (například: Umělecký řezbář Vojtěch Kučera).
Pro podnikání pod smyšleným názvem možné je třeba buď založit některou z obchodních společností (například společnost s ručením omezeným) nebo se jako fyzická osoba nechat zapsat do obchodního rejstříku. Zde ale platí, že taková osoba musí podnikat na území České republiky.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda chcete podnikat výlučně na území ČR či i jinde. Pokud i jinde, mohou v jiných státech v tomto směru platit jiné podmínky.
__
FINANCE-DANĚ
- Daňový odpis při pronájmu části nemovitosti
- Pronájem části nemovitosti a daňový odpis
2010 jsem koupil dům a po částečné opravě začal pronajímat. 2014 jsem se rozhodl celou nemovitost vložit do hmotného majetku firmy s odpisem. Pronajímám přízemí (prodejna) a první nadzemní podlaží (denní místnost, kancelář, sociální zařízení).
2016 bych si chtěl v prvním nadzemním podlaží zřídit bytovou jednotku 1+1 + sociální zařízení a v dalších letech (po rekonstrukci) využít na bydlení i půdní prostory. Pronajímat budu pouze přízemní prostory. Poraďte mi prosím, jakým poměrem mám upravit odpisy za rok 2016, když budu pronajímat pouze část nemovitosti a zbytek využívat na svoje bytové účely?
Jak upravit v účetnictví již sníženou cenu odpisovaného majetku, ze které jsem již za rok 2014 a 2015 použil odpisy z částky 2 000 000, -Kč (kupní cena)?
Děkuji za odpovědi, s pozdravem Libor.
ODPOVĚĎ:
Zde záleží, zda jste nemovitost vložil do obchodního majetku fyzické osoby nebo do majetku právnické osoby. Což z dotazu není zřejmé.
Pokud jste nemovitost vložil do obchodního majetku fyzické osoby, tak si vypočtete odpisy z celé vstupní ceny nemovitosti, a jako uznatelný výdaj si uplatníte část odpisů připadající na podnikatelskou činnost. Odpisy můžete rozdělit např. poměrem podlahových ploch využívaných pro podnikání a pro soukromou potřebu. Vstupní cenu budete upravovat pouze v případě, že na nemovitosti bylo provedeno technické zhodnocení.
Pokud jste nemovitost vložil do právnické osoby, bude zde nejdříve potřeba právně vyřešit bytovou jednotku užívanou k Vašemu bydlení. Zde bych viděla jako východisko, že Vám právnická osoba bude byt pronajímat za cenou obvyklou v místě a čase. V tomto případě si právnická osoba uplatní odpisy v plné výši, protože příjem z pronájmu bude pro ni výnosem, a naproti tomu odpisy budou nákladem. Vstupní cenu nemovitosti nebudete nijak upravovat, zahrnete celou vstupní cenu do majetku právnické osoby. Pozor však na stanovení správné výše vstupní ceny a odpisů v závislosti na způsobu pořízení nemovitosti právnickou osobou. Více v § 26 - § 30 zákona o daních z příjmů.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Čí je nájemné po smrti majitele bytu (dědictví - potomek nemovitost, jiná osoba účet s penězy)
- Dědění nájmu dědicem po smrti majitele pronajímaného bytu, domu, nemovitosti
Zesnulý otec vlastnil byt, v němž byli dlouhodobě nájemníci a platili dle nájemní smlouvy měsíční nájemné na jeho bankovní účet. V rámci dědického řízení jsem dle ustanovení v otcově závěti tento byt zdědil já a účet včetně zůstatku ke dnu úmrtí otcova družka.
Co se děje s nájemným, které nájemníci zasílali od doby úmrtí otce do vyřízení dědického řízení na tento účet (tzn. není součástí zůstatku ke dni úmrtí, který má dle závěti dědit otcova družka)? Celkem se jedná o 12 měsíčních nájmů.
V případě, že mám na tyto peníze nárok já, jakým způsobem a od koho je mohu vymáhat?
A druhý dotaz: Dle ústní dohody otec posílal již několik let před svou smrtí vždy pololetně polovinu nájmu svému bratrovi. Poslední platbu ovšem otec neprovedl, neboť těsně (několik dnů) před koncem pololetí zemřel. Je možné nějak vymáhat tuto nesplacenou polovinu nájmu?
Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Záleží, jak byla závěť zůstavitele napsána. Pokud Váš otec v závěti uvedl, že dědicem svého bytu ustanovuje Vás, tak Vás povolal k dědění nemovité věci jako takové. Pokud chtěl, abyste dědil i nájemné, tak by to musel v závěti specifikovat nebo by se závěť musela vyložit ze strany notáře a se souhlasem všech účastníků řízení tak, že děděním bytu Váš otec myslel rovněž i dědění veškerého majetku s tím souvisejícího, tedy i nájemného. Pak byste měl nárok na výplatu peněz z účtu zůstvitele odpovídající výši nájemného, a to vůči družce. Vzhledem k tomu, že se jedná o peníze, které přišly na účet až po datu úmrtí a v dědickém řízení se zůstatek na účtu vyčísluje ke dni úmrtí, tak byste měl nárok na výplatu částky z účtu až po skončení dědického řízení, tedy až po tom, co notář družce potvrdí, že účet nabyla (ledaže by Vám notář na Vaši žádost tento nárok zařadil do pasiv dědictví). Poté můžete výplatu částky požadovat po družce a pokud Vám odmítne částku vyplatit, tak na ni můžete podat žalobu. Záleží však v první řadě na tom, jakým způsobem bude vyložena závěť zůstavitele.
Bratr Vašeho otce může přihlásit do dědického řízení dluh na nájemném. Notář tento dluh zařadí do pasiv dědictví a pokud tento dluh všichni účastníci uznají co do důvodu a výše, tak budou mít všichni dědicové povinnost tuto částku bratrovi Vašeho otce vyplatit. Pokud tento dluh účastníci neuznají, tak notář vyzve Vašeho strýce, aby tento dluh nějakým způsobem prokázal a pokud se dluh stane mezi účastníky sporným, tak ho notář vyloučí z dědictví a Váš strýc poté bude moct zažalovat dědice u soudu a tuto částku si na nich může vymoci žalobou.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kupující nepřevedl vozidlo na sebe v registru vozidel - jak postupovat?
- Jak donutit nového majitele auta k převodu auta v registru vozidel na sebe
- Jak donutit nového majitele vozidla, automobilu k převodu auta v registru vozidel na sebe
23.3.2016 jsem prodal auto p. Xxxxxxx pro firmu HP Cars ČR, předal mu velký a malý techničák s tím, že nový majitel v následujícím týdnu udělá evidenční kontrolu a povinné ručení, a druhý den jsem zrušil povinné ručení na toto vozidlo na mé jméno.
Po měsíci když se nic nedělo jsem se pokoušel zavolat p. Xxxxxxxxxx, bezúspěšně, dovolal jsem se p. Yyyyyyyyy, majiteli firmy, a ten mi sdělil že evidenční kontrola nejde udělat jen tak, a že jelikož je to v mém zájmu, přiveze mi auto zpět abych si to zařídil. To jsem odmítl protože jednak jsem auto měsíc neviděl a nevím co s ním prováděli, a hlavně to má zařizovat kupující. Pouze jsem na Internetu zjistil, že auto pojistili od 2.4. Informoval jsem se na registru, tam pouze registrují, na nikoho auto bez jeho souhlasu nepřevedou a pokuty navymáhají. Je sice špatný zákon, ale nic s tím neudělají. Kancelář pojistitelů mě také ujistila že po mě nic požadovat nebudou, a Policie ČR mi sdělila že vše můžu nahlásit, ale pak to použít při soudním sporu. Sám bych se udal že jsem něco, na co nemám páky jak, nezařídil. Jak postupovat prosím. Děkuji. Petr
ODPOVĚĎ:
Vámi zmiňovaná novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zavedla značné změny v systému přepisu vozidel, kdy nyní je možné vozidlo přepsat pouze na základě společné žádosti původního vlastníka a vlastníka nového (tedy společná přítomnost těchto osob na úřadu), popř. přepis vozidla na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Evidenční kontrola je povinnou podmínkou pro přepis vozidla na nového vlastníka, bez této kontroly není možné přepis žádným způsobem uskutečnit.
Pokud máte s kupujícím uzavřenou písemnou smlouvu o prodeji tohoto vozidla, a tato smlouva obsahuje ujednání o tom, kdo je povinen provést evidenční kontrolu, je možné se domáhat splnění této povinnosti soudní cestou (nejdříve je nutné vyzvat kupujícího předžalobní upomínkou, vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Pokud písemnou smlouvu nemáte, i tak můžete využít výše uvedenou předžalobní upomínku, nicméně pokud na ni nebude ze strany kupujícího adekvátním způsobem reagováno, dalším navazujícím krokem může být pouze soudní řízení.
Jestliže ovšem nevlastníte řádné písemné podklady, bude v tomto soudním řízení značně obtížné prokázat, že se kupující k této povinnosti zavázal.
__
FINANCE-DANĚ
- Darování ojetého auta v rodině a ekologická daň
- Ekologická daň při darování ojetého auta v rodině
Zemřel mi tatínek a maminka se rozhodla věnovat jejich auto mému synovi, jejich vnukovi. Na notářství, které dědictví vyřizovalo, mi řekli, že přímo to není možné, ale je nutný převod nejprve na mě jako přímou dědičku a pak teprve na syna. Musí syn v tomto případě (asi dar ode mě, co by i toto obnášelo, jak postupovat? ) uhradit ekologickou daň (jde o auto z roku 1992) nebo se to převodů v rodině netýká? Také se chci zeptat, kde se celá záležitost vyřizuje, v místě, kde bylo auto za tatínka přihlášeno (Praha) nebo v místě našeho bydliště (Vimperk)? Jestli jste dočetli až sem, děkuji Vám za trpělivost i za pomoc a zůstávám se srdečným pozdravem Milada
ODPOVĚĎ:
V technickém průkazu vozidla je uveden emisní limit. Výše ekologické daně se určuje dle toho, zda emisní limit spadá do hodnot emisí EURO 1, EURO 2, EURO 3. Ověřit si, zda budete platit a příp. kolik ekologickou daň, můžete např. zde: ekodan.eu
Výjimku pro neplacení ekologické daně mají držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Další výjimkou je převod v rámci majetkového vypořádání, např. dědictví. Převod na syna zřejmě do výjimky zahrnut není.
Doporučuji Vám se synem sepsat darovací smlouvu. Pro syna bude tento majetkový prospěch osvobozený od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů.
Žádost o přepis musí být podána v místě bydliště původního vlastníka vozidla, tj. Vašeho, protože v době převodu budete vlastníkem vozidla již Vy (po vypořádání dědictví).
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zalévání zahrádek několika vlastníků bytů ze společného vodovodu - jak tomu zabránit?
- Dohoda členů SVJ o používání společné vody na zalévání zahrádek - jak dohodu zrušit?
- Někteří majitelé bytů domu SVJ zalévají zahrádku ze společného vodovodu domu SVJ - jak tomu zabránit?
Nedávno jsem se stala vlastníkem bytu v panelovém domě, kde na společných pozemcích pod barákem mají dva z vlastníků zahrádky, to jim bylo umožněno na dřívějším shromáždění vlastníků. Zároveň si vlastníci kdysi schválili, že tyto zahrádky budou zalévány ze společného vodovodu a na platbě za spotřebovanou vodu se tak budou podílet všichni.
Je možné se proti tomuto ohradit i z toho důvodu, že vybraní vlastníci mají přístup ke společnému vodovodu a nikdo nekontroluje, zda odebírají vodu pouze na zalévání společných pozemků a je možné odmítnout se podílet na této spotřebě vody i přesto, že by na shromáždění vlastníků byla valná většina pro spoluúčast? Děkuji, Lada
ODPOVĚĎ:
Nesouhlasíte-li s tímto rozhodnutím shromáždění SVJ, lze Vám doporučit předložit na nejbližší schůzi shromáždění SVJ návrh na zrušení tohoto rozhodnutí, resp. předložit návrh, který by odpovídal Vašim představám.
Nebude-li Váš návrh přijat (tzn. budete-li přehlasována a shromáždění SVJ se přikloní k zachování platnosti starého rozhodnutí), budete oprávněna se v této věci obrátit s žalobou na soud. Dle § 1209/1 občanského zákoníku totiž platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (je tudíž nutné zachovat tuto zákonnou lhůtu).
Staré rozhodnutí shromáždění SVJ je pro Vás závazné i v případě, že jste v době jeho přijetí nebyla členkou SVJ (což ostatně vyplývá ze samé podstaty rozhodování o společné věci jejími spoluvlastníky).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-SVĚŘENÍ DÍTĚTE
- Svěření dítěte po úmrtí matky do péče zletilého potomka - práva otce
- Svěření dítěte po smrti matky do péče dospělého potomka - práva otce
- Práva otce na setkávání, styk s dítětem při svěření dítěte po smrti matky do péče dospělého potomka
Po úmrtí manželky 4.5.2016, soud rozhodl (usnesení) přechodně svěřit mého nezletilého syna (16) do péče jeho starší sestry (24). Navrhovatel byl sociální úřad který předložil soudu zprávu plnou lží, desinformací a bludů. S manželkou jsme žili odděleně přes 2012-2016.
1 - Jak mohu zpět získat syna do své péčí? (odpor jsem již dal soudu v zákonnné lhůtě)
2 - jako otec dítěte jsem přišel o svá práva? O čem mohu dále rozhodnout (přechodně)? Dcera nepřeje a dělá vše aby znemožnila kontakt se synem a komunikace s ním je na mrtvém bodě.
3 - mohu požádat soudu aby mi stanovil kdy mohu syna vidět a kdy může u mně přespávat? (přechodně) (vzor? )
4 - jaká jsou povinnosti dcery (vůči mně a syna) když má mého syna do své péčí přechodně? (zákon? )
Mockrát děkují za odpověď
Děkuji, Pavel.
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud s rozhodnutím soudu o svěření Vašeho syna do péče jeho sestry (Vaší dcery) nesouhlasíte, je v pořádku, že jste se proti tomuto rozhodnutí odvolal (podal odpor). Nyní máte dvě možnosti: můžete vyčkat na rozhodnutí odvolacího soudu nebo na rozhodnutí odvolacího soudu nečekat a podat návrh na svěření syna do Vaší péče. Soud pak bude rozhodovat, zda je v synově zájmu, aby byl ve Vaší péči nebo v péči své starší sestry. Vzhledem k věku syna by měl soud přihlédnout i k jeho názoru.
2. + 4. Co se týče práv a povinností Vás jako otce a vaší sestry, § 955 nového občanského zákoníku stanoví, že povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství. Práva a povinnosti Vaší dcery jako pečující osoby by tedy měla být vymezena v usnesení, kterým jí byl Váš syn svěřen do péče. Z tohoto vymezení by pak měla vyplývat i Vaše práva a povinnosti – ta, která nemá Vaše dcera, by měla zůstat Vám jako otci. Pokud v soudním rozhodnutí nejsou dceřina práva (a povinnosti) jednoznačně vymezena, doporučuji se obrátit se žádostí o tuto informaci na soud, který usnesení o svěření syna do péče Vaši dcery vydal.
3. Jako otec samozřejmě máte právo na kontakt se synem i tehdy, kdy je přechodně svěřen do péče Vaší dcery. Nejlepším řešením by bylo se na podmínkách styku se synem dohodnout s Vaší dcerou. Jestliže dohoda nebude možná, budete se muset obrátit na soud. Vzory návrhu na úpravu styku se synem najdete k dispozici na internetu – například zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/rodinne-pravo-vzory/navrh-na-upravu-styku-s-nezletilym-ditetem-vzor-ke-stazeni - nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho syna, za podání návrhu se neplatí soudní poplatek.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Náklady na pohřeb, dědic je nezletilá osoba - jak dostat peníze?
- Jak získat pohřebné od nezletilého dědice (uzavřené dědické řízení)
- Znovuotevření dědického řízení - zaplacení pohřebného, nákladů na pohřeb zůstavitele
Před několika dny bylo ukončeno dědické řízení nezletilého, které nepotřebuje schválení opatrovnického soudu. Do dědického řízení jsem přihlásila pohledávku za úhradu pohřbu. Paní notářka vyhotovila usnesení které jsem podepsala a vzdala se lhůty odvolání. Až doma jsem si všimla, že tam nejsou náklady na pohřeb uvedené. Kontaktovala jsem notářku a ta mi sdělila, že to je moje chyba a nedala to tam že by to byl střet zájmu mezi mnou a nezletilým synem a jestli to chci přihlásit tak se bude muset znovu otevřít řízení přes soud nebo že mám stejně automatický nárok na tyto náklady a mohu si tyto peníze od nezletilého vzít? Prosím o váš názor. Já vím, že jsem podepsala usnesení, ale důvěřovala jsem ji a nenapadlo mě, že tam pohřebné není i když jsem přihlásila tuto pohledávku a úplně to necítím, že je to vyloženě moje chyba a a znovu ji přihlásit, když přihlášena byla. Děkuji, Irena.
ODPOVĚĎ:
Dodatečné dědické řízení se zahajuje pouze v případě, že se objeví nový majetek (aktivum), ale kvůli dluhům není možné dědické řízení znovu zahájit. Náklady pohřbu jsou dluh dědictví, tedy kvůli nákladům pohřbu by nebylo možné dědické řízení znovu zahajovat.
Dědicové však ze zákona odpovídají za dluhy v tom poměru, v jakém nabývají dědictví. Je-li účastníkem řízení nezletilý, pak tento dědic automaticky uplatňuje výhradu soupisu pozůstalosti, což znamená, že tento dědic odpovídá za dluhy pouze do výše nabytého dědictví, resp. do výše svého dědického podílu. Pokud nebylo dědictví předluženo, můžete po kterémkoliv z dědiců požadovat jakožto věřitelka úhradu nákladů pohřbu. Pokud nejste účastníkem řízení, můžete notáře vyzvat, aby Vám sdělil, kdo se stal dědicem a kdo tedy a v jakém poměru odpovídá i za dluhy zůstavitele. Poté můžete tyto dědice vyzvat k úhradě nákladů pohřbu. Pokud jste účastníkem řízení a dědicem, např. pokud byste dědila Vy a dále nezletilé dítě a pokud byste nabývali pozůstalost rovným dílem, pak byste měli zároveň Vy i nezletilý rovným dílem hradit náklady pohřbu, tudíž byste měla nárok vůči nezletilému na náhradu poloviny nákladů pohřbu.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu bez souhlasu vlastníka pozemku
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Znehodnocení pozemku změnou územního plánu - stavební pozemky změněny na nestavební
- Změna územního plánu a znehodnocení pozemku - stavební pozemky převedeny na nestavební
Prosím o radu ve věci mezi mnou a Obecním úřadem. Dnes (28.05.2016) 23.06.2016 v 17.00 hodin proběhne na obecním úřadu VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU. Má se zde projednávat změna u pozemků, které byly již dříve zaneseny do územního plánu jako stavební pozemky. Nyní by tyto pozemky měly být vyjmuty, a to bez mého souhlasu. Tím vlastně dojde k znehodnocení těchto mých pozemků a znemožnění prodejte těchto pozemků pro stavební účely. Rovněž touto změnou znemožní nyní, třeba i našim dospívajícím dětem, stavbu na těchto pozemcích nebo jiné mladé rodině, která by zde měla zájem si postavit. Proto bych se ráda zeptala zda může Obecní úřad sám navrhnout a hlavně takto schválit změnu územního plánu a já jsem nucena s tímto souhlasit nebo nejpozději do 7 dnů ode dne projednání uplatnit připomínku nebo námitku, která bude asi bezpředmětná.
Prosím o právní poradu co možná nejdříve, jelikož projednání proběhne již dnes (28.05.2016) odpoledne. Přeji hezký den. Děkuji, Pavlína.
ODPOVĚĎ:
Zastupitelstvo obce je oprávněné dle stavebního zákona provést změnu územního plánu, a to na základě vlastního podnětu – tedy obec sama (zastupitelstvo) může bez jakéhokoliv podnětu od třetí osoby nebo např. vlastníka dotčeného pozemku, přistoupit ke změně územního plánu. Nicméně musí tak učinit způsobem stanoveným stavebním zákonem (č. 183/2006 Sb.).
Jako vlastník dotčeného pozemku máte, jak sama uvádíte, možnost se této změně územního plánu bránit, a to právě ve formě námitek. Námitky je třeba uplatnit nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání návrhu změny územního plánu.
Námitka musí obsahovat označení osoby, která ji podává, označení orgánu, ke kterému směřuje, označení věci, které se týká, čeho se domáhá daná osoba, odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezení území dotčeného námitkou. Dále je nutné datovat a podepsat takovou námitku.
Pokud je námitka podána včas, musí se jí daný orgán zabývat a musí o ní vydat rozhodnutí. I pokud by bylo rozhodnuto ve Váš neprospěch, můžete se proti tomuto rozhodnutí dále bránit.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zaměstnanci ZPS - povinnost zaměstnavatele proplácet návštěvy u lékaře
- Návštěva zaměstnance ZPS u lékaře - náhrada mzdy v době návštěvy lékaře
- Zaměstnanci ZPS - musí zaměstnavatel nahradit mzdu za dobu návštěvy u lékaře?
Zaměstnávám ve své firmě osoby ZPS. Nepracují na plný úvazek. Je z mé strany povinnost proplácet návštěvy u lékaře, pokud ten den mají volno a kolik hodin? A taky jak to je v případě, že ten den mají směnu. Většinou se na směnách domlouváme dle potřeby, tudíž nemají přesně dopředu stanovené dny, ani délku směny. Většinou však požadují celý den t. j. 8 hod, aby pak mohly mít zase celý den volno. Jde o práci v obchodě. Jsou to částečně invalidní osoby a pobírají inv. důchody. Děkuji s pozdravem Ivana
ODPOVĚĎ:
V daném případě není rozhodné, zda se jedná o zaměstnance invalidní či nikoliv, pro všechny zaměstnance v tomto případě platí stejná pravidla uvedená v ustanovení bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře. Pokud jde zaměstnance k lékaři v den, který má mít směnu, pak můžete po zaměstnanci vyžadovat potvrzení od lékaře, jak dlouhou dobu tam byl, lékaři mají povinnost toto potvrzovat. Není možné, aby zaměstnanec vyžadoval určitou dobu k ošetření od zaměstnavatele bez odůvodnění, popř. paušálně pro všechna vyšetření. Pokud zaměstnanec jde k lékaři v době, kdy nemá naplánovanou směnu, tak mu samozřejmě nic neproplácíte, jde k lékaři ve svém volnu a to je zcela vpořádku a není důvod mu tuto dobu nějak kompenzovat, neboť by stejně nepracoval.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nepřítomnost spoluvlastníka na shromáždění SVJ - je nutná plná moc pro druhého ze spoluvlastníků pro rozhodování o věcech SVJ?
- Plná moc pro zbývajícího spoluvlastníka bytové jednotky SVJ na schůzi SVJ
- Nepřítomnost spoluvlastníka bytu na schůzi SVJ - je nutná plná moc pro druhého ze spoluvlastníků pro rozhodování o věcech SVJ?
Jako výbor SVJ jsme pořádali shromáždění. Od manželů majících jednotku ve společném jmění, kdy se dostavil pouze jeden z nich, jsme požadovali plnou moc od nepřítomného. Je nutné mít plnou moc, či zmocnění písemně i pokud se na shromáždění dostaví oba manželé? Není na jejich ústní domluvě, kdo z nich bude hlasovat? Mám tento § chápat tak, že od doby platnosti NOZ jsme si jako výbor měli vyžádat od jednotlivých spoluvlastníků (ať už SJM nebo spoluvlastníků jedné jednotky) písemné zmocnění jen pro jednoho z nich, který bude hlasovat, přebírat vyúčtování ap. a ten druhý tímto ztratí i např. právo převzít vyúčtování služeb, ač je také jejich plátcem? Nebo se jako výbor máme stát archiváři plných mocí, kdy je spoluvlastníci budou neustále měnit dle svého času a potřeb? Máme znění tohoto § i ve stanovách. Děkuji, David.
ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 1185/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že spoluvlastníci bytové jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu bytového domu. To platí i v případě manželů, kteří mají bytovou jednotku ve společném jmění.
Občanský zákoník tedy skutečně ukládá manželům a spoluvlastníkům povinnost zmocnit společného zástupce, který bude vystupovat a právně jednat vůči správci bytového domu.
Dostaví-li se oba manželé (či všichni spoluvlastníci) na shromáždění SVJ, je samozřejmě možné, aby se na místě dohodli, kdo z nich je bude při hlasování zastupovat (čímž je k zastupování tento manžel/spoluvlastník ústně zmocněn). Občanský zákoník totiž v této souvislosti nevyžaduje písemné zmocnění (byť je, jak níže uvádím, samozřejmě praktičtější).
S ohledem na skutečnost, že společný zástupce manželů/spoluvlastníků nebude omezen pouze na hlasování na shromáždění SVJ, nýbrž bude oba manžele/všechny spoluvlastníky zastupovat i při výkonu jiných práv (ve vztahu ke správci bytového domu), je samozřejmě vhodnější, aby bylo zmocnění provedeno písemně (resp. aby byla tomuto manželovi/spoluvlastníkovi vystavena písemná plná moc, s jejíž pomocí by své zmocnění vůči správci bytového domu prokazoval).
Není tudíž nutné, aby výbor (či jiný orgán) SVJ archivoval písemné plné moci manželů/spoluvlastníků, nýbrž postačí, pokud se příslušní zmocněnci před hlasováním shromáždění SVJ (či před jiným právním jednáním vůči správci bytového domu) prokáží písemnou plnou mocí.
Je pravdou, že manželé/spoluvlastníci mohou společného zástupce kdykoli změnit, tzn. odvolat zmocnění a zmocnit jinou osobu. V této souvislosti upozorňuji, že společným zástupcem nemusí být některý z manželů/spoluvlastníků, neboť občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nezakazuje, aby se společným zástupcem stala třetí osoba (byť takové řešení nebude patrně časté).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta za neúčast na shromáždění SVJ - je vymahatelná, oprávněná?
- Oprávněnost pokuty od SVJ za nepřítomnost na shromáždění SVJ
- Vymahatelnost pokuty od SVJ za nepřítomnost na shromáždění SVJ
- Nepřítomnost na shromáždění SVJ - pokuta a její vymahatelnost
Do stanov má být zavedena povinnost vlastníka účastnit se shromáždění SVJ. V případě neúčasti pak budou použity pokuty.
Někteří vlastníci se domnívají, že toto ustanovení je v rozporu s Listinou základních lidských práv a svobod (že tedy NOZ nezakládá povinnost zúčastnit se jednání, pouze právo zúčastnit se) nebo je možné takto stanovy přizpůsobit, aby se vždy dosáhlo potřebného počtu vlastníků?
Děkuji za odpověď. Vlasta
ODPOVĚĎ:
Nevím přesně, v čem je spatřován rozpor s Listinou základních práv a svobod, naopak lze poukázat na čl. 11 odst. 3 listiny, kde je uvedeno, že "Vlastnictví zavazuje", s vlastnictvím jsou tedy spojena práva, povinnosti, ale i jistá omezení. Povinnost vlastníka účastnit se shromáždění SVJ dle mého názoru do stanov zakotvit lze, ovšem sporné je vymáhání pokut za nedostavení se. Do účinnosti nového občanského zákoníku převládal názor o protiprávním charakteru smluvních pokut za porušování povinností ukládaných SVJ vlastníkům jednotek na základě stanov SVJ a v současné době se vlastně čeká na to, jak se k otázce smluvních pokut budou stavět soudy. Aktuální judikatura k tomuto problému prozatím neexistuje. Lze tedy doporučit, aby pokuty ve stanovách byly, nicméně je otázkou, zda budou vymahatelné. Na to odpoví až judikatura.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Skrytá vada automobilu - auto bylo bouráno, je navařená nová střecha
- Reklamace auta - náhlé prasknutí čelního skla z důvodu skryté vady auta (neodborné navaření střechy po autonehodě, bouračce)
Známý si koupil v červenci 2015 renault megane kombi 2006, na který jsem se byl i s ním před koupí podívat. Upozorňoval jsem ho na převařený držák motoru a jiné čelo z megane sport i přesto ho koupil a 17.5.2016 mu prasklo podruhé čelní sklo na stejný straně z ničeho nic, při tom se zjistilo, že na vozidle je navařená jiná střecha. Z toho je jasný, že auto bylo nabouraný na předek, podle toho že jsem viděl převařený držák a čelo a šlo i přes střechu, možná je to jedna nehoda nebo dvě různé vážné nehody, ale každopádně o navařený jiný střeše se nám prodávající nesvěřil, u mého odhalení, že to bylo bořený na předek říkal že o tom vůbec neví, ale to pochybuji, každý přece za celou dobu vlastnictví přece otevře kapotu i lajk a všimne si toho každý, kdybych si toho nevšiml tak o tom ani nepípne. Dá se s tím něco dělat ikdyž je po lhůtě 6 měsíců? Popřípadě jak věc reklamovat pro skrytou vadu? František
ODPOVĚĎ:
Lhůta pro uplatnění skrytých vad činí 2 roky, respektive i zde platí povinnost vadu oznámit bez zbytečného odkladu. Pokud tedy převařenost vozu zjistil až v květnu 2016, je stále ve lhůtě pro reklamování. Nezapomínejte však, že jako kupující měl povinnost vozidlo při převzetí řádně prohlédnout. Samozřejmě některé vady jsou takového charakteru, že je nelze ani při řádné prohlídce zjistit. Pokud tedy kupující mohl tyto vady zjistit již při prohlídce, lze předpokládat, že to bude prodávající namítat a soud kupujícímu nároky z toho důvodu nepřizná. Dalším důležitým faktorem je také samotný obsah smlouvy.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo nechce sdělit dluhy nájemníků BD - jak postupovat?
- Netransparentní prostředí financí v bytovém družstvu, BD - jak se dozvědět o finančním stavu družsva
- Právo člena bytového družstva BD znát dluhy členů družstva BD
V BD, kam jsme vstoupili minulý rok (2015), vytváří představenstvo netransparentní prostředí, postrádáme řadu informací, které se snažíme získat.
Za zásadní považujeme informaci o dluzích jiných nájemníků.
Představenstvo nejprve odmítalo informace poskytnout s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů, což jsme dotazem na ÚOOÚ vyvrátili a nyní se odvolávají na to, že se jedná o provozní informace a že na jejich kontrolu má právo jen kontrolní komise, která údajně s jejich názorem, že nám informaci poskytnout nemusejí, souhlasí.
Ve stanovách právo člena na informace o hospodaření družstva specificky uvedené není. Je ale uvedeno členské právo podílet se na veškeré činnosti družstva.
V části stanov, týkající se činnosti družstva je pak dále mj. uvedeno i zabezpečení správy domovního majetku družstva. Pokud bychom se měli na této činnosti, byť jen svými podněty podílet, potřebujeme k tomu informace zejména o dluzích. Je tato naše úvaha správná? Nebo lze použít jiných obecně platných právních předpisů nebo odkazu na nějaký soudní judikát, které by právo na příslušné info justifikovaly? Jana
ODPOVĚĎ:
V případě bytového družstva jsou rozhodující především stanovy. Základní úprava práv a povinností členů družstva je obsažena v zákoně o obchodních korporacích, nicméně zákon umožňuje, aby se družstvo stanovami odchýlilo od této zákonné úpravy a nastavilo si práva a povinnosti v mnoha případech odlišně.
Nicméně můžete se i tak obrátit se stížností v této věci přímo na kontrolní komisi, která kontroluje veškerou činnost družstva, projednává stížnosti členů a může požadovat jakékoliv informace a doklady o hospodaření družstva.
Vámi citovaná ustanovení ze stanov, jak ostatně sami uvádíte, neodkazují přímo na právo na informace o hospodaření družstva. Nicméně výkladem by toto teoreticky bylo možné dovodit (zde záleží na celé koncepci stanov). Můžete podat představenstvu oficiální žádost na zpřístupnění Vámi požadovaných údajů a v ní takto argumentovat a požadovat plnění povinností z jejich strany, pokud se tak nestane, můžete se obrátit v této věci na advokáta (kontakt zde: www.advokatikomora.cz) a domáhat se svých práv soudní cestou.
__
OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA, SPOTŘEBITEL
- Eshop odmítl zboží vrácené ve 14denní lhůtě vyprané oblečení - jak postupovat (eshop se odvolává na obchodní podmínky)
- Odmítnutí vrácení zboží prodávajícím ve 14denní lhůtě - vyprané oblečení
Vrátila jsem eshopu zboží ve 14denní lhůtě, ale bylo vyprané (zboží jsem vyprala před prvním použitím - zvyk). Eshop se odvolává na své obchodní podmínky, ve kterých zmiňuje, že zboží při vrácení nesmí být vypráno. Prosím, jaký postup byste mi nyní doporučili?
Obchodní podmínky: "Právo na odstoupení od smlouvy či výměnu zboží, spotřebitel nemá, v případě smluv:
na poskytování Služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,
na dodávku Zboží nebo Služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli Prodávajícího,
na dodávku zboží upravené či vyrobené podle přání / zakázky/ kupujícího nebo pro jeho osobu, například změnou zakázkových rozměrů, změnou či požadavku výšivky, výšivkou jména, výrobou nenabízených rozměrů, změnou materiálu, dle vlastní volby a jiných zakázkových prací, které standartně nejsou vyráběny (nafoceny) atd. a znehodnocení zboží vypráním."
Moc děkuju Pavlína
ODPOVĚĎ:
Vámi citovaná pasáž všeobecných obchodních podmínek eshopu je z větší části kopií § 1837 občanského zákoníku, který skutečně vymezuje případy, kdy spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy. Občanský zákoník však v tomto ustanovení nezmiňuje „znehodnocení zboží“ a už vůbec ne „jeho vypráním“ (v tomto ohledu se jedná o doplnění textu ze strany eshopu, které nemá oporu v občanském zákoníku).
Vzhledem k tomu, že Vámi citovaná pasáž všeobecných obchodních podmínek omezuje Vaše spotřebitelská práva, není pro Vás závazná. V tomto ohledu znovu odkazuji na § 1833 občanského zákoníku, dle něhož spotřebitel odpovídá prodávajícímu pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat (s ohledem na jeho povahu a vlastnosti).
Při běžném používání oblečení dochází samozřejmě k jeho praní, tzn. že vyprání oblečení (ať zcela nového či po nějaké době jeho nošení) není nakládáním s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat (s ohledem na jeho povahu a vlastnosti). Je navíc absurdní dovozovat, že po jediném vyprání oblečení dochází k jeho znehodnocení.
Eshop při formulaci svých všeobecných obchodních podmínek možná vycházel i z § 2110 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kupující (Vy) nemůže odstoupit od kupní smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. I v tomto případě je však absurdní argument spočívající v tvrzení, že po jediném vyprání se oblečení nachází v odlišném stavu, než v jakém bylo při jeho dodání kupujícímu.
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat v této věci místně příslušnou pobočku Sdružení obrany spotřebitelů:
http://www.asociace-sos.cz/
které poskytuje spotřebitelům bezplatné poradenství v obdobných případech.
Eshopu můžete eventuálně pohrozit i kontaktováním České obchodní inspekce, která v této oblasti vykonává státní dohled (a může případně udílet pokuty) :
http://www.coi.cz/
Nepodaří-li se Vám s eshopem dohodnout ani s poukazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku, nezbude Vám, než učinit některý z následujících právních kroků:
1/ Zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (dle § 20d a násl. zákona o ochraně spotřebitele) ; Váš spor s eshopem může být mimosoudně řešen před Českou obchodní inspekcí:
https://adr.coi.cz/cs
2/ Nebude-li mimosoudní řešení spotřebitelského sporu možné, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Přeřazení v práci se snížením mzdy bez souhlasu zaměstnance - vymáhání ušlé mzdy
- Přeřazení v práci se snížením platu bez souhlasu zaměstnance - vymáhání ušlého platu
Mám pracovní smlouvu na soukromé vysoké škole a zvlášť mzdový výměr se základní mzdou 350, - Kč za vyučovací hodinu (jsem tedy placena za odučené hodiny).
2013 mi byl zaslán doporučený dopis, kde mi zaměstnavatel oznámil, že mne přeřazuje z pracovní pozice asistenta na pozici lektora s finančním ohodnocením 250, - Kč za hodinu (já jsem v tomto směru nic nepodepisovala). V současné době budu měnit zaměstnavatele a chtěla bych se zeptat, zda mám právní nárok vymáhat ušlou mzdu (tj. 100, - Kč za každou odučenou hodinu) zpětně za poslední 3 roky. Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Přeřazení na jinou pracovní pozici:
Je velmi důležité, jaký druh práce je sjednán ve Vaší pracovní smlouvě. V tomto ohledu připomínám, že dle § 34/1 písm. a) zákoníku práce představuje "druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat" povinnou náležitost každé pracovní smlouvy. Z dotazu není bohužel zřejmé, zda je ve Vaší pracovní smlouvě jako druh práce uvedeno "asistent", nebo zda je sjednán jiný druh práce.
V zásadě platí, že ke změně pracovní smlouvy (např. tedy vymezení sjednaného druhu práce) je zapotřebí dohody zaměstnance a zaměstnavatele (tzn. že pracovní smlouva nemůže být v zásadě měněna na základě jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele. V tomto ohledu lze v obecné rovině odkázat na § 40 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně;
- konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen v případech uvedených v tomto zákoně.
Za určitých podmínek je možné, aby zaměstnavatel převedl zaměstnance na jinou práci (a to i změnou druhu vykonávané práce). Tyto podmínky jsou zakotveny v § 41 zákoníku práce. Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by byla některá z těchto podmínek v roce 2013 splněna (touto variantou se proto nebudu dále zabývat).
Dále je podstatné, zda se změnou Vaší pracovní pozice změnil charakter a obsah práce, kterou jste pro svého zaměstnavatele vykonávala. Nelze totiž vyloučit možnost, že změna pracovní pozice z "asistent" na "lektor" neměla vliv na druh práce (dle Vaší pracovní smlouvy), nýbrž se jednalo o pracovní pozici v přímé vazbě na mzdový výměr (tzn. že se jednalo toliko o změnu ve Vašem mzdovém zařazení). Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
Shora uvedené lze shrnout tak, že není-li splněna některá z podmínek dle § 41 zákoníku práce, není zaměstnavatel v zásadě oprávněn jednostranně měnit sjednaný druh práce.
2/ Změna mzdového výměru:
V tomto ohledu odkazuji v obecné rovině na § 113/1 a 4 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- mzda se sjednává v pracovní smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem;
- zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje pracovní smlouva nebo vnitřní předpis;
- dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti (nelze vyloučit, že ve Vašem případě představoval dopis z roku 2013 právě takové oznámení).
Pakliže jste po změně své pracovní pozice (ať už šlo pouze o změnu Vašeho mzdového zařazení, nebo se jednalo o změnu druhu práce) pro zaměstnavatele vykonávala zcela shodnou práci jako před touto změnou (přičemž jste však za tuto práci pobírala nižší mzdu než Vaši kolegové, kteří vykonávali stejnou práci), nelze vyloučit, že tím zaměstnavatel porušil následující ustanovení zákoníku práce:
- § 16/1 zákoníku práce, dle něhož jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde (mimo jiné) o jejich odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty;
- § 110/1 zákoníku práce, dle něhož přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejná mzda.
Na vysvětlenou pak ještě dodávám, že:
- stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce;
- složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce;
- pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí;
- pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality
(jak vyplývá z § 110 zákoníku práce).
Dospějete-li k závěru, že od roku 2013 jste ve srovnání s Vašimi kolegy pobírala za stejnou práci nedůvodně nižší mzdu (než Vaši kolegové, kteří vykonávali stejnou práci), není vyloučeno, abyste se jejího dorovnání domáhala, a to i soudní cestou. Pro zahájení mimosoudního jednání s Vašim zaměstnavatelem, popř. pro následné podání žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Odkrytí identity u osoby podezřelé z trestného činu v novinách a televizi
- Odkrytí identity u osoby nepravomocně odsouzené za trestný čin
- Zveřejnění identity u osoby podezřelé z trestného činu v novinách a televizi
- Zveřejnění identity u osoby nepravomocně odsouzené za trestný čin
04/2016 obžalovaná z pokusu o vraždu nezletilého vnuka, v deníku její odkryté foto i s celým jménem, zároveň i v TV zpravodajství.
05/2016 vynesení rozsudku, v deníku tvář i jméno zůstává, v konkurenčním deníku článek bez fota a s poznámkou: že její jméno redakce nemůže podle zákona zveřejnit s ohledem na ochranu obětí, neboť její vnuk má stejné příjmení, v TV zakrytá tvář. Podivné, že nejprve můžou být odkryté informace i s fotem, pak již ne. Je žalovatelný deník, který uvedl jméno a Tvář obžalované a ve kterém tento stav setrvává i nadále? Může to spadat do presumpce neviny? Obžalovaná 19. 5. 2016 nepravomocně odsouzená. Děkuji, Štefan
ODPOVĚĎ:
Právní regulace zveřejňování informací týkajících se probíhajícího trestního řízení je vůči médiím zakotvena v § 8b/2 a 3 trestního řádu, dle něhož platí, že:
- nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán některý z trestných činů, které jsou v tomto ustanovení vyjmenovány (mimo jiné je tu uveden i trestný čin vraždy a zabití) ;
- zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného dle předchozí odrážky, je zakázáno.
Ochrany tedy (v souvislosti se zveřejňováním informací ze strany médií) požívá toliko poškozený (zvláště pak, je-li mladší 18 let), tato ochrana se však na osobu obžalovaného nevztahuje.
Otázkou zůstává, zda Vámi zmíněný deník neporušil zákaz dle první odrážky, tzn. zda nezveřejnil informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného (vzhledem k tomu, že obžalovaná i poškozený mají stejné příjmení). S ohledem na skutečnost, že prarodiče nemusí mít shodné příjmení jako jejich vnuci, se však domnívám, že tento zákaz deníkem porušen nebyl (tzn. že čtenář deníku nemohl po získání informace o příjmení obžalované získat rovněž povědomí o příjmení, resp. o totožnosti poškozeného).
Pokud se druhý deník zdržel zveřejnění jména a příjmení odsouzené z důvodu zákonné povinnosti chránit totožnost poškozeného, jednalo se dle mého názoru ze strany tohoto deníku o přílišnou opatrnost.
Co se týče podobizny obžalované, byl předmětný deník (resp. TV) oprávněn ji zveřejnit, a to i bez souhlasu obžalované. V tomto ohledu je nutné vycházet z § 89 občanského zákoníku, dle něhož platí, že podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.
Z výše uvedeného důvodu se domnívám, že případná žaloba na předmětný deník by úspěšná spíše nebyla (neboť tento deník s vysokou pravděpodobností žádnou právní povinnost neporušil).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Předkupní právo na obecní pozemek - dlouhodobé užívání majitelem vedlejší parcely
Vedle našeho domu užíváme obecní pozemek od r. 1985, jednak k našemu prospěchu, jako zahrádku, a na druhou stranu jsme ho udržovali na naše náklady.
2013 jsme s obcí uzavřeli smlouvu o pronájmu, neboť v té době neměla zájem o prodej.
Nyní se ukázalo, že tato smlouva je neplatná, protože tento záměr nebyl na 15 dní uveřejněn.
Nyní nové vedení obce je ochotno pozemek prodat, přihlásil se ovšem i další zájemce.
Obec tvrdí, že nemáme předkupní právo, a že bude rozhodnuto obálkovou metodou.
V případě, že zájemce nabídne více, velmi by nám znemožnil přístup ke šťítové zdi (zateplení) a provedení izolace ke sklepu. Jedná se podnikatele se kterým se velmi obtížně komunikuje.
Jak můžeme my nebo obec postupovat, aby nám pozemek dále zůstal. O další pronájem obec nemá zájem.
Obec by nám ráda vyhověla, ale má také obavu aby jejich rozhodnutí nebylo napadnutelné.
Jedné se katastr XX (JC), dům katasr. č. 1, pozemek 1/1 (chceme odkoupit pouze část cca 119 m2). Děkuji Miroslav
ODPOVĚĎ:
Obec je povinna nakládat s obecním majetkem dle určitých pravidel, která jsou zakotvena v zákoně o obcích (č. 128/2000 Sb.).
Dle ust. § 38 odst. 1 zákona o obcích majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.
Záměr na prodej pozemku je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů na úřední desce tak, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky.
Užíváním pozemku nevzniká předkupní právo k němu pro případ prodeje takového pozemku, ať už je tento pozemek užíván po krátkou dobu nebo po dobu více než 30 let tak, jak se stalo u Vás.
Obec, přestože má zájem přenechat tento pozemek Vám, musí dodržet závazná pravidla daná zákonem o obcích a umožnit dalším osobám podat nabídku na odkup takového pozemku.
Obec může také stanovit (oprávněné) podmínky týkající se prodeje pozemku. Doporučuji Vám zjistit, zda tyto další případné podmínky byly stanoveny či nikoliv.
Určitě podejte nabídku na odkup pozemku a použijte i argumentaci potřebného přístupu k zateplení a izolaci sklepu.
Ovšem zda budete se svou nabídkou úspěšní závisí do značné míry i na nabídce daného podnikatele.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zkolaudovaná kanalizace přes septik a požadavek odpojení septiku - musí to majitel nemovitosti udělat?
- Požadavek vlastníka kanalizace na odpojení septiku kanalizace a přímé napojení - musí to majitel nemovitost udělat?
Více jak 35 let (1980-2016) ) zkolaudovaná nemovitost – rodinný domek. Přes septik připojena k veřejné kanalizaci, do které je odváděna splašková i dešťová voda. Řádně placeno stočné. Vlastník kanalizace vybudoval novou splaškovou kanalizaci s ČOV. Požaduje po vlastníku nemovitosti vyřazení septiku a realizovat nové připojení nemovitosti přímo na splaškovou kanalizaci. To vše na náklady vlastníka nemovitosti. Dotaz: Má vlastník kanalizace na výše uvedený požadavek právní nárok. Musí vlastník nemovitosti hradit náklady vybudování nové kanalizační přípojky za uvedených podmínek?
Děkuji, Radim
ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, kdo je ve Vámi popsaném případě vlastníkem kanalizace.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 3/6 a 8 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné;
- kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak;
- vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
Vzhledem k tomu, že v dotazu uvádíte: „vlastník kanalizace … požaduje po vlastníku nemovitosti … realizovat nové připojení nemovitosti přímo na splaškovou kanalizaci … “, předpokládám, že vlastníkem kanalizace je ve Vámi popsaném případě obec, která (resp. její obecní úřad) je zároveň oprávněna uložit vlastníkovi povinnost se na nově vybudovanou kanalizaci připojit.
Je nerozhodné, zda má vlastník pozemku zároveň řádně povolenou např. suchou jímku nebo čistírnu odpadních vod.
Postup obecního úřadu se tedy dle Vašeho dotazu jeví jako oprávněný (pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné seznámit se zejména s textem předmětného rozhodnutí obecního úřadu).
V této souvislosti upozorňuji, že povinnost připojit se ke kanalizaci musí být obecním úřadem uložena každému vlastníku pozemku (resp. stavby) zvlášť, a to jako výsledek individuálně vedeného správního řízení (jehož účastníkem se vlastník pozemku samozřejmě stane). V rámci tohoto správního řízení je vlastník pozemku oprávněn vznášet své námitky, nahlížet do správního spisu, navrhovat důkazy apod. Ve správním řízení musí obecní úřad zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro nařízení připojit se ke kanalizaci (zejména pak musí obecní úřad zkoumat, je-li připojení ke kanalizaci v daném případě technicky možné).
V této souvislosti upozorňuji na výkladové stanovisko Ministerstva zemědělství (do jehož gesce spadá i problematika vodního hospodářství, vodovodů a kanalizací), dostupné např. zde:
http://eagri.cz/public/web/mze/voda/legislativa/vyklady/zakon-vodovody-kanalizace/?pos=0
dle jehož závěrů je k úhradě nákladů spojených s povinným připojením ke kanalizaci povinen ten, kdo dal k vydání nařízení podnět. Toto výkladové stanovisko je v tomto bodě přinejmenším sporné (stanovisko bylo navíc vydáno před delší dobou), v každém případě může vlastník pozemku na závěry tohoto stanoviska v rámci správního řízení poukazovat a dovolávat se toho, aby byly náklady připojení jeho pozemku ke kanalizaci neseny obcí.
Obecní úřad se může s vlastníkem pozemku rovněž dohodnout na tom, že náklady připojení ke kanalizaci ponese vlastník pozemku jen zčásti či dokonce vůbec (v tomto ohledu nicméně vše závisí na rozhodnutí obecního úřadu).
Proti nařízení připojit se ke kanalizaci je možné se odvolat (neboť se jedná o běžné správní rozhodnutí).
Pokud by se vlastník pozemku nebyl ochoten připojit ke kanalizaci (navzdory pravomocnému rozhodnutí obecního úřadu), je vydané rozhodnutí obecního úřadu exekučním titulem podle správního řádu (tzn. že splnění nařízené povinnosti by se mohl obecní úřad domáhat např. opakovaným ukládáním donucovacích pokut).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti provdané dceři - vliv na SJM s jejím manželem
- Darování nemovitosti ženatému synovi - vliv na SJM s jeho manželkou
Dobrý den, s manželkou chceme dceři darovat rodinný dům i s přináležejícím pozemkem. Dcera je vdaná a chce přepis uskutečnit tak, aby se při něm vyloučil podíl jejího manžela. Jak toto zajistit?
- je tento přepis formou darování zpoplatněn?
- jaké nás čekají poplatky v rámci přepisu a za jaké konkrétní úkony?
- jak se vypořádá podíl SJM pro dceru za 20let manželství?
- jaké procento z ceny nemovitosti představuje výše notářských poplatků?
- spadá darovaná nemovitost do SJM (dceři, manželů)?
- závisí zpoplatnění darování na ceně nemovitosti?
- jak starý může být cenový odhad pro přepis?
- je způsob darování nejvýhodnější formou z hlediska finančního?
Děkuji, Ivoš.
ODPOVĚĎ:
- ano, nejedná se pouze o nějaký „přepis“, ale o převod nemovitosti formou darování na základě darovací smlouvy; Takové jednání, aby bylo dokonáno ze zákona vyžaduje zápis do katastru nemovitostí
- to je otázkou, pokud budete chtít darovací smlouvy sepsat u advokáta, musíte počítat s náklady (pokud by se jednalo o mimosmluvní odměnu, tedy odměnu, kdy se na ceně nedohodnete, cena se stanoví ve výši advokátního tarifu, tam máte přesný výčet toho, za co a kolik se u advokátů platí), také je možné že budete potřebovat úředně ověřenou plnou moc, je těžké takto stanovit celkovou cenu, tu lze odvodit dle konkrétního postupu, v případě vkladu do katastru nemovitostí poplatek činí 1 000 Kč, ale je možné, že se na něj dle konkrétní situace „nabalí“ ještě jiné poplatky, doporučuji se podívat na sazebník poplatků katastru nemovitostí, který najdete na jejich stránkách
- opět, toto je takto od stolu obecně říci hodně těžké; Podle zákona platí, že součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku; Pozor součástí společného jmění jsou také dluhy nabyté za trvání manželství; Při majetkovém vypořádání se postupuje tak, že se zjišťuje, co vše patří do společného jmění a co každému z manželů; Co patří do výhradního vlastnictví manželů jim zůstává, co mají společné se v ideálním případě dělí nebo vypořádává tak, že někomu připadne jedna věc, druhému jiná
- co se týče výše notářských poplatků, zde nedokážu přesně odpověď, dotaz je příliš obecný
- z výše uvedeného plyne, že dar do společného jmění nespadá
- darování není úplatný převod, není tedy předmětem daně z nabytí nemovitých věcí, tzn. daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete
- pro dceru bude dar osvobozený od daně z příjmů z důvodu darování od příbuzného v linii přímé, může se však na ni vztahovat povinnost oznámit osvobozené příjmy finančnímu úřadu, pokud by hodnota domu přesáhla 5 000 000 Kč. Za neoznámení jsou vysoké sankce. Pokud si nejste jisti hodnotou domu, doporučuji nechat si zpracovat znalecký posudek, který by měl být vypracován podle zákonných předpisů platných ke dni převodu nemovitosti.
- darování příbuznému v linii přímé se jeví z daňového hlediska jako nejvýhodnější forma převodu nemovitosti.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění v USA - koho kontaktovat, jak získat dědictví?
- Dědictví v USA - koho kontaktovat, jak získat dědictví?
- Jak se dostat k dědictví v USA (dlouho trvající dědické řízení)
05/2015 mi umřela teta, která bydlela v Shelter Island, stát New York, U. S. A. Neměla žádné blízké příbuzné (manžel před lety zemřel, děti žádné). V 06/2014 sepsala závěť s tím, že po její smrti budu dědit část zbylého majetku. V současné době se závěť se nachází na soudě okresu Suffolk, stát N. Y. , kde v 02/2016 ji zaregistroval hlavní tajemník. V závěti je uvedená jako vykonavatelka paní Elizabeth Surozenski (bez dalších bližších údajů) a záležitost je v kompetenci notářky Mary-Faith Westervelt, které pověření končí v 08/2017. Do dnešního dne mě nikdo nekontaktoval v této záležitosti. Od známého jsem se dozvěděl, že v dané záležitosti mám postupovat podle anglosaského práva a českého práva. Protože nevím jak postupovat, tak se obracím na vaši právní poradnu. Děkuji, Jaromír.
ODPOVĚĎ:
Řešení Vaší situace nejlépe popisují webové stránky ministerstva zahraničních věcí:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html
Doporučila bych Vám obrátit se na buď na zastupitelský úřad USA v ČR nebo na advokáta zabývajícího se mezinárodním právem.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Revokování žádosti na změnu územního plánu
- Zamítnutí návrhu na změnu územního plánu - důvodová zpráva neobsahuje odůvodnění
Podal jsem podnět na změnu Územního plánu na pozemku v roce 2014. Jelikož v konečné fázi neprošel zastupitelstvem souhlasně, podal jsem žádost o změnu prostřednictvím městské části znovu v r. 2016. Je z právního hlediska standartní postup starosty, když můj podnět (z 2014) na změnu "revokuje"? Pročetl jsem si důvodovou zprávu, ale zdůvodnění, proč je navržen nesouhlas, tam není. Děkuji, Evžen.
ODPOVĚĎ:
O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce mj. na základě návrhu občana obce. Toto platí i pro případnou změnu územního plánu, tedy změna územního plánu je mj. možná na základě návrhu občana obce. Zastupitelstvo obce ovšem není povinno tuto navrhovanou změnu schválit (na změnu územního plánu není právní nárok). O výsledku jednání zastupitelstva obec navrhovatele bezodkladně informuje (§ 46 odst. 3 stavebního zákona).
Tedy předně nerozhoduje starosta obce, ale zastupitelstvo obce. Dále musí být v případě návrhu změny dodržen výše uvedený postup – tedy pokud jste podal návrh na změnu územního plánu, musí se tímto návrhem zastupitelstvo obce zabývat a musíte být informován o výsledku jednání zastupitelstva.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zatékání vody od sousedů - náhrada škody
- Vymáhání škody od souseda - zatékání vody z bytu nad námi
Dotaz je, na co přesně mám nárok a jak přesně mám postupovat, když mi od sousedů nade mnou zatékala do mého bytu voda, a chci nahradit vzniklou škodu.
Bytový dům, byty v osobním vlastnictví, voda zatékala 12/2015-02/2016, skvrna cca 30cm, ještě je vidět a postupně se zmenšuje. Sousedi 2 měsíce odmítali odstranit zatékání vody, poté ho odstranili, pomohlo i jednání výboru společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. Není možná standardní slovní komunikace a domluva, chovají se asociálně a říkají věci mimo realitu, proto potřebuji vědět přesně, na co mám dále správně nárok a jakým způsobem postupovat.
A jak mám postupovat, když na žádost o náhradu škody nebudou reagovat. Děkuji, Kateřina.
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že s náhradou škody se budete muset obrátit na soud žalobou na náhradu škody. V žalobě nezapomeňte kromě obecných náležitostí přesně vymezit, jak škoda vznikla, tedy jednání sousedů a následek v podobě škody. K úspěšnému uplatnění nároku je nutné, aby mezi příčinnou a následkem byla tzv. příčinná souvislost, tedy že následek nemohl vzniknout nijak jinak než z Vámi uvedené příčiny. Pro úspěšné uplatnění nároku je také třeba, abyste škodu náležitě vyčíslili a doložili. Nestačí pouhé konstatování, že máte mokrý flek na zdi. Je nutné jej zdokumentovat (fotky), doložit, že jste kupříkladu museli malovat, cenu za barvy, za práci atd. Pokud sousedé na žalobu nebudou reagovat, mohou dostat tzv. rozsudek pro zmeškání, kdy soud Vašemu nároku plně vyhoví. Soud v podstatě může proběhnout i bez nich. Po nalézacím řízení však předpokládám, že v tomto případě bude nutné přistoupit ještě k exekučnímu řízení a případný úspěšně uplatněný nárok na náhradu škody vymoci.
__
RODINA-VZNIK MANŽELSTVÍ
- Musí budoucí manželka informovat budoucího manžela o dluzích, závazcích?
- Dluhy a závazky před manželstvím - musí o nich informovat budoucí manžel, manželka?
Chtěla jsem se zeptat - chceme se s přítelem vzít, ale mám aktuálně nějaké půjčky, které ještě splácím. Je nutné, aby o těchto půjčkách, vzniklých před manželstvím, věděl? Musím mu to říct, pokud chceme vstoupit do manželství ze zákona? Zjišťuje se to nějak? Nebo se můžeme vzít a já můžu půjčku dál splácet, aniž by o tom věděl? Děkuji, Jana.
ODPOVĚĎ:
Zákon říká, že manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. Podmínkou k uzavření manželství to sice není, ale v případě, že by později došlo k nějakým problémům spojeným s Vašimi půjčkami by se manžel v krajním případě mohl dovolávat až odpovědnosti za případnou škodu vůči Vám. Toto však vidím jako velmi nepravděpodobné. Spíše než právních důsledků zatajení této kapitoly Vašeho života bych se obávala důsledků citových.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží z Číny - postup, návod, práva českého kupujícího občana
09/2014 koupen tablet z Číny (firma BuyinCoins) za $212,99; 03/2015 firma kontaktována, že je tablet poškozen; odpověděli, abych to dal k místním opravářům, že proplatí pár $ -> byl neopravitelný; průběžné pokusy číňanů nahradit to kupónem (různé hodnoty $10-$17) ; odmítali, abych jim to poslal k reklamaci zpět; 10/2015 souhlasili se zasláním zpět pro reklamaci; 12/2015 dle poštovních záznamů přijali balík; 03/2016 napsali, že dostali balík a že tablet je neopravitelný; stále odmítání proplatit cenu tabletu; 04/2016 jejich poslední návrh $110 + 5% sleva na jejich zboží;
Neustálé protahování; doslova odmítnutí proplatit cenu tabletu; veškeré zprávy mám k dispozici nafocené
Firma navíc úmyslně posílá zboží jako nehodnotné a také to chtějí po svých zákaznících - Není to protizákonné?
Mám nárok na plné proplacení zboží? Mohu podat trestní oznámení? Co všechno pro podání TO musím udělat/opatřit? Je možné podat trestní oznámení hromadně v případě, že by se vyskytli i jiní poškození po světě? Vše jsem kupoval na bratrovo jméno; je možné, aby mi k tomu dal plnou moc? Ivan
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není bohužel zřejmé, jakým právním řádem se Váš smluvní vztah s prodávajícím řídí. V tomto ohledu je podstatné, zda jste s prodávajícím uzavřel písemnou smlouvu, v níž byla zakotvena tzv. volba práva (lze předpokládat, že smluvní vztah se řídí čínským či českým právním řádem). Pokud kupní smlouva v tomto ohledu mlčí, bylo by nutné vycházet z příslušných kolizních norem mezinárodního práva soukromého.
Ať už se předmětný smluvní vztah řídí českým, čínským či jiným právním řádem, tkví zásadní potíž v jiné věci, kterou je vymahatelnost Vašeho práva. Je sice nepochybné, že v případě neopravitelnosti zboží má kupující právo na vrácení kupní ceny, v tomto případě je však nutné si uvědomit, že kupujícího a prodávajícího od sebe dělí vzdálenost natolik velká, že to má vliv i na praktickou uplatnitelnost práv z vad zboží.
Nebude-li totiž prodávající ochoten vyhovět Vašim požadavkům (a Vy se zároveň nespokojíte s jeho nabídkou), budete nucen domáhat se svých práv soudní cestou. To v praxi znamená podat na prodávajícího žalobu v Čínské lidové republice (předpokládám, že prodávající sídlí právě zde), což je samo o sobě značným problémem. Zároveň je nutné si uvědomit, že postup při vymáhání práva se v Číně může diametrálně odlišovat od postupu v České republice. S ohledem na výši kupní ceny tabletu Vám doporučuji zohlednit i náklady případného soudního řízení, které by s největší pravděpodobností mnohonásobně převýšily kupní cenu tabletu. Výsledek žádného soudního sporu (soudní spory v Číně nevyjímaje) nelze nikdy s jistotou předjímat, není proto možné vyloučit ani tu variantu, že byste předmětný soudní spor prohrál a byl nucen hradit veškeré vlastní soudní výlohy i výlohy protistrany.
Jste-li i přes shora uvedené stále odhodlán domáhat se svých práv soudní cestou, doporučuji Vám si vyhledat buď čínského advokáta, popř. českého advokáta, který se zabývá mezinárodním právem soukromým, resp. má povědomí o čínském právním řádu:
www.advokatikomora.cz
Další informace můžete získat kontaktováním velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice:
http://www.chinaembassy.cz/cze/
Popř. konzultujte svůj případ s Česko - čínskou obchodní komorou:
http://www.ccok.cz/
Není tajemstvím, že čínské obchodní společnosti zaplavují evropský trh nekvalitními výrobky, přičemž proti tomuto postupu není na úrovni jednotlivců prakticky žádné obrany, neboť vymahatelnost práva evropského kupujícího je v Číně nulová. Je-li Vám v současné chvíli čínským prodávajícím nabízeno vrácení alespoň části kupní ceny tabletu, doporučuji Vám tuto nabídku využít a napříště se při nákupu výpočetní techniky orientovat toliko na evropské prodávající.
Závěrem své odpovědi podotýkám, že trestní oznámení v této věci nic nevyřeší, neboť předmět Vašeho sporu je ryze soukromoprávní povahy. České orgány činné v trestním řízení mají navíc svou pravomoc omezenu na území České republiky, v Číně Vám tedy Policie České republiky nepomůže.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel pozemku nesouhlasí s postavením domu - jak postupovat?
- Rozdělení pozemku na poloviny z důvodu nesouhlasu spoluvlastníka s postavením domu na pozemku
Vlastníme 1/2 pozemku, který je veden jako Zemědělský půdní fond (druh pozemku: Ovocný sad cca 3000 m2- zhruba 42x 73 m), chceme tento pozemek rozdělit a z naší části udělat stavební pozemek, druhá strana nesouhlasí s naší představou rozdělení. Navrhuje rozdělení schválně tak, aby nebylo možné na dané parcele postavit dům (pozemek dlouhý ale úzký), ohrazuje se vysázenými ovocnými stromky. Na nabídku finanční kompenzace anebo pomoci při přesázení nereaguje. Zjevně nás tam nechce. Jedná se o pozemek uprostřed obce se vší vybaveností – v územním plánu obce je pozemek zahrnut jako plánovaná zastavěná plocha. Bohužel druhá polovina je starého pána (strýc), který žije sám a zjevně nás tam nechce. My jsme mladí pracující lidé a na nákup nového pozemku nám nezbývají finance, jsme z toho nešťastni, přišly by jsme tím o krásný pozemek a možnost hezkého bydlení na úkor pár ovocných stromků v zahradě. Máme nějakou možnost vymoci si rozdělení dle našich představ (z obdélníku udělat dva čtverce??? ) anebo je to neřešitelná situace? Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je rozhodně řešitelná. Ze znění dotazu předpokládám, že pozemek je předmětem podílového spoluvlastnictví, přičemž 50 % tohoto pozemku vlastní Váš strýc a zbývajících 50 % vlastníte Vy.
V obecné rovině dle § 1140 občanského zákoníku platí, že:
- nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat;
- každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví; nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Spoluvlastnictví se přednostně zrušuje dohodou všech spoluvlastníků (§ 1141/1 občanského zákoníku).
Není-li dohoda spoluvlastníků možná (což dle znění dotazu předpokládám), je nutné zrušit a vypořádat spoluvlastnictví soudní cestou (jak vyplývá z § 1143 občanského zákoníku). Podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám tudíž lze doporučit. Uvedete-li v této žalobě důvody, které Vás vedou ke zrušení spoluvlastnictví (stavební záměr, příznivé nastavení územního plánu apod.), lze předpokládat, že soud Vaší žalobě vyhoví. Nadále se budu ve své odpovědi věnovat pouze variantě soudního zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (což ve Vašem případě nepředpokládám). Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To však neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby, což je i Váš případ, tzn. že pozemek nemusí být ve Vašem případě rozdělen tak, aby byly nově vzniklé části účelně obdělávatelné (§ 1144/1 a § 1142/2 občanského zákoníku).
Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost (dříve věcné břemeno) nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem (§ 1145 občanského zákoníku). V tomto ohledu se může jednat např. o služebnost stezky či cesty, popř. o služebnost vody (vše samozřejmě závisí na přístupnosti obou budoucích polovin pozemku).
Pro přípravu žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Příkaz započtení daru do závěti (darování nemovitosti potomkovi za života)
- Příkaz vypořádání dědiců do závěti
- Závěť a příkaz započtení daru potomkovi za života
- Závěť a příkaz vypořádání dědiců (darování nemovitosti za života zůstavitele)
Máme dva syny ve věku 40 a 43 let. Já (65 let) jsem s manželkou (61 let) již v důchodu. Oba synové bydlí se svými rodinami mimo nás. V průběhu 8 let jsme jednomu synovi postupně dali z důvodu jeho špatné finanční situace celkem 1 mil. Kč. S druhým synem jsme se domluvili, že zdědí náš rodinný domek se zahradou v hodnotě cca 4 mil. Kč a bratrovi vyplatí polovinu z uvedené částky sníženou o 1 mil. Kč. Oba synové s tímto souhlasí.
Prosím o právní doporučení, jak nejlépe zajistit, aby se uvedená dohoda v průběhu pozdějšího dědického řízení opravdu dodržela. Neradi bychom tuto situaci řešili ještě za života darováním uvedených nemovitostí, kde trvale s manželkou bydlíme. Josef
ODPOVĚĎ:
Tuto situaci lze řešit tím, že Vy i manželka každý sepíšete závěť, ve které dědicem své ideální poloviny rodinného domu ustanovujete svého syna (s ohledem na to, že dům je v SJM a tedy každý vlastníte ideální 1/2) a dědicem peněžních prostředků ve výši poloviny hodnoty poloviny domu svého druhého syna s tím, že první syn je povinen tuto částku svému bratrovi vyplatit. Dále musíte v závětech uvést příkaz k započtení daru, který Váš syn od Vás za života obdržel ve výši 1 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že takové závěti je složité naformulovat, doporučovala bych Vám obrátit se na notářem, aby Vám je sepsal.
__
OBČAN-BYDLENÍ
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Předseda bytového družstva hlasuje dle výhod pro sebe - jde o trestný čin?
- Trestní oznámení na předsedu bytového družstva - hlasuje pro své výhody, ne pro výhody bytového družstva
OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo odmítlo přidělit byt družstevníkovi, v bytě bydlí předseda družstva
- Předseda družstva bydlí v bytě družstva - může hlasovat proti vydání bytu jinému členovi družstva?
Jsem členem bytového družstva, které 2013 privatizovalo obecní dům se šesti byty.
Dům měl v době privatizace volné tři byty a ve zbývajících třech bytech bydleli oprávnění nájemci ze zmiňovaných třech rodin. Plán byl takový, že tři volné byty se přidělí rodinným členům oprávněných nájemců. Každý z těchto bytů má rozdílnou kvalitu a vybavení. Ještě v době než se předsedkyně nastěhovala do zrekonstruovaného bytu jsem svolal členskou schůzi a nabídl družstvu částku 100.000 Kč za přidělení zrekonstruovaného bytu mému synovi, který je též členem družstva. Tato nabídka nebyla ostatními členy družstva jednohlasně přijata. V zápisu z členské schůze je i jmenovitě uvedeno kdo hlasoval proti. Hlavně předsedkyně. Nejde ze strany předsedkyně, která z osobních zájmů odmítla přijmout částku 100.000 Kč pro družstvo, aby mohla nejkvalitnější byt obsadit sama o trestný čin špatné hospodaření se svěřeným majetkem? Jaký je případný postih? Zvažuji trestní oznámení na předsedkyni.
Děkuji za odpověď. David
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že v tomto případě s trestněprávním řešením problému nebudete úspěšný. Předně je třeba uvést, že trestní řízení se řídí zásadou ultima ratio, což volně řečeno znamená, že pakliže si lze záležitosti urovnat bez trestního rozměru, pak má tento „netrestní“ způsob řešení přednost. V tomto případě jste byl, pokud to dobře chápu, přehlasován. Obecně platí, že nikdo nemůže jiného nutit, co zákon neukládá. Avšak také platí, že každý má právo brát se za svá práva. Pokud nedošlo ke zmanipulování hlasování, nátlaku či diskriminaci nebo k jinému závadnému chování, pak byl způsob odmítnutí Vaší nabídky v pořádku dokonce i v civilněprávní rovině, natož pak v trestní. Navíc orgány činné v trestním řízení by musely předsedkyni prokázat naplnění znaků skutkové podstaty některého z trestných činů, z nichž mnohé vyžadují úmysl. A ten by se v tomto případě jen velmi těžko prokazoval.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpočet průměrné hodinové náhrady mzdy za dovolenou - z hrubé nebo čisté mzdy?
- Počítá se náhrada mzdy za dovolenou z čisté mzdy nebo hrubé mzdy?
- Výpočet průměrné hodinové náhrady platu za dovolenou - z hrubého nebo čistého platu?
- Počítá se náhrada platu za dovolenou z čistého platu nebo hrubého platu?
Jakým způsobem se počítá průměrná hodinová náhrada mzdy na dovolenou? Vybírám si ji po mateřské, aby se mi nekrátila. Do 3/15 jsem byla v pracovním poměru, od 1.4. na rizikovém těhotenství, od 18.9.15 na mateřské, od 2.4.16 na rodičovské dovolené. Počítá se z hrubé mzdy (co mám na platovém výměru), nebo z čisté, kterou jsem dostala na účet? Za jaké kalendářní čtvrtletí v mém případě? Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 222/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Co se týče výpočtu výše průměrného výdělku, platí tato základní pravidla:
- průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek (§ 352 zákoníku práce) ;
- průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 353/1 zákoníku práce) ;
- rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354/1 zákoníku práce) ;
- průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, tedy vždy k 1. 1. , 1. 4. , 1. 7. a 1. 10. (§ 354/2 zákoníku práce) ;
- průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek (§ 356/1 zákoníku práce).
Vzhledem k tomu, že v současné době čerpáte rodičovskou dovolenou (tzn. že pro svého zaměstnavatele nepracujete, resp. jste v rozhodném období nepracovala), nejsou shora uvedená ustanovení zákoníku práce přímo použitelná. Ve Vašem případě je proto nutné vypočítat nikoli průměrný, nýbrž pravděpodobný výdělek dle § 355 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (což ve Vašem případě předpokládám), použije se pravděpodobný výdělek;
- pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Jak vyplývá z druhé odrážky (výše), nezakotvuje zákoník práce jediný povinný způsob výpočtu výše pravděpodobného výdělku, nýbrž nastiňuje hned 2 možné způsoby, jak pravděpodobný výdělek vypočítat:
a/ z hrubé mzdy nebo platu, kterého zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období a to podle skutečného dosaženého platu nebo mzdy (tento výpočtový mechanismus se použije především tehdy, pokud se počet odpracovaných dnů blíží hranici 21 dnů v rozhodném období, což však není Váš případ) ;
b/ z hrubé mzdy nebo platu, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl (např. podle mzdového nebo platového výměru), nebo s přihlédnutím k průměrnému výdělku zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (tento výpočtový mechanismus je vhodné aplikovat v případě zaměstnanců, kteří v rozhodném období pro zaměstnavatele vůbec nepracovali, což je Váš případ).
Pokud se budete do zaměstnání vracet po delší době, je vhodnější, aby byl předpokládaný výdělek vypočítán s přihlédnutím k průměrnému výdělku zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, a to v době, kdy se do práce vrátíte (neboť Váš mzdový výměr může oproti Vašim kolegům za uplynulou dobu zastarat a nesloužil by tudíž jako vhodný podklad pro výpočet). Volba výpočtového mechanismu je nicméně ponechána na rozhodnutí zaměstnavatele.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od smlouvy o odběru zemního plynu - podmínky ze zákona
- Sankce za odstoupení od smlouvy na zemní plyn
- Podmínky odstoupení od smlouvy o dodávce zemního plynu - pokuta, sankce dovolená zákonem
16.3.2016 jsem podepsal smlouvu odběru plynu na dobu určitou (3 roky), zahájení odběru od 11.6.2016.
Písemně jsem zažádal o odstoupení smlouvy, dodavatel mi odpověděl emailem, že můžu skončit až 30.6.2019. Prosím o radu jestli má pravdu. Děkuji, Kamil.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz naleznete ve Vámi uzavřené smlouvě o dodávkách plynu a ve všeobecných (popř. jiných) obchodních podmínkách, které jsou (jak předpokládám) její součástí.
Dle § 72/1 písm. c) a d) energetického zákona musí smlouva o dodávce plynu se zákazníkem mimo jiné obsahovat:
- délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 4 200 MWh,
- oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek.
Energetický zákon tedy dodavatelům plynu neukládá povinnost zakotvit v případě smluv uzavíraných na dobu určitou (což je i Váš případ) do těchto smluv ustanovení o jejich vypověditelnosti. Od těchto smluv pak lze odstoupit (dle energetického zákona) pouze v případě dle druhé odrážky (výše).
Ani v § 11a energetického zákona (který se věnuje dalším právům zákazníků) není možné nalézt ustanovení, které by umožňovalo vypovědět smlouvu o dodávkách energií za všech okolností, popř. právo od takové smlouvy odstoupit.
Shora uvedené lze shrnout tak, že úprava podmínek jednostranného ukončení platnosti smlouvy o dodávkách plynu (uzavřené na dobu určitou) je energetickým zákonem ponechána do značné míry na smluvní volnosti stran. Z tohoto důvodu je nutné (jak uvádím již výše), abyste prostudoval Vámi uzavřenou smlouvu a s ní související všeobecné obchodní podmínky. Lze totiž předpokládat, že podmínky pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy zde budou zakotveny.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud jste smlouvu o dodávkách plynu uzavřel jako spotřebitel (tzn. nikoli pro účely Vaší podnikatelské činnosti), bude nutné na smluvní vztah s dodavatelem plynu aplikovat rovněž příslušná ustanovení občanského zákoníku.
Dle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Zvláště se pak zakazují ujednání, která:
- zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli,
- zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby,
- zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy
(jak vyplývá z § 1814 písm. d), e) a f) občanského zákoníku).
Ze znění dotazu nicméně předpokládám, že shora zmíněná ustanovení občanského zákoníku se na Váš případ spíše nevztahují. Pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nicméně nutné seznámit se podrobně s textem smlouvy o dodávkách plynu a s textem všeobecných obchodních podmínek.
V této věci se můžete obrátit na Sdružení obrany spotřebitelů:
http://www.asociace-sos.cz/
které poskytuje spotřebitelům poradenství (i v oblasti dodávek energií) zdarma.
Dále můžete kontaktovat Energetický regulační úřad, který v této oblasti vykonává dohled:
http://www.eru.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
- Darování družstevního bytu potomkovi po svatbě - je manžel, manželka potomka automaticky družstevníkem?
- Darování členských práv bytového družstva provdané dceři - je i její manžel družstevník?
- Darování členských práv bytového družstva ženatému synovi - je i jeho manželka družstevník?
Na vdanou dceru převedli rodiče bezúplatně (ve smlouve uvedeno "darem") svůj podíl v bytovém družstvu (tzv. družstevní podíl). Stal se manžel dcery společným členem družstva, či je výlučným členem pouze dcera? Rozlišuje zákon u převodu družstevního podílu, zda byl převeden obvyklým způsobem nebo byl darován?
Děkuji, Ladislava.
ODPOVĚĎ:
Podle současné právní úpravy platné od 1. 1. 2014 společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Vzhledem ke skutečnosti, že byl členský podíl dceři darován, pak se tento ve společném jmění manželů nenachází.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Počet dnů dovolené recepční příspěvkové organizace - na kolik dní dovolené má nárok?
- Na kolik dní dovolené má právo recepční v příspěvkové organizaci?
Zaměstnavatel - příspěvková organizace, nadřízený orgán Magistrát.
Já: recepční, úvazek 8 hod na platovém výměru. (platnost od 1.11.2015) Dlouhý (5 pracovních dnů) a krátký (2 pracovní dny) pracovní týden.
Září-duben: 8-18 hod / květen-srpen: 8-19 hod.
Mám 18 dnů dovolené, zdá se mně i kolegyním málo, je to tak v pořádku?
Původně v naší profesi bylo 25 dní dovolené-pracovaly jsme nepřetržitě 7 dnů a dalších 7 dnů pracovní volno. Po kontrole z inspekce úřadu práce provedena tato změna. Děkuji, Petra
ODPOVĚĎ:
Výměra dovolené je vpořádku, neboť neodpracujete každý týden pět dní v týdnu, ale v průměru 3,5 dní v týdnu (jeden týden 5 dní, druhý 2 dny). Pokud zaměstnavatel poskytuje při pětidenním pracovním týdnu dovolenou v rozsahu 25-ti dnů, pak Vy máte nárok na 18 dní (resp. 17,5 dne se zaokrouhlením nahoru).
__
OBČAN-NÁJMY
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Obecní vodovod na soukromém pozemku - nárok na nájemné, placené věcné břemeno
1995 jsem po svých prarodičích zdědil pozemek. Před několika lety tento pozemek obec začlenila v územním plánu mezi pozemky stavební. Následně jsem zjistil, že přes tento pozemek vede obecní vodovod, který byl údajně vystaven někdy v 70. letech. Na obci ale žádné plány nemají. Mohu požadovat na majiteli tohoto vodovodního řádu (Vodovody a kanalizace) nebo na obci finanční náhradu (nájem apod.)? Dále tento vodovod brání výstavbě nového domku. Aby mohl být postaven, je nutné vodovod přeložit. Tato přeložka bude finančně nákladná. Mohu opět na VaKu nebo na obci požadovat finanční náhradu? Děkuji, Mirek.
ODPOVĚĎ:
Dle § 509 občanského zákoníku nejsou součástí pozemku inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení. Tyto inženýrské sítě jsou tedy samostatnými věcmi a může je tudíž vlastnit osoba odlišná od vlastníka pozemku.
Ze znění dotazu předpokládám, že Vámi vlastněný pozemek není zatížen věcným břemenem (služebností) ve prospěch vlastníka předmětného vodovodu. Tuto skutečnost můžete ověřit náhledem do katastru nemovitostí, což lze učinit i online:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Dále rozdělím odpověď na Váš dotaz pracovně do 2 částí:
1/ Náhrada:
V tomto ohledu je klíčový § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
vlastník (či provozovatel) vodovodu je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu vstupovat a vjíždět na vodovodem přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí;
- vlastník vodovodu má právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu;
- vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z předchozích dvou odrážek, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad (tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností) ;
- práva podle prvních dvou odrážek musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- vznikla-li osobě uvedené v předchozí odrážce výkonem práv vlastníka vodovodu majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu dotčené osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu; tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu;
- shora uvedená práva a povinnosti přecházejí na právní nástupce vlastníka a provozovatele vodovodu, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
V této souvislosti proto můžete zahájit s vlastníkem vodovodu jednání o poskytnutí náhrady, která může mít i periodický charakter. K Vašemu pozemku může být rovněž zřízena služebnost inženýrské sítě (dříve věcné břemeno) dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku. Rovněž tato služebnost může být zřízena úplatně.
2/ Přeložka vodovodu:
V tomto ohledu je klíčový § 24 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- přeložkou vodovodu se rozumí dílčí změna jeho směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení;
- přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu;
- přeložku vodovodu zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala;
- vlastnictví vodovodu se po provedení přeložky nemění;
- stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
Přestože tedy zákon o vodovodech a kanalizacích počítá primárně s tím, že přeložka by byla financována Vámi (jako osobou, z jejíhož podnětu by se přeložka realizovala), není vyloučeno, abyste se s vlastníkem vodovodu dohodl na jiném režimu. V tomto ohledu závisí vše na výsledku jednání s vlastníkem vodovodu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Sbírka věcí pro charitu a azylové domy - jaká právní forma? (spolek, zapsaný spolek, nezisková organizace? )
Ráda bych se zeptala, jaká forma z hlediska neziskové organizace by byla pro mnou zvolený účel nejlepší. Již několik let se věnuji jako soukromá osoba sbírce oblečení, nábytku a předmětů pro diagnostické ústavy či azylové domy. Nyní bych chtěla založit neziskovku, obecně prospěšnou organizaci/spolek či zapsaný spolek. Z hlediska finančního a účelového nevím, která varianta by byla nejlepší, abych mohla například těm, kteří přispívají vydat potvrzení o daru.
Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že vhodnou formou bude spolek. Spolek nevytváří základní kapitál, tudíž není nutná žádná investice. K založení spolku jsou však potřeba alespoň tři osoby.
Další vhodnou formou by mohl být nadační fond. Do nadačního fondu se již počítá s nějakým vkladem, ať peněžitým či nepeněžitým.
Nadační fond však povinně vytváří správní radu, která musí mít alespoň tři členy, a dále musí někdo vykonávat funkci revizora.
__
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Novela energetického zákona a zrušení povinnosti zřízení věcného břemeno vedení kabelu
- Zrušení povinnosti zřízení věcného břemene vedení kabelu elektřiny novelou energetického zákona
- Novela energetického zákona a zrušení povinnosti zřízení služebnosti vedení kabelu
- Zrušení povinnosti zřízení služebnosti vedení kabelu elektřiny novelou energetického zákona
- Novela energetického zákona a věcné břemeno vedení kabelu NN, VN
- Novela energetického zákona a služebnost vedení kabelu NN, VN
Všude slyším, že novelou energetického zákona se "úplně" zrušila povinnost zřízení věcných břemen např. pro distributora elektřiny k NN kabelu. Avšak někdo zase říká, že se tím zrušila jen "časová" povinnost jej uzavřít do roku 2017 nikoliv však samotná povinnost jej uzavřít. A je pravda, že např. v §25 odstavec 4 pořád povinnost zřízení věcného břemene vidím i v novele. Mám takovou smlouvu od svého distributora elektřiny zaslanou z loňska a nevím, zda ji tedy podepisovat mám či je to už zbytečné (jde o stávající NN kabel). Můžete mi poradit jak to tedy nyní vlastně je? Děkuji, Daniela.
ODPOVĚĎ:
V této oblasti došlo skutečně k 1. 1. 2016 k určité změně. Není však pravdou, že by byla zrušena povinnost provozovatelů energetických zařízení zřizovat (smluvně či prostřednictvím vyvlastnění) věcná břemena (služebnosti) k cizím pozemkům, zároveň není pravdou, že by byla povinnost zřídit tato věcná břemena časově limitována do konce roku 2017. Vámi zaslechnuté informace jsou tak pouze fámami, vznikajícími zpravidla v důsledku nesprávného pochopení obsahu určitého právního předpisu.
Do 31. 12. 2015 stanovil § 98/13 energetického zákona následující:
„Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do katastru nemovitostí do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní právní předpis. “
K 1. 1. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 131/2015 Sb. , kterým byl energetický zákon novelizován. V části první, bodu 480. této novely pak byl § 98/13 energetického zákona zrušen.
Od 1. 1. 2016 tak nejsou provozovatelé, resp. výrobci již povinni zajistit promítnutí existujících věcných břemen do katastru nemovitostí (platí pro energetické sítě a zařízení daná do provozu před nabytím účinnosti energetického zákona, tedy před 1. 1. 2001).
Pro využití cizích pozemků pro výstavbu zařízení energetických sítí jsou provozovatelé těchto sítí i nadále samozřejmě povinni zřizovat s vlastníky těchto pozemků věcná břemena, a to smluvně (jak to vyplývá např. z § 24 nebo § 25 energetického zákona). Není-li smluvní zřízení věcného břemene možné, jsou provozovatelé energetických sítí oprávněni zřídit věcná břemena v rámci vyvlastňovacího řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 131/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu emailem - je právně prokazatelná nebo ne?
- Výpověď podnájmu emailem - je právně prokazatelná nebo ne?
- Je možné poslat výpověď podnájmu emailem?
- Výpověď nájmu elektronickou poštou - je právně prokazatelná nebo ne?
- Výpověď podnájmu elektronickou poštou - je právně prokazatelná nebo ne?
Mám podnájemní smlouvu na dobu určitou. Ukončuji předčasně. Ve smlouvě: . Výpovědní lhůta činí 2 měsíce od 1. dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. Výpověď jsem poslala 30.5.2016/s ukončením k 31.7.2016/ emailem a vhodila do poštovní schránky majitele a na tuto skutečnost upozornila telefonicky. Ale doporučeně poštou jsem odesílala až 1.6.2016.
Je tato výpověď platná od 1.6. nebo se email neuznává jako písemná výpověď a platí tedy až od 1.7.2016? Platí 2. měsíční podle smlouvy nebo musí být 3. měsíční podle Obč. zákoníku?
Lze na doplacení nájmu použít vratnou kauci?
Děkuji Dana
ODPOVĚĎ:
Důležité je, kdy byla výpověď doručena druhé straně, nikoliv kdy byla odeslána. Pravděpodobně jediným způsobem, u kterého lze prokázat doručení, je odeslání doporučenou poštou, kdy lze na stránkách České pošty dohledat, kdy si adresát zásilku převzal. Nemůžete nijak prokázat, kdy si email druhá strana přečetla nebo zda mail neotevřel někdo úplně jiný. Proto doporučuji řídit se tím, kdy byla doporučená zásilka doručena druhé straně, což bylo pravděpodobně až v červnu, nájem by tedy měl skončit až 31. srpna. Pokud máte sjednánu dvouměsíční výpovědní dobu, je to v souladu se zákonem, nemusíte se při sjednání výpovědní doby řídit tím, co stanoví Občanský zákoník. Pokud jde o kauci, tak tu na doplacení samozřejmě použít lze, ale pouze po domluvě obou stran. Pokud s tím pronajímatel nebude souhlasit, pak to nelze.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Opožděná registrace do evidence ÚP po ukončení pracovního poměru - vliv na placení podpory v nezaměstnanosti
- Nemoc po ukončení pracovního poměru a opožděné přihlášení na Úřadu práce - vliv na podporu v nezaměstnanosti
- Opožděné přihlášení na Úřadu práce - vliv na výši podpory v nezaměstnanosti
Nahlásil jsem se na Úřad práce 6. pracovní den po ukončení zaměstnání, kvůli nemoci, kterou mám potvrzenou od doktora a která mi vzala 3 pracovní dny. Z mého pohledu jsem se tedy nahlásil 3. pracovní den, jelikož jsem dříve skrze nemoc na ÚP nemohl.
Pro úplnost uvádím, že první pracovní den byl pátek 1. dubna, o víkendu jsem pak onemocněl až do středy, a další pátek jsem se dostavil na ÚP. Omluvenka je od pondělí do středy. Slečna na ÚP mi tvrdí, že jsem nesplnil povinnost nahlášení do 3 dnů a tedy má podpora bude relevantní až od pátku 8. dne měsíce (tedy 6 pracovního dne).
Chci se zeptat zda mi nemoc omlouvá 3 pracovní dny nezbytné pro nahlášeni a tedy zda mám nárok na podporu od již začátku měsíce? V případě že ano, na jakou legislativu se mám odkazovat.
S pozdravem, Dalimil
ODPOVĚĎ:
Zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání se zabývá § 26, odst. 1 zákona o zaměstnání. Ten říká, že: "Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dní po skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25 odst. 1, nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností."
Vzhledem k tomu, že pracovní neschopnost není zaměstnáním ani náhradní dobou pojištění ani jinou činností zmíněnou ve výše uvedených paragrafech zákona o zaměstnanosti, je naprosto v pořádku, že jste byl do evidence uchazečů o zaměstnání přijat až od 8.4. Od tohoto dne Vám bude také náležet podpora v nezaměstnanosti. Postup pracovnice úřadu práce byl tedy zcela v souladu se zákonem o zaměstnanosti.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace minimální závady zánovního zboží - právo kupujícího na odstoupení od kupní smlouvy
- Reklamace vady věci nemající vliv na funkčnost - právo kupujícího na odstoupení od kupní smlouvy
- Reklamace nošené kabelky, má odřeninu uvnitř - právo kupujícího na vrácení kabelky a peněz?
- Závada nemající vliv na užívání bazarového zboží - právo kupujícího na odstoupení od kupní smlouvy
Dcera prodala na Facebooku v bazarové skupině svou kabelku, kterou nenosila. Kabelka byla bez vad - žádných jsme si nevšimly, proto nebyly uvedeny u inzerátu. Kupující se ale ozvala, že kabelka má uvnitř odřeniny, poslala fota (jde o gumovou kabelku z Itálie). Dcera jí napsala, že uvnitř si toho nevšimla, protože ji nikdy nenosila a že to na funkčnost a užívání věci nemá vliv a muselo to být už od koupě. Nabídla za to jako kompenzaci drobnou slevu, že si toho nevšimla. Kupující však chce kabelku vrátit za každou cenu.
Prosím Vás o "polopatické, laické" vysvětlení. Myslím si, že u věci koupené na bazaru nemusíme brát věc zpět a adekvátní slevu jí dcera nabídla. Byla nová, ale už rok ležela doma. Vada nebrání v užívání věci, je to uvnitř schované, takže kabelku to zvenku nehyzdí a slevu na vnitřní kaz, kterého jsme si nevšimly, jsme nabídly. Je to tak správně? Na záruce se dcera s kupující předem nedohodla.
Je to drobnost, ale nevíme jak správně postupovat.
Velice děkuji za radu a přeji hezký den.
Kristýna
ODPOVĚĎ:
Jelikož kupní smlouva byla uzavřena přes internet, má kupující do 14 dnů právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu. Pokud se tedy kupující ozvala v této lhůtě, je povinností prodávajícího věc převzít zpět a vrátit peníze. Pokud se kupující ozvala až po této lhůtě, pak máte plnou pravdu v tom, co uvádíte. Občanský zákoník rozlišuje podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. Stručně řečeno podstatným porušením je takové porušení, kdy věc nelze užívat k účelu, ke kterému je určena. Ve vašem případě se rozhodně o podstatné porušení smlouvy nejedná, jedná se o nepodstatné porušení, kdy má kupující právo požadovat odstranění vady, je-li to možné nebo slevu z kupní ceny. V tomto konkrétním případě je pak návrh Vaší dcery plně v souladu s právem a může tak trvat na svém a poskytnout slevu z ceny. Opět připomínám, že to vše pouze v případě, že kupující neuplatnila právo odstoupit od smlouvy ve 14 denní lhůtě po uzavření obchodu.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na zrušení kupní smlouvy - náležitosti
- Náležitosti žaloby na zrušení kupní smlouvy
prosím o radu co vše musí obsahovat žaloba o zrušení kupní smlouvy.
9.1. jsem kupoval ojeté vozidlo od společnosti AAA Auto. Vozidlo mělo závady, ktreré nešlo zjistit při prvotní prohlídce. Vozidlo bylo i předražené oproti deklarované ceně v nabídce vozidel. Dokonce mi byly i naúčtovány služby, které nebyly vůbec provedeny. A nakonec a to byla ta poslední kapka, kde jsem odmítl vozidlo provozovat mi nezaslali odpovědní pracovníci společnosti veškeré doklady k přihlášení vozidla, kde mi na DI odmítli vozidlo přihlásit. Se společností AAA Auto a Auto Diskont jsem vedl rozsáhlou korespondenci, která nevedla k výsledku. Proto jsem se rozhodl celou věc předat k soudu a to z následujících důvodů:
1. vozidlo má závady, které nemohly být odhaleny při zběžné prohlídce
2. mylně jsem byl informován, že plná moc k zapsání do TP úvěrové společnosti bude v datové schránce úřadu, tam my sdělili, že to nebývá obvyklé.
3. nebyl jsem vybaven plnou mocí k přehlášení vozidla a to jsem nemohl přihlásit v zákonem stanovené době, čímž mě vystavili riziku postihu.
4. plné moci, které přišli s týdenním spožděním nejsou k přihlášení vozidla způsobilé.
Pevně jsem se rozhodl, že do sporu se společností AAA Auto půjdu i kdyby mé vyhlídky byly nejisté.
Prosím o rady:
1, ke kterému příslušnému soudu a kde mohu žalobu podat
2. co daná žaloba musí obsahovat, na jaké náležitosti je třeba dát pozor.
S pozdravem
Milan
ODPOVĚĎ:
V první řadě musíte odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení kupní smlouvy a vyzvat prodávajícího k převzetí vozidla a vrácení peněz. Pokud už toto bylo učiněno, pak ještě zaslat předžalobní upomínku, kde upozorníte společnost, že budete svůj nárok vymáhat soudně. Posléze se můžete vrácení peněz domáhat soudně. Žalobu budete podávat k soudu, v jehož obvodu má sídlo žalovaný. Doporučuji se podívat na stránky www.justice.cz a tam dle IČ dohledat, kde má společnost zapsáno hlavní sídlo (nikoliv pobočku) a k tomu soudu žalobu podat. Žalobu budete podávat k soudu 1. stupně, tedy k Okresnímu (případně Obvodnímu v Praze či Městskému v Brně).
Každá žaloba musí obsahovat především označení účastníků, vymezení předmětu sporu, popis celé situace a označení důkazů k prokázání svých tvrzení. Na závěr musí být uvedeno, čeho se konkrétně domáháte - tedy ve Vašem případě pravděpodobně vrácení kupní ceny. Upozorňuji, že za podání žaloby se hradí soudní poplatek, který činí 5% ze žalované částky. V případě Vašeho úspěchu ve sporu pak bude žalované straně soudem uloženo, aby Vám uhrazený soudní poplatek a případně i další náklady, např. na advokáta, nahradila.
__
RODINA-SJM
- Ručení jedním z manželů potomkovi - může to druhý z manželů (neručitel) zakázat (ochrana SJM)
- Zákaz ručení manželovi - může manželka takový zákaz dát? (ochrana SJM)
- Ochrana SJM - zákaz ručení manželem jiné osobě
- Ochrana SJM - zákaz ručení manželkou jiné osobě
- Může manžel zakázat manželce aby ručila jiné osobě?
- Může manželka zakázat manželovi aby ručil jiné osobě?
Manželův syn si chce vzít půjčku, ale výší příjmu nedosahuje na požadovanou výši půjčky, proto žádá svého otce o ručení. Nesouhlasím s tím a proto by mě zajímalo, zda může manžel ručit bez mého vědomí a zda se v případě nesplácení vztahuje dluh i na mě a na moji polovinu domu?
Děkuji za odpověď.
Irena
ODPOVĚĎ:
V daném případě se z pohledu nového občanského zákoníku nejedná o obstarávání běžných potřeb rodiny, a proto v případě ručení by banka měla chtít i Váš souhlas. Pokud tomu tak není, pak doporučuji písemně sdělit manželovi, že s jeho krokem nesouhlasíte a případně se v nejhorším soudně dovolat neplatnosti jeho právního jednání. Nejjistější by ale bylo, abyste si ještě před podpisem ručení veřejnou listinou u notáře sepsali tzv. zúžení společného jmění manželů, čímž byste mohli ochránit majetek spadající do SJM před případnou exekucí z titulu ručení. V opačném případě musíte počítat s tím, že v případě nesplácení je ohrožena i Vaše polovina domu.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se dozvědět o vydědění ještě za života rodiče (budoucího zůstavitele)
- Jak zjistit vydědění rodičem ještě za jeho života?
Psychicky nemocná matka - schizofrenie. Sdělila mi 1996, že mě úředně vydědila. S matkou jsem v kontaktu, má mizivý majetek. Mohu se za jejího života dozvědět, zda mne skutečně vydědila? Např. v centrální evidenci závětí (pořízení) pro případ smrti- Notářská Komora České republiky?
Děkuji předem za upřesnění a odpověď.
Ludmila
ODPOVĚĎ:
Závěti, prohlášení o vydědění a jiné listiny pro případ smrti jsou evidovány v neveřejné Evidenci právních jednání pro případ smrti (dříve centrální evidence závětí), kterou vede Notářská komora České republiky (dále jen NK ČR).
Podle § 9 předpisu NK ČR o Evidenci právních jednání pro případ smrti má za života pořizovatele listiny přístup k evidovaným údajům pouze notář, u kterého je listina uložena (za účelem změn, úprav či oprav) a notářská komora (za účelem plnění povinností, které jí ukládá zákon).
Za života Vaší matky se tedy nedozvíte z této Evidence, zda Vaše matka sepsala či nesepsala prohlášení o vydědění.
__
FINANCE-DANĚ
- Zdanění prodeje auta, automobilu
- Prodej auta - daně, zdanění
- Zdanění prodeje motorového vozidla
- Prodej motorového vozidla a daně, zdanění
Jak se zákon o daních staví prodeji soukromého vozu? Řekněme třeba vůz za 500 000Kč. Je potřeba tento příjem uvést někde v daňovém přiznání a zdanit? Pokud ano jakou daní?
Je zákonem nařízeno, že při tomto prodeji je povinnost sepsat kupní smlouvu?
Děkuji. Pavel
Zaslání informace správci k dotazu č. : 9676
Dobrý den, odpověděla jsem na daňovou část. Mohl by právník odpovědět na druhou část týkající se povinnosti uzavření kupní smlouvy? Děkuji Janečková
ODPOVĚĎ:
Prodej movitých věcí fyzickými osobami je osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů. Toto osvobození se však nevztahuje na motorová vozidla, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem 1 rok. Pokud jste vůz pořídil méně než 1 rok před jeho prodejem, tak musíte příjem z prodeje zdanit v přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jako výdaj si můžete uplatnit nabývací cenu vozu. Pokud jste vůz pořídil více než 1 rok před prodejem, je jeho prodej osvobozený a příjem nikde neuvádíte. Povinnost oznámit na finanční úřad osvobozené příjmy se vztahuje na příjmy vyšší než 5 000 000 Kč. Jiným daním prodej soukromého vozu (tj. není zahrnut v obchodním majetku podnikatele) nepodléhá.
__
RODIN-SJM
- Manžel odkloni (2015) l peníze a schoval si je pro sebe - jak peníze vrátit do SJM?
- Jak vrátit peníze SJM odkloněné jedním z manželů?
- Odkloněné peníze jedním z manželů - jak je vrátit zpět do SJM?
- Manžel ukládá peníze SJM na soukromý účet na který manželka nemá přístup - jak se dostat k penězům SJM?
- Manžel odklání peníze SJM na soukromý účet na který manželka nemá přístup - jak se dostat k penězům SJM?
- Manžel manipulujuje s penězi SJM bez souhlasu manželky - jak se bránit?
- Manželka odklání peníze SJM na soukromý účet na který manžel nemá přístup - jak se dostat k penězům SJM?
- Manželka manipulujuje s penězi SJM bez souhlasu manžela - jak se bránit?
Já i manžel jsme důchodci ve věku 65 let, v manželství žijeme již více nežli 40 let. Do manželství jsme vstupovali bez majetku a nic z toho, co dnes (01.06.2016) máme jsme nezískali formou ani dědictví ani darů, tedy lze říci, že veškerý náš majetek je společné jmění manželů SJM.
Vlastníme rodinný dům, který jsme si svépomocí postavili v osmdesátých letech minulého století a oba máme poměrně slušné důchody (12649 + 15380 Kč).
Manžel ovšem dospěl k jinému názoru a rozhodl se svůj další život prožívat, jako by mne nebylo.
Chápu, že se takové či podobné situace stávají, a že i já se budu muset s tou mojí smířit a vyrovnat. Zjistila jsem ovšem, že se manžel do "dalšího života" vybavil tajně vytvořenou finanční rezervou v objemu několika set tisíc korun a potřebuji poradit, jak bych měla postupovat, aby se i zmíněný obnos stal součástí SJM.
Abych byla konkrétní, tak:
1. manžel zakoupil před pěti lety státní dluhopisy o objemu 100 000 Kč, ze kterých vyinkasoval v 12/2015 110 000 Kč a tyto uložil na účet, ke kterému nemám přístup ani neznám jeho číslo.
2. z výpisu stavebního spoření za 2015 jsem zjistila, že manžel v srpnu na svůj účet učinil jednorázovou úložku ve výši 100.000 Kč a protože termín tohoto stavebního spoření vyprší 06/2016, bude mít opět další finanční prostředky "odkloněné" ze SJM.
3. zjistila jsem, že bez mého vědomí, tedy ze svých tajných fondů manžel půjčil přes 270 tisíc korun, které mu již byly do letoška vráceny a které manžel znovu zařadil mimo SJM.
Toto jsou případy, o kterých vím a ke kterým existují písemná doložení, jež v případě 2 a 3 mám a v případě jedna by bylo možné je soudem dohledat, avšak je možné, že takových případů je mnohem více.
Velice Vás prosím o radu jak mám postupovat, abych docílila návratu finančních prostředků do BJM, jež manžel protiprávně z BJM odkloni (2015) l.
Děkuji, Vaše vděčná Miriam
ODPOVĚĎ:
Pokud mohu situaci chápat tak, že se rozvádíte, pak je třeba po rozvodu co nejdříve podat žalobu o vypořádání SJM a požádat soud, aby se dotázal peněžních ústavů, u kterých pravděpodobně finanční prostředky jsou uloženy, aby tyto peněžní ústavy sdělily, jaké obnosy na jakých účtech byly na manželovo jméno ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V rámci tzv. ediční povinnosti jsou peněžní ústavy povinny výzvě soudu vyhovět. Upozorňuji, že soud majetek vypořádává ke stavu, jaký byl v době právní moci rozsudku o rozvodu manželství, takže pokud byste manžela upozornila, že o obnosech víte, mohlo by se stát, že by se pokusil finance někam "odkloni (2015) t". Pokud by bylo prokázáno, že ke dni PM rozsudku o rozvodu měl na svých účtech nějaké finance, musel by Vám v rámci vypořádání polovinu vyplatit.
Pokud byste ještě nebyli ve fázi rozvodu a chtěla byste pouze docílit návratu finančních prostředků do SJM a zatím zůstávat v manželství, tedy abyste s finančními prostředky mohla i Vy disponovat, musela byste to opět řešit soudně a navrhovat, aby byla manželovi uložena povinnost zajistit Vám přístup k finančním prostředkům.
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod manželství s cizincem z Egypta (manžel bez českého občanství) - postup, návod, informace
- Rozvod manželství s Egypťanem (manžel bez českého občanství) - postup, návod, informace
- Jak se rozvést s cizincem bez českého občanství
- Rozvod s cizincem bez českého občanství - postup, informace
Chtěla bych podat žádost o rozvod. Můj manžel je cizinec, jsme spolu 13 let, ale delší dobu vztah nefunguje. Manžel se odstěhoval zpět do zahraničí, více jak 6 měsíců zde nebyl. S rozvodem ale nesouhlasí. Můžu podat návrh na rozvod manželství i bez jeho souhlasu, jak v tomto případě postupuje soud? Nemáme ani děti ani společný nemovitý majetek.
Manžel je z Egypta, nemá české občanství.
Děkuji za info, Linda
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
V otázce rozvodového řízení je zapotřebí se řídit Nařízením Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle článku 3 tohoto Nařízení platí, že ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu
a) na jehož území
- mají manželé obvyklé bydliště nebo
- měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí nebo
- má odpůrce bydliště nebo
- v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu nebo – v případě Spojeného království a Irska – zde má tzv. domicil
b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo v případě Spojeného království a Irska se jedná o zemi domicilu obou manželů
Z výše uvedených podmínek vyplývá, že vzhledem k tomu, že má obvyklé bydliště v ČR a s manželem jste zde měli poslední společné obvyklé bydliště, můžete žádost o rozvod podat v České republice a rozvod se bude řídit českým právním řádem. Žádost o rozvod můžete podat i bez manželova souhlasu, ale musíte počítat s tím, že půjde o tzv. sporný rozvod, který je časově i finančně náročnější než tzv. nesporný rozvod, tedy rozvod dohodou. Vzhledem k tomu že se jedná o rozvod s cizincem, doporučuji podobu (text) návrhu na rozvod manželství jednoznačně konzultovat s advokátem. Přestože uvádíte, že s manželem nemáte společný nemovitý majetek, společné jmění manželů (SJM) tvoří veškerý majetek nabytý některým z manželů nebo oběma manžely společně za trvání manželství, zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, dluhy převzaté během trvání manželství, případně podíl manžela/manželky v obchodní společnosti nebo družstvu. Součástí rozvodového řízení tedy bude muset být i vypořádání SJM.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Náhrada škody na zdraví za úraz ve škole - pojišťovna tvrdí že šlo o napadení
- Pojišťovna požaduje náhradu škody po rodičích dítěte které mělo napadnout jiné dítě - jak dokázat že nešlo o napadení?
Syn 14 let v osmé třídě ZŠ v době vyučování, pracovní činnosti, ne záměrně podrazil nohy spolužačce násadou od smetáku. Spolužačka byla doma cca 10 dní naspalo plnění z pojistky školy.
Pojišťovna následně vymáhá toto plnění po nás, po zák. zástupcích. Syn se omluvil a uznal, že zakopla o násadu, kterou v rukou držel on. Dle pojišťovny se jednalo o napadení, uplatňují nárok na postih podle ust. §2917 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. (Byla to pubertální klukovina bez záměru ublížit). Po odvolání nám bylo dluh obratem snížen na polovinu.
Dotaz: Mám se pustit do právního odvolání s tím, že se úraz stal v době vyučování - tedy pod dozorem vyučujícího, kdy škola pojistku má a poškozené bylo vše řádně vyplacemo. Škola po synovi nic nepožaduje. Přiznám se, že vymáhaná částka je nyní 7.800,- Kč což pro nás není málo. (Původně 15 600, - Kč).
Děkuji, Leona
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi považuji za vhodné konstatovat, že současný postup pojišťovny je oprávněný. Dle § 2917 občanského zákoníku platí, že kdo je povinen k náhradě škody (zde pojišťovna) způsobené jinou osobou (zde Vaším synem), má proti ní postih. V oblasti pojištění je přechod práva vymáhat již vyplacenou náhradu škody na pojistitele (pojišťovnu) zakotven v § 2820 občanského zákoníku.
Co se týče kvalifikace činu Vašeho syna jako napadení (jak tento čin vyhodnotila pojišťovna), není pro současný postup pojišťovny rozhodné, zda Váš syn jednal v úmyslu své spolužačce ublížit nebo zda se jednalo toliko o jeho neopatrnost (nedbalost).
Správná kvalifikace činu Vašeho syna by nicméně mohla vést pojišťovnu k dalšímu snížení vymáhané částky, z tohoto důvodu Vám doporučuji zastávat vůči pojišťovně stanovisko, že Váš syn nejednal úmyslně. V tomto ohledu na vysvětlenou připomínám, že zavinění škůdce může mít buď formu úmyslu (který se dělí na úmysl přímý a nepřímý) či formu nedbalosti (která se dělí na nedbalost vědomou a nevědomou).
Vzhledem k věku Vašeho syna a způsobu vzniku škody (jak z Vašeho dotazu vyplývá) Vám doporučuji zastávat názor, že Váš syn jednal ve vědomé nedbalosti. O vědomou nedbalost se jedná v případě, kdy škůdce (Váš syn) věděl, že může svým jednáním způsobit škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí. Nastavil-li Váš syn z žertu své spolužačce násadu od koštěte, musel si být (vzhledem ke svému věku a odpovídající rozumové vyspělosti) vědom toho, že o tuto násadu může jeho spolužačka zakopnout a způsobit si zranění. Pakliže i přes toto vědomí jednal Váš syn tak jak jednal (a spoléhal na to, že škoda nevznikne), šlo o vědomou nedbalost (vědomou neopatrnost).
V současné chvíli se proto můžete opět obrátit na pojišťovnu s žádostí o další snížení vymáhané částky (popř. s žádostí o její odpuštění), a to s argumentem, který bude spočívat v tvrzení, že Váš syn nejednal úmyslně, nýbrž pouze nedbale. Na pojišťovnu můžete samozřejmě apelovat rovněž s poukazem na sociální situaci Vaší rodiny apod.
Bude-li pojišťovna na postihu vůči Vám trvat, bude záviset na Vašem rozhodnutí, zda vymáhanou částku pojišťovně uhradíte či nikoli. Pokud se rozhodnete pojišťovně nevyhovět, bude pojišťovna oprávněna podat na Vás k soudu žalobu.
Co se týče námitek (zmíněných v dotazu), které hodláte vůči pojišťovně vznést, dovolím si stručný komentář:
a/ Můžete samozřejmě tvrdit, že ze strany školy byl zanedbán povinný dohled nad žáky, tzn. že za vzniklou škodu odpovídá (či alespoň spoluodpovídá) škola. Dle § 2920/1 a § 2921 občanského zákoníku platí, že:
- nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky;
- společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled.
S ohledem na skutečnost, že Váš syn jednal vědomě, tzn. že své spolužačce chtěl nastavit násadu od koštěte, se domnívám, že tato námitka nemůže obstát. Sebelepší dohled ze strany pedagogických pracovníků nemůže nikdy zabránit tomu, aby se žák nedopustil jednání, kterého se dopustit chce (typicky se může jednat právě o různé druhy žertů a klukovin). Neodpovídalo by spravedlnosti, aby byla odpovědnost za počínání čtrnáctiletého žáka automaticky přenášena na pedagoga (resp. školu) jen proto, že ke škodě došlo ve škole. Pro učinění konkrétnějšího závěru by nicméně bylo nutné znát více podrobností.
b/ Skutečnost, že škola byla pro případ své odpovědnosti pojištěna a že poškozené bylo vše vyplaceno nemůže být použita jako relevantní argument. Jedná se de facto pouze o popis současného právního stavu, který Vašemu zájmu nikterak neprospívá.
c/ Nepožaduje-li škola po Vašem synovi žádnou náhradu, může to znamenat, že veškerá vzniklá škoda byla uhrazena pojišťovnou (tzn. že škola nemá po Vašem synovi co vymáhat), nebo že škola se na náhradě škody podílela do výše své spoluúčasti (která vyplývá z uzavřené pojistné smlouvy), přičemž se škola rozhodla nepodnikat proti Vašemu synovi žádné právní kroky (v tomto ohledu závisí vše na rozhodnutí školy). Ani tento argument nemá tedy proti pojišťovně žádnou zvláštní váhu.
Rozhodnete-li se vymáhanou částku pojišťovně neuhradit a pojišťovna na Vás podá k soudu žalobu, je vhodné pamatovat na skutečnost, že v případě Vašeho procesního nezdaru budete povinna hradit i náklady soudního řízení (zejména tedy soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení pojišťovny), které mohou v součtu převýšit vymáhanou částku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Úrok z kauce nájmu - výše úroku
- Jak vysoký je úrok z kauce nájmu, nájemného
- Vymáhání úroku z kauce nájmu, nájemného
04/2016 jsem ukončil nájemní smlouvu a majitel by mi měl poslat kauci. Chci ho požádat i o úrok z kauce, vím že by ho měl zjišťovat majitel ve své lokalitě. Když jsem zjišťoval za kolik v daném období poskytovali úvěry banky tak mi řekli že to záleží na klientovi a úrok měli od 6-20% panu majiteli bych tedy navrhl férový střed tj. 13% konec konců nemám problém si do banky v jeho lokalitě zavolat a úrok ověřit. Jak postupovat pokud si v jeho lokalitě úrok ověřím navrhnu střední cestu a on nebude souhlasit co mám dělat? Kdyby jsme se dostali do sporu a skončilo to u soudu nemůže u soudu tvrdit že on se chtěl domluvit a že mi navrhl např. 5% a tím splnil povinnost a to on je poškozeným? Děkuji.
S pozdravem Martin
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník posílil pozici nájemců a zakotvil povinnost pronajímatele vrátit nájemci i úroky z kauce. Výši úroku ovšem již zákon neuvádí, proto je vždy dobré mít tento úrok sjednán ve smlouvě. Pokud ho sjednaný nemáte, pak musíte postupovat přesně tak, jak uvádíte. Doporučovala bych tedy zvolit takový postup, že doporučenou poštou zašlete pronajímateli výzvu, aby Vám s kaucí vrátil i úrok ve vámi požadované sazbě, přičemž uvedete, z čeho jste při stanovení této sazby vycházel. Pokud pronajímatel nebude souhlasit, nezbude, než se nároku domáhat soudně. Bohužel s ohledem na skutečnost, že se jedná o nové ustanovení, není v této oblasti vůbec žádná judikatura soudů, takže Vám nemůžu sdělit, jakou sazbu úroku soudy považují za přijatelnou. Již několik sporů s předmětem úroku z kauce je vedeno, ale ještě není žádný ukončen. Ovšem vámi uvedený úrok je z mého pohledu naprosto přijatelný a sama bych v případě soudního sporu volila stejnou cestu, tedy zlatý střed.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výměna oken v bytě SVJ - je nutný souhlas členů SVJ a výboru SVJ?
- Souhlas SVJ s výměnou oken v bytě v OV v domě SVJ - je nutný nebo ne?
Jsem vlastníkem bytové jednotky v bytovém domě, který je ve výpisu katastru nemovitostí veden jako objekt v „památkově chráněném území. “ Od stavebního odboru Prahy 4 mám potvrzeno, že si mohu nechat vyměnit stará špaletová okna za plastová bez jakéhokoliv souhlasu ať už odboru památkové péče nebo Společenství vlastníků jednotek SVJ. Když jsem tuto skutečnost oznámila členům výboru SVJ, bylo mi řečeno, že v našich stanovách je určeno, že výměna oken je možná pouze za dřevěná (špaletová, nebo jednoduchá euro okna) a že k tomuto kroku potřebuji souhlas členů výboru SVJ i všech spoluvlastníků. Můžete mi, prosím, poradit, jak mám v tomto případě postupovat? Má přednost stavební úřad nebo stanovy SVJ? Martina
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Přednost má SVJ.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že v potvrzení, které jste obdržela, vyjádřil stavební úřad pouze svůj právní názor (je otázkou, zda stavební úřad při formulaci svého právního názoru zohlednil platnou právní úpravu v oblasti bytového spoluvlastnictví a zda nahlédl rovněž do stanov předmětného SVJ). Toto potvrzení však nemá žádnou právní závaznost.
V první řadě je nutné vyřešit otázku, zda představují okna součást Vámi vlastněného bytu, nebo zda se jedná o společnou část bytového domu. V tomto ohledu je klíčové vymezení bytu dle prohlášení vlastníka (či jiného interního dokumentu SVJ), popř. dle smlouvy, kterou uzavřel první vlastník Vašeho bytu (zpravidla jsou totiž v těchto dokumentech podrobně vymezeny hranice bytu). S ohledem na skutečnost, že tyto údaje z dotazu nevyplývají, budu dále vycházet pouze z platné právní úpravy.
V obecné rovině jsou společné části bytového domu vymezeny v § 1160/2 občanského zákoníku. Podrobněji jsou pak jednotlivé společné části bytového domu vyjmenovány v nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Co se týče oken, je podstatný § 5/1 písm. d) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle něhož představují společné části bytového domu mimo jiné i výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic).
Dle platné právní úpravy (která však může být ve stanovách SVJ modifikována) tedy okna představují společnou část bytového domu.
Dle § 1208 písm. f) bodu 7 občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společné části bytového domu, převyšují-li náklady částku stanovenou prováděcím právním předpisem; to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného.
Shora zmíněným prováděcím právním předpisem je nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, dle jehož § 13/2 platí, že do působnosti výboru SVJ patří rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společných částí nemovité věci, nepřevyšují- li náklady v jednotlivých případech částku 1.000,- Kč v průměru na každou jednotku; tento limit neplatí, pokud stanovy SVJ určí něco jiného.
Dle platné právní úpravy by tedy měl o výměně oken rozhodovat buď výbor SVJ nebo shromáždění SVJ. Nelze však samozřejmě vyloučit, aby stanovy SVJ určily pro tento případ rozhodování obou těchto orgánů (byť je to poněkud nepraktické).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Dodatečná legalizace stavby (chata, chalupa)
- Dodatečná legalizace postavené chaty, chalupy - postup
- Prodej pozemku s černou stavbou - dodatečná lokalizace stavby
Mám zájem o koupi nemovitosti je to pozemek s chatou. Problém tkví v tom, že pozemek je veden způsobem využití jako jiná plocha a druh pozemku je uveden jako ostatní plocha.
Na pozemku je umístěna chata 3+kk, která ale není zanesena v katastru nemovitostí. Je to stará stavba s kamennými základy bez popisného čísla. Jak by to bylo s případnou "legalizací" když není objekt zanesen v katastru? Děkuji za odpověď.
Jedná se o: https://www.mmreality.cz/nemovitosti/520471/#form82
S pozdravem a přáním pěkného dne,
Ivan
ODPOVĚĎ:
Pro zápis stavby do katastru nemovitostí potřebujete její „legalizaci“ z pohledu stavebního práva.
V této situaci můžete podat žádost o dodatečné povolení stavby dle ust. § 129 odst. 2 stavebního zákona. Současně se zahájením řízení v této věci je ovšem stavební úřad povinen zahájit řízení o odstranění stavby, v rámci kterého se bude dodatečné povolení řešit (v případě legalizace již existující stavby je možné žádat o povolení jen v rámci řízení o odstranění stavby).
Podle povahy stavby a velikosti zastavěné plochy bude nutné doložit všechny potřebné podklady (v rozsahu buď pro stavební povolení nebo pro ohlášení, u ohlášení nejsou kladeny tak velké požadavky jako v případě stavebního povolení).
Úskalím tohoto postupu je, že pokud z jakéhokoliv důvodu nezískáte stavební povolení, může Vám stavební úřad nařídit odstranění takové stavby.
Pokud ovšem stavební povolení získáte, můžete se následně obrátit na katastr nemovitostí a zapsat do něj stavbu.
__
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Styk otce s dítětem - je matka povinna dítě odvézt otci?
- Odvezení dítěte matkou (setkávání otce s dítětem) - je matka povinna dítě k otci vozit?
Jsem svobodná matka, synovi jsou 2 roky. Co se týče jeho otce, je zapsán v rodném listě RL, platí alimenty a navštěvuje ho vždy tak 1-3x do měsíce. Syn je zvyklý přes 2 roky pouze na mě a návštěvu otce bere spíše opravdu jako návštěvu, kde si spolu hrají atd. Syn ho zrovna moc zatím neposlouchá, spíš se před ním předvádí a hrají si. Do 1 roku ho nějak moc extra nenavštěvoval, pak trochu víc začal, a teď kolem 2 let si usmyslel, že by s ním chtěl být víc. Bývalý přítel teď přišel s tím, že by si ho začal brát i sám, že by si ho vzal na týden na noc. Snažím se mu to vymluvit, protože pokud jde o dítě, bude to pro něho velká změna. Je zvyklý téměř 24 hodin jen na mě, i v noci mě volá a teď by byl v cizím prostředí a beze mě. Oficiálně je malý v mé péči, proběhl soud a ten ho svěřil mě. Ale bývalý přítel mi začal vyhrožovat soudem, že si snad zařídí víkendy. Navíc já mám auto, on ho nemá a neustále mi přikazuje, že mojí povinností je, abych ho vezla k němu domů (cca 15 km). Prosím o radu, jak se v této chvíli zachovat. Existuje nějaká věková hranice, kdy by mohl bývalý přítel zažádat o nějakou střídavou péči? Jsem povinna otci dítě vozit k setkávání (styku)? Denisa
ODPOVĚĎ:
Nyní záleží do značné míry na Vašem bývalém příteli, jaké kroky v současné situaci podnikne. Pokud se bude chtít se synem vídat častěji, může si k okresnímu soudu v místě synova bydliště podat žádost o rozšíření styku se synem na víkendy nebo rovnou žádost o svěření syna do střídavé péče. Dle mého názoru by bylo vhodnější začít nejprve s postupným rozšiřováním styku se synem a teprve poté případně přistoupit ke střídavé péči. Žádná minimální věková hranice pro svěření dítěte do střídavé péče není stanovena, ale svěření takto malého dítěte do střídavé péče je málo pravděpodobné. Pravděpodobnější je, že bývalý přítel uspěje se žádostí o rozšíření styku se synem na celé víkendy.
Pokud jde o dopravu syna k otci, není pravdou, že jste syna povinna otci vozit. Dle zákona jste povinna dítě ke styku připravit, což ale neznamená, že jste povinná dítě odvézt k otci a poté zpět. Na druhou stranu by ale nebylo spravedlivé, aby veškeré náklady na cestování za synem nesl jeho otec. Otec tedy může požadovat například to, abyste se v dopravě syna střídali nebo abyste mu finančně přispívala na náklady spojené s cestováním za synem.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ má nedostatečný počet členů, jsou rozhodnutí výboru platná?
- Platnost rozhodnutí výboru SVJ s nedostatečným počtem zvolených členů výboru
- Nedostatečný počet zvolených členů výboru SVJ - je usnášeníschopný takový výbor?
- Usnášeníschopnost výboru SVJ s nedostatečným počtem zvolených členů
Ve stanovách SVJ je uvedeno, že výbor SVJ má mít 6 členů, ale výbor má zvolených jen 5 členů. Výbor SVJ v tomto složení rozhoduje o investicích, provádí schůze výboru SVJ a svolává Shromáždění SVJ resp. vykonává veškerou činnost s chodem SVJ, a zároveň nejedná v souladu se stanovami daného SVJ. I v obchodním rejstříku pro toto SVJ je vyjmenováno jen 5 členů a pod uvedenými jmény je uvedeno:
„Počet členů statutárního orgánu: 6“.
Dotazy k odpovědi:
1, je jednání a rozhodování Výboru SVJ v nižším počtu, než ukládají stanovy platné a zda se dá takovéto jednání výboru SVJ označit za protizákonné?
2, Výbor SVJ v nižším počtu, než ukládají stanovy, svolal Shromáždění SVJ a na tomto Shromáždění byly lidmi odsouhlaseny nové stanovy. Je možné pokládat stanovy za neplatné, a podat na jednání Výboru žalobu? … jelikož Výbor SVJ jednal v nižším počtu
3, jak je možné se bránit a jaké kroky je nutné podniknout, když Výbor SVJ ignoruje požadavky stanov SVJ na počet členů ve výboru SVJ
4, do kolika dnů musí Výbor SVJ požádat o změnu v Obchodním rejstříku?
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
K Vaši dotazům uvádím:
1. Jednání výboru, které se příčí ustanovení stanov, není platné, nicméně domáhat se neplatnosti je nutné soudně, napadením rozhodnutí (usnesení), která výbor takto přijímá.
2. Ano, dle mého názoru bylo shromáždění svoláno neplatně a v důsledku toho je usnesení o přijetí stanov také neplatné, nicméně opět je třeba napadnout takové usnesení o přijetí stanov soudně.
3. Pokud výbor ignoruje požadavky stanov na počet členů výboru a pravděpodobně tedy ani nevyužije možnosti tzv. kooptace (= členové volených orgánů, jejichž počet neklesl pod polovinu, mohou kooptovat, nebo-li povolat náhradní členy tohoto voleného orgánu do nejbližšího zasedání shromáždění. Kooptace je přípustná pouze v případě, že ji stanovy SVJ nezakazují nebo jinak neomezují. O tom, kdo bude kooptován, rozhoduje tedy přímo orgán, kterému daný člen/členové chybí.), pak je zde jediná možnost, a to podat žalobu o určení chybějících členů k soudu, kdy soud jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným ve stanovách, jinak soud jmenuje SVJ opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoliv se o tom při své činnosti dozví.
4. Pro podání návrhu na zápis změn do veřejného rejstříku není stanovena žádná lhůta, zákon uvádí, že návrh by měl být podán bez zbytečného odkladu po změně skutečností. Pokud by ovšem pozdním podáním návrhu vznikla škoda, může se ten, jemuž škoda vznikla, domáhat náhrady škody po osobě odpovědné za provedení zápisu změn.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Lodžie bytu SVJ - je součástí bytové jednotky v osobním vlatniství nebo patří do společných prostor SVJ?
- Lodžie bytu SVJ - je to společný prostor SVJ nebo součást osobního vlastnictví bytu?
Jsme SVJ (2000), které vzniklo 2012 podle zákona ZoVB. Do dnešního dne nebyly ještě všechny byty převedeny na vlastníky. Všichni máme ve smlouvách o převodu a příslušného spoluvlastnického podílu k pozemku do vlastnictví člena uvedeno, že lodžie je součástí vlastnictví bytu. NOZ ovšem stanovuje, že práva a povinnosti, které souvisejí s vlastnictvím bytu (nyní s bytovým spoluvlastnictvím), se nově řídí právě NOZ. Pro nás však by měla existovat výjimka, protože část bytů byla převedena ještě před účinností NOZ. To znamená, že by pro nás měl platit ZoVB do doby převodu posledního bytu. Potom pokud podle § 1169 NOZ změní vlastníci Prohlášení vlastníka budovy, dojde k transformaci ze starých jednotek na nové bytové jednotky. Zástupci našeho výboru SVJ tvrdí, že v Prohlášení vlastníka budovy není žádná zmínka o lodžiích, přestože je máme všichni uvedeny v kupních smlouvách. Zástupci SVJ tvrdí, že jsou součástí společných prostor a o jejich změně bude rozhodovat shromáždění. Ptám se na váš názor z tohoto důvodu, že se připravuje revitalizace a při zateplení lodžií dojde k jejich významnému zmenšení zhruba o 1/5. Můžeme jako vlastníci s tímto zmenšením nesouhlasit nebo o této součásti bytu bude rozhodovat SVJ?
Děkuji, Darina
ODPOVĚĎ:
Pokud máte v kupní smlouvě uvedeno, že lodžie kupujete rovněž do svého vlastnictví, pak jsou lodžie výlučným vlastnictvím jednotlivých vlastníků bytů, nikoliv součástí společných prostor. Pokud Prohlášení vlastníka budovy není s tímto faktickým stavem v souladu, je nutné prohlášení opravit dle §
1168 NOZ a v souladu s tímto ustanovením se lze nápravy domáhat i soudně.
Zástupci výboru mají evidentně zájem na tom, aby jednotliví vlastníci "nedělali problémy" a revitalizace proběhla pro výbor bez větších komplikací. Mám za to, že jakožto vlastníci můžete se zmenšením nesouhlasit a není to v kompetenci SVJ.
__
OBCHODNÍ-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Obchodní podmínky - musí být zákazníkovi automaticky zaslány nebo ne?
- Povinnost prodejce zaslat obchodní podmínky zákazníkovi
- Musí prodávající firma zaslat automaticky obchodní podmínky zákazníkovi, klientovi?
- Musí prodávající podnikatel zaslat automaticky obchodní podmínky zákazníkovi, klientovi?
- Musí prodejce poslat automaticky obchodní podmínky zákazníkovi, klientovi?
Chcel by som sa spýtať či sú firmy poskytujúce služby svojim klientom viazané zákonnou povinnosťou pri zasielaní obchodných podmienok. V prípade, že ano či zákon stanovuje aj nejaké pokuty, resp trestné sadzby.
Príklad:
Mám servisnú zmluvu na program, v rámci ktorej platím zálohové FA. Na FA sa firma odkazuje na všeobecné obchodné podmienky. Počas cca 2 rokov mi firma nezaslala ani raz tieto obchodné podmienky ani som s nimi nebol oboznámený pri podpise zmluvy.
Ďakujem. Miloš
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1751 platí, že část obsahu smlouvy je možné určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Aby byl odkaz platný, je tedy důležité, aby měl zákazník možnost si podmínky prostudovat před uzavřením smlouvy. Zda zákazník tuto možnost měl pak prokazuje druhá strana.
V některých případech ovšem není třeba, aby byly všeobecné obchodní podmínky ke smlouvě připojeny a to typicky v případě závazků mezi podnikateli, kdy odkáží na podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.
Ve Vašem případě tak závisí především na tom, jak probíhalo jednání o uzavření smlouvy, ale i to jak vypadá smlouva samotná a také v jakém postavení (zda jako spotřebitel, či jako podnikatel) jste vystupoval. Odkaz na faktuře není v tomto směru rozhodný. V případě nepřipojení všeobecných obchodních podmínek či neprokázání jejich připojení nejsou jejich ustanovení účinná.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Náklady na předsedu SVJ - předseda si nechává proplatit sociální a zdravotní pojištění
Naše Společenství vlastníků (SVJ) odsouhlasilo předsedovi SVJ roční odměnu 17 200 Kč hrubého. Členové výboru 0 Kč.
Náš správce však z účtu SVJ odvádí ještě „za organizaci“ také 1 548 Kč na zdravotní pojištění a 4 300 Kč na sociální zabezpečení předsedy.
Je to správný výpočet a odvod, když se tu jedná o (letos (2016) 70letého) příjemce starobního důchodu?
A co má předseda ze své hrubé odměny sám zaplatit? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Odměna by měla být zúčtována měsíčně. Její měsíční výše nepřesáhuje 2.499, což je hranice od níž podléhá příjem i sociálnímu pojištění. Odměna podléhá pouze zdravotnímu pojištění, skutečnost, že je starobním důchodcem nemá na odvod vliv. Dále příjem podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Pokud předseda nemá jiné příjmy, které by mu bránily podepsat "růžové " prohlášení, pak má nárok na měsíčně daňovou slevu a výsledná záloha na daň bude 0.
Dle § 6, odst. 1, písm. c) zákona o daních z příjmů představuje odměna člena orgánu právnické osoby příjem ze závislé činnosti a podléhá tudíž zdanění. Předseda SVJ je členem orgánu právnické osoby, kterou je SVJ. Jako poplatník s příjmy ze závislé činnosti je podle zákona o daních z příjmů považován za zaměstnance a SVJ je považováno za zaměstnavatele. I v případě, že předseda odměnu nepobírá pravidelně (nepobírá ji každý měsíc), musí být po dobu výkonu funkce, z níž odměna plyne, přihlášen u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec a SVJ musí být přihlášeno jako zaměstnavatel.
Dle § 5, písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění je pojištěnec plátcem pojistného, je-li zaměstnancem. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zvláštního právního předpisu, kterým je právě zákon o daních z příjmů (viz výše). Odměnu předsedy SVJ je tedy nutné krátit o odvod na zdravotní pojištění. Pojistné na zdravotní pojištění činí 13,5%, z toho jednu třetinu hradí předseda jakožto zaměstnanec a dvě třetiny SVJ jako zaměstnavatel. SVJ jako zaměstnavatel je povinno v každém měsíci předložit zdravotní pojišťovně Přehled o platbě pojistného a odvádět pojistné. Pokud v některém měsíci nebude předsedovi zúčtována žádná odměna, odevzdá SVJ pojišťovně údaje o nulovém vyměřovacím základu a nulovém odvodu pojistného.
Dle § 3, odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení jsou zaměstnanci poplatníky pojistného na sociální (důchodové) pojištění, pokud jsou účastníky nemocenského pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. Vzhledem k výši odměny předsedy není předseda účasten nemocenského pojištění a tudíž za něj nemá být odváděno ani pojištění důchodové.
_
RODINA-SJM
- Darování podílu nemovitosti v SJM manželovi, manželce - je možné darovat nebo se musí zúžit SJM?
Pokud máme s manželem rodinný dům ve SJM můžeme opravdu použít darovací smlouvu na převedení jeho podílu na můj podíl. Jeden notář mi říkal že pokud máme SJM včetně rodinného domu, darovací smlouvu použít nelze. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Taková darovací smlouva skutečně není možná. Mohli byste s manželem uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, přičemž rodinný dům by byl ode dne účinnosti smlouvy pouze ve Vašem vlastnictví. Taková smlouva musí být sepsána ve formě notářského zápisu, aby byla platná.
_
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Darování nemovitosti pro případ smrti - notářský poplatek
Prosím o stručnou odpověď přesně jen na to, na co se ptám a moc děkuji.
Pokud daruje rodič za svého života svému dospělému dítěti nemovitost, vyhne se obdarovaný potomek v dědickém řízení zaplacení odměny notářovi. Platí totéž při "Darování (nemovitosti) po případ smrti"? Tzn. že v dědickém řízení rovněž nebude platit odměnu notářovi, protože vlastně už nemovitost nedědí?
(Při nemovitosti nad 30 mil. se jedná o nezanedbatelnou částku 38.300 Kč).
Může být smlouva napsaná na počítači? Musí být ověřené podpisy? Bára
ODPOVĚĎ:
Darování pro případ smrti je závazek zůstavitele a přechází na dědice. Dědic tedy darované nemovitosti zdědí v dědickém řízení, kde z nemovitostí zaplatí odměnu notáři a poté musí závazku dostát a darovat nemovitosti obdarovanému.
Ve Vašem případě dle mého názoru by splýval dědic s obdarovaným, tedy by Vaše dítě tak jako tak muselo odměnu notáři zaplatit.
Při sepisování darování pro případ smrti je nutno pamatovat na § 2058 odst. 1 věta druhá: Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Zákon pro platnost darování pro případ smrti nevyžaduje formu notářského zápisu, stačí pouze písemná forma. Smlouva může být sepsána na počítači a na jednom vyhotovení by měly být ověřené podpisy pro katastr nemovitostí. Darování pro případ smrti je dále upraveno v § 2063 a násl. občanského zákoníku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zřeknutí se dědictví v dědickém řízení - postup, návod, informace
02/2015 mě umřela manželka a r. 2010 udělala závěť. K vyřizování dědictví jsem dostal od dětí ověřenou plnou moc k vyřízení. , Řekli mě, že mám veškeré dědictví po manželce si nechat napsat na sebe. U notáře mě řekli, že to nejde, že závěť má vyšší prioritu. Je sice pravda, že jsem nedonesl žádné potvrzení o zřeknutí dědictví v můj prospěch.
Prosím Vás, jak má být formulováno takové zřeknutí v můj prospěch, samozřejmě to podepíšou ověřeně.
Žádné dluhy nemají, ale nikdo předem neví, tak kdyby se objevile u některého z nich exekuce, jak tedy postupovat. Jsem tam registrován, poplatek jsem za informace zaplatil. Děkuji a s pozdravem Luboš.
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) účinný od 1.1.2014 klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než předchozí občanský zákoník. NOZ neumožňuje dohodu dědiců v případě, kdy zůstavitel sepsal závěť a notář ji musí respektovat a rozdělit majetek přesně podle přání zůstavitele. Zůstavitel by musel v závěti výslovně připustit dohodu dědiců (na rozdíl od starého občanského zákoníku, kde byla dohoda dědiců možná, i když byla sepsána závěť a nebylo v ní výslovně uvedeno, že se mohou dědicové dohodnout i jinak). Děti se tedy nemohou zříct dědictví ve Váš prospěch a notář musí závěť respektovat. Po skončení dědického řízení Vám mohou děti zděděný majetek darovat.
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou podporu v mateřství PPM
V současné době žijeme v jiné zemi EU než v ČR (Malta). Já i moje manželka regulerně pracujeme s pracovní smlouvou. Manželka otěhotněla a plánujeme návrat do ČR během druhé poloviny 2016. Tedy nějakou dobou potom co se dítě narodí.
Chtěl bych se zeptat zda bude mít manželka nárok na rodičovský příspěvek a následně na mateřskou?
Děkuji, Martin
ODPOVĚĎ:
Aby vznikl Vaší manželce nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), jejíž výplata předchází výplatě rodičovského příspěvku, musel byste být Vy nebo Vaše manželka v ČR alespoň nějakou dobu zaměstnán (nemocensky pojištěn). V opačném případě bude mít Vaše manželka při splnění podmínek nárok pouze na čtyřletou variantu rodičovského příspěvku, která jí bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte.
Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je také to, že zde oba budete mít bydliště (budete zde bydlet) a trvalý pobyt.
Doporučuji Vám si rovněž zjistit, zda by Vaší manželce nevznikl nárok na mateřské či rodičovské dávky přímo na Maltě. Pak by bylo možné požádat o výplatu těchto dávek do ČR.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Podmínky pro nahlédnutí do vyšetřovacího spisu Policie ČR
PČR v trestní řízení věc uložila. Na základě § 65 tr. řádu jsem požádal o nahlédnutí do spisu. Vyšetřovatel mi nahlédnutí do spisu zamítl vzhledem k tomu, že nebyly naplněny formální náležitosti pro nahlédnutí do spisu. Narozumím tomu, jaké formální náležitosti musím naplnit.
Děkuji za radu S pozdravem Daniel
ODPOVĚĎ:
Podle § 65 může nahlížet do spisu jen obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba. Nikdo jiný. Nerozumím uložení věci. Pokud však nebylo zahájeno trestní stíhání, nelze do spisu takto nahlížet.
_
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJITĚNÍ
- Placení sociálního pojištění u studenta s přivýdělkem - dohodou o provedení práce, DPP
Dobrý den měl bych dotaz ohledně sociálního pojištění. Toto léto mi bude 26 let avšak budu stále student.
Jde mi o to, zda v 26 budu muset platit sociální pojištění, pokud si při studiu vydělávám a to Dohodou o provedení práce, plus ještě prodejem autorských uměleckých děl (jsem výtvarník). Jak to je tedy se Sociálním pojištěním, je povinné ho v tomto případě platit?
A budu ho muset platit dále za stejných podmínek když mi skončí studium?
Dodatek: Na finančním úřadě jsem se dozvěděl, že musím být v mém případě osvč a tudíž si sociální pojištění budu muset platit. Je to tak musím být pokud si vydělávám
Dohodou o provedení práce a prodejem uměleckých děl osvč? Děkuji, Radovan
ODPOVĚĎ:
Z dohody o provedení práce je za Vás zdravotní, sociální a nemocenské pojištění odváděno až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Toto pojištění odvádí zaměstnavatel, takže si s ním nemusíte dělat žádné starosti.
Podle § 9, odst. 3, písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se výkonem samostatné výdělečné činnosti rozumí rovněž výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Těmito příjmy jsou autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu či televize, jestliže úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč.
Z výše uvedeného vyplývá povinnost být OSVČ. Jestliže studujete, do dosažení 26 let věku jste tzv. nezaopatřeným dítětem, díky čemuž můžete být OSVČ s vedlejší činností. Při vedlejší činnosti pak platí, že pokud byl Váš daňový základ za rok 2014 nižší než 62.261 Kč (pro příjmy za rok 2015 platí částka 63.685 Kč), nemáte za rok 2014 povinnou účast na důchodovém pojištění. To znamená, že až do podání Přehledu za rok 2015 nemusíte platit zálohy na sociální pojištění.
Po dosažení 26 let věku ale přestanete být nezaopatřeným dítětem a pokud si například nenajdete zaměstnání, budete již považován za OSVČ s hlavní činností, což znamená, že budete muset hradit alespoň minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 1.943 Kč měsíčně.
_
FINANCE-DANĚ
- Daně při dědění podílu nemovitosti
- Dědění podílu nemovitosti - daně, daňová povinnost
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Poplatek za vyřízení dědictví po otci, matce, rodiči, rodičích
Maminka, já a bratr jsme byli ideální spoluvlastníci nemovitého majetku (zemědělská půda, zemědělská usedlost) nabytého v restituci dle zák. o půdě. Maminka zemřela 19.2.2015. Jako dědicové podílu maminky budeme já a bratr. Notářské řízení dosud nezačalo. Dotaz: vztahuje se na nás osvobození od jakýchkoliv daní? Bude nutno zadávat znalecké posudky? A budou osvobozeny od zpoplatnění? Budeme osvobozeni od notářských poplatků? Děkuji, Ing. Josef Vítek.
ODPOVĚĎ:
Dědická daň je od 1. 1. 2014 zrušena. Zdědíte-li nějaké nemovitosti, budete muset hradit daň z nemovitostí.
Notáři zpravidla vyžadují ocenění nemovitostí, nemusí to být ale znalecké posudky – stačí vyjádření realitní kanceláře nebo odhadce nemovitostí. Ve výjimečných případech notář umožňuje nemovitosti ocenit prohlášením účastníků. Toto ocenění si dědicové zajišťují sami a poplatek za vyhotovení ocenění se neproplácí.
Dědické řízení je osvobozeno od soudního poplatku. Od poplatku notáře však osvobození neexistuje. Notář podniká na své riziko, musí hradit své náklady apod. Je tedy jen na něm, zda za nějakou službu poskytne nějakou slevu. Notářské poplatky se vypočítávají dle notářského tarifu následujícím způsobem:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/rychle-odkazy/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#odmena-notare-za-dedicke-rizeni
_
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
TRESTNÍ-TRESTY (TRESTNÍ SAZBY)
- Odsouzený neuhradil škodu - je možné požádat soud o změnu podmíněného trestu na nepodmíněný?
04/2012 byl můj dlužník odsouzen obvodním soudem za podvod a byl mu udělen trest ve výši 1 roku odn. svobody a povinnost uhradit mi dluh 220 tis. Kč.
Odvolací soud 08/2012 uznal trestný čin, ale změnil mu trest na 1 rok s podmínkkou na 3 roky. Zároveň mu byla uložena povinnost podle §82 odst. 2 tr. zák. , aby obžalovaný během zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou způsobil.
Do dnešního dne obžalovaný neuhradil nic, komunikuje se mnou sporadicky prostřednictvím emailu, kde opakovaně slibuje úhradu, ale žádné termíny neplní, na trvalé adrese se nezdržuje a poštu si nevybírá.
Mohu požádat soud, aby mu v takovém případě změnil podmíněný trest? Co v tomto případě, když se na obžalovaného vztahovala amnestie z 01/2013? Vím, že amnestie ho povinnosti uhradit škodu nezbavila.
Zkoušela jsem kontaktovat exekutora a vymáhací agentury, ale vždy to znamená další výdaje a záruku vrácení peněz nemám. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Je důležité, zda byla odsouzenému uložena povinnost náhrady škody 200tis přímo ve výroku rozsudku, nebo zda byla pouze uložena povinnost dle § 82 odst. 2 TZ. Pokud byl odvolacím soudem ponechán výrok k náhradě škody 200 tis, můžete skutečně kontaktovat exekutora, náklady na exekuci potom ponese odsouzený. Pokud existuje pouze výrok směřující k povinnosti dle § 82 odst. 2 TZ, nelze tuto povinnost vymáhat, nelze ji vymáhat exekučně. Jesliže se placení vyhýbá, ačkoli jeho poměry placení umožňují, jednalo by se o porušení podmínek zkušební doby a trest by skutečně mmohl být přeměněn. Doporučuji proto i situaci informovat soud, který by měl informaci využít u hodnocení zkušební doby.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Podmínka v závěti prodat dům a peníze rozdělit mezi dědice a jejich potomky - je podmínka platná?
- Podmínka závěti prodej nemovitosti a rozdělení peněz mezi dědice a vnoučata - platnost podmínky v závěti
- Platnost podmínky v závěti - prodej nemovitosti a rozdělení peněz mezi dědice a vnoučata
Mohu nesouhlasit se závětí svého otce? Musí být závěť bezpodmínečně splněna? Stanovil, že máme s bratrem jeho dům prodat a rozdělit peníze mezi sebe a naše děti-jeho vnoučata. Co mohu učinit, pokud v době řešení závěti nebudu chtít dům prodat, ale nechat ho svému synovi a vyplatit ostatní? Mohu takto "nedodržet" závěť? Případně mohu si ponechat z prodáváneho domu zahradu, která těsně sousedí s mým domem? Dále prosím o info-pokud vnoučata nebudou v době řešení závěti dospělá, budou muset dostat opatrovníka kvůli odkázané částce z dědictví?
Děkuji, Hana
ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) neumožňuje odchýlit se od závěti, pokud to zůstavitel v závěti výslovně nedovolil. V NOZ se totiž klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než tomu bylo ve starém občanském zákoníku. Pokud v závěti není specifikováno, kdo nesmí dům koupit, pak byste jej nejspíš mohl koupit Vy pro svého syna a vyplatit ostatní.
Pokud budou nezletilé děti účastníky dědického řízení, musí být v tomto řízení zastoupeny svým zákonným zástupcem, který zároveň není účastníkem dědického řízení sám. Nemohl byste je tedy zastupovat Vy, ale jejich matka by je zastupovat mohla. Opatrovníka by musely mít v případě, že by oba jejich zákonní zástupci byli účastníky dědického řízení. Pokud jde o nakládání s penězi nezletilých, rozhodují o tom zákonní zástupci. Ti však vykonávají pouze běžnou správu peněz svých nezletilých dětí. Jednání s jejich penězi, které je nad rámec běžné správy, musí za nezletilé schválit opatrovnický soud.
_
OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemník neplatí nájemné - je možné ho po 2 nezaplacených nájmech vystěhovat?
- Vystěhování nájemníka pro 2 nezaplacené nájmy, nájemné - je to důvod k ukončení, vypovězení nájmu, nájemní smlouvy?
- Nezaplacení 2 nájmů nájemníkem, nájemcem - je to důvod k vystěhování a vypovězení nájemní smlouvy?
V polovině 03/2015 jsme uzavřeli smlouvu o podnájmu (já nájemce, paní T. podnájemce). Paní T. hned od začátku neplatí nájemné.
Dle smlouvy: „Pokud by však podnájemce byl v prodlení s placením nájemného po dobu delší než 2 měsíce, je nájemce oprávněn ukončit nájemní vztah bez dodržení výpovědní lhůty. “
Chápu to tedy správně, že když paní T. má platit vždy do 20. dne v měsíci, tak tedy od 21.3. začala být v prodlení a 21.5. (nebo 22.5.?? ) jí mohu poslat výpověď? Nebo je to tak, že nezaplatila za březen, nezaplatila ani za duben, to jsou dva měsíce, takže 21.4. jí mohu poslat výpověď? Dále předpokládám, že „být v prodlení s placením nájmu“ se vztahuje nejen na případy, kdy podnájemník nezaplatí vůbec nic, ale také na ty případy, kdy by paní T. zaplatila např. místo 10 000 Kč jen 3 000 Kč, tedy by nikdy za ty 2 měsíce neuhradila celou dlužnou částku? A za jakých podmínek
podnájemce dostane v bytě trvalé bydliště (TB)? Já jsem tam TB neměla a družstvo dalo souhlas k tomu, že byt mohu paní T. pronajmout, ovšem nikoli k tomu, že si tam paní T. může zřídit TB? Děkuji, Regina
ODPOVĚĎ:
Formulace PO dobu delší naž 2 měsíce obvykle znamená, že se dlužník ocitá v prodlení, které již déle než 2 měsíce trvá. Nejde zde tedy o výši dluhu, ale délku prodlení. Tzn. musí být v prodlení s nájemem za březen déle než 2 měsíce, s nájemem za duben déle než 2 měsíce atd.
Pokud by bylo smluveno, že musí být v prodlení s placením nájemného ZA dobu ALESPOŇ 2 měsíců, znamenalo by to, že musí dlužit částku, která přesahuje 2 měsíční nájmy. Lhostejno jak dlouho jí dluží (to je Vámi uvedený druhý příklad).
Pokud má podnájemkyně platit vždy k 20. dni v měsíci, dostává se 21. den v měsící do prodlení. Pokud prodlení nastane 21.3., pak jí můžete dát výpověď 22.5., neboť teprve tehdy to budou 2 měsíce a jeden den (doba delší než 2 měsíce).
Není důležité o jakou částku se bude jednat. Nicméně podnájemkyně musí být v prodlení po dobu delší než 2 měsíce s platbou za konkrétní měsíc. Pokud by podnájemkyně platila pravidelně nájemné po době splatnosti, ale nikdy by se nedostala do prodlení delšího než 2 měsíce, nelze ji dát výpověď. Alespoň ne podle zmíněného ujednání.
Pokud chce podnájemkyně mít adresu trvalého pobytu v bytě, který je ve vlastnictví družstva, a jehož jste vy nájemkyní, musí obecnímu úřadu předložit následující:
1) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu, který je k dispozici na obecním úřadě v obci, kde se byt nachází
2) předložit občanský průkaz
3) prokázat vlastnictví bytu, oprávnění k jeho užívání, nebo souhlas oprávněné osoby.
V tomto případě bude stačit podnájemní smlouva uzavřená mezi Vámi a podnájemkyní a nájemní smlouva mezi družstvem a Vámi (aby bylo zřejmé, že užívací právo podnájemkyně je odvozeno od Vašeho. Jinak řečeno, aby bylo zřejmé, že jste oprávněna dát byt do podnájmu).
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odložení dědictví v závěti (budoucí dědic vede nezřízený život) - platnost takové podmínky
- Je možné aby dědic zdědil majetek až v určitém věku?
- Podmínka v závěti - odložení vydání dědictví dědici
- Nezřízený život a podmínka odložení vydání dědictví dědici až v určitém věku
- Zadlužení dědice a podmínka odložení vydání dědictví dědici až v určitém věku
Přejeme si v závěti uvést doložku času tak, aby náš syn mohl užívat movité jmění /v řádu milionů/ až po určitém datu /při dovršení 60 let věku/ z důvodů zahálčivého způsobu života. Jediné zkrácení této podmínky by byly zdrav. důvody-upoutání na inval. vozík, nebo oslepnutí, pak by tyto fin. prostředky mohl čerpat ihned. Ze strany notáře však není ochota tuto doložku použít. Prosíme sdělit, v čem je problém a jak na to. Děkuji Ivo a Michaela Otcovských
Děkuji, Ivo
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by mělo být v závěti uvedeno, že k dědění veškerých svých movitých věcí ustanovujete svého syna s tím, že s nimi smí nakládat až v den dosažení svých 60 let věku nebo v den oslepnutí či utrpění zranění, které jej upoutá na invalidní vozík, (a které jím nebylo způsobeno úmyslně). V závěti by měl být určen vykonavatel závěti – osoba, která bude kontrolovat dodržování Vaší závěti a která notáři nahlásí případné porušení závěti (tj. syn nakládá s majetkem dříve, než mu bylo určeno). V případě, že by syn porušil tyto Vaše podmínky, měli byste v závěti stanovit, kdo majetek místo něj zdědí. Vykonavateli závěti můžete určit i odměnu za výkon této funkce.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Bezdětný manžel - kdo bude dědit v případě jeho smrti, úmrtí?
V našem manželstvi mam 2 děti, manžel je bezdětný. Byt máme společný. Chtěla bych vědet, kdo bude dědit po našem úmrtí. Jestli v připadě po mém i muzově úmrtí připadne nemovitost mým dětem, nebo jeho půlka bytu přibuzným z jeho strany. A zároveň při mém dřívějším úmrtí jestli nebude muset vyplácet mé děti manžel z mé půlky bytu. Lze toto sepsat u notáře? Totez se jedná s naspořenými úsporami.
Dèkuji za odpověď. Jana
ODPOVĚĎ:
Zemře-li Váš manžel před Vámi, budete po něm ze zákona dědit veškerý majetek Vy jako manželka. Zemřete-li dříve Vy, dědí ze zákona Váš manžel a Vaše děti, každý 1/3 dědictví. Ovšem nejdříve se vypořádá společné jmění manželů tak, že Váš manžel bude mít 1/2 bytu a úspor po vypořádání SJM a druhá polovina jde do dědictví a z této 1/2 každému náleží 1/3. Musel by tedy vyplácet každému synovi 1/6. Dědicové však mohou uzavřít jakoukoli dědickou dohodu, tj. Vaše děti se mohou svého podílu vzdát ve prospěch Vašeho manžela.
Zemřete-li oba dva zároveň, budou Vaši polovinu společného jmění manželů dědit Vaše děti a manželovu polovinu jeho dědicové ze zákona, tj. jeho rodiče, pokud již nežijí, tak jeho sourozenci, atd.
U notáře můžete sepsat závěť. Poplatek za sepsání závěti u notáře činí cca 2250 Kč.
_
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Narodění dítěte Slovence žijící v ČR - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění
- Porod Slovenky žijící v ČR - - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění
Som Slovenka s prechodným pobytom v ČR, rodiť budem v ČR, pracujem a je za mna platene social. a zdrav. poistenie 2005-2015, nepretržite (od 01/2004). Ako postupovať po narodení dieťata? Dostane trvalý pobyt na adrese prechodného pobytu? Ako ho je nutné vybaviť? Je nutné sa hlasiť na cizinecké polícii? A čo poistenie narodeného dieťaťa u zdravotnej poisťovne? Automaticky podľa matky? Partner býva som mnou v spoločnej domácnosti 2008-2015 - v Prahe (jedna sa o moj byt v OV), trvalý pobyt má v južných Čechách.
Děkuji, Kateřina
ODPOVĚĎ:
Je-li Váš partner občanem České republiky, bude mít dítě po narození automaticky české občanství (§ 4 zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů). Po narození dítěte tedy vydá matriční úřad rodný list, zaeviduje údaje o narození do agendového informačního systému evidence obyvatel a dítěti podle § 10, odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, přidělí trvalý pobyt na území České republiky. Pro přidělování trvalého pobytu platí, že místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li však matka občanem České republiky – což je Váš případ – je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu jeho otce. Vaše dítě by tedy mělo trvalý pobyt – stejně jako jeho otec – v jižních Čechách.
Pokud by nebylo možné trvalý pobyt určit tímto způsobem – například proto, že ani otec dítěte není občanem České republiky – bude místem trvalého pobytu dítěte sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo.
Co se týče zdravotního pojištění, dle § 10, odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je dítě dnem narození pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny jako matka dítěte. Je však zapotřebí, abyste tuto skutečnost oznámila Vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní od narození dítěte. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny budete potřebovat Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte.
_
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výroba software na míru, po vyhotovení chce klient odstoupit od smlouvy a vrátit peníze
- Klient software firmy požaduje vrácení peněz za již vytvořený program - má na to právo?
Jsme vývojářská společnost (software na míru) a 3.7.2015 jsme podepsali s klientem Smlouvu o dílo - vývoj mobilní aplikace. Termín dodání byl 120 dnů po odsouhlasení designu, který jsme pro klienta také zajišťovali.
Ve smlouvě je specifikace funkčnosti díla, ale tuto klient od začátku upravuje (i po podpisu smlouvy). Dle našeho mínění nám dodnes (28.05.2016) klient neodsouhlasil design. I přes to (neboť komunikace a vztah mezi námi byl na přátelské úrovni) jsme aplikaci vyvíjeli a 12/2015 jsme aplikaci klientovi nahráli. Od této doby klient přicházel s novými funkcemi až do chvíle, kdy vznesl požadavek, že by aplikace měla fungovat offline. To je zásadní změna a vyžaduje kompletní přeprogramování. Toto jsme klientovi sdělili a nabídli mu nákladovou cenu, od té doby se odmlčel.
Přibližně po dvou měsících nám přišla výzva od klientovo advokáta, že odstupuje od smlouvy a požaduje navrácení zaplacených záloh na aplikaci. Žádné takové ustanovení ve smlouvě domluvené nemáme. Nyní jde celá záležitost na základě přání klienta k soudu.
Jak bychom se měli dále zachovat a kdo je v právu?
Děkuji moc Kamil
ODPOVĚĎ:
Kdo je ve Vámi popsaném případě v právu nelze skutečně ze znění dotazu dovodit (pro učinění konkrétnějšího závěru by bylo nutné seznámit se podrobně s textem smlouvy o dílo a související korespondencí a jinou komunikací smluvních stran).
Co se týče průběžného vznášení dalších požadavků (pozměňujících původní objednávku), je podstatné, jakým způsobem mohla být uzavřená smlouva o dílo měněna. V zásadě totiž platí, že i písemně uzavřená smlouva může být měněna ústními dodatky či dokonce konkludentně (tzn. mlčky), není-li tento způsob smlouvou výslovně vyloučen (jak vyplývá z § 564 občanského zákoníku). Je proto možné, že v průběhu komunikace objednatele a zhotovitele (následující po uzavření smlouvy o dílo) došlo ke změnám předmětu díla (v tomto ohledu závisí vše na projevech vůle smluvních stran, tedy na tom, co zhotovitel a objednatel zamýšleli a na čem se dohodli).
Není-li jednostranné ukončení platnosti smlouvy odstoupením ve smlouvě o dílo nijak výslovně zakotveno, byl objednatel oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit dle § 2002/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení občanského zákoníku platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Ze znění dotazu nicméně nevyplývá, v čem objednatel spatřuje podstatné porušení smlouvy o dílo (nelze proto vyloučit variantu, že odstoupení od smlouvy je neoprávněné a tudíž bez právních účinků).
Byla-li objednatelem podána k soudu žaloba, doporučuji Vám v každém případě kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí bude možné se proti podané žalobě bránit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY
- Rozvod s alkoholikem a družstevní byt - jak docílit aby byt získala manželka?
- Rozdělení družstevního bytu při rozvodu s manželem alkoholikem - komu DB byt připadne?
- Kdo dostane družstevní byt při rozvodu manželství (rozvod s manželem alkoholikem)
V družstevním bytě bydlí manželé a dospělý syn, byt není v osobním vlastnictví. Muž je roky neléčený alkoholik, zatím je zaměstnaný, s rapidně se zhoršující hygienou a zdravotním stavem. Není nebezpečný. Je otázka času než přijde o práci a další nesežene. Žena a syn zaměstnaní, bez problémů. Jak prosím postupovat v případě rozvodu, aby se musel z bytu vystěhovat muž a mohla v něm zůstat žena se synem.
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá zásadní skutečnost, a to, kdo je členem bytového družstva (tzn. zda je jím pouze jeden z manželů či oba manželé a členský podíl tudíž tvoří součást jejich společného jmění).
Pro správné zodpovězení této otázky je nutné vědět, kdy bylo členství v bytovém družstvu založeno (tzn. zda se tak stalo před nebo až po uzavření manželství). Bez důležitosti nezůstává ani skutečnost, zda bylo členství v bytovém družstvu založeno před 31. 12. 2013 (v takovém případě by totiž bylo nutné aplikovat § 703 a § 704 „starého“ Občanského zákoníku), nebo až po tomto datu.
Pro ověření této skutečnosti Vám doporučuji kontaktovat bytové družstvo, které by mělo mít tuto informaci ve své evidenci.
Fakt, zda jsou oba manželé společnými členy bytového družstva a zároveň společnými nájemci družstevního bytu, nebo zda je členem bytového družstva pouze jeden z manželů je klíčový pro vypořádání bydlení bývalých manželů po rozvodu.
V rámci „klasického“ rozvodového řízení (tzv. sporného rozvodu) není společné jmění manželů vůbec řešeno (to se vypořádává po rozvodu, a to dohodou bývalých manželů, rozhodnutím soudu či zákonnou fikcí, která nastoupí v případě pasivity bývalých manželů, jak vyplývá z § 736 a násl. občanského zákoníku).
Pokud se manžel připojí k žalobě druhého manžela, může se jednat o tzv. nesporný rozvod. V takovém případě je (mimo jiné) zapotřebí, aby manželé soudu předložili písemnou dohodu o tom, jak vypořádali své společné jmění a jak mají zajištěno bydlení po rozvodu (§ 757 občanského zákoníku).
Jelikož z dotazu nevyplývá, jaká varianta členství v bytovém družstvu platí ve Vámi popsaném případě, nebudu se touto otázkou podrobněji zabývat (obnášelo by to totiž vyjmenování všech myslitelných možností). V této souvislosti proto pouze doplňuji, že bydlení manželů po rozvodu je občanským zákoníkem řešeno v jeho § 768 - § 770. Co se týče vztahu manželů k členskému podílu v bytovém družstvu, lze dále odkázat na § 739 a § 746 zákona o obchodních korporacích.
Po případném doplnění Vašeho dotazu bude možné podat konkrétnější informaci o možném porozvodovém vývoji bydlení manželů v družstevním bytě.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-REKLAMACE
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, HYGIENA
- Reklamace koupené nemovitosti - DDT v půdě (skrytá vada nemovitosti)
- Odstoupení od koupi nemovitosti - DDT v půdě (skrytá vada nemovitosti)
29.10.2015 jsme s manželem koupili nemovitost- zemědělskou stavbu (bývalý mlýn) s pozemky. Bývalý majitel nám řekl, že v mlýně bylo skladováno krmení pro ryby. 4/2016 jsme po upozornění sousedů, že to krmivo pro ryby nebylo, nechali udělat rozbory půdy a zjistilo se obrovské množství DDT. Můžeme bývalého majitele žalovat pro zamlčení takové informace? A co když to opravdu nevěděl? Mohli bychom žádat stát o pomoc s likvidací a odstranění kontaminovaného objektu a okolní půdy? Miriam
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Možný postup vůči prodávajícímu:
V obecné rovině platí (dle § 1916/1 písm. a), b) a c) občanského zákoníku), že dlužník (zde prodávající) plní vadně, pokud:
- poskytne předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
- neupozorní na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
- ujistí věřitele (Vás) v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.
Práva kupujícího z vad předmětu koupě se liší dle toho, zda vada předmětu koupě představuje podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy. Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatným takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě nemovité věci nepřichází příliš do úvahy),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy (tzn. vrátit prodávajícímu předmět koupě oproti vrácení kupní ceny).
Je-li vadné plnění naopak pouze nepodstatným porušením smlouvy, má kupující dle § 2107/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady (dodáním nové věci či opravou věci),
b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.
V současné chvíli se můžete na prodávajícího obrátit s písemnou reklamací předmětu koupě, v níž popíšete (a popř. doložíte) zjištěné vady a uplatníte některé z práv, která jsou uvedena výše (dle toho, zda zjištěné vady považujete za podstatné či nepodstatné porušení smlouvy). Nebude-li dohoda s prodávajícím možná, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou (prodávajícího lze samozřejmě žalovat i na náhradu škody, která Vám v této souvislosti vznikla či ještě vznikne) na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
S pomocí advokáta můžete samozřejmě připravit již písemnou reklamaci (je pravdou, že reklamace na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, doplněná o plnou moc, kterou advokátovi udělíte, zapůsobí na prodávajícího jistě mocnějším dojmem).
Z časového hlediska Vám doporučuji neotálet, a to z těchto důvodů:
- dle § 2112 občanského zákoníku platí, že neoznámí-li kupující vadu předmětu koupě prodávajícímu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná; jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci; prodávající však nemá právo na námitku promlčení, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (dvouletá lhůta se vztahuje na vytčení vad zakoupeného pozemku) ;
- dle § 2129/2 občanského zákoníku platí, že neoznámí-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od jejího nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena; prodávající však nemá právo na námitku promlčení, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (pětiletá lhůta se vztahuje na vytčení vad stavby).
2/ Veřejnoprávní důsledky kontaminace pozemku:
V tomto ohledu se na Váš případ vztahuje hned několik právních předpisů, z nichž stojí za zmínku především:
a/ Zákon o životním prostředí:
Tento zákon je značně obecným právním předpisem. Na Váš případ lze vztáhnout jeho § 19. Dle tohoto ustanovení je každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké.
b/ Zákon o předcházení ekologické újmě:
Tento právní předpis je pro veřejnoprávní řešení Vašeho případu klíčový. Tento zákon se dle svého § 1/2 vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny:
- provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo
- jinou provozní činností (neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu).
V zásadě platí, že povinnost k náhradě nákladů spojených s likvidací následků ekologické újmy nese původce této újmy (tzn. že k náhradě těchto nákladů nebudete povinni Vy, nýbrž ten, kdo pozemek skutečně znečistil), jak vyplývá z § 12 a násl. zákona o předcházení ekologické újmě.
Dojde-li v mezidobí od vzniku ekologické újmy ke změně vlastníka zasaženého pozemku (což je i Váš případ), ukládá zákon o předcházení ekologické újmě některé povinnosti i stávajícímu vlastníkovi pozemku (přestože není původcem ekologické újmy).
Dle § 9 zákona o předcházení ekologické újmě platí, že:
- pověření zaměstnanci příslušného orgánu provádějící preventivní opatření nebo nápravná opatření jsou oprávněni při výkonu této činnosti po předchozím oznámení vlastníkovi nemovitosti a v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti dotčené ekologickou újmou; společně s nimi mohou na cizí nemovitosti vstupovat nebo vjíždět i jejich pomocní pracovníci nebo jiné osoby zajišťující z jejich rozhodnutí provádění preventivních opatření nebo nápravných opatření;
- v případě nezbytnosti provedení bezprostředního a neodkladného preventivního opatření nebo nápravného opatření mohou osoby uvedené v předchozí odrážce na cizí nemovitost vstupovat nebo vjíždět i bez vědomí jejího vlastníka; o tom musí vlastníka nemovitosti příslušný orgán bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly;
- preventivní opatření a nápravná opatření prováděná na cizích nemovitostech musí být prováděna tak, aby co nejméně omezovala vlastníka dotčené nemovitosti;
- vlastníci nemovitostí, na kterých se mají provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a kteří nejsou těmi, jimž bylo preventivní opatření nebo nápravné opatření uloženo, jsou povinni strpět jejich provedení po nezbytně nutnou dobu, v nezbytném rozsahu a za náhradu; dále jsou povinni osobám, které je provádějí, umožnit vstup a vjezd na své nemovitosti a strpět omezení jejich obvyklého užívání.
Pokud jste tak dosud neučinili, doporučuji Vám oznámit zjištění ekologické újmy bezodkladně České inspekci životního prostředí:
http://www.cizp.cz/Hlaseni-havarii
která na tomto úseku vykonává státní správu.
c/ Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu
Tento zákon ve svém § 3c zakotvuje postupy při znečištění zemědělské půdy a opatření k nápravě, a to následovně:
- orgány ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu (tedy opět nikoli vlastníkovi pozemku, nýbrž tomu, kdo znečištění půdy skutečně způsobil) opatření k nápravě k odstranění závad vzniklých porušením povinností dle tohoto zákona; náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu; povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu přecházejí na jeho právního nástupce;
- jako opatření k nápravě lze v závislosti na zjištěném znečištění zemědělské půdy uložit speciální osevní postupy, agrotechnická a meliorační opatření sledující zlepšení půdních vlastností, snížení přístupnosti nebo odčerpání rizikových prvků a rizikových látek, popřípadě změnu druhu pozemku;
- opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě;
- vlastníci zemědělské půdy, k níž se opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původci závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě; za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na své pozemky a strpět v nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání svých pozemků.
V této souvislosti Vám doporučuji oznámit kontaminaci pozemku místně příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností).
d/ Vodní zákon:
Pokud mohla mít kontaminace Vašeho pozemku vliv i na povrchové či podzemní vody, je namístě postupovat rovněž dle vodního zákona.
Dle § 41/2 a 3 vodního zákona platí, že:
- kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí;
- hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí;
- řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu, který o havárii neprodleně informuje správce povodí.
Opatření k nápravě jsou i dle vodního zákona (a to jeho § 42) ukládána původci havárie. V tomto ohledu je vhodné upozornit na tato ustanovení (§ 42/6 a 9 vodního zákona), která se vztahují na vlastníka dotčeného pozemku (přestože není původcem havárie) :
- vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem; za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb;
- náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo; právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.
3/ Finanční pomoc ze strany státu:
Náklady uložených opatření k nápravě by měl, jak shora uvedeno, nést původce znečištění. Pokud by Vám i přesto v souvislosti se znečištěním pozemku, které jste nezavinili, vznikly určité náklady, můžete se obrátit na Státní fond životního prostředí České republiky:
https://www.sfzp.cz/sekce/92/statni-fond-zivotniho-prostredi-cr/
s žádostí o příspěvek na zmírnění finančních dopadů likvidace ekologické újmy, kterou jste nezpůsobili. Je však nutné upozornit na skutečnost, že poskytnutí příspěvku z tohoto státního fondu není nárokové, tzn. že ne/přidělení příspěvku závisí pouze na uvážení tohoto fondu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 17/1992 Sb. , o životním prostředí
zákon č. 167/2008 Sb. , o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Vystěhování potomka s exekucí - postup, návod
- Vystěhování syna, dcery s exekucí a dluhy
Mé rodiče neustále okrádá sestra, užívá drogy, má podmínku za spoluúčast za vykradení sousedů. Rodiče se museli už bránit i exekuci, vedenou proti ní, ale z bytu se nechce odstěhovat.
Všude jsem se dočetl, že trvalý pobyt nijak neopravňuje uživatele užívat danou nemovitost. A že je to pouze evidenční údaj státu, který nemá vliv na užívací práva nemovitosti. Přesto policie tvrdí, že nemůže nic dělat a sestru z bytu nemůže násilím vystěhovat.
Jak to tedy je prosím? Cítíme se zcela bezmocní.
Šlo by podat trestí oznámení na neoprávněné užívání cizí věci bez souhlasu majitele nemovitosti?
Děkuji Daniel
ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, trvalý pobyt má spíše charakter evidenční, nicméně neopravňuje k užívání nemovitosti. Policie ČR ovšem není oprávněna osobu vystěhovat z domu.
Je zde možnost domáhat se vyklizení tohoto bytu ze strany Vaší sestry soudní cestou, a to žalobou na vyklizení (vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně náročnou problematiku, doporučuji Vám, pokud byste se rozhodli jít touto cestou, kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz).
Co se týká řešení formou trestního oznámení, zde teoreticky přichází v úvahu trestný čin porušování domovní svobody dle ust. § 178 trestního zákoníku. Záleží ovšem, jak by se k této otázce postavila policie, potažmo soud.
V obou případech ovšem musíte počítat s tím, že vyřešení se nedostaví okamžitě, jelikož oba procesy jsou svázány formálními náležitostmi a postupy, které musejí být vždy dodrženy.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Parif role - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to cesta parif role - definice, vysvětlení, příklad
- Co je to skladiště parif role - definice, vysvětlení, příklad
Prosím o vysvětlení pojmu "parif role" pro označení pozemkové parcely "cesta parif role" nebo "Skladiště parif role" vedené takto v bývalé pozemkové knize z roku 1950. Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
„Parif. “ je zkratkou slova „parifikát“, popř. též „parifikační půda“ (odvozeného od slova parifikace, tzn. vyrovnání, zrovnoprávnění).
Co se týče právního významu slova parifikát, dovolím si na tomto místě krátkou citaci z diplomové práce Jana Janeše, s názvem: Oceňování zemědělské půdy:
„23. 12. 1817 vydal František I. císařský patent, v němž byla stanovena pravidla nového katastru pro daň pozemkovou. Hlavním cílem byla snaha vytvořit podklad pro rozdělování pozemkové daně a dále získat přesné vojenské mapy celé říše.
Katastr měl tvořit stálý a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, s udáním jejich velikosti, polohy a čistého výnosu, jehož dosahoval držitel pozemku při v místě obvyklém obhospodařování půdy v roce průměrné úrody, po odečtení všech nutných a v obci obvyklých výloh s obděláváním pozemků a sklízením úrody. Stanovení čistého výnosu pozemku se dosahovalo oceněním a vtříděním každé jednotlivé parcely.
Katastr rozlišoval dani podrobené a osvobozené pozemky. Pozemky dani podrobené tvořily plodná půda a parifikáty, tj. pozemky využívané k jiným než zemědělským a lesnickým účelům, jež měly být zdaněny podle porovnání se sousedními pozemky- parifikací. “
Tato diplomová práce je dostupná zde:
is. muni.cz/th/76827/pravf_m/Diplomova_prace-final. doc
K tomuto tématu lze odkázat např. i zde:
http://www.zememeric.cz/3+4-98/knkapky2.html
Rovněž na tomto místě si dovolím stručnou citaci ze shora odkazované webové stránky:
„Podrobené a osvobozené pozemky
Katastr rozlišoval pozemky dani podrobené a pozemky od daně osvobozené. Mezi pozemky podrobené dani patřila půda plodná a tzv. parifikáty, což byly pozemky využívané k jiným účelům než zemědělským a lesnickým, které měly být zdaněny podle porovnání se sousedními pozemky – parifikací.
Plodná půda byla členěna podle následujících kultur: zahrady, vinice, role, louky, pastviny, lesy. K parifikátům patřily např. zastavěné plochy domů a budov včetně dvorů, stavební místa, plochy lomů, soukromé cesty, kanály, dráhy atd. K pozemkům osvobozeným od daně patřila neplodná půda, ale také rybníky bez užitku, koryta řek a potoků, veřejné kanály, náměstí, návsi, veřejné cesty, státní dráhy, kostely, kaple, hřbitovy, budovy sloužící státu, veřejné vzdělávací ústavy atd. “
Konkrétní zákonné zakotvení termínu „parifikát“ je možné zhlédnout např. v Ottově naučném slovníku:
https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Parifik%C3%A1t
__
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zpoplatnění ostatní komunikace majitelem cesty - může to udělat?
- Nájemné za užívání cesty k pozemku v katastru vedené jako OSTATNÍ KOMUNIKACE
- Zpoplatnění užívání cesty k pozemku v katastru vedené jako OSTATNÍ KOMUNIKACE
Rodiče jsou vlastníky pozemku v zahrádkářské koloni (2015) i. Přístupovou cestu k jejich zahradě a dalším zahradám koupil náš soused 2011. Jedná se o jedinou přístupovou cestu k pozemkům, v katastru nemovitostí vedena jako ostatní komunikace. Žádná omezení vlastnického práva v katastru nemovitostí nejsou. Soused nám ostatním co cestu užíváme, ztěžuje její užívání tím, že při vjezdu do ní umístil 2015 kovový sloupek 1-1,5 metru od kraje cesty, takže omezil prostor pro auto. Auto se do vymezeného prostoru vejde, ale jelikož se do této cesty odbočuje v pravém úhlu, není snadné na ni odbočit a vejít se vedle sloupku, širší auta mají velký problém. Dále vyhrožuje, že průchod zpoplatní. Je možné užívání přístupové cesty zpoplatnit? Je někde definována minimální šíře ostatní komunikace? Může vlastník ostatní komunikace umístit v prostoru sloupek znepříjemňující užívání komunikace? Pokud soused zamýšlí svou zahradu rozšířit o část ostatní komunikace (tím že posune plot o 1-2 metry a ostatní komunikace bude užší), je k tomu potřeba souhlasu sousedů nebo to může učinit bez našeho souhlasu? Jana
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Zpoplatnění užívání pozemní komunikace:
Dle znění dotazu předpokládám, že předmětná pozemní komunikace je účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Vlastníkem účelové komunikace může být fyzická či právnická osoba (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
Každá pozemní komunikace (účelové komunikace nevyjímaje) podléhá tzv. obecnému užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích platí, že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Zpoplatnění užívání účelové komunikace (přestože je vlastněna fyzickou osobou) tudíž není možné; Váš soused je naopak povinen strpět bezplatné obecné užívání jím vlastněné účelové komunikace.
2/ Minimální šíře pozemní komunikace:
Účelové komunikace představují jakousi zbytkovou kategorii pozemních komunikací (vedle dálnic, silnic a místních komunikací), do které spadají jak asfaltové pozemní komunikace, tak např. obyčejné polní cesty. Z tohoto důvodu nejsou minimální rozměry účelových komunikací zakotveny.
3/ Umístění sloupku:
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích může příslušný silniční správní úřad na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Jakékoli svévolné omezení obecného užívání účelové komunikace je tudíž nepřípustné. V tomto ohledu Vám, resp. Vašim rodičům, doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností) a o počínání souseda ho informovat (přičemž Vaši rodiče se zde mohou zároveň domáhat zjednání nápravy).
Pokud by se soused bránil argumentem o výkonu svého vlastnického práva, bylo by možné odpovědět poukazem na § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva (tedy i vlastnického práva) nepožívá právní ochrany.
4/ Posun plotu:
Pokud by se soused rozhodl rozšířit svou zahradu posunem plotu, je vhodné vědět, že k výstavbě oplocení je v zásadě zapotřebí přivolení stavebního úřadu. Konkrétně je dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona nutné získat územní souhlas (s umístěním stavby).
Pro vydání územního souhlasu je dle § 96/3 písm. d) stavebního zákona zapotřebí, aby žadatel předložil písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků. Pokud by se sousedovi nepodařilo získat souhlasy ostatních sousedů s posunem jeho plotu (což předpokládám), byl by nucen zahájit v této věci územní řízení o vydání územního rozhodnutí (v jehož rámci by mohli ostatní sousedé vznášet námitky, popř. se proti vydanému územnímu rozhodnutí i odvolat).
Posune-li soused svůj plot bez příslušného přivolení stavebního úřadu, lze Vašim rodičům doporučit iniciovat u místně příslušného stavebního úřadu zahájení řízení o nařízení odstranění stavby (dle § 129 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplacení přesčasových hodin pracovníkovi příspěvkové organizaci města
- Město dluží proplacení přesčasových hodin zaměstnanci příspěvkové organizace - vymáhání dluhu
- Dluh za přesčasovou práci zaměstnance příspěvkové organizace - vymáhání dluhu zaměstnancem
Pracovala jsem jako ředitelka (+ statutární zástupce) P. O. města (ta byla v dezolátním stavu, podezření na úniky financí, chybějící základními dokumenty atd.), což jsem měla napravit. Vlivem neúnosné situace (velký pracovní zápal, který vyústil v mou měsíční hospitalizaci pro celkové vyčerpání + postoj města k mé práci) jsem rezignovala na svou funkci, od 3/15 jsem se stala řadovým zaměstnancem, od 1.4. jsem byla do na rizikovém těhotenství. Během své roční práce, která nebyla finančně doceněna (nebyly dodrženy ústní sliby ohledně platu + odměn) jsem jako ředitelka nasbírala 370 hodin přesčasů. Ty jsem vykázala na svém docházkovém listu z 3/15 (už jako kulturní referentka). Je nějaká možnost jejich proplacení nebo vybrání formou náhradního volna? Příp. je nějak časově omezeno do kdy? (Vybírám si letos (2016) ještě přes 50 dnů dovolené.) Je nějaká možnost získat alespoň nějakou finanční kompenzaci jako poděkování z
a svoji práci? Jsem z toho smutná, protože jsem udělala maximum, co jsem mohla, aby se situace v organizaci zprůhlednila a zlepšila. Velmi děkuji, Miroslava
ODPOVĚĎ:
Otázka platu nebo náhradního volna za práci přesčas upravuje § 127 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Primárně náleží zaměstnanci plat a příplatek za práci přesčas, až sekundárně mu náleží pracovní volno místo platu za práci přesčas. Pro poskytnutí pracovního volna je nutná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Také platí, že pokud zaměstnavatel neposkytl zaměstnanci pracovní volno do 3 měsíců po výkonu práce přesčas, pak zaměstnanci náleží plat a příplatek.
Pokud se ve vašem případě jednalo o dohodnutou nebo nařízenou práci přesčas, máte nárok na její proplacení. Pokud se tak nestalo, můžete i nyní po zaměstnavateli požadovat proplacení vykázané práce přesčas. Pokud zaměstnavatel vaši žádosti nevyhoví, musela byste se obrátit na soud s žalobou na zaplacení požadované částky.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace bytu od developera - špatná neprůzvučnost stěn
- Hluk od sousedů z důvodu špatné neprůzvučnosti stěn - reklamace bytu developera
- Špatné protihlukové vlastnosti stěny a reklamace bytu od developera pro hluk slyšitelný od sousedů
Koupila jsem od developera novostavbu řadového rodinného domu. Od souseda slyším veškerý hluk, hudbu, mluvené slovo, zavírání dveří. Toto jsem reklamovala, developer provedl měření neprůzvučnosti stěn. Výsledek je 28dB-30dB. Toto nesplňuje noční normu. Dle vyjádření developera je vše v pořádku a dále toto nehodlá řešit. Mám nějakou možnost ho donutit k nápravě? Děkuji, Lýdie.
ODPOVĚĎ:
Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětný rodinný dům jste zakoupila již za účinnosti občanského zákoníku (tzn. po 1. 1. 2014).
Snížená zvukotěsnost stěn řadového rodinného domu je bezesporu vadou, kterou je možné reklamovat. V tomto ohledu je důležité, zda tuto vadu rodinného domu považujete za podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy.
Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde developer) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Představuje-li pro Vás snížená zvukotěsnost stěn takovou vadu, při jejíž znalosti byste kupní smlouvu vůbec neuzavřela (a developer o tom věděl či musel vědět), jedná se o podstatné porušení kupní smlouvy. V takovém případě máte dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě rodinného domu nepřichází příliš v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy (tzn. vrátit developerovi rodinný dům oproti vrácení kupní ceny).
Je-li snížená zvukotěsnost stěn naopak pouze nepodstatným porušením kupní smlouvy, máte dle § 2107/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady (zejména tedy opravou), anebo
b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.
Z dotazu nevyplývá, zda jste reklamaci uplatnila písemně (tzn. zda je možné z písemné reklamace a návazné korespondence prokázat, že došlo k uplatnění reklamace a jejímu vyřízení developerem). V této souvislosti se proto můžete na developera opakovaně obrátit s písemnou reklamací (v níž popíšete zjištěné vady a uplatníte některé z práv, která Vám občanský zákoník přiznává).
Nebude-li developer ochoten se Vaší reklamací dále zabývat, popř. zamítne-li znovu Vaší reklamaci, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V rámci žaloby se můžete po developerovi (jako žalovaném) domáhat např. toho, aby Vám poskytl přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo aby zjištěné vady opravil. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVA-OBCE
- Změna pozemku na "zeleň městská a krajinná" městskou vyhláškou - co to znamená pro majitele pozemku?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Lidé chodí po soukromém pozemku "zeleň městská a krajinná" co může dělat majitel pozemku?
Zjistila jsem, že můj pozemek byl zařazen jako zeleň městská a krajinná obecně závaznou vyhláškou č. 22/2011 Sb. hl. m. Prahy (kterou se měnila č. 5/2011), taktéž figuroval tento pozemek i v 17/2013, ale již v 2/2016 jsem ho tam nenašla. Jakým právním úkonem došlo k těmto změnám (nezaregistrovala jsem ji ani na vývěsce místního úřadu)? Jak tyto změny souvisí s osobním vlastnictvím z pohledu právníka? Zažádám znovu o oplocení úřední cestou, mají teď §, podle kterého by mi to mohli záměr zamítnout? Užíváním vznikla vyšlapaná cestička skrz můj pozemek, musím ji dle práva zachovat? Děkuji, Danuše.
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy:
Všechny Vámi zmiňované právní předpisy mají právní formu obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a týkají se místního poplatku za užívání veřejného prostranství.
Co se týče vydávání obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy, je nutné vycházet z § 45 zákona o hlavním městě Praze, dle něhož platí, že:
- podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy je její vyhlášení;
- vyhlášení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy;
- obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti;
- redakci Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy vykonává Magistrát hlavního města Prahy;
- obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy;
- Sbírka právních předpisů hlavního města Prahy musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na ministerstvu vnitra.
2/ Vliv na vlastnické právo k pozemku:
V tomto ohledu je nutné si především uvědomit, že veřejným prostranstvím se pozemek stane ze zákona, pokud naplňuje znaky veřejného prostranství dle § 34 zákona o obcích (resp. dle § 14b zákona o hlavním městě Praze, co se týče pražských pozemků, toto ustanovení je však s § 34 zákona o obcích zcela shodné). Aby se tedy určitý pozemek stal veřejným prostranstvím, není zapotřebí, aby o tom rozhodl nějaký úřad, nýbrž k tomu dojde automaticky (ze zákona).
Byl-li Váš pozemek uveden v obecně závazné vyhlášce hlavního města Prahy, která se týkala místních poplatků za užívání veřejného prostranství, znamená to pouze tolik, že v době účinnosti této obecně závazné vyhlášky považovalo hlavní město Praha tento pozemek za veřejné prostranství (nikoli, že tento pozemek veřejným prostranstvím skutečně byl). Pokud v současné chvíli není Váš pozemek v předmětné obecně závazné vyhlášce zmíněn, znamená to pouze, že hlavní město Praha nehodlá podrobit užívání tohoto pozemku veřejností místnímu poplatku (což však ještě neznamená, že by tento pozemek nebyl veřejným prostranstvím).
Je-li Vámi vlastněný pozemek veřejným prostranstvím, znamená to pro výkon Vašeho vlastnického práva určité omezení (zejména v podobě povinnosti strpět veřejné užívání tohoto pozemku, tzn. užívat vlastní pozemek pouze tak, aby to nebránilo jeho veřejnému užívání).
3/ Oplocení pozemku:
K výstavbě oplocení je v zásadě zapotřebí přivolení stavebního úřadu. Konkrétně je dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona nutné získat územní souhlas (s umístěním stavby).
Před vydáním územního souhlasu je stavební úřad povinen zkoumat, zda stavební záměr žadatele není v rozporu se zájmy, které jsou uvedeny v § 90 stavebního zákona. Dospěje-li stavební úřad k závěru, že zde rozpor je (např. v případě, kdy by bylo realizací stavebního záměru zasaženo do obecného užívání veřejného prostranství), územní souhlas nevydá.
Rozhodnete-li se vybudovat oplocení bez přivolení stavebního úřadu, stane se oplocení nepovolenou stavbou, jejíž odstranění bude stavební úřad oprávněn nařídit (§ 129 stavebního zákona). Zároveň byste se mohla dopustit přestupku dle stavebního zákona a rovněž přestupku dle § 47/1 písm. h) zákona o přestupcích (dle tohoto ustanovení se přestupku dopustí mimo jiné ten, kdo neoprávněně zabere veřejné prostranství, přičemž za spáchání tohoto přestupku hrozí pokuta do 50.000,- Kč).
4/ Pěšina:
Je-li Vámi vlastněný pozemek veřejným prostranstvím, doporučuji Vám pěšinu zachovat. Zároveň Vám doporučuji zahájit s hlavním městem Prahou jednání o poskytnutí náhrady za veřejné užívání Vašeho pozemku (jak jsem Vám před časem doporučoval v odpovědi na první dotaz, vedený pod číslem 9245).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Oprávněnost výpovědi o stavebním spoření dle § 2675 odst. 1 Občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.)
- Výpověď stavebního spoření stavební spořitelnou - oprávněnost výpovědi
Dotaz se týká výpovědi stavebního spoření, kterou jsme obdrželi od stavebním spoření 18.4.2016.
Důvod:
§ 2675 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, vypovídáme Vaši Smlouvu uzavřenou dne 22.12.1999.
V ustanovení § 2675 Občanského zákoníku je upravena výpověď jiného než platebního účtu, kterým je i účet stavebního spoření. Dle ustanovení § 3077 odst. 1 Občanského zákoníku se výše uvedená ustanovení uplatní i na smlouvy uzavřené přede dnem jeho účinnosti.
V souladu s tímto zákonem činí výpovědní doba jeden měsíc, začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi, tj. skončí 31.5.2016.
Všeobecné obchodní podmínky pro tuto smlouvu – zde uvedeno (§10, odst. 2), že stavební spořitelna může smlouvu vypovědět jen v případě, že účastník neplní smluvní podmínky. To není můj případ (naspořeno 60 procent cílové částky).
Ve smlouvě uvedeno, že se opírá o zákon o stavebním spoření a o VOP, jiný zákon citován není. Pro výpověď platí primárně VOP, nikoli Občanský zákoník-je to tak? Chceme poslat st. spoř. nesouhlas s výpovědí–jak dopis formulovat a jaká je lhůta pro reagování? Pavel
ODPOVĚĎ:
Se stavební spořitelnou lze souhlasit v tvrzení, že účet stavebního spoření může být považován za „jiný než platební účet“, jak o něm v § 2670 a násl. hovoří občanský zákoník. Je rovněž pravdou, že jiný než platební účet může být ze strany toho, kdo tento účet vede (např. tedy ze strany stavební spořitelny) vypovězen postupem dle § 2675 občanského zákoníku (což platí i pro účty zřízené před nabytím účinnosti současného občanského zákoníku, tedy před 1. 1. 2014).
Shora uvedené však neznamená, že je postup stavební spořitelny ve Vašem případě správný.
Máte pravdu v úvaze, že při výkladu práv a povinností ze stavebního spoření má před ustanoveními zákona přednost znění smlouvy a všeobecných obchodních podmínek (jsou-li samozřejmě v souladu s příslušnými právními předpisy). V této souvislosti připomínám, že dle § 7/3 písm. a) zákona o stavebním spoření platí, že všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny musí upravovat podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování.
Pokud je tedy ve Vašem případě ve všeobecných obchodních podmínkách uvedeno, že stavební spořitelna je oprávněna ukončit platnost smlouvy o stavebním spoření „jen“ v případech tam uvedených, není skutečně možné, aby stavební spořitelna rozšiřovala v současné době výpovědní důvody o § 2675 občanského zákoníku (či o jakýkoli jiný důvod).
Mírně nad rámec shora uvedeného doplňuji, že nemožnost vypovězení smlouvy o stavebním spoření by mohla být rovněž dána skutečností, zda je tato smlouva uzavřena na dobu neurčitou (pak by mohla být vypovězena), nebo na dobu určitou (v takovém případě je namístě, s ohledem na § 2674 občanského zákoníku, uvažovat o nevypověditelnosti smlouvy).
Nesouhlas s obdrženou výpovědí můžete koncipovat jako dopis (v tomto ohledu nejsou stanoveny žádné zvláštní formální náležitosti, je samozřejmě nutné, aby bylo z tohoto dopisu zřejmé, kdo je jeho pisatelem, adresátem a čeho se tento dopis týká, datace a podpis dopisu jsou samozřejmostí).
Lhůta pro reakci na obdrženou výpověď není rovněž stanovena. V tomto ohledu Vám však doporučuji, abyste stavební spořitelně dopis odeslali (prokazatelným způsobem, tedy doporučeně s dodejkou, přičemž jeden stejnopis si ponechte) před uplynutím výpovědní doby (jak je ve výpovědi stanovena).
V této věci můžete kontaktovat rovněž Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
která v této oblasti vykonává dozorovou činnost.
Nebude-li stavební spořitelna ochotna přistoupit na Vaší argumentaci a podanou výpověď stáhnout, nezbude Vám, než se bránit soudní cestou. Pro učinění dalších právních kroků můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 96/1993 Sb. , o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Zrušení styku s dítětem - otec agresivní alkoholik
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku s dítětem, potomkem
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku se synem, dcerou, potomkem
chtěla by jsem zrušit styk mezi synem a bývalím přítele. Soudně máme daný že ho má mít jednou za 2 týdny. Bývalí přítel je násilník a alkoholik, ale to nemůžu dokázat že pije. Když jsme spolu žili tak mě a syna mále několikrát zabil, kyž přišel domu opilej tak nechával v kuchyni zapnutý plyn, nebo když hlídal kluka tak ho nechával úplně samotnýho ve vaně a on byl opilej v kuchyni, klukovy byl rok. Když jsme spolu žili tak byl opilej každý den nebo obden. Kluka mi pořád vrací nemocnýho a samou modřinu. Sociální pracovnice my nechce pomoct. V sobotu 16.5.2015 mě zbil, nebylo to poprvé co mě zbil, když jsme spolu žili tak me bil často, a v neděli 17.5.2015 vytáhl na mého přítele nůž a málem ho pobodal. Bojím se že může příště zbít mého syna nebo na něho dokonce vytáhnout nůž. Když mi vrací syna tak je opilej nebo je zněho cítit alkohol. Pořád mi vyhrožuje že kluka odveze do zahraničí a já ho už nikdy
neuvidim. Nemám v ruce nic čím by jsem mohla dokázat že pije a je pro mého syna nebezpečný, a aby byl zrušen styk mezi synem a bývalím. Porad tě mi co mám dělat. Děkuji, Alena
ODPOVĚĎ:
Protože zákaz styku s dítětem je citelným zásahem do rodičovských práv, soudy k němu přistupují jen v těch případech, kdy je zákaz styku v zájmu dítěte – to znamená například v případech, kdy je ohrožen mravní vývoj, zdraví či dokonce život dítěte. Pro úplný zákaz styku otce s dítětem musí být dány opravdu závažné důvody jako alkoholismus otce, agresivita otce vůči dítěti apod. Pokud se chcete o zákaz styku pokusit, můžete podat takový návrh k okresnímu soud v místě bydliště dítěte. Za podání návrhu se neplatí žádný poplatek, vzory takového návrhu můžete najít k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci sociální pracovnice OSPOD. V návrhu doporučuji uvést všechny podstatné skutečnosti, které jsou podle Vás důvodem pro zákaz styku otce s dítětem. Uvedené skutečnosti je ale zapotřebí prokázat.
Proto doporučuji o důsledcích synových kontaktů s otcem pravidelně informovat sociální pracovnici OSPOD – nejlépe osobně – a trvat na tom, aby Vámi sdělené informace byly zaprotokolovány a založeny do spisu. Můžete sociální pracovnici také požádat, aby provedla u synova otce sociální šetření v době, kdy je se synem v kontaktu. Jestliže nejste s prací sociální pracovnice spokojená, můžete požádat její nadřízenou o přidělení jiné sociální pracovnice. Dále doporučuji veškeré fyzické útoky synova otce vůči Vám oznamovat na policii – i policejní protokoly poté mohou být důkazním materiálem. Dále doporučuji se synovým otcem jednat pokud možno v přítomnosti třetí osoby, aby mohl někdo dosvědčit jeho násilné či vulgární jednání vůči Vám nebo synovi. Bez těchto důkazů zákazu styku velmi pravděpodobně nedosáhnete.
_
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Rodič si nechává přídavky na dítě i když dítě bydlí jinde - nárok potomka na vydání přídavků od rodiče
- Nárok potomka na vydání přídavků na dítě od rodiče zpětně - potomek nebydlí s rodičem a rodič přídavky pobírá
Bydlím s přítelem, je mi 22 a studuji vysokou školu, za týden mám státnice a potom přijímačky na navazující magisterské studium, bakalářské studium jsem řádně splnila bez opakování ročníků. Rodiče mají soudně určeno posílat mi každý 1500, což bylo vypočteno z otcova důchodu a matčina platu. Posílali mi oba rodiče po domluvě každý 2000 Potom se máma vdala. Matka na mě pobírá přídavky na děti a úlevy na daních, nyní má potíže s tím, že pokračuji navazujícím magisterským studiem (respektive chci pokračovat), nazývá mě dokonce věčným studentem. Nyní mi oznámila, že mi bude dávat už jen 1500, jestli vůbec. Někde jsem se však dočetla, že pokud potomek s rodičem nebydlí, měl by přídavky dostávat on a ne rodič, je to skutečně tak? V takovém případě bych po ní mohla chtít vyplatit zbytek zpětně, myslím, že je to asi zhruba kolem těch 500, co mi dávala navíc, potřebovala bych informace, abych
věděla, jak se bránit, ona mi přímo řekla, ať si ji dám pro zvýšení poplatku k soudu, na to nemam žaludek, spíš bych ráda měla připravený argument
Děkuji, Erika
ODPOVĚĎ:
Co se týče přídavku na dítě ve výši 700 Kč měsíčně, vzhledem k tomu, že jste již zletilá, máte právo na to, aby přídavek byl vyplácen přímo Vám, a to od měsíce následujícího po měsíci, kdy jste dosáhla zletilosti. To je ostatně stanoveno v § 19 zákona o státní sociální podpoře, který výplatu přídavku na dítě upravuje. Máte právo tedy po matce požadovat, aby přídavek poukazovala přímo Vám. Pokud tak matka odmítne učinit, doporučuji obrátit se na úřad práce, který jí přídavek vyplácí.
Pokud jde o výživné, je matka povinna Vám platit částku stanovenou soudem, tedy 1.500 Kč. Jestliže Vám platí více, je to její dobrá vůle, nikoliv povinnost. Jestliže se tedy nyní rozhodla platit opět jen 1.500 Kč, je to její právo. Pokud s touto výší výživného nesouhlasíte a nepodaří se Vám s matkou na výši výživného dohodnout, nezbude Vám nic jiného, než požádat o zvýšení výživného soud. Matka ale nemůže začít sama bez dohody s Vámi platit nižší výživné než soudem stanovenou částku. Jestliže by tak učinila, mohla byste po ní dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jejího platu nebo prodejem jejího (ne) movitého majetku. Je-li matčina situace špatná, může zkusit požádat soud o snížení výživného. Pokračování v magisterském studiu ale nelze považovat za „věčné studium“ a je tedy vysoce nepravděpodobné, že by dosáhla úplného zrušení vyživovací povinnosti vůči Vám.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Historické vozidlo nebylo přespáno na nového majitele a neprošlo dědickým řízením - jak se může nový majitel domáhat vlastnictví?
1985 se prodala motorka Java 250 a a než se přepsala majitel náhle zemřel. Dodnes (15.06.2016) nebyla přepsána a nynější majitel jí chce přepsat na sebe. Nějak se zapomněla dát do dědictví a já jako syn jí zatím nezdědil. Co se dá udělat aby se to dalo do pořádku. Děkuji za radu, Láďa
ODPOVĚĎ:
Musíte dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví po Vašem otci. Na okresním soudě, který je v obvodu místa posledního bydliště Vašeho otce, Vám poskytnou příslušný formulář, který vyplníte a odevzdáte ho na podatelně tohoto soudu. Soud zahájí řízení o nově objeveném majetku zůstavitele a pověří notáře, který motorku projedná. Na základě konečného pravomocného usnesení poté budete moct nakládat s touto motorkou.
_
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Pomluvy bývalého manžela - je možné udělat nahrávku a nahrát co říká na diktafon, mobil, tablet, skrytou kameru?
- Nahrávka pomluvy jako důkaz trestního nebo soudního řízení
- Nahrávka trestného činu jako důkaz trestního nebo soudního řízení
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Finanční odškodnění a omluva za pomluvy od bývalého manžela
Bývalý manžel o mě, našich dětech a celé mé rodině šíří pomluvy a vyslovené lži. Nedávno mě sama kontaktovala jeho nová přítelkyně, které napovídal spoustu naprostých výmyslů, např. že jsem mu ukradla jakési historické motocykly, Které ovšem NIKY NEVLASTNIL, a mnoho jiného. Tyto lži šíří i o mé rodině, sestře, a to nejen před svou současnou partnerkou, které už se některé věci nezdály, a proto mě oslovila. Vím, že se mohu bránit, ale jak mu to mohu dokázat v případě, že by jeho partnerka nechtěla proti němu svědčit? Mohu si na schůzce, kterou plánujeme a kde jej chceme konfrontovat s těmito pomluvami učinit záznam, např na tablet či mobilní telefon? A jelikož jsou to lži opravdu urážející, jako že udržuji intimní poměr s jeho vlastním otcem, jelikož nemůže přenést přes srdce, že jeho otec nás, tedy mě a děti - obě dospělé, často navštěvuje, jelikož miluje své vnučky. Mohu
např. u soudu žádat jako omluvu např. i finanční částku? ale o ní mi nejde. Děkuji Marie
ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v případě, že Vám lživými řečmi vznikne nemajetková újma např. na cti či společenském zařazení, jistě lze u civilního soudu požadovat jak omluvu, tak i finanční kompenzaci. Z Vašeho uvedeného popisu by se mohlo jednat i o trestný čin pomluvy. Zde by bylo prvnotním účelem potrestání bývalého manžela, kompenzace až na druhém místě. Případné lživé pomluvy si můžete bez problému nahrát.
_
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Advokát prohrál spor - jaká je odměna advokáta (palmare)?
- Advokát prohrál spor a požaduje 11% z prohrané částky - má na to právo?
1) Jak se řeší honorář pro advokáta, který nevyhrál můj případ a navíc není mezi námi sepsaná smlouva o jeho honoráři (pouze jsem podepsal Plnou moc na zastupování mé osoby ve sporu s bývalým rakouským zaměstnavatelem)?
Protože i přesto, že zadaný úkol nesplnil a nevymohl ani korunu (euro), mi momentálně zaslal fakturu na astronomickou částku se splatností do 7 dnů. O honoráři jsme mluvili pouze telefonicky (! ) a to pouze v kladném smyslu výsledku sporu takto: 93% pro mne, 7% pro něho. Protože spor nevyhrál, tedy výsledek = 0, získal jsem 0% a tudíž logicky 0% pro advokáta. On mi však bez ostychu a vysvětlení poslal fakturu na 11% z nevyhrané částky - je to normální a standardní postup dle českých zákonů či Etického kodexu?
2) Hodlám tuto fakturu nezaplatit a stěžovat si - komu?
3) Faktura je dle mého názoru neoprávněná, co mi hrozí po lhůtě splatnosti v případě nezaplacení - exekuce? Děkuji, Adam
ODPOVĚĎ:
Odměnu advokátů řeší vyhláška č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif. Ten upravuje odměnu advokáta tak, že buď je s advokátem sjednána odměna smluvní (lze ji sjednat např. procenty, podle stráveného času, apod, …), pokud není sjednána smluvní odměna, pak je třeba se řídit textem vyhlášky o mimosmluvní odměně, kdy advokát má nárok na odměnu dle počtu vykonaných úkonů právní služby a částka za jeden úkon právní služby se odvíjí od hodnoty sporu. Pokud tedy nemáte žádnou písemnou smlouvu o tom, jak jste se ve věci odměny s advokátem dohodli, pak má advokát právo po Vás chtít odměnu bez ohledu na výsledek sporu, přičemž odměna nemůže být stanovena procenty z předmětu sporu, nýbrž počtem úkonů právní služby. Stěžovat si můžete České advokátní komoře - www.cak.cz, v případě nezaplacení faktury hrozí řešení soudní cestou - tedy po vyhlášení rozsudku či vydání platebního rozkazu - exekučně.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Účinnost zákona o loteriích na českého občana pobývajícího v zahraničí
- Občan pobývající přechodně v zahraničí a zákon o loteriích - vztahuje se na něj nebo ne?
- Sázky v zahraničí a zákon o loteriích - vztahuje se na občana s přechodným pobytem v zahraničí?
Vztahuje se na mě český zákon o loteriích i v ostatních státech EU?
Například řekněme, že bych se krátkodobě odstěhoval na Slovensko (krátkodobý pobyt do 3 měsíců). Ze Slovenska bych sázel online na sázkové kanceláře, které v ČR nemají licenci, ale na Slovensku licenci mají. Vyhrané peníze bych si nechal posílat na slovenský bankovní účet. Bylo by legální sázet tímto způsobem?
Děkuji, Leoš
ODPOVĚĎ:
Na tomto postupu není nic nelegálního, tato činnost by podléhala slovenským zákonům, v rámci Evropské unie není sázení nijak unifikováno pro všechny občany EU.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu ze stavebního pozemku na nezastavitelný pozemek - jak to zvrátit?
Partner dostal stavební pozemek od maminky s tím, že v původním územním plánu byl veden jako stavební celý pozemek (3990 m). Nyní kdy jsme začali řešit stavbu rodinného domku, jsme zjistili, že někdy v mezidobí přepisu se změnil územní plán a to tím stylem že dvě třetiny tohoto pozemku byly vráceny do nezastavitelné oblasti obce. Vzhledem k tomu, že jsme mysleli, že tyto záležitosti, když už je takto pozemek schválen, se nás netýkají, o územní plán jsme se nezajímali a tudíž vše zjistili až po uplynutí všech dob na námitky. Ve zbývající třetině se nachází mrazová kotlina, která by velmi zvýšila následné náklady na vytopení domku navíc, s ohledem na zákonné odstupy domů od plotu bychom zde byli schopni postavit pouze malý rekreační domek, navíc s výhledem do sousedových oken. Chtěla jsem se zeptat, zda ještě máme možnost se proti tomuto bránit a jak, nebo zda se nás týká možnost získání finanční náhrady za snížení ceny nemovitosti? Podotýkám, že v místě navráceného území je naprosto úchvatný výhled, který developeři oceňují velmi draze. Děkuji Petra
ODPOVĚĎ:
Za této situace již příliš možností obrany není, jelikož stavební zákon, který upravuje vydávání územního plánu, předpokládá obranu již v průběhu projednávání návrhu územního plánu. Obranou jsou míněny právě Vámi uváděné námitky.
Ve Vašem případě přichází v úvahu podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy (územní plán se vydává ve formě opatření obecné povahy), přičemž tento návrh je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen. Návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
Konkrétní náležitosti návrhu a postup v takovém řízení jsou upraveny v ust. § 101a a násl. soudního řádu správního. Vzhledem k tomu, že se jedná o značně komplikovanou problematiku, Vám doporučuji (pokud byste se rozhodli vydat touto soudní cestou), kontaktovat advokáta (adresa: www.advokatikomora.cz). Finanční kompenzaci vzhledem k tomu, že jste neuplatnili žádné námitky v průběhu schvalování územního plánu, žádat nelze.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rodič neplatící výživné si chce adoptovat cizí dítě - jak informovat úřady a adopci překazit?
- Rodič neplatící výživné si chce osvojit cizí dítě - jak informovat úřady a osvojení překazit?
- Rodič neplatící alimenty si chce adoptovat cizí dítě - jak informovat úřady a adopci překazit?
- Rodič neplatící alimenty si chce osvojit cizí dítě - jak informovat úřady a osvojení překazit?
- Dlužník výživného chce adoptovat, osvojit cizí dítě - jak to překazit?
- Dlužník aliementů chce adoptovat, Osvojit cizí dítě - jak to překazit?
Mám s bývalým manželem jedno dítě. O dítě se nestará alimenty neplatí a chce si adoptovat cizí dítě. Chci se zeptat jestli lze do toho nějak zasáhnout a nesouhlasit s osvojením. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám bývalý manžel nehradí výživné na dítě, můžete podat návrh na exekuci výživného z jeho platu (je-li zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). Můžete na něj také podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Jedním z důležitých předpokladů pro to, aby si mohl někdo adoptovat dítě, je totiž mít čistý trestní rejstřík. Pokud by tedy Váš bývalý manžel byl za výše uvedený trestný čin odsouzen, mohlo by to jeho žádost o adopci zkomplikovat.
Další možností je obrátit se na městský úřad, konkrétně na orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště adoptovaného dítěte. Pracovníky OSPOD můžete informovat o tom, že vzhledem k tomu, že Váš bývalý manžel není schopen či ochoten živit ani své vlastní dítě, máte pochybnosti o tom, že by vyživoval dítě "cizí". O adopci ale s konečnou platností rozhoduje soud. Vzhledem k tomu, že účastníkem tohoto soudního řízení nebudete, do samotného rozhodnutí soudu už nebude z Vaší strany možné zasáhnout.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď ze zdravotních důvodů bez krácení podpory v nezaměstnanosti - vzor výpovědi
- Vzor výpovědi ze zdravotních důvodů bez krácení podpory v nezaměstnanosti
Syn pracuje ve firmě na dobu určitou, která mu končí k 29.2.2016. Syn chce pracovní poměr ukončit, je invalidní a vzhledem ke zdravotním potížím mu doktor tuto práci nedoporučuje, ale ani nezakazuje.
Chci se zeptat jak má formulovat výpověď, aby se mu nekrátila podpora v nezaměstnanosti, která dosahuje 65 %, a pokud možno prosím i o uvedení náležitosti takové výpovědi.
Tlačí na něho, ať již nyní přijde podepsat výpověď, ale my se bojíme, že ji můžou napsat pro syna nevýhodně a podpora bude nižší.
Děkuji předem za odpověď
Jaroslava
ODPOVĚĎ:
Jestliže synův pracovní poměr končí uplynutím doby určité dne 29.2.2016, je nyní zcela zbytečné, aby podával výpověď. U výpovědi totiž běží dvouměsíční výpovědní doba, která začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena zaměstnavateli. Pokud by tedy syn podal výpověď teď v únoru, výpovědní doba by začala běžet až na počátku března a pracovní poměr by skončil až na konci dubna 2016. Podávat výpověď je tedy opravdu zbytečné, když synův pracovní poměr skončí ve skutečnosti mnohem dříve.
Pokud syn nechce čekat až do 29.2., může se pokusit se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodnout. Dohodou je možné pracovní poměr ukončit k jakémukoliv datu, bez souhlasu zaměstnavatele to ale nepůjde. Pokud navíc syn ukončí zaměstnání dohodou bez tzv. vážného důvodu, bude se mu podpora v nezaměstnanosti již od počátku podpůrčí doby krátit na pouhých 45% jeho průměrného čistého výdělku (místo standardních 65%). Vážné důvody jsou vymezeny v § 5, písm. c) zákona o zaměstnanosti – příslušnou část zákona najdete zde: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast1.aspx
Pokud tedy syn nemá k ukončení zaměstnání vážný důvod (žádný z důvodů uvedených v zákoně na něj „nesedí“) doporučuji vyčkat do 29.2.2016, kdy pracovní poměr skončí uplynutím doby určité. Při tomto ukončení pracovního poměru bude mít syn nárok na podporu ve standardní výši.
__
OBČAN-DLUHY
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Vymáhání nájmu za užívání střešní plochy s umístěnými byty SVJ
- Nájemné za užívání střešní plochy s umístěnými byty SVJ
Od 2000 jsme vlastníky budovy a zároveň pozemku. Tato budova má plochou střechu. Je třeba zmínit, že celý komplex byl postaven ještě před 1989.
Na části naší střechy (470 m2) je bytový komplex (SVJ). Není tam věcné břemeno, toto SVJ nechce platit nájem za užívání plochy, brání nám tím tak v užívani vlastnických práv, nemluvně o znečištění plochy oharky apod.
Můžete mi poradit, jak se bránit? Máme přece právo na náhradu, nájem za uzivani střešní plochy?
Je i možné určit jakou?
Děkuji Milada
ODPOVĚĎ:
Ano, na nájem či zřízení věcného břemene samozřejmě právo máte, nicméně pokud SVJ nereaguje, není možné to řešit jinak, než podat k soudu žalobu buď na zřízení věcného břemene či práva nájmu. Cena nájmu se v dnešní době stanovuje dle ceny, která je přiměřená a obvyklá v dané lokalitě u podobných nemovitostí. Ve vašem případě to vůbec nebude jednoduchá záležitost a pravděpodobně by toto musel řešit znalec z oboru stavebnictví. A to jak co do výše nájmu, tak co do ocenění věcného břemene, pokud byste s rozhodli pro tento krok.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odvolání proti neuznání nemoci z povolání
Co mohu dělat dál, když mi neuznali nemoc z povolání. Onemocněla jsem s ramenem v létě 2013-nejprve vše šetřili podle zákona, který platil v tuto dobu, poté byly změny v zákoně-vypustili bod č. 11 (nařízení vlády č. 290/1995) a nyní mě zamítli podle nového znění - podle bodu 9, prý bych musela mít poškození třetího stupně a já mám jen lehké poškození prvního stupně.
Dále měření na pracovišti proběhlo za mé přítomnosti, ale v tom shonu jsem si neuvědomila, že jsem pracovala v sedě a měření proběhlo ve stoje -pracovníci, co tam právě pracovali, pracovali ve stoje a židle byla odsunuta pryč. Na tuto námitku v odvolání reagovali tím, že jsem byla přítomna měření a podepsala jsem protokol, že vše proběhlo správně. Odvolala jsem se už 3x a 3x mi to zamítli. Nyní mi přišlo čtvrté zamítnutí s tím, že už se nemohu odvolat, pouze to dát k soudu. Součástí zprávy je zpráva od jiného odborníka, který píše, že by mi měli vyhovět a vše přeměřit na pracovišti, na to nikdo nereagoval. Nevím jak mám pokračovat, co budu potřebovat, co mě to bude stát, kde najít právníka, který se zabývá nemocemi z povolání v okolí Sokolova. Prosím poraďte. Jsem si jista, že je moje nemoc nemoc z povolání, ale nevím jak to dokázat. Děkuji Denisa
ODPOVĚĎ:
Za této situace už je zde možnost řešení pouze zmíněnou soudní cestou. Advokáta můžete naleznout zde: www.advokatikomora.cz, kde naleznete i kontakty na advokáty působící v Sokolově a okolí.
Spory týkající se nemocí z povolání jsou časově a náplňově náročné, počítejte tedy, že soudní řízení bude trvat delší dobu. Co se týká konkrétní částky, zde záleží na Vaší domluvě s Vaším právním zástupcem a na konkrétním průběhu soudního řízení, nelze tedy bohužel konkretizovat konečnou částku.
__
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Obvinění od zaměstnavatele z krádeže - trestní oznámení pro urážku na cti
- Obvinění od zaměstnavatele z krádeže - trestní oznámení pro pomluvu (trestný čin pomluvy)
- Urážka na cti od zaměstnavatele, obvinění z krádeže zaměstnancem - jak se bránit proti šíření pomluvy?
- Trestní oznámení pro pomluvu - křivé obvinění zaměstnavatele z krádeže zboží zaměstnancem
Dělám promotéra pro jednu značku a tak po domluvě se store managerem prodejny mohu promovat právě u nich. Má prodejna je stálá, promuji tam již půl roku a předtím jsem pro tu prodejnu 2 roky pracovala.
V úterý 2.2.2016 mi zavolal můj nadřízený, že na prodejnu již nesmím, důvod: store Manager mě obvinil, že jim tam kradu. Na prodejně je security ochranka, která kontroluje příchod a odchod (kontroluje kabelky a vše) každého zaměstnance i promotéra. Mám účty téměř od každého pití, které jsem tam kdy zakoupila a jelikož jsem vše platila kartou, tak to mám i na mém výpisu. Store mě obvinil, že jim tam zmizely tablety (obchod s elektronikou) a tak, že jsem to byla já.
Na tomto základě mi teď hrozí, že přijdu o práci, na které jsem finančně závislá. Dočasně mě přesunuli na prodejnu, která je na druhém konci Prahy, ačkoliv já ani nejsem Pražák, nýbrž středočech.
Mohu na store managera podat trestní oznámení za urážku na cti? Každý z mého okolí se na mě tváří, jako na zlodějku, přičemž jsem tam nikdy nic nevzala…
Děkuji, Pavla.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je samozřejmě nutné se tomuto smyšlenému obvinění bránit. Možností obrany je zde několik:
V oblasti veřejného práva: Jednání store managera je teoreticky možné kvalifikovat jako trestný čin pomluvy ust. § 184 odst. 1 trestního zákoníku. Trestného činu pomluvy se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.
V úvahu teoreticky přichází také trestný čin křivého obvinění dle ust. § 345 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu.
V těchto případech je nutné kontaktovat policii a podat na danou osobu trestní oznámení.
V oblasti soukromého práva:
Dle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv.
Dle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Dle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Tedy čest každého člověka a jeho vážnost a pověst je zákonem chráněna. V případě, že někdo neoprávněným způsobem (smyšleným tvrzením) poškodí čest či vážnost nebo pověst člověka, může se tento poškozený člověk domáhat, aby bylo od tohoto zásahu upuštěno a odstraněn jeho následek. Ve Vašem případě by bylo možné se domáhat především omluvy, stanovení povinnosti tato smyšlená tvrzení dále nešířit, popř. by bylo možné žádat přiměřené zadostiučinění ve formě finanční náhrady. Tohoto způsobu ochrany je možné se domáhat před soudem. Pokud byste se rozhodla využít tento postup, doporučuji Vám kontaktovat advokáta na adrese: www.advokatikomora.cz.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Poškození plotu popínavými rostlinami - jak zakázat sousedovi pěstovat břečťan, zimolez, trubač u plotu?
- Ppěstování břečťanu, zimoleze, trubače u plotu - jak to zakázat sousedovi?
Pokud na společný plot, který dělí naše zahrady si sousedka umístí popínavé rostliny, které zatěžují pletivo, bohužel vztahy nejsou mezi nami vpořádku. Proto dotaz, jelikož si neumím představit jak by to fungovalo (není možné se na ničem rozumně domluvit) pokud by došlo k poškození plotu vlivem jejich popí. rostlin břečťan, zimolez, trubač. Písemńě jsem ji požádala o odstranění rostlin ze společného plotu, pokud ktomu nedojde, náklady spojené s poskozením plotu, že si ponese sama a my se na nich odmítáme podílet. Stínící sít z naší strany jsme kvůli poškození plotu a na její písemnou žadost odstranili. Avsak sousedka nasi žádost ignoruje. Jaký je vtuto chvíli postup? Má nárok vědomě poškozovat náš společný majetek ikdyž sito nepřejem? a kdo bude platit pokud dojde k poskozeni spolecného plotu né naším zapříčiněním? Pokud dojde k poskození plotu za jak dlouho je povinna plot uvest do puvodního stavu? Existuje nějaky zakon ketrý říká, že ten kdo zapříčiní poskozeni umyslné spolecného majetku je povinnen sjednat nápravu a uvest majetek do původního stavu?
Ohledně rostlin veškeré rostliny z naší zahrady jí vadí (žádná rostlina neprorůsta na její pozemek) pritom jsou zasazené pul metru od plotu zatímco její přímo u plotu a logicky jelikož rostliny jsou popínavé všechny prorůstají na naš pozemek skrz plot to je z její strany vpořádku? Jaké máme možnosti?
S pozdravem děkuji za odpověd, Libor
ODPOVĚĎ:
Ve všem případě se jedná o klasický sousedský spor, kdy z dikce zákona vyplývá, že "každý je povinen počínat si tak, aby jiného neobtěžoval či neohrožoval nad míru přiměřenou místním poměrům". Pokud sousedka jedná tak, že poškozuje Váš majetek, může čelit civilní žalobě, kterou se můžete domáhat, aby ustala v takovém počínání nebo vám nahradila způsobenou škodu nebo uvedla plot do původního stavu. Žádný zákon neupravuje, za jak dlouho to musí udělat, tuto lhůtu stanovuje svým rozhodnutím soud. Doporučuji v tomto případě veškeré výzvy směrem k sousedce vypracovat písemně pro potřeby případného doložení u soudního řízení.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nesložení zkoušek v rekvalifikačním kurzu - právo na opravnou zkoušku
2015 zúčastnil jsem se rekvalifikačního kurzu na instruktora v oblasti sportu.
3 prodloužené víkendy za 10.000 Kč. Po absolvování tohoto kurzu měl jsem obdržet certifikát, na základě jehož mám právo žádat o živnostenské oprávnění.
Ze 13 účastníků jsem jediný neuspěl. Dejme tomu, že to beru. Že to je moje chyba. Složil jsem písemnou i ústní zkoušku, bohužel praktickou v terénu ne.
Ale od té doby se domáhám opravné zkoušky a stále jen slyším vydrž, věř, potřebuju odstup, není čas…. atd. Jedinou jistotou je, že mi umožní opakovat zkoušku při dalším kurzu v květnu. Ovšem to je pro mne dlouho.
Jak v této situaci postupovat? Není to žádný rekv. kurz přes ÚP. Nebyla podepsána žádná smlouva. Jindřich
ODPOVĚĎ:
Na rekvalifikační kurzy se vztahuje vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 176/2009 Sb. , kterou se stanoví náležitosti žádosti o rekvalifikaci a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti. Z těchto předpisů vyplývá, že již v žádosti o akreditaci musí poskytovatel kurzu uvést harmonogram zkoušek včetně opravných. Ve vašem případě tedy nezbývá, než si případně u poskytovatele vyžádat stanovený harmonogram zkoušek a podle něj je třeba se řídit. Pokud je v něm uvedeno, že na opravnou zkoušku máte nárok až při dalším kurzu, nedá se v dané situaci dělat nic jiného, než vyčkat dalšího termínu v květnu. V opačném případě se můžete se stížností obrátit na školský úřad či Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dále doporučuji podívat se na stránky Ministerstva - www.msmt.cz - kde jsou přímo uvedeny kontakty na pracovnice, které poskytují informace účastníkům rekvalifikačních kurzů.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna objektu k bydlení na rodinný dům - postup, návod
- Jak změnit na katastru objekt k bydlení na rodinný dům nebo bytovou jednotku? - postup
25.01.16 odmítnuta žádost o kotlíkovou dotaci z důvodu, že dům je zapsán v katastru nemovitostí jako "objekt k bydlení". Dotace jsou pro RD a bytové domy. Dům má číslo popisné. Zakoupen v r. 1994 a od té doby užíván. Kromě kupní smlouvy a znaleckého posudku žádná jiná dokumentace. Na stavebním úřadu kromě nezájmu nic nemají. Jak změnit na RD?
Děkuji, Luboš
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi se stručně pozastavím u Vaší poznámky o neexistenci jakékoli dokumentace Vámi vlastněné stavby. Na tyto případy pamatuje § 125 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení;
- při změně vlastnictví ke stavbě je dosavadní vlastník povinen odevzdat dokumentaci novému vlastníkovi stavby (k čemuž ve Vašem případě patrně nedošlo) ;
- v případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby;
- neplní-li vlastník stavby povinnost dle první odrážky výše, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil dokumentaci skutečného provedení stavby; pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.
I ve Vašem případě je tedy možné pořídit dodatečně dokumentaci skutečného provedení stavby (a to ve spolupráci se stavebním úřadem).
Co se týče Vámi udávané kategorie stavby "objekt k bydlení", uvádím, že § 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území rozlišuje v této souvislosti toliko:
- stavbu pro bydlení (kterou je buď rodinný dům nebo bytový dům),
- stavbu pro rodinnou rekreaci,
- stavbu ubytovacího zařízení.
Tento nesoulad může být způsoben kolaudací Vámi vlastněného domu ještě za účinnosti předchozí právní úpravy (pro konkrétnější závěr by bylo nutné znát více podrobností).
Rodinným domem je dle § 2 písm. a) bodu 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území stavba, v níž více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Vámi popsaný problém je řešitelný změnou v užívání stavby, která je upravena v § 126 a § 127 stavebního zákona. V obecné rovině platí, že:
- stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu;
- nevyžaduje-li stavba kolaudaci, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby;
- změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby, je přípustná jen na základě a/ souhlasu nebo b/ povolení stavebního úřadu;
- změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě nebude změna v užívání stavby vyžadovat žádnou stavební změnu stavby (tzn. že půjde o pouhou změnu kategorie stavby z "objektu pro bydlení" na "rodinný dům"). V takovém případě je podstatný zejména § 127/1 stavebního zákona, dle něhož je vlastník stavby povinen oznámit stavebnímu úřadu změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby (tzn. že nejsou zapotřebí žádné stavební úpravy). Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny a její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
a/ doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí na internetu,
b/ dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
c/ stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
d/ závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.
Souhlas stavebního úřadu obsahuje identifikační údaje o oznamovateli, popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového účelu užívání. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi stavby, pokud není oznamovatelem.
Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat.
Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh a souhlasu stavebního úřadu se změnou v užívání stavby stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (formulář oznámení o změně v užívání stavby je umístěn v příloze č. 14 této vyhlášky).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 503/2006 Sb. , o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Vrácení voucheru s vrácením peněz - může se toho zákazník domáhat?
- Podmínky pro vrácení voucheru s nárokem na vrácení peněz (vrácení kupní ceny za voucher)
- Lhůta na vrácení voucheru ze zákona
- Vrácení peněz za nevyužití voucher - lhůta ze zákona
Přes slevový portál jsem za cca 5.000 Kč koupil 4 ks voucherů na pětidenní pobyt do určitého hotelu s platností pro celý rok 2016. Zatím nebyla provedena rezervace a vouchery jsou stále nevyužité. Následně na vícero různých cestovních webech jsme vyčetli katastrofické recenze na uvedený hotel (štěnice, špína, nedostatečné služby, strava, hygiena atd.), prostě se jedná o novodobý podvod na lidech. Ideálně bych chtěl dosáhnout vrácení peněz za nevyužitou službu. Slevový portál mi odpověděl, že vrácení platby za voucher je možné do 14 dní od zakoupení. Po této době je možné prodloužit platnost, nebo vouchery vyměnit za jiné s tím, že max. vratka může být do 10% původní nákupní ceny. Dále ve svých všeobecných podmínkách mají uvedeno:
"Vztahy, které neupravují tyto Obchodní podmínky, se řídí právním řádem České republiky, zejména příslušnými ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb. , Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů."
Lze dosáhnout vrácení plné původní ceny, případně jakou cestou? Na vyžádání mohu poslat detaily, děkuji. Čeněk
ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že čtrnáctidenní lhůta od zakoupení voucherů ve Vašem případě již uplynula. V takovém případě skutečně platí, že vrácení voucherů (tedy odstoupení od kupní smlouvy) není již (bez udání důvodu) možné a pro vrácení kupní ceny či výměnu voucherů za jiné musíte postupovat dle podmínek předmětného slevového portálu.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Vámi zakoupené vouchery nejsou vadné, tzn. že slevový portál plnil své povinnosti (z kupní smlouvy) řádně. Skutečnost, že jste se z jiných zdrojů dozvěděl, že předmětný hotel je (údajně) hygienicky (a jinak) nevyhovující, nemění nic na tom, že slevový portál Vám za kupní cenu dodal to, co jste si objednal (kvalitu předmětného hotelu jste si ostatně mohl ověřit i před zakoupením voucherů). Právní nárok na vrácení kupní ceny tedy na Vaší straně skutečně neexistuje.
Jelikož kupní smlouva byla ve Vašem případě uzavřena distančním způsobem, tedy na dálku (prostřednictvím internetu), je nezbytné zohlednit ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují oblast spotřebitelských smluv.
Předně dle § 1829/1 občanského zákoníku platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy (uzavřené distančním způsobem) ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta běží ode dne uzavření smlouvy. Jak však předpokládám, tato lhůta ve Vašem případě již uplynula.
Dále je nezbytné ověřit, zda jste byl o shora zmíněném právu odstoupit od smlouvy (ve čtrnáctidenní lhůtě) ze strany slevového portálu řádně poučen. Tato poučovací povinnost slevového portálu je zakotvena v § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku, dle něhož platí, že směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden prostředek komunikace na dálku (např. internet), sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také podmínky, lhůtu a postupy pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy, jakož i formulář pro odstoupení od smlouvy.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že formulář pro odstoupení od smlouvy je upraven nařízením vlády o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv.
V případě pochybností musí podnikatel prokázat, že sdělil spotřebiteli údaje, které je povinen sdělit podle shora uvedeného ustanovení (§ 1839 občanského zákoníku).
V současné chvíli Vám proto doporučuji ověřit, zda jste byl před zakoupením voucherů slevovým portálem poučen o právu od kupní smlouvy ve čtrnáctidenní lhůtě odstoupit (např. ve všeobecných obchodních podmínkách slevového portálu apod.).
Pokud byste tímto způsobem dospěl k závěru, že se Vám řádného poučení nedostalo, bylo by na Váš případ možné aplikovat § 1829/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy (v souladu s § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení (tedy od uzavření kupní smlouvy),
- jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě (tedy ve lhůtě jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření kupní smlouvy), běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.
Dospějete-li naopak k závěru, že se Vám řádného poučení dostalo, platí výše uvedené (tzn. že na vrácení kupní ceny voucherů nemáte právní nárok a bude nutné se řídit podmínkami slevového portálu).
Závěrem své odpovědi pouze podotýkám, že zákon č. 40/1964 Sb. , na který slevový portál odkazuje, byl k 1. 1. 2014 zrušen a nahrazen současným občanským zákoníkem (všeobecné obchodní podmínky slevového portálu by proto měly být v tomto ohledu aktualizovány).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 363/2013 Sb. , o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti otčímem - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti macechou - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti nevlastním otcem (novým manželem matky) - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Darování nemovitosti nevlastní matkou (novou manželkou otce) - daně, odvod daní z nabytí nemovitosti
- Daně při darování nemovitosti otčímem
- Daně při darování nemovitosti macechou
Jsem invalidní důchodce a vlastním rodinný domek. Z prvého manželství mám dceru. Z druhého manželství nemám děti. Moje druhá manželka má dospělou dceru a syna. Chci RD darovací smlovou převést na mojí druhou současnou manželku a ona poté převede darovací smlouvou RD pouze na svojí dceru. Je to možné, co je k tomu potřeba a jaké jsou poplatky? Je možné vynechat mezikrok a darovat nemovitost rovnou nevlastní dceři - budeme osvobozeni od daně z nabytí nemovitosti?
Nebude její syn i v budoucnu mít nějaký nárok na tento RD ani nějaká část. V budoucnu jej o další dědictví nechce nijak omezit. Jde mi o to aby RD dostala pouze moje nevlastní dcera tj. dcera mé druhé manželky.
Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Darování RD bude od daně z příjmů osvobozeno, pokud ho darujete nevlastní dceři, protože dle § 10 odst. 3 Zákona o daních z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy mj. od manžela rodičů. Pokud RD převedete nejdříve na manželku a ta poté na svoji dceru, budou tyto oba převody také od daně z příjmů osvobozeny. Převod nebude předmětem daně z nabytí nemovitých věcí, protože se nejedná o převod úplatný (tj. daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete). Nový nabyvatel bude muset do konce ledna následujícího roku podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Syn manželky žádné nároky uplatnit nemůže.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Akcesorický výrok o nákladech řízení
Neúspěšná žaloba, potažmo povinnost hradit náklady řízení, uhrazeny v celé výši 47.750 Kč. Avšak úspěšné dovolání, zrušeno, vráceno k novému projednání, včetně náklad§ řízení. Nové projednání, neúspěch, nové náklady řízení + za řízení původní tedy 63480, -Kč. Odvolací rozsudek potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení. Znovu dovolání, zpracováno ustanoveným advokátem, podáno, avšak bez dovolání do nákldů řízení z důvodu § 238 c) prý je nepřípustné a nedůvodné. Advokát protistrany požaduje uhradit náklady řízení, byť je z původní úhrady přeplacen a měl by naopak vracet.
Která AK má pravdu, abych se nedostal neznalostí do potíží případného nedoplatku nákladů řízení. Za původní řízení, oba stupně, jsem uhradil 47.750 Kč v předstihu úspěšného dovolání, moje AK říká, že mi měly být vráceny a platit bych tak měl pouze za nové projednání, to pak nenaplňuje dovolací důvod. V novém
projednání mi byly znovu nařízeny původní + za nové projednání ještě další, tedy 63480 Kč + odvolání 12.600 Kč. Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu jednoznačně nevyplývá, zda bylo druhé dovolání podáno, resp. zda bylo Nejvyšším soudem odmítnuto či nikoli. V tomto ohledu proto pouze připomínám, že dle § 238/1 písm. c) Občanského soudního řádu není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 243g/1 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (popř. i rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení, přičemž o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci.
Při náhradě nákladů předešlých soudních řízení tedy musíte postupovat dle posledního pravomocného rozhodnutí soudu, který byl povinen rozhodnout o náhradě nákladů všech předchozích řízení. Pokud jste v minulosti již část nákladů řízení protistraně nahradil, je samozřejmě nezbytné tuto částku od celkových nákladů řízení (k jejichž náhradě jste dle posledního pravomocného rozhodnutí soudu povinen) odečíst.
Nebylo-li druhé dovolání již projednáváno, je pro Vás klíčové druhé rozhodnutí odvolacího soudu, v jehož výrokové části by mělo být uvedeno, jak vysoké náklady celého předchozího soudního řízení (tzn. první instance, odvolací instance, Nejvyšší soud, podruhé první instance a podruhé odvolací instance) jste povinen protistraně nahradit. Od této částky odečtěte 47.750,- Kč, které jste protistraně v průběhu soudního řízení již zaplatil.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
FINANCE-DANĚ
- Zaúčtování faktury v případě že je jednatel ve vězení (pro účely odvodu daně, daní)
- Jednatel ve vězení (výkonu trestu odnětí svobody) - jak zaúčtovat fakturu a jak řešit odvod DPH?
2015 jsem obchodoval s jinou s. r. o. (já také s. r. o.) a vystavili mi zálohovou fakturu, kterou jsem zaplatil. Tato faktura byla bez DPH, neboť přenesli daňovou povinnost na sebe.
Když měla ke konci r. 2015 přijít konečná faktura, zjistil jsem, že jediný jednatel firmy je ve výkonu trestu a firma má pozastavenou činnost.
Prosím, jak mám celou částku zaúčtovat? Děkuji. Filip
ODPOVĚĎ:
Jednou z možností je nechat zálohu na účtu 314. Pokud byly práce provedeny, můžete vytvořit dohadnou položku a tím vytvořit daňově uznatelný náklad. Případně můžete nechat plnění ocenit znaleckým posudkem a na základě toho vytvořit v účetnictví náklad. Nerozumím formulaci "přenesli daňovou povinnost na sebe". Pokud se jedná o stavební práce, přiznává DPH odběratel, tedy Vy, a to k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud se nejedná o stavební práce, tak jste za určitých podmínek v pozici ručitele, pokud by dodavatel DPH neodvedl.
__
OBČAN-EXEKUCE
- Pokuta od exekutora za nesoučinnost - oprávněnost, vymahatelnost pokuty
Mému známému byla jako jednateli (statutárnímu orgánu) společnosti s. r. o. 01/2015 uložena exekutorem pokuta za nesoučinnost. Výrok usnesení o pokutě zní: "Statutárnímu orgánu společnosti Josefu Novákovi se ukládá pokuta… " Tato s. r. o. však byla během roku 2015 po konkurzu zrušena likvidací a vymazána z OR. Může nyní soud, který je pověřen vymáháním pokuty, pokutu po jednateli vymáhat, když mu byla pokuta uložena jako statutárnímu orgánu a soud tuto pokutu ani nepřihlásil do insolvenčního řízení? A nebo na tom nezáleží a soud může pokutu nadále vymáhat po bývalém jednateli, tedy po fyzické osobě? Děkuji, Libor
ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: B je správně.
Z dotazu předpokládám, že Vašemu známému byla exekutorem uložena pořádková pokuta dle § 53 Občanského soudního řádu (ve spojení s § 34/4 exekučního řádu). Tato pokuta může být uložena tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu (resp. k exekutorovi) nebo neuposlechne příkazu soudu (resp. exekutora), nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil další povinnosti. Pořádková pokuta může být uložena do výše 50.000,- Kč.
Není tedy podstatné, zda byla Vašemu známému pořádková pokuta uložena jako jednateli s. r. o. , neboť tato pokuta mu byla uložena proto, že (jako fyzická osoba) ztěžoval průběh exekučního řízení. Skutečnost, že předmětná s. r. o. již zanikla, proto nehraje při vymáhání uložené pořádkové pokuty žádnou roli.
Nebylo rovněž nutné přihlašovat pořádkovou pokutu do insolvenčního řízení, neboť toto insolvenční řízení se týkalo (jak předpokládám) předmětné s. r. o. Pořádková pokuta však není dluhem s. r. o. , nýbrž Vašeho známého, její přihlášení do insolvenčního řízení tudíž nebylo ani možné.
Pro provedení důkladnější právní analýzy případu Vašeho známého by nicméně bylo nutné znát více podrobností (zejména ověřit, zda byla Vašemu známému skutečně uložena pořádková pokuta dle shora uvedených ustanovení Občanského soudního řádu a exekučního řádu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-OBCE
- Udržování obecní účelové cesty - obec ji neudržuje, neopravuje, jak se bránit, jak postupovat?
- Neudržovaná veřejná cesta (účelová komunikace) - hrozba nemožnosti projetí sanitky, sanitního vozu
Jako příjezd k našemu RD (kolaudace 2001) byla "Rozhodnutím o umístění stavby" určena obecní zpevněná cesta 80 bm dl. , která je součástí jakési přirozené dopravní tangenty nové části obce. V době vydání stavebního povolení splňovala příjezdová komunikace veškeré potřebné parametry. Tehdy dešťová voda po jejím rovném povrchu stékala, v současnosti se usazuje ve vyjetých kolejích, podmáčí podloží, vytváří hluboká blátivá ložiska a tím neplní svoji funkci nejen pro naše potřeby, ale zřejmě také pro potřeby zdravotní záchranné pomoci a pod. Starosta obce písemně sdělil, že příjezdová komunikace je komunikací účelovou a žadný zákon Obecnímu úřadu povinnost údržby neukládá. Proto ji dosud OÚ neudržoval a udržovat nehodlá. Vše doplnil na veřejné schůzi zastupitelů následovně, cituji: ". sanitní vozy jsou dneska (04.02.2016) terénní vozidla, která se dostanou všude, tedy i k vám pane."
Z přístupu a jednání obecních představitelů je zřejmá i když se bez řádného přístupu stává RD neobyvatelný a zmařenou investicí, lhostejnost.
Prosím poraďte jak situaci řešit. Miriam
ODPOVĚĎ:
Spadá-li předmětná pozemní komunikace do kategorie (veřejně přístupných) účelových komunikací (§ 7 zákona o pozemních komunikacích), lze souhlasit s tvrzením obce, že žádný právní předpis výslovně neukládá vlastníkovi účelové komunikace povinnost tuto komunikaci udržovat v dobrém technickém stavu (tzn. především sjízdnou). Tato povinnost se vztahuje toliko na vlastníky dálnic, silnic a místních komunikací (§ 26 a násl. zákona o pozemních komunikacích), přičemž při porušení této povinnosti může vlastník dálnice, silnice a místní komunikace odpovídat za vzniklou škodu.
V tomto ohledu je dále nutné upozornit na § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání). Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Přestože žádný právní předpis výslovně neukládá vlastníkovi účelové komunikace povinnost tuto pozemní komunikaci udržovat, lze tuto povinnost dovodit (alespoň v obecné rovině) z občanského zákoníku. Dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku (které upravují tzv. generální prevenční povinnost) totiž platí, že:
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného;
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami; stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.
Obě shora zmíněná ustanovení občanského zákoníku jsou konkretizací čl. 11/3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že vlastnictví zavazuje (tzn. že vlastník věci je nadán nejen vlastnickým právem, nýbrž mu z tohoto důvodu vznikají i určité povinnosti, např. povinnost vykonávat své vlastnické právo tak, aby jiným nevznikala bezdůvodně škoda či jiná újma).
Co se týče výkonu vlastnického práva obce, je vhodné poukázat rovněž na § 38 zákona o obcích, dle něhož platí, že:
- majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti;
- obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku;
- majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím.
Z tohoto ustanovení zákona o obcích (ve spojení se shora uvedenými ustanoveními občanského zákoníku) lze dovodit povinnost obce (přinejmenším) péči o obecní majetek nezanedbávat (tzn. starat se o účelové komunikace v obecním vlastnictví alespoň tak, aby stavebně-technický stav těchto pozemních komunikací nezpůsoboval občanům obce škody).
V současné chvíli se Vám nabízí v zásadě dvě varianty řešení:
1/ Podnět obci (petice) :
Dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích má občan obce právo:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů;
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Na obec se proto můžete obrátit s podnětem (podepsaným ideálně co největším počtem občanů obce), jehož prostřednictvím se budete domáhat provedení nutných oprav předmětné účelové komunikace. Při přípravě tohoto podnětu můžete podpůrně vycházet ze zákona o právu petičním.
2/ Místní referendum:
Dle § 6 zákona o místním referendu se v místním referendu rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce (typicky se jedná právě o nakládání s obecním majetkem).
Místní referendum se koná, jestliže:
a/ se na tom usnese zastupitelstvo obce, nebo
b/ přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce rozhodne o jeho vyhlášení.
Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obci:
- do 3 000 obyvatel - 30 % oprávněných osob,
- do 20 000 obyvatel - 20 % oprávněných osob,
- do 200 000 obyvatel - 10 % oprávněných osob,
- nad 200 000 obyvatel - 6 % oprávněných osob.
K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce a orgány obce závazné. Rozhodnutí v místním referendu je však závazné pouze tehdy, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob (§ 48 a § 49 zákona o místním referendu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 85/1990 Sb. , o právu petičním
zákon č. 22/2004 Sb. , o místním referendu a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy u Bohemia energy (vliv podepsání dodatku ke smlouvě)
Chci ukončit smluvní vztah s Bohemia Energy na dodávky plynu a elektřiny. Původní pětiletá smlouva byly uzavřena 11.4.2011. Souhlasil jsem však s jejím dodatkem, sjednaným 19.11.2013, kterým mně byly zafixovány ceny plynu a elektřiny na 36 měsíců. Dodatek mně tak prodloužil smlouvu asi o osm měsíců. Problémem bylo zjištění doby účinnosti dodatku. Bohemia Energy zřejmě záměrně neuvádí tento údaj, uvádí pouze rozpětí max. 30tidenní účinnosti od data sjednání dodatku, potřebnou pro nastavení změn v evidenčním systému. Myslím, že tak chtějí klientům znesnadnit případný odchod. Po několika telefonátech jsem nakonec z Bohemia Energy „vydoloval“ kopii první vyúčtovací faktury po datu obdržení dodatku a z ní zjistil datum jeho účinnosti: 28.11.2013. A nyní k mému dotazu. Dodatek smlouvy má tedy platnost 3 roky (v dodatku psáno 36 měsíců). Neumím však stanovit konec jeho platnosti a ani můj pravděpodobný
příští dodavatel energií (ČEZ), mně toto datum nedokáže jednoznačně určit. Končí dodatek 27. nebo 28.11.2016? Problém je v tom, že já ve výpovědi smlouvy musím udat přesné datum jejího konce. Pokud tedy účinnost smlouvy začala 28.11.2013, měla by dle mého končit 27.11.2016. Mohu se ale mýlit. Nebo mám výpověď stylizovat takto: " smlouvu požaduji ukončit k datu 28.11.2016". Díky za odpověď Dalibor
ODPOVĚĎ:
Dle § 122/2 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti k uzavření dodatku došlo) platilo, že konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.
Toto pravidlo pro počítání času bylo přejato i do současného občanského zákoníku, dle jehož § 605/2 platí, že konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.
Pokud tedy ve Vašem případě nabyl dodatek účinnosti dne 28. 11. 2013, připadá konec doby jeho platnosti na den, který se svým číselným označením shoduje s tímto datem (a to po uplynutí 36 měsíců), tzn. že doba platnosti dodatku končí dne 28. 11. 2016.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu si dovolím několik poznámek, které Vám mohou při řešení Vašeho problému pomoci:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda byla dodatkem skutečně prodloužena platnost původní smlouvy o dodávkách plynu a elektřiny. Skutečnost, že dodatkem byly ceny dodávek fixovány na další 3 roky totiž ještě nemusí znamenat, že tímto způsobem došlo zároveň k prodloužení doby platnosti smlouvy (tato skutečnost by měla být v dodatku výslovně zmíněna). Předpokládám však, že k prodloužení platnosti smlouvy spíše došlo (své doporučení formuluji pouze z toho důvodu, že z Vašeho dotazu nevyplývá, zda měl dodatek přímý vliv na délku platnosti smlouvy).
Dále vyjadřuji určitou pochybnost o Vaší povinnosti uvést ve výpovědi přesné datum konce doby platnosti smlouvy (resp. dodatku), resp. si nedovedu představit, že by případně chybně uvedené datum mohlo zapříčinit neplatnost Vámi podané výpovědi. Tato podmínka pro "přijatelnost" výpovědi zákazníka totiž může představovat ukládání neodůvodněných povinností zákazníkům, jehož prostřednictvím se dodavatel plynu a elektřiny pouze snaží zákazníky od ukončování smluvních vztahů odradit (a je tak de facto nástrojem šikany zákazníků ze strany dodavatele).
Dle § 30/2 písm. m) energetického zákona platí, že obchodník s elektřinou je povinen v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele elektřiny sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních podmínkách.
Zcela shodná povinnost je pak stanovena i obchodníkům s plynem, kteří jsou dle § 61/2 písm. m) energetického zákona povinni v případě uplatnění práva zákazníka na změnu dodavatele plynu sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení této smlouvy, pokud informace o začátku a délce výpovědní doby není uvedena v jejich obchodních podmínkách.
Datum ukončení platnosti dodatku by tedy mělo vyplývat z obchodních podmínek Vašeho dodavatele; není-li tomu tak, je Vám Váš dodavatel povinen toto datum sdělit, a to i poté, co smlouvu o dodávkách plynu a elektřiny vypovíte. Nebude-li dodavatel ochoten tuto svou povinnost splnit, můžete se obrátit na příslušný dozorový orgán, kterým je v tomto případě Energetický regulační úřad:
http://www.eru.cz/cs/
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Odstoupení z funkce předsedy družstva
- Výpověď předsedy družstva - ukončení funkce
Chci se zeptat, jak se má postupovat, pokud chci rezignovat z funkce předstedy družstva (ne bytového), když není možné svolat schůzi (členové jsou delší dobu neaktivní) a tudíž se odstup od funkce neprojedná. Stačí pouze zaslat prohlášení o odstupu na adresu družstva a vyčkat na marné uplynutí lhůty 3 měsíců, kdy bude odstoupení pokládáno za projednané? A pokud ano, tak jak se má dále postupovat, aby byl předseda odepsán z funkce i v Obchodním rejstříku (pokud si prohlášení na adrese družstva nikdo nevyzvedne, jak se to dostane k OR? )?
Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Úpravu družstva obsahuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích. Tento zákon stanoví, že máte právo odstoupit z funkce předsedy a toto odstoupení musí být projednáno na členské schůzi. Jakožto předseda tedy svolejte dle stanov členskou schůzi, pokud se tato nesejde, pak svolejte náhradní členskou schůzi, která je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů. Z této schůze pořiďte zápis (i když budete přítomna sama) a ten společně s návrhem na výmaz vaší osoby podejte na Obchodní rejstřík. Tím by mělo dojít k výmazu Vaší osoby z Obchodního rejstříku.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Náležitosti dopisu k soudu - věřitel neuplatnil pohledávku v insolvenčním řízení
- Věřitel neuplatnil pohledávku v insolvenčním řízení - vzor, dopis soudu (náležitosti)
Jedná se o to, že mám již téměř rok schválenou insolvenci. Tu řádně splácím splátkovým kalendářem.
V roce 2012 jsem byla zaměstnána u firmy World Invest v. o. s. , která mě nyní žaluje o náhradu škody ve výši 22 286, -Kč (inventura). V létě 2013 mi byl zaslán platební rozkaz, proti kterému jsem se odvolala, protože s uvedenou částkou nesouhlasím. Nyní má dojít k soudnímu jednání.
Insolvenční správce mi řekl, že jednání je bezpředmětné, protože jsem v insolvenci a žalobce se k pohledávce v insolv. řízení nepřihlásil. Mám prý pouze soudu zaslat dopis s touto informací. Prosím Vás o radu, jak správně dopis sepsat abych se nedopustila nějaké chyby.
V příloze zasílám nascenované předvolání a úvodní stranu usnesení o insolv. řízení.
Předem děkuji za Vaši pomoc a radu
S pozdravem
Naďa
ODPOVĚĎ:
Podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, platí, že po zahájení insolvenčního řízení, pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. To znamená, že pokud insolvenční zákon nestanoví jinak, musí věřitelé svou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení.
V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud vyzval všechny věřitele k tomu, aby své pohledávky přihlásily. Pokud tak neučinili, nemůžou nyní uplatňovat svá práva mimo insolvenční řízení. Přihlásit je nutné i ty pohledávky, o kterých jsou vedeny soudní spory, i pohledávky vykonatelné a také ty, pro které je vedeno exekuční řízení.
Podle § 140a insolvenčního zákona platí, že rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou. Jakmile se soud nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.
Soud, který vede řízení o náhradu škody by měl řízení přerušit. Navíc, pokud splníte podmínky oddlužení, soud Vás na jeho konci může osvobodit od placení nepřihlášených pohledávek a těch pohledávek, které byly přihlášeny, ale v souladu s insolvenčním zákonem nebyly uspokojeny.
V přípise by mělo být uvedeno, kterému soudu je určen (okresní soud v.), dále by tam mělo být uvedeno k jaké věci to podání činíte (v předvolání je uvedeno číslo jednací - č. j. , nebo spisoví značka - sp. zn.). Dále uveďte, že 21. 1. 2015 bylo v insolvenčním rejstříku uveřejněno rozhodnutí o úpadku, tudíž by měl soud řízení přerušit. Tento přípis podepište a uveďte datum.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Zákazník autoservisu nezaplatil fakturu z důvodu špatně provedené opravy, žádá odstranění vad
- Zákazník nereklamoval opravu automobilu a nehradil fakturu - jak postupovat?
Náš autoservis provedl požadovanou opravu firemního automobilu dle uzavřené zakázky a zákazníkovi poslal fakturu s rozpisem provedených prací. Zákazník fakturu nezaplatil ani po uplynutí lhůty splatnosti. Na telefonické a písemné upomínky neodpovídal. Teprve po zaslání poslední upomínky sdělil písemně, že oprava nebyla provedena podle požadavku a že zaplatí až po odstranění dvou zbývajících závad.
Domníváme se, že takový postup není správný a proto vás žádáme o radu, jak máme postupovat. David
ODPOVĚĎ:
Na tento právní vztah by měla být aplikována ustanovení občanského zákoníku o smlouvě o dílo, konkrétně ustanovení § 2618 občanského zákoníku, které stanoví, že "Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně." V tomto případě tedy lze namítnout, že pokud zákazník fakturu neuhradil, a až po zaslání poslední upomínky sdělil, že oprava nebyla provedena dle požadavku, lze uzavřít, že zákazník vady neoznámil bez zbytečného odkladu. Váš následující postup by měl být takový, že byste zákazníkovi měli písemně doporučeně oznámit, že pokud fakturu neuhradí, budete se úhrady domáhat soudně a pokud neuhradí ani na základě takové upomínky, podat k soudu návrh na vydání platebního rozkazu, kdy výsledkem bude platební rozkaz či rozsudek, kterým bude zákazníkovi uložena povinnost dlužnou částku uhradit. Pokud i přesto tak neučiní, doporučuji obrátit se na exekutora.
_
OBČAN-DLUHY
- Platnost směnky s uvedením špatného rodného čísla dlužníka
- Nesprávné, špatné rodné číslo dlužníka na směnce - je směnka platná?
- Špatné rodné číslo dlužníka - vliv na platnost směnky
- Neplatnost směnky pro nesprávné rodné číslo dlužníka
Je směnka platná, když ve stejném rámečku, kde jsou informace o plátci - dlužníku je jeho podpis, adresa - a je tam rodné číslo, které, ale není jeho? Je to ve stejném rámečku s podpisem … a tedy RČ není vyjmuto z kontextu. I když směnka je delší dobu, není propadlá. Věřitel to řešil. Děkuji za odpověd. Minule jsem zapomněla napsat, že směnka není propadlá, jelikož věřitel to řešil, proto upřesňuji
Pěkný den Ivana
ODPOVĚĎ:
Směnka musí obsahovat následující údaje:
1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;
2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu;
3. údaj splatnosti - tedy datum splatnosti;
4. údaj místa, kde má být placena;
5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;
6. datum a místo vystavení směnky;
7. podpis výstavce.
Pokud směnka obsahuje všechny tyto náležitosti, je platná. Rodné číslo, které není dlužníkovo, neplatnost směnky nezpůsobuje.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti nepříbuzné osobě
- Darování nemovitosti - je pro obdarovaného výhodnější darovací nebo kupní smlouva?
- Darování bytu, domu - je pro obdarovaného výhodnější darovací nebo kupní smlouva?
- Je výhodnější darovací nebo kupní smlouva při darování nemovitosti (bytu, domu, pozemku)
Chtěla bych se zeptat na způsoby změny vlastníka, poplatky s tím spojené a co je třeba zařídit. Vlastník mi podle jeho slov nemůže nemovitost darovat, protože nejsme v příbuzenském vztahu. Je toto pravda? Vlastník nechá udělat odhad nemovitosti a poté dá u právníka sepsat kupní smlouvu, ale nebude po mě chtít žádné peníze. Já zaplatím jen výdaje spojené s odhadem, převodem, daní z nemovitosti, atd. Je možné to takto řešit? A neměla bych zajít za notářem i s vlastníkem, aby sepsal, že po mě nikdy žádné peníze nebude chtít?
Pokud by šla sepsat darovací smlouva je finančně výhodnější? Tím myslím levnější? Zajímá mě to, protože vše budu platit já. A musí se udělat odhad nemovitosti i když se jedná o dar?
Děkuji Kamila
ODPOVĚĎ:
Darovat nemovitost lze komukoliv, nemusí jít jen o dar mezi příbuznými. Ale pokud příbuzní nejste, je darování drahé, neboť se musí ZAplatit darovací daň, která činí 15% hodnoty daru, tedy je výrazně vyšší, než daň z nabytí nemovité věci, která se platí u koupě a činí jen 4%. Ovšem pokud se ve Vašem případě bude jednat o bezúplatné nabytí, tak kupní smlouva je vlastně obcházením zákona a krácením daně. I když to takto můžete provést, vystavujete se riziku, že se o tuto transakci může začít zajímat Finanční úřad. Cena za právní služby při sepisu kupní či darovací smlouvy by měla být stejná, odhad již v současné době dělat nemusíte, vše je už schopen si zajistit finanční úřad sám.
__
OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ
- Původní majitel bytu má dluh u SVJ - jak postupovat?
- Původní majitel čestně prohlásil že nic nedluží SVJ a přitom dluží - jak postupovat?
- Dluh původního majitele bytu SVJ - přechází dluh na nového majitele bytu v OV SVJ?
- Čestné prohlášení původního majitele bytu o bezdlužnosti - je však dlužník SVJ, přechází dluh na nového majitele?
- Přechod dluhu původního majitele bytu na nového majitele (dluh vůči SVJ)
- Dluh původního majitele bytu SVJ - vymáhání novým majitelem
21.9. jsem s manželkou koupil byt v OV přes realitní kancelář. Prodávající nám doložil, že na bytě je dluh jednoho nezaplaceného měsíce (náklady do fondu oprav, st. +teplá voda, teplo, které se platí SBD, cca 5300Kč) a tvrdil že už došlo k úhradě, jen to tam ještě není započtené. Toto doložení a tvrzení mám potvrzeno čestným prohlášením našeho finančního poradce, který se podpisu smlouvy účastnil kvůli zpracovávané hypotéce. Ještě tento den se podal návrh na vklad do katastru. Ten proběhl koncem října 2015 s datem platnosti 21.9.
29.10.proběhlo předání a převzetí bytu. 29.12.2015 nám přišel dopis z SBD že na nás přechází dluh ve výši 16.600,- za neuhrazené zálohy (na základě §1186 NOZ). Prodávající totiž nejen že neuhradil dlužnou zálohu, o které tvrdil že je uhrazená, ale neuhradil ani zálohy za září a říjen, splatné vždy 25. v měsíci. V kupní smlouvě se navíc zavázal svým podpisem spolu s manželkou že na bytě nevázne žádný dluh a že bude až do řádného předání bytu hradit veškeré náklady spojené s bytem.
Chtěl bych vás požádat o váš názor na to, jestli jsem povinen tento dluh na základě uvedeného § uhradit jak tvrdí SBD i přestože se cítím podvedeným a poškozeným.
Předem moc děkuji za radu a názor. Norbert
ODPOVĚĎ:
Podle § 1107 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "NOZ") platí, že kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.
Podle § 1186 NOZ platí, že při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat. Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.
Výše uvedené ustanovení stanoví, že osoba odpovědná za správu domu (ve většině případů to bude SVJ) není povinna vypořádat příspěvky na správu domu.
Na základě uvedených ustanovení lze dospět k závěru, že dluhy související se správou domu a pozemku přechází na nabyvatele jednotky.
Na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že se prodávající zavázal, že bude zálohy na služby a další platby hradit až do předání bytu. Tato skutečnost však může mít vliv na náhradu škody.
Domnívám se, že jste povinen uhradit dluh, který na Vás na základě § 1186 občanského zákoníku přešel, ale můžete požadovat náhradu vzniklé škody po prodávající straně.
Doporučuji, abyste vyzval prodávajícího k náhradě vzniklé škody. Pokud by Vám ji odmítl nahradit, doporučuji, abyste se s celou záležitostí obrátil na advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokousání psem - trest pro majitele, postih, pokuta, správní řízení
- Trest pro majitele psa za pokousání člověka
Na začátku dubna 2016 jsem venčila našeho psa (německý boxer, pes, 1,5 roku) na poli u lesa, bylo to ráno, měla jsem ho na volno. Bohužel jsem si nevšimla, že za námi šla paní se svým psem (staford, pes, cca 2 roky). Náš Max byl bohužel zvědavý, tak šel za nimi, staford se bohužel ohnal a Max také zaútočil, paní nepochopitelně stihla zalehnout svého psa, než jsem k nim doběhla. Ptala jsem se jí, jestli se něco nestalo a chce pomoc. Pomoc odmítla a odešla domů. Večer u nás byla městská policie s tím, že by chtěli očkovací průkaz a paní je kousnutá na ruce. Očkovací průkaz jsme poskytli, naočkovaného psa máme. Bohužel jsem žádné její zranění neviděla, pomoc nechtěla a zranění bylo na dlani, takže se mi nezdá vůbec pravděpodobné, že by to způsobil náš pes, na tomto místě a který navíc na lidi opravdu neútočí a ani na psy, jen v sebeobraně. Na poli jsme byli sami a je to mimo město, takže bohužel svědkové nejsou. Paní trestní oznámení nepodala. Policie nám řekla, že má oznamovací povinnost, takže to předávají na město jako přestupek.
Nyní nám přišel dopis, že se máme dostavit na okresní úřad a podat vysvětlení ohledně nezabezpečení psa proti úniku a zranění osoby. Chtěla bych se tedy zeptat, co nás teď asi tak čeká a jaké hrozí sankce, atd?
Dále bych se chtěla zeptat, jestli je v pořádku, když město zakáže volný pohyb psa naprosto všude a neurčí žádné plochy, kde by to bylo možné? Přikládám vyhlášku v příloze. Předem děkuji, Barbora
ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 13 odst. 1 zákona o ochraně zvířat je každý povinen učinit opatření proti úniku zvířete chovaného v zájmovém chovu, jinak se dopustí přestupku, za který je možné uložit pokutu až do výše 50.000,- Kč.
Na základě ustanovení § 24 odst. 2 zákona o ochraně zvířat je možné stanovit pravidla pohybu psů na všech veřejných prostranstvích v obci. Pokud se pravidla pro pohyb psů mají vztahovat pouze na některá veřejná prostranství v obci, musí být z důvodu právní jistoty tato veřejná prostranství v obecně závazné vyhlášce, resp. v její příloze, dostatečně konkretizována.
Nicméně není možné stanovit zákaz volného pobíhání psů na všech veřejných prostranstvích v obci, aniž by současně obecně závaznou vyhláškou obce byly vymezeny prostory pro volné pobíhání psů, jinak je taková vyhláška v rozporu se zákonem.
__
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti mezi manžely
Manželství dcery přestalo plnit svou funkci, zeť navázal jiný vztah a odstěhoval se. Momentálně uvedení manželé řeší smírnou cestou vypořádání majetkových vztahů, úpravu společného bydlení a vyživovací povinnost zetě k dceři (těhotenství).
Dohoda, kterou hodlají uzavřít bude mít písemnou podobu, s úředně ověřenými podpisy obou zúčastněných. Dohodu zamýšlejí uzavřít v současné době s okamžitou platností s tím, že bude současně i podkladem k rozvodovému řízení, ke kterému dojde až v pozdější době (po splnění podmínky 1 ročního odloučení).
Je možno považovat za přijatelnou formulaci že se jedná o „Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti mezi manžely? “
V závěru dohody pak že : “Ustanovení této smlouvy nabývají účinnosti dnem jejího podpisu oběma účastníky a jsou platná i pro dobu po rozvodu manželství? “
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Ano, název dohody je zcela v souladu s požadavkem zákona a měla by vše, co je v názvu uvedeno, obsahovat. Tedy úpravu vypořádání majetku spadajícího do SJM, kde budou manželé po rozvodu bydlet a kdo koho bude po rozvodu a jak dlouho vyživovat, případně že výživné žádný z nich nebude požadovat. Dále pokud jde o platnost a účinnost, pak dohoda je platná ode dne podpisu, ale účinnosti nabývá až rozvodem, pokud by se manželé rozhodli nakonec nerozvést se, pak dohoda účinnosti vůbec nenabude. Proto by klauzule uvedená v závěru dohody měla znít: " Ustanovení této smlouvy nabývají platnosti dnem podpisu oběma účastníky a účinnosti dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství."
__
PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Návštěva lékaře a propustka z práce - kolik hodin maximálně?
- Kolik hodin může být zaměstnanec u lékaře na propustku?
- Propustka k lékaři - kolik hodin tam zaměstnanec může být?
Jsem zaměstnaná 2008-2016 u příspěvkové organizace Senior. Pracuji jen na ranní směnu od 6:30 do 15:00. Zaměstnavatel má věčně výhrady když musím navštívit lékaře. Jde o to, že mi oznámil, že mi proplatí propustku jen na čtyři hodiny. Když mám lékaře poblíž pracoviště tak to samozřejmě stihnu, většinou dojdu ještě dřív. Ale když musím k lékaři do vedlejšího města a objednaná jsem např. na deset hodin tak z práce odcházím už v sedm hodin abych na objednaný čas byla na místě, než proběhne vyšetření atd. a do zaměstnání se už nestihnu vrátit. To samé platí když jdu k lékaři se synem. Nejdřív k dětské doktorce a ta nás většinou posílá ke specialistovi. Zaměstnavatel mi tvrdí že ho to nezajímá a když to nestihnu tak si mám vzít jednu propustku a půl dne dovolenou. Prosím proto o upřesnění jak je to správně. Děkuji. Lada
ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře. Ze strany zaměstnavatele není přípustný postup, který uvádíte, tj. paušálně poskytovat pracovní volno při této překážce v práci, neboť právní předpis jasně hovoří o „nezbytně nutné době“, které je zcela individuální.
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Ve vašem případě bych u zaměstnavatele argumentovala výše uvedeným, popř. můžete požadovat písemné vyrozumění na dotaz, z jakého titulu zaměstnavatel takto postupuje. Je možné podat také na místně příslušný inspektorát práce písemný podnět k provedení kontroly u zaměstnavatele, zda v této oblasti neporušuje pracovněprávní předpisy.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájemní smlouvy bytu na dobu určitou nájemcem - podmínky ze zákona
- Co musí splnit nájemce aby mohl předčasně vypovědět nájemní smlouvu na dobu určitou?
- Předčasná výpověď nájemní smlouvy bytu na dobu určitou nájemcem - podmínky ze zákona
- Podmínky pro výpověď nájemní smlouvy na dobu určitou nájemcem
- Ukončení nájmu - musí být byt vymalovaný?
- Předání nevymalovaného bytu na konci nájmu - právo pronajímatele strhnout z kauce částku za vymalování
Mám uzavřenou smlouvu o nájmu na dobu určitou. Ve smlouvě je uvedeno, že pronajímatel může vypovědět smlouvu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Mohu tuto smlouvu vypovědět i já?
Pronajímatel mi nabídl následující řešení (cituji) :
"Dobrý den, smlouva je fixní a tedy pro obě strany závazná na dobu 12 měsíců.
Pro případy předčasného ukončení dohodou máme zaveden následující postup:
1) nájemník vyklidí byt a uvede ho do stavu v jakém ho převzal - tedy vymalovaný a uklizený. Pokud to z nějakého důvodu zůstane na nás, odečítáme z kauce 1500, -Kč za vymalování a 1000, -Kč za úklid.
2) nájemník nám předá klíče a byt (je provedena kontrola případného poškození a vše je vyřešeno v den předání)
3) nájemní smlouva běží dál, dokud se nenajde nový nájemník (současný nájemník platí každý započatý měsíc)
4) náklady za realitního makléře jsou fixně 6000, -Kč (cena obsahuje i náklady na inzerci - cca 80kč/den) - platí nájemník
Jakmile je uzavřena smlouva s novým nájemníkem, je po odečtech navrácena zbylá část kauce na účet.
Dějte nám tedy prosím vědět, jak chcete postupovat. _
Kroky týkající se platby za realitního makléře nejsou uvedeny ve smlouvě, stejně tak krok 3. Nabídl jsem se také, že za sebe seženu náhradu a bylo mi řečeno, že musí jít o známého nebo kolegu z práce, což mi přijde jako úplná hloupost.
Jsem živnostník a chci vykonávat živnost v jiném městě, takže si chci také najít bydlení v tom daném městě. Na přání mohu poslat nájemní smlouvu.
Musím byt předat vymalovaný? Pokud ne, má pronajímatel právo strhnout mi vymalování z kauce nájmu?
Děkuji za vaši pomoc. Lubomír
ODPOVĚĎ:
Pokud přímo ve smlouvě nemáte ujednánu formu ukončení i pro nájemce, lze ze zákona nájem ze strany nájemce ukončit dříve pouze pokud by byly splněny důvody pro užití ust. § 2287 občanského zákoníku, který stanoví, že "Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval." Bohužel jinak nájem předčasně ukončit nelze a tím pádem i podmínky, které si klade pronajímatel a v případě skončení nájmu uplynutím doby či při výpovědi na dobu neurčitou (včetně vymalování) by neobstály, v tomto případě asi budete muset splnit. V opačném případě smlouvu prostě ukončit nemůžete.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení smlouvy uzavřené u stánku - lhůta na odstoupení od smlouvy
- Odstoupení od smlouvy uzavřené u stánku - lhůta na odstoupení od smlouvy
Kupní smlouva z 30.4.2016, kterou jsem s největší pravděpodobností uzavřel podpisem objednávky autopotahů ve stánku na prodejní výstavbě květin: Teprve doma jsme si uvědomili, že bychom potahy měli přednostně opatřit naše druhé staré auto, konkr. Suzuky Jimmy. Prodejce mě do telefonu ujistil, že toto malinké vozidlo zná, když se však dověděl, že bychom chtěli původní objednávku na Peugeot 307 změnit, okamžitě "vypálil" cenu za potahy na toto vozítko ještě o jeden tisíc korun vyšší. Na veškeré argumenty o nižší spotřebě materiálu i práce nereagoval, poté přislíbil, že toto ještě prověří a že určitě příští den zavolá. Samozřejmě že se již neozval.
Dá se takto uzavřená smlouva ještě vypovědět a nebo mám poslat nějaký návrh na zrušení této smlouvy? Špatně čitelnou kopii objednávky přikládám. Je z ní zřejmé označení firmy, telefon i nějaká emailová adresa, není zde uvedena adresa firmy. Nečitelné rubriky můžu dodatečně popsat. Děkuji Vám za odpověď. Petr
ODPOVĚĎ:
Na Vaši situaci se vztahuje ustanovení občanského zákoníku o uzavírání smluv mimo obchodní prostory podnikatele (§1820 a násl.) Do 14 dnů od uzavření smlouvy máte právo na odstoupení od smlouvy. Doporučuji tedy napsat odstoupení od smlouvy, kde pouze uvedete, že v zákonné lhůtě odstupujete od smlouvy uzavřené dne 30.4., (uveďte specifikaci smlouvy - tedy číslo smlouvy, případně mezi kým a kde byla uzavřena, …) bez udání důvodu a toto odstoupení zašlete doporučeně na adresu prodejce) Adresu prodejce si ověřte ve veřejném rejstříku www.justice.cz. Tím bude smlouva zrušena a nemáte povinnost se s prodejcem nadále jakkoliv kontaktovat.
_
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ
- Dopis ze zahraničí o odebrání řidičského průkazu - co když občan ČR dopis ignoruje?
04/2015 mě zastavili policajti v Německu kvůli vysoké rychlosti. Zaplatil jsem na místě pokutu 188,5 EUR.
Cca měsíc po události mi přišel dopis, že mám odevzdat na měsíc řidičský průkaz a odeslat jej do té oblasti, kde mě zastavili, což jsem neudělal, jelikož bych nemohl řídit u nás. Poté přišlo ještě pár dopisů s upozorněním a urgencí, ale posledních 6 měsíců už nepřišly žádné. Obávám se, že jsem to podcenil a rád bych zase v Německu řídil.
Mohu poprosit radu, jak nyní postupovat?
Díky moc, Radoslav
ODPOVĚĎ:
Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES, o řidičských průkazech, může jedině členský stát, ve kterém má držitel řidičského průkazu obvyklé bydliště (ve Vašem případě ČR), přijmout opatření k omezení, pozastavení, odnětí nebo zrušení řidičského průkazu, která jsou účinná ve všech členských státech. Naproti tomu ale tato směrnice umožňuje všem (ostatním) členským státům, aby na základě jejich vlastní vnitrostátní právní úpravy a z důvodu deliktu (přestupku) spáchaného na jejich území přijaly opatření, jejichž působnost je omezena na toto území (Německo).
Tedy ve Vašem případě pouze na základě rozhodnutí příslušného orgánu České republiky Vám může být odňat řidičský průkaz, nicméně Německo je oprávněno neuznat Vaše řidičské oprávnění na svém území. Současně je Německo oprávněno stanovit podmínky, kterým se držitel řidičského průkazu musí podřídit k tomu, aby mohl znovu získat řidičské oprávnění na jeho území. Ve Vaší situaci je tedy, pokud chcete legálně řídit motorové vozidlo v Německu, nutné zjistit, jaké podmínky byste musel splnit k tomu, abyste opětovně mohl v Německu řídit. V této věci je vhodné se obrátit přímo na německé úřady.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání dovolené z předminulého roku - průběh, kdo určuje kdy zaměstnanec nastoupí na dovolenou?
- Kdo určuje kdy zaměstnanec nastoupí na dovolenou u dovolené z předminulého roku?
- Finanční "odškodnění" od zaměstnavatele - doplatek rozdílu mezi nemocenskými dávkami a mzdou
- Dovolená z předloni (2015) - kdo určuje kdy zaměstnanec na dovolenou nastoupí?
- Dovolená z předminulého roku - kdo určuje kdy zaměstnanec na dovolenou nastoupí?
Jsem téměř rok v pracovní neschopnosti z důvodu šikany ze strany zaměstnavatele. Příští týden mi končí podpůrčí doba a lékař ukončí mou nemocenskou. Po ukončení nemocenské nastoupím zpět do práce a zaměstnavatel mě ihned předá výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. K dnešnímu dni mám nevyčerpanou dovolenou za rok 2013 (9 dnů), za rok 2014 (20 dnů) a za rok 2015 (15 dnů). Nemohla jsem si ji vyčerpat z důvodu nezastupitelnosti v mé pracovní pozici. Zaměstnavatel mi nenařídil do dnešního dne čerpání této řádné dovolené za rok 2013 a 2014 (byla mě převáděna z roku na rok), tudíž dle ZP bych si její čerpání měla určit sama.
Dotaz: Jak to bude s určením čerpání mé staré dovolené v případě, že dostanu výpověď z pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní dobou? Může mi v tomto případě zaměstnavatel nařídit, abych vyčerpala během výpovědní lhůty starou dovolenou za rok 2013-2014 nebo její čerpání záleží jen na mě, a pokud ji čerpat nechci, zaměstnavatel mi ji musí proplatit? A jak je to s dovolenou za rok 2015? Předpokládám, že v tomto případě má zaměstnavatel právo určit čerpání této dovolené, avšak termín nástupu na dovolenou mi musí oznámit 14 dní dopředu.
Zaměstnavatel mi nabízí z výše uvedeného důvodu mé pracovní neschopnosti tzv. finanční odškodnění, a to doplatek rozdílu mezi nemocenskými dávkami a mzdou, kterou bych měla, kdybych pracovala. Dotaz: Musí tato částka být vyplacena jako mzda (s odvody zdravotního a sociálního pojištění a odvodem daně) nebo může být vyplacena mimo mzdu na základě dohody o finančním vyrovnání?
Děkuji, Milada
ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené je upraveno v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění v § 218 následovně:
(1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.
(2) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak.
(3) Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
(4) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste byla v pracovní neschopnosti od jara/léta 2015 do jara 2016.
Dovolená za rok 2013 měla být dle § 218 odst. 1 – 3 ZP vyčerpána nejpozději do konce roku 2014, tato dovolená sice ani takto nezaniká, ale právo ji takto určit má dle § 218 odst. 4 ZP opět jen zaměstnavatel.
Dovolená za rok 2014 měla být dle § 218 odst. 1 – 3 ZP vyčerpána nejpozději do konce roku 2015, tato dovolená sice ani takto nezaniká, ale právo ji takto určit má dle § 218 odst. 4 ZP opět jen zaměstnavatel (Vy jste si ji mohla sama určit jen od 30.6. – 31. 12. 2015).
Dovolenou za rok 2015 může určit zaměstnavatel dle § 218 odst. 2 ZP do konce následujícího kalendářního roku, pokud tak zaměstnavatel neučiní do 30.6. následujícího kalendářního roku (stačí, když zaměstnavatel do tohoto data určí termín čerpání dovolené např. na podzim), má zaměstnanec právo si dovolenou určit sám dle § 218 odst. 3. ZP. Právo určit si takto dovolenou má zaměstnanec ale vždy jen od 1.7. do 31.12. toho kalendářního roku (kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, kdy mu právo na dovolenou vzniklo), pokud tuto možnost nevyužije, od dalšího kalendářního roku toto právo zaniká a zůstává pouze povinnost na straně zaměstnavatele dovolenou určit.
Pokud dostanete od zaměstnavatele výpověď a budou zároveň i po výpovědní dobu konstatovány překážky v práci na straně zaměstnavatele (neboť např. Vaše pozice už byla zrušena a zaměstnavatel Vám nemůže přidělovat práci po výpovědní dobu), pak na dobu těchto překážek v práci vám zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou, neboť překážky v práci na straně zaměstnavatele mají přednost před dovolenou.
Pokud však budete po výpovědní dobu normálně pracovat, pak Vám zaměstnavatel může na tuto dobu nařídit dovolenou, Vy sama s tím nemusíte souhlasit a sama si dovolenou určit nemůžete.
Pokud Vám zaměstnavatel dovolenou bude při skončení pracovního poměru proplácet, daná částka bude podléhat odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
__
FINANCE-DANĚ
- Vyrovnání partnerů za nemovitost a placení daně, odvod daní
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu partnerovi - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící partnerce - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu druhovi - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící družce - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijícímu příteli - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Prodej podílu nemovitosti spolužijící přítelkyni - daně, odvod daní (4% z reálné hodnoty nemovitosti)
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu druhovi, družce
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu příteli, přítelkyni
- Daně při prodeji podílu nemovitosti spolužijícímu partnerovi, partnerce
2009 jsme s přítelkyní zakoupili společně rodinný dům. Vše jsme platili napůl a dům jsme vlastnili napůl (ideální 1/2). 2015 jsme se rozešli a zároveň dohodli, že mi přítelkyně zaplatí vše, co jsem do domu vložil a já na ní převedu svojí polovinu. Jednalo se o finanční prostředky na pořízení domu, splátky hypotéky a náklady na rekonstrukci. Sepsali jsme kupní smlouvu na dohodnutou částku a podali návrh na katastr.
2016 mi přišla z finančního úřadu výzva, abych doplatil 4% z ceny celé ideální poloviny domu, neboť do kupní smlouvy jsem dal podhodnocenou částku.
Chci se zeptat, za jakých okolností mohu získat výjimku a daň neplatit. Ony ty 4% vyměřeně FÚ dělají cca 20% z částky, kterou jsem dostal zpět neboť se počítají z celé ceny ideální poloviny.
Můžeme kupní smlouvu zrušit a nahradit např. smlouvou darovací pokud by to pomohlo. S přítelkyní jsme bydleli 6 let spolu (2009-2015) a v tomto případě jde o partnerské vyrovnání než prodej.
Děkuji Libor
Vyjádření od daň. poradkyně:
"Dobrý den, mohl by se vyjádřit nejdříve právník? Podle mě se jedná o prodej a nic nelze zpětně měnit (darovací smlouva nešla použít, protože se jednalo o úplatný převod), daňové důsledky jsou jasné. Ještě by se mohlo jednat o vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale na to měli pomyslet před tím, než převod nemovitosti uskutečnili. Byla bych ráda, aby mi to posvětil právník. Děkuji Janečková"
ODPOVĚĎ:
Bohužel v této situaci nelze nic dělat. Jednalo se o úplatný převod - vypořádání podílového spoluvlastnictví a ze zákona je zde nutné uhradit daň z nabytí nemovité věci, kterou v současné době hradí prodávající, tedy v tomto případě ten, kdo podíl na druhou osobu převedl. Darovací smlouva zde není možná ze dvou důvodů - jednak se jednalo o úplatný převod a darování by v tomto případě bylo obcházením zákona a druhý důvod - jelikož nejste s přítelkyní dle práva chápáni jako příbuzní, museli byste zde hradit daň darovací, která je mnohem vyšší, než 4%. Žádná výjimka zde možná není a daň je nutno uhradit.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Byt při koupi napsaný na potomka - potomek odmítá byt přepsat zpět na rodiče, co dělat?
- Byt zakoupený rodiči pro sebe ale na jméno potomka - potomek odmítá byt vydat a převést ho na rodiče, co dělat?
Na podzim 2015 jsem dal svému synovi plnou moc k prodeji bytu v Plzni po mé matce. Tento se uskutečnil 12/2015. Zároveň jsem ho požádal o pomoc při koupi bytu pro mne z prostředků získaných z prodeje bytu po mé matce. Bohužel jsem souhlasil s tím, ač pouze ústně, že byt napíše na své jméno, v dobré vůli, že jde o pouhou formalitu, a v bytě budu trvale bydlet. Za tímto účelem syn nechal poslat peníze z prodeje bytu v Plzni přímo na svůj bankovní účet. Naše domluva nebyla nijak právně ošetřena. Šlo pouze o ústní dohodu. Byt byl koupen v prosinci 2015 v obci Čachrov. V bytě jsem bydlel dva měsíce. V únoru jsem se seznámil, a záhy přestěhoval k přítelkyni, u níž mám teď trvalý pobyt. Tím se moje situace zásadně změnila. Syna jsem požádal o přepis bytu na mé jméno, abych s ním mohl volně disponovat, nebo alespoň o finanční vyrovnání, jelikož syn byt používá k rekreačním účelům, a nemá zájem ho prodat.
Vzhledem k tomu, že syn i nadále nemá zájem situaci jakkoliv řešit, obracím se na Vás s dotazem, zda je možné činit si nárok na finanční vyrovnání za byt v Čachrově, který byl pořízen z peněz utržených za prodej bytu mé matky. K prodeji bytu mé matky jsem synovi dal plnou moc, ke koupi bytu v Čachrově nikoliv.
Syn se tvářil, že byt bude fakticky můj, i když psaný na něj. Teď vím, že ho už od počátku plánoval koupit pro sebe za mé finanční prostředky.
Existuje nějaký způsob, jak tyto prostředky od něj vymoct právní cestou zpět?
Děkuji, David
ODPOVĚĎ:
Z právního pohledu je tato situace pro Vás nešťastná a velmi závislá na důkazech. Pokud syn koupil byt v obci Čachrov na své jméno, je byt jeho vlastnictvím a nijak jej nepřinutíte, aby Vám byt přepsal (darovací či kupní smlouvou). Jediné, čeho se samozřejmě můžete domáhat zpět, jsou finanční prostředky z prodeje bytu po Vaší matce. A zde může být situace rovněž zamotaná, nepíšete, zda byt po Vaší matce byl v době prodeje ve Vašem vlastnictví či ve vlastnictví maminky (pokud už nežila, tak byl asi ve Vašem vlastnictví). Pokud tedy byl ve Vašem vlastnictví, peníze z prodeje měly být Vaše a bylo by možné věc řešit jako trestný čin zpronevěry - tedy že syn místo toho, aby vám peníze vydal, za ně koupil nový byt. Nebo pak druhá varianta, domáhat se vrácení daru - syn může tvrdit, že jste mu peníze daroval, není tedy důvod je vracet, musel byste v tomto případě podat žalobu o vrácení daru - tedy peněz z prodeje bytu. Napadá mě dost variant, jak by se dala situace řešit, ovšem napřed je nutné znát stanovisko syna, neboť tato věc bude záviset zejména na důkazech, které prokáží, jak celá transakce byla domluvena. Tedy případné svědecké výpovědi, listinné důkazy apod. Pokud by syn nebyl ochoten k dohodě, doporučovala bych obrátit se na právníka a začít věc řešit přes Policii či soudní cestou.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Vypořádání SJM žalobou k soudu
Před manželstvím jsme koupili pozemek do podílového spoluvlastnictví, který byl na úvěr. Ten se splatil až za trvání manželství částečně z mých finančních prostředků, které jsem měla našetřené ještě před uzavřením manželství (250.000 Kč, které mohu doložit).
Pozemek se za trvání manželství dále zhodnotil – zapuštěný bazén, dlažba, oplocení, dětské hřiště, kůlna, přístřešek na dřevo, zatravnění, zahrada - z našich společných peněz i z úvěru, který jsme si vzali na stavbu domu. Dále jsme na pozemku za trvání manželství postavili rodinný dům. Na stavbu oplocení a stavbu domu vznikl dluh, na úvěrové smlouvě je bývalý manžel jako dlužník a já jako spoludlužník.
Během rozvodového řízení jsem bývalému manželovi darovala svůj spoluvlastnický podíl ve výši id. 1 pozemku, v darovací smlouvě je uvedeno, že obdarovaný dar přijímá včetně všech práv a povinností a se všemi součástmi a příslušenstvím. Dále je zde uvedeno, že obdarovaný bere na vědomí, že na nemovitosti vázne zástavní právo.
Nyní jsme už rozvedeni a SJM se vypořádává soudně, bývalý manžel podal žalobu.
1. Mám nárok v rámci vypořádání SJM na své finanční prostředky (250 tis. , nebo alespoň polovinu vzhledem k daru), které jsem vložila do splacení úvěru na pozemek? Mám za to, že jsem vložila své prostředky do výlučného vlastnictví bývalého manžela (do jeho podílu).
2. Je darovaná smlouva sepsána správně? Mohu darovat součásti a příslušenství na pozemku, které byly financovány ze společných peněz v SJM?
3. Mám nárok na finance ze zhodnocení pozemku během manželství? Patří zhodnocení pozemku do SJM?
4. Na pozemku vznikl dluh (stavba oplocení) za trvání manželství ještě před tím, než jsem bývalému manželovi darovala svůj podíl. V darovací smlouvě je napsáno, že obdarovaný dar přijímá včetně všech práv a povinností. Znamená to, že přebírá i dluh na pozemek?
5. Může soud přikázat rodinný dům bývalému manželovi bez mého souhlasu? Jde o to, že na stavbu domu a pozemku vznikl velmi vysoký dluh, kde je bývalý manžel jako dlužník a já spoludlužník. Bývalý manžel je v pokročilém věku a nemám jistotu, že dluh splatí. Není ani vůle bývalého manžela mě spoludlužení zbavit (např. že by si našel jiného spoludlužníka). Nechci, aby došlo k situaci, že dům bude přikázán bývalému manželovi a já nadále spoludlužila. Mohu se nějak bránit? Třeba aby dům byl nadále vlastnictvím nás obou – mohu toto prosazovat u soudu?
Jak se dá tato situace řešit, když bych byla donucena soudem přepsat dům na bývalého manžela? V případě jeho smrti nebudu moci dům ani prodat, aby se dluh splatil. Může soud takto vůbec rozhodnout?
6. Měla jsem za trvání manželství osobní účet u banky, který byl založený ještě před manželstvím. Bývalý manžel měl několik osobních účtů včetně podnikatelského i vkladový účet u ČMSS (založený za trvání manželství). Chtěla bych, aby se stavy na našich osobních účtech ke dni rozvodu rozdělili napůl, a proto jsem u jednání u soudu navrhovala, aby si soud vyžádal zprávy od peněžních ústavů bývalého manžela a jaké byly zůstatky těchto účtů ke dni rozvodu manželství.
Překvapily mne však věty z protokolu o jednání, kde je napsáno toto:
Žalovaná souhlasí s tím, aby zůstatkové hodnoty na vkladových účtech u peněžních ústavů a znějící na jména obou účastníků samostatně, byly i nadále přikázány do výlučného vlastnictví každému z nich.
Zástupce žalobce žádá soud o poskytnutí dodatečné lhůty ke specifikaci peněžních a bankovních účtů, znějících na jména obou účastníků, která byla založena za trvání manželství účastníků.
Podotýkám však, že společný účet jsme neměli založený, což soudce zjišťoval při minulém jednání pouze výslechem účastníků.
Prosím o vysvětlení, co tyto věty vyjadřují, zda tímto tvrzením se stavy účtů nebudou dělit? Nebo dojde k vyrovnání a tím rozdělení zůstatků až po celkovém součtu všech položek našeho společného jmění a dluhů?
7. Pokud nesouhlasím s protokolem o jednání, protože tam jsou tvrzení, které nebyly řečeny nebo které si odporují požadavkům, jež byly u jednání vzneseny, co mohu dělat a jak dál postupovat?
Mám čekat na rozsudek soudu a pak podat odvolání nebo se mohu bránit již teď v průběhu jednání?
Johana
ODPOVĚĎ:
K Vašim jednotlivým dotazům uvádím:
1. pokud jste do pozemku investovala peníze, které jste měla naspořeny před manželstvím, je to chápáno jako vnos do SJM a máte právo je požadovat zpět, resp. je započíst na celkové vypořádání, a to v plné výši.
2. darovat manželovi můžete pouze to, co je Vaším výlučným vlastnictvím nikoliv to, co je součástí SJM. Pokud je tedy na pozemku stavba (je jeho součástí), která je součástí SJM, tak tuto mu darovat nemůžete stejně jako mu nemůžete darovat např. rostliny, které na pozemku za dobu trvání manželství byly vysazeny. Pokud by ovšem na pozemku byla stavba, která je součástí SJM, pak by katastr nemovitostí takovou darovací smlouvu nezapsal. Právní poměr rostlin katastr nezajímá, takže z tohoto pohledu by stejně darovací smlouvu nikdo nenapadl a bylo by možné ji chápat jako platnou.
3. Zhodnocení pozemku za dobu trvání manželství patří do SJM a máte právo na finance ze zhodnocení.
4. Pokud dluh vznikl za dobu trvání manželství, je dluh součástí SJM. S darováním to nemá nic společného a z tohoto titulu manželovi nevzniká povinnost jej hradit. Tato povinnost mu vzniká z titulu SJM.
5. U soudu můžete prosazovat jakoukoliv variantu a soud může dům přikázat i manželovi. Zde je důležité dokazování, tedy např. kdo dům stále užívá, kdo je více schopen vyplatit druhého, apod.
6. Věta v protokolu znamená, že finanční prostředky na účtech zůstanou tomu z vás, na koho je účet veden. Tedy na Vašem účtě budou finance jen vaše, na manželově účtě budou finance jen jeho.
7. Pokud nesouhlasíte s protokolem o jednání, máte právo vznést námitku k protokolaci, nejlépe hned poté, co soudce u jednání takto větu zaprotokoluje. Případně máte možnost hned na následujícím jednání upozornit, že v protokolaci je chyba. Rozhodně nevyčkávejte až do vyhlášení rozsudku, to už je pozdě. Odvolací soud se pak striktně řídí jen spisem a obsahem protokolů, nic dalšího ho nezajímá. Je tedy třeba všechny námitky k protokolaci, případně všechna skutková tvrzení i důkazy označit před vyhlášením rozsudku soudu 1. stupně.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Zvolení člena výboru SVJ neusnášeníschopným schůzi SVJ (účastnici se nevlastníci bytových jednotek)
- Nevlastníci bytových jednotek volili na schůzi SVJ člena výboru - je volba platná?
- Napadnutí rozhodnutí SVJ - neusnášeníschopná schůze na které byl zvolen nový člen výboru SVJ
- Zvolení člena výboru SVJ na neusnášeníschopné schůzi SVJ - jak napadnout rozhodnutí schůze SVJ?
V našem SVJ se konalo 15. března 2016 shromáždění, kde je sporné zda bylo usnášeníschopné. Na tomto shromáždění došlo k volbě člena výboru. Dva vlastníky zastupovali nevlastníci (členové rodin - matka vlastníka a snacha) nebyly vybaveni písemnou plnou mocí. Další vlastník, který má jednotku v SJM pověřil písemnou plnou mocí předsedu, plnou moc manželka neparafovala. Za to se podepsala do prezenční listiny ale na shromáždění nebyla. Pokud by tyto tři hlasy nebyly uznány bylo by shromáždění neusnášeníschopné.
Můj dotaz tedy zní. Je potřeba písemné plné moci na hlasování na shromáždění? Musí manželé s ohledem na § 1185 odst. 2 NOZ podepsat plnou moc společně.
Ve stanovách nemáme "povoleno" použít plnou moc, je možné plnou moc (písemnou, ústní) s ohledem na rozsudek NS ČR ze dne 23. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 nyní po NOZ použít? Do kdy a jak nejefektivněji lze usnášeníschopnost shromáždění napadnout? Předem Vám děkuji. Pavel
ODPOVĚĎ:
Podle § 1185 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
Předně je třeba uvést, že zástupcem nemusí být vlastník jednotky. Zákon pro plnou moc nestanoví písemnou formu (ačkoliv ji lze vřele doporučit), a tento požadavek neplyne zřejmě ani z § 560 o formě právních jednání. Navíc z tohoto důvodu by měl zpochybnit případné jednání zástupce spíše zastoupený.
Jednání manželů v zákonném režimu je upraveno v § 714 OZ. V případě běžných záležitostí (což bude pravděpodobně většina otázek, které se na shromáždění rozhodují) postačí, když by jednal jeden z manželů. Pouze v případě, že by se jednalo záležitosti nikoliv běžné, pak by byl nutný souhlas druhého manžela. I kdyby se jednalo o neběžnou záležitost, pak by takové jednání bylo platné, dokud by se druhý manžel neplatnosti nedovolal (srov. § 714 odst. 2 OZ). Nikdo jiný by se této neplatnosti nemohl dovolat (srov. § 586 OZ).
Z uvedeného vyplývá, že plná moc vystavená jen jedním z manželů bude platná a případné neplatnosti by se mohl dovolat jen „opomenutý“ manžel, a to jen v případě, že by se jednalo o nikoliv běžnou záležitost.
Rozsudek Nejvyššího soudu, který jste zmínil, jsem konfrontoval s názory v odborné literatuře, která se kloní k závěru, že zastoupení člena SVJ je možné na základě plné moci, aniž by tuto možnost výslovně připouštěly stanovy. Osobně se k tomuto závěru kloním také, ale není vyloučeno, že by soud v konkrétním případě rozhodl jinak.
Právo člena SVJ brojit proti usnesení, pak je nutné poukázat na § 1221 OZ ve spojení s § 258 OZ, kterého vyplývá, že každý člen SVJ nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu SVJ pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů SVJ.
Podle následujících ustanovení pak platí, že právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.
Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
Pokud byste se uchýlil k žalobě, domnívám se, že vzhledem ke složitosti věci by bylo vhodné obrátit se na advokáta. Jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz
__
PRÁCE-RŮZNÉ (NEZAŘAZENÉ)
- Zaměstnanec se stejnou pracovní smlouvou má bezdůvodně úlevy v práci - mohou ostatní zaměstnanci protestovat?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Při dovolené zaměstnance ostatní zaměstnanci vykonávají jeho práci - je to v pořádku?
- Ostatní zaměstnanci zastupují práci osoby na dovolené - je to v pořádku?
- Vykonávání práce za osobu na dovolené ostatními zaměstnanci - měli by dostat zaplacenou práci jako zástup za zaměstnance na dovolené?
V našem zařízení je 6 pracovnic na úklid. Z toho 5 pracovnic dle svého pracovního zařazení svou právi vykonává a 6 pracovnice, přestože je vedená u úklidu práci vykonává pouze výjimečně. Na dotaz, jak je to možné nám vedoucí sdělila, že patří do výdejny stravy, kde ale nemůže být pracovně zařazená, protože je tam plný stav. Nám se to nelíbí, protože smlouvu má stejnou jako ostatní na úklid, tak by měla uklízet a pomáhat nám. Je to možné, aby někdo měl pracovní zařazení a přitom tu práci nedělal?
Když dlouhodobě chybí některá pracovnice-kolegyně, tak ostatní si musí rozdělit její práci. To znamená, že ve své pracovní době musí zvládnout vykonat více práce za kterou nemáme zaplaceno. Je toto jednání v pořádku? Dělat více práce zadarmo? Bez jakéhokoliv navýšení platu? Nebo příplatky? Odměny nebo prémie? Děkuji
Děkuji. Miriam
ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy. Ve vašem případě je otázkou, zda daná pracovnice ve výdejně stravy skutečně práci vykonává č nikoliv. Pokud by ji vykonávala, tj. vykonávala by práci, pouze odlišnou od pracovního zařazení, dalo by se hovořit o ústní změně pracovní smlouvy, a postup by byl relativně dle zákoníku práce. Pokud by pracovnice byla ve výdejně stravy zařazena jen fiktivně a žádnou práci by nevykonávala, avšak dostávala by mzdu nebo plat stejně jako vy, pak by se na straně zaměstnavatele jednalo o nerovné zacházení a bylo by možné se dožadovat nápravy u zaměstnavatele, popř. u místně příslušného inspektorátu práce, popř. i u soudu.
Pokud jedna ze zaměstnankyň chybí a ostatní musí vykonat práci za ní, tzn. navýší se ostatním práce bez navýšení mzdy nebo platu, pak tato situace není zákoníkem práce přímo řešena. Zaměstnavatel by však měl zaměstnanci přidělovat práci dle pracovní smlouvy, popř. bližšího určení výkonu práce (popis pracovní činnosti, apod.). Pokud by byla požadovaná práce v době absence jedné kolegyně větší než je dané určení, pak by bylo možné u zaměstnavatele požadovat přidělování práce jen v určeném rozsahu, popř. požadovat peněžitou kompenzaci. Je však nutné ale dodat, že např. bližší popis výkonu práce, pokud to výslovně není součástí pracovní smlouvy, tak může zaměstnavatel jednostranně měnit. Bylo by možné také se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s podnětem ke kontrole, zda by však na straně zaměstnavatele byla zjištěna pochybení, je těžké v dané situaci posoudit.
__
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Reklamace výplaty, výplatní pásky - lhůta na vyřízení zaměstnavatelem
- Reklamace platu, výplatní pásky - lhůta na vyřízení zaměstnavatelem
- Do kdy musí zaměstnavatel vyřídit reklamaci výplatní pásky, mzdy, platu?
Zaměstnavatel mi zasílá výplatnici každý měsíc s informací, že dotazy k výplatnici jsou přijímány cca 7 dní po jejím obdržení s tím, že po uplynutí této lhůty je prý nelze brát v potaz skrze následné platby. Dne 16.2. jsem zaměstnavateli zaslal dotaz k výplatnici a odpovědí mi bylo, že odpověď dostanu, ale že ji nejprve musí zkontrolovat právník a na urgence odpovědi mi sdělili, že není žádná lhůta, do které mi musí odpovědět a ať čekám, že mi odpoví. Do dnešního dne (10.5.) jsem ještě odpověď nedostal. Prosím o informaci zda existuje nějaká zákonná lhůta, do kdy mi zaměstnavatel musí odpověď dát, či doporučení jak postupovat. Děkuji, Kamil
ODPOVĚĎ:
Žádná taková lhůta pro zaměstnavatele neexistuje, zaměstnavatel však má povinnost zaměstnanci odpovědět v adekvátní době. Informace zaměstnavatele, že dotazy k výplatnici přijímá jen 7 dní po obdržení, jsou právně irelevantní, zaměstnavatel musí řešit nesrovnalosti i po uplynutí této lhůty.
Ve Vašem případě bych znovu písemně urgovala zaměstnavatele o odpověď, pokud by se jednalo o nevyplacení nějaké peněžité částky, tak by bylo možné poukázat i na možnost okamžitého ukončení pracovního poměru z Vaší strany, popř. by bylo možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce, ale to bych doporučila až po písemné urgenci.
__
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ, ZDRAVOTNÍ
- Živnost v ČR s odvody sociálního, zdravotního, daně a podnikání v zahraničí - je nutné ohlásit podnikání v zahraničí?
- Odvod sociálního a zdravotního pojištění - živnost v ČR a podnikání v zahraničí
- Duplicitní odvod sociálního a zdravotního pojištění v ČR a zahraničí - zohledňuje se zahraniční odvod?
Pracuji dlouhodobě ve Španělsku na pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Zde také odvádím daně, sociální - zdravotní pojištěni.
Chtěl bych si založit živnost, registrovanou v ČR na živnostenském úřadě (služby ve sjednávání mezinárodní dopravy zboží) a zajímalo by mě, jestli musím v ČR nahlásit že pracuji v jiném státě EU, zdanění živnosti, sociální - zdravotní pojištění bych si platil v ČR.
Další věc kterou bych chtěl objasnit se tyká opět daní a již zmíněného pojištěni. Braly by se v úvahu částky placené zde ve Španělsku a nebo by se odvádělo vše v každém státě beze změny? Ve Španělsku odvody ze zaměstnání a v ČR odvody z podnikání?
Předem děkuji
S pozdravem Emil
ODPOVĚĎ:
Nejdříve musíte určit, zda jste rezidentem ČR, Španělska anebo obou států. Rezidentem ČR jste v případě, že zde máte bydliště nebo se zde obvykle zdržujete (183 dní v roce). Píšete, že dlouhodobě pracujete ve Španělsku. Pokud se zde také dlouhodobě zdržujete, jste nejspíš rezidentem Španělska a v ČR budete zdaňovat jen příjmy ze zdrojů na území ČR. Zaměstnání ve Španělsku hlásit nemusíte. Do přiznání k dani z příjmů v ČR uvedete pouze příjmy ze živnosti v ČR, odvedete zdravotní a sociální pojištění dle českých předpisů. Neznám španělské předpisy, ale je možné, že příjmy ze živnosti budete muset vypořádat i ve španělském daňovém přiznání.
__
RŮZNÉ-STAVBY
- Zákaz stavění 50 metrů v ochranném pásmu lesa - jak získat výjimku?
- Jak získat výjimku na stavbu u lesa (do 50 metrů od lesa)
1938 postavil původní majitel na lesním pozemku dřevěný rodinný domek na kameném soklu. Časem okolní les vykácel a na pozemku tak vznikla velká zahrada a stavební pozemek.
1971 tuto nemovitost koupili moji rodiče. V současné době uvažuji o prodeji a nebo stavbě nového domu. Ale tento pozemek se nachází na hranici lesa a jeho ochrané pásmo ho celý pokrývá. Pak není možná žádná stavební činost. Úředník na životním prostředí odmítá udělit jakoukoli vyjímku z Lesního zákona o 50 m ochranném pásmu lesa. (Plzeňsko). Les nepatří státu, ale soukromé osobě. Stavební odbor proti nové stavbě nic nenamítá, jen si musím získat tu výjimku. Pozemek je tak zatím znehodnocen a je možné ho prodat jen jako zahradu. Je nějaké řešení?
Sousedův pozemek ja na katastru veden jako les. Ale na starém, nynějším, územním planu města je veden jako a " zahrady a sady ". V připravovaném plánu je pozemek veden jako "les se speciálním využitím. Co je pro mě lepší? " Děkuji, Milan
ODPOVĚĎ:
Skutečnost, zda je předmětný les v soukromém, státním či jiném vlastnictví, není pro řešení Vašeho případu rozhodná.
Co se týče Vámi zmiňovaného předpokládaného využití předmětných pozemků dle současného a připravovaného územního plánu, je nutné si uvědomit, že územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (jak to vyplývá z § 18, § 19 a § 43/1 stavebního zákona).
Územní plán tedy pouze reguluje (možný) budoucí vývoj území, jedná se však toliko o politický dokument, kterým je ovlivňována stavební (a další) činnost na území obce. Územní plán však může zůstat rovněž nenaplněn (a to zejména v případě, kdy se vlastníci pozemků a investoři s daným územním plánem neztotožní). Územní plán nemá v žádném případě vliv na stávající druhové začlenění jednotlivých pozemků. Územní plán tedy může stanovit, že do budoucna se na určitém území počítá např. s výstavbou pro rodinné bydlení, územním plánem však nemůže být změněn druh příslušných pozemků např. z „lesních pozemků“ na „zahrady“. Druh pozemku může být v zásadě změněn v rámci územního řízení (dle stavebního zákona).
Ve Vašem případě je tedy určující, jak je Váš pozemek (a pozemky sousedící s Vaším pozemkem) druhově začleněn v katastru nemovitostí, údaje dle územního plánu nejsou v tomto ohledu podstatné.
Co se týče Vámi zmiňované výjimky z ochranného pásma lesa, je podstatný § 14/2 lesního zákona, dle něhož platí, že dotýká-li se územní řízení (dle stavebního zákona) zájmů chráněných lesním zákonem, rozhodne stavební úřad jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
Pro možnou obranu proti postoji úředníka odboru životního prostředí je podstatné vědět, že jím vydávané stanovisko má právní formu závazného stanoviska dle § 149 správního řádu. V tomto ohledu platí, že:
- jestliže bylo v průběhu řízení (např. územního řízení) o žádosti vydáno závazné stanovisko (zde závazné stanovisko dle § 14/2 lesního zákona), které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán (zde stavební úřad) další dokazování a žádost zamítne;
- jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska;
- nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko.
V současné chvíli Vám lze doporučit vyžádat si od orgánu státní správy lesů (odbor životního prostředí) vydání závazného stanoviska k Vašemu stavebnímu záměru. Bude-li toto závazné stanovisko negativní (což předpokládám), budete oprávněn se obrátit na nadřízený orgán státní správy lesů (krajský úřad) s podnětem k zahájení přezkumného řízení (§ 94 a násl. správního řádu).
Druhou možností je zahájení územního řízení (tzn. podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby), v jehož rámci budete povinen předložit závazné stanovisko orgánu státní správy lesů (popř. si toto stanovisko vyžádá přímo stavební úřad). Bude-li toto stanovisko negativní, zamítne stavební úřad Vaší žádost, přičemž proti tomuto rozhodnutí budete oprávněn se odvolat.
Vyloučena není ani následná soudní obrana.
K možnostem obrany proti závaznému stanovisku se více dočtete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zavazne-stanovisko-a-jeho-prezkum-80129.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-zavazneho-stanoviska-a-opravne-prostredky-proti-nemu-97797.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že závazné stanovisko musí obsahovat poučení o možnosti podat opravný prostředek, musí být řádně odůvodněno (aby bylo přezkoumatelné) a musí z něho být patrno, kdo je vydal a podle jakého ustanovení zákona (§ 68 správního řádu).
Máte-li v úmyslu se proti negativnímu závaznému stanovisku bránit některým ze shora uvedených způsobů, doporučuji Vám využít služeb advokáta, který se zaměřuje na oblast správního práva:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Upravený státní znak pro inzertní účely - kdo to může zakázat?
- Soukromá nestátní firma využila státní znak a upravila ho - je možné státní znak využít na propagačním materiálu (letáku)?
- Státní znak na propagačním letáku soukromé firmy - je to legální?
Dobrý den. Přišel mi domů leták od firmy Jatka XY. Když pominu, že na letáku bylo "domácí" (což ze zákona nesmí být), všiml jsem si, že v záhlaví je upravený český státní symbol - lev v erbu s řeznickou sekyrou. Domnívám se, že byl porušen Zákon č. 352/2001 Sb.
Rád bych se zeptal, který státní orgán ve věci může zasáhnout a zakázat dle mého názoru dehonestování státního znaku a parazitování na něm. Děkuji. Zdeněk
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1/2 zákona o užívání státních symbolu České republiky platí, že státní symboly lze užívat jen vhodným a důstojným způsobem.
S ohledem na skutečnost, že v tomto případě jednal provozovatel jatek v rámci své podnikatelské činnosti, přichází do úvahy § 13a/1 písm. a) zákona o užívání státních symbolů České republiky, dle něhož se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že užije malý státní znak v rozporu s § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky. Za spáchání tohoto správního deliktu hrozí pokuta do 15.000,- Kč.
Dle § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky platí, že malý státní znak užívají oprávněné osoby (uvedené v § 2/1 písm. a) až t) tohoto zákona) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona; malý státní znak může být též vyobrazen na mincích České republiky.
Odpověď na Váš dotaz dává § 13b/4 zákona o užívání státních symbolů České republiky, dle něhož projednává správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřad městské části.
Závěrem své odpovědi si dovolím stručně zformulovat vlastní názor: Dle mého mínění v tomto případě správní delikt spáchán nebyl.
V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na skutečnost, že malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí (§ 2/3 zákona o státních symbolech České republiky), jak lze zhlédnout např. zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky#/media/File: Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic. svg
Znak užívaný předmětnými jatky se však od malého státního znaku České republiky odlišuje (přestože značná podobnost tu samozřejmě je) :
http://www.jatkabrodek.cz/
a to umístěním širočiny do předních lvích tlap. V této souvislosti je však zejména nutné si uvědomit, že tento znak není reklamním výmyslem předmětných jatek, nýbrž se jedná o prastaré znamení řeznického cechu (užívané snad již ve středověku) :
http://www.znojemskarotunda.cz/kamkrize.htm
Použitím tohoto cechovního znamení se tak předmětná jatka toliko hlásí k pokračovatelům řeznického řemesla.
Mělo-li by totiž být užití tohoto cechovního znamení kvalifikováno jako správní delikt dle zákona o užívání státních symbolů České republiky, mohlo by se, spíše než Česká republika, nápravy domáhat především Norsko:
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Norska
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 352/2001 Sb. , o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
zákon č. 3/1993 Sb. , o státních symbolech České republiky
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo platí nátěr oken - pronajímatel nebo nájemník (nájemce)?
- Natření oken v pronajímaném bytě - platí to pronajímatel nebo nájemník?
- Natření oken v nájemním bytě - platí to pronajímatel nebo nájemce?
- Byt v pronájmu a natření oken - platí to pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
Bydlím již řadu let v nájemním bytě (již staršího domu) soukromého majitele. Velké kuchyňské okno bylo instalováno a natřeno před cca 30ti lety a před cca 15ti lety byl proveden jen ‘udržovací‘ nekvalitní nátěr vnější strany okna (jedno přetření slabou vrstvou). Nyní se barva olupuje až na dřevo. Již před několika lety jsem okno chtěl natřít na vlastní náklady. Tehdy mi majitel řekl, že vlastní náklady to zajistí on. Nyní se zástupce majitele k tomu nezná a oznámil mi: „Co se týče nátěru oken, tato povinnost vždy patřila a stále patří do drobných oprav a běžné údržby, kterou má na starosti nájemce nikoli majitel bytu. Jediný limit je, že vaše vynaložená částka by neměla překročit částku 100, -Kč/m2 podlahové plochy bytu za rok. Ve vašem případě cca 10 000, -Kč/rok. Pokud by částka za nátěry měla být vyšší, bude třeba dát žádost včetně rozpočtu a nechat rozhodnout majitele bytu. “
Na internetových stránkách http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a157-Prava-a-povinnosti-najemniku.aspx je napsáno: „Nátěry oken. Vnější okenní rám je součástí fasády, a proto je jejich nátěr povinností majitele domu. Pokud majitel odmítá okna natřít nebo opravit, může to udělat nájemce sám a vynaloženou částku si potom odečíst z nájmu. Předtím musí ovšem majitele písemně o opravu oken požádat, a když ten odmítne nebo nereaguje, je nutné mu písemně oznámit, že ji nájemník provede opravu na své náklady. Vynaloženou částku musí nájemci doložit. Družstevníci nebo členové společenství vlastníků jednotek se mohou dohodnout jinak. “ Je to aktuální informace?
Jak tuto moji situaci řeší současná právní úprava?
Děkuji, Mojmír
ODPOVĚĎ:
Podle § 2257 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Pojmy běžná údržba a drobné opravy jsou vymezeny nařízením vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.
Podle § 3 tohoto nařízení vlády platí, že za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů.
Podle § 4 písm. b) tohoto nařízení vlády platí, že podle věcného vymezení se za drobné opravy považují opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu.
Na základě výše uvedeného se domnívám, že nátěr oken lze podřadit pod drobné opravy, k jejichž provedení je povinen nájemce. Současně však platí, že částka oprav nesmí přesáhnout limit, který jste ve svém dotazu uvedl.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Občané obce platí různě vysoké stočné z důvodu částečného vlastnictví kanalizace jiným subjektem než obcí - je to v pořádku?
- Kanalizace ve vlastnictví více subjektů a různá výše stočného v obci - je to právně v pořádku?
Chci se zeptat na stočné v obci JALUBÍ, která má svou čističku na odvádění odpadních, která má sloužit pro občany obce Jalubí a samozřejmě na tu to čističku obec dostala dotaci. Přece je moje právo platit obci jako občan této obce když kanalizace skoro celá patří obci a to i když třeba jen 50 metrů patří například vodárnám které tyto přípojky neprodali obci.
Podle mne je to věc přece jejich aby si to právně vyřešily a ne moje jako občana který by mněl mít stejné právo jak jinný občan té samé obce a né abych platil více jak ten druhý.
Přece potom by to byla diskriminace občana obce.
Vizte příloha. Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Pokud máte smlouvu uzavřenu se Slováckými vodárnami a kanalizacemi, musíte na základě této smlouvy hradit jim. Pokud obec Jalubí není provozovatelem hospodářské infrastruktury, nelze jí ani nic hradit. Pokud má obec jakožto provozovatele nasmlouvány Slovácké vodárny, nic s tím nenaděláte, pouze máte právo od nich vodu neodebírat.
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak zjistit jestli mám soudce přiděleného podle pravidel
- Kontrola náhodného přidělení soudního spisu soudci - jak ověřit náhodnost?
- Jak ověřit náhodnost přidělení soudního případu soudci?
- Náhodné přidělení soudního spisu soudci - jak to ověřit?
Mám právo si prověřit zda mám přiděleného soudce dle pravidel? Mělo by to být snad podle tzv. kolečka
nebo jak? Děkuji, Libuše
ODPOVĚĎ:
Ano, přidělení věci konkrétnímu soudci se děje podle rozvrhu práce stanoveném předsedou soudu, tedy podle tzv. kolečka. Máte právo na informaci, zda ve Vašem případě tomu tak skutečně bylo a v tomto případě bych doporučila obrátit se přímo na předsedu příslušného soudu, který musí mít úřední hodiny stanovené pro veřejnost, ovšem je nutné se předem objednat, případně nejlépe vznést dotaz k jeho rukám písemně.
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o spoření stavební spořitelnou - lhůta na odvolání finančnímu arbitrovi o neplatnost výpovědi
- Od kdy běží lhůta na odvolání proti zrušení smlouvy stavební spořitelnou (návrh o neplatnost finančnímu arbitrovi)
Stavební spořitelna mi 2016 vypověděla spoření z roku 2000. Prosím o informaci, jaká je lhůta pro podání návrhu finančnímu arbitrovi o neplatnost této výpovědi a kdy začíná běžet. Předem Vám děkuji. Libor
ODPOVĚĎ:
Ze zákona žádná lhůta pro žalobu o neplatnost výpovědi smlouvy o stavebním spoření nevyplývá, nicméně ji musíte podat ještě před tím, než jsou vám finanční prostředky vyplaceny, protože vyplacením se smlouva považuje za ukončenou. Dovozuji tedy, že se zde dá aplikovat obecná tříletá promlčecí doba. Obecně se
smlouva o stavebním spoření řídí jednak zákonem č. 96/1993 Sb. , o stavebním spoření, jednak občanským zákoníkem. Součástí každé smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a zákazník se vždy řídí tou verzí, která byla účinná v době, kdy sjednával smlouvu, nebo ji měnil a s novými obchodními podmínkami souhlasil. Právě obchodní podmínky určují (mimo jiné), jakým způsobem lze smlouvu ukončit nebo vypovědět. Obecně platí, že pokud není nějaká záležitost upravená smlouvou, řídí se podpůrně zákonem. Pokud tedy ve smlouvě otázka výpovědi není řešena, je nutné podívat se, jak to řeší zákon. Pokud ale smlouva stanoví, za jakých podmínek ji lze vypovědět, pak už se obecná ustanovení zákona nepoužijí, pokud na ně smlouva neodkazuje přímo. Doporučuji tedy prostudovat obchodní podmínky a pokud tyto otázku výpovědi neupravují, obrátit se na soud se žalobou o neplatnost výpovědi.
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Vrácení přeplatku mateřské matkou z důvodu předčasně narozeného dítěte
Byla jsem na rodičovské dovolené (RD) se synem narozeným 17. 8. 2014 a v době RD jsem otěhotněla. Jelikož mám nárok na pomoc v mateřství (MD), tak jsem 10. 1. 2016 na MD odešla. Termín porodu byl 21.2. 2016. Druhé dítě se narodilo 27. 1. 2016 (předčasně). Práce mi zaplatila od 10. 1. 2016, což chápu, ale úřad práce mi nechce daných 10 dní v lednu zaplatit, i když jsem prvních 10 dní v lednu pečovala o nejstarší dítě.
Odůvodňují to, že to počítají na měsíce, a pokud by se mi druhé dítě narodilo v únoru, tak by mi daných 10 dní zaplatili, ale protože se narodil předčasně, mám jim přeplatek vrátit a za 10 dní v lednu od nich neuvidím ani korunu. Je to možné? Dopis mi od ÚP přišel 29. 4. 2016 a já jim následující středu poslala odvolání. Zkoušela jsem se odvolat na doplacení k výši RD (RD jsem pobírala 11.500 Kč a v lednu od práce jsem dostala 9.707 Kč), takže jsem žádala o 1.793 Kč.
Př. : Takže kdybych na MD odešla 30. 1. 2016, protože bych termín porodu měla třeba 1.3.2016 a dítě se narodilo 31.1.2016 mám vyjít s 1.000 Kč, které dostanu od práce, na celý měsíc? Irena
ODPOVĚĎ:
Situaci, kdy v jednom měsíci dochází k souběhu nároku na rodičovský příspěvek a peněžitou pomoc v mateřství, upravuje § 30, písm. b) zákona o státní sociální podpoře. Ten říká, že: „Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. “
Pokud jste rodičovský příspěvek za měsíc leden neobdržela vůbec, je to nejspíše proto, že byl nižší než peněžitá pomoc v mateřství. Pokud by byl rodičovský příspěvek vyšší, pak byste měla z něj měla obdržet rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a peněžitou pomocí v mateřství.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- 10denní pracovní cykly, nepřetržitý odpočinek v týdnu a volno ve formě dovolené nebo náhradního volna
Chtěl bych se zeptat, zaměstnavatel nám naplánoval 10-denní pracovní cykly. Kvůli dodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu máme jezdit od úterý do čtvrtka dalšiho týdne. A nařídil že si na pondělí a pátek máme vzít dovolenou nebo náhradní volno. Je tento postup dle Zákoníku práce? Děkuji, Štěpán
ODPOVĚĎ:
Daný postup není v souladu se zákoníkem práce, neboť není možné naplánovat směny bez nutného dodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu a odpočinku mezi směnami (§ 90 a § 92 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Tyto potřebné odpočinky nelze řešit nařízením dovolené, ale z rozvrhu směn musí být jasné, že zaměstnanec má potřebné volno. V daném případě se obraťte na zaměstnavatele s požadavkem nápravy, popř. na místně příslušný inspektorát práce s písemným podnětem ke kontrole u zaměstnavatele.
__
PRÁCE-DOVOLENÁ, (NE) PLACENÉ VOLNO
- Volno ze zaměstnání ve zkouškovém období - kolik dní? (zvýšení kvalifikace)
- Zvýšení kvalifikace, zkouškové období - na kolik dní volna má nárok zaměstnanec?
- Volno v práci - rekvalifikace a zkoušky, zkouškové období, kolik dní?
Plánované ukončení studia: pracuji jako učitelka v MŠ. Jsem kvalifikovaná - mám vystudovanou střední pedagogickou školu. Můj zaměstnavatel po mě chtěl abych studovala vysokou školu v oboru - učitelství pro mateřské školy. Studuji již třetí ročník a v 2015 jsem tento problém neřešila, protože jsem dostávala od zaměstnavatele tzv. volno k samostudiu.
2016 mě čekají velmi brzy státní závěrečné zkoušky a potřebovala bych dostat volno na přípravu.
Ředitelka mi oznámila, že mi dá dovolenou pouze dva dny tzn. v den konání státní zkoušky a jeden den předem. Státní zkoušky mám ve dvou termínech, takže mi umožní tedy 4 dny dovolené.
Argumentuje tím, že jsem dostala 3 dny dovolené před odevzdáním bakalářské práce a víc dovolené mi už nedá.
Četla jsem, že mi zaměstnavatel musí umožnit volno ke studiu.
Potřebovala bych vědět, jestli mám nárok na volno, nebo ne. Dokonce jsem četla že bych mohla dostat placené volno a nemusela si vybírat tolik dovolenou.
Jak mám postupovat a mám nárok na nějaké placené volno? Kvalifikaci si zvyšuji, ale nevím jestli mi neřekne ředitelka, že to není povinné že studuji a proto nemám na nic nárok.
Děkuji moc za odpověď.
Pavlína
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o zvyšování kvalifikace, která je v souladu s potřebou zaměstnavatele, pokud studium po Vás zaměstnavatel požadoval. Při zvyšování kvalifikace Vám náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu dle § 232 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to:
(1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku
a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,
b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,
c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,
d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,
e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.
(2) K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.
(3) Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.
Není tedy možné, abyste kvůli studiu čerpala namísto výše uvedeného volna dovolenou.
Ve Vašem případě bych zaměstnavatele písemně upozornila na výše uvedené ustanovení zákoníku práce. Problémem by mohlo být prokázání, že zvyšování kvalifikace bylo v souladu s potřebami zaměstnavatele, tj. že nestudujete ze svého vlastního rozhodnutí, ale na popud zaměstnavatele. Zde by bylo dobré mít nějaký důkaz, o který byste se mohla opřít. Zároveň byste také mohla argumentovat, proč v minulém roce jste dostala volno na samostudium a v letošním roce nikoliv, když se jedná o stejný případ studia a zákonná úprava je také totožná.
__
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Zamítnutí žádosti o přidělení nebytového prostoru bytovém družstvem
- Nepřidělení nebytového prostoru bytovým družstvem - kam se odvolat?
BD zařadilo na členské schůzi 25.5.2016 cituji : "projednání žádosti pí. AA o přidělení nebytového prostoru". Jaký dopad má výsledek hlasování v případě zamítnutí. Prostor mě byl přidělen minulým majitelem MČ P-8 na základě mandátní smlouvy, kterou měla správní firma Austis. Mám platné stavební povolení "Rekonstrukce části přízemí a přidělení nebytového prostoru k bytu č. 15 Praha 8 - Karlín č. p. 381" s nabytím právní moci do konce roku 2016. Žádost o přidělení prostoru jsem nikdy na BD nedala, pouze žádost o souhlas s provedením prací. Nicméně podle mě ani tento souhlas ze zákona není třeba.
BD tento prostor cca 6m2 používá pro kýbl a koště na úklid objektu, což je pro představenstvo hlavní důvod zamítnutí přidělení neb. prostoru.
Děkuji za odpověď.
Ladislava
ODPOVĚĎ:
Pokud již máte uzavřenou nájemní smlouvu, na základě které užíváte konkrétní nebytový prostor, pak je nerozhodné, zda Vám tento nebytový prostor družstvo opětovně přidělí (resp. pronajmou či udělí jiný typ souhlasu s užíváním).
Z vašeho dotazu vyplývá, že nájemní smlouvu máte uzavřenou s právním předchůdcem družstva. Pokud tato teze odpovídá skutečnosti, pak na existenci nájemního vztahu nemá vliv skutečnost, že došlo ke změně vlastníka příslušného nebytového prostoru.
Pokud však nemáte platný právní důvod, na základě kterého můžete konkrétní nebytový prostor užívat (např. již zmíněná nájemní smlouva, pachtovní smlouva příp. jiná), pak musíte mít minimálně souhlas družstva k užívání tohoto prostoru. Nebytový prostor bude pravděpodobně ve vlastnictví bytového družstva, tedy jedná se o cizí věc, kterou nesmíte užívat bez právního důvodu.
Váš dotaz neobsahuje více informací, tudíž nelze učinit bližší závěr, a proto jsem se omezil ve své odpovědi na poskytnutí toliko obecných informací.
__
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Snížení alimentů - výpověď z práce ze zdravotních důvodů
- Snížení výživného - výpověď z práce ze zdravotních důvodů
Partner se rozešel s manželkou před 5 lety. Mají spolu 2 děti. Sám si z platu 13000 Kč-ze kterého platil ještě exekuci- určil výživné 5000 Kč, kdy manželka byla výdělečně činná, ale sama na 2 děti. Nyní jsou 2 roky rozvedení a bývalá žena je na úřadu práce, má partnera 3 roky, který s nimi bydlí v bytě a je výdělečně činný. Nastala situace že můj partner (tedy její bývalý manžel) dlouhodobě marodí a léčí se s močovým měchýřem a s prostatou. V zaměstnání na něj tlačili-až dal výpověď dohodou. Já jeho partnerka jsem propuštěna z práce pro nadbytečnost a právě jsem nastoupila na úřad práce. Bude soud posuzovat i mé poměry? Je možné žádat alespoň dočasně na snížení alimentů, nežli bude jasné jestli partner bude vyléčen z nemoci a schopen nastoupit do práce? Děkuji za odpověď Daniela
ODPOVĚĎ:
Vašemu partnerovi doporučuji, aby své bývalé manželce vysvětlil současnou situaci a pokusil se s ní dohodnout na dočasném snížení výživného do doby, než se jeho pracovní a finanční situace zlepší. Pokud dohoda s bývalou manželkou nebude možná, záleží do značné míry na tom, jakým způsobem, byla Vámi uvedená výše výživného dohodnuta. Ve svém dotazu uvádíte, že si Váš partner určil výživné sám, pravděpodobně po dohodě se svou bývalou manželkou. Pokud se jednalo o ústní dohodu, pak Váš partner může v případě nutnosti začít hradit i nižší výživné. Doporučuji však, aby o tom svou bývalou partnerku – nejlépe písemně – informoval a vysvětlil ji důvody snížení výživného. Pokud partnerka nebude se snížením výživného souhlasit, bude se muset obrátit na soud s návrhem (žalobou) na určení či zvýšení výše výživného.
Jestliže je ale výše výživného určená rozhodnutím soudu nebo písemnou dohodou mezi Vaším partnerem a jeho bývalou manželkou, měl by Váš partner do doby, než se s bývalou manželkou dohodne jinak – tuto dohodu opět doporučuji uzavřít písemně - nebo do doby, než o výživném rozhodne soud, hradit výživné ve výši uvedené v dohodě. V takovém případě to bude Váš partner, kdo by se měl obrátit na soud s návrhem (žalobou) na určení nižšího výživného. Soud při posuzování návrhu bude zkoumat nejen finanční a majetkové poměry obou rodičů, ale i oprávněné zájmy a potřeby dítěte.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Fond pro válečné sirotky SRN - vyplacení částky potomkovi zesnulé osoby odvelené do brané moci SRN
- Fond pro válečné sirotky v Německu - vyplacení částky potomkovi zesnulé osoby odvelené do brané moci SRN
Mamka se narodila 25.6.1940 v Kocléřově, p. o. Dvůr Králové n/Labem. Její otec, František Weisner byl jako příslušník německé branné moci odvelen a po těžkém zranění v roce 1944 se stal nezvěstným. Okresním soudem ve Dvoře Králové n/Labem byl dne 29.1.1948 prohlášen za mrtvého. Nyní se k nám dostávají kusé informace, že snad existuje v SRN nějaký fond pro válečné sirotky. Je to možné a kam se obrátit pro podrobnější informace?
Děkuji Alois
ODPOVĚĎ:
Tato poradna se zaměřuje výhradně na poskytování poradenství ohledně českého práva, tudíž nemůžeme poskytnout bližší informace ohledně Vámi zmíněného fondu.
Vzhledem k tomu, že se má jednat o fond německý, doporučuji, abyste se obrátil s dotazem na Ministerstvo zahraničních věcí. Pokud budou mít o tomto fondu nějaké informace, jistě Vám je poskytnou.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Poškození kuchyňské linky nájemníkem - stržení z kauce
- Stržení části kauce - poškození kuchyňské linky nájemníkem, nájemcem
Pronajímám byt v osobním vlastnictví. Nájemce mi poškodil desku kuchyňské linky? jak mám postupovat při uplatňování škody a jaké jsou tam termíny. Podotýkám, že nájemce složil kauci ve výši 20.000Kč, což předpokládám, že by stačilo na pokrytí této škody, Je možné to hradit z této kauce a požadovat její doplnění do výše 20.000Kč?
prosím o sdělení konkrétního postupu při řešení této situace, děkuji, Dalibor
ODPOVĚĎ:
Podle § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, podle kterého platí, že za drobné opravy, ke kterým je povinen nájemce, se považují mj. opravy kuchyňských linek.
Toto nařízení vlády stanoví omezení, podle kterého nesmí částka vynaložená nájemcem za drobné opravy překročit součin částky 100 a podlahové plochy bytu (v m2).
Podle § 2254 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
Zákon umožňuje pronajimateli, aby při skončení nájmu použil složenou jistotu na úhradu pohledávek, které má za nájemcem. Smluvní strany si však mohou dohodnout také čerpání jistoty během trvání nájmu. Bez takového ujednání je však čerpání jistoty na úhradu pohledávek problematické (ani odborná literatura v tomto směru není jednotná).
Doporučuji Vám vyzvat nájemce k tomu, aby Vám uhradil škodu, kterou ve výzvě vyčíslíte a výši škody doložíte. Pokud máte v nájemní smlouvě ujednáno, že jste oprávněn čerpat jistotu i během trvání nájmu, pak si můžete dlužnou částku jednostranným prohlášením započíst a v takovém případě by byl nájemce povinen jistotu doplnit do smluvené výše podle § 2017 občanského zákoníku.
Pokud tuto doložku v nájemní smlouvě nemáte, pak je čerpání jistoty problematické a s jistotou věc vyřešíte buď soudní cestou, nebo až při skončení nájmu.
__
FINANCE-DANĚ
- Prodej zrestituované nemovitosti - daně, odvod daní
- Daně při prodeji nemovitosti získané restitucí
V rámci restituce mi byla v roce 2010 vrácena část pozemku, který byl naší rodině v roce 1969 vyvlastněn.
Tento pozemek jsem v roce 2016 prodala.
Jakou mám daňovou povinnost vůči finančnímu úřadu?
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Do konce třetího měsíce po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, máte povinnost podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a zaplatit daň. Pokud jste se tedy nedohodli s kupujícím v kupní smlouvě, že poplatníkem daně bude nabyvatel. Daň činí 4 % ze základu daně, kterým je buď kupní cena, anebo 75 % hodnoty znaleckého posudku či směrné hodnoty, a to ta cena, která je vyšší.
Do konce ledna 2017 máte povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí, kde uvedete zbývající nemovitosti v daném kraji. Pokud již žádnou jinou nemovitost v kraji, kde se nacházel pozemek, nemáte, oznámíte finančnímu úřadu, že Vám zanikla daňová povinnost.
Pozemek jste vlastnila déle než 5 let, bude tedy osvobozen od daně z příjmů, pokud nebyl zahrnut v obchodním majetku podnikatele. Může se na Vás vztahovat povinnost dle § 38v zákona o daních z příjmů oznámit finančnímu úřadu osvobozené příjmy fyzických osob, pokud prodejní cena pozemku byla vyšší než 5 000 000 Kč. Lhůta pro oznámení osvobozených příjmů je do konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, ve kterém jste příjem obdržela.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce pro zahraniční firmu jako OSVČ 40 hodin týdně - jde o švarc systém?
Mám nabídku práce jako OSVČ pro zahraniční firmu, která nemá stálou provozovnu zde v ČR (kancelář je v Londýně).
Nabídka je na 40 hodin týdně, měsíční paušální plat, PC by poskytovala firma, místo výkonu práce by nebylo určeno, pracovní dobu by bylo možné částečně upravovat.
Jedná se v tomto případě o Švarc systém? Případně jak upravit smlouvu a podmínky, aby se o Švarc systém nejednalo.
Děkuji, Patricie.
ODPOVĚĎ:
V pracovněprávním vztah je nutné vykonávat závislou práci, která je definována v § 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění:
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
V daném případě tedy hodně záleží na tom, jak je definován vztah zaměstnanec – zaměstnavatel, co budete pro zaměstnavatele vykonávat, jak budete odvádět práci. Obecně řečeno, pokud máte stanovenou pracovní dobu, práci Vám zadává zaměstnavatel a její výkon kontroluje, poskytuje Vám pracovní prostředky na své náklady, pak bych daný vztah jako závislou práci s největší pravděpodobností posoudila. O závislou práci by se nejednalo, pokud byste měl s určitým subjektem uzavřen obchodněprávní vztah a na základě zadání pro něho na základě své zodpovědnosti dle svého časového uvážení např. v dohodnutém termínu zpracoval určitý úkol, za který by Vám náležela odměna.
__
OBČAN-DLUHY
- Osobní bankrot - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení
- Oddlužení - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení
- Insolvence dlužníka - životní minimum nestačí na žití, nárok na příspěvek na bydlení
Moje maminka nedávno využila osobního bankrotu a nyní je ji tedy z výplaty strhávána splátka a na vyžití ji zbyde cca 8500 Kč, tedy jisté životní minimum.
Problém však je, že toto životní minimum nezohledňuje např. nájem. Pokud maminka zaplatí nájem, nemůže ji zbýt dost peněz na jídlo a jiné potřeby. Je možné v tomto případě požádat o příspěvek na bydlení?
Děkuji a přeji hezký den. Damián
ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má Vaše maminka tehdy, pokud je vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém má trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů její domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Pro nárok na příspěvek na bydlení se ale dokládají příjmy před srážkou provedenou insolvenčním správcem. Vaše maminka tudíž nebude jako svůj příjem dokládat Vámi uvedenou částku 8.500 Kč, ale příjem před provedením insolvenčních srážek. Zda Vaše maminka podmínky pro nárok na příspěvek splní, nelze pouze na základě Vámi uvedených informací posoudit, podat žádost o příspěvek na bydlení si na úřadě práce samozřejmě může.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží koupeného přes bazos.cz - skryté vady bazarového zboží
- Reklamace zboží koupeného přes internetový bazar - skryté vady bazarového zboží
Na Internetu přes web bazos.cz jsme si vybrali dětskou kolébku – v inzerátu prodejce psal „Použitá max 5×, v perfektním stavu jen par flíčků, které stačí vyprat. “ Pro kolébku jsem vyslala přítele, když ji přivezl a já si kolébku mohla prohlédnout, zjistila jsem, že je velmi poškozená. Deska pod matrací zlámaná, stojánek od kolotoče olámaný, … – vše vady, které nejsou na první pohled vidět, ale musí se sundat látka, která toto zakrývá. Ihned přítel volal prodejci zpět (cca do hodiny), že kolébka je poničená a že ji přiveze zpět a chce vrátit peníze. Do telefonu prodejce souhlasil. Avšak když na místo přijel, akorát na něj křičeli a začali tvrdit, že si to přítel zničil sám. O těchto vadách nebyl prodejcem informován, je možné se nějakým způsobem domoci „reklamace“? Slyšela jsem, že na použité zboží by měla být „záruka“ 6 měsíců? Mohu toto řešit právně, podat nějaké oznámení? Nebo jak mohu v tomto případě postupovat a jaké jsou šance?
Předem mockrát děkuji za Vaši radu
S pozdravem a přáním pěkného dne
Milada
ODPOVĚĎ:
Dle aktuální právní úpravy máte právo do 14 dní od uskutečnění obchodu bez udání důvodu odstoupit od smlouvy. V tomto případě musíte postupovat tak, že zašlete prodejci doporučený dopis, v němž uveďte, že odstupujete od kupní smlouvy a uveďte číslo účtu a lhůtu, do které Vám má prodejce vrátit peníze. Následně zašlete zboží zpět, dle zákona prodávající není povinen vrátit peníze dříve, než mu je vráceno zboží nebo alespoň prokázáno, že zboží bylo odesláno. Máte samozřejmě právo chtít po prodejci, aby Vám uhradil i částku odpovídající ceně balíku - vráceného zboží. Pokud by prodávající peníze nevrátil, podejte ihned žalobu o zaplacení. Z důvodu důkazní situace doporučuji kolébku nafotit. V těchto případech jsou soudní spory o vrácení kupní ceny poměrně jednoduchou záležitostí.
Horší by byla situace v případě, že by vám již čtrnáctidenní lhůta uplynula, zde byste museli prokazovat, že zboží má vady a požadovat dle charakteru vady buď slevu z ceny či odstoupení od smlouvy.
__
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace dovolené - ubytování v jiném hotelu
Reklamace dovolené: 10/2015 jsme si přes CA Airstop koupili dovolenou v Egyptě s odletem 6.12.2015. Pořadatel byla německá CK Schauinsland.
Cestovka nás nechala odletět na místo a mi jsme při příletu zjistili, že nás ubytují v jiném hotelu, protože náš je z důvodu nedostatku klientů uzavřen. Německá CK věděla od 10.11.2015, že hotel je uzavřený a nedala nám to vědět. Teď se s nimi dohadujeme o kompenzaci. Požadujeme zpět 100% což je cca 1800 EUR, oni nám nabídli 462 EUR. Za to, že porušili své vlastní obchodní podmínky je to dost málo.
Vizte příloha.
Děkuji za radu a přeji hezký den
Darina
_
Dobrý den paní Xxxxxxxxxx,
níže zasílám vyjádření k Vaší reklamaci, které jsme obdrželi od německé cestovní kanceláře Schauisland Reisen.
Dovolte mi Vám toto vyjádření ve stručnosti přeložit.
Cestovní kancelář velice mrzí, že Vaše dovolená neproběhla podle Vašich představ.
Bohužel Vašemu požadavku - navrácení celé částky za zájezd cestovní kancelář nemůže vyhovět. Právo klienta na ukončení dovolená vzniká podle všeobecných podmínek pořadatele zájezd (bod 12d) pouze tehdy, jestliže pořadatel zájezdu není schopen zajistit nápravu dané situace. Z dostupných informací je zřejmé, že delegát se snažil zajistit náhradu. Do aquaparku hotelu Fun City Makadi měli klienti volný vstup.
Jako kompenzaci Vám německá cestovní kancelář nabízí částku v celkové výši 465 euro. Tzn. 207,48 euro za nevyužité služby v termínu 10.12.-13.12, náklady za zpáteční let ve výši 220 euro a 37 euro za víza. Prosím o zaslání Vašich bankovních údajů (jméno majitele účtu, IBAN a BIC/SWIFT kód.
ODPOVĚĎ:
Za účelem výpočtu snížení ceny zájezdu v důsledku jeho reklamace byla Zemským soudem ve Frankfurtu v roce 1985 vytvořena tzv. Frankfurtská tabulka slev. Tabulka není právně závazná, přesto ji soudy v Německu ve velké míře užívají. Současně se touto tabulkou řídí mnoho soudů především v zemích západní Evropy, neboť v oblasti cestovního ruchu Evropské unie dosud nebyl přijat žádný jednotný dokument týkající se kvality služeb. Česká republika rovněž nemá žádnou podobnou listinu, takže Frankfurtská tabulka slev může sloužit jako orientační pomůcka pro přístup k řešení reklamací kvality služeb poskytovaných v rámci zájezdů. Dle této tabulky má zákazník při ubytování v jiném hotelu nárok na 10 až 25% slevu z ceny zájezdu. Rozhodně chápu Vaše rozhořčení, když jste nebyli dopředu seznámeni se skutečností, že budete ubytovaní jinde, čímž Vám byla odňata možnost svobodně se rozhodnout, zda neodstoupit od smlouvy, nicméně s odkazem na tuto tabulku se obávám, že kdybyste chtěli věc řešit např. soudně, víc, než Vám CK nabízí, by Vám vráceno nebylo.
__
FINANCE-DANĚ
- Nárok na odpočet úroků z hypotéky za rok pokud byl byt v daném roce prodán
- Daňová úleva - úroky z hypotéky za rok pokud byl byt v daném roce prodán
Mám nárok na uplatnění odpočtu úroků z hypotéky za rok 2015 na byt, který jsem prodal v listopadu 2015?
Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
Úroky z hypotéky jako nezdanitelnou část základu daně můžete uplatnit dle § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pokud jste byt vlastnil po celé zdaňovací období. Ve Vašem případě si nemůžete úroky uplatnit.
__
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Rodičovská dovolená následně s pracovní neschopností a následně opět mateřská a rodičovská dovolená - povinnost zaměstnavatele zachovat stejné pracovní podmínky
Můj dotaz se týká návratu do zaměstnání po 2. rodičovské dovolené. U zaměstnavatele mám smlouvu na dobu neurčitou.
První rodičovská dovolená byla od 07/2013 do 03/2016 (do tří let věku dítěte), poté ihned následovala pracovní neschopnost kvůli druhému rizikovému těhotenství. Tato neschopnost stále trvá a s největší pravděpodobností do práce už nenastoupím, takže bude ihned navazovat mateřská dovolená (cca v 7/2016) a poté další rodičovská dovolená. (max. do tří let věku dítěte). Zajímalo by mne, jestli v mém případě, kdy mezi první a druhou rodičovskou dovolenou nebude odpracován ani jeden den, ale místo toho budu mít pracovní neschopnost, mi zaměstnavatel musí po návratu z 2. rodičovské dovolené zachovat podmínky, které odpovídají návratu po rodičovské dovolené do tří let věku dítěte - tzn. stejný plat a pozici odpovídající kvalifikaci, kterou jsem měla uvedenou ve smlouvě na dobu neurčitou. Nebo tímto ztratím nárok a zaměstnavatel mi může přidělit jakoukoliv práci za jakýkoukoliv mzdu?
Děkuji, Kamila
ODPOVĚĎ:
Rodičovská dovolená je překážka v práci na straně zaměstnance a po jejím skončení má zaměstnavatel povinnost Vám přidělovat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Pokud máte v pracovní smlouvě sjednánu přímo i mzdu, pak je povinen Vám za vykonanou práci zaplatit i tuto mzdu.
Pracovní neschopnost je také překážka v práci na straně zaměstnance. Pokud jste v dočasné pracovní neschopnosti po rodičovské dovolené a poté budete čerpat opět rodičovskou dovolenou, nic se nemění na povinnosti zaměstnavatele Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy po odpadnutí poslední překážky v práci na Vaší straně, tj. pravděpodobně po vyčerpání druhé rodičovské dovolené.
Zaměstnavatel Vám pak nemůže přidělovat jakoukoliv práci, ale pouze práci dle pracovní smlouvy. Nemusí se však jednat o úplně stejnou pozici, jakou jste vykonávala před vznikem překážky v práci, zaměstnavatel musí respektovat pouze obecný druh práce v pracovní smlouvě.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stažení návrhu na revokaci a neprojednání návrhu občana na změnu územního plánu - je to legální postup zastupitelstva města, obce?
Bylo odhlasováno stažení návrhu na revokaci podnětu z r. 2014 s tím, že se podnět podaný v r. 2016 neprojednával. Jak mám z hlediska práva postupovat? Mám podat podnět nový?
Na zasedání zastupitelstva byl stažen bod pod názvem "revokace", která se týkala mého podnětu (z roku 2014 - tehdy schváleno zastupitelstvem) nýbrž v r. 2016 jsem podal podnět nový na změnu územ. plánu, který ale byl radou nedoporučen ke schválení, ale na zastupitelstvu se neprojednával tento podnět nýbrž z r. 2014 pod názvem revokace. Je tonto postup běžný?
Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině platí, že občan obce má právo:
- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů
(jak vyplývá z § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích). Návrh fyzické osoby na změnu územního plánu je dále upraven v § 55/2 stavebního zákona.
Podrobnější postup při projednávání jednotlivých podnětů naleznete v jednacím řádu konkrétního zastupitelstva a rady obce (jednací řád není pro tyto případy upraven žádným právním předpisem s celostátní působností).
Byl-li projednán Váš podnět z roku 2014 namísto podnětu z roku 2016, doporučuji Vám na to zastupitelstvo a radu obce upozornit a podat podnět nový (který můžete zdůvodnit právě řádným neprojednáním podnětu z roku 2016).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Audit účetní závěrky SVJ bez auditora - audit neobsahuje jméno auditora a číslo jeho oprávnění
Oslovili jsme společnost nabízející audit účetní závěrky o provedení auditu účetní závěrky.
Zatím bohužel nevíme, jak přesně zněla objednávka zadaná jednateli objednatele, SVJ.
Nicméně nyní nám, vlastníků, byla doručena Zpráva o ověření účetní závěrky, která však neobsahuje identifikaci auditora s číslem jeho oprávnění. Na můj požadavek o doplnění identifikace auditora oslovená společnost uvádí, že z jejich strany bylo dodrženo zadání.
Pokud budu předpokládát, že zadání neobsahuje explicitní pojem "audit účetní závěrky" a společnost tedy vykonala "nějaké" ověření:
1) je přípustné ve zprávě z tohoto ověření uvést "Výrok auditora", pokud toto ověření nevykonal auditor?
2) Je přípustné ve zprávě uvést
"Audit jsme provedli v souladu se zákonem o účetnictví účetními předpisy a účetními standardy České republiky"
pokud se nejedná dle sdělení samotné společnosti o audit?
Nejedná se o případ povinného ověření účetní závěrky, jsme SVJ. V zásadě nevíme, zda nám může v. u. společnost poskytnout ověření účetní závěrky
(1.) bez prověření správnosti výše aktiv a pasiv a jejich zařazení a
(2.) bez účasti auditora a nazývat to auditem. Cítíme se uvedeni v omyl a rádi bychom se bránili.
Děkuji. Miloš
Zaslání informace správci k dotazu č. : 9563
Dobrý den, snažila jsem se na otázku odpovědět, ale v auditu se neorientuji. Pokud je tady nějaký znalec účetního auditu, bylo by dobré, aby odpověděl on. Příp. můžeme zaslat jako odpověď jen moje nastínění?
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, prostudujte si podrobně objednávku. Audit účetní závěrky může provádět pouze osoba zapsaná v seznamu auditorů. Bez hlubší znalosti problému nedokážu na otázku odpovědět. V případě nesrovnalostí se můžete obrátit na Komoru auditorů České republiky.
__
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Poradenství od studenta - je nutné mít živnostenský list?
Rád bych se zeptal na právní podmínky ohledně živnosti poradenská činnost u studenta.
Náplní mé práce by bylo poskytovat lidem tipy na kurzové sázení s největší důvěrou na základě analýz.
Na měsíc za cca 500 Kč. Rád bych se zeptal, zda-li je potřeba mít živnost a co všechno to u studenta obnáší. Případně nějaká doporučená literatura ve které se dozvím více. Děkuji David
ODPOVĚĎ:
Na studenta, stejně na jako každou jinou fyzickou osobu, se vztahují totožné podmínky pro získání živnostenského oprávnění, tedy zejména plná svéprávnost a bezúhonnost (prokazuje se výpisem z Rejstříku trestů). Překážky provozování živnosti jsou uvedeny v ust. § 9 a násl. živnostenského zákona.
Ve Vašem případě přichází v úvahu živnost Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, která je živností volnou, tedy u ní není jako podmínka provozování takové živnosti stanovena odborná způsobilost (prokazuje se studiem, praxí). Pokud chcete provozovat takovou živnost, musíte tuto skutečnost ohlásit na příslušném živnostenském úřadě. Náležitosti ohlášení jsou stanoveny v ust. § 45 a násl. živnostenského zákona.
Literatury k tomuto tématu je spousta, nicméně nejpřesnější a nejaktuálnější informace získáte přímo na živnostenském úřadě. Dále můžete získat informace také ze živnostenského zákona, odkaz na něj přikládám zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0& name=~C5~BEivnostensk~C3~BD& rpp=15#seznam.
__
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Návrh na změnu územního plánu - který zákon chrání majitele nemovitostí?
Při připravování územního plánu se nerozlišuje soukromé vlastnictví od státního, což lze pochopit, ale už nepochopím, když podám podnět na změnu a plánuji svůj pozemek využít jinak než někdo naplánoval, jaké právo (zákon, paragraf) chrání tedy vlastníky pozemku? Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Jako vlastník pozemku máte právo v případě projednávání návrhu územního plánu podat námitky, o kterých musí být příslušným orgánem rozhodnuto (toto je podmínkou pro řádné vydání územního plánu). Dále také může každý podat připomínky k návrhu územního plánu.
Nicméně po schválení územního plánu už je obrana omezená, jelikož ten, kdo mohl být na svých právech dotčen, měl možnost svá práva chránit v průběhu schvalování územního plánu např. výše uvedenými námitkami.
Na změnu územního plánu navíc není právní nárok, tedy i když o změnu požádáte (podáte návrh), nevzniká povinnost tomuto návrhu vyhovět.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozpadající se dřevěná stavba na hranici pozemků - jak donutit souseda aby stavbu zboural a posunul dále od hranice pozemků?
V blízkosti hranice pozemků (cca 0,5 m) má soused dřevěnou, minimálně 40 let starou kůlnu. Když jsem ho požádal, aby rozpadající se stavbu odstranil a novou si postavil alespoň 2 metry od plotu, reagoval tím, že si stávající stavbu opraví. Následně kůlnu zakryl novou střechou. Je nějaká cesta k tomu, aby musel stavbu posunout dále od plotu? Dohoda se mi bohužel nejeví jako reálná. Předem děkuji za radu. Agáta
ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, zda je předmětná kůlna nepovolenou (tzv. černou) stavbou či nikoli. V tomto ohledu je samozřejmě rozhodující, za jaké právní úpravy byla kůlna vybudována, tzn. zda bylo k její výstavbě zapotřebí nějaké přivolení stavebního úřadu (a pakliže ano, zda o toto přivolení Váš soused požádal).
V současné chvíli se můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření této záležitosti. Dospěje-li stavební úřad k závěru, že se jedná o černou stavbu, zahájí řízení o nařízení odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona).
Z dotazu nevyplývá, zda je pro Vás kůlna zdrojem nadměrných imisí (např. stínění). S ohledem na skutečnost, že kůlna stojí na témže místě již dlouhou dobu, předpokládám, že výkon Vašeho vlastnického práva není její existencí nijak rušen. Z tohoto důvodu není příliš použitelný § 1013/1 občanského zákoníku, který vymezuje základní rámec sousedských vztahů.
Pokud se domníváte, že stav kůlny je natolik havarijní, že kůlna Vás např. ohrožuje na zdraví či ohrožuje Váš majetek, můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k nařízení:
- neodkladného odstranění stavby,
- provedení nutných zabezpečovacích prací, nebo
- provedení nezbytných úprav stavby
(dle § 135 a § 137 stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na svěření dítěte do péče - který je místně příslušný soud?
- Návrh na svěření dítěte do péče - který je místně příslušný soud?
- Místní příslušnost soudu - svěření dítěte do péče
Jsem na rodičovské dovolené, dítě 2,6 s partnerem nežijeme ve společné domácnosti od října roku 2015. Chci zažádat o svěření dítěte do péče. Kvůli školce jsem po dohodě s otcem dítěte přehlasili bydliště dceři do Prahy, kam se chceme stěhovat. Vzhledem k tomu, že spolu nežijeme od října 2015, chci podat žádost o svěření dítěte do péče. Vídáme se a snažíme se vycházet. Na jaký soud mám podat žádost, když dítě má bydliště v Praze, ale doteď bydlíme na vesnici spadající pod Třebíč. Do Prahy se budeme stěhovat asi za 5 měsícu. Mám počkat ještě půl roku, nebo přehlásit bydĺiště dceři zpět a podat návrh? A zároveň jaký bude postup? Děkuji, s pozdravem Eva
ODPOVĚĎ:
Podle § 88, písm. c) občanského soudního řádu je k řízení ve věcech péče o nezletilé příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. Bydlištěm se v tomto případě myslí faktické bydliště, tedy místo, kde se dítě společně s Vámi nyní zdržuje.
Pokud v současné době žijete s dítětem v blízkosti Třebíče, bude zapotřebí podat návrh na svěření dítěte do vaší péče k okresnímu soudu v Třebíči. Je ale zapotřebí brát v úvahu i to, že soudní řízení může trvat i několik měsíců. Pokud se v průběhu soudního řízení přestěhujete do Prahy, bude nezbytné o tom informovat soud, ke kterému jste návrh podala. Jestliže bude soud v Třebíči následně předávat agendu soudu v Praze, může se celé soudní řízení ještě více protáhnout. Nejméně komplikovaným řešením by tedy bylo buď podat návrh na svěření dítěte do péče k soudu v Třebíči a se stěhováním počkat, až bude soudní řízení ukončeno, nebo počkat s podáním návrhu až poté, kdy se odstěhujete do Prahy.
Vzory návrhu na svěření dítěte do péče najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Za podání takového návrhu se nehradí žádný soudní poplatek.
__
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Jak darovat pozemek městu, obci - postup, návod, informace
- Darování pozemku městu, obci - postup, návod, informace
1984 jsem s manželkou koupil pozemek na stavbu rodinného domu. Ke stavbě RD nedošlo.
A až nyní, kdy se rozhodl stavět náš syn (duben 2016) jsme zjistili, že došlo ke změně územního plánu a náš pozemek byl změněn na lesopark bez možnosti stavby. Pozemek je veřejně přístupný protože se jedná o část parkové zeleně a není oplocen. (Parcela č. 1258/40 obec Ústí nad Labem 554804, katastrální území Ústí nad Labem 774871, č. LV 2710).
Vzhledem k tomu, že stále musíme platit daň z pozemku a pozemek musíme dvakrát ročně posekat za cca 10.000 Kč, chtěli bychom se pozemku vzdát pokud nebude jiná možnost.
Jakým způsobem se tohoto pozemku jednostranně vzdát tak, aby přešel do vlastnictví státu.
Otázka druhá: na webu http://frankbold.org/poradna/kategorie/ostatni/rada/verejna-prostranstvi jsem se dočetl, že pokud nedošlo k uzavření smlouvy o užívání pozemku, mezi městem a vlastníkem, je možné požadovat od města vydání částky, o kterou se neoprávněně obohatilo užíváním tohoto pozemku. Děkuji, Petr
ODPOVĚĎ:
V tomto případě se Váš pozemek stal veřejným prostranstvím, přičemž platí, že u pozemků, které jsou v soukromém vlastnictví jiných osob, je obecné užívání omezením vlastnického práva. Vlastnické právo je možno omezit obecným užíváním pouze v souladu s vůlí vlastníka, tj. s jeho souhlasem nebo po dohodě s ním. Bez souhlasu vlastníka je možné omezení vlastnického práva pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu. Tedy pokud je to nutné, může obec za veřejné prostranství prohlásit i soukromý pozemek, nicméně to musí být za úplatu. Měli byste tedy po obci požadovat úplatu, ovšem cenu bych doporučovala nechat si stanovit soudním znalcem. Pokud by obec dobrovolně nic hradit nechtěla, můžete se toho domáhat prostřednictvím žaloby o vydání bezdůvodného obohacení. Pozemku se bohužel nelze vzdát bez zájmu jakékoliv třetí osoby, nicméně se můžete pokusit ho nabídnout obci ke koupi. S ohledem na skutečnost, že máte ovšem právo žádat od obce úplatu za zábor pozemku, tato úplata jistě převýší náklady, které do pozemku musíte ročně investovat a ponechat si pozemek by mohlo být do budoucna i výhodné.
__
OBČAN-NÁJMY
- Výpověď nájemní smlouvy zemědělskému družstvu novým majitelem pozemku - podmínky, lhůty
- Podmínky pro ukončení nájmu pozemku nájemnímu družstvu novým majitelem pozemku
Rádi bychom koupili pozemek a využili jej, ale je zatížen nájemní smlouvou s místním JZD.
V příloze posílám smlouvy aktuálního majitele a JZD.
Je možné po změně majitele (až pozemek koupíme) zrušit tento nájemní vztah?
Děkuji! Děkuji, Miroslav
ODPOVĚĎ:
Koupí pozemku vstupujete do všech práv a povinností předchozího vlastníka. Dle dodatku je smlouva uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou pět let, přičemž ale tato lhůta neskončí dříve, než 30.9.2018, jinak vždy končí k říjnu. Po změně majitele se tedy musíte nadále smlouvou řídit a jedinou možností je smlouvu vypovědět a počítat s tím, že ještě pět let musíte nájemce nechat na pozemku hospodařit. Kdybyste tedy smlouvu vypověděli nyní, nájem bude ukončen až v říjnu roku 2021.
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Převod členských práv bytového družstva na potomka - předseda BD to zdržuje
- Lhůta na převod družstevního bytu na potomka, syna, dceru
- Předseda bytového družstva zdržuje přepis, darování členských práv nájemce BD na jeho potomka - jak se bránit?
Jedná se o insolvenci o kterou bych si chtěla zažádat, ale jelikož mám členský podíl na bytě chtěla bych ho přepsat na syna. Požádala jsem o přepsání předsedu našeho družstva který mi původně přepsání přislíbil ale k tomu již nedošlo, vymlouvá se že nemá čas a mám pocit že to prostě nechce učinit. Předseda se začíná chovat jako by mu to patřilo. Byla jsem i na správě bytů a informovala jsem paní která je k tomuhle kompetentní. Paní opět přislíbila, že přepis bude k 1. 6. 2016 ale mám z toho dojem z chování z obou lidí že k tomu nedojde.
Mám jako nájemník bytového družstva na tohle právo i bez udání důvodu? Děkuji Monika
ODPOVĚĎ:
K převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu se souhlas družstva vůbec nevyžaduje, se synem sepíšete dohodu o převodu a písemně oznámíte družstvu, že došlo k převodu a doložíte ještě písemný souhlas nabyvatele členství (tedy syna). Vůbec do této transakce nemusíte zapojovat předsedu družstva. Doporučuji obrátit se ohledně sepisu dohody na advokáta, který by měl i prostudovat stanovy družstva a zjistit, jestli samotné stanovy převod nějak neomezují nebo nestanovují nějaké speciální podmínky k převodu.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zeď zasypaná hlínou z cizího pozemku - jak se donutit majitele pozemku k odstranění hlíny na zdi?
- Hlína od souseda nasypaná na zdi mé stavby - jak donutit souseda k odstranění zeminy?
- Zeď zasypaná zeminou z cizího pozemku - jak se donutit majitele pozemku k odstranění hlíny na zdi?
- Zemina od souseda nasypaná na zdi mé stavby - jak donutit souseda k odstranění zeminy?
Zakoupil jsem 2015 řadovou garáž postavenou 1986. Vzhledem k tomu, že za řadou garáží se do 2016 nacházela pastvina svažující se směrem ke garážím, zemina za onu dobu zasypala garáže do výšky přibližně 1,5m od výšky od podlahy. 2006 kolem garáží byla cesta a zděná zídka ohraničující garáže od pastviny. Nově část pastviny za garážemi koupil nový majitel pro stavbu obytného domu, který již při uzemním řízení o umístnění stavby odmítl zeminu odstranit. Do mé garáže kvůli zemině silně proniká vlhkost a vyžaduji její odstranění. Mám právo po majiteli pozemku požadovat, aby na vlastní náklady zeminu ze zdi garáže odstranil? Stačí, když požadavek vznesu sám, nebo je zapotřebí součinnosti ostatní majitelů garáží? Pozemek za garážemi je nyní oplocen a nemám přistup k zadní stěně garáže. Mohu také po majiteli požadovat, aby za garážemi obnovil úzkou cestu, abychom měli k zadní části garáží stálý přístup, jak tomu bylo doposud? Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Spor se sousedem spadá do kategorie tzv. sousedských sporů, kdy vlastník věci má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Dále zákon stanoví, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžoval jiného či ohrožoval výkon jeho práv. Proto nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami na svém pozemku, aniž by učinil dostatečná opatření proti takovému ohrožení či poškození.
Navrhovala bych tedy věc řešit nejprve domluvou, pokud tato nebude možná, nezbude, než věc řešit soudně a domáhat se, aby se soused zdržel znehodnocování Vašeho pozemku (tedy ve svém důsledku zeminu na své náklady odstranil) a dále se domáhat náhrady vzniklé škody. Za účelem stanovení výše škody by bylo dobré se obrátit na znalce, který by rozsah škody stanovil. Pokud jsou garáže zapsány v evidenci nemovitostí jako samostatné jednotky a nejde o garážový dům, který by byl ve spoluvlastnictví všech, můžete požadavek vznést sám bez součinnosti ostatních.
Co se týče cesty, tak zde by bylo možné aplikovat ustanovení § 1029 a násl. Občanského zákoníku o Nezbytné cestě, kde je stanoveno, že "Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek." Tedy můžete se domáhat zřízení cesty za účelem péče o svou nemovitost. Nařízení takové cesty by bylo plně na rozhodnutí soudu.
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Objekt pro individuální rekreaci - definice, vysvětlení, příklad
- Rekonstrukce stavby, nemovitosti - definice, vysvětlení
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Nestejný přístup ke stavebníkovi - jak se bránit?
- Diskriminace stavebníka stavebním úřadem - nestejný přístup
- Stavební úřad rozhoduje u stavebníků ve stejné lokalitě rozdílně - jak se bránit diskriminaci?
- Diskriminace od stavebního úřadu - jak se bránit?
- Soused dostal výjimku z územního plánu a mě ji zamítl - jak se bránit?
- Zamítnutí výjimky stavebním úřadem na rekonstrukci stavby a stavební povolení pro souseda - diskriminace?
Vlastním nemovitost - rekreační chatu, kterou jsem nabyla v dražbě (tzn. nebyla možná prohlídka) a je umístěna v obci, která má územní plán (ÚP). Chata je dle územního plánu v zóně individuální rekreace, která je vymezena následovně - přípustné : individuální rekreace ve stávajících objektech, nepřípustné: jakékoliv jiné kromě trvalého bydlení v objektech k trvalému bydlení již dříve určených (předchozí majitel měl v naší chatě trvalé bydliště). Zóna je též označena jako trvalá zástavba. Objekt je 2podlažní z části zděný a zčásti dřevěný a vyžaduje rekonstrukci, neboť do něj několik let zatékalo a dřevěné konstrukce (která tvoří cca 60% konstrukce) je zčásti prohnilá a rádi bychom objekt současně mírně rozšířili (aktuální zastavěná plocha 60m2, obest. prostor - 350 m3, náš záměr 70m2/400m3) a řešíme problém se stavebním úřadem obce. Nejprve nechtěli připustit žádnou rekonstrukci s tím, že se jedná o dočasnou zástavbu chat (chybně si spletli s jinou lokalitou obce - tzv. dočasné chaty) a aktuálně chtějí dodržet rozsah velikosti současné stavby. Paradoxem je že v těsném sousedství (= stejná zóna) jsou již 2 objekty, které byly rekonstruovány v době platnosti současného územního plánu a jejichž parametry několikanásobně převýšili původní chaty (pro informaci - 1. zastavěná plocha 100m2, obestavěný prostor cca 450m3 a 2. 120 m2/600 m3. Dle odboru územního plánování v lokalitě nejsou dle územního plánu žádná omezení na zastavěnost území a velikost a parametry objektu. (Plánovaná zastavěnost představuje 20% pozemku.) Současně je v projednávání obce nový územní plán, který má vstoupit v platnost cca 05/2017 a kde bude pro naši lokalitu definována zastavitelnost na 10% a výška stavby do 4m.
Mé dotazy jsou následující -
1. Existuje legislativní výklad pojmu objektu individuální rekreace dle stavebního zákona nebo jeho prováděcích vyhlášek? Dohledala jsem jedinou definici dle vyhlášky o oceňování, kde je objekt individuální rekreace charakteristický zastavěnou plochou do 80 m2 a obestavěným prostorem do 360 m3, je tato vyhláška závazná i pro stavební úřad?
2. Ve stavebním zákoně jsem nedohledala definici "rekonstrukce", respektive přístavby, nástavby, stavebních úprav … a jde mi o to kolik toho musí, ze stávající chaty zůstat, aby se jednalo o "rekonstrukci". Byl by např. směrodatný posudek statika s definováním části stavby, které musí být odstraněny.
Pokud se budeme snažit ponechat 3 zděné stěny, které by tvořily 1 obvodovou a 2 vnitřní příčky, bylo by to dostačující z pohledu legislativy "rekonstrukce"?
3. Lze se opřít o skutečnost, že okolní stavby byly povoleny a tím se domáhat našeho záměru?
4. Dle čeho posuzuje stavební úřad oblasti, které přesně nedefinuje legislativa ani územní plán ("dle nálady úřednice")?
Děkuji, s pozdravem Renata
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Legislativní vymezení stavby pro rodinnou rekreaci:
Odpověď na tento dotaz dává § 2 písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož je stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Nejvýše přípustná zastavěná plocha stavby pro rodinnou rekreaci, ani další minimální či maximální parametry této stavby nejsou vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území stanoveny. Jediným korektivem tak v této souvislosti zůstává neurčitý požadavek, aby objemové parametry a vzhled stavby odpovídaly požadavkům na rodinnou rekreaci.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že základní technické požadavky na stavbu pro rodinnou rekreaci jsou zakotveny v § 40 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
2/ Legislativní vymezení rekonstrukce stavby:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 2/4 a 5 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- nástavbou se stavba zvyšuje,
- přístavbou se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemž je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
- při provádění stavební úpravy se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Vše shora uvedené je stavebním zákonem zahrnuto do kategorie změna dokončené stavby, přičemž tam, kde stavební zákon hovoří o „stavbě“, myslí se tím (dle okolností) i změna dokončené stavby (tzn. že nástavby, přístavby ani stavební úpravy nemají ve stavebním zákoně svou zvláštní právní úpravu, nýbrž se na ně aplikují běžná pravidla pro stavby).
Další kritéria pro rozlišení jednotlivých typů změn dokončených staveb stavební zákon nezná. Stavební zákon rovněž podrobněji neurčuje, kdy se již jedná o rekonstrukci (resp. některou ze změn dokončených staveb), a kdy nikoli; v tomto ohledu je rozhodování ponecháno na správním uvážení příslušného stavebního úřadu (k pojmu správního uvážení více v odpovědi na dotaz č. 4/).
3/ Povolení obdobných stavebních záměrů v okolí:
Pokud byly v okolí za účinnosti téhož územního plánu povoleny změny dokončených staveb (např. tedy přístavby), které odpovídají Vašemu stavebnímu záměru, rozhodně Vám doporučuji se domáhat povolení Vámi zamýšlené přístavby s poukazem na tyto jiné případy.
V tomto ohledu je vhodné stavebnímu úřadu připomenout, že dle § 2/4 správního řádu (kterým je povinen se řídit i stavební úřad) je správní orgán (zde stavební úřad) povinen dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Shora uvedené ustanovení správního řádu odráží princip zásadní vázanosti správního orgánu jeho vlastní rozhodovací praxí. Toto pravidlo pramení ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení (zakotveného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod).
Pokud na základě rozhodovací praxe stavebního úřadu vzniklo na Vaší straně legitimní očekávání, že ve Vašem případě rozhodne stavební úřad stejně, jak rozhodl ve skutkově podobných případech, je stavební úřad svou rozhodovací praxí vázán (tzn. že by měl a/ skutečně rozhodnout tak, jak rozhodl již několikrát v minulosti, nebo b/ přesvědčivě zdůvodnit, proč je nutné ve Vašem případě učinit výjimku ze zavedené rozhodovací praxe). Správní orgány jsou povinny přistupovat k subjektům v obdobných situacích rovným způsobem, jakákoli libovůle či svévole je ve správním rozhodování nepřípustná.
4. Nálada úřednice:
To, co ve svém dotazu označujete „náladou úřednice“, se v oblasti správního práva nazývá „správní uvážení“, popř. „diskrece“.
Správním uvážením je postup správního orgánu v situaci, kdy mu příslušné právní předpisy nabízí více způsobů řešení určité situace. Žádný právní předpis není natolik podrobný, aby postihl veškeré situace, které reálný život přináší. Z tohoto důvodu dávají právní předpisy na určitých místech správním orgánům možnost rozhodnout dle vlastní úvahy, popř. si vybrat některou z právním předpisem nabízených variant (které bývají často pouze příkladmé). Správní uvážení vytváří rozhodovací praxi správního orgánu, která zakládá legitimní očekávání adresátů správního rozhodování, tzn. že správní orgán je povinen používat správní uvážení v obdobných případech stejným způsobem (jinak by se totiž správní uvážení snadno změnilo v libovůli, která je ve správním rozhodování nepřípustná).
K institutu správního uvážení se (ve stručné a přehledné podobě) více dočtete např. zde:
http://iuridictum.pecina.cz/w/Spr%C3%A1vn%C3%AD_uv%C3%A1%C5%BEen%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskre%C4%8Dn%C3%AD_pravomoc
http://www.epravo.cz/top/clanky/spravni-uvazeni-10088.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Obtěžování a urážení dětmi souseda - jak se bránit?
Několik let mám problémy se sousedovými syny. Mladší z nich šikanoval mého syna. Když jsem se snažila vzájemnému kontaktu zabránit, nalhal starší otci, že jsem mu dala facku. Jejich otec nevěří, že k inzultaci jeho syna z mé strany nedošlo. Následně jsem našla na schránce nalepený vzkaz, že jsem 1. tlustá 2. kurva a smutného smajlíka. V obchodě mi starší z hochů zpoza regálu řekl, že jsem piča. Kromě toho mi poškodili lak na autě hřebíkem, později kuličkovou pistolí, na parkovacím místě se často nachází ostré předměty. Ze strany otce jsem po každé takové události čelila slovním útokům. Po zklidnění celé situace došlo k recidivě potíží, krom jiného i k poškození pošty, cca od 3/2016. Po po rozluce rodičů v 1/2016 bývají děti několik hodin denně doma bez dozoru. Věk dětí je devět a dvanáct let. Dá se v tomto případě něco dělat, nebo je díky věkové hranici takové chování nepostižitelné?
Děkuji, Jindřiška
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k jejich nízkému věku nepřichází v úvahu trestněprávní postih. Z tohoto důvodu je také vyloučen postih v rámci správního řízení – za přestupek. Nicméně nic Vám nebrání obrátit se na policii a min. žádat prošetření, kdo Vám způsobil škodu na vozidle, popř. ji upozornit na ostré předměty na Vašem parkovacím místě. Je zde také možnost obrátit se na orgán sociálně právní ochrany dětí, nicméně všechny tyto kroky Vám nezajistí, že nebude k tomuto chování vůči Vaší osobě docházet dále.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Vypořádání společného jmění manželů po rozvodu manželství
- Vypořádání SJM po rozvodu manželství
2. června se s manželem po 27 letech rozvádíme, rok s ním nežiji v našem dosavadním bytě.
Vlastníme podíl 3/8 na domě + pozemku, který jsme si nechali ohodnotit znalci.
Jeden odhad byl na 954.000.-, druhý na 670.000.-
Nemůžeme se dohodnout na majetkovém vypořádání, já od něho vyžaduji vyplacení s tím, že můj podíl na majetku přepíšeme na něho.
Při odchodu jsem si vzala auto v hodnotě 10.000,-, osobní věci a jinak jsem všechno nechala manželovi s tím, že se spolu vypořádáme poději.
Nedávno jsem zjistila, že auta (dohromady asi za 200.000,-) a garáž (40.000,-) nechal manžel napsat na našeho již dospělého syna, který ale studuje a není výdělečně činný.
Kromě syna máme ještě dvě dcery, ale ty už žijí jinde se svými partnery.
Kromě auta jsem si ještě odnes (15.06.2016) la dluh na půjčce ve výši 250.000,-, který řádně splácím. Tuto půjčku jsem si vzala, protože mi manžel nepřispíval na domácnost a můj příjem na pokrytí provozu pětičlenné domácnosti nestačil.
Chtěla jsem se zeptat: Pokud by došlo k vypořádání sjm prostřednictvím soudu, na co všechno bych měla nárok?
Můžu po něm chtít i vyplacení z vybavení bytu?
Syn zůstal v bytě s manželem.
Děkuji za odpověď
Pavla
ODPOVĚĎ:
V rámci vypořádání SJM máte právo na vypořádání ze všeho, co je součástí SJM. Pokud nechcete žádný majetek, který jste si v rámci SJM pořídili, můžete samozřejmě trvat na tom, aby nemovitosti i movité věci (i vybavení bytu) byly přikázány do vlastnictví manžela a Vy jste byla manželem vyplacena. Částka vyplacení bude stanovena znaleckými posudky, které zadá soud, pokud se na ceně s manželem neshodnete. Pokud jste si během manželství vyřídila půjčku, která byla použita na chod domácnosti, musí se na jejím splácení podílet i manžel a povinnost ji zpoloviny uhradit na něj bude přecházet i po rozvodu.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej přístupového pozemku obcí soukromé osobě - jak se dostat na vlastní pozemek
- Prodej obecního pozemku (přístupové cesty k soukromému pozemku) jiné osobě - jak se dostat na vlastní pozemek bez přístupové cesty?
- Pozemek bez přístupové cesty po prodeji obecního pozemku obcí - jak se dostat na svůj pozemek?
Zdědil jsem po rodičích zahradu v obci BB, pp. 289/2, která sousedí se stavební parcelou 379/1 v téže obci. Na zmíněné stavební parcele v BB stojí budova čp. 11, která byla v minulosti využívána pro autobus ČSAD a byla majetkem obce BB. Před garáží pro autobus je zpevněná - vyasfaltovaná plocha a přes tuto plochu jsme již od roku 1964, kdy rodiče zahradu koupili vstupovali či vjížděli na zahradu - pp. 289/2. Začátkem roku 2016 obecní úřad prodal budovu čp. 11 včetně parcely 379/1 soukromým majitelům. Ti parcelu 379/1 označili tabulkou "Soukromý pozemek, vstup zakázán" a přes vjezd natáhli ocelové lano a tím mi znemožnili vstup či vjezd na zahradu. Ze silnice vstup není možný - mezi silnicí a pp 289/2 teče potok, z horní strany zahrady je prudký svah, tam je přístup nemožný. Zajímalo by mě, jak postupovat, abych mohl na zahradu normálně jezdit tak jako dřív. Podle mě se obec BB dopustila chyby, když si před prodejem neověřila, co může způsobit prodejem obecní parcely soukromým majitelům.
Popsaná situace je zřejmá z příloh - výřez z katastrální mapy a foto zmíněných parcel
Děkuji Vám. V příloze foto a mapka.
František
ODPOVĚĎ:
Pokud jste od roku 1964 cestu využívali a nyní nemáte možnost přístup zřídit jinak, je třeba to řešit věcným břemenem. Pokud byla cesta od roku 1964 využívána nepřetržitě až dosud, věcné břemeno cesty Vám vzniklo vydržením. V případě, že by toto bylo mezi stranami nesporné, je dobré tuto skutečnost zapsat do katastru nemovitostí (sejít se u notáře, formou veřejné listiny prohlásit vznik vydržení a tuto listinu vložit do katastru). Pokud ovšem druhá strana zamezuje užívání cesty, asi Vám součinnost k zápisu do katastru neposkytne a pak je zde jediná možnost - podat k soudu žalobu o zřízení věcného břemene. Pokud byla cesta tak dlouho využívána a není zde jiná možnost, jak se na zahradu dostat, je velmi pravděpodobné, že soud vašemu návrhu vyhoví a věcné břemeno cesty zřídí.
__
OBČAN-DLUHY
- Insolvence věřitele - vliv na vymáhání dluhu dlužníkem věřitele v insolvenci
Stala se mě taková zajímavá věc ohledně postoupení dluhu přičemž já jsem dlužníkem.
Měl jsem dluh u banky ge money, ta dluh postoupila jedné firmě a ta tuto pohledávku postoupila další firmě.
Tato firma jménem Somerbruk podala na mě exekuci a sama ta firma šla do insolvence a mám za to že již firma byla v insolvenci když teprve soud uznal na mě exekuci.
Můj dotaz je, zda-li dluh je platný a popřípadě v jakém případě není když firma je v insolvenci, a s kým bych měl jednat zda li s jednatelem firmy nebo zda-li s insolvenčním správcem ohledně mého když vynechán exekutora. Děkuji, Leoš.
ODPOVĚĎ:
Váš dluh stále trvá, pouze za věřitele nyní bude jednat insolvenční správce, nikoliv statutární orgán zapsaný v rejstříku. Exekuce může běžet dál tak, jak byla nařízena. Ve věci byste se měl obrátit a nadále jednat pouze s exekutorem či insolvenčním správcem.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nemovitost rodičů splacená potomkem nepřevedená na potomka v katastru nemovitosti - jak vypořádat po smrti rodiče, rodičů?
- Potomek koupil nemovitost a nechal majitelem rodiče - jak získat nemovitost do výlučného vlastnictví při dědění?
Mému příteli zemřela matka. Celý život žil s maminkou a staral se o ní. Bydlí v bytě v panelovém domě.
V době kdy se odkupovali byty do osobního vlastnictví si vzal hypotéku a řádně jí splatil. Ovšem byt musel tehdy napsat na matku. Byl ručitelem lidem, kteří neplatili své závazky. Tudíž se bál, že by i s matkou o byt přišli. Po mamince jiný majetek nezbyl. Nyní po smrti se řádně postaral po finanční stránce o pohřebné a jiné záležitosti spojené s úmrtím matky. V současné době (od úmrtí matky) v bytě nežije, ale nájem a jiné věci udržuje v chodu do vyřízení pozůstalosti. Nyní se přihlásil jeho jediný bratr o svůj podíl. Chce polovinu z bytu, přestože ví jak vše bylo. Před smrtí chtěla matka byt přepsat formou darovací smlouvy na mého přítele, bohužel jsme to nestihli. Bratr se s matkou již nestýkal, je to bezdomovec a pohybuje se po celé republice. Sliboval, že se nároku na dědictví vzdá. Ještě při rozloučení s maminkou tvrdil, že nic nechce. Prosím o radu dříve, než přijde předvolání k notáři. Na Váš účet zasílám ještě dnes (19.05.2016) 300 kč.
Děkuji a přeji hezký den, Drahomíra.
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že byl byt zapsaný v katastru nemovitostí ke dni úmrtí na jméno matky Vašeho přítele, není možné tuto nemovitost z dědictví vyloučit. Nemovitost se tedy musí projednat a v rámci dědického řízení se musí určit, kdo a v jakém poměru bude tento byt dědit. Nezanechala-li zůstavitelka závěť, dědí ze zákona její děti rovným dílem, nedohodnout-li se jinak. Váš přítel Vašeho bratra nemůže nutit vzdát se svého práva nabýt svůj dědický podíl, který mu ze zákona náleží - může se s ním však snažit dohodnout a v rámci dědické dohody byt sám nabýt.
Situace by se změnila, kdyby Váš přítel měl se svou matku alespoň sepsanou darovací smlouvu na byt, kterou však před její smrtí nestihli podat na katastr (nebo nějakou smlouvu o smlouvě budoucí, že jakmile se situace s ručitelstvím vyřeší, dojde k přepisu bytu na Vašeho přítele). V tom případě by stačilo notáři tuto smlouvu předložit a požádat o zařazení práv a povinností vyplývající ze smlouvy do pasiv dědictví. V tom případě by dědicové vstoupili jak do aktiv, tak do pasiv po svém předkovi, což by znamenalo to, že Váš přítel a jeho bratr by byt zdědili, ale rovněž by odpovídali za pasiva a tedy by měli následně povinnost vyplývající ze smlouvy -převést byt na nabyvatele dle darovací smlouvy, tedy na Vašeho přítele.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vyplavení pronajatých prostor prasklou vodou - odpovědnost za škodu pronajímatele
- Kdo je odpovědný za škodu vytopením prasklou vodou v nájemním prostoru
- Vytopení vodou pronajaté nemovitosti - odpovědnost pronajímatele za vzniklou škodu (prasklá přívodní vodovodní trubka, roura)
- Prasklý vodovod, vyplavení nebytového prostoru - odpovědnost pronajímatele za škodu
Jsme v pozici pronajímatele nebytového prostoru, ve kterém v nočních hodinách praskla trubka vedoucí k umyvadlu a došlo k vyplavení nebytového prostoru, kde se nachází prodejna obuvi. Tímto došlo k poškození nájemcem prodávaného zboží, který se domáhá zaplacení vzniklé škody. My, jako pronajímatelé, máme uzavřenou pojistku pouze na nemovitost v souvislosti s živelnou pohromou, a tak se tato pojistka na tuto škodu nevztahuje. Nájemce veškerou odpovědnost přenáší na nás, tudíž ani nevíme, zda vodovodní trubka nebyla nějakým způsobem poškozená již dříve a voda mohla prosakovat již třeba několik dní, což nemůže být vyloučeno, ale taky ani prokázáno. Ovšem předchozí okolnosti tedy brát v úvahu nemůžeme. Jde tedy pouze o řešení situace vzniku škody na zboží nájemce způsobenou vodou z prasklé vodovodní trubky u naší nemovitosti. Prosím tedy o právní radu, kdo nese v tomto případě za zničené zboží odpovědnost a jak bychom měli situaci řešit. Jelikož jde o bezodkladnou situaci, prosím o zodpovězení mého dotazu co nejdříve. Děkuji mockrát za vstřícnost a odpověď. Hezký den.
Renata
ODPOVĚĎ:
Zde je jednoznačně dána občanskoprávní odpovědnost vlastníka nemovitosti, tedy vás. Pouze pokud by bylo prokázáno, že nájemce např. s trubkou nějak manipuloval, prováděl v prostoru opravy bez Vašeho vědomí apod. , pak byste za havárii neodpovídali. Do budoucna doporučuji uzavřít pořádnou pojistku, neboť škoda může vzniknout i např. zkratem v elektřině apod. a ve vztahu k nájemci budete vždy primárně za škodu odpovídat - i na věcech, které jsou v prostoru uskladněny. Nezbývá tedy jiné řešení, než se shodnout na částce náhrady škody a tuto uhradit.
__
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vymáhání podílu nájmu po spolumajiteli z pronájmu nemovitosti - postup
- Vymáhání podílu nájemného po spoluvloastníkovi nemovitosti - postup
- Vymáhání podílu nájmu po spolumajiteli z pronájmu bytu, domu - postup
- Vymáhání podílu nájemného po spoluvlastníkovi bytu, domu - postup
- Spolumajitel nemovitosti v pronájmu si nechává všechny peníze z nájmu - vymáhání peněžitého plnění
- Spoluvlastník nemovitosti v pronájmu si nechává celé nájemné z nájmu - vymáhání peněžitého plnění
- Spolumajitel nemovitosti v nájmu si nechává celé nájemné - vymáhání nájemného po spoluvlastníkovi, spoluvlastníkovi
- Vymáhání podílu nájmu po spoluvlastníkovi, spolumajiteli pronajatého bytu, domu, nemovitosti - postup
Vypořádání SJM: 2011 jsem odešla od manžela a zažádala o zúžení SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. SJM bylo rozsudkem soudu zúženo od ledna 2012 až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. S manželem vlastníme od 2007 nemovitost, která slouží a vždy sloužila k pronájmu. Tato nemovitost není nikde v rozsudku o zúžení SJM zmiňována.
S manželem jsme uzavřeli 2012 ústní dohodu o tom, že mi bude měsíčně vyplácet 1/3 z čistého zisku z pronájmu (manžel vyinkasuje nájemné, zaplatí všechny náklady a ze zbylého čistého zisku mi vyplatí 1/3, dvě třetiny si ponechá). Příjmy jsou daněny dle §9 jako příjmy z pronájmu, nejedná se o podnikání dle §7. Manžel však dohodu nejprve neplnil vůbec, až v 2013 mě začal vyplácet část z čistých příjmů, tyto se však snažil všemožně zkreslovat. Tato situace přetrvává dodnes (26.05.2016), přesto že jsem mu z důvodu neplnění v 2014 tuto dohodu vypověděla, rovněž ústně, z důvodu jejího neplnění a od 2015 požaduji po něm 1/2 ze zisku, na kterou mám ze zákona nárok (patří mi 1/2 nemovitosti). Dohoda byla uzavřena ústně, manžel toto ale nijak nepopírá, přiznal to i u soudu o výživném na nezletilé děti, takže existenci dohody můžu doložit.
06/2015 bylo naše manželství rozvedeno.
Od r. 2012 do dnes (26.05.2016) mi manžel dluží větší částku z podílu na nájemném, který mi vyplácel buď částečně, nebo nějakou dobu vůbec. Odmítá vyplatit, tvrdí, že je stejně všechny utratil a ke dni rozvodu žádné finančné prostředky na účtu neměl a všechno spotřeboval. Nájemné se vybírá v hotovosti, já mohu soudu event. prokázat, kolik manžel za dané období vyinkasoval, rovněž jsou mi známy všechny náklady spojené s provozem nemovitosti, tudíž nemám problém prokázat, kolik činil čistý zisk.
Jak se můžu domoci zaplacení dlužného podílu na nájemném? Mám vůbec nějakou šanci u soudu uspět?
Na katastru je nemovitost pořád zapsána jako SJM, přesto, že se domnívám, že od ledna 2015 je v režimu spoluvlastniství, kdy se takto stalo zákonnou fikcí uplynutím 3 let od zúžení SJM. Nevím ale, zda je tato má doměnka správná.
Děkuji, Romana
ODPOVĚĎ:
Vaše domněnka je správná. Pokud bylo Vaše SJM zúženo obecně, pak od právní moci rozsudku o zúžení běží 3 roky na vypořádání, které pokud neproběhne, automaticky po třech letech se nemovitost, která byla v SJM, stává nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví. Pokud bývalý manžel nemovitost pronajímá a poměrný díl nájmu Vám neplatí, máte právo podat žalobu na bezdůvodné obohacení, ovšem pouze za nájem tři roky zpětně (promlčecí doba bezdůvodného obohacení je dle NOZ tříletá) nebo podat rovnou trestní oznámení pro zpronevěru. To by ho mohlo motivovat více, záznam v trestním rejstříku pro majetkovou trestnou činnost není ideální, zvlášť pokud bývalý manžel podniká.
__
OBČAN-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
OBČAN-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnanec odmítl nové místo výkonu práce - nárok na odstupné při výpovědi pracovní smlouvy
- Nárok na odstupné při odmítnutí změny pracovní smlouvy (změna místa výkonu práce)
- Odstupné pří výpovědi z důvodu stěhování firmy (zaměstnanec nepodepsal dodatek k pracovní smlouvě)
Pracuji ve firmě již 5 let. Mám nárok na 3 měsíční odstupné, jestliže zaměstnavatel mění ke dni 1.7.2016 místo výkonu práce a já mu nepodepíši dohodu o změně pracovní smlouvy. Nová adresa místa výkonu práce je od původní vzdálená cca 500m. Předpokládám, že bude následovat 2 měsíční výpovědní lhůta nebo dohoda o okamžitém ukončení pracovního poměru. Zároveň mi od 20.9.2016 vzniká nárok na starobní důchod, což je dříve než 3 měsíce, na které bych dostala odstupné.
Děkuji Ivana
ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, zda se tímto přestěhováním zaměstnavatele mění místo sjednaného výkonu práce, jak ho máte uvedeno v pracovní smlouvě. Pokud máte v pracovní smlouvě např. uvedenu adresu zaměstnavatele a ten se přestěhuje byť jen o ulici vedle, pak se s vámi buď dohodne na změně pracovní smlouvy, nebo vám bude muset dát výpověď z důvodu přestěhování zaměstnavatele a zde by Vám pak náleželo odstupné, ve vašem případě trojnásobek průměrného výdělku. Nárok na starobní důchod nemá na odstupné žádný vliv.
Pokud však máte místo výkonu práce uvedeno v pracovní smlouvě šířeji, např. jako obec a zaměstnavatel se stěhuje v rámci obce, tj. stále v rámci vašeho místa výkonu práce, pak máte povinnost se stěhovat s ním. Pokud byste toto odmítla, mohlo by to být kvalifikováno jako porušení vašich pracovních povinností.
_
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuční práva na vydražené nemovitosti - jak zástavu exekutora zrušit?
- Obmeškaný vydražitel chce doplatit částku kterou dlužil a kvůli které byla vyhlášena nová dražba
- Odvolání proti usnesení o závazcích obmeškaného vydražitele (obmeškaný vydražitel nezaplatil celou dražební částku)
- Zrušení exekuce na vydražené věci v dražbě - postup, návod
- Zrušení exekuce na vydražené nemovitosti v dražbě - postup, návod
- Zrušení exekuce na vydraženém bytě, domě v dražbě - postup, návod
Jedná se o to, že jsem v druhém kole dražby vydražil nemovitost, řádně ji zaplatil a je na mě již zapsaná v katastru nemovitostí.
ALE … jsou tam zároveň ještě ponechána exekuční zástavní práva.
V prvním kole dražby totiž dražitel uskutečnil nejvyšší podání, ale částku nedoplatil. Proto byla nařízená nová dražba, kterou jsem vyhrál.
Obmeškaný vydražitel se teď však odvolává z povinnosti doplatit rozdíl mezi mnou zaplacenou a jeho vydraženou částkou.
Exekutorský úřad tvrdí, že do doby zaplacení obmeškaného dražitele mi nemůže zástavy smazat. Což je pro mě velká komplikace, protože mám schválenou hypotéku na rekonstrukci, ale banka mi ji nedá dokud nepředložím čisté LV.
Obrátil jsem se na exekutorskou komoru a ta mi odpověděla:
"Dobrý den, je-li vydražitelem doplaceno nejvyšší podání a nabylo-li usnesení o příklepu právní moci, odešle soudní exekutor na příslušný Katastrální úřad oznámení o těchto skutečnostech a nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty (u řízení zahájených do 31.12.2012 je tomu tak z úřední povinnosti, u řízení zahájených po 1.1.2013 se tak děje pouze na žádost alespoň jednoho z věřitelů, oprávněného nebo povinného). Výsledkem je vydání usnesení o rozvrhu, poté, kdy nabyde toto usnesení právní moci, informuje o tom soudní exekutor opět příslušný Katastrální úřad a s tímto oznámení spojí žádost o výmaz veškerých zástavních práv váznoucích na nemovité věci (§ 337h zákona č. 99/1963 Sbírky, Občanského soudního řádu.). Pokud v tomto konkrétním případě došlo zároveň k vydání usnesení o obmeškaném vydražiteli a tímto mu byla uložena povinnost doplatit rozdíl mezi jím učiněným nejvyšším podáním a vámi doplaceným nejvyšším podáním, bude tento rozdíl rozvrhován v samostatném usnesení. Tato skutečnost by tedy neměla být důvodem, proč ještě nedošlo k rozvržení Vámi učiněného nejvyššího podání.
Soudní exekutor na to však reagoval:
"Obmeškalý vydražitel dosud nedoplatil rozdíl na nejvyšším podání, resp. podal odvolání proti usnesení o závazcích obmeškalého vydražitele č. j. 024 EX 281/07-473 ze dne 29.3.2016, nelze provést rozvrh celé rozdělované podstaty. Pokud by exekutor přistoupil k rozvrhu části rozdělované podstaty, nemohlo by dojít k výmazu zástavních práv váznoucích na vydražených nemovitých věcech, když by tato práva zanikla pouze poměrně ve vztahu k rozdělené části podstaty. Nařízení rozvrhového jednání se tak v současné chvíli jeví jako neúčelné, v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soudní exekutor má za to, že je vhodné vyčkat právní moci usnesení č. j. 024 EX 281/07-473 ze dne 29.3.2016, resp. doplacení rozdílu na nejvyšším podání obmeškalým vydražitelem.
Obrátil jsem se tedy znovu na exekutorskou komoru a dočkal jsem se odpovědi:
Dobrý den pane Letocha, na tomto místě se plně ztotožňuji s vyjádřením Mgr. Bláhové. Zkuste kontaktovat soudního exekutora s možností sjednání schůzky, kde by došlo k probrání celé záležitosti, popřípadě kontaktujte banku a sdělte jí stanovisko soudního exekutora v dané věci. Za exekutorskou komoru Mgr. Jana Copková
No a já teď hledám kde je tedy pravda a zda existuje nějaký způsob jak LV vyčistit dříve než dostanou ex. úřad peníze z obmeškaného dražitele.
Případně pokud má komora pravdu jak se mohu připravit na jednání s exekutorským úřadem a o jaké zákony či legislativu se mám opřít.
Předem děkuji za fundovanou odpověď : )
S pozdravem | Best Regards
Zdeněk
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Zdravím Vás, mám za to, že v tomto případě má skutečně pravdu soudní exekutor, neboť až po nabytí právní moci usnesení proti kterému se původní vydražitel odvolal, bude jasné jak se bude v této věci dále postupovat. S tímto bohužel zatím moc nenaděláte. I toto je jedno z rizik nabývání nemovitostí v exekuci od povinných.
Možná by bylo vhodné, aby se schůzky u exekutora zúčastnil i Váš hypoteční poradce a vše by se probralo, a to i s ním. Dále by bylo nutné vidět i samotné usnesení o příklepu. V této věci by patrně nebylo od věci obrátit se na advokáta, který by Vás při jednání s exekutorem zastupoval, neboť i Vy máte povinnosti vůči bance, které pro Vás plynou z hypotečního úvěru. Na druhé straně je nutné respektovat i povinnosti exekutora plynoucí z občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.) a z exekučního řádu (zákon 120/2001 Sb.). Ono by totiž bylo nutné vidět všechny podklady, a to včetně odvolání původního vydražitele, tedy jak a čím argumentuje, zda součástí jeho odvolání není např. i nabídka tzv. předražku. Bez možnosti shlédnutí těchto listin Vám bohužel nemohu poradit, jinak než, že je skutečně nutné vyčkat na právní moc onoho usnesení. Kontakty na advokáty naleznete na stránkách www.advokatikomora.cz nebo na www.cak.cz. K advokátovi si vezměte s sebou veškeré listiny, které k věci máte, a to včetně usnesení o příklepu.
Mám za to, že kdyby původní vydražitel odvolání nepodal, po právní moci rozvrhového usnesení by exekutor měl sám podat návrh na výmaz právních vad (exekutorských zástavních práv) z katastru nemovitostí, neboť tato zanikla v důsledku prodeje předmětu zajištění na jinou osobu.
Přeji Vám hodně štěstí v této věci a pevné nervy.
__
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání bolestného po pachateli přestupku
- Regres pojišťovny po pachateli přestupku
- Regres pojišťovny po pachateli trestného činu
Pro pachatele co mi ublížil to je pouze přestupek mám číslo jednací, (neměl jsem napsanou pracovní neschopnost), jeho si pozval na MU v bydlišti a tam
mu vynadali a platil malou pokutu ani výši pokuty mě nesdělili. Jsem pojištěný pro úraz, ale rád bych nějakou korunu dostal taky z pachatele aby si uvědomil, že tímto způsobem se věci neřeší. Hledal jsem nějaký formulář na internetu ohledně bolestného, ale žádný obecný jsem
nenašel. Mohu použít třeba tento
http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-zprava-o-poskozeni-zdravi-bolestne.html,
i když nejsem u této pojišťovny pojištěný? Jak to je pak s plněním, dostanu tedy plnění jak od mé pojišťovny po nahlášení úrazu, tak i od pachatele?
Mohl bych po pachateli požadovat i to co bylo placeno záchranné službě a v nemocnici kde jsem byl ošetřovaný z veřejného pojištění? Mám tedy v tomto
případě svůj nárok poslat na Státní Zastupitelství, nebo přímo podat žalobu k soudu dle vašeho vzoru?
Děkuji Vám, Kamil
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám někdo svým protiprávní jednáním způsobil úraz a byl uznán vinným z přestupku, máte právo po pachateli požadovat náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění. Pokud se úraz stal po 1.1.2014, bohužel se na otázku bolestného a ztížení společenského uplatnění již nevztahuje vyhláška č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, která byla novým občanským zákoníkem zrušena. Podle této vyhlášky mohl lékař jednoduše spočítat, jaké bolestné a ztížení společenského uplatnění by Vám náleželo a celkem jednoduše jste se toho mohl domáhat i soudní cestou. Od 1.1.2014 je situace taková, že se již nepoužije výše zmíněná vyhláška, ale Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy (dostupná např. na stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz), která opět hodnotí bolestné počtem bodů dle utrpěného úrazu, přičemž hodnota jednoho bodu je cca 250, -Kč. Bolestné lze tedy zjistit vynásobením počtu bodů částkou 250, -Kč. Pokud by Vám v důsledku úrazu vznikl i nárok na ztížení společenského uplatnění (např. v důsledku úrazu již nemůžete vykonávat práci, kterou jste dosud vykonával), pak ztížení společenského uplatnění Vám vypočte pouze znalec z oboru stanovení majetkové újmy na zdraví, což je nová znalecká odbornost, pro kterou musí být příslušný znalec proškolen a získat osvědčení o kvalifikaci v této nové odbornosti. Pokud jste byl hospitalizován v nemocnici, pak by po Vás zdravotní pojišťovna nic chtít neměla a měla by to vymáhat přímo po pachateli, stejně jako náklady na záchrannou službu, neboť toto ve vztahu k Vám mělo být hrazeno z veřejného pojištění a pouze pokud by se prokázalo, že viníkem konfliktu nebyl pachatel, ale Vy, pak by to po Vás pojišťovna mohla chtít uhradit. Pokud ale byl uznán vinným z přestupku, pak nehrozí, že byste to měl platit Vy.
Pokud jste pojištěný pro úraz v rámci úrazového pojištění, pak jsou-li pro to splněny podmínky, bude Vám plněno z titulu pojistné události, což nemá nic společného s bolestným, které můžete po pachateli žádat bez ohledu na fakt, zda Vám bylo či nebylo plněno z titulu pojistné události.
Závěrem tedy: máte právo po pachateli chtít bolestné, vypočtené dle výše uvedeného a případně i ztížení společenského uplatnění. Pokud nebude ochoten to uhradit dobrovolně, musíte se obrátit na občanskoprávní soud s žalobou na náhradu nemajetkové újmy, státní zastupitelství Vám v tom nijak nepomůže. Dále uplatněte pojistnou událost z titulu Vašeho úrazového pojištění a máte tak právo získat z toho další finanční prostředky, bez ohledu na vyplacení bolestného a případně ztížení společenského uplatnění.
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může spolumajitel domu vodit cizí osoby do společných prostor nemovitosti (realitního makléře na prohlídku domu)
- Je spolumajitel povinen informovat spoluvlastníka o prohlídce společných prostor realitním makléřem (prodej podílu nemovitosti)
Bratr chce prodat podíl nemovitosti.
Měl tu realitní kancelář na prohlídku asi za účelem inzerování prodeje.
Chci se zeptat zda je povinen mne informovat alespoň o termínech prohlídek?
Vzhledem k tomu, že se prohlídka bude konat i ve společných prostorách kde máme osobní věci.
Děkuji za informaci a přeji hezký den, Josef
ODPOVĚĎ:
Pokud je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, nejen že Vás musí informovat, ale především potřebuje ke vstupu realitní kanceláře do domu Váš souhlas.
__
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - firma přijme nového zaměstnance s dotací od ÚP a o původního zaměstnance nemá zájem
- Výpověď pro nadbytečnost - může firma přijmout jiného zaměstnance na podobnou pozici?
- Firma propustila zaměstnance a přijala nového z evidence uchazečů Úřadu práce - je to v pořádku?
Dostala jsem k 1.5.2016 výpověď s dvouměsíční lhůtou z důvodu, že se bude mé místo rušit. Následně jsem se dověděla, že naše společnost bude přijímat nového pracovníka na nově zřízenou pozici. Jsem samoživitelka s jedním nezaopatřeným dítětem (student střední školy) a tak jsem projevila o nové místo zájem s tím, že znám program a mé zaučení tudíž nebude tak časově náročné jako u nového pracovníka. Bylo mi řečeno, že vezmou raději nezaměstnaného v evidenci ÚP, protože jim to Úřad práce zaplatí. Neměla bych mít přednost na obsazení nové pracovní pozice z důvodů, které jsem uvedla? Děkuji za odpověď.
Bedřiška
ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o místo s jiným druhem práce, než jste vykonávala Vy (tudíž se nejedná o účelové zrušení Vašeho pracovního místa za účelem přijetí nového zaměstnance na stejnou práci třeba právě s finanční podporou od úřadu práce), pak zaměstnavatel nemá povinnost s Vámi jednat jinak než s jakýmkoliv jiným uchazečem o tuto pozici. Rozhodující vliv by však měla být „odborná vhodnost“ na danou pozici, dané odůvodnění Vašeho zaměstnavatele, že raději vezme uchazeče z úřadu práce, neboť poté dostane určitou finanční podporu, není v souladu se zákonem. Pokud by toto zaměstnavatel prokazatelně prezentoval, pak byste to mohla napadnout např. u místně příslušného inspektorátu práce. Ten by však pouze mohl konstatovat pochybení a uložit pokutu, Váš osobní nárok na dané místo by toto nevyřešil. To by musel rozhodnout až soud na základě žaloby. Skutečnost, že jste samoživitelka, nemá na danou věc žádný vliv.
__
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel nepřidělil zaměstnankyni po návratu z rodičovské dovolené práci, ta odešla - okamžitá výpověď pro opuštění pracoviště
Pracovní poměr uzavřený na pozici mzdová účetní v roce 1.6.2007 na dobu neurčitou. Odchod na 1. mateřskou, rodičovskou a neplacené volno - 2008-2012. Odchod na 2. mateřskou a rodičovskou - 2013-2016. Mladší dcera dovršila 13.4.2016 tří let. Po celou dobu mé omluvené absence mě zaměstnavatel nijak nekontaktoval. 01/2016 jsem požádala o neplacené volno do 4let věku mladší dcery - bylo mi zamítnuto a odpověď mi byla zaslána až s téměř 7mi týdenním zpoždění, v březnu 2016. 04/2016 jsem zaměstnavatele kontaktovala s žádostí o snížení pracovní doby na 3h denně - od 7-10h, a také s dotazem, který den, v kolik hodin se mám hlásit do zaměstnání a kdo bude mým vedoucím pracovníkem. Bez reakce.
Nastoupila jsem tedy 14.4.2016 v 7h do zaměstnání. Můj přímý nadřízený mě ústně informoval, že práci mzdové účetní pro mě nemají, ale že mi nabízí práci finanční účetní. Tuto pozici jsem odmítla a žádala jsem toto písemně potvrdit. Nadřízený i výkonný ředitel mi toto odmítl.
Poslali mě na vstupní prohlídku k závodnímu lékaři a po mém návratu mě posadili do kanceláře finanční účetní restaurace, kde byl prázdný stůl s počítačem. Když nadřízený odcházel, řekl mi, že mi někdo přinese práci. Ptala jsem se kdo a řekl mi, že buď on nebo mzdová.
Do cca 9.15h jsem se přidělení práce nedočkala. Oznámila jsem tedy svému nadřízenému, že v 10h pracoviště opustím. Řekl mi, ať dělám, jak myslím, jen ať zamknu kancelář a klíče vrátím zpět na vrátnici. Sama jsem si sepsala prohlášení, že jsem odmítla práci finanční účetní, že jsem seděla v prázdné kanceláři, nebyla mi přidělena práce a že až pro mě zaměstnavatel práci bude mít, ať mě vyzve a že se dostavím k výkonu zaměstnání. Toto jsem předala svému vedoucímu (za přítomnosti sekretářky), která mi přijetí mého spisu potvrdila. Vedoucí mi při odchodu ještě řekl, že budu mít možná problém, že odcházím z pracoviště když mi ještě neskončila pracovní doba a zeptal se mě, zda zítra (25.05.2016) do práce přijdu. Odvětila jsem, že pokud pro mě budou mít práci, tak že přijdu. Na to se mi dostala odpověď, že mi dával práci. Ptala jsem se jakou? "Místo jsi měla, počítač taky, seděla jsi v teplé kanceláři." Odešla jsem a šla jsem s dcerou k lékaři na plánovou tří-letou prohlídku. Mám na toto vyšetření propustku, kterou jsem také zaměstnavateli následující den ráno předala s tím, že trvám na překážkách na straně zaměstnavatele a až je odstraní a bude pro mě mít práci, po jeho výzvě se dostavím do zaměstnání. Reakce mého zaměstnavatele den následující je email s pořízením fotografie mého pracoviště dne 15.4. (tedy den po mém nástupu) kde jsou na stole u počítače rozložené zákony s komentářem, že pracoviště jsem měla připravené a mohla se začít vzdělávat po době mateřské dovolené. Na to jsem opět zareagovala tím, že mi práce nebyla přidělena a že na tom nemění ani pozdě zdokumentované mé pracoviště. Zaměstnavatel mě k nástupu do zaměstnání nevyzval s tím, že tvrdí, že mi práci přidělil, já čekám na výzvu a přidělení práce. 14.4. mi zaměstnavatel poslal doporučeným dopisem s doručenkou sdělení, že jsem bez vědomí a dovolení nadřízeného pracovníka opustila pracoviště. 20.4.2016 mi zaměstnavatel poslal okamžité zrušení pracovní poměru. Obě tyto písemnosti jsem převzala 28.4.2016. Jak mám konkrétně pokračovat při řešení tohoto problému? Domnívám se, že výpověď je neplatná a uvažuji o tom, dožadovat se svého práva u soudu. Ještě bych prosila o upřesnění, zda je platná výpověď, která je doručená doporučeným dopisem (poštou) bez předchozího kontaktování zaměstnatelem a snahy k osobnímu předání výpovědi? Zajímá mě názor advokáta jakou úspěšnost mám při řešení tohoto problému? Linda
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Ne/platnost okamžitého zrušení pracovního poměru:
Dle § 55/1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Porušením zaměstnancových povinností zvlášť hrubým způsobem (tedy v nejvyšší intenzitě, kterou zákoník práce zná) může být např. zaviněná dlouhodobá neomluvená absence, jednání zaměstnance jsoucí v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, hrubé slovní či fyzické napadení zaměstnavatele, krádež zaměstnavatelova majetku či požívání alkoholu (či jiných návykových látek) v pracovní době.
S ohledem na popis skutkového stavu (v dotazu) lze pochybovat o tom, že k porušení nějaké povinnosti zaměstnance ve Vašem případě vůbec došlo; pakliže ano, nejedná se s vysokou pravděpodobností o hrubé porušení zaměstnancových povinností (tzn. že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru není dán).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží (§ 60 zákoníku práce).
Máte-li v úmyslu se proti obdrženému okamžitému zrušení pracovního poměru bránit, jsou pro Vás klíčové § 69/1 a § 70 zákoníku práce, dle nichž platí, že:
- zrušil-li zaměstnavatel se zaměstnancem neplatně pracovní poměr (ve smyslu okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 zákoníku práce), a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu;
- náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru;
- neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením může zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
V současné chvíli Vám doporučuji vyhledat bez zbytečného odkladu advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí se na svého zaměstnavatele obrátíte s písemným nesouhlasem s rozvázáním pracovního poměru (a budete se domáhat dalšího zaměstnávání) a případně podáte žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu.
2/ Doručení okamžitého zrušení pracovního poměru:
Co se týče doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci (např. písemností, které se týkají rozvázání pracovního poměru), platí dle § 334/1 a 2 zákoníku práce, že:
- tyto písemnosti musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou;
- tyto písemnosti doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Pravidla pro doručování písemností zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb jsou dále rozvedena v § 336 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa;
- písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance;
- doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení;
- nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu; zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout; v tomto oznámení musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti;
- povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme;
- jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty;
- jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo; zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam.
Skutečnost, že ve Vašem případě zvolil zaměstnavatel pro doručení okamžitého zrušení pracovního poměru poštovních služeb, aniž by se před tím pokusil Vám tuto písemnost doručit osobně, nemá na platnost okamžitého zrušení pracovního poměru vliv (tzn. že neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru je zapotřebí napadnout z důvodu nesplnění zákonných podmínek, nikoli pro způsob jeho doručení).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
OBČAN-BYDLENÍ
- Má právo majitel bytu SVJ na kopie zápisů ze schůzí výboru SVJ?
- Má právo majitel bytu SVJ na kopie zápisů ze schůzí shromáždění SVJ?
- Kopie ze zápisů schůze výboru a shromáždění SVJ - má na ně majitel bytu SVJ právo nebo ne?
Jsem majitelem bytové jednotky v SVJ od června 2013. 03/2016 jsem požádal Výbor SVJ, aby mi dle zákona 106/199 Sb. , ve znění pozdějších předpisů o svobodném přístupu k informacím umožnil zpřístupnit následující informace:
1, na můj náklad pořídit fotokopie zápisů ze schůzí Výboru SVJ za období: leden 2002 – únor 2016 /
2, na můj náklad pořídit fotokopie zápisů ze Shromáždění SVJ za období: leden 2002 – 2015 /
3, seznámení se s informacemi o hospodaření (tj. účetnictví) a správě SVJ za období: 2006 – 2016.
Předseda Výboru SVJ tento dopis v dubnu 2016 otevřel na schůzi výboru SVJ a jelikož jsem na obálku napsal adresu SVJ a nechal doporučeně zaslat, předseda (výbor SVJ), tak aby mi nemusel o poskytnutí informací rozhodovat si adresování dopisu vyložil po svém, a rozhodnutí o poskytnutí zahrnul jako jeden z bodu Shromáždění SVJ, které se shodnou okolností konalo na konci dubna 2016 … tak aby Shromáždění samo rozhodlo, zda na tyto informace mám právo a nemusel o nich rozhodovat Výbor SVJ. Na shromáždění následně předseda nechal hlasovat Shromáždění SVJ o tom zda mám právo na informace či ne Shromáždění odsouhlasilo, že NEMÁM.
Dotazy:
Jsem majitelem bytové jednotky v SVJ od června 2013, ale žádal jsem Výbor SVJ o informace za celé období existence tohoto společenství (tj. od roku 2002).
1, Chci se tak zeptat, zda mám právo na informace o fungování SVJ pouze za dobu, kdy jsem majitelem bytové jednotky nebo za celou dobu existence společenství, tedy i za dobu před vznikem mého vlastnictví. Jde o to, že pře vznikem mého vlastnictví byla učiněna rozhodnutí, která mají vliv na moje vlastnictví.
2, Má Shromáždění SVJ právo rozhodovat o tom jaké informace mi mohou být poskytnuty nebo je toto pouze úkolem Výboru SVJ a přesměrování odpovědnosti na Shromáždění SVJ je v rozporu se zákonem? V zákoně o svobodném přístupu k informacím se píše, že povinnost poskytnout/neposkytnout informace je do 15 dnů od zažádání. V případě, že o poskytnutí informací by mělo rozhodovat Shromáždění SVJ, pak by zřejmě ve velké části roku nemohla být dodržena zákonná lhůta, jelikož Shromáždění SVJ se koná zpravidla pouze 1x ročně.
3, Jak mám dále postupovat, jestli mi bylo odepřeno právo na přístup k informacím?
Děkuji, Ivan
ODPOVĚĎ:
Podle § 1179 občanského zákoníku „Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. “ Občanský zákoník dále v § 1200 odst. 2 písm. f) po společenství vlastníků jednotek požaduje, aby ve svých stanovách formulovalo pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. V těchto pravidlech by mělo být vymezeno oprávnění vlastníka jednotky seznámit se s hospodařením osoby odpovědné za správu domu nebo pozemku. Je možné si například upravit pořizování kopií, umožnit nahlížení jen za přítomnosti statutárního orgánu společenství nebo např. si stanovit lhůtu, ve které je člen společenství povinen předem oznámit statutárnímu orgánu společenství svůj záměr realizovat své právo spočívající v nahlížení do listin společenství.
Za použití judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že každý člen společenství má právo nejen nahlížet do listin společenství, ale také si prostřednictvím techniky pořizovat kopie.
Pokud i přes výše uvedené SVJ neumožní svému členovi nahlédnout do listin souvisejících se správou a hospodařením společenství dochází takovýmto jednáním k zásahu do práva na majetek, které je garantováno čl. 11 Listiny.
Nahlédnutí do listin souvisejících se správou a hospodařením SVJ tedy nelze odepřít, ovšem povinností žadatele o nahlédnutí je řádně označit listiny, do kterých má být nahlíženo, což vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 544/2013. Pokud i přesto bude nahlédnutí do předmětných listin odepřeno, lze se bránit žalobou v občanskoprávním řízení.
Na základě výše uvedených informací tedy k Vašim dotazům uvádím:
1. máte právo nahlížet i do listin, které byly přijaty či se vztahují k období, kdy jste ještě nebyl členem SVJ.
2. Ani Výbor ani Shromáždění nemají právo rozhodovat o Vaší žádosti o informace, neboť na informace máte právo přímo ze zákona.
3. Pokud Vám bylo odepřeno právo na informace, máte možnost se obrátit na soud a žádat, aby soud povinnost poskytnout Vám informace nařídil SVJ rozsudkem.
__
OBČAN-NÁJMY
- Zvýšení nájmu nebytového prostoru obcí po ukončení nájemní smlouvy - je to právně v pořádku?
Prosím o radu, zda se obec dopouští protiprávního jednání, či ne. Jsem ředitelkou školy, která je v nájmu obce. K 30. 6. 2016 vyprší platnost stávající smlouvy. Dne 11. 4. 2016 obec zveřejnila záměr pronájmu budovy školy v obci. Naše škola byla jediným zájemcem s nabídkou 402 400, - Kč za jeden rok. Poté proběhlo zasedání zastupitelstva obce, kdy po obdržení této naší nabídky požadovali někteří zastupitelé částku 430-450 tis. Kč.
Před konečným usnesením se snaží získat můj souhlas (ředitelky a zřizovatelky) s navýšenou cenou. Pokud budu trvat na tom, že nesouhlasím – existuje varianta, že nebude vypsáno nové výběrové řízení, ale začne běžet výpovědní lhůta a tedy i možné ukončení provozu školy.
Je tento postup (navyšování ceny) ze strany obce právně v pořádku? Děkuji za odpověď. Leona
ODPOVĚĎ:
Obec má při nakládání s majetkem postavení jako kterýkoliv jiný vlastník. Na druhou stranu je obec subjektem veřejného práva a má tedy povinnost s majetkem nakládat s péčí řádného hospodáře. Čímž se myslí, že obec má mimo jiné při rozhodování zvážit i přínosnost pro obec. Pokud obec stanovuje cenu nájmu, pak ji musí stanovit ve výši, která je v dané lokalitě obvyklá a nesmí ji stanovit v částce nižší. To lze jen výjimečně a obec musí takový krok zdůvodnit (např. pokud by budovu pronajala herně za vyšší nájem než škole za nižší nájem, nebylo by to v pořádku).
Závěrem tedy uvádím, že pokud došlo k navýšení nájmu, pak se nic protiprávního nestalo, otázkou je přiměřenost takového zvýšení. Pokud o přiměřenosti zvýšení máte pochyb, jediným řešením by bylo oslovit soudního znalce, který by byl schopen stanovit částku nájmu v dané lokalitě obvyklou a v takovém případě byste mohla napadnout rozhodnutí zastupitelstva, kterým byla taková cena schválena.
__
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY, SPOTŘEBITEL
- Vrácení vypraného oblečení eshopu ve 14denní lhůtě - vadí vyprání?
- Vyprání zakoupeného oblečení a možnost vrácení ve 14denní lhůtě zpět eshopu
Zakoupila jsem dětské oblečení v eshopu. V zákonné lhůtě 14 dnů jsem oblečení chtěla vrátit (neseděla velikost). Ale bohužel jsem ho před vyzkoušením vyprala. Jinak je oblečení nenošené. Prosím, mám nárok na vrácení peněz / výměnu za jinou velikost? Katka
ODPOVĚĎ:
z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, 1/ zda jste zakoupené zboží skutečně vrátila (nebo o tom pouze uvažujete) a především 2/ zda ve Vašem případě zákonná 14-tidenní lhůta pro odstoupení od kupní smlouvy již uplynula (či dosud běží).
Dle § 1829/1 písm. a) občanského zákoníku platí, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Tato lhůta běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu (což je i Váš případ), ode dne převzetí zboží.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že pokud jste nebyla prodávajícím řádně poučena o právu od kupní smlouvy odstoupit (ve smyslu § 1820/1 písm. f) občanského zákoníku), můžete od kupní smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne doručení zboží (tato lhůta se zkrátí, pokud Vás o právu odstoupit od smlouvy prodávající poučí dodatečně).
Vzájemné povinnosti spotřebitele a prodávajícího jsou při odstoupení od kupní smlouvy zakotveny v § 1831/1 a v § 1832/1 a 4 občanského zákoníku:
- odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá prodávajícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel;
- odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu prodávající bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem;
- odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 1833 občanského zákoníku, dle něhož spotřebitel odpovídá prodávajícímu pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat (s ohledem na jeho povahu a vlastnosti).
Skutečnost, že jste zakoupené oblečení vyprala (což představuje zcela běžný způsob používání oblečení) tak nemá na Vaše právo od kupní smlouvy odstoupit žádný vliv (tzn. že od kupní smlouvy odstoupit můžete, je-li dosud zachována 14-tidenní lhůta).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Právník klienta nedostal doplnění od protistrany doručené odvolacímu soudu - je možné se odvolat?
- Právník nedostal od soudu doplnění spisu protistrany - možnost odvolání proti rozsudku
Mám dotaz, 24.5.2016 jsem se i po odvolání rozvedla, manžel nepřistoupil na žádnou dohodu ohledně vypořádání. Ještě před rozvodem zničil všechny doklady, takže nemám v ruce doklad o ničem co jsme spolu nakoupili. V rozvodu i po upozornění, není z čí strany je rozvod a zbyly mi jen dluhy na mém účtu a manžel i když o tom věděl, dělá mrtvého brouka a to i přesto, že jsem mu pomohla s obdobím, kdy byl bez práce a jen na podpoře a to bylo vícekrát, s jeho exekucemi, které chtěl také zatajit a dnes (24.05.2016) už mě vyhání z domu, který je jeho. Hypotéku mi nedají, kvůli dluhům. Naspořeno nemám nic, a manžel si zařidil v práci že jen polovina platu je přiznaná a zbytek jim doplácí na ruku. Mám vůbec nějakou naději, mám nějaké možnosti? Právnička mě stála 10.000 Kč a nikdy mi ani neporadila co mám a nemám říkat. Manžel měl 3 právníky a vyšla jsem z toho jako blázen a psychpat, se kterým se nedá domluvit, který si vymýšlí a to i přesto, že jim manžel opakovaně lhal např. s těmo jeho exekucemi. Nic co řekl on se neprozkoumávalo a teď mi zbyly jen oči pro pláč a za pár dní i rozsudek s nesmysly, který když dnes (24.05.2016) četli u odvolacího soudu jsem nevěřila vlastním uším a to i přesto, že manžel podával ještě doplnění a moje právnička ho ani neobdržela, takže jsme se nemohly vyjádřit a už to ani nejde co teď? Regina
ODPOVĚĎ:
Do tří let po právní moci rozsudku o rozvodu máte právo podat žalobu na vypořádání SJM. Máte právo chtít vypořádat vše, co bylo nabyto v době manželství (pokud to nebyl dar či dědictví jen jednoho z manželů). Tedy i dluhy vzniklé za dobu manželství, movité i nemovité věci. Váš dotaz je velmi obecný, proto nelze konkrétně uvést, na co máte právo, ale vše, co je v SJM v den právní moci rozsudku o rozvodu lze vypořádat. Pokud jste bydleli v domě, který je ve výlučném majetku manžela, je např. možné požadovat vypořádání vnosů, které byly do domu po dobu manželství investovány, pokud si manžel nechá vybavení domu, můžete požadovat finanční náhradu.
__
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Otec dítěte žije s nezletilou přítelkyní a ta trestá děti - jak může zasáhnout matka dětí?
Budeme se s manželem rozvádět. Můj manžel začal žít s 16letou "ženou". Přijde mi, že ona se nechová dobře k našim malým dětem. Trestá je, bije (malé pohlavky, plácnutí přes ruce, napomínání…) Lze toto nějak smluvně ošetřit, anebo se musím smířit s tím, že když jsou u otce, je povoleno vše, co on povolí? A dále - lze nějak brát v potaz její neplnoletos (2016) t? Prostě mi vadí, že se takové dítě má jakkoli podílet na výchově mých dětí.
Děkuju. Milada
ODPOVĚĎ:
Jestliže již žijete s manželem odděleně, bylo by dobré se s manželem co nejdříve dohodnout na úpravě výchovy vašich dětí. Pokud manželství spěje k rozvodu, časově i finančně nejméně náročnou cestou je tzv. nesporný rozvod neboli rozvod dohodou. Aby mohl takový rozvod proběhnout, je k žádosti o rozvod zapotřebí doložit pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. V dohodě by mělo být uvedeno zejména to, s kterým z rodičů budou děti žít, měl by v ní být upraven styk dětí s druhým rodičem a výše výživného. V dohodě však mohou být uvedeny i jakékoliv další skutečnosti, na kterých se s manželem dohodnete.
Jestliže je pro Vás nepřípustné, aby manželova nová partnerka dětem udělovala tresty (zejména ty fyzické), doporučuji to Vašemu manželovi sdělit a trvat na tom, aby ustanovení o tom, že tresty bude udělovat pouze Váš manžel, bylo součástí dohody o úpravě poměru nezletilých dětí. Vzhledem k tomu, že se jedná o dohodu, záleží však také na tom, zda s takovým ustanovením bude Váš manžel souhlasit. Pokud nebude chtít, aby takové ujednání bylo součástí písemné dohody, budete se buď muset spokojit s ústní dohodou nebo jít cestou tzv. sporného rozvodu, kdy se veškeré detaily péče o děti budou řešit před soudem. Pak můžete své požadavky zopakovat soudu a bude záležet na jeho posouzení celé záležitosti, zda takovému požadavku vyhoví či nikoliv. Zcela zamezit výchovnému působení nové partnerky na děti pravděpodobně nebude možné – obzvlášť tehdy, pokud spolu žijí – ale můžete požadovat například to, aby děti manželova nová partnerka nehlídala sama, protože vzhledem k tomu, že ještě není plnoletá, nemá za děti plnou odpovědnost.
__
RODINA-ROZVOD A SJM
- Darování věci v SJM potomkovi bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování nemovitosti v SJM potomkovi bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování věci v SJM synovi, dceři bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
- Darování nemovitosti v SJM synovi, dceři bez souhlasu druhého z manželů - jak postupovat při rozvodu manželství?
Manžel daroval movité a nemovité věci (garáž, auta) v SJM, synovi bez mého souhlasu. Všechno platil manžel, syn ještě studuje. Udělal to právě z důvodu, aby mě z těchto věcí nemusel po rozvodu vyplácet.
Děkuji, Eva
ODPOVĚĎ:
Pokud jste s darováním nesouhlasila, jedná se o neplatné právní jednání. Nepříjemné je, že neplatnosti se nedomůžete jinak, než prostřednictvím soudu žalobou o neplatnost takového právního jednání z důvodu absence souhlasu druhého manžela s darováním.
__
OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Přepětí v nájemním bytě způsobené rozvodem majitele nemovitosti - náhrada škody za poškozené spotřebiče
- Náhrada škody za poškozené spotřebiče - přepětí v síti nájemního bytu nezpůsobené elektrárnou
Jsem nájemníkem městského bytu v Českých Velenicích.
22.5.2016 dopoledne, se v bytě bez zjevné příčiny ozvala rána, doprovázena zápachem spálenin. Zároveň i vypadly některé z jističů v mém bytě. Poté jsem vytáhl všechny spotřebiče ze zásuvek elektrické energie a pokoušel se hledat problém.
Jelikož jsem v oblasti elektrikářské laikem, nic jsem nenašel.
Poté jsem se pokusil ohlásit problém u dodavatele elektřiny EON. Zde mi bylo řečeno, že se nejedná s největší pravděpodobností o jejich problém. Musím podotknout, že to nakonec byla pravda. Oni měli vše v pořádku.
Zkoušel jsem se tedy spojit s elektrikářem, který je pro město Č. Velenice. Byl bohužel mimo město a mohl přijet až v pondělí 23.5.2016 v 7 hodin. S tím jsem souhlasil.
Po příjezdu v pondělí, elektrikář v podstatě ihned odhalil problém, kterým byl uvolněný drát v rozvodné skříni, která je na společné chodbě. Drát poté za přítomnosti osoby z bytového úřadu utáhl, já jsem v bytě vyzkoušel elektriku, která již šla bez problémů. Poté jsem já i on odjel.
Zásadním problémem v tomto incidentu je to, že po zjištění všech škod, jsem přišel na to, že jsou rozbité tyto elektrospotřebiče :
Automatická pračka,
pákový kávovar,
americká lednice,
robotický vysavač.
Nyní se dostávám k vyjádření protistrany, tedy vedoucího městského odboru. V pondělí 23.5.2016, jsem s manželkou šel na úřad, probrat věci ohledně oprav, popř. nakoupení nových spotřebičů.
Již ze začátku byla vidět snaha tohoto úředníka o bagatelizaci problému. Při mém dotazu jak pokračovat dál, se několikrát snažil zpochybnit to, že se jedná o prostor, za který nese město zodpovědnost. Snažil se mi říct, že se jedná o přívod do bytu a že za tento oni pravděpodobně nejsou zodpovědní. Podotýkám, že tento rozvod je ve druhém patře a náš pronajímaný byt je v patře třetím.
Poté mi navrhl, že si mám všechny spotřebiče nechat opravit a následně se prý můžeme bavit o tom, zda nám město opravy zaplatí, nebo ne. V podstatě se neprovedl žádný zápis o tomto incidentu, vše proběhlo pouze ústně.
Moje otázky, resp. žádosti o radu jsou tyto:
Doporučili by jste nějaký návrh, jak danou situaci řešit? Může být rozvod energie, který je ve společných prostorech, být majetkem? Nebo se jedná o klasickou snahu, přehodit problém na někoho jiného?
Doporučujete trvat mi na sepsání poškozených věcí? Je návrh úředníka o tom, abych si vše zaplatil a poté vymáhal náklady jediným způsobem, nebo by jste mi doporučili jiný?
Co by mi mohlo podle Vás pomoci, byl bych vděčný. Děkuji Pavel
ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych Vám obstarat si o všem písemné listiny, tedy pokud možno zprávu elektrikáře o problému, který nastal a jak jej vyřešil. Pokud by taková zpráva neexistovala či ji nechtěl dodatečně vystavit, nezbude, než ho v případě případného soudního sporu nechat předvolat jako svědka. Dále bych Vám doporučila, abyste si uvedené spotřebiče nechali opravit, ale důrazně upozorňuji v autorizovaném servisu a nechat si vystavit potvrzení o tom, kolik oprava stála a hlavně, co bylo příčinou zničení a kdy ke zničení došlo. Poté se obrátit na město s výzvou k náhradě škody, jejíž výše bude odpovídat ceně oprav. Pokud byste spotřebiče opravovat nechtěli, tak přesto se pokusit v servisu získat informaci o tom, jakou cenu spotřebiče měly v době zničení a v rámci náhrady škody požadovat tuto částku. Pokud by město odmítlo odpovědnost, pak nezbude, než se s žalobou o náhradu škody obrátit přímo na soud. Pokud byl problém způsoben drátem v rozvodné skříni, která je umístěna ve společných prostorách domu, je za to město rozhodně zodpovědné vůči Vám. Pokud by se město domnívalo, že za uvolněný drát odpovídá někdo jiný, musí se následně hojit a něm, nikoliv tuto povinnost delegovat na Vás s tím, že si máte zjišťovat viníka. Upozorňuji, že v případě náhrady škody platí tříletá promlčecí doba, takže nejpozději po třech letech je třeba podat žalobu, pokud by se věc protahovala.
__
RODINA-SJM
- Splácení hypotéky výhradně jedním z manželů - patří splátky hypotéky do SJM?
Čelím žalobě o vypořádaní SJM (manželství uzavřeno 2002, rozvod nabyl právní moci dne 16.12.2012), nemovitost je výhradně moje – byla zakoupena před manželstvím v roce 2000, hypotéka na rekonstrukci však byla sjednána až za manželství v roce 2004. Hypotéku i inkaso na svůj dům jsem po celou dobu manželství hradil výhradně já a vše platím samozřejmě i doteď.
Otázka 1: Bývalá žena požaduje podíl z hypotéky, i když se nikdy na splátkách nepodílela, mám nějakou šanci tento podíl aspoň částečně vyloučit (předmanželskou smlouvu jsme bohužel neuzavřeli, ale veškeré platby po celou dobu jdou výhradně z mého účtu, manželka měla svůj)?
Otázka 2: Setkal jsem se s dvěma pohledy na výpočet pro vyrovnání SJM z výše uvedeného případu:
Aktiva: investice ze SJM do mého výlučného majetku (hypotéka 1.000.000, -) mínus pasiva: závazek z hypotečního úvěru (stav hypotéky ke dne rozvodu 700.000,-) rovná se 300.000,- z toho plyne, že má bývalá žena nárok na polovinu, tedy 150.000,-
Nebo
Potvrzení z banky, že bylo ke dni rozvodu, resp. k 31.12.12 zaplaceno 560.000,- včetně úroků, poplatků atd. z toho plyne, že má bývalá žena nárok na polovinu, tedy 280.000 Kč.
Který z těchto výpočtů je správný?
Otázka 3: Zahrnují se do výpočtů SJM i úroky a poplatky za vedení hypotečního účtu, případně pojištění k hypotéce?
Předem děkuji, Lukáš
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. splátky hypotéky, které byly hrazeny v době manželství, jsou chápány jako vnos ze SJM do výlučného majetku jednoho z manželů. Pokud jste splátky nehradil výlučně z peněz, které jste dostal darem či z dědictví (muselo by to být prokazatelné), pak i když jste je hradil ze svého účtu, pokud na účet přicházela např. mzda, pak je to i tak chápáno jako SJM. Manželka tedy má právo na vrácení poměrné výše splátek, ovšem zase po zohlednění skutečnosti, že v domě bydlela a užívala ho.
2. Kloni (2015) la bych se k druhé variantě, tedy k tomu, co bylo ke dni rozvodu na hypotéce splaceno, sice bych to dělila dvěma, nicméně bych brala v úvahu, jak výše uvádím, že manželka v domě bydlela a jisté peníze "probydlela". To je věc, která se obtížně počítá a stav opotřebení by přesně spočítal pouze znalec, nicméně rozumný soudce či advokát to dokáže stranám vysvětlit tak, aby se nemusely navyšovat náklady soudního řízení o náklady na znalecký posudek.
3. Úroky, poplatky i pojištění se samozřejmě do SJM počítá, tedy počítají se splátky včetně těchto plateb, které byly v souvislosti s hypotékou hrazeny.
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědicové mají zájem o dům - kdo z nich dostane přednost dům vlastnit a vyplatí ostatní dědice?
- Zájem všech dědiců o dům po rodičích - kdo dům zdědí a vyplatí ostatní spoluvlastníky?
- Zájem všech dědiců o byt po rodičích - kdo dům zdědí a vyplatí ostatní spoluvlastníky?
- Zájem všech dědiců o nemovitost po rodičích - kdo dům zdědí a vyplatí ostatní spoluvlastníky?
Dva sourozenci dědí 2/3 domu, jiní dva zbylou 1/3 domu (nejsou k prvním přízeň). Nezávisle si nechali udělat odhady domu, ty se však dost liší. Za jakou cenu se bude dům nabízet k prodeji, kdo bude prodejem pověřen?
(předejít tomu, aby dům byl prodán pod cenu a prodejce za to dostal provizi).
Pokud někteří z nich projeví zájem o dům s tím, že ostatní vyplatí, kdo z nich na to bude mít přednostní právo, pokud se nebudou schopni domluvit?
Děkuji, Dita
ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení se dům neprodává. V dědickém řízení se pouze určí, kdo a v jakém poměru dědictví nabývá. Po skončení dědického řízení je na spoluvlastnících, jak se domluví o rozdělení společné věci. Pravidla pro správu společné věci jsou obsažena v občanském zákoníku (§ 1126 a násl.).
Zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků k nemovitosti bylo od 1.1.2015 zrušeno, tudíž kterýkoli spoluvlastník nemovitosti může svůj podíl na nemovitosti prodat kdykoliv a komukoliv, aniž by ostatní spoluvlastníky o tom musel informovat.
Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Tato dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1140 a násl. o. z.).
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba na cizím pozemku a předkupní právo majitele pozemku
- Má majitel pozemku předkupní právo na stavbu na pozemku stojící?
Vlastním s bratrem na půl chatu, kterou již před váLkou postavil náš dědeček. Chata stojí na pozemku, který však je ve vlastnictví jiného člověka. Každoročně platíme majiteli pozemku nájem ve výši 800, - Kč za rok. Ráda bych prodala svoji polovinu chaty bratrovi, který o ni má zájem. Nemá, prosím, předkupní právo majitel pozemku? Platí se z prodeje daň? Děkuji, Žaneta
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, současná právní úprava zavedla princip, že stavba je součástí pozemku. Vzhledem k tomu, že zde přes 50 let platila zásada opačná, existuje spousta případů, kdy tomu tak v reálu není, což je i Váš případ. Aby v budoucnu došlo k postupné harmonizaci reality a právní teorie, má vlastník pozemku předkupní právo na stavbu a naopak. Zákon přímo říká, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Daň z převodu nemovitostí platí prodávající.
_
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak prokázat peníze získané před manželstvím a investované do movitých a nemovitých věcí
- Peníze získané před manželstvím a investované do majetku v době manželství - rozvod manželství
- Rozvod manželství a vypořádání majetku koupeného z vlastních peněz jednoho z manželů (získaných před manželstvím)
Před uzavřením manželství cca rok jsem prodal dům v Praze. Za ty peníze koupil dům na vesnici do výlučně svého vlastnictví.
Z těch samých peněz zrekonstruoval a vybavil (televize, počítače, kávovar, pračka, lednice atd). Koupil si i nějaké další věci (veterán, zahradní techniku atd.) platil účty a veškerý provoz domácnosti (benzin, dřevo, STK, pojištění, elektřinu vše.)
Nepracuji.
Mám občasný příjem z pronájmu nemovitosti.
Nyní peníze došly a rozvod je na krku. Musím a jak prokáži, že jsem vše pořizoval ze svých peněz nabytých před sňatkem?
Nerad bych nyní při rozvodu musel dát část svého majetku (drahé) polovičce, která si ho hodlá nárokovat, protože mi za dobu sňatku prala a vařila. Její příjem byl zanedbatelný a nyní je přes rok na mateřské.
Já platím veškerý provoz a podporuji jí deseti-tisíci měsíčně.
Žena přišla s igelitkou, ale v objetí láska neřeší, až nyní, kdy vše pohaslo by chtěla víc.
ODPOVĚĎ:
Prokazovat opravdu budete muset. Při rozvodu zjednodušeně řečeno platí, že si každý odnes (15.06.2016) e, co do manželství přinesl + polovinu toho, co manželé nabyli za trvání manželství. V případě sporů, co do společného jmění patří a co do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, je nutné doložení skutečností osvědčující vlastnictví toho či onoho manžela. Není úplně nutné mít na vše paragon, neboť ten spíše svědčí o tom, že věc byla zakoupena, ale už ne kým a z jakých finančních prostředků (zda-li manžela či manželky). Za důkaz v tomto případě může sloužit vše, co prokazuje Vaše tvrzení. Svědectví, výpis z účtů, ale i kupříkladu potvrzení o zaměstnání atd. Platí, že kdo tvrdí, musí prokázat. Pokud si tedy manželka bude činit právo na Váš majetek, musí bezpečně prokázat existenci právního titulu (SJM, koupě, dar atd.).
_
RODINA-SJM
- Darování peněz ze SJM bez souhlasu druhého z manželů - jak napadnout dar a vrátit peníze do SJM (do dědického řízení)?
- Peníze darované ze SJM před smrtí bez souhlasu druhého z manželů - projednání peněz v dědickém řízení
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování peněz pod vlivem léků na psychiku - je takový dar platný?
- Darování peněz ze SJM pod vlivem léků na psychiku - napadení daru druhým z manželů
Manžel před svým úmrtím převáděl na účet příbuzných značné finanční prostředky ze svých účtů zřízených před manželství. Jednalo se o jeho prostředky před sňatkem a dále na tyto účtu šly i jeho příjmy z podnikání, které by spadaly do SJM. Celkem Jednalo se o 4 převody, přičemž u 3 převodů uvedl důvod darování, u jednoho důvod uveden nebyl. Tyto 3 převody chci respektovat, ale převod bez uvedení důvodu byl chtěla vrátit do projednání dědictví. Všechny převody byly provedeny v době kdy byl manžel prokazatelně již pod vlivem psychotropních látek. Je možno úspěšně žádat o vrácení těchto prostředků do dědictví? Převod byl proveden na osobu mimo okruh dědiců. Děkuji za odpověď Zita
ODPOVĚĎ:
Podle § 581 o. z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Jestliže by bylo jednání zůstavitele z důvodu psychické poruchy neplatné, jednalo by se o bezdůvodné obohacení osoby, která od něj peníze obdržela. Pokud máte nějaký důkaz, že zůstavitel byl v době převodu peněz psychicky nezpůsobilý takové jednání učinit, např. lékařskou zprávu, pak navrhněte u notáře, který dědictví projednává, o zařazení této pohledávky do aktiv dědictví. Pokud osoba, která peníze od zůstavitele obdržela, nebude s Vaším tvrzením souhlasit a pohledávka bude sporná, odkáže Vás notář k podání žaloby k civilnímu soudu a ke sporné pohledávce nebude v dědickém řízení přihlížet.
_
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a Zákoník práce - vysvětlení, definice, příklad
Prosím o odpověď na dotaz ve věci rozvžení kratší týdenní pracovní doby. Konkrétně se je jedná o zaměstnance příspěvkové organizace, pozice pracovník v sociálních službách, týdenní pracovní doba 15 hodin (přepočtený úvazek 0,375). Lze pracovní dobu tohoto zaměstnance rozvrhnout jinak než 5 x 3 hodiny denně? Např. podle potřeb zaměstnavatele do dvou nebo tří pracovních dnů?
Personalista organizace argumentuje, že takové rozvržení pracovní doby je nerovnoměrné, s čímž nesouhlasím, protože Zákoník práce uvádí nerovnoměrné rozvržení pracovní doby jak stav, kdy zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně pracovní dobu na jednotlivé týdny. Což v tomto případě neplatí, týdenní pracovní doba zaměstnance je vždy dodržena.
Existuje nějaký jiný argument, proč by pracovní doba tohoto zaměstnance v rámci pracovního týdne nemohla být rozdělena do méně než 5 pracovních dnů (např. do pravidelných směn)?
Děkuji, Monika
ODPOVĚĎ:
Záleží zcela na zaměstnavateli, jak práci zaměstnanci rozvrhne, rozhodující je potřeba zaměstnavatele. Pokud by však bylo rozvržení pracovní doby obsaženo v pracovní smlouvě, musel by s tímto rozvržením zaměstnanec souhlasit. Jinak je zcela běžné, že zaměstnanci pracují třeba jen některé dny v týdnu, o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se nejedná, neboť každý týden je zaměstnanci rozvržena pracovní doba stejně.
_
RODINA-SJM
- Otec dítěte, dětí pracuje načerno a neplatí alimenty, výživné - jak postupovat?
- Práce načerno a neplacení výživného, alimentů - jak postupovat?
- Práce na černo a neplacení výživného, alimentů - jak postupovat?
Bývalý manžel úmyslně neplatí 4 m. výživné na 2 děti (8 a 12r.) - 7500, -Kč/ m. Pracuje, jako OSVČ, vyplácen je hotově. B. účet nemá. Máme RD (nemáme vypořádané SJM) formou hypo, kterou taktéž nehradí a zatěžuje dluhy - vypsanou exekucí pro neplacení záloh z podníkání (OSSZ a VOZP).
Bývalý manžel pracuje jako OSVČ - ve stavebnictví, výškové práce … "na černo", vyplácen je hotovostí. Vpodstatě neprokazatelné. V 09/2013 jsem na něě podala trestní oznámení přes policii. V té době jsem znala firmu u které pracoval. Tyto informace nyní nemám. Některé částky, kolik si bývalý manžel v loňském roce vydělával jsem mohla i dokázat (Viz příloha). Z přehledu je zřejmý jeho částečný příjem, který mi nechal zaslat na účet. Nicméně tyto částky pokrývaly i spoustu jeho výdajů + náklady na bydlení.
Když se s ním snažím telefonicky spojit, tak tel. údajně nebere, z důvodu pracovní vytíženosti a poté zase tvrdí, že do zaměstnání nechodí, proto žádné peníze poslat nemůže.
Ohledně majetku - máme společně dům, placený formou hypotéky (17000, -). Hypotéku taktéž neplatí ani poplatky spojené s domem. Z toho ted vyvstávají další problémy. Jsme v jednání exekutorů, pomalu před dražbou majetku. Dům navíc zatížil dalšími exekučními pohledávkami - z podnikání - neplatí už několik let zdravotní a sociální zálohy, daně. Jiný majetek nemá.
Z těchto důvodů + strachu dětí z něj (agresivita, alkohol.), jsem byla nucela s dětma odstěhovat se k rodičům do jejich bytu. Jsem zaměstnaná jako sestřička v nemocnici, již pracuji na dvě pracovní smlouvy, ale není v mých silách vše platit sama.
Děkuji, Olga
ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš bývalý manžel neplatí déle než čtyři měsíce výživné, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku. V takovém případě na něj můžete podat trestní oznámení. Samotné podání trestního oznámení Vám sice dlužné výživné nevymůže, ale mohlo by Vašeho bývalého manžela přimět k lepší platební morálce.
Pokud se tak nestane, můžete dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jeho platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku, má-li nějaký. Jestliže ale Váš bývalý manžel nemá žádný příjem z výdělečné činnosti ani žádný majetek, je bohužel možné, že dlužné výživné zkrátka nevymůžete.
V případě, že by bývalý manžel z objektivních důvodů nemohl svou vyživovací povinnost plnit – objektivním důvodem je například vážný zdravotní stav bránící vykonávat výdělečnou činnost – mohla by vyživovací povinnost přejít na jeho rodiče, tedy na prarodiče dítěte. V takovém případě se ale jedná o novou vyživovací povinnost a tímto způsobem nelze řešit dlužné výživné. V tomto případě by navíc soud zahájil řízení proti všem prarodičům, tedy i proti Vašim rodičům.
Co se týče nehrazení splátek hypotéky, pokud nejste schopni se s bývalým manželem na splácení dohodnout, může spor o správu společného jmění manželů rozhodnout soud. Nejste-li tedy schopni se ohledně způsobu úhrady společného závazku (hypotéky) dohodnout, můžete váš spor předložit k rozhodnutí soudu.
_
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Předkupní právo na zahrádku, zahradu od českého svazu zahrádkářů - je automatické nebo ne?
Mám od roku 2005 pronajatou zahrádku v koloni (2015) i Českého zahrádkářského svazu. Pozemek je ve vlastnictví města. Nyní na vyžádání zahrádkářů město i čzs předběžně souhlasí s odprodejem zahrádek. Mám v takovém případě předkupní právo, i když není uvedeno ve smlouvě? Nebo ho má místní zahrádkářský svaz jako celek nebo zahrádky může odkoupit kdokoliv z veřejnosti, kdo je rychlejší, informovanější nebo kdo dá více peněz? Jak takový převod obvykle probíhá? Jaké kroky mám podniknout, abych mohla později zahrádku vlastnit? Děkuji za odpověď
ODPOVĚĎ:
Pokud předkupní právo nemáte stanoveno smlouvou nebo dohodou, toto Vám nenáleží. Nová právní úprava se výslovně zmiňuje o předkupním právu v případě, že pozemek a nemovitost na něm stojící má odlišného vlastníka. V takovém případě náleží předkupní právo oběma stranám. U prodeje je to opravdu tak, že záleží na prodávajícím, komu majetek prodá a za jakých podmínek. Avšak pakliže máte nájem na dobu neurčitou, tak rovněž Vaše právo je chráněno a nelze Vám jen tak nájem ukončit. V případě nájmu na dobu určitou je samozřejmě nebezpečí, že po uplynutí doby nájmu Vám smlouva nebude prodloužena, což pronajímatel nemusí nikterak zdůvodňovat. Určitě doporučuji začít s městem vyjednávat a dát najevo Váš zájem o odkoupení pozemku.
_
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné nastěhovat rodinné příslušníky do bytu po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením?
- Bydlení v bytě po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením - kdo rozhoduje o bydlení v bytě?
02/2015 zemřela moje matka, žila sama v bytě (OV).
Dosud nezahájeno dědické řízení, bratr do bytu nastěhoval svou dceru (bez mého vědomí) tato zde bydlí dosud.
Dotaz: je jednání bratra v souladu ze zákonem?
Děkuji, Marcela
ODPOVĚĎ:
§ 1680 o. z. říká, že dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci.
Sdělte notáři, který dědictví projednává, že je s majetkem zůstavitele neoprávněně nakládáno.