Roztříděné a zodpovězené právní dotazy 74 (březen 2017)

Question

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 3. březen 2017

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Úschova kupní ceny za družstevní byt u advokáta - lze považovat byt za zakoupený?
- Advokátní úschova kupní ceny - družstevní byt

Vzhledem k tomu, že byly byty prodané v privatizaci družstvu, požádala jsem o odkoupení jako jediný oprávněný uživatel potvrzený soudem. Protože mi družstvo na moji žádost byt neprodalo, kupní smlouvu a peníze jsem předala do úschovy k advokátovi. Lze tímto považovat byt za uhrazený, tedy ve vlastnictví oprávněného uživatele? Nebo je nutné vyčkat rozhodnutí soudu a teprve poté bude byt jako zaplacený a koupený, i když jsem jim jak smlouvu tak i peníze dala, tj. jsou na depozitním účtu k dispozici pro prodávajícího? Byty jsou dle zákona povinni prodat oprávněným. Děkuji, Sandra

ODPOVĚĎ:
Byt bude ve vlastnictví až poté, až bude vlastnické právo zapsáno na katastru nemovitostí. Pokud je veden soudní spor o určení vlastnického práva nebo o plnění z kupní smlouvy, pak je třeba vyčkat výsledku sporu, poté zavést vlastnické právo do katastru nemovitostí.
Teprve poté budete oprávněným vlastníkem. Nikoliv okamžikem, kdy byly peníze složeny do úschovy.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Přestupek ve služebním vozidle - musí zaměstnavatel sdělit kdo řídil auto, automobil, vozidlo?
- Nezabavení řidičského průkazu z důvodu výdělku řízením auta
- Nezabavení řidičského průkazu kvůli obživě řízením auta, automobilu, vozidla
- Nepozastavení řidičského oprávnění z důvodu výdělku řízením auta
- Nepozastavení řidičského průkazu kvůli obživě řízením auta, automobilu, vozidla

Překročil jsem povolenou rychlost na dálnici o 50 km/hod. Jel jsem ve služebním vozidle. A co se týče zaměstnavatele, musí sdělovat řidiče auta?
Musím podotknout, že fotografii k měření radarem nemají. Zřejmě to vyfotilo jen auto. Řidič vidět není.
Jsou známé nějaké případy, kdy zafungovaly polehčující okolnosti a potřeby držení řidičského oprávnění kvůli obživě?
Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Pokud není z dosud dostupných dat zřejmé, kdo vozidlo řídil, policie ČR předvolá provozovatele vozidla k podání vysvětlení, během kterého se snaží zjistit, kdo vozidlo v inkriminovanou dobu řídil. Provozovatel vozidla však nemusí tyto informace poskytnout. Každý, od koho je vyžadováno vysvětlení, může totiž odepřít podat vysvětlení z důvodu, že by tím vystavil osobu blízkou hrozbě postihu za přestupek či trestný čin. O tomto právu musí být provozovatel vždy předem poučen ze strany orgánu vyžadujícího vysvětlení.
Nicméně v tomto případě nebude možné odepřít podání vysvětlení, jelikož Vaším zaměstnavatelem je právnická osoba a vy jste ve vztahu k ní zaměstnancem.

Zaměstnavatel je tedy povinen se na výzvu dostavit v určený čas k podání vysvětlení a toto vysvětlení podat – poskytnout informace, jinak se sám vystavuje postihu.

Určitě je žádoucí použít pro argumentaci i Vámi zmíněné polehčující okolnosti, nicméně nelze očekávat, že na základě tohoto bude upuštěno od uložení sankce.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od kupní smlouvy na automobil pro nedodání vozidla
- Odstoupení od koupi automobilu od autosalonu, důvod nedodání vozidla
- Nedodání vozidla autosalonem a odstoupení od kupní smlouvy
- Nedodání auta, automobilu autosalonem a zrušení kupní smlouvy

Autosalonu nedodal osobní vozidlo. Dodací lhůta 3 měsíce a dnes (24.03.2017) jsou již více než 2 měsíce po termínu. Mohu odstoupit od smlouvy nebo nějakou kompenzaci tak aby to bylo opřeno o nějaký paragraf?
Děkuji za odpověď, Bruno.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1977 občanského zákoníku platí, že poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.
Dle ust. § 1978 pak platí, že zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.
Dle ust. 2002 odst. 1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.
Mám za to, že 2 měsíční prodlení lze považovat za podstatné porušení smlouvy. Pokud jste autosalon doposud nijak nevyzval k dodání automobilu, písemně jej vyzvěte k jeho dodání nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy a výslovně uveďte, že tuto lhůtu již neprodloužíte. Tím by mělo uplynutím 10 denní lhůty dojít k odstoupení od smlouvy. Nicméně z důvodu větší jistoty doporučuji následně zaslat autosalonu výslovné odstoupení od smlouvy. Dopisy adresujte doporučeně, nejlépe s dodejkou.
Pokud od smlouvy odstoupíte, máte nárok na vrácení veškerých peněz, které jste již autosalonu uhradil. V případném odstoupení uveďte lhůtu, do kdy má autosalon částku vrátit a uveďte tam svůj bankovní účet. Rovněž uveďte, že pokud částka nebude vrácena, obrátíte se se svými nároky na soud. Pokud by autosalon v uvedené lhůtě finance nevrátil, můžete následně požadovat rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky.
Finanční kompenzaci by bylo možné požadovat, pokud tak bylo sjednáno ve smlouvě. V případě, že Vám prodlením autosalonu vznikla škoda, můžete požadovat její náhradu.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Náhrada škody spolupracující firmě
- Prevence náhrady škody v obchodním vztahu

Končím s práci u zaměstnavatele, ale nadále pro ne fakturačně (přes mé s. r. o.) budu dělat práci stejnou, akorát na méně času týdně. Jedná se o práci kde zadávám do systému zakázky a fungují dále jako přímý kontakt pro zákazníky v cizině.
Jakým způsobem nejlépe podchytit aby po mě nemohli vyžadovat odškodné, v případě že bych udělal nějakou chybu, což se samozřejme může stát?
Mate pro toto nějaké smluvní vzory, kde je člověk více méně oproštěn od odpovědnosti nezáměrně vzniklé škody? Předem děkuji. Miloš

ODPOVĚĎ:
Právo na náhradu škody může být smluvními stranami omezeno či vyloučeno, avšak jen v rozsahu dovoleném občanským zákoníkem, který je blíže specifikován v ust. § 2898. Toto ustanovení stanoví, že se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že je možné se současným zaměstnavatelem uzavřít dohodu, kterou bude Vaše povinnost k náhradě škody omezena, nebo zcela vyloučena. Není však možné se předem vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně, z hrubé nedbalosti, anebo jde-li o člověka a poškození jeho přirozených práv.
Do smlouvy, na základě které budete vykonávat činnost proto vložte ustanovení, které Vaší odpovědnost z důvodu nedbalosti, chyb v psaní apod. vylučuje. Je možné odpovědnost vyloučit nad rámec určité finanční částky atd.
Konkrétní podobu však doporučuji konzultovat s advokátem, který Vám bude schopen posoudit smlouvu v celém její rozsahu a případně dle konkrétních podmínek zhotovit potřebné ustanovení.
Ustanovení by však mohlo znít přibližně takto:
Smluvní strany se dohodly, že objednatel není oprávněn požadovat náhradu škody vzniklé z důvodu porušení povinnosti dodavatele z nedbalosti, a to včetně případného ušlého zisku z důvodu tohoto porušení povinnosti.

__

OBČAN-DLUHY
- Výzva k uhrazení dluhu a poslední předžalobní výzva
- Neplacení dluhu a návrh na insolvenci, oddlužení, osobní bankrot

Známý mi měl uhradit k jistému datu peníze, které jsem mu půjčila, výzvu k úhradě jsem napsala. Když nejsou uhrazeny, mám poslat ještě výzvu před podáním žaloby, nebo je lepší například rovnou na něj zadat insolvenci? Jaký je v daném rozdíl? Jedná se o vyšší sumu, kterou mi má vrátit, děkuji vám.

ODPOVĚĎ:
Měla byste zaslat předžalobní výzvu, kde vylíčíte, na základě jaké skutečnosti peníze požadujete a upozorněte ho, že budete v případě nedobrovolné úhrady žádat vrácení peněz soudně, s čímž se pojí náklady, které bude muset uhradit. V této předžalobní výzvě mu musíte stanovit lhůtu minimálně 7 dní k úhradě. Pokud neuhradí, podejte civilní žalobu. Návrh na insolvenci byste mohla podat, pokud by Vám byla známá jeho finanční situace a věděla byste, že má minimálně dva věřitele. Tím byste ale riskovala, že pokud by mu insolvenci schválili, dostala byste peněz méně (minimálně 30%). Proto doporučuju volit cestu civilní žaloby, se kterou Vám jistě pomůže jakýkoliv advokát - jejich seznam viz. www.advokatikomora.cz.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Třísměnný provoz - maximální počet přesčasů
- Maximální počet přesčasů - nepřetržitý provoz
- Maximální počet přesčasů - třísměnný provoz
- Povinné volno mezi směnami - nepřetržitý provoz
- Povinné volno mezi směnami - třísměnný provoz
- Rozestup mezi směnami - kolik hodin musí být mezi směnami?
- Kolik hodin odpočinku mezi směnami?

Pracuji ve třísměnném provozu. Směny jdou po sobě noční-ranní-odpolední. Noční je 22:00-6:00, ranní je 6:00-14:00, odpolední 14:00-22:00. Kolik hodin přesčasů mi může nařídit zaměstnavatel za rok, týden i za jakých okolností a jak moc dopředu nám je mohou nařídit. Nyní nám nařizují každou ranní a odpolední směnu dva přesčasy, takže děláme od 6:00-18:00 a 10:00-22:00. Nejvíc mě zajímá noční směna. První nám nařídili 6. směnu na noční a teď chtějí také dva přesčasy 18:00-6:00. Jsou na nočních směnách nějaká omezení a povinné volno mezi směnami.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Úprava práce přesčas je v zákoníku práce stejná pro všechny zaměstnance, tedy i pro ty ve směnném provozu. Podle § 93 zákoníku práce je možné práci přesčas konat jen výjimečně. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedený rozsah pouze na základě dohody se zaměstnancem.
Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Práci přesčas není nutné rozvrhovat předem, vyplývá z aktuálních potřeb zaměstnavatele.
Pokud jde o odpočinek mezi směnami, zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Odpočinek může být v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na úložiště stavebního materiálu, suti
- Majitel pozemku nesouhlasí s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na umístění stavebního materiálu, suti - jak se může bránit?
- Nesouhlas s prodloužením veřejnosprávní smlouvy na umístění materiálu na úložišti - jak postupovat?
- Zneužití majitele pozemku - prodloužení veřejnoprávní smlouvy na úložiště stavebního materiálu

Jsem vlastníkem pozemku, který byl využíván spolu se dvěma dalšími pozemky na základě veřejnoprávní smlouvy z roku 2008 stavební společností k úložišti stavebního materiálu. K jejímu prodloužení došlo v roce 2016, bohužel bez mého vyjádření a se zúžením na zbylé dva pozemky. Přestože mě stavební úřad ubezpečoval, že postupoval správně a o prodlužování veřejnoprávní smlouvy mě nemusel písemně informovat a bez mého vědomí mohl veřejnoprávní smlouvu prodloužit jen na dva pozemky, odvolala jsem se proti takto prodloužené veřejnoprávní smlouvě, která již nabyla právní moc. Nadřízené orgány stavebnímu úřadu smlouvu zrušily. Stavební společnost po zrušení smlouvy začala mít zájem o udělení mého souhlasu k využití i mého pozemku na stavbu. Souhlas s využitím i mého pozemku na stavbu jsem společnosti Skanska udělila. Pozemek mají využívat do roku 2020 a následně provést tříletou rekultivaci. Nyní jsem se dozvěděla, že opět vyřizují stavební povolení prodloužením veřejnoprávní smlouvy územním řízením jen na dva pozemky. Na můj pozemek údajně chtějí vyřídit povolení později. S tím nesouhlasím. Chci, aby i můj pozemek byl nadále součástí původní smlouvy. Jak mohu zabránit uzavírání prodloužení veřejnoprávní smlouvy jen na dva pozemky? Je možné zúžit počet parcel bez souhlasu vlastníka třetího pozemku jen na dva pozemky? Stavební úřad má můj souhlas s úložištěm. V souhlasu jsem podepsala součinnost před stavebním úřadem. Bohužel s tímto postupem jsem nepočítala a jeví se mi jako zneužití mého souhlasu. Nyní je řízení přerušeno a stavební společnost má dodat závazné stanovisko životního prostředí. Pozemky jsou dočasně vyjmuty z půdního fondu.
Pozemek jsem donedávna vlastnila jen ze sedmi osmin, zbylou osminu jsem dokoupila soudním řízením až nyní. Pro stavební úřad mohl dát souhlas za jednu osminu bývalý vlastník? Nebo stavební společnost musí mít pro stavební úřad souhlas současného vlastníka nebo nemusí mít na jednu osminu žádný souhlas. Kdybych jednu osminu darovala, museli ba mít nový souhlas vlastníka? Stavební řízení bude pokračovat 10. 4. 2017.
Pokud by to bylo možné, ptřebovala bych ještě poradit ohleně mého souhlasu pro využití pozemku nadále na skládku. Souhlas je udělen tak, že na pozemku má probíhat do roku 2020 skládka, od roku 2023 potom rekultivace, která má v sobě zahrnovat i melioraci. Z mého pozemku byla však skládka převezena na vedlejší pozemek, který je součástí skládky. Dozvěděla jsem se, že Skanska žádá o povolení provést na mém pozemku rekultivaci dříve, než je uvedeno v souhlasu. S tím nesouhlasím, mám zájem, aby na pozemku byla provedena meliorace a rekultivace současně s ostatními dvěma pozemky. Tak to i plyne ze souhlasu, kterým si Skanska žádá o prodloužení úložiště na mém pozemku. Také na stavebním úřadu prodlužuje veřejnoprávní smlouvu jen na dva pozemky. Můj pozemek záměrně něřeší. Mohu se bránit s postupem Skansky, že můj souhlas se stavbou využívají k získání souhlasu životního prostředí se změnou plánu rekultivace, který byl vypracován v roce 2008 se vznikem úložiště a počítal se společným navracením pozemků k zemědělskému užívání. Nebo životní prostředí může rozhodnout o novém nakládáním s pozemkem bez souhlasu majitele? Souhlas je udělen pro stavbu, o dřívější rekultivaci se v ní nemluví. Děkuji a omlouvám se, o právní pomoc ohledně Skansky jsem žádala v místě bydliště, ale neúspěšně.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Radka.

ODPOVĚĎ:
Souhlasy jsou vyžadovány od všech vlastníků. Nicméně je možné, že souhlas byl udělen již předchozím vlastníkem.
Aby mohlo dojít k dřívějšímu provedení rekultivace oproti datu (lhůtě) uvedené v již vydaném rozhodnutí (resp. veřejnoprávní smlouvě), musí dojít ke změně takové smlouvy. Vzhledem k tomu, že jste vlastníkem (spoluvlastníkem) pozemku, musí být k této změně získán i Váš souhlas, ledaže budete nečinná (viz níže).
Co se týká avizovaného prodloužení veřejnoprávní smlouvy, v této věci platí následující:
Před zánikem (uplynutím) veřejnoprávní smlouvy může podán návrh na její prodloužení. Jelikož jste spoluvlastníkem daného pozemku, je nezbytný Váš souhlas pro prodloužení veřejnoprávní smlouvy. Nicméně stavební zákon stanovuje výjimku, kdy pokud aktivně nevyjádříte souhlas, i tak může dojít k prodloužení veřejnoprávní smlouvy, a to pokud ani ve stanovené lhůtě nepodáte námitky proti prodloužení veřejnoprávní smlouvy. Stavební zákon tedy vyžaduje Vaše aktivní přistupování. V této věci je zejména nezbytné důkladně sledovat úřední desku úřadu.
Pokud byla podána žádost o prodloužení, mělo by dojít k prodloužení se všemi účastníky, nikoliv pouze s některými. Opačná situace by byla v případě, kdy by došlo k uplynutí veřejnoprávní smlouvy a následně podán návrh nové veřejnoprávní smlouvy, která by se Vás již nedotýkala.
Právní zastoupení v této věci Vám může poskytnout advokát, který kromě znalostí této problematiky je také oprávněn Vás před danými úřady zastupovat a hájit Vaše práva, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

__

OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Storno poplatek ubytovateli - rezervace přes booking.com
- Stornopoplatek ubytovateli - rezervace přes booking.com
- Nárok ubytovatele na stornopoplatek - rezervace přes booking.com
- Nárok ubytovatele na storno poplatek - rezervace přes booking.com
- Nárok hotelu, penzionu na stornopoplatek - rezervace přes booking.com
- Nárok penzionu, hotelu na storno poplatek - rezervace přes booking.com

9.1.2016 jsme přes imternetový portál Booking.com zarezervovali ubytování v termínu od 11.3.2017 - 18.3.2017 na penzionu v ČR - Bobešova Bouda, včetně snídaní. Upozornuji, že došlo pouze k rezervaci na portálu Booking, která byla zdarma bez finanční zálohy (která nebyla požadována) ani zveřejnění čísla účtu čí adresy apod. Tudíž Bobešova bouda mimo telefoního čísla a jména nemá o nás žádné informace.
Při rezervaci měl Booking.com vypsáno u tohoto ubytování že lze tuto rezervaci bezplatně zrušit nejpozději 5 dni před příjezdem.
Boužel jsme tento termín nedodrželi. Nedošlo v daném termínu ke zrušení rezervace.
12.3.2017 jsme obdrželi email od portálu Booking (přes který Bobešova bouda s námi komunikuje)
"Dobrý den, na základě podmínek pro zrušení rezervace Vám účtujeme
částku 13 104, - Kč. Číslo účtu, podpis".
Bobešova bouda od nás nárokuje 100% částky pobytu 13 104 Kč.
Kontaktovali jsme telefonicky Bobešovu Boudu člověka co nám email poslal a omluvili jsme se a snažili se danou situaci vyřešit domluvou nebo aspoň snížením částky. Pán byl ale neoblomný prý tento pokoj nemohl obsadit a tudíž přišel o tuto částku. Částku chce uhradit nejpozději do 28.3.2017.
Snažili jsme ještě řešit situaci znovu přes Booking bylo nám řečeno, že budou Bobešovu boudu kontaktovat, ohledně zrušení pobytu a dají nám vědět.
"Obracíme se na Vás v souvislosti s rezervací – Penzion Bobešova bouda, datum příjezdu: 2017-03-11, datum odjezdu: 2017-03-18.
Kontaktovali jsem ubytování ohledně storno poplatku za Vaši rezervaci, bohužel Vám musíme oznámit, že storno poplatek v této situaci nemůže být odpuštěn. "
Zkoušeli jsme přímo na stránkách http://www.bobesovabouda.cz zjistit storno podmínky, které kopíruji přímo z jejich stránek:
"Rezervační poplatek činí 30 % z celkové ceny ubytování. Po písemné či telefonické objednávce vám bude potvrzena rezervace. Při tomto vám bude přiděleno variabilní číslo vaší rezervace. Poté bude vaše rezervace aktivní 14 dnů. Po připsání rezervační částky na náš účet vám bude e-mailem potvrzena závazná objednávka."
Storno poplatky:
do 30. dnů před nástupem vracíme 50 % rezervační zálohy
od 29. do 7. dnů před nástupem vracíme 15 % rezervační zálohy
od 6. dnů před nástupem rezervační poplatek nevracíme
Znovu připomínám, že my jsme žádnou zálohu nehradili.
Má právo Bobešova bouda na zaplacení celé částky pobytu a pokud ano, co může udělat nebo jak nás postihnout pokud danou částku nezaplatíme? Může bobešova bouda částku vyžadovat soudně nebo exekučně?
Poslali nám č. účtu kam chtějí uhradit platbu a ten není shodný s č. účtu uvedený na internetových stránkách Bobešovy boudy (na stránkách Bobešovy boudy je účet č. Bankovní spojení : XXXXXXXXX/2700 UniCredit Bank), nám uvedli číslo XXXXXXXXX/0300. Jak zjistit, zda kdo je majitelem účtu?
Kdybychom tedy tuto částku uhradit museli, jak dostaneme potvrzení, že částka je uhrazena a pohledávka vůči nám vyrovnána.
Děkuji za Vaši právní radu, Tamara.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné uvést, že i smlouva uzavřená přes internet Vás zavazuje stejně, jako by byla uzavřena písemně, a jste proto touto smlouvou vázána. Není rozhodující, co má poskytovatel ubytování na svých oficiálních stránkách, ale to, jaké podmínky byly uvedeny na stránce booking. Pokud tedy bylo ujednáno, že v případě zrušení rezervace méně než 5 dní před začátkem pobytu jste povinna uhradit 100% ceny ubytování, pak jste skutečně povinna tuto částku uhradit.
Pokud jste si jistá, že na Vás poskytovatel ubytování nemůže mít žádné kontaktní údaje (např. z dřívějších rezervací na bookingu), pak by pouze na základě jména a tel. čísla nemohl s úspěchem podat žalobu. Na rezervační stránce booking.com jsem však zkušebně provedl rovněž rezervaci v tomto ubytování, a upozorňuji Váš, že bylo nutné uvést jméno i adresu. Je tedy možné, že jste svou adresu při své rezervaci uvedla. I pokud by znal poskytovatel ubytování Vaší adresu, můžete rozporovat, že jste rezervaci Vy neprovedla. Pak by přicházelo v úvahu např. dokazování IP adresou, ze které byla rezervace provedena apod.
Znovu však uvádím, že jste uzavřenou smlouvou vázána, když rovněž platí zásada, že smlouvy mají být dodržovány. Nárok poskytovatele ubytování je tedy oprávněný a je pouze na Vás, zda se rozhodnete mu dlužnou částku neuhradit. Pokud se poskytovatel rozhodne domáhat se svého nároku, bude muset nejprve podat žalobu k soudu dle místa Vašeho bydliště, které ovšem nemusí znát. Pokud jste však v rezervaci neuvedla adresu svého trvalého bydliště (např. adresu kde jste pouze v nájmu bez nahlášení trvalého bydliště) a poskytovatel nezná ani Vaše datum narození, popř. rodné číslo, soud by Vás zřejmě nemohl nedohledat a žalobu by odmítl. S největší pravděpodobností by Vás před podáním žaloby poskytovatel ubytování nejprve vyzval písemně, čímž byste měla postavené na jisto, že zná Vaši adresu, či nikoli. Pokud by znal poskytovatel ubytování Vaše kontaktní údaje, pak by musel prokázat, že jste právě Vy rezervaci provedla za podmínek, kdy je oprávněn požadovat 100% ceny ubytování.
Pokud byste soudní spor prohrála, pak budete povinna uhradit protistraně náklady soudního řízení, které budou činit cca několik tisíc, v závislosti na tom, zda by poskytovatel ubytování využil služeb advokáta, či nikoli. Poskytovatel ubytování může požadovat také zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z dlužné částky. Naopak také platí, že v případě Vaší výhry by Vám poskytovatel ubytování nahradil Vaše náklady soudního řízení. V případě prohry soudního sporu je samozřejmě možné následně vymáhat částku v exekuci v případě, že byste ji dobrovolně ani poté neuhradila, ne však dříve než by pravomocně skončilo soudní řízení.
Bohužel nemáte možnost zjistit, kdo je majitelem účtu, Dle občanského zákoníku je věřitel povinen vydat dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu, tzv. kvitanci.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Stržení části kauce nájmu - nefunkční spotřebič v nájemním bytě
- Stržení části jistoty nájmu - nefunkční spotřebič v nájemním bytě
- Nefunkční vybavení bytu po nájemci - vliv na kauci nájmu, nájemného
- Nefunkční vybavení bytu po nájemci - vliv na jistoru nájmu, nájemného
- Vrácení kauce nájmu - vliv předání bytu nájemcem pronajímateli
- Vrácení jistoty nájmu - vliv předání bytu nájemníkem pronajímateli

Máme problémy s bývalou pronajímatelkou a rád bych se zeptal na pár otázek. Převzetí bytu proběhlo v pořádku. Podepsali jsme formulář o převzetí bytu, kde byly jako nedostatky uvedeny drobnosti jako špinavé poličky a koupelna. Paní domácí zapnula pračku ještě před námi a nějakým jejím doprovodem, pračka fungovala. Asi hodinu a půl, možná 2 hodiny, po odchodu nám volala, že pračka nefunguje jak má a že ji opraví a strhne to z kauce, kterou nám má vrátit.
Dotazy:
1) Může po nás něco chtít (strhnout z kauce), i když podepsala prohlášení, že v bytě jsou vady jako je nedokonalý pořádek.
2) Může tu pračku řešit, i když ani není uvedená ve smlouvě o podnájmu, jako součást bytu?
3) Je oprava pračky, která se může vyšplhat až do tisíců, považována jako drobný výdaj, který by měl hradit podnájemník?
4) Kauci nám má, dle smlouvy, vrátit od uplynutí 5 dní od skončení smlouvy, s ohledem na naší výpověď je konec smlouvy 14. 3. 2017, tedy do 19. 3. 2017. Měla by to dodržet, ačkoli jsme se na předání bytu dohodli k 19. 3. 2017?
5) Pokud by to měla dodržet, může s důvodem již zmíněného problému s pračkou tuto kauci zadržovat?
6) Pokud ji bude zadržovat a nemá na to nárok, jak se můžeme bránit?
7) Pokud použije peníze na opravu pračky a nevyplývá pro to nárok (založeno na vašem posudku), jak se můžeme bránit.
8) Pokud bychom s takovou věcí došli až k soudu, máme šanci z toho vyjít úspěšně nebo bychom tohle spíš prohráli?
9) Jaké by mohly být soudní výlohy v této záležitosti a kdo by je platil?
Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. pokud není v předávacím protokolu uvedeno nic o vadě pračky, nemůže Vám pronajímatelka z jistoty (kauce) nic strhávat.
2. Pračka není součástí bytu, tedy ani z tohoto titulu nemůže náklady na opravu vady pračky po vás uplatňovat.
3. Oprava pračky není považována za drobný výdaj, který by měl nájemce hradit.
4. Jistotu musí vrátit dle smluvních ujednání, není rozhodné, kdy se byt předával. Pokud není v předávacím protokolu uvedeno nic o posunutí termínu výplaty jistoty, musí ji vrátit dle lhůty ujednané ve smlouvě.
5. Jistotu nemůže v žádném případě z důvodu vady pračky zadržet.
K dotazům 6 až 9 - Pokud nebude jistota vrácena ve stanovené lhůtě nebo nebude vrácena celá, žalujte její vrácení soudně. Ve sporu budete úspěšní. Důkazní břemeno bude ležet na pronajímatelce, proč nevrátila celou jistotu a taky bude muset prokázat, na základě jakého ujednání jistotu zadržela a dále prokázat, že pračka měla vadu v důsledku užívání Vámi (když při kontrole pračka fungovala). Soudní výlohy by činily 4% (při návrhu na elektronický platební rozkaz) nebo 5% (při návrhu či žalobě podané na podatelnu, nikoliv elektronicky) z žalované částky jako soudní poplatek, který se hradí soudu a dále náklady na právní zastoupení, pokud se necháte zastoupit advokátem. S advokátem si můžete sjednat různý způsob odměny s ohledem na výši jistoty, která bude požadována. V případě Vašeho úspěchu ve věci Vám ale neúspěšná strana je povinna veškeré náklady (soudní poplatek i náklady na advokáta) nahradit.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Volno po 7 odpracovaných dnech - je to dle Zákoníku práce?
- Kolik dní v kuse najednou může zaměstnanec pracovat než dostane volno?
- Kolik dní v kuse najednou může pracovník pracovat než dostane volno?

Pracuji jako uklízečka na ranní směnu v domě seniorů. Pracovní víkend mi vychází jednou za šest týdnů. Náhradní volno dvou dnů si vybírám vždy po odpracovaném víkendu. To znamená že pracuji sedm dní v kuse a pak dva dny náhradního volna. Je to tak v pořádku? Děkuji za odpověď.
Gábina

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 35 hodin.
V případech uvedených v § 90 odst. 2 zákoníku práce, tedy:
a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,
b) v zemědělství,
c) při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména
1. ve veřejném stravování,
2. v kulturních zařízeních,
3. v telekomunikacích a poštovních službách,
4. ve zdravotnických zařízeních,
5. v zařízeních sociálních služeb,
d) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
a u technologických procesů, které nemohou být přerušeny, lze tento nepřetržitý odpočinek v týdnu zaměstnancům starších 18 let zkrátit až na 24 hodiny s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin (první odpočinek 24 hodin, druhý odpočinek 46 hodin (24 + 35 + 11 = 70).

Vámi uvedené rozvržení směn tedy neodpovídá pravidlům obsaženým v zákoníku práce, neboť pracujete 7 po sobě jdoucích dnů bez doby nepřetržitého odpočinku v týdnu.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Překročení rychlosti o 50 km/hodinu - jak nepřijít o řidičský průkaz?
- Překročení rychlosti o 50 km/hodinu - jak nepřijít o řidičské oprávnění?
- Odebrání řidičského průkazu - překročení rychlosti o 50 km/hodinu na dálnici
- Odebrání řidičského průkazu - překročení rychlosti na dálnici

Zaměstnavateli přišla žádost o podání vysvětlení. Při řízení služebního vozu mi na dálnici naměřili překročení rychlosti o více než 50 km/h. Přesně se jedná o 131 km/h na omezení 80 km/h. Dle veřejně dostupných informací se jedná o přestupek, který se řeší odebráním řidičského průkazu.
Vzhledem k tomu, že by to pro mě byl zásadní problém při výkonu mého zaměstnání, nemohl bych jej vykonávat a do tohoto přestupku jsem žádné jiné problémy neměl, je možné zkoušet nějakou dohodu nebo hledat právní cestou únik před odebráním řidičského průkazu?
Jako neznalého této problematiky mě samozřejmě napadá, že to je jen 2 km/h nad hranicí, od které se řidičský průkaz ŘP odebírá a zda pohlíží na bezúhonnost a stížení výkonu zaměstnání. Nevěřím, že by mě firma chtěla nějak trestat, ale za rok najezdím 60-70.000 km a pokud nebudu moci jezdit, nebudu činný na našich projektech a můžu tím přijít o část mých odměn.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
V případě překročení rychlosti mimo obec o více než 50 km/h nelze toto vyřešit uložením blokové pokuty, ale musí proběhnout klasické řízení. Určitě je pro Vás polehčující, že se jedná o první přestupek z Vaší strany. Co se týká obrany, můžete rozporovat procesní postup a jeho případné nedostatky, např. pokud nebudete řádně poučen o právech, nebude Vám řádně doručováno apod.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba na pozemku ve spoluvlastnictví - jak rozhodují jednotliví spolumajitelé?
- Stavba drobné stavby na pozemku ve spoluvlastnictví - musí souhlasit všichni spoluvlastníci?
- Stavba drobné stavby na pozemku ve spoluvlastnictví - musí souhlasit všichni spolumajitelé?
- Spolumajitel nesouhlasí s drobnou stavbou na pozemku ve spoluvlastnictví - jak postupovat?
- Spoluvlastník nesouhlasí s drobnou stavbou na pozemku ve spoluvlastnictví - jak postupovat?
- Odstranění věci spoluvlastníka spolumajitelem z pozemku ve spoluvlastnictví - může to spoluvlastník udělat?

V situaci kdy pozemek rovným dílem ve společném vlastnictví vlastní 7 majitelů, jakým způsobem se o nakládání s pozemkem rozhoduje. Např. s umístěním drobných staveb - plot, zahradní domek, bazén apod. Je třeba souhlas všech spoluvlastníků nebo se rozhoduje většinově? Co v situaci, kdy jeden ze spolumajitelů zásadně nesouhlasí?
V situaci kdy majitel pozemku dovolí na svém pozemku postavit např. stojan na bannery a po čase svůj názor změní, má právo stojany bez domluvy odstranit, přestože nejsou jeho vlastnictvím? Bivoj.

ODPOVĚĎ:
Dle § 1128 odst. 1 občanského zákoníku o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů, podle § 1129 občanského zákoníku k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Přehlasovaný spoluvlastník se pak může obrátit na soud. Podle § 1132 občanského zákoníku K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Pokud na uvedeném pozemku mají být vystavěny stavby, mám za to, že by v tomto případě bylo třeba 2/3 většiny a spoluvlastník, který nesouhlasí, se může obrátit na soud. Pokud vlastník pozemku povolil umístit na svém pozemku stojan na bannery, pak to mělo proběhnout na základě nějaké smlouvy, kde měly být podmínky umístění stanoveny. Pokud to není ošetřeno nijak písemně, pak bude velmi problematické vlastníka pozemku nutit, aby stojany na svém pozemku bez svého souhlasu trpěl, tedy de facto má právo požadovat odstranění či následně na náklady vlastníka stojanů tyto sám odstranit.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odstoupení od smlouvy s firmou poskytující BOZP školení
- Inominátní smlouva o poskytování služeb - odstoupení
- Odstoupení od inominátní smlouvy s poskytovatelem služby
- Zrušení od inominátní smlouvy s poskytovatelem služby
- Vypovězení inominátní smlouvy s poskytovatelem služby

Uzavřeli jsme poněkud unáhleně Smlouvu o poskytování pravidelných ročních služeb v oblasti BOZP s Firmou Exteria s. r. o Ostrava. za částku 9620 Kč + DPH ročně. Později jsme zjistili, že nabízené služby nepotřebujeme, školení BOZP jsme opakovaně odmítli-čili neposkytli jsme potřebnou součinnost a od smlouvy jme v době delší než 14 dnů odstoupili
Exteria ale tvrdí, že právo odstoupit nemáme, protože smlouva je dle nich inominátní a toto právo není pro zájemce ve smlouvě dohodnuto. Požaduje
tedy zaplatit smluvní pokutu-ta je ve výši plnění ročního závazku.
Navíc jsme se dohodli, že pro případ soudního sporu bude příslušný ostravský soud.
Nelze tedy od smlouvy odstoupit vůbec a musíme uhradit sml. pokutu?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2001 občanského zákoníku platí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Ve smlouvě možnost odstoupení od smlouvy sjednána není,
Dle zákona je v zásadě jediným případem pro odstoupení od smlouvy podstatné porušení smlouvy druhou smluvní stranou. K tomuto porušení však ze strany poskytovatele školení nedošlo. Takovým porušením by bylo odmítnutí poskytnutí školení a služeb dle smlouvy.
Pokud uvádíte možnost odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dní, pak ani tato možnost by se na Vás nevztahovala, protože možnost odstoupit ve 14 denní lhůtě se vztahuje pouze na některé spotřebitelské smlouvy, což není tento případ. Zde obě strany vystupují jako podnikatelé, proto není možné odstoupit ze zákona ve 14 denní lhůtě po uzavření smlouvy.
Dle ust. § 89a občanského soudního řádu platí, že účastníci řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. V tomto případě je tedy možné dohodnout příslušnost jiného soudu než toho, který by za normálních okolností spor rozhodoval.
Doporučuji za tento rok v plném rozsahu využít sjednaných služeb a následně smlouvu řádně ukončit, neboť Vám hrozí, že bude opět na další rok prodloužena. Ve lhůtě 14 před uplynutím roční lhůty musíte druhé straně písemně oznámit, že nemáte zájem o další trvání smlouvy.

__

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Určení otcovství na žádost otce dítěte - soudně
- Soudní určení otcovství na žádost otce dítěte
- Žaloba na určení otcovství podaná otcem dítěte

S přítelkyní jsme spolu něco přes dva roky (2015-2017). Nyní otěhotněla a je teprve v 7. týdnu těhotenství. Dostal jsem se do situace, kdy jsme se s přítelkyní nepohodli (kvůli maličkosti) a ona se rozhodla, že nepřizná otcovství a ať na malého prcka zapomenu. Mám v tomto případě já jako otec právo na něco? Zajímáme zda můžu nějak bojovat jelikož chci být otec a mít právo na své dítě. Zkoušel jsem hledat na internetu rady, ale všude to je spíš o matce jak nedávat otce do Rodného listu a rady k tomu. ale když chce otec být v rodném liště ale matka si to nepřeje dá se nějak postupovat? Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Jestliže s matkou dítěte nejste manželé, může být otcovství určeno souhlasným prohlášením Vás a matky dítěte. Toto prohlášení se činí osobně před soudem nebo matričním úřadem. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. Jak už z názvu prohlášení vyplývá, jedná se o prohlášení, se kterým musí souhlasit oba rodiče, jinak jej nelze učinit. Doporučuji tedy nejprve pokusit se přesvědčit matku dítěte, aby změnila názor, a učinit prohlášení o otcovství na matričním úřadě.
Podle § 783, odst. 1 nového občanského zákoníku platí, že nedojde-li k určení otcovství výše uvedeným způsobem, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. V takovém případě se má za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 160 a více než 300 dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolností.
Řízení se v takovém případě zahajuje podáním žaloby na určení otcovství. Vzory takové žaloby najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejím sepsáním může pomoci advokát. Žaloba se podává k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte, za její podání se neplatí žádný soudní poplatek. Pro podání této žaloby není stanovena žádná lhůta, žaloba se podává až po narození dítěte. Soud v této situaci zpravidla nařídí provedení testů DNA, na základě kterých dojde k potvrzení nebo vyvrácení otcovství. S řízením o určení otcovství je ze zákona spojeno také řízení o péči a výchově nezletilého dítěte. Bude-li Vaše otcovství potvrzeno, budete moci být zapsán do rodného listu jako otec dítěte a soud rozhodne o tom, kdo z vás bude mít dítě v péči a druhému rodiči stanoví vyživovací povinnost. V případě určení Vašeho otcovství tedy budete mít vůči dítěti všechna práva (právo se s dítětem stýkat, pečovat o něj a vychovávat ho), ale i povinnosti (vyživovací povinnost).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Maximální výška plotu mezi sousedními pozemky
- Postavení plotu vedle plotu souseda - vzdálenost plotů
- Vzdálenost plotů při postavení plotu vedle plotu souseda

Prosím o informaci zda mohu postavit plot (sloupky + neprůhledná prkna) na svém pozemku cca 10 cm od hranice se sousedem. Je to plot, který není z ulice viditelný. V současnosti má soused plot vlastní, který má posunutý na svoji hranici o cca 1,5 m a já bych to chtěl narovnat a postavit plot téměř na hranici a on pak ten svůj odstraní. Do jaké výšky mohu plot zrealizovat neomezím-li vlastnictví souseda aniž bych musel řešit cokoliv s úřady. Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
K tomu, aby Vámi zamýšlené oplocení nevyžadovalo žádné přivolení stavebního úřadu, by se muselo jednat o:
- opěrnou zeď do výšky 1 m, která nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, nebo o
- oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, které je bez podezdívky (přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy)
(jak vyplývá z § 79/2 písm. f) a k) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). Dle znění dotazu předpokládám, že takové oplocení však budovat nehodláte.
Pro ostatní oplocení (tedy i pro to, které popisujete ve svém dotazu) je zapotřebí získat od stavebního úřadu územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Výška oplocení nehraje v podstatě žádnou roli.
Náležitosti žádosti o územní souhlas a zejména povinné přílohy této žádosti jsou uvedeny v § 96/3 stavebního zákona. V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a realizaci Vašeho stavebního záměru zde konzultovat. Příslušný úředník stavebního úřadu by Vám měl sdělit, jaké podklady bude pro vydání územního souhlasu vyžadovat (lze předpokládat, že v případě tak jednoduché stavby, jakou je prkenné oplocení, by neměl být proces vydání územního souhlasu příliš administrativně náročný).

Základní technické požadavky na oplocení jsou zakotveny v § 7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož platí, že:
- oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci;
- provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat;
- v záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Mohou být na rodičovské dovolené oba rodiče?
- Rodičovská dovolená otce i matky současně - je to dle Zákoníku práce možné?
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Oba rodiče na rodičovské dovolené a placení sociálního a zdravotního pojištění
- Placení sociálního a zdravotního - oba rodiče na rodičovské dovolené
- Otec i matka na rodičovské dovolené a placení sociálního a zdravotního pojištění

Máme s manželkou problém ohledně rodičovské dovolené. Máme 1,5 let starého syna a chtěli bychom s ním být oba na rodičovské dovolené.
Po přečtení Zákoníku práce a informací z Internetu jsme nabyli dojmu, že mají oba rodiče právo čerpat rodičovskou dovolenou současně v jednu chvíli i na jedno dítě dle § 198 Zákoníku práce. A pokud požádají zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, musí jim vyhovět, stávají se tím oba tzv. „osoby na rodičovské dovolené“, z toho zároveň jen jeden „příjemce rodičovského příspěvku“ - a tedy se stávají automaticky oba státními pojištěnci a to na základě zákona č. 48/1997 Sb. , § 7 odst. 1, bod c) a bod d). A stát je na základě tohoto paragrafu povinen za oba platit zdravotní pojištění, protože jsou oba rodiče "osoby na rodičovské dovolené" (bod d) a z toho dokonce jeden z nich "příjemce rodičovského příspěvku" (bod c).
V zaměstnání mi, ale řekli, že pokud čerpá rodičovskou dovolenou manželka, nemohou poskytnou rodičovskou dovolenou i mě. Že § 198 zákoníku práce, to myslí tak, že mohou čerpat rodičovskou dovolenou současně oba rodiče na dvě a více dětí a pak mohou být současně doma a že toto v žádném případě nelze uplatnit tak, aby čerpali oba rodiče rodičovskou dovolenou pro jedno dítě. V podobném duchu mi odpověděli i ze zdravotní pojišťovny, že nemůže stát platit zdravotní pojištění za oba rodiče, pokud by byli oba kvůli jednoho dítěte na rodičovské dovolené.
Mě to ale ze zákona takto nepřijde a i z informací na internetu, jsem nabyl dojmu, že se v zaměstnání a na pojišťovně mýlí. Podle mě si úřednice pletou pojem rodičovská dovolená, jejíž čerpání podle mě náleží oběma rodičům současně i na jedno dítě ve stejnou chvíli, a rodičovský příspěvek, který skutečně náleží jen jednomu z rodičů.
Mé dotazy tedy zní:
Mají oba rodiče právo čerpat rodičovskou dovolenou současně v jednu chvíli na jedno dítě dle § 198 zákoníku práce? Pokud ano, hradí za ně oba stát zdravotní pojištění dle § 7 odst. d) zákona č. 48/1997 Sb. ? Je jasné, že „příjemce rodičovského příspěvku“ může být jen jeden z nich, ale jak je to se zdravotním pojištěním?
Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout rodičovskou dovolenou na žádost oběma rodičům, tedy v praxi je možné i současné čerpání. Rodičovou dovolenou čerpá žena od skončení mateřské dovolené, muž od narození dítěte, nejdéle do 3 let věku dítěte.
Stát platí zdravotní pojištění za osoby, které jsou na rodičovské dovolené (§ 7 odst. písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Tedy pokud jsou na rodičovské dovolené oba rodiče, pak oběma bude platit stát zdravotní pojištění. To platí od 1. dubna 2012 (do té doby bylo pojistné hrazeno státem pouze za ženu na mateřské a rodičovské dovolené).
Stát platí pojistné na veřejné zdravotní pojištění také za osoby pobírající rodičovský příspěvek. Pokud jde o důchodové pojištění, tady je situace složitější. Podle zákona o důchodovém pojištění totiž nelze dobu péče o dítě započítat současně více osobám – rodiče by se tedy v případě, že budou oba čerpat rodičovskou dovolenou současně, měli dohodnout, kdo z nich si tuto dobu uplatní v žádosti o starobní důchod. Pokud se nedohodnou, započítá Česká správa sociálního zabezpečení dobu té osobě, která pečovala o dítě v největším rozsahu. Situaci je ještě možné řešit podáním přihlášky k důchodovému pojištění – tedy dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění. Přihlášku bude vhodné podat nejpozději po roce na rodičovské dovolené – po podání přihlášky je totiž možné zpětně započítat maximálně jeden rok. Dobrovolná účast v důchodovém pojištění je možná nejdéle po dobu deseti let. Praktickým úskalím této varianty je povinnost hradit ze svého platby pojistného, které u osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění činí 3 % měsíčního vyměřovacího základu (například u zaměstnanců je vyměřovacím základem zjednodušeně řečeno souhrn jejich měsíčních příjmů). Osoby, které jsou dobrovolně pojištěny, si mohou vyměřovací základ stanovit samy, avšak musí se jednat nejméně o jednu čtvrtinu průměrné mzdy v kalendářním roce, za který se pojistné platí.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace bez vydání reklamačního protokolu - vrácení zboží
- Prodávající při reklamaci nevydal reklamační protokol - jak dokázat záruční opravu?
- Jak dokázat záruční opravu - prodávající nevydal reklamační protokol

08/2015 zakoupeno horské kolo. Již 2x byla provedena oprava brzd přímo na prodejně - bohužel opravy nejsou nikde zaznamenány, neexistuje reklamační protokol. Nyní se závada brzd vyskytla opět /tzn. již 3x stejná závada/. Na co mám u prodejce právo - mohu žádat vrácení peněz, k výrobku již nemám důvěru. Děkuji Jaroslava.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2169 občanského zákoníku platí, že právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
O opakovaném vyskytnutí vady po opravě mluvíme tehdy, jestliže se na zboží objeví stejná vada, která byla v rámci uznané reklamace již dvakrát opravována. Není přitom podstatné, jak byla vada odstraňována. Rozhodující jsou stejné projevy vady ve vlastnostech věci.
Z výše uvedeného je zřejmé, že máte právo od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení peněz. Nicméně s ohledem na skutečnost, že nemáte žádné doklady o opravě, bude na Vás, abyste předchozí reklamace prokázala v případě, že by prodejce Váš nárok rozporoval. Nabízí se svědecké výpovědi, emailová komunikace, sms oznámení o provedení opravy apod.

__

TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Ublížení na zdraví - je možné vyšetřovat na svobody?
- Ublížení na zdraví - maximální délka vyšetřovací vazby
- Ublížení na zdraví a vyšetřovací vazba - kolik dní, týdnů, měsíců maximálně může podezřelý strávit ve vazbě?
- Ublížení na zdraví - délka vyšetřování
- Maximální doba ve vyšetřovací vazbě - kolik dnů, týdnů, měsíců, let?
- Pobyt ve vyšetřovací vazbě - kolik dnů, týdnů, měsíců maximálně?

Kamarád se 02/2017 opil a popral s jiným mužem. Druhý muž kamaráda vyprovokoval slovně, ten ho poté napadl. Stalo se to v pražské restauraci, kde měli oba své "svědky". Muž odešel, ale za dva dny pozvali kamaráda k výslechu s tím, že druhý muž zkolaboval a v den, kdy šel kamarád na výslech, byl v umělém spánku. Nebylo jisté, zda po "rvačce" ještě někde nebyl a nemohl si úraz způsobit jinde. Od výslechu od něj nemám žádnou zprávu, předpokládám, že je ve vazbě - asi aby nemohl ovlivnit svědky.
Jak dlouho může být držen ve vazbě? – může být vyšetřován na svobodě? Jak dlouho tak trvá vyslýchání svědků atd? Předpokládám, že je čin kvalifikován jako ublížení na zdraví, ale nevím, jak je na tom druhý muž - zda se čeká, až se úplně uzdraví.
Nemám možnost kontaktovat nikoho z jeho okolí, abych věděla, jak se věc vyvíjí a proto bych ráda zjistila alespoň jak se v takových situacích postupuje. Děkuji. Radana.

ODPOVĚĎ:
Předně pro policejní orgán bude velice těžké až nemožné dokázat, že druhý muž zkolaboval na následky rvačky s Vaším kamarádem, jelikož jak sama uvádíte, muž odešel („po svých“) a ke zraněním mohl přijít i jinde.
Vazba má být prostředkem spíše výjimečným, který je možné použít pouze tehdy, pokud jiné prostředky, které nabízí trestní řád, nepostačují. Obecně platí, že má dojít k vyšetřování na svobodě, vazba může být nařízena opravdu jen výjimečně. Z Vámi uvedených informací nevyplývá, co by mělo zakládat důvodnou obavu, že Váš kamarád by mohl ovlivnit dosud nevyslechnuté svědky. Výslech je otázkou časově nenáročnou, kdy rozhodně netrvá několik dní a není možné z důvodu výslechu (jeho provedení) uvalit vazbu.
Pokud byla nařízena vazba, musí být nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumáno, zda stále trvají důvody pro její pokračování.

Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Celková doba trvání vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout
a) jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro přečin (nejméně závažný trestný čin),
b) dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zločin,
c) tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin,
d) čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, za který lze podle trestního zákona uložit výjimečný trest.

Nejdelší doba trvání vazby se tak odvíjí od právní kvalifikace daného trestného činu a délky hrozícího trestu.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sídlo s. r. o. v místě bydliště - rizika zabavení majetku
- Převod nemovitosti s hypotékou - je to možné udělat?
- Převod bytu, domu s hypotékou - je to možné udělat?
- Darování bytu, domu s hypotékou - informace, postup
- Darování nemovitosti s hypotékou - informace, postup

Partner si založil firmu (září 2016) - s. r. o. a sídlo společnosti si chce nyní převést do místa bydliště, tedy do místa trvalého pobytu (kde žije i se mnou a s našimi nezletilými dětmi) - jaká by to obnášela rizika v případě, že by to sídlo společnosti na naši adresu zřídil?
Mohu převést polovinu domu na partnera/partnerku nebo na nezletilé děti v případě, že je na dům vázána hypotéka? Děkuji, Tina.

ODPOVĚĎ:
Sídlo společnost představuje v zásadě pouze formalitu pro obchodní rejstřík. Společnosti však žádné právo k nemovitosti nevznikne, pokud na společnost nebude převedena. Samozřejmě zde existuje riziko, že by v případě exekuce na majetek společnosti mohl exekutor zabavovat nařídit prodej movitého majetku a chtěl by zabavit movité věci ze sídla společnosti. Na Vás by v tomto případě bylo, abyste prokázala, že majetek je Váš.

Ohledně převedení poloviny domu na přítele zvažte, zda k tomu je skutečně vážný důvod. Nikdy nemůžete vědět, jak Váš vztah dopadne a v případě rozpadu byste přišla o polovinu domu. V případě převodu na nezletilé děti by byl nutný souhlas soudu. Obecně zástavní právo (hypotéka) převodu nebrání, nicméně předpokládám, že převod budete mít v hypoteční smlouvě podmíněn souhlasem banky. Proto v první řadě kontaktuje banku, abyste se vyhnula případným smluvním pokutám.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba studny u souseda - obava že strhne vodu z okolí
- Stavební podmínky pro stavbu studny
- Podmínky pro stavbu studny
- Stavba studny - je nutný hydrogeologický průzkum?
- Stavba studny - hloubka studny
- Hydrogeologický průzkum při stavbě studny - je povinností?

Nový soused si bez upozornění a souhlasu nechal udělat 2016 zkušební vrt na studnu. Studna má sloužit jako zdroj vody pro chatu s čističkou odpadních vod. Vrt provedl blízko naší studny a my máme obavy, že budeme mít málo vody v naší studni.
Slovně nám slíbil, že v případě, kdyby strhl pramen nebo by došlo k úbytku vody v naší studni v důsledku jeho čerpání vody,
tak by nás buď připojit na svou studnu nebo by nám škodu jinak nahradil.
Nyní po nás chce bez jakéhokoliv písemného závazku podepsat souhlas se stavbou.
Soused se jeví jako slušný člověk, ale chceme mít nějakou záruku, že nakonec nebudeme bez vody. Také by se mohlo stát, že pozemek prodá a s novým majitelem by byla špatná domluva. Jak bychom tuto situaci měli dále řešit?
Mám požadovat po majiteli sousední parcely kde bude vyhloubena studna hydrogeologický průzkum, který prokáže, zda studna strhne vodu z okolí? Je hydrogeologický průzkum půdy povinností při stavbě studny nebo je to na majiteli či sousedech, zda si takový průzkum nechají vyhotovit? Je omezena hloubka studny? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Dle § 55/1 písm. j) vodního zákona jsou studny tzv. vodními díly, pro jejichž zřízení je v zásadě zapotřebí stavební povolení (§ 15 vodního zákona), vydávané pro vodní díla speciálními stavebními úřady (kterými jsou vodoprávní úřady, v tomto případě dle § 106 vodního zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností).
Umístění studní na pozemcích je obecně regulováno v § 24a/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že studna individuálního zásobování vodou musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.
Váš soused bude potřebovat nejen stavební povolení pro vybudování studny, nýbrž i povolení pro odběr podzemních vod (resp. pro nakládání s podzemními vodami). Doklady, které jsou pro získání těchto povolení zapotřebí, jsou vyjmenovány v § 7a a § 11f/1 vyhlášky č. 432/2001 Sb. , přičemž protokol z hydrogeologického průzkumu je zde uveden (konkrétně se jedná o doklad nezbytný pro povolení k odběru podzemních vod).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že pokud Váš soused na svém pozemku provedl zatím pouze průzkumný vrt, nepotřeboval k němu povolení k nakládání s podzemními vodami (jak vyplývá z § 8/3 písm. a) vodního zákona).
Konkrétní parametry studny jsou věcí rozhodnutí vodoprávního úřadu (tzn. bude-li tento úřad ochoten schválit studnu v rozměrech, jak je s nimi počítáno v projektu, nebo povolí-li studnu jinou).
Je-li soused ochoten kompenzovat případný úbytek vody ve Vaší studni, doporučuji Vám v každém případě vtělit tento jeho závazek do písemné smlouvy.
Ideální variantou (pro Vás) je zřízení služebnosti (věcného břemene), a to konkrétně služebnosti práva na vodu (dle § 1272/1 občanského zákoníku). Předmětem této služebnosti by byla povinnost Vašeho souseda strpět čerpání vody z jeho studny rovněž Vámi (a to včetně strpění Vašeho přístupu na sousedův pozemek), obsah této služebnosti je samozřejmě možné smluvně modifikovat. K tomu, aby služebnost vznikla, musí být sepsána písemná smlouva, která musí být následně vložena do katastru nemovitostí (spolu s návrhem na zápis služebnosti do katastru nemovitostí).
Služebnost práva na vodu by ve Vašem případě měla být zřízena tzv. in rem, tzn. že touto služebností by byl vázán každý budoucí vlastník sousedova pozemku a z této služebnosti by byl oprávněn každý budoucí vlastník Vašeho pozemku.
Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně. Vznik Vašeho práva čerpat vodu by mohl být vázán i na splnění určitých podmínek (např. tehdy, dojde-li ve Vaší studni k úbytku vody apod.).
Nebude-li soused ochoten ke zřízení služebnosti, můžete s ním uzavřít smlouvu s obdobným obsahem. V takovém případě vznikne mezi Vámi a sousedem pouze závazkový vztah (tzn. že nevznikne věcné právo, které by se zapisovalo do katastru nemovitostí). Smlouva může být koncipována samozřejmě i tak, že bude případně vázat i právní nástupce souseda.
Pro přípravu smlouvy (ať už smlouvy o zřízení služebnosti či smlouvy „obyčejné“) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 432/2001 Sb. , o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba bytového domu u nízkých domů - jak zabránit stavbě
- Jak zabránit stavbě převyšující okolní terén rodinných domů?
- Stavba převyšující okolní domy - jak jí zabránit?

Chtěl bych se vás zeptat na informace jak se bránit či argumentovat proti výstavbě nového bytového domu, který je v blízkosti hranic pozemků staré zástavby. Je nějaká oznamovací povinnost ze strany realizátora dotčených majitelů hraničních pozemků?
Jde o to, že již dnes (17.03.2017) máme tzv. za plotem bytové domy, které se nám dívají přímo do zahrady a do oken. To jsme ještě překousli jelikož jsou v akceptovatelné vzdálenosti jeden dům cca 50 a druhý bytový dům cca 100 metrů od hranice našeho pozemku.
Nicméně teď jsme se náhodou dověděli, že se zde má stavět další bytový dům, který by byl asi 20-30 metrů od hranice pozemku. Dům má mít 5 pater a zdá se nám to již příliš blízko a příliš vysoký. Jde hlavně o pocit ztráty soukromí, které jsme již ztratili při první etapě zástavby. Další aspekty jsou již teď nedostatečný prostor pro parkovací místa. Velký provoz na hlavní ulici, hluk, smog a další stavby to akorát zhorší. Jde také o to, že staví v povodňové oblasti. Děkuji, Vlastimil.

ODPOVĚĎ:
Svou obranu veďte primárně v rámci územního a stavebního řízení (které budou výstavbě bytového domu předcházet). V tomto ohledu je podstatné, zda jste účastníkem územního a stavebního řízení. Dle § 85/2 písm. b) stavebního zákona jsou účastníky územního řízení osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Dle § 109 písm. e) stavebního zákona jsou účastníky stavebního řízení vlastníci sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jejich vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno. Není nutné, aby Vámi vlastněný pozemek bezprostředně sousedil s pozemkem, na kterém má být vystavěn bytový dům; postačí, jsou-li tyto pozemky od sebe natolik vzdáleny, že výstavba bytového domu může ovlivnit vlastnické právo k Vašemu pozemku.
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde, zda bylo ve věci výstavby bytového domu již zahájeno územní či stavební řízení. Pokud toto řízení již bylo zahájeno, přihlašte se k tomuto řízení jako jeho účastník.
Jako účastník územního a stavebního řízení budete (mimo jiné) oprávněn nahlížet do spisu, vznášet námitky, předkládat podklady a důkazy a zejména se proti vydanému rozhodnutí (územní rozhodnutí a stavební povolení) odvolat.

Nebude-li stavební úřad ochoten Vás uznat jako účastníka územního či stavebního řízení, bude nutné postupovat dle § 28 správního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak;
- o tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí;
- jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání.

Zjistíte-li u stavebního úřadu, že územní ani stavební řízení nebylo ohledně bytového domu dosud zahájeno, sledujte pravidelně úřední desku stavebního úřadu, kde by se tato informace měla objevit (stavebnímu úřadu můžete rovněž s předstihem sdělit, že se považujete za účastníka těchto řízení, až budou zahájena, a že Vám mají být tudíž příslušné písemnosti rovněž zasílány).
Budete-li v rámci územního a stavebního řízení aktivní, bude možné se v budoucnu eventuálně bránit rovněž soukromoprávní cestou, a to prostřednictvím § 1004 občanského zákoníku (na jehož základě je možné se soudně domáhat zákazu provádění stavby) ; , je však otázkou, zda by byly ve Vašem případě podmínky pro úspěšnou aplikaci tohoto ustanovení splněny.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - pracovní pozice nebyla zrušena
- Výpověď pro nadbytečnost - práci dostala jiná osoba, je to dle Zákoníku práce a legální?

V současné době řeším soudní spor s veřejnou vysokou školou, která mě přijala na pozici akademicky pracovník – docent, po několika měsících mě jmenovala na pozici vedoucí katedry a následně odvolala z funkce vedoucího a udělila výpověď pro nadbytečnost § 73a odst. 2 ZP a následně využila § 52c) ZP překážku v zaměstnaní. Neporadíte mi prosím, zda jmenováním do funkce vedoucího katedry (nejspíše dle §33) má zaměstnavatel na to právo? Může přijmout rektor docenta na dobu neurčitou, s pracovní smlouvou na pozici akademický pracovník - docent, následně mu udělit jmenování vedoucím katedry a při nelibosti ho vyhodit pro nadbytečnost bez odstupného?
Katedra se nerušila a na moje místo byl jmenován jiny docent. Soudkyně mi včera (14.03.2017) tvrdila, že vedoucí katedry je funkce dle paragrafu 33 a mohou mě odvolat a vyhodit. Oldřich

ODPOVĚĎ:
Vedoucí katedry je beze všech pochybností vedoucím zaměstnancem ve smyslu § 11 zákoníku práce, tedy zaměstnancem, který je oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (a to v rámci řídící struktury zaměstnavatele).
Ve Vašem případě je podstatný § 40/1 zákoníku práce, dle něhož se za změnu pracovního poměru považuje i jmenování na vedoucí pracovní místo (podle § 33/3 zákoníku práce), k němuž dojde po vzniku pracovního poměru.

Dle § 73a/2 zákoníku práce dále platí, že:
- odvoláním vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí;
- zaměstnavatel je povinen odvolanému vedoucímu zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci;
- jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce;
- odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží odvolanému vedoucímu zaměstnanci jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.

Pokud jste byl svým zaměstnavatelem jmenován do funkce vedoucího katedry, došlo ve Vašem případě ke změně pracovního poměru, a to co do druhu sjednané práce (jmenováním jste tedy přestal zastávat pracovní pozici „akademický pracovník – docent“ a začal jste zastávat pracovní pozici „vedoucí katedry“).
Jako vedoucího zaměstnance Vás mohl ten zaměstnanec vysoké školy, který Vás do funkce vedoucího katedry jmenoval, samozřejmě i odvolat. V této souvislosti stojí za pozornost § 73/2 zákoníku práce, dle něhož platí, že jestliže je zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v § 33/3 zákoníku práce (což by mohlo být ve Vašem případě splněno), může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. Z dotazu nevyplývá, zda s Vámi bylo při jmenování do funkce vedoucího katedry dohodnuto, že můžete být z této funkce odvolán a že se můžete této funkce rovněž vzdát (pakliže to dohodnuto nebylo, bylo by možné opřít o tuto skutečnost Vaši argumentaci, byť se jedná o otázku do jisté míry spornou).
Po Vašem jmenování do funkce vedoucího katedry se u zaměstnavatele uprázdnilo Vaše původní místo, tedy „akademický pracovník – docent“. Ve Vašem případě je klíčové, zda bylo toto uprázdněné místo k datu účinnosti Vašeho odvolání obsazeno či nikoli. Pokud obsazeno bylo, byl skutečně Váš zaměstnavatel oprávněn postupovat dle § 73a/2 zákoníku práce a rozvázat s Vámi pracovní poměr dle § 52 písm. c) zákoníku práce (tedy pro nadbytečnost). Pokud však toto místo obsazeno nebylo, nelze hovořit o Vaší nadbytečnosti a výpověď z pracovního poměru by proto mohla být soudem shledána neplatnou.
Pakliže s Vámi byla sjednána možnost odvolání z funkce vedoucího katedry a zároveň bylo Vaše původní pracovní místo „akademický pracovník – docent“ obsazeno (či zrušeno), byl postup Vašeho zaměstnavatele skutečně oprávněný (a to včetně nevyplacení odstupného, které Vám dle § 73a/2 zákoníku práce opravdu nenáleží).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Proplacení pojistky proti neschopnosti splácet po insolvenci
- Proplacení pojistky proti neschopnosti splácet po oddlužení
- Proplacení pojistky proti neschopnosti splácet po osobním bankrotu
- Osobní bankrot a proplacení pojistky proti neschopnosti splácet
- Oddlužení a proplacení pojistky proti neschopnosti splácet
- Insolvence a proplacení pojistky proti neschopnosti splácet

08/2012 jsem si vzala půjčku. Ta byla pojištěna jednorázovou pojistkou na neschopnost splácet. 07/2013 jsem začala být v insolvenci. Vše jsem tedy přestala v určitý čas platit. Je možné abych pojistku, která byla uzavřena pro případ neschopnosti splácet dostala zpět až mi insolvence skončí? To je 08/2018. Nebo na ni nemám nárok? Děkuji za odpověď. Vilma.

ODPOVĚĎ:
Bez podrobné znalosti pojistné smlouvy (a pojistných podmínek, které jsou její součástí) není na Váš dotaz prakticky možné odpovědět. Z tohoto důvodu Vám především doporučuji nahlédnout do pojistné smlouvy a pojistných podmínek a prostudovat ty pasáže, které upravují postup při případném zahájení insolvenčního řízení.
Vzhledem k tomu, že z pojistné smlouvy by Vám mělo vyplývat právo na pojistné plnění (jsou-li ve Vašem případě splněny všechny sjednané podmínky), není nutné vyčkávat s uplatněním pojistky až do skončení insolvenčního řízení (v případě vyčkávání naopak hrozí, že Vaše právo na pojistné plnění se promlčí či již promlčelo).
Uplatníte-li úspěšně právo na poskytnutí pojistného plnění, mělo by být toto pojistné plnění použito na splácení Vašich dluhů v rámci insolvenčního řízení.

__

FINANCE-DANĚ
- Pronájem bytu - co je možné dát do daní?
- Pronájem bytu - co je možné dát do nákladů k odpočtu daně?
- Daňové náklady na pronájem bytu
- Úvěr na rekonstrukci pronajímaného bytu - daně, zdanění
- Daňové odpisy na rekonstrukci bytu pro pronájem, pronajímání
- Nájemní byt - daňové odpisy na rekonstrukci a fond oprav
- Nájemní byt - daňové odpisy na platbu do fondu oprav
- Daňový základ pro odpisy nájemního bytu

Daňové náklady na pronájem bytu: Potřeboval bych vědět, jakým způsobem vyjmout z nákladů výdaje na rekonstrukci domu. Rekonstrukce byla hrazena z úvěru. Z fondu oprav šla jen menší část. V předpisu plateb mám rozdělenu platbu na fond oprav a na splátku úvěru. Do výdajů zřejmě nedám splátku úvěru a kromě toho odečtu částku, která je v rozpisu fondu oprav uvedena jako úhrada za rekonstrukci? Jakým způsobem uplatním tyto výdaje alespoň formou odpisů? Jinými slovy, jak zjistím částku, o kterou mohu navýšit základ pro odepisování (pokud to vůbec lze)? V přehledech, které z realitní kanceláře RK dostávám, mám jen rozpis fondu oprav a přehled plateb úvěru.
Děkuji. Hubert.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bych si vyžádala od RK hodnotu rekonstrukce a dle Vašeho podílu bych si vypočítala část připadající na Váš byt. O tuto hodnotu bych navýšila vstupní cenu pro odpisování. Splátku úvěru si jako výdaj uplatnit nemůžete.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Porucha teplé vody v bytovém domě - je nutné výběrové řízení na opravu vodovodu?
- Škody způsobené opakovaným zapínáním a vypínáním teplé vody v bytovém domě - náhrada škody
- Náhrada škody způsobené poruchou teplé vody v bytovém domě
- Výběrové řízení na opravu vodovodu v bytovém domě - je výběrové řízení nutné?

Od 15.2.2017 z důvodu prasklého potrubí s teplou vodou neteče v našem domě, kde jsme vlastníky bytů, teplá voda - je pouštěna 2x denně po 3 hodinách. Správce vodovodu vyhlásil výběrové řízení - oprava zatím neprovedena. Je tato situace havárií a bylo nutné vyhlašovat výběrové řízení? Následkem zapínání a vypínání teplé vody máme zanesené hlavice od sprchy, sítka u baterií apod. Můžeme požadovat náhradu a kde? Děkuji, Alena.

ODPOVĚĎ:
V daném případě se jedná o havárii a je třeba výběrového řízení. Pokud vznikla v důsledku takové havárie škoda, je rozhodné, zda k prasklině došlo na potrubí již v domě, jelikož škody by bylo možno v tomto případě uplatnit z pojištění domácnosti. Pokud k havárii došlo mimo dům, pak škody můžete uplatňovat po provozovateli vodovodu, který by měl být pro tyto účely rovněž pojištěn.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Oprava lodžie z fondu oprav - je to v pořádku?
- Údržba lodžie z fondu oprav - je to v pořádku?
- Lodžie přístupná jedním uživatelem domu BD - kdo platí opravy lodžie?

V našem domě se stále vybírá příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku i s lodžií, které jsou přístupné pouze z bytu uživatele lodžie, ale nejsou již součástí bytové jednotky, ale společných částí domu!
Může členská schůze bytového družstva BD či shromáždění vlastníků bytových jednotek svým usnesením nyní rozhodnout, že ze zmíněných lodžií se bude příspěvek platit podle dřívější výměry (platné do 31.12.2013), když právní důvod k tomuto plnění odpadl?
Nebo je třeba v této věci dosáhnout dohody všech dotčených účastníků (uživatelů lodžií), protože se jedná o placení příspěvku nad rámec stanoveného podílu na nákladech spojených se správou domu a pozemku?
Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se kloním k druhé Vámi zmíněné variantě, tj. bude nutno dosáhnout shody všech uživatelů lodžií.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno užívání - možnost vstupu členů rodiny oprávněné osoby do nemovitosti s VB
- Služebnost užívání nemovitosti - možnost vstupu členů rodiny oprávněné osoby do nemovitosti s VB
- Věcné břemeno užívání - možnost vstupu potomků oprávněné osoby do nemovitosti s VB
- Služebnost užívání nemovitosti - možnost vstupu potomků oprávněné osoby do nemovitosti s VB
- Je možné zakázat vstup do nemovitosti dětem osoby s věcným břemenem?
- Je možné zakázat vstup do nemovitosti potomkům osoby s věcným břemenem?
- Je možné zakázat vstup do nemovitosti dětem osoby se služebností užívání?
- Je možné zakázat vstup do nemovitosti potomkům osoby se služebností užívání?

Jsem majitelem nemovitosti od roku 2000 (rodinný dům), kterou jsem zdědil po tetě. Nemovitost je zatížena věcným břemenem (rodiče), problém je v mé sestře, která řeší svůj problém ve svém osobním životě tím, že jezdí na každý víkend se svým druhým synem - prý za rodiči (už to budou dva roky) a chová se v mém domě jako doma. Při řešení dědictví dostala odstupné na nákup vlastního bydlení ve kterém momentálně bydlí její syn a též jí tam nechce.
Dochází k situacím, že nedokáže a ani nechce pochopit, že je tam nežádoucí z mé strany majitele a v té souvislosti si podmanila rodiče, kteří ji v tom podporují a všichni se chovají tak, že dělají vůči mé osobě naschvály v tom směru, že tam vozí její osobní věci a další. Můj dotaz je prostý, co proto mohu udělat aby se toto nedělo, Děkuji za Vaši odpověď, s pozdravem Lubomír.

ODPOVĚĎ:
Ano, dotaz je prostý, nicméně odpověď je velmi složitá. Jelikož mají rodiče v domě zřízeno věcné břemeno, nemůžete jednoduše rodiče vystěhovat a nemůžete tím pádem bránit sestře, aby rodiče navštěvovala. I když se sestra chová vůči Vám neomaleně a máte pocit, že proti Vám rodiče popouzí, těžko jí budete v návštěvách rodičů bránit. Vaše postavení je velmi složité a v podstatě problém nemá uspokojivé řešení. Jediné, které by stálo za to promyslet by bylo, zda za finanční náhradu z Vaší strany rodičům věcné břemeno nezrušit, ať už smlouvou nebo soudně.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Kompenzace za umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odměna za věcné břemeno umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Satisfakce za věcné břemeno umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Odměna za služebnost umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Satisfakce za služebnost umístění obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku
- Věcné břemeno, služebnost obecní kanalizační jímky na soukromém pozemku

Naše obec plánuje výstavbu obecní kanalizace. Žádá nás o povolení umístit kanalizační jímku na náš pozemek a tím na něj uvalit věcné břemeno v podstatě na vždy. Ráda bych se zeptala jak v tomto případě postupovat při žádání o odškodnění? Jak se stanovuje výše tohoto odškodnění? A platí se spíše jednorázově nebo postupně? Děkuji předem Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Obec má ve Vašem případě s největší pravděpodobností zájem o zřízení služebnosti inženýrské sítě (která je věcným břemenem), a to dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku. Občanský zákoník charakterizuje tuto služebnost následovně:
- služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku (Váš pozemek) nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat;
- vlastník pozemku (Vy) je povinen zdržet se všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě (obec) vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě;
- je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti;
- oprávněná osoba je povinna zpřístupnit vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.

Služebnost inženýrské sítě bude ve Vašem případě nutné zřídit smluvně. Uzavřená smlouva bude následně vložena do katastru nemovitostí, čímž dojde ke vzniku služebnosti.
Ve smlouvě o zřízení služebnosti si můžete s obcí dojednat, zda bude služebnost zřízena úplatně či bezúplatně (lze Vám doporučit dojednat tuto skutečnost právě ve smlouvě o zřízení služebnosti a nečekat na uzavření jiné smlouvy). Úplata může být samozřejmě jednorázová i periodická (lze předpokládat, že obec bude mít zájem o úplatu jednorázovou). Obci můžete např. navrhnout periodickou úplatu s frekvencí jednou ročně (v tomto ohledu závisí vše na Vaší úvaze a dohodě s obcí).
Co se týče určení ceny za zřízení služebnosti inženýrské sítě, bude mít obec samozřejmě zájem o to, aby se jednalo o cenu v daném místě a čase obvyklou (jedná se o základní pravidlo hospodaření obcí dle § 38 a § 39 zákona o obcích).

Při určování ceny služebnosti inženýrské sítě můžete jako vodítko (nejedná se o povinnost) použít § 16b zákona o oceňování majetku, dle něhož platí, že:
- služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebností ve výši obvyklé ceny;
- ocenění podle předchozí odrážky se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy, pokud při vzniku služebnosti byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než obvyklá cena;
- roční užitek podle předchozích odrážek se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti;
- nelze-li cenu zjistit podle předchozích odrážek, oceňuje se právo jednotně částkou 10.000,- Kč;
- právo zřízené jinak než věcným břemenem obdobné služebnosti se oceňuje podle předchozích odrážek.

Pro zjištění ceny služebností inženýrské sítě, která je v současné době obvyklá v místě Vašeho pozemku, můžete:
- oslovit některou realitní kancelář, která podniká na daném území a mohla by mít tudíž o průměrných cenách těchto služebností přehled, nebo
- oslovit znalce, který se věnuje odhadům cen; seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v tomto případě vyhledejte znalce z oboru “ekonomika” a odvětví “ceny a odhady”).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba vysoké zdi u souseda - jak zjistit jestli má povolení?
- Jak zjistit jestli má soused povolení na stavbu vysoké zdi?
- Stavba vysoké zídky, plotu u souseda - jak zjistit jestli má povolení?
- Jak zjistit jestli má soused povolení na stavbu vysoké zídky, plotu?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vysoká zeď stínící pozemek - jak donutit souseda aby ji menšil?
- Jak donutit souseda aby snížil vysokou zeď mezi pozemky (stínění)?
- Zmenšení stínícího plotu souseda - jak ho donutit?

Mám rekreační chatu v chatařské oblasti ve svažitém terénu. Za mým pozemkem je pás obecního pozemku v šířce 4,5 m. Na konci tohoto obecního pásu začíná sousední pozemek, který nový majitel ohraničil 7 m betonovou zdí, absolutně vzhledem nezapadajícím do krajinného rázu. Zeď samotná začíná 3m nad úrovní mého pozemku. Zeď je samozřejmě vidět, jelikož chata je pod svahem a zároveň stíní mému pozemku. Zeď byla postavena v 09/2016 (cca 06/2016 bylo vybagrováno a začali stavět).
Chtěla bych se zeptat, zda nějak zákon upravuje výstavbu takového objektu, který nerespektuje výškovou hladinu a objemovou strukturu okolních staveb a svým vzhledem nezapadá do původního krajinného rázu? Je možnost dodatečně zeď snížit či existuje jiné řešení?
Děkuji, Dominika.

ODPOVĚĎ:
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona je pro výstavbu oplocení (tedy i zdi) zapotřebí územní souhlas.

Základní pravidla pro podobu oplocení jsou zakotvena v § 7 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož (mimo jiné) platí, že:
- oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci;
- provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat.

Domníváte-li se, že Váš soused nezískal pro výstavbu zdi příslušné přivolení stavebního úřadu (tedy územní souhlas), můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s dotazem, zda tomu tak je či nikoli, popř. s podnětem k prošetření této skutečnosti.
Zjistí-li stavební úřad na základě Vašeho podnětu, že Váš soused územní souhlas skutečně nezískal, bude s největší pravděpodobností kvalifikovat sousedovu zeď jako nepovolenou stavbu (tzv. černou stavbu) a zahájí řízení o jejím odstranění (§ 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení bude Vašemu sousedovi umožněno, aby stavební úřad požádal o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizace černé stavby). Odstranění zdi nebude Vašemu sousedovi nařízeno, pokud dodatečně splní všechny podmínky, za kterých by mu byl vydán územní souhlas.
Pokud Vám sousedova zeď zastiňuje celý pozemek, můžete se bránit rovněž soukromoprávní cestou. Dle § 1013/1 občanského zákoníku je každý vlastník povinen se zdržet všeho, co působí, že (mimo jiné) stín vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Pokud je tedy zastínění Vašeho pozemku nepřiměřené místním poměrům a obtěžuje Vás ve výkonu vlastnického práva k chatě, můžete se obrátit s tzv. sousedskou žalobou na místně příslušný okresní soud. Pro přípravu žaloby a navazující právní kroky Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Pomluvy od kolegy v práci - jak se bránit?
- Pomluvy od kolegyně v práci - jak se bránit?
- Jak se bránit pomluvám v práci, zaměstnání
- Pomluvy od kolegy v zaměstnání - jak se bránit?
- Pomluvy od kolegyně v zaměstnání - jak se bránit?

Mám v práci jednu kolegyni která mě jenom pomlouvá a vymýšlí si, a všichni jí věří. Poškozuje mne to v mezilidských vztazích, jde to tak co extrému že mě chodí nadávat proč je pomlouvám. Z bývalé práce odešla ta kolegyně ze stejného důvodu - vymýšlení si pomluv. Šéf o tom ví, promluvil s ní, ale dál to dělá. Působí mi to velký stres. Jana

ODPOVĚĎ:
Svým počínáním se Vaše kolegyně mohla dopustit přestupku proti občanskému soužití. Dle § 49 zákona o přestupcích se tohoto přestupku dopustí (mimo jiné) ten:
- kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
- kdo se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
- kdo se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.

Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 20.000,- Kč. Můžete se proto obrátit na místně příslušný obecní úřad s návrhem na zahájení přestupkového řízení.
Pokud má jednání Vaší kolegyně větší intenzitu, bude možné ho kvalifikovat jako trestný čin pomluvy. Dle § 184/1 trestního zákoníku spáchá tento trestný čin ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Pachatel tohoto trestného činu může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Domníváte-li se proto, že jednání Vaší kolegyně splňuje znaky trestného činu pomluvy, můžete na Vaší kolegyni podat trestní oznámení.
Proti jednání Vaší kolegyně se můžete bránit také soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby. Dle § 81/2 občanského zákoníku je chráněna (mimo jiné) vážnost a čest člověka. Člověk, jehož vážnost či čest byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku). Po své kolegyni se tak můžete domáhat, aby Vás přestala pomlouvat, aby se Vám omluvila (např. i písemně), popř. aby Vám poskytla finanční zadostiučinění (§ 2956 občanského zákoníku). Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

Je však pravdou, že oproti shora uvedeným možnostem řešení (zahájení přestupkového řízení či podání trestního oznámení) je podání žaloby k soudu variantou nejpomalejší a nejnákladnější.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Obchodování s duševním vlastnictvím a souhlas České národní banky
- Souhlas České národní banky s obchodováním s duševním vlastnictvím
- Licence na obchodování s duševním vlastnictvím - podmínky, kdo ji vydává?
- Obchodování s elektronickými penězi a souhlas České národní banky
- Souhlas České národní banky s obchodováním s elektronickými penězi
- Licence na obchodování s elektronickými penězi - podmínky, kdo ji vydává?

Je třeba pro provozování webového portálu obchodujícího s duševním vlastnictvím speciální licence od České národní banky?
Vím, že podle zákona 101 (nejsem si přesně jistý) by mi měli minimálně sdělit zda podobné licence udělili nebo udělují. Chystám se to ale provozovat pouze jako živnostník. Nejsem si ale jistý, pokud mi na webu budou lidé posílat jejich peníze a následně obchodovat mezi sebou. Kdy jim jejich peníze budu posílat zpět po dodržení obchodních podmínek, avšak v jiném kurzu pro vyplácení. Musí pro to být nějaká speciální licence? Děkuji, Gustav.

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu se pravděpodobně dopouštíte matení pojmů, když uvádíte, že na Vámi provozovaném webu by se mělo obchodovat s duševním vlastnictvím.
Duševním vlastnictvím jsou nehmotné výsledky duševní (myšlenkové) činnosti. Duševní vlastnictví se v rámci českého právního řádu dělí na autorské právo a práva průmyslového vlastnictví (např. vynálezy a zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, užitné vzory, ochranné známky apod.). K tématu duševního vlastnictví více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Du%C5%A1evn%C3%AD_vlastnictv%C3%AD
Pokud budou na Vámi provozovaném webu lidé obchodovat s penězi (v elektronické podobě), které jim budete následně zasílat zpět na jejich bankovní účty, nebude se jednat o obchod s duševním vlastnictvím.
Dle znění dotazu usuzuji, že máte v úmyslu poskytovat platební službu, v jejímž rámci bude obchodováno s elektronickými penězi (§ 3 a § 4 zákona o platebním styku). Dle § 5 písm. i) zákona o platebním styku mohou poskytovat platební služby jako podnikání (mimo jiné) tzv. poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (a to za podmínek zákona o platebním styku).
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (§ 36/1 zákona o platebním styku). Podmínky pro zápis žadatele do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (který je veden Českou národní bankou) jsou uvedeny v § 37/1 zákona o platebním styku. Podrobněji je činnost poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu zakotvena ve vyhlášce č. 141/2011 Sb.

V současné chvíli Vám doporučuji oslovit Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
a konzultovat s ní, zda bude Váš podnikatelský záměr skutečně spadat do kategorie platebních služeb (a pakliže ano, jaké podmínky budou muset být z Vaší strany splněny).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že:
- dle § 3/3 písm. a) živnostenského zákona není poskytování platebních služeb živností,
- budou-li Vámi poskytované služby skutečně spadat do kategorie platebních služeb, budete se svými zákazníky pravděpodobně uzavírat zároveň smlouvy o finančních službách (§ 1841 a násl. občanského zákoníku), neboť smlouvou o finanční službě se (pro účely úpravy spotřebitelských smluv) rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se (mimo jiné) platební služby.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
vyhláška č. 141/2011 Sb. , o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání podílu nemovitosti závětí a napadení závěti dědicem
- Odkázání podílu bytu, domu závětí a napadení závěti dědicem
- Napadení závěti - odkázání podílu nemovitosti zůstavitelem
- Napadení závěti - odkázání podílu bytu, domu zůstavitelem

Jsem rozvedený, mám dceru a syna. Bydlím v rodinném domku (RD) jehož jednu čtvrtinu vlastním. Pro případ mého úmrtí jsem napsal vlastní rukou závěť (datum, podpis a vše potřebné tak, aby byla platná). V závěti odkazuji zmíněnou čtvrtinu synovi. Zbývající majetek (životní úspory, další věci atd...) předpokládám, že budou mezi potomky rozděleny rovným dílem. Mám pochybnost, jestli tento způsob je pro naplnění mého záměru bezpečný. Dcera by mohla takovou závěť soudně napadnout se zdůvodněním, že byla v souvislosti se čtvrtinou RD zcela pominuta a mohla by se po synovi domáhat finanční kompenzace. Dále kamarádka vyslovila domněnku, že mnohem bezpečnější by bylo darovat synovi čtvrtinu RD už nyní se zřízením věcného břemene (že v RD mohu bydlet do konce života). Já doufám, že i způsob závěti který jsem je bezpečný, protože si tím nejsem jistý, prosím o názor odborníka. Dále se domnívám, že závěť mi dává větší manévrovací prostor než darování, je možné ji změnit pozdější závětí.
Odhaduji, že další můj movitý majetek převyšuje hodnotu mnou vlastněné 1/4 domu přibližně 3x.
Děkuji. S pozdravem Milan.

ODPOVĚĎ:
Dcera by mohla závěť napadnout jen v případě, že by z pozůstalosti nedostala svůj povinný díl. Ve Vašem případě činí její povinný díl jednu čtvrtinu ze zákonného podílu, tedy z poloviny pozůstalosti vzhledem k tomu, že máte dva zákonné dědice, tj. 1/8 pozůstalosti. Dle Vaší závěti tedy dcera obdrží větší podíl, než je její povinný díl a závěť musí respektovat. Závěť můžete kdykoliv změnit či zrušit a celou situaci si promyslet jinak.
Darování podílu na nemovitosti za života může dědické řízení také zkomplikovat – dcera by mohla žádat započtení daru na dědický podíl syna, což by znamenalo, že z Vaší pozůstalosti pak syn obdrží méně než dcera.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Fyzické napadení kolegou v práci - důsledky, náhrada škody, odškodnění
- Fyzické napadení kolegyní v práci - důsledky, náhrada škody, odškodnění
- Fyzické napadení spoluzaměstnancem v práci - důsledky, náhrada škody, odškodnění
- Náhrada škody od kolegy v práci za napadení s ublížením na zdraví
- Náhrada škody za napadení s ublížením na zdraví na pracovišti
- Náhrada škody za napadení s ublížením na zdraví v zaměstnání

Známá byly na pracovišti slovně urážená jiným pracovníkem, za což dostal facku. Poté pracovník strhl moji známou na zem a začal ji bít pěstmi. Stalo se to 10/2016. Byla tři měsíce na DPN z důvodu psychické újmy a taktéž léčba podlitin, hematomů atd. Vše je ve zdravotní dokumentaci. Docházela pravidelně do psychologické poradny. Útočník vše popřel. Policie se vyjádřila, že jde o přestupek a bude řešen komisí na OÚ v místě bydliště. Myslíme si, že je to špatně, že jde o trestný čin napadení s ublížením na zdraví. Zaměstnavatel - ředitel, po poradě s právníkem dal ode všeho ruce pryč. Jak máme dále postupovat? Děkujeme. Rudolf.

ODPOVĚĎ:
První možností je podání stížnosti proti usnesení, který je věc postoupena k vyřešení jako přestupek. Nicméně je zde limitace lhůtou, kdy stížnost lze podat pouze ve lhůtě 3 dnů a pouze poškozeným (Vaše známá).
Další možnost je ve vztahu ke státnímu zastupitelství. Podle současného znění trestního řádu začíná dozor státního zástupce v okamžiku zahájení úkonů trestního řízení, tedy v okamžiku, kdy se policejní orgán dozví informace, které mohou důvodně nasvědčovat tomu, že došlo ke spáchání trestného činu. Pokud tedy bylo jednání tohoto člověka řešeno policií a byly zde činěny úkony, již zde byl prostor pro výkon dozoru státním zástupcem. Můžete tedy vyvolat u nadřízeného stupně státního zastupitelství dohled nad tím, jak státní zástupce konkrétního státního zastupitelství vykonával dozor – tedy zda nedošlo k pochybení ze strany policejního orgánu či samotného státního zástupce, který tuto věc ve stádiu trestním dozoroval.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej spoluvlastnického podílu bytu - předkupní právo (dům stojí na cizím pozemku)
- Předkupní právo na podíl bytu ve spoluvlastnictví (dům stojí na cizím pozemku)
- Předkupní právo na spoluvlastnický podíl bytu (dům stojí na cizím pozemku)

Lze prodat ideální polovinu bytu, aniž bych to musela konzultovat s druhým vlastníkem? Byt jsme získali v rámci dědictví. Byt se nachází v bytovém domě, který nestojí na vlastním pozemku, ten je v tuto chvíli ve vlastnictví církve. Děkuji, Melisa.

ODPOVĚĎ:
Druhému spoluvlastníkovi musíte nabídnout id. polovinu ke koupi pouze do 6 měsíců od nabytí dědictvím, posléze již ne a nemusíte to s ním ani konzultovat. Od 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela občanského zákoníku, která vrací do zákona předkupní právo spoluvlastníků. Od roku 2018 tedy již budete muset při prodeji napřed nabídnout podíl spoluvlastníkovi, teprve v případě jeho nezájmu můžete nabízet ke koupi jiné osobě.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Smlouva o výprose a placení energií, vytápení, vodného, stočného
- Smlouva o výprose a placení energií, topení, vody
- Zapůjčení prostor zdarma a placení energií, vytápění, vodného, stočného
- Zapůjčení prostor zdarma a placení energií, topení, vody (vodného, stočného)
- Bezplatné zapůjčení nemovitosti a placení energií, topení, vody (vodného, stočného)
- Bezplatné zapůjčení nemovitosti a placení energií, vytápění, vody (vodného, stočného)

Pokud bude uzavřena smlouva o výprose na bezplatné užívání nebytových prostor pro maloobchodní prodej. Lze ve smlouvě o výprose dohodnout, že vypůjčitel zaplatí za spotřebované energie (teplo, vodné a stočné).
Děkuji, Božena.

ODPOVĚĎ:
Ano, ve smlouvě můžete dohodnout cokoliv, smlouva může obsahovat jakákoliv ujednání, pakliže s nimi obě strany souhlasí. Lze tedy uzavřít smlouvu o výprose, jejíž součástí bude ujednání o úplatě za služby do nemovitosti dodávané.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Výhrada soupisu dědictví a dluhy - do kdy se věřitel může přihlásit o dluh, pohledávku?
- Výhrada soupisu pozůstalosti a dluhy - do kdy se věřitel může přihlásit o dluh, pohledávku?
- Dluhy zemřelého a výhrada soupisu dědictví, pozůstalosti - lhůta na uplatnění dluhu
- Dluhy zesnulého a výhrada soupisu dědictví, pozůstalosti - lhůta na uplatnění dluhu

Měl bych následující dotaz týkající se zadluženého dědictví. Pokud jsou rodiče zadlužení a já si při dědictví vyhradím soupis pozůstalosti, abych odpovídal za dluhy pouze do výše nabytého dědického podílu, existuje nějaká lhůta, do které se všichni věřitelé musí o své pohledávky přihlásit? Nebo se holt v průběhu času mohou hlásit další a další věřitelé? Mám jako dědic vůbec nějakou možnost zjistit, kde všude mají rodiče dluhy a jaké je jejich celková výše? Předesílám, že se zřejmě nejedná o bankovní instituce ale různé „povedené lichváře“, kteří půjčují peníze za extrémně nevýhodných podmínek.

děkuji za odpověď. S pozdravem Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Uplatníte-li výhradu, odpovídáte za všechny dluhy do výše nabytého dědictví, tedy i za ty, které se objeví i po skončení dědického řízení. Otázkou je, jestli už taková pohledávka nebude promlčena. Kromě výhrady soupisu ještě můžete požádat notáře o vydání usnesení o svolání věřitelů. Takové usnesení se vyvěšuje na úřední desku soudu a věřitelé musí ve lhůtě 3 měsíců přihlásit své pohledávky, jinak takové pohledávky zaniknou. Přihlásí-li se nějaký věřitel po této lhůtě nebo i po skončení dědického řízení, za takový dluh již dědicové neodpovídají.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod bez vypořádání družstevního bytu - kdo je majitelem bytu po rozvodu manželství?
- Rozvod bez vypořádání družstevního bytu - dědění, dědictví družstevního podílu
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví družstevního bytu po rozvodu bez vypořádání družstevního bytu mezi bývalými manžely

Rodiče po uzavření manželství získali společná práva na družstevní byt, každý 50%. 2001 se rozvedli, ale nedošlo k vypořádání majetku. Rodiče se po rozvodu dohodli, že oba dva budou i nadále uživatelé bytu, což trvá dodnes. Co se prosím stane s podílem po úmrtí jednoho z rodičů? Přejde nárok automaticky na druhého z nich i když jsou rozvedení? Můj otec je těžce nemocen a všichni si přejeme, aby byt zůstal matce, ale nevíme jestli je potřeba, aby otec svá práva přepsal na matku ještě za života, nebo není potřeba, jelikož po jeho smrti to bude automaticky? Děkuji, Petra
Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
Bytová družstva zpravidla neumožňují společné členství více osob, pokud se nejedná o manžele. Tudíž ani rozvedení manželé by neměli být společnými členy v družstvu. Pokud se družstvo nedozvědělo o rozvodu rodičů, pak jsou jako členové vedeni pravděpodobně stále oba rodiče. V dědickém řízení by musel notář konstatovat fakt, že členství nepřešlo na druhého z manželů, protože již byli rozvedeni. Do dědictví by tak notář zařadil buď celý družstevní byt anebo polovinu hodnoty členského podílu. Doporučila bych Vám uvést vše do pořádku ještě za života rodičů a převést členská práva z otce na matku nyní.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Běžná správa nemovitosti ve spoluvlastnictví - § 1128 OZ
- Podstatné zlepšení nemovitosti ve spoluvlastnictví - § 1129 OZ
- Běžná správa bytu, domu ve spoluvlastnictví - § 1128 OZ
- Podstatné zlepšení bytu, domu ve spoluvlastnictví - § 1129 OZ
- Předkupní právo spoluvlastníka bytu, domu - osoby blízké
- Předkupní právo spoluvlastníka bytu, domu - člen rodiny)
- Předkupní právo spoluvlastníka nemovitosti - osoby blízké
- Předkupní právo spoluvlastníka nemovitosti - člen rodiny)

Spoluvlastnictví k nemovitosti. Potřeboval bych objasnit výrazy "běžná správa" §1128 OZ a "podstatné zlepšení" §1129 OZ. Konkrétně se jedná o to, že spoluvlastníci mají v úmyslu opravu střechy (výměnu střešní krytiny) a opravu venkovních omítek v podstatě novou fasádu. Dle mého názoru není takto nákladná akce nutná. Nevím tedy jestli se ještě jedná o běžnou správu nebo již o podstatné zlepšení.
Dále by mne zajímalo v případě, že se některý spoluvlastník rozhodne svůj podíl převést na cizí osobu, nikoliv na příbuzného, formou darování nebo odprodejem ale za symbolickou cenu, zda ostatní spoluvlastníci mají předkupní právo a pokud ano kdy se musí uplatnit.
Děkuji Jan.

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o pojem běžná správa, bylo by možné analogicky využít nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Otázka nutnosti oprav, které uvádíte, by měla být v konkrétním případě posouzena odborníkem na stavebnictví, nicméně jako právník bych spíše Vámi uvedené zařadila pod běžnou správu. Pokud jde o převod podílu, tak darování podílu nemá s předkupním právem nic společného a dar osobě blízké lze učinit bez ohledu na předkupní právo. Za současné právní úpravy je předkupní právo spoluvlastníků upraveno pouze tak, že se realizuje pouze v případě, že podíl je nabyt dědictvím a je nutné nabídnout spoluvlastníkovi ke koupi pouze do 6 měsíců po takovém nabytí. Od ledna 2018 bude účinná novela občanského zákoníku, která do zákona předkupní právo vrací, přičemž předkupní právo budou mít spoluvlastníci, a to jak u úplatných (koupě) tak bezúplatných (darování) převodů. Výjimkou bude převod na osobu blízkou, kdy se předkupní právo spoluvlastníků neuplatní. Uplatnit předkupní právo k nemovité věci bude možné do 3 měsíců po nabídce.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Je lepší darovací smlouva nebo závěť?
- Je lepší závěť nebo darovací smlouva?
- Je lepší nemovitost zdědit nebo dostat darem za života?
- Je lepší byt, dům zdědit nebo dostat darem za života?

Starý pán o kterého se starám je vážně nemocný a blíží se jeho čas. Nemá rodinu, jen nevlastního bratra se kterým nejsou ve styku. Pán mi chce odkázat svůj majetek v bytě. Pouze majetek typu nábytek, TV, lednice, pračka a podobné. Byt není jeho. Dočetla jsem se ale, že je lepší sepsat darovací smlouvu ještě za života, než závěť (jelikož nejsem rodina tak bych nevlastního bratra stejně musela informovat a podělit). Je to pravda? Mohu sepsat tedy darovací smlouvu a ověřit podpisy na poště? Nebo je potřeba notář? Co v darovací smlouvě musí být? Přesný název věci + foto? Děkuji, Hana.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bych volila darovací smlouvu ještě za života. Ve smlouvě je vhodné specifikovat všechny darované věci tak, aby je nebylo možné zaměnit a aby je bylo možné podle uvedeného popisu identifikovat. Fotografie mohou tvořit přílohu darovací smlouvy. Takovou smlouvu si můžete sepsat sami, doporučuji Vám ověření podpisů dárce i obdarovaného (stačí na poště).
Vzhledem k tomu, že pán nemá děti, tak se nemusíte obávat toho, že by po závětním dědici někdo žádal povinný díl. Povinný díl z pozůstalosti mohou po závětních dědicích totiž žádat jen děti či potomci zůstavitele, nikoli další příbuzní. Pán by tedy mohl sepsat i závěť, kde by Vám uvedený majetek odkázal. V dědickém řízení by pak notář musel zjišťovat v úvahu přicházející dědice ze zákona a musel by je požádat o vyjádření se k závěti (zda ji uznávají za platnou a pravou). Pokud by měli za to, že závěť není pravá či není platná, mohli by podat žalobu a poté by se dědické řízení mohlo protáhnout.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu - zvýšená spotřeba oleje v motoru
- Zvýšená spotřeba oleje v motoru ojetého auta a reklamace

16.1.2017 jsme jako firma (s. r. o.) zakoupili vozidlo od fyzické osoby s živnostenským listem (podnikatel), šlo o osobní automobil za částku 360.000 Kč vč DPH. Po ujetí 300 km na vozidle docházelo ke škubání motoru.
Vozidlo jsme odvezli do servisu, kde nám diagnostikovali, že ke škubání dochází z důvodu nadměrné spotřeby oleje, který se dostává do spalovacího prostoru a doporučili go motoru v hodnotě 75.000 Kč. Do motoru doplnili 0,5l oleje a doporučili nám jeho důsledné sledování. Následně jsme ujeli 400 km a dolili další litr, čímž se vše potvrdilo. O problému jsme prodávajícího telefonicky informovali a jeho reakce byla, že jsme si měli koupit tedy nové auto a že u ojetiny je taková spotřeba oleje normální.
Chceme se zeptat jestli můžeme prodávajícímu reklamovat vozidlo pro skrytou vadu na kterou nás neupozornil. Můžete nám poradit jak postupovat v případě, že prodej byl z podnikatele na s. r. o? Bude se celá věc řešit obchodním nebo občanským zákoníkem? Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Na Vaší situaci dopadá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Dvojí úprava smluvních vztahů v občanském a obchodním zákoníku byla odstraněna novým občanským zákoníkem s účinností od 1.1.2014. Nový občanský zákoník tak upravuje smluvní vztahy stejně pro podnikatele i nepodnikatele, samozřejmě s určitými odchylkami pro obě skupiny, zejm. ve spotřebitelských vztazích.
Skrytá vada Vám, jako kupujícímu, zakládá práva z Vadného plnění, a to i ve vztahu mezi podnikateli. Dle ust. § 2103 občanského zákoníku kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě. Předpokládám, že vada nemohla být rozpoznána. Obecně by vada nezaložila práva z vadného plnění ani v případě, že by odpovídala stavu a stáří vozidla. Předpokládám však, že vada, jejíž oprava je vyčíslena na 75.000,- Kč, nebude odpovídat stavu vozidla za 360.000,- Kč.
Vaše konkrétní práva vůči prodávajícímu budou záviset na tom, zda vada představuje podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy.

Dle ust. § 2106 občanského zákoníku byste v případě podstatného porušení smlouvy měl právo
a) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.

Dle ust. § 2107 pak při nepodstatném porušení smlouvy máte právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, můžete požadovat slevu z kupní ceny, anebo můžete od smlouvy odstoupit.
Byť mám z Vašeho popisu za to, že se jedná o podstatné porušení smlouvy, v případě sporu toto bude posuzovat soud. Proto bych doporučil písemně vyzvat prodávajícího k tomu, aby odstranil vadu. Je zřejmé, že toto odmítne učinit a následně můžete od smlouvy odstoupit.
Rovněž doporučuji důsledně zaznamenat stav vozidla i s případnou poznámkou servisu, že tato vada není při daném stavu a stáří vozidla obvyklá. Toto případně využijete soudním sporu. Je rovněž možné nechat prozkoumat stav vozidla soudním znalcem a požadovat náklady na znalecký posudek od prodávajícího.
Pro případ soudního sporu doporučuji využít služeb advokáta.

__

RODINA-SJM
- Zúžení SJM - ochrana před dluhy před manželstvím
- Ochrana před dluhy v manželství zúžením SJM - lze to?
- Neodpovědnost za dluhy manžela zúžením SJM u notáře
- Neodpovědnost za dluhy manželky zúžením SJM u notáře

S přítelem se chceme vzít. Chci se zeptat zda jde u notáře sepsat smlouva mezi námi, kdyby se v manželství zadlužil bez mého vědomí abych v případě rozvodu byla krytá a jeho dluhy nespadaly i na mě. Přítel měl v minulosti problém se sázením, tak bych ráda byla krytá kdyby cokoliv. Předem děkuji za odpověď.
Děkuji, Vanda.
ODPOVĚĎ:
Ano, takovou smlouvu můžete uzavřít. Je nutné ji sepsat notářským zápisem a můžete v ní úplně vyloučit vznik společného jmění manželů nebo si jakkoliv ošetřit dluhy vzniklé v manželství. Navštivte notáře a proberte s ním všechny možné alternativy vhodné pro Váš případ. Upozorňuji, že advokát takovou smlouvu sepsat nemůže, pouze notář, a to formou notářského zápisu nebo-li veřejné listiny.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Výzva k poskytnutí mimosoudního vyrovnání od lékaře - jak má lékař postupovat?
- Mimosoudní vyrovnání od lékaře - lékař necítí že bych pochybil
- Náhrada škody od lékaře, doktora
- Odškodnění za zanedbání péče lékařem - mimosoudní vyrovnání (výzva)

Obdržel jsem doporučený dopis od advokáta jednoho ze svých pacientů, ve kterém mě vyzývají k mimosoudní úhradě částky za to, že jsem měl údajně zanedbat péči o tohoto pacienta. Necítím se být ničím vinen, podle mého názoru jsem postupoval lege artis a v péči pro pacienta jsem udělal vše, co jsem mohl. Jsem soukromým lékařem. Jak se mám k celé věci postavit?

ODPOVĚĎ:
Důležité v tuto chvíli je, abyste si pro začátek sám pro sebe v klidu vyhodnotil, zda jste postupoval lege artis a zda lze mezi případným
chybným postupem a následkem nalézt příčinnou souvislost. Z vašeho dotazu se nám jeví, že se necítíte být vinen. Doporučujeme tedy si tuto
situaci v klidu vyhodnotit, případně to konzultovat s kolegy, je možné také požádat prezidenta ČLK o souhlas s bezplatným zpracováním odborného
posudku Vědeckou radou ČLK, který by sice chvíli trval, ale do budoucna by vám pro ochranu a lepší uvážení určitě mohl sloužit.
Jestliže na základě toho všeho nedojdete ne ke stoprocentnímu, ale „dvěstěprocentnímu“ přesvědčení, že jsou naplněny veškeré body k tomu, abyste byl za stav právně odpovědný, že jde zajisté o postup non lege artis, že újma na zdraví s jistotou vznikla v příčinné souvislosti s vaším odborným pochybením, a soud by tedy s největší pravděpodobností shledal odpovědnost za újmu na zdraví na vaší straně, doporučujeme návrh na mimosoudní vyrovnání odmítnout.
Nejsme příznivci mimosoudního vyrovnání jen proto, aby měl lékař klid, protože zde hrozí tato rizika:
– De facto tím určitým způsobem přiznáváte vinu i přesto, že ji na své straně necítíte.
– Pacient si zase po nějaké době může vzpomenout, že je to vlastně málo, a může to zkoušet zase a chtít více, případně na vás tak i tak podat žalobu, kterou třeba postaví na jiných základech a odůvodní jinými skutkovými tvrzeními.
– Jestliže by toto opravdu nastalo, velice těžko byste poté u soudu vysvětloval, že se necítíte být vinen, když jste dříve na mimosoudní
vyrovnání přistoupil a tím de facto, jak už bylo řečeno, vlastně vinu přiznal. Odůvodněním, že jste chtěl mít klid a byla to vaše dobrá vůle
a slušnost, soud nemusí věřit.
– Mimosoudní dohodu by vám musela schválit pojišťovna, u které máte sjednáno profesní pojištění. Pokud by se tak nestalo, peníze by šly z vašich zdrojů.

Pokud tedy necítíte vinu, navrhujeme, abyste právnímu zástupci pacienta stručně a slušně odpověděl, že ač je vám situace lidsky líto, nemůžete přistoupit na konstatování své viny, a tudíž ani na zaslaný návrh na mimosoudní vyrovnání. Zároveň o celé události informujte pojišťovnu, u které máte sjednáno profesní pojištění.
Pokud vás bude chtít pacient opravdu žalovat, učiní tak, a jak již bylo řečeno, dost možná byste tomu nezabránil ani zaplacením požadované částky. Pouze kdybyste byl opravdu nezvratně přesvědčen o vaší chybě a jasném následku, je možné návrh na mimosoudní vyrovnání dále zvažovat. Pokud ne, nezbývá než čekat.
Konečně pro úplnost považujeme za potřebné dodat, že tento postup se týká soukromých lékařů. Obdržel-li by obdobný návrh na mimosoudní vyrovnání lékař-zaměstnanec, ten v zásadě nenese navenek vůči pacientovi občanskoprávní odpovědnost (odpovědnost za škodu či zásah do práva na ochranu osobnosti). Lékař-zaměstnanec by měl o celé věci neprodleně informovat svého zaměstnavatele, poskytnout mu veškerou potřebnou součinnost, ale nechat na něm, aby věc dále řešil a vůči pacientovi či jeho právnímu zástupci na výzvu k mimosoudnímu vyrovnání reagoval.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Obrana proti hanlivému novinovému článku
- Jak se bárnit proti nepravdivému novinovému článku
- Obrana proti nepravdivému článku v novinách
- Obrana proti lživému článku v novinách
- Dehonestující nepravdivý článek v novinách - jak se bránit?

Pracuji jako primář v jednom mediálně propíraném zdravotnickém zařízení. O mém pracovišti vycházejí neustále nějaké články v médiích. Nyní to však zašlo tak daleko, že nejmenované periodikum zveřejnilo hanlivý článek přímo o mně. Velmi mě to uráží a dotýká se to mé odborné lékařské cti. Mám nějaké možnosti obrany?

Pokud je lékař (či jiná osoba) vystaven mediálním útokům, které dopadají na jeho profesní čest nebo které jsou lživé, má podle
konkrétních okolností následující možnosti
řešení:
1) podání trestního oznámení pro pomluvu,
2) podání žaloby na ochranu osobnosti,
3) využití práva na odpověď, popř. práva na dodatečné sdělení podle tiskového zákona.

K jednotlivým bodům lze sdělit následující:
Ad 1) Pokud se jedná o závažný případ, kdy zveřejněné informace mohou výrazně poškodit lékaře (ať už profesně, nebo v jeho osobním a rodinném životě), lze podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu pomluvy, kterého se mohl dopustit ten, kdo nepravdivé údaje šíří.
Trestný čin (přečin) pomluvy je definován v ustanovení § 184 zákona č. 40/2009 Sb. , trestního zákoníku, takto:
(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem,
rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Trestní oznámení doporučujeme podat písemně (lze i ústně, ale písemná forma je vhodnější). Je na místě oznámení poslat doporučenou
poštou nebo donést osobně do podatelny s potvrzenou kopií o převzetí. Lze ho podat na kterékoli oddělení Policie ČR (ideální je podat trestní oznámení na službu kriminální policie a vyšetřování v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu) nebo na státní zastupitelství. Tyto orgány mají povinnost každé trestní oznámení přijmout a bez průtahů vyšetřit.
Pokud chce být oznamovatel informován o tom, co v dané věci policie učinila, je potřeba o to výslovně při podávání trestního oznámení požádat (uvést do protokolu nebo v písemném oznámení např. „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“). Policie ČR pak musí oznamovatele do 30 dnů vyrozumět o výsledku svého šetření.
Forma a obsah trestního oznámení nejsou stanoveny. Je na však na místě formulovat trestní oznámení srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé, kdo oznámení činí (včetně přesné totožnosti a adresy), kdy a kterému policejnímu útvaru bylo oznámení podáno, a především přesně popsat jednání, jež by mohlo naplňovat skutkovou podstatu přečinu.
Rozhodně je třeba zdržet se v oznámení konstatujících výroků o tom, že podezřelý se dopustil trestného činu apod. tak, aby se oznamovatel sám nestal pachatelem křivého obvinění. Oznámení je tedy vždy třeba formulovat tak, že je žádáno, aby orgány činné v trestním řízení prověřily, zda popsaným jednáním nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu.
Ad 2) Pokud by mediální útoky došly až tak daleko, že by v jejich souvislosti dotyčné osobě prokazatelným způsobem vznikla újma, lze postupovat i podáním občanskoprávní žaloby na ochranu osobnosti a požadovat omluvu, případně omluvu publikovanou v médiích a současně náhradu nemajetkové
újmy v penězích. Tuto možnost je vhodné použít až jako krajní řešení v případě, že by postup podle bodu 1) a 3) nebyl úspěšný. Jedná se o časově a finančně nákladné řešení. Navíc by žalobce nesl důkazní břemeno a musel by dokázat, že (a jaká) újma byla zveřejněním nepravda způsobena.
Ad 3) Nejsnazší a nejúčinnější obranou je využití právního institutu tzv. práva na odpověď nebo práva na dodatečné sdělení dle tiskového zákona.
Ve svém ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 46/2000 Sb. tiskový zákon stanoví:
Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické
osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je
povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení
se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi
musí být patrno, kdo ji činí.
Je-li lékař v médiích prezentován jako trestně stíhaný nebo jako ten, kdo je řešen pro přestupek, a případ pravomocně skončí ve
prospěch lékaře, má tento lékař nárok na uveřejnění tohoto pro něj příznivého výsledku.
Podle tiskového zákona platí, že jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků
vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle
tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění
informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
K uplatnění popsaného práva na odpověď a práva na dodatečné sdělení je potřeba splnit tyto náležitosti:
– Označení „Odpověď dle tiskového zákona“ či „Dodatečné sdělení dle tiskového zákona“.
– Žádost o uveřejnění musí mít písemnou formu.
– Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti
nebo soukromí fyzické osoby.
– Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
– Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém
tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
– Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká.
– Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení dotýkající se cti, důstojnosti nebo soukromí uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části.
– Z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
Dle § 13 výše zmíněného tiskového zákona platí, že pokud bude odpověď obsahovat potřebné náležitosti, je vydavatel povinen tuto odpověď uveřejnit: a) ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním
a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části,
b) s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c) na vlastní náklady,
d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.
Lhůta pro uveřejnění odpovědi je 8 dnů od doručení nebo v nejbližším čísle po uplynutí 8 dnů. V případě periodika, které vychází s větším rozestupem, než je 8 dnů, platí uveřejnění v nejbližším vydání.
Jestliže by k uveřejnění odpovědi nedošlo i přes splnění všech povinných náležitostí, které měla žádost obsahovat, a pokud byla dodržena lhůta pro její doručení, je možné se uveřejnění odpovědi domáhat soudně, a to do 15 dnů poté, co lhůta pro uveřejnění odpovědi marně uplyne. Soud může vydavateli uveřejnění textu následně nařídit.
Pokud by se nejednalo o hanlivý a lživý článek, nýbrž např. reportáž v televizi, bylo by možno postupovat stejnou cestou, a to v souladu se zákonem č. 231/2001 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Obsahové náležitosti i lhůty jsou totožné, jen místo na vydavatele tisku se postižený obrací na provozovatele vysílání.

Mgr. Theodora Čáslavská,
právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Povinná mlčenlivost administrativního pracovníka lékaře, zdravotnického zařízení
- Administrativní pracovník lékaře a mlčenlivost - musí mít podepsanou dohodu o mlčenlivosti?
- Povinná mlčenlivost sekretářky lékaře
- Sekretářka lékaře a mlčenlivost - musí mít podepsanou dohodu o mlčenlivosti?

Provozuji soukromou lékařskou praxi. Zvažuji, že zaměstnám asistentku (administrativní výpomoc), která mi bude v ordinaci pomáhat a provádět hlavně administrativní práci, tzn. zakládání výsledků do zdravotnické dokumentace, objednávání pacientů apod. Nejedná se o zdravotní sestru
ani o osobu se zdravotnickým vzděláním. Administrativní práce ale bude obnášet to, že tato zaměstnankyně bude muset vstupovat do zdravotnické dokumentace pacientů. Je toto možné? Jakým způsobem mám ošetřit mlčenlivost? Měla bych s takovou zaměstnankyní sepisovat nějakou smlouvu či dohodu o mlčenlivosti?

ODPOVĚDNOST:
Podle zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, dopadá povinná mlčenlivost i na další osoby, které přijdou do kontaktu s informacemi ze zdravotnické dokumentace v souvislosti s výkonem svého povolání (tedy i na vaše zaměstnance). Zákon o zdravotních službách stanoví, že do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet i zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb, a to v rozsahu nezbytně nutném pro výkon povolání, a dále z důvodu splnění úkolů podle tohoto zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že taková pracovnice do
zdravotnické dokumentace pacientů v rozsahu svých pracovních úkolů přístup mít může.
Veškeré informace, které se v rámci výkonu svého povolání ve vaší ordinaci dozví, podléhají povinné mlčenlivosti. Tato mlčenlivost platí i po skončení pracovního poměru. Samostatná smlouva či dohoda o mlčenlivosti s tím, kdo k vám bude v pracovněprávním vztahu, by byla nadbytečná. Do textu pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, kterou se zaměstnankyní uzavřete, je možno uvést, že dotyčná je vázána mlčenlivostí
o všech skutečnostech, které se v rámci výkonu svého povolání dozví, a že tato mlčenlivost platí i po skončení jejího působení jako vaší zaměstnankyně. Do pracovní smlouvy lze takto zapracovat například následující text:
1. Zaměstnanec se zavazuje zachovávat mlčenlivost ve vztahu k třetím osobám o všech skutečnostech, se kterými se při výkonu práce seznámí.
2. Tato mlčenlivost platí i po skončení pracovního poměru.
3. Pro případ porušení této povinnosti mlčenlivosti se zaměstnanec zavazuje uhradit zaměstnavateli škodu, která by mu tímto vznikla.
4. Zaměstnanec je povinen si při výkonu práce počínat tak, aby nedošlo k hrozbě úniku údajů, na které se vztahuje povinná mlčenlivost.

V případě porušení povinné mlčenlivosti, jež by mělo za následek škodu, byste byla odpovědná jako zaměstnavatel vy. V případě, že by se prokázalo, že ke škodě způsobené porušením povinné mlčenlivosti došlo jednáním zaměstnankyně, měla byste jako zaměstnavatel možnost domáhat se náhrady škody vůči této pracovnici, a to až do výše čtyřapůlnásobku jejího měsíčního výdělku.
Neomezeně by vám za uvedenou škodu zaměstnankyně odpovídala tehdy, pokud by ke škodě došlo jejím úmyslným jednáním.
V této souvislosti je možno zaměstnankyni informovat i o tom, že porušení povinné mlčenlivosti může mít i pro ni osobně za následek pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů, příp. i trestní stíhání pro naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji. Pro úplnost doplňuji, že je možné zaměstnat místo zdravotní sestry administrativní pracovnici (sekretářku, asistentku nebo recepční),
je však nezbytné, aby tato prováděla pouze administrativní úkony. Administrativní pracovnice, která není současně zdravotnickým pracovníkem, rozhodně nesmí vykonávat činnosti, pro které není odborně způsobilá.

Mgr. Theodora Čáslavská,
právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Registrační poplatek u lékaře - může ho lékař požadovat?
- Registrační poplatek u lékaře - musí ho pacient zaplatit?
- Je pacient povinen zaplatit registrační poplatek lékaři pokud o to požádá?
- Lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
- Lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k účasti na zotavovací akci
- potvrzení o způsobilosti ke studiu na učilišti, střední škole nebo vysoké škole.
- Zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
- Potravinářský průkaz
- Potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu sportu,
- Potvrzení před nástupem do mateřské školy,
- Lékařské potvrzení o zdravotním stavu ke komerčnímu pojištění,
- Potvrzení pro vydání svářečského průkazu,
- Lékařské potvrzení o zdravotním stavu k vydání či prodloužení zbrojního průkazu

Může lékař požadovat registrační poplatek za přijetí pacienta do péče? A dále: který lékař může vystavovat pacientům potvrzení a jaký poplatek za to může požadovat? Děkuji, Emil.

ODPOVĚĎ:
Úvodem je třeba zdůraznit, že poskytovatel zdravotních služeb nesmí přijmout za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, vyjma plateb od zdravotních pojišťoven, žádnou jinou úhradu. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, tento zákaz plně reflektuje, když stanoví: „Pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. “ Tato ošetření či výkony jsou pak
hrazeny ze strany zdravotní pojišťovny.
Mimo tzv. hrazené zdravotní služby ovšem existuje i rozsáhlá oblast zdravotních výkonů, které z veřejného zdravotního pojištění hrazeny nejsou. Zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, v ustanovení § 15 odst. 14 vymezuje, co není ze zdravotního pojištění hrazeno, a to takto:
„Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazené služby dále nezahrnují vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. “
Pravidla přímé úhrady za vyšetření či zprávy pro Policii ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, Českou správu sociálního zabezpečení a další státní orgány jsou výslovně stanovena v právním předpise, jímž je Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví ČR, o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, který vydává ministerstvo každý rok. Aktuální znění tohoto předpisu (č. 1/2016/DZP) je dostupné na webových stránkách České lékařské komory (a to v sekci „Knihovna zdravotnické legislativy“ -> „Veřejné zdravotní pojištění“).
Za vyšetření a následně vydaná potvrzení o zdravotním stavu, jejichž přímá úhrada není uvedeným cenovým předpisem regulována a nejsou ani hrazena z veřejného zdravotního pojištění zdravotní pojišťovnou, má poskytovatel zdravotních služeb právo vybírat od žadatelů přímou finanční úhradu. Patří sem veškeré administrativní výkony, které si podle zákona hradí ten, kdo si je vyžádal, jakož i další vyšetření, prohlídky
a zdravotní výkony provedené v zájmu fyzických nebo právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pacienta.
Jedná se nejčastěji o lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti k účasti na zotavovací akci, potvrzení o způsobilosti ke studiu na učilišti, střední škole nebo vysoké škole. Dále do oblasti přímých úhrad spadá vystavení zdravotního průkazu pro práci v potravinářství, potvrzení o zdravotní způsobilosti k výkonu sportu, potvrzení před nástupem do mateřské školy, lékařské potvrzení o zdravotním stavu ke komerčnímu pojištění, potvrzení pro vydání svářečského průkazu, lékařské potvrzení o zdravotním stavu k vydání či prodloužení zbrojního průkazu apod.
Přímou úhradu bez shora zmíněných regulačních pravidel Ministerstva zdravotnictví ČR je možno vyžadovat též za vydávání dalších potvrzení o zdravotním stavu na vlastní žádost pacienta, a to včetně takto vyžádaného potvrzení pro soudy a další státní orgány. Některé právní předpisy výslovně stanoví to, že náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel. Jedná se například o zákon o provozu na pozemních komunikacích. Žádný obecně závazný právní předpis nestanoví výši úhrady, kterou za tato potvrzení může poskytovatel zdravotních služeb požadovat. Je tudíž výhradně na poskytovateli, jaký cenový limit pro přímo hrazené služby, které nejsou regulovány cenovými předpisy, zvolí. Při stanovení výše přímé úhrady za nehrazené, resp. cenově neregulované výkony se může lékař jednak inspirovat ve shora uvedeném cenovém předpise, jednak může vycházet z ceny obvykle vyžadované za tyto služby ostatními poskytovateli zdravotních služeb v místě (tj. cenou obvyklou), případně se orientovat podle svého průměrného hodinového výdělku (zisku) vypočteného i na základě plateb od zdravotních pojišťoven.
Obecně lze tedy shrnout, že lékař může cenu za přímo hrazený úkon určit podle toho, jaké má s vyhotovením potvrzení či zprávy časové a materiální náklady. Maximální hranice přímé úhrady zdravotního výkonu je tvořena smluvní cenou, tedy průsečíkem mezi lékařem uplatněnou kalkulací ceny a ochotou pacienta tuto cenu akceptovat. Jediným omezujícím kritériem takto stanovených cen přímo hrazených zdravotních
služeb (jež je však jen velmi obecné a relativně neurčité) je zákonný požadavek na vyloučení nepřiměřeného majetkového prospěchu. Ten by byl dle zákona č. 526/1990 Sb. , o cenách, dán v případě kalkulace ceny služby se započítáním neoprávněných nákladů nebo tehdy, pokud by cena služby byla oproti ceně obvyklé nepřiměřeně vysoká z důvodu zneužití postavení na trhu.
Kromě minimálních požadavků na tvorbu cen přímo hrazených výkonů je poskytovatel při uplatňování přímých úhrad svých služeb povinen dodržovat též další pravidla, která se tvorby cen výkonů přímo netýkají. Ustanovení § 28 odst. 3 písm. f) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, stanoví právo pacienta být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje. To znamená, že pokud se poskytovatel zdravotních služeb rozhodne zpoplatnit shora uvedené výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, má povinnost vytvořit ceník těchto úkonů, který je pak pro něj závazný a nelze ho měnit např. individuálně každému pacientovi. S ceníkem lékařských výkonů prováděných na žádost pacienta je třeba pacienta předem prokazatelně seznámit, tzn. nejlépe vyvěšením v ordinaci či čekárně, příp.
jeho uvedením na internetu.
Pro úplnost je třeba upozornit, že samotné přijetí pacienta do péče nelze podmiňovat žádnou platbou vstupního či „registračního“ poplatku. Přestože jsme se v tomto článku věnovali především možnostem a tvorbě cen přímé úhrady zdravotních služeb, závěrem je určitě na místě připomenout, že vydání jakéhokoliv potvrzení neznamená pouhé podepsání a orazítkování formuláře lékařem. Každému vydání potvrzení o zdravotním stavu by mělo vždy předcházet faktické vyšetření pacienta a posouzení jeho zdravotního stavu, zhodnocení zdravotní způsobilosti podle účelu žádosti, a to i na základě zdravotnické dokumentace. V žádném případě se tudíž nejedná o formalitu. Lékař je odpovědný za odborné závěry ve vydaném potvrzení, a to zcela bez ohledu na způsob jejich úhrady.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Kdo může dělat vedoucího lékaře oddělení?
- Náležitosti k výkonu práce vedoucí lékař oddělení
- Vedoucí lékař oddělení - právní náležitosti které musí lékař splnit¨
- Podmínky pro výkon práce vedoucí lékař oddělení

Zaměstnavatel mne hodlá jmenovat vedoucím lékařem léčebny dlouhodobě nemocných. Je v tomto případě nutno podat žádost o vydání licence
vedoucího lékaře podle Licenčního řádu ČLK?

ODPOVĚĎ:
Licenci k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře lze v souladu s Licenčním řádem ČLK vydat pouze pro obory, jež jsou právními předpisy vymezeny jako obory specializačního vzdělávání lékařů nebo certifikovaného kurzu (nástavbové obory).
Aktuálně lze odkázat na vyhl. č. 185/2009 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, kterou naleznete v knihovně zdravotnické legislativy na webu ČLK. Není-li v citované vyhlášce obor požadovaný žadatelem o vydání licence uveden, nelze licenci dle Licenčního řádu ČLK vydat a licenční řízení
v těchto případech zpravidla končí vydáním zamítavého rozhodnutí z výše uvedeného důvodu.
Vzhledem k nutnosti a potřebnosti řešit situaci poskytovatelů následné lůžkové péče přijalo představenstvo ČLK závazné stanovisko č. 1/2011 – Vedoucí lékař následné lůžkové péče – vedoucí lékař LDN, které je v aktuálním znění dostupné na webu ČLK v sekci Legislativa ČLK.
Závazné stanovisko č. 1/2011 vymezuje podmínky pro výkon funkce vedoucího lékaře léčebny dlouhodobě nemocných takto: – získání specializované způsobilosti v oboru, jehož součástí je jeden z těchto základních kmenů: chirurgický, interní, všeobecné praktické lékařství, urologický,
neurologický, ortopedický nebo pediatrický
– praxe delší než 8 let
– splnění podmínek celoživotního vzdělávání dle stavovského předpisu č. 16 – Systém celoživotního vzdělávání lékařů.
Splňuje-li lékař výše uvedené podmínky, tj. má specializovanou způsobilost, 8 let praxe a byl mu vydán diplom celoživotního vzdělávání,
může vykonávat funkci vedoucího lékaře LDN. V těchto případech nepodává lékař žádost o vydání licence dle Licenčního řádu ČLK ani nežádá komoru
o potvrzení o splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011. Samotné splnění podmínek tohoto závazného stanoviska umožňuje bez dalšího výkon
funkce vedoucího lékaře LDN.
Lékaři zastávající tuto funkci lze doporučit, aby zaměstnavateli uvedl a případně doložil splnění podmínek pro výkon vedoucího lékaře LDN.
V praxi se licenční komise ČLK často setkává s žádostmi o vydání licence vedoucího lékaře pro obor LDN, případně s žádostmi o potvrzení splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011.
Žádosti o vydání takovéto licence jsou zpravidla vráceny, případně je vydáváno zamítavé rozhodnutí, trvá-li žadatel na projednání. Rovněž v těchto případech není komorou vydáváno potvrzení o splnění podmínek závazného stanoviska č. 1/2011, protože, jak již bylo výše uvedeno, lékař
splňující uvedené podmínky je oprávněn bez dalšího vykonávat funkci vedoucího lékaře LDN.
Citovaným stanoviskem nejsou dotčeny jiné právní či stavovské předpisy upravující výkon funkce vedoucího lékaře. Pro úplnost lze odkázat například na Závazné stanovisko č. 1/2015 – Podmínky k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře či vyhl. č. 99/2012 Sb. , o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, v platném znění. Závěrem uvádíme, že tentýž postup, tj. výkon funkce na základě splnění stanovených podmínek, se vztahuje i na vedoucí lékaře dlouhodobé lůžkové péče v hospicu, a to splněním podmínek vymezených Závazným stanoviskem
č. 2/2011.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Certifikát profesní bezúhonnosti lékaře - jak, kde požádat?
- Potvrzení pro lékaři pro práci v zahraničí od ČLK, České lékařské komory
- Práce lékaře v zahraničí a potvrzení České lékařské komory, ČLK
- Potvrzení o profesní bezúhonnosti lékaře

Jsem lékař, člen komory a uvažuji o práci v zahraničí. Může mi komora vydat potvrzení pro práci v zahraničí?

Česká lékařská komora vydává certifikát o profesní bezúhonnosti (certificate of good standing) svým členům dle stavovského předpisu č. 20. Potvrzení o profesní bezúhonnosti se vydává na základě žádosti žadatele. Žádost je dostupná v elektronické podobě na webu komory v sekci Formuláře. Vyplněný formulář je nutno doručit kanceláři okresního/obvodního sdružení ČLK, jehož jste členem. Kancelář okresního/obvodního
sdružení provede kontrolu správnosti údajů, dále prověří splnění členských povinností (úhradu členských příspěvků) a nahlédne
do disciplinárního registru, zda proti žadateli nebylo v minulosti vedeno disciplinární řízení, jež skončilo pravomocným rozhodnutím
o provinění žadatele.
Bylo-li disciplinární opatření zahlazeno, kancelář tuto informaci do žádosti neuvede. K podmínkám zahlazení disciplinárního opatření naleznete informace v předchozích vydáních časopisu. Ověřená a doplněná žádost je zaslána kanceláři komory, která provede následnou kontrolu disciplinárního registru a ověří datum přijetí do komory. Neúplná či nesprávně vyplněná žádost je vrácena příslušnému okresnímu/obvodnímu sdružení.
Splňuje-li žádost podmínky k vydání potvrzení, zajistí kancelář komory vyhotovení certifikátu o profesní bezúhonnosti v českém a v cizím jazyce
uvedeném v žádosti ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení žádosti. Certifikát o profesní bezúhonnosti je platný po dobu 3 měsíců, poté je nutno podat
novou žádost o jeho vydání, a to z důvodu opětovného prověření výše uvedených skutečností, zejména prověření žadatele v disciplinárním registru. Certifikát o profesní bezúhonnosti je vydáván bezplatně každému členovi komory.
Některé zahraniční instituce a organizace požadují zaslání certifikátu o profesní bezúhonnosti přímo Českou lékařskou komorou. V těchto případech je žádoucí ve formuláři uvést adresu organizace, kam má být certifikát zaslán. Kancelář ČLK zašle originál certifikátu v cizím jazyce přímo na uvedenou adresu a současně zašle kopii certifikátu i žadateli na uvedenou kontaktní adresu. Pro úplnost lze uvést, že lékařům, kteří na území ČR nevykonávali lékařské povolání, tedy v souladu se zák. č. 220/1991 Sb. , nemají povinnost být členy České lékařské komory a nejsou jejími členy, komora potvrzení o profesní bezúhonnosti nevydává. Těmto lékařům lze na jejich žádost vydat potvrzení o nečlenství v ČLK (certificate of non-membership).
Formulář je rovněž dostupný na webu ČLK v sekci Formuláře, přičemž vydání tohoto potvrzení je zpoplatněno administrativním poplatkem a je nezbytné doložit potvrzení o ukončení studia na lékařské fakultě či kopii absolventského diplomu.

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Nepřevzetí zboží zákazníkem eshopu - kdo platí poštovné
- Placení poštovného při nepřevzetí zboží z eshopu - zákazník nebo ehop?
- Vymáhání poštovného po zákazníkovi který nepřevzal zboží z eshopu

Jsme eshop, kupující někdy nepřevezmou zásilku - objednané zboží. Je kupující povinen proplatit škodu - tj. vynaložené prostředky, kterými je poštovné? Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Mám za to, že ve Vašem případě byla platně uzavřena kupní smlouva. Povinností prodávajícího je odevzdat předmět koupě kupujícímu a umožnit mu nabýt vlastnické právo. Povinností kupujícího je předmět koupě převzít a zaplatit kupní cenu.
Prodávající svou povinnost odevzdat předmět koupě v případech, kdy je povinen předmět koupě odeslat, splní tím, že předá předmět koupě dopravci a označí zásilku tak, aby bylo jednoznačné, že jde o zásilku pro prodávajícího. Což ve Vaše, případě zřejmě bylo splněno.
Kupující předmět koupě nepřevzal, čímž porušil svou povinnost. Dále z Vašeho tvrzení vyplývá, že kupující nezaplatil kupní cenu. Vy teď máte dvě možnosti. Buď můžete po kupující požadovat zaplacení kupní ceny a poštovného (v tomto případě musíte kupující vydat předmět koupě), nebo můžete od kupní smlouvy odstoupit a požadovat po kupující náhradu škody ve výši poštovného, které jste zbytečně vynaložila.
Volba je zcela na Vás, zřejmě ale bude lepší druhá varianta. Odešlete kupující dopis, ve kterém ji sdělíte, že odstupujete od smlouvy, protože porušil svou povinnost a nesplnil ji ani v dodatečné lhůtě a vyzvěte ji k náhradě škody. Pokud kupující odmítne, můžete celou záležitost řešit soudní cestou.
V případném soudním sporu budete velmi pravděpodobně úspěšní.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Důvody pro odmítnutí pacienta lékařem ze zákona
- Důvody pro odmítnutí pacienta zdravotnickým zařízením ze zákona
- Důvody pro odmítnutí pacienta nemocnicí ze zákona
- Obvodní lékař - zrušen nebo ještě existují obvody?
- Nepřijetí pacienta do péče z důvodu místní nepříslušnosti (nespádový pacient)
- Nespádový paicent - může ho odmítnout lékař, nemocnice, zdravotnické zařízení?
- Nespádový paicent - odmítnutí lékařem, nemocnicí, zdravotnickým zařízením
- Odmítnutí statim vyšetření pacienta z důvodu nespádovosti ("mimoobvodní pacient")
- Místní nespádovost pacienta a jeho odmítnutí lékařem

Ve své praxi soukromého ambulantního specialisty občas zdravotní stav některého z mých pacientů vyžaduje provedení takového vyšetření, které v mé ambulanci není možné. Proto takového pacienta odešlu s žádankou do nemocničního zařízení, které má možnost takové vyšetření provést. Někdy jde dokonce o vyšetření, které je potřeba s ohledem na zdravotní stav pacienta provést pokud možno co nejdříve, proto žádanku označím tradičním
pojmem „statim“. Setkávám se však s případy, kdy je pacient v nemocnici odmítnut, protože podle adresy svého bydliště náleží do jiné nemocnice, kam spadá jeho území. Je takový postup v souladu s právními předpisy?

Je třeba přiznat, že občas v praxi stále ještě mylný dojem o existenci spádových území přetrvává. Ačkoliv se svého času tento pojem v zákoně ještě vyskytoval, reálně byla rajonizace pacientů podle spádových oblastí zrušena už někdy v 90. letech minulého století. Již dlouhou dobu platí pacientovo právo na svobodnou volbu poskytovatele či zdravotnického zařízení, který je schopen poskytnout takovou péči, která adekvátně
odpovídá zdravotnímu stavu pacienta, i když nikoliv bezbřeze, existují zákonné důvody, pro které může poskytovatel odmítnout přijetí pacienta do péče. Tyto důvody jsou uvedeny v § 48 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, podle něhož poskytovatel,
kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:
a) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,
b) by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby,
c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace či ze států, se kterými má
Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Pouze je-li naplněn jeden ze tří výše uvedených důvodů (žádný jiný), může poskytovatel svého práva odmítnout přijetí pacienta využít a pacientovi o této skutečnosti vystavit písemné potvrzení s uvedením jednoho z oněch tří důvodů. Je nutno rovněž dodat, že podle § 48 odst. 3 téhož zákona poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče, jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

Konkrétně k vašemu dotazu na odmítnutí provedení vyšetření ze strany nemocnice, do které se pacient s žádankou ambulantního lékaře dostavil – takové odmítnutí z důvodu, že na základě adresy bydliště patří pacient spádově jinam, je tedy nezákonné a nemá jakoukoliv zákonnou oporu. Ve vámi popisovaném případě je rovněž otázkou, zda pacient vyžadující „statim“ vyšetření neměl být přijat i bez případné diskuse o spádových územích neboli zda pacientův zdravotní stav nevyžadoval poskytnutí neodkladné péče. Uvedení požadavku „statim“ na vaší žádance jistě muselo
mít nějakou oporu ve vašem odborném nálezu, a jak již bylo výše uvedeno, pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, odmítnout nelze ani na základě jednoho ze tří možných zákonných důvodů. Neodkladnou péči definuje citovaný zákon v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) jako takovou péči, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést
k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí.

Mgr. Bc. Miloš Máca,
právník-specialista,, právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Ukončení péče o nezletilého pacienta pro nespolupráci a naschvály (nedodržování léčebného řádu a řádu zdravotnického zařízení)
- Odmítnutí pacienta z důvodu nespolupráce s lékařem
- Odmítnutí pacienta z důvodu porušení doporučení lékaře
- Odmítnutí pacienta z důvodu porušení léčebného řádu, vnitřního řádu zařízení, nemocnice

Jsem praktická lékařka pro děti. Chtěla bych se zeptat na vyřazení pacienta z péče lékaře např. z důvodu nespolupráce pacienta s lékařem. A nebo opakovaně porušuje vnitřní řád zdravotnického zařízení. Mohu toto své právo využít i u nezletilého pacienta v případě, že některý z důvodů naplní jeho rodiče? Jestliže rodiče mají své nezadatelné právo udělovat souhlas s poskytovanou péčí a jednat jménem dítěte, měli by dle
mého názoru nést i odpovědnost za to, jak se v mé ordinaci chovají a jak např. dodržují mnou indikovaný léčebný režim pro nezletilého pacienta.

ODPOVĚĎ:
Zákon o zdravotních službách, účinný od 1. 4. 2012, skutečně dnes (04.10.2018) již umožňuje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, ukončit péči o pacienta
jednostranně z rozhodnutí samotného poskytovatele, jestliže dojde ze strany pacienta k naplnění jednoho ze zákonem předpokládaného
důvodu. Těmito důvody podle § 48 odst. 2 tohoto zákona jsou a poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že:
a) prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele,
c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta.

Ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta. O ukončení péče je poskytovatel povinen vydat pacientovi písemné potvrzení s uvedením konkrétního věcného důvodu. Nyní k vašemu konkrétnímu dotazu týkajícímu se případu nezletilého pacienta a jeho zákonných zástupců. Jelikož jsme si vaši otázku svého času sami také kladli, protože není zákonem výslovně řešena, obrátili jsme se s žádostí o stanovisko na Ministerstvo zdravotnictví ČR, tedy orgán, který byl navrhovatelem a předkladatelem zákona o zdravotních
službách. Ministerstvo ve svém výkladovém stanovisku deklarovalo, že dítě nemůže nést za jednání svých rodičů, které samo nezpůsobilo a není schopno ho ovlivnit, tak závažný následek, jako je ukončení péče lékaře o něj.
Nelze tedy ukončit péči o nezletilého pacienta a vyřadit ho z registrace na základě toho, že jeden ze zákonných důvodů naplní jeho rodič,
neboť by to mj. také bylo v rozporu s mezinárodními právními předpisy, které zakotvují ochranu práv samotného dítěte.
Je nepochybné, že orgánem vykládajícím právní předpisy je především soud a klíčový výklad ustanovení § 48 odst. 2 zákona o zdravotních službách by poskytl právě až soud v konkrétním případě. Žádné takové rozhodnutí soudu však nyní není k dispozici.
Přesto ale tento řekněme „poradní“ výklad ministerstva svou logiku má a nebylo by vhodné brát ho na lehkou váhu – mj. také proto, že ministerstvo je jedním z orgánů, které se můžou podílet na řešení případné stížnosti rodiče na neoprávněné ukončení péče o jeho nezletilé dítě, přičemž svým stanoviskem ministerstvo de facto dopředu avizuje, jak by se k takové eventuální stížnosti stavělo. Ačkoliv tedy má nepochybně svou logiku a věcnost i váš názor, doporučujeme z výše uvedených důvodů názor ministerstva respektovat.
Co je však důležité dodat a na co upozornilo i samo ministerstvo v rámci svého stanoviska, je oprávnění poskytovatele vyplývající z § 28 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách, podle kterého má nezletilý pacient právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, ovšem za podmínky, že je tato přítomnost v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost poskytnutí zdravotních služeb.
Tedy z opačného pohledu, pokud přítomnost rodiče dítěte z jakéhokoliv důvodu narušuje poskytnutí péče dítěti anebo rodiče např. porušují vnitřním řádem či zákonem stanovené povinnosti, sice lékař není oprávněn ukončit péči o nezletilého pacienta, ale zcela v souladu se zákonem může využít v zájmu nezletilého pacienta svého práva vykázat rodiče z ordinace a neumožnit mu účast u vyšetření. Lze hodnotit pozitivně, že samo ministerstvo ve svém stanovisku na toto ustanovení poukázalo a konstatovalo, že v případech, kdy přítomnost rodičů neumožní bezproblémové poskytnutí péče nezletilému pacientovi a není možné situaci řešit domluvou, se lékaři nemusejí bát svého zákonného práva využít.

Mgr. Bc. Miloš Máca,
právník-specialista,, právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odmítnutí pacienta a ukončení péče o něj - zákony a právo
- Odmítnutí pacienta z důvodu ztráty důvěry
- Důvody pro odmítnutí péče o pacienta
- Důvody pro odmítnutí ošetření pacienta
- Kdy může lékař odmítnout pacienta (dlouhodobá neakutní péče)

Provozuji soukromou praxi a nyní řeším jednoho svého problémového pacienta, který na mě opakovaně podává NESMYSLNÉ stížnosti. Komunikace i naše vzájemné vztahy jsou jeho jednáním narušeny. Mohu tomuto pacientovi ukončit péči, a to např. s odůvodněním, že mám již plno?

ODPOVĚĎ:
Dotazovanou problematiku upravuje ustanovení § 48 zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, které rozlišuje odmítnutí přijetí nového pacienta do péče a ukončení péče o stávajícího pacienta. K oběma těmto krokům lze využít pouze ty důvody, které zákon v ustanovení § 48 výslovně uvádí.
1. Nejčastěji využívaným důvodem pro odmítnutí nového pacienta je tzv. plná kapacita, tedy situace, kdy by přijetím pacienta bylo překročeno
únosné pracovní zatížení poskytovatele zdravotních služeb. Překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb u tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým. Toto hledisko si poskytovatel určuje a posuzuje vždy sám. Žádný právní předpis nestanoví limity počtu pacientů, jejichž překročení by již znamenalo povinnost odmítnutí nového pacienta či naopak, jejichž nenaplnění by zakládalo povinnost lékaře přijmout každého nového pacienta. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že hledisko únosného pracovního zatížení, podle nějž se lékař rozhoduje o přijetí či nepřijetí nového pacienta do péče, se může v průběhu času měnit.
Dále lze pacienta odmítnout z důvodu, kdy jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení.
Poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost může dále odmítnout pacienta, pokud by vzdálenost
jeho místa pobytu neumožňovala výkon návštěvní služby.
Posledním důvodem odmítnutí je situace, kdy pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče má povinnost pacientovi vydat písemnou zprávu, ve které je uveden důvod tohoto odmítnutí. To je samozřejmě možno realizovat v případě, kdy se dotyčný dostaví osobně do ordinace. Může nastat situace, kdy se potenciální pacient objednává telefonicky a o odmítnutí přijetí vyžaduje vyhotovení písemné zprávy, pro kterou si do ordinace přijde, na což má právo.
2. Druhou oblastí je otázka ukončení péče o stávajícího pacienta. Shora zmíněné ustanovení zákona o zdravotních službách stanoví následující možnosti:
a) poskytovatel prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele,
b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele,
c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,
d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,
e) pacient přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti
souvisí se zdravotním stavem pacienta.
Takovým ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.
Žádný jiný důvod, než jsou tyto shora uvedené, nelze ze strany poskytovatele zdravotních služeb použít. I o ukončení péče je nutno pacientovi vyhotovit písemnou zprávu, ve které jsou skutkově vymezeny důvody tohoto rozhodnutí.
Pro větší právní jistotu doporučujeme pokud možno nashromáždit více podkladů než ukončit poskytování zdravotních služeb pouze na základě jediné situace.

Bohužel samotný fakt, že je pacient např. problémový, agresivní, kverulující apod. , a s tím spojená ztráta důvěry mezi pacientem a lékařem
důvodem k ukončení péče není. Česká lékařská komora se dlouhodobě snaží, aby se zákon o zdravotních službách v tomto směru novelizoval a aby byla zakotvena možnost lékaře ukončit péči i z tohoto důvodu, tj. pro ztrátu důvěry, která je ve vztahu lékař vs. pacient velmi důležitá. Tuto možnost mají např. advokáti ve vztahu ke svým klientům.
Před uplatněním ukončení poskytování zdravotních služeb ze strany lékaře je ještě možno dát ke zvážení postup, kdy se lékař svého pacienta dotáže, zda by nechtěl dobrovolně sám změnit poskytovatele zdravotních služeb - například s ohledem na jeho nespokojenost a námitky, vzdálenost ordinace od pacientova bydliště, dlouhé čekací lhůty apod. Je však možné, že tuto variantu pacient odmítne (pacient má zákonem danou svobodnou volbu lékaře).
Tato varianta je však vždy pro obě strany přijatelnější než volit jednostranné ukončení péče ze strany poskytovatele.
Na závěr je na místě upozornit, že jak odmítnutí přijetí do péče, tak ukončení péče o stávajícího pacienta nelze použít, jde-li o pacienta,
kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, dále jde-li o porod nebo jde-li o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem.

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnancem v pracovní neschopnosti - postup, informace
- Ukončení pracovního poměru zaměstnancem v pracovní neschopnosti - postup, informace
- Náležitosti výpovědi z práce, zaměstnání, pracovního poměru
- Výpověď z práce - vzor, náležitosti (výpověď daná zaměstnancem)
- Výpověď ze zaměstnání - vzor, náležitosti (výpověď daná zaměstnancem)
- Zaměstnavatel odmítl převzít výpověď - jak postupovat?
- Co dělat když zaměstnavatel odmítne převzít výpověď zaměstnance?

Vzhledem k neutěšené situaci na pracovišti zvažuji odchod z pracovního poměru. Jak mám postupovat při podání výpovědi? Toho času jsem v pracovní neschopnosti a zřejmě budu i nadále. Můžu dát výpověď v době trvání pracovní neschopnosti, nebo musím PN přerušit, podat výpověď a znovu potom na PN nastoupit? Mám obavu, že zaměstnavatel nebude chtít moji výpověď převzít a podepsat. Jak musí výpověď vypadat, aby byla po právní stránce nenapadnutelná a obsahovala všechny náležitosti?

ODPOVĚĎ:
Výpověď z pracovního poměru, na rozdíl od dohody o rozvázání pracovního poměru, je jednostranný právní úkon. Oproti zaměstnavateli může zaměstnanec dát výpověď kdykoliv, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Výpověď musí být vždy učiněna písemně. Účinky výpovědi
nastávají až okamžikem jejího řádného doručení adresátovi, tj. zaměstnavateli. Tento účinek je významný pro určení počátku běhu výpovědní doby, jejímž uplynutím dojde ke skončení pracovního poměru.
Doručení, resp. předání výpovědi se provádí zpravidla osobním podáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit doručení jakékoliv písemnosti, tj. i výpovědi, a to na kopii, kterou je nutno si uschovat. Tímto potvrzením zaměstnavatel nevyjadřuje souhlas s obsahem písemnosti.
Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal, tedy okamžikem, kdy se dostala do sféry působení zaměstnavatele. Osobně lze výpověď doručit v místě pracoviště i jiné osobě. Nejčastěji nadřízenému zaměstnanci, přes podatelnu zaměstnavatele či administrativní pracovnici, která vyřizuje poštu, apod. Opět je žádoucí nechat si potvrdit převzetí výpovědi na její kopii.
Druhá možnost je zaslat zaměstnavateli výpověď poštou, a to doporučeně na dodejku, ze které bude patrno, který den byla zásilka zaměstnavatelem převzata.
Jak již bylo řečeno, pokud zaměstnanec podává výpověď, jedná se o jednostranný právní akt, který není podmíněn podpisem, stvrzením či schválením zaměstnavatele. Podpis zaměstnavatele či jiného pověřeného pracovníka pouze potvrzuje převzetí.
Pokud tedy zaměstnanec doručí zaměstnavateli písemný projev vůle, z něhož lze dovodit, že rozvazuje svůj pracovní poměr výpovědí, jde o platné rozvázání pracovního poměru výpovědí, na jehož základě po uplynutí výpovědní doby pracovní poměr bez dalšího skončí.
Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce. Výpovědní lhůta pak začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. To znamená, že v případě standardní dvouměsíční výpovědní lhůty zaměstnanec např. během února podá výpověď, výpovědní doba bude zahrnovat období měsíců března a dubna a od 1. května již nebude zaměstnancem daného zaměstnavatele.
Ve vztahu k plynutí výpovědní lhůty u výpovědi dané zaměstnancem nehraje roli, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti. Výpovědní lhůta se v tomto případě v důsledku pracovní neschopnosti nijak neprodlužuje. Pro podání výpovědi zaměstnancem totiž neplatí takzvaná ochranná doba trvající po dobu pracovní neschopnosti tak, jak by tomu bylo, pokud by výpověď chtěl dát zaměstnavatel.
Zaměstnanec tedy může dát výpověď i při pracovní neschopnosti a výpovědní lhůta běží klasickým způsobem od prvního dne následujícího měsíce.
Samozřejmě bude-li na obou stranách vůle ukončit pracovní poměr dříve, než uplyne výpovědní lhůta, lze se na tomto písemně dohodnout (v takovém případě by bylo možné uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru k určitému datu), a to i tehdy, pokud zaměstnanec výpověď již podal.
K podání výpovědi lze využít následujícího vzoru:
Název a sídlo zaměstnavatele
Výpověď z pracovního poměru
Vážení,
pracuji u vás v pracovním poměru na základě
pracovní smlouvy ze dne …… a vykonávám
práci …… (pozn. : např. lékaře, tj. druh práce,
který byl sjednán v pracovní smlouvě).
Tímto podávám výpověď z výše uvedeného pracovního poměru.
Pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení
této výpovědi, tedy dnem
V …… dne ……
zaměstnanec
jméno + podpis zaměstnance
datum narození
adresa trvalého bydliště
Doporučeně s dodejkou (pozn. : v případě
zaslání poštou)
Převzal: datum, jméno, funkce a podpis zástupce zaměstnavatele (pozn. : v případě osobního předání na pracovišti).

Mgr. Theodora Čáslavská, právník-specialista, právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Sdělování informací o zdravotním stavu dítěte rozvedeným rodičům
- Má rozvedený otec dítěte právo na informace o zdravotním stavu dítěte?
- Může otec dítěte zajít k dětskému lékaři zeptat se na zdravotní stav dítěte?
- Může otec dítěte zajít k pediatrovi zeptat se na zdravotní stav dítěte?
- Právo rozvedeného otce na informace o zdravotním stavu dítěte

Jako registrující praktická lékařka pro děti a dorost mám v péči dítě, jehož rodiče se před časem rozvedli a dítě bylo soudem svěřeno do péče matky, otec má právo na styk s dítětem každý druhý víkend. Otec dítěte mě nyní navštívil s žádostí o podání informací o zdravotním
stavu dítěte a kopie lékařských zpráv. Mohu mu v tomto vyhovět, jestliže dítě má trvale v péči matka a ta s podáním informací a kopiemi zpráv otci nesouhlasí?

Otec dítěte zůstává i přes proběhlý rozvod manželství a svěření dítěte do péče matky stále rodičem, tedy zákonným zástupcem
vašeho nezletilého pacienta. Podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, má nárok na nahlížení
do zdravotnické dokumentace, pořízení kopií a čerpání informací o zdravotním stavu dítěte obecně právě zákonný zástupce nezletilého pacienta. Toto právo mu zůstává i navzdory rozvodu rodičů a svěření dítěte do péče jednomu z nich.
Aby druhý z rodičů (v tomto případě otec dítěte) neměl právo na informace o zdravotním stavu nezletilého pacienta, musel by soud nad rámec rozvodu a rozhodnutí o tom, do čí péče bude dítě svěřeno, rozhodnout rovněž o tom, že druhého rodiče zbavuje rodičovské odpovědnosti anebo mu alespoň v rozsahu čerpání informací o zdravotním stavu dítěte rodičovskou odpovědnost omezuje. To je situace velmi ojedinělá, předpokládáme, že ve vámi zmiňovaném případě nenastala.
Nesouhlas jednoho rodiče s tím, aby druhému rodiči byly podávány informace o zdravotním stavu dítěte, nemá proto žádný účinek, lékař není povinen ho respektovat, a naopak je povinen vyhovět žádosti druhého rodiče, nenastane-li onen vzácný případ popsaný v předchozím odstavci. Opět toto platí i navzdory proběhlému rozvodu a bez ohledu na to, komu soud svěřil dítě do péče.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Sdělování informací o zdravotním stavu e-mailem či telefonem
- Výsledky vyšetření telefonicky - může to lékař udělat?
- Může lékař poskytnout informace telefonicky? (výsledek vyšetření)
- Informace poskytnuté lékařem o členovi rodiny telefonicky - může to lékař udělat?
- Posílání informací o pacientovi emailem - může to lékař udělat?
- Může lékař lékaři poslat informace o pacientovi emailem, elektronicky?

S kolegy si v rámci návaznosti péče běžně předáváme informace o zdravotním stavu pacientů e-mailem. Rovněž i mezi mnou a pacienty v některých případech funguje bezproblémová e-mailová komunikace. Nyní jsem se však doslechl, že není v souladu se zákonem si takovým způsobem předávat citlivá osobní data. Je tomu tak, případně platí tento zákaz i pro sdělování údajů telefonem? Děkuji. MUDr.

ODPOVĚDNOST:
Zákon nikterak neřeší předávání informací o zdravotním stavu pacienta e-mailem či telefonem, tudíž tento způsob ani nezakazuje. Z toho vyplývá, že principiálně neporušujete zákon pouhou skutečností, že byly nějaké informace o zdravotním stavu pacienta sděleny
jedním z uvedených způsobů.
V rámci těchto forem předávání informací nejde o otázku, zda jsou obecně legální, nýbrž o posouzení, zda je takový způsob bezpečný.
Lékař by se totiž mohl teoreticky dostat do situace, že citlivé osobní údaje v podobě informací o zdravotním stavu pacienta zašle na
nesprávnou adresu anebo sdělí do telefonu někomu, o kom si myslí, že jde o samotného pacienta, přičemž však na druhém konci hovoří úplně jiná osoba. Jestliže by se následně pacient proti takovému sdělení údajů nepovolané osobě ohradil, lze si představit právní odpovědnost lékaře pro porušení zákonem stanovené povinné mlčenlivosti.
Proto je vždy na lékaři, aby v případě, že takovou formu komunikace s kolegy či pacienty zvolí, podnikl taková technická zabezpečení, aby eliminoval rizika úniku informací někomu, kdo na ně nemá nárok. V rámci e-mailové komunikace tedy je potřeba mít hlavně dobře zaheslovaný počítač i e-mailovou schránku, odesílat informace na e-maily, které jsou autorizovány samotným kolegou či pacientem – např. nechat si nejprve poslat e-mail od samotného kolegy či pacienta, že na základě dohody si přeje zprávy posílat právě na tuto e-mailovou adresu, naopak nezasílat
z vlastního rozhodnutí citlivá osobní data např. na e-mail, který lékař našel kdekoliv na internetu apod.
Co se týče telefonické komunikace, tu lékařům doporučujeme jen v těch případech, kdy osobu (pacienta, kolegu) na druhém konci bezpečně poznají a na základě dlouhodobější komunikace jsou si jisti, že podle hlasu jde právě o oprávněnou osobu. Dalším řešením, v praxi hojně využívaným, je sdělení unikátního hesla či kódu, které pacient předem za účelem např. telefonického zjišťování výsledků obdrží. V opačném případě není od věci odkázat volajícího na osobní či písemný kontakt, a to i za situace, kdy se snaží po lékaři získat telefonické informace státní orgán (policista, úředník apod.).

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník ČLK

___

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnanci ve zkušební době v pracovní neschopnosti
- Zaměstnanec na neschopence nekomunikuje se zaměstnavatelem - jak zjistit stav zaměstnance a jeho nástup do práce?
- Zaměstnanec v pracovní neschopnosti nekomunikuje se zaměstnavatelem - jak zjistit stav zaměstnance a jeho nástup do práce?
- Prodlužuje neschopenka zkušební dobu?
- Zkušební doba zaměstnance a neschopenka - vliv na délku zkušební doby
- Zkušební doba pracovníka a neschopenka - vliv na délku zkušební doby

Je možné dát výpověď zaměstnanci ve zkušební době, pokud je v pracovní neschopnosti? Zaměstnáváme zdravotní sestru, která do naší ordinace nastoupila dne 1. 1. 2017. V pracovní smlouvě jsme stanovili zkušební dobu na 3 měsíce. Od poloviny ledna je v pracovní neschopnosti. Bohužel nekomunikuje ani nepřijímá hovory a my nejsme schopni zjistit, kdy se vrátí do práce. Děkuji. Ivan.

ODPOVĚĎ:
Onemocní-li zaměstnanec ve zkušební době, je chráněn před skončením pracovního poměru ve zkušební době a zaměstnavatel ho nesmí propustit. Toto však platí pouze prvních čtrnáct kalendářních dnů pracovní neschopnosti.
Patnáctý kalendářní den již lze pracovní poměr ve zkušební době, v době pracovní neschopnosti, zrušit; jako zaměstnavatel tedy patnáctý den zašlete zdravotní sestře písemné vyrozumění o zrušení pracovního poměru.
Zákoník práce vyžaduje v tomto případě písemnou formu. Písemné vyrozumění nemusí obsahovat důvody, které zaměstnavatele vedly ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Vyrozumění o skončení pracovního poměru doporučujeme zaslat doporučenou poštou, nejlépe s dodejkou, aby zaměstnavatel obdržel potvrzení o datu doručení.
Další možností je využití datové schránky, má-li ji zaměstnavatel i zaměstnanec zřízenou. Další možností, tou nejjednodušší, je osobní předání vyrozumění o skončení pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel nechá zaměstnancem potvrdit převzetí; ve vašem případě však sestra nekomunikuje, tedy lze předpokládat, že ani osobní předání vyrozumění o skončení pracovního poměru nebude fakticky možné.
Pouze pro úplnost uvádíme, že zkušební doba se prodlužuje o dobu pracovní neschopnosti.

Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Upřednostnění pacienta který zaplatí lékaři - je to právně přípustné?
- Urychlení operace pacienta který zaplatí lékaři speicální poplatek - je to právně přípustné?
- Přednostní pořadí u lékaře za poplatek - může to lékař požadovat?

Ve své soukromé praxi objednávám pacienty na zákrok podle objednávkového kalendáře. Řada pacientů však nechce na termín operace čekat a žádá ošetření (operační zákrok) ihned – tedy mimo pořadí. Je možno tomuto požadavku vyhovět s tím, že pacient zaplatí nějakou částku? Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
V takovýchto případech je potřeba si předně ujasnit, zda se jedná o zdravotní službu, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, neboť ust. § 11 odst. 1 písm. d) zák. č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, zakazuje přijímat od pacientů úhradu za služby, jež jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Ve vámi uvedeném případě lze konstatovat, že se nejedná o výkon či péči, která by byla z veřejného zdravotního pojištění hrazena a tedy v případě přímé úhrady pacientem nepůjde o duplicitní úhradu za poskytnuté zdravotní služby, neboť pacient by neplatil za samotnou péči, ale za dohodnutou službu spočívající v přednostním provedení konkrétního zákroku či zdravotní služby. Rovněž lze v tomto případě zmínit obecnou zásadu, že pořadí pacientů určuje vždy lékař.
Poskytnutí přednostního termínu můžeme zařadit mezi dohodnuté služby, jež nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pro informaci sem dále spadá například ošetření mimo ordinační hodiny, možnost domácího ošetření lékařem specialistou či mimo ordinační hodiny, telefonická dostupnost lékaře v době mimo ordinační hodiny, ve dnech pracovního volna, pracovního klidu apod.

Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Nahrávání lékaře pacientem - může to pacient udělat?
- Pacient nahrál lékaře na diktafon, mobil - může to udělat?
- Zvuková nahrávka pacienta lékaře - může to pacient udělat a lékaře nahrávat?
- Může pacient nahrávat lékaře pokud to lékař nemá v řádu ordinace?

Pracuji v ambulanci jako soukromá lékařka a pacient, kterého mám v dlouhodobé péči, nyní přišel na kontrolu se zvláštním přístrojem, který jsem podle internetu posléze identifikovala jako nahrávací zařízení. Pacienta s přístrojem jsem v té chvíli nijak nekonfrontovala, jen
jsem si v dané situaci připadala nepatřičně a ihned jsem nezareagovala. Kdybych přístroj hned poznala, s pořízením záznamu našeho rozhovoru během poskytování lékařské péče bych nesouhlasila. V ordinaci nemám zatím vypracovaný vnitřní řád, kde by bylo třeba pořizování záznamů
zakázáno. Nevím tedy, jaká mám ve skutečnosti práva, když nikoho nemohu (ani nechci) přímo obvinit z nedovoleného nahrávání.

ODPOVĚĎ:
Určitě máte právo v takových situacích projevit nesouhlas a nejste povinna nechat takové záznamy pořizovat. Nemusíte to mít ani zakotveno ve vnitřním řádu, protože to plyne přímo ze zákona.
Podle § 84 a násl. občanského zákoníku lze obrazové, zvukové i jiné záznamy a projevy fyzické osoby pořizovat pouze s jejím souhlasem.
Zákon připouští určité výjimky, kdy souhlasu osoby není třeba, jako jsou třeba vědecké, umělecké, zpravodajské či úřední účely, ale jednak ani takové záznamy nesmějí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby, jednak žádná z těchto výjimek určitě zdaleka neodpovídá situaci, kterou jste popsala.
Do budoucna, pokud nesouhlas s nahráváním projevíte, je pacient povinen ho respektovat, jestliže by nešlo o bezprostřední záchranu života a zdraví, jste oprávněna u odkladné péče poskytnutí výkonu odložit, dokud např. pacient nevypne diktafon, kameru apod. Pokud by byl proti vaší vůli záznam pořízen a vy byste se o něm dověděla, máte právo požadovat, aby ho autor okamžitě odstranil. Kdyby vám nevyhověl, máte právo se obrátit na soud, který by odstranění záznamu nařídil.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odcizení razítka lékaře - jak má lékař postupovat?
- Krádež razítka lékaře - jak má lékař postupovat?
- Zfalšování razítka lékaře - jak má lékař postupovat pokud se o tom dozví?
- Koho informovat o krádeži razítka lékaře?

Provozuji soukromou ambulanci a 14.12.2016 mi bylo během dopolední ordinace odcizeno razítko. Prosím o sdělení jak mám v tomto případě dále postupovat. Doporučujeme, abyste o odcizení (stejně tak v případě padělání) razítka napsala stručnou zprávu a toto hlášení zaslala:
– Příslušnému krajskému úřadu, který vydal pro ambulanci oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
– Všem zdravotním pojišťovnám, se kterými máte jako poskytovatel zdravotní smlouvu.

To zejména z toho důvodu, že se může stát, že si zloděj může razítkovat recepty s drahými léky, u zdravotních pojišťoven naroste překročení
limitu, zdravotnické zařízení může být následně regulováno a při námitce, že nárůst vznikl odcizením razítka, může také dostat odpověď,
proč to předem nikdo nehlásil a že se může jednat o účelové odůvodnění překročení limitu.
– Dále není od věci zaslat hlášení lékárnám, o kterých víte, že si v nich vaši pacienti často vyzvedávají léčivé přípravky (dají-li se takové
lékárny určit).
– Dále je možno zkusit jednu kopii zaslat také na Českou lékárnickou komoru, která může lékárníky oslovit, nechť dají na pozor, pokud by se s vaším případem setkali.
– Lze doporučit ohlásit krádež razítka i místně příslušnému oddělení Policie ČR.

Uvedené hlášení jednotlivým místům může být samozřejmě téhož textu a velmi stručné, netřeba se dlouze rozepisovat. Stačí vždy jen dopsat příslušnou adresu – nemusíte každý dopis komponovat zvlášť.

Mgr. Bc. Miloš Máca, právník specialista

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Oznamovací povinnost lékaře o pohlavním zneužití dítěte
- Oznámení pohlavního zneužití dítěte policii gynekologem -
- Sex dívky před 15. rokem - trestní oznámení gynekologem, trestní řízení
- Trestní oznámení pro sex dívky před 15. rokem - průběh trestního řízení
- Musí gynekolog oznámit Policii sex před 15. rokem (odpanění, defloraci dívky)

Prosím o radu, jak postupovat a správně naložit s informací, kterou jsem zjistila při výkonu svého povolání gynekologa v ambulantní praxi. Jedná se o 14letou pacientku, u níž bylo zjištěno, že již není pannou, tedy proběhl pohlavní styk před dovršením patnáctého roku věku. Plyne
pro mě v tomto případě ohlašovací povinnost Policii ČR pro podezření ze spáchání trestného činu pohlavního zneužití? Je na místě kontaktovat event. další instituci, jako např. OSPOD? Děkuji, MUDr.

ODPOVĚĎ:
Klíčové pro posouzení, zda věc hlásit Policii ČR, či nikoliv, je, zda onen sexuální kontakt dívky s chlapcem lze již považovat za uzavřenou záležitost, anebo naopak zda tento sexuální život stále trvá, případně je dále plánován apod. , i přesto, že dívce stále není 15 let.
Pokud se jedná o to první, tedy uzavřenou věc, dívka již dále s chlapcem sexuálně nežije apod. , zde nemáte povinnost věc hlásit policii,
neboť v takovém případě trestní zákoník nestanoví povinnost takový trestný čin oznámit, jestliže se stal v minulosti a dále nepokračuje, netrvá, nepřipravuje se nějaké opakování apod. Trestný čin pohlavní zneužití totiž není uveden ve výčtu výslovně vyjmenovaných trestných činů v § 368 trestního zákoníku, které je třeba oznámit (tzn. staly se v čase minulém) i navzdory zákonem stanovené povinné mlčenlivosti.
Jestliže platí to druhé, pohlavní život dívky stále trvá, pokračuje, plánuje se dále apod. , zde věc hlásit policii musíte, neboť pohlavní zneužití v tomto případě naopak je uvedeno ve výčtu výslovně vyjmenovaných trestných činů v § 367 trestního zákoníku (tedy u ustanovení dříve než v předchozím případě), podle kterého máte povinnost takový trestný čin tzv. překazit (tzn. právě probíhá v čase přítomném anebo se plánuje
či připravuje do budoucna). Na vaši zákonem stanovenou povinnou mlčenlivost lékaře se v tomto případě nelze odvolávat.
Nemáte povinnost nějak rozsáhle vyšetřovat, zda se jedná o první, či druhý případ, nesuplujete vyšetřovací práci jiných orgánů. Zjistit, o který případ se jedná, můžete de facto jedině dotazem na dívku, případně rodiče, jsou-li přítomni. Odpověď je pro vás klíčová, z ní budete vycházet a zachováte se podle toho, co vám bude dívkou či rodiči sděleno. Co se týče oznamovací povinnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) pověřeného obecního úřadu, zde ustanovení § 10 odst. 4 ve spojení s § 6 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb. , o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, uvádí, že poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni oznámit OSPOD případy dětí, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění nebo je podezření ze spáchání takového činu (např. právě trestného činu pohlavní zneužití) – ovšem s důležitým dovětkem, že teprve pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Zákon k poskytnutí sociálně-právní
ochrany nepředpokládá jednorázovou událost či krátkodobé působení, ale naopak to, že tyto skutečnosti trvají takovou dobu, že je třeba
situaci vhodným způsobem řešit. Pokud by se jednalo o jednorázovou záležitost, musela by být takové intenzity, že by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte. Ani OSPOD tedy lékař nemusí oznámit věc za každou cenu, nýbrž pouze v případě, kdy usoudí, že skutečně pohlavním zneužitím
dochází k nepříznivým následkům v souvislosti s vývojem dítěte anebo lze důvodně předpokládat, že tomu tak bude. Je možné si proto představit, že lékař může upustit od své signalizační povinnosti OSPOD např. v situaci, kdy dívka ze spořádané rodiny měla krátce před patnáctým rokem věku ojedinělý pohlavní styk, mezi rodiči dívky a lékařem funguje dobrá spolupráce a rodiče jsou schopni sami na dívku dále výchovně působit bez asistence OSPOD. Je tedy poté již na lékaři, aby citlivě vyhodnotil konkrétní situaci, své znalosti o pacientce, o sociálním prostředí a anamnéze této pacientky, stejně jako o všech dalších faktorech, které mohou hrát roli, a následně podle toho rozhodl, zda oznámení OSPOD
učiní, či nikoliv. Ať už ovšem lékař v daném případě rozhodne jakkoliv, vždy doporučujeme pečlivě zaznamenat do zdravotnické dokumentace všechny důvody a úvahy, které lékaře k jednomu či druhému postupu vedly.
_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úschova peněz na cizím účtu a smrt majitele účtu - průběh dědictví
- Jak vyřadit z dědictví peníze v úschově u zemřelého, zesnulého
- Jak vyčlenit z dědictví peníze v úschově u zemřelého, zesnulého
- Peníze v depozitu na cizím účtu, účtě a smrt majitele účtu - jak vyřadit z dědictví tyto peníze?
- Peníze v depozitu na cizím účtu, účtě a úmrtí majitele účtu - jak vyřadit z dědictví tyto peníze?

Vyjmutí z dědictví částky dohodou uložené na účtu zůstavitele
1. Bratr, který nemá a nechce zřizovat bankovní účet
2. uloží si na bankovním účtu svého bratra na přechodnou časově neomezenou dobu částku několika set tisíc Kč.
3. O této transakci sepíše vkladatel se svým bratrem dohodu, že tato částka
zůstává nadále majetkem vkládajícího bratra a druhý bratr mu ji kdykoliv
na požádání vyplatí a nesmí tuto částku nebo její část použít, leč jen s písemným souhlasem vkladatele. Úroky z ní plynoucí jdou ve prospěch majitele účtu.
4. Jak by se řešila situace, kdy by bratr - majitel účtu, zemřel?
Vstoupí uschovaná částka bratra-vkladatele do dědického řízení zemřelého bratra nebo bude po předložení písemné dohody notáři ze základů dědictví vyjmuta a vkládajícímu vyplacena - vrácena?
5. Bylo by tomu tak i při exekučním řízení s bratrem-majitelem účtu, že by tato částka po předložení dohody bratrů byla z exekuce na majitele účtu vyjmuta?
6. Musí být podpisy obou bratrů účastníků dohody na dohodě ověřeny, např. na czech-pointu na poště?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Dle soudní judikatury se za "majitele účtu" považuje osoba, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Při provádění výplat z účtu se peněžní ústav řídí pokyny (event. písemnými příkazy) majitele účtu; skutečnost, kdo byl majitelem peněžních prostředků uložených na účtu, tu není významná. Smrtí majitele účtu smlouva o běžném, či vkladovém účtu nezaniká. Banka proto pokračuje i po smrti majitele běžného účtu v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné. Do práv a povinností zemřelého majitele běžného (vkladového) účtu vstupují jeho dědici děděním. Obvyklá cena takového majetku koresponduje s výší zůstatku peněžních prostředků na účtu v okamžiku smrti majitele účtu.
V dědickém řízení by tedy byla zařazena celá částka, která na účtu byla v době úmrtí majitele účtu. Na žádost pozůstalého bratra by se do pasiv dědictví zařadila jeho pohledávka za zůstavitelem ve výši vloženého zůstatku, přičemž by musel doložit předmětnou dohodu. Za tento dluh pak odpovídají dědicové a po skončení řízení mají dědicové povinnost tento dluh uhradit. Na dohodě nemusí být ověřeny podpisy, ovšem pro případné budoucí spory ze strany dědiců je vždy lepší mít podpisy skutečně ověřeny.
Domnívám se, že závěry soudů se dají aplikovat nejenom na dědické řízení, ale i na exekuční řízení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění plachty na náš plot sousedem - může to soused udělat?
- Umístění neprůhledného rákosu na náš plot sousedem - může to soused udělat?
- Může soused umístit plachtu na plot postavený druhým sousedem?

Na hranici mezi naší a sousedovou parcelou stojí drátěný plot, který jsme zbudovali před několika lety na náš náklad a staráme se o jeho údržbu.
Soused se teď rozhodl, že má nedostatek soukromí a dal nám na vědomí, že pokud plot nezajistíme proti pohledům my, vyřeší to sám tím, že na plot pověsí nějakou plachtu apod.
Je možné, aby soused na plot cokoli věšel nebo k němu sázel popívané rostliny, pokud plot je z námi materiálu - navíc tím hrozí jeho poškození?
40 cm od plotu stojí už několik let náš skleník. Sousedova parcela je o cca 80 cm výše položena než naše, plot stojí na zídce. Pokud soused zastíní plot, skleník se stane víceméně nepoužitelný (sousedova parcela je na jižní straně). Dohoda se sousedem není možná. Máme nějakou možnost se bránit kromě žaloby? Děkuji Helena

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se jedná o klasický sousedský spor a tyto spory bohužel - i když jsou řešitelné soudně - přetrvávají mnohdy i poté, co soud rozhodne. Soudní řešení většinou bývá takové, že soud uloží sousedům povinnost, aby se navzájem neobtěžovali, ale ve vašem konkrétním případě dost těžko rozhodne tak, aby byly obě strany spokojené. Jde totiž o to, že zastíněním plotu se stane skleník nepoužitelný, ale soused se zase může domáhat ochrany soukromí. Soud zde tedy bude zvažovat, které právo má větší váhu, zda na ochranu majetku - Váš skleník, nebo na ochranu soukromí - soused. Proto bych doporučovala najít nějaký rozumný kompromis, neboť mám za to, že ani soudní řízení nebude pro žádnou stranu sporu mít uspokojivý výsledek.
Zkuste se ještě obrátit na obecní úřad, aby se pokusil ve věci zaingerovat tak, abyste se rozumně domluvili. Pokud ani to nebude možné, nezbude, než podat žalobu, ale v rámci té žádejte soud o nařízení mediace, mediátor by také mohl přispět k vyřešení sporu rychleji než soud. Jelikož je plot na hranici pozemků, je vlastnictvím obou sousedů, proto si ze své strany soused fakticky plachtu natáhnout může, pokud jde o rostliny, tak ty by neměl vysadit blíže než 1,5 m od hranice pozemku.

__

FINANCE-DANĚ
- Vypořádání SJM - daně, zdanění
- Vypořádání SJM a daň z nabytí nemovitosti
- Daň z nabytí nemovitosti a vypořádání SJM
- Vypořádání SJM - zdanění, daně, daňové odvody, daňové přiznání

Chci se zeptat na radu při dělení SJM. Rozvod v prosinci 2016. Vyplácím manžela z bytu. Byt pořízení 2009. Právník si není jistý, zda se mě netýká nově daň z nabytí nemovitosti z půlky bytu. Bohužel ani finanční úřad FÚ mi nedal jasnou odpověď. Musím vědět, než vyplatím manžela. Musím podat daňové přiznání? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Pokud byl byt v SJM, tak vypořádání SJM není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Daňové přiznání podávat nebudete.
Pokud byt nebyl v SJM, tak tak tento převod bude podléhat dani z nabytí nemovitých věcí.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodloužení veřejnoprávní smlouvy na uložení suti na soukromém pozemku - je nutný souhlas majitele pozemku?
- Souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na uložení materiálu na soukromém pozemku
- Prodloužení veřejnoprávní smlouvy na uložení suti na soukromém úložišti, úložišti - je nutný souhlas majitele pozemku?
- Souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy na uložení materiálu na soukromém úložišti
- Uložení suti na soukromém pozemku, úložišti a veřejnoprávní smlouva
- Soukromé úložiště - je nutný souhlas majitele pozemku s prodloužením veřejnoprávní smlouvy?

Jsem vlastníkem pozemku, který byl využíván spolu se dvěma dalšími pozemky na základě veřejnoprávní smlouvy z roku 2008 stavební společností k úložišti stavebního materiálu. K jejímu prodloužení došlo v roce 2016, bohužel bez mého vyjádření a se zúžením na zbylé dva pozemky. Přestože mě stavební úřad ubezpečoval, že postupoval správně a o prodlužování veřejnoprávní smlouvy mě nemusel písemně informovat a bez mého vědomí mohl veřejnoprávní smlouvu prodloužit jen na dva pozemky, odvolala jsem se proti takto prodloužené veřejnoprávní smlouvě, která již nabyla právní moc. Nadřízené orgány stavebnímu úřadu smlouvu zrušily. Stavební společnost po zrušení smlouvy začala mít zájem o udělení mého souhlasu k využití i mého pozemku na stavbu. Souhlas s využitím i mého pozemku na stavbu jsem firmě Skansca udělila. Pozemek mají využívat do roku 2020 a následně provést tříletou rekultivaci. Nyní jsem se dozvěděla, že opět vyřizují stavební povolení prodloužením veřejnoprávní smlouvy územním řízením jen na dva pozemky. Na můj pozemek údajně chtějí vyřídit povolení později. S tím nesouhlasím. Chci, aby i můj pozemek byl nadále součástí původní smlouvy. Jak mohu zabránit uzavírání prodloužení veřejnoprávní smlouvy jen na dva pozemky? Je možné zúžit počet parcel bez souhlasu vlastníka třetího pozemku jen na dva pozemky? Stavební úřad má můj souhlas s úložištěm. V souhlasu jsem podepsala součinnost před stavebním úřadem. Bohužel s tímto postupem jsem nepočítala a jeví se mi jako zneužití mého souhlasu. Nyní je řízení přerušeno a stavební společnost má dodat závazné stanovisko životního prostředí. Pozemky jsou dočasně vyjmuty z půdního fondu.
Pozemek jsem donedávna vlastnila jen ze sedmi osmin, zbylou osminu jsem dokoupila soudním řízením až nyní. Pro stavební úřad mohl dát souhlas za jednu osminu bývalý vlastník? Nebo stavební společnost musí mít pro stavební úřad souhlas současného vlastníka nebo nemusí mít na jednu osminu žádný souhlas. Kdybych jednu ominu darovala, museli ba mít nový souhlas vlastníka? Stavební řízení bude pokračovat 10. 4. 2017.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Jiřina

ODPOVĚĎ:
Veřejnoprávní smlouva je upravena ve stavebním zákoně v § 78a.
Dle § 78a odst. 4 platí, že žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení účinnosti (platí pro uzavření nové veřejnoprávní smlouvy).
Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po
vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů.
Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem
územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 93 odst. 3.
Zmiňované ustanovení § 93 odst. 3 uvádí, že dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost prodloužit; podáním žádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se vztahují přiměřeně ustanovení
o územním řízení s tím, že veřejné ústní jednání se nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, jinak se k nim nepřihlíží.
Pokud je tedy před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy podán návrh na její prodloužení, postupuje se dle výše uvedené a pokud jako účastník územního řízení (tato pozice Vám náleží) nevyjádříte souhlas s tímto prodloužením, máte možnost podat námitky ve lhůtě 15 dnů.
Pokud byla podána žádost o prodloužení, mělo by dojít k prodloužení se všemi účastníky, nikoliv pouze s některými.
Nicméně pokud by žadatel nechal uplynout účinnost původní veřejnoprávní smlouvy a ta zanikla, může požádat o novou s tím, že by tak mohl učinit jen ve vztahu k dvěma pozemkům.

__

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Kontrola evidence ubytovaných kvůli poplatkům obci - práva pracovníků obecního úřadu
- Kontrola hoteliéra obecním úřadem - pravomoci
- Pravomoci obecního úřadu při kontrole hoteliéra, poskytovatele ubytování
- Kontrola evidence ubytovaných kvůli poplatkům obci - práva pracovníků obecního úřadu
- Kontrola hoteliéra městským úřadem - pravomoci
- Pravomoci městského úřadu při kontrole poskytovatele ubytování
- Poplatky za ubytování obci - pravomoci obce při kontrole
- Poplatky za ubytování městu - pravomoci města při kontrole
- Nahlížení do knihy hostů kvůli poplatkům pracovníkem obecního úřadu - pravomoci
- Nahlížení do knihy hostů kvůli poplatkům pracovníkem městského úřadu - pravomoci

Jsem majitelkou penzionu a vybírám tudíž pro obecní úřad poplatky z ubytovací kapacity + lázeňský poplatek, které pravidelně obci odvádím. Na kontrolu mi občas přichází pracovnice obecního úřadu. Ráda bych věděla, zda má obec právo vstupovat do objektu a kontrolovat evidenci ubytovaných, případně trvat na fyzické kontrole pokojů a zda jsem povinna věnovat jí svůj čas.
V obecní vyhlášce, která stanoví výši poplatků, nic takového není uvedeno.
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Toto právo obci náleží. Úpravu místních poplatků nalezneme v zákoně č. 565/1990 Sb. , ve kterém toto právo výslovně nenaleznete, nicméně na řízení ve věcech místních poplatků se užije právní úprava obsažená v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb.).

Daňový řád poměrně obsáhle a podrobně upravuje výkon kontroly a také zakotvuje povinnost součinnost a poskytnutí potřebných dokladů včetně umožnění vstupu do příslušných osob a práva nahlížet do dané evidence. Příslušnou právní úpravu naleznete zejména v § 20 a násl. a § 80 a násl. daňového řádu.

__

RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Agresivní jednání manžela a svěření dítěte do střídavé péče - psychologické a psychiatrické vyšetření

S manželem jsme se brali 11/2015 s úplně odděleným SJM, předtím jsme v 01/2015 pořídili společně dům - kupní cena byla hrazena částečně z hypotéky a částečně hotově (každý 142.000 Kč) následně manžel, tehdy přítel hradil opravy a práce na domě a mně předával faktury a sepsané platby k proplacení z hypotéky (majitelé jsme oba půl na půl, dlužník na 4 mil hypotéce jsem jen já). Celkem jsem mu naposílala 3.000.000 Kč. Naúčtoval mi i kupní cenu 142.000 Kč.
04/2016 se nám narodila dcerka, již po porodu začaly problémy. Muži se stále něco nelíbilo, nebyl moc doma, začal slídit (kontrola Facebooku, mobilu, poslouchání za dveřmi, nahrávání našich rozhovorů), zda nemám milence. Od 08/2016 často poslouchám, že vyhází nájemníky a bude zvědavý jak uhradím hypotéku a že bude žádat střídavou péči.
09/2016 mě napadl a odcizil mi mobilní telefon, byla jsem v nemocnici i vše řešila Policie. Nicméně manžel začal "sekat latinu". V manželské poradně se mnou byl 2x, od září 2016 tedy chodím sama.
Začátkem prosince 2016 začal řešit, že se necítí ve svazku dobře a že se rozvedeme a bude žít jako druh družka ve společné domácnosti a když vše bude OK za rok si mě zase vezme. To se mi nelíbilo, navrhl tedy, že čáru za našimi problémy udělá to, když dům přepíšu celý na něj. To se mi nelíbilo už vůbec.
Na začátku února 2017 jsem odešla na týden k matce, poté odešel na týden manžel a začal psát, že si odveze společné vybavení domácnosti, prosila jsem ať to nedělá a on navrhl, že se budeme v bytě střídat. odjela jsem opět s dceru k matce, nicméně manžel společnou domácnost vystěhoval (zbyl rám postele a postýlka a přebalovací pult pro dcerku) a nájemníkům, kteří obývají patro výše dal bez mého svolení výpověď nájmu do konce února 2017 se slovy "ať ta svině nemá na placení hypotéky".
Nájemníci odešli, manžel bydlí v celém prvním patře, kam mi zamezil přístup a v našem bývalém spodním bytě pořádá párty. Já bydlím s dcerkou u matky. V neděli jsem šla dceři do bytu pro židličku a přesnídávky, manžel to zjistil a šel mi nadávat (po SMS mi nadává téměř denně) poté mě napadl, byla jsem v nemocnici.
Má smysl podávat trestní oznámení? Když mě hrubě uráží i před dcerou, napadá. Je šance střídavé péče? Dceři je 10 měsíců a je kojena, styk umožňuji i přes urážky manžela při předávání.
A co dům? Když prokážu, že jsem zaplatila 90 % nákladů a v podstatě celou kupní cenu, na vyplacení investic manžela mám, je možné žádat navrácení daru či bezdůvodné obohacení?
Manžel má ještě asi 15 nemovitostí, já jen polovinu domu matky, který není možné rozdělit na dvě bytové jednotky.
Je možnost vysoudit dům a manžela vyplatit nebo je pravděpodobnější soudní prodej?
Zaslané peníze mohu prokázat výpisy z účtu, nejen že jsem mu poslala veškeré finance z hypotečního účtu, ale i 600tis z vlastních zdrojů. On sepsal rukou kolik utratil a za co, jen většinu faktur si dal na jiné nemovitosti aby si ponížil faktury, tudíž si ještě z nich "stáhl" DPH. Myslela jsem, že když prokáži, že jsem celou kupní cenu zaplatila já a dům nechala napsat na půl, prakticky jsem ho obdarovala polovinou domu.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Váš problém je dosti obsáhlý a pro zdárné vyřešení bude nutné obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz. Pokud Vás manžel napadá, rozhodně trestní oznámení podejte, Policie bude mít tendence to odložit nebo postoupit na přestupek, ale trvejte na vyřízení věci, i když to bude jen přestupek. Souhrn takových jednání totiž může být trestným činem nebezpečného vyhrožování či pronásledování a podle toho, jak se manželovo hrubé jednání stupňuje je otázkou, zda se u něj nevyvíjí nějaká psychiatrická porucha. To vše by mohlo být v trestním řízení řešeno a za takové situace by střídavá výchova nebyla reálná. Ovšem to riziko, že střídavou výchovu bude manžel žádat, zde je, budete muset podstupovat psychologická vyšetření o výchovné způsobilosti, apod. , Sama bez právního zastoupení takové řízení určitě nepodstupujte.
Pokud jde o majetek, pak pokud je dům v podílovém spoluvlastnictví, můžete soudně žádat vypořádání spoluvlastnictví a pokud prokážete investice do domu, můžete tyto samozřejmě žádat zpět v rámci tohoto řízení. S darem to ale nemá nic společného, jelikož darovací smlouvou jste na něj dům nepřevedla. Takže investice můžete žádat pouze v rámci řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví.

__

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Původní zaměstnavatel nedal zaměstnanci výpověď, nový zaměstnavatel co převzal firmu dal novou pracovní smlouvu - je to v pořádku?
- Firmu převzal nový majitel firmy a původní nedal výpověď zaměstnanci - zaměstnanec dostal novou pracovní smlouvu od nového majitele firmy
- Neukončení pracovního poměru s původním majitelem firmy, firmu převzal jiný podnikatele - musí zaměstnanec podepsat novou pracovní smlouvu?
- Musí zaměstnanec podepsat novou pracovní smlouvu pokud firmu převezme nový majitel, podnikatel?
- Nová pracovní smlouva od nového majitele stejné firmy - původní pracovní poměr nebyl zrušen

Měla jsem uzavřenou Pracovní smlouvu na HPP do 1.2.2017, tato společnost ukončila činnost k 31.12.2016, výpověď jsem nedostala. Firma byla přepsána na syna, podobné jméno, jiné IČ a sídlo společnosti, dostala jsem novou Pracovní smlouvu, bez zkušební doby. Od 2.1.2017, je tato smlouva platná? Jaké je vlastně moje postavení, mám práci či nemám? Pokud ne jak se mám zachovat? Děkuji za odpověď. Děkuji, Růžena.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem dotazu chybí některé informace, nicméně dá se předpokládat, že došlo k tzv. přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Pokud tomu tak skutečně je, měly být podle § 339 odst. 1 zákoníku práce předány buď odborové organizaci nebo přímo zaměstnancům následující informace:
a) stanovené nebo navrhované datum převodu,
b) důvody převodu,
c) právní, ekonomické a sociální důsledky převodu pro zaměstnance,
d) připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům.

Otázku, zda "máte práci či nikoli", není možné zodpovědět bez znalosti obsahu nové smlouvy. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně zaměstnavatele, musela být podepsána nová smlouva, je tedy pravděpodobně platná. Záleží však na jejím obsahu, zda byl pracovní poměr na dobu určitou prodloužen a do jakého data, či zda byl změněn na pracovní poměr na dobu určitou.
__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Návrat z mateřské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po mateřské dovolené a služební poměr
- Návrat z mateřské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po mateřské dovolené a služební poměr
- Návrat z rodičovské dovolené a vliv služebního poměru na nástup do práce
- Nástup do práce po rodičovské dovolené a služební poměr

Mám uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou od 01/2012 ve státní správě. 06/2014 jsem šla na MD, později RD (vracím se při dovršení tří let věku dítěte). Mezitím vešel v účinnost Služební zákon. 08/2017 se mám vrátit do práce. Přechod do služebního poměru má tedy proběhnout při mém nástupu do práce. Mou nadřízenou mi bylo nabídnuto ale pouze místo s nižší platovou třídou. Mám podle pracovní smlouvy a zákoníku práce nárok na plat uvedený ve smlouvě nebo zde hraje nějak roli služební zákon? Jaké práva mám v tomto případě? Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že zaměstnanec nebo zaměstnankyně mají v souladu s § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce právo, aby jim zaměstnavatel přiděloval práci podle pracovní smlouvy, nemají však už právo být zařazeni na jejich původní práci a pracoviště. Pokud tedy nově nabídnuté místo odpovídá Vaší pracovní smlouvě, je postup nadřízené v souladu se zákonem. Lze předpokládat, že plat máte určený platovým výměrem, který může zaměstnavatel jednostranně změnit.
Dnem návratu se "překlopíte" do státní služby, může také proto záležet na tom, do jaké platové třídy bylo nabízené místo zařazeno v katalogu správních činností.
Nicméně zákon o státní službě neobsahuje žádnou zvláštní úpravu návratu zaměstnankyň z rodičovské dovolené a situace se řídí zákoníkem práce.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Výpočet dovolené při nepravidelné pracovní době
- Nepravidelná pracovní doba - výpočet dovolené
- Jak se počítá dovolená u nepravidelné pracovní doby?

Smlouva - pracovní poměr na dobu určitou od 1.10.16-30.9.17. Práce strážného, nepravidelná pracovní doba v rozmezí 8,9,10,12,13,14,5 hodin. Cca 160 hod. měsíčně odpracováno jako hlavní pracovní poměr, cca 70 hod. na DPP. V pracovní smlouvě uveden nárok na dovolenou 20 pracovních dnů. Nerozumím výkladu v Zákoníku práce ZP o výpočtu dnů řádné dovolené ŘD v tomto případě. Na výplatnici mám uveden nárok za 2016 3,5 dne, za 2017 (asi tedy do 30.9.? ) 11 dnů. Je tento počet dnů správně? Kolik prosím je tedy nárok dnů? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pracující v delších směnách, avšak v každém jednotlivém týdnu mají rozvržený jiný počet směn podle konkrétního rozvržení pracovní doby. Proto při přepočtu výměry dovolené na dny je nutné nejprve zjistit, kolik pracovních dní (a tedy dní dovolené) podle rozvržení pracovní doby na dobu dovolené připadá zaměstnanci v celoročním průměru, nebo jinak řečeno, kolik směn má v průměru celého roku na jeden týden rozvrženo.
Lze použít následující vzorec:
PSKR x VDKR
------------------------------- = výměra dovolené zaměstnance v kalendářním roce
PTVR

PSKR – počet plánovaných směn v daném kalendářním roce,
VDKR – výměra dovolené za kalendářní rok počtem týdnů,
PTVR – počet týdnů v kalendářním roce, a to přesněji vyjádřeno: v nepřestupních letech 52,143 týdnů a v přestupních letech 52,286 týdnů.

Vzhledem k tomu, že jste u zaměstnavatele nevykonával práci po celý kalendářní rok, bude Vám náležet poměrná část dovolené. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Výpočet mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele - vliv pracovní neschopnosti
- Výpočet platu při překážkách na straně zaměstnavatele - vliv pracovní neschopnosti
- Pracovní neschopnost, vliv na výši mzdy při překážkách na straně zaměstnavatele
- Překážka na straně zaměstnavatele - výpočet mzdy

1.2.2017 jsem převzala od zaměstnavatele, v rámci výpovědi k 30.4.2017 z organizačních důvodů a nadbytečnosti, oznámení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel mně nebude přidělovat práci, a to od 1.2.2017 do 30.4.2017. Jaký plat nebo mzda mně bude náležet v měsících únor, březen, duben 2017? V dostupném Zákoníku práce jsem si vyhledala informaci, že v mém případě náleží mzda nebo plat ve výši průměrného výdělku… - § 208 Zákoníku práce. "Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku..." Můžete mně poradit, jak je to v případě, kdy mám se zaměstnavatelem sjednanou smluvní měsíční mzdu, ne hodinovou, a navíc jsem byla v pracovní neschopnosti od 22.2.2016 do 31.1.2016. Bude mně v překážkách vyplacen můj smluvní měsíční plat, tak jak je zřejmě myšleno? V Zákoníku práce nebo mzdová účetní použije k výpočtu průměrný výdělek předpokládaný? Což je velmi nevýhodné, přicházím tak např. v únoru 2017 v hrubé mzdě o 3365 Kč. Moc Vám děkuji, Olga.

ODPOVĚĎ:
Podle § 208 odst. 1 zákoníku práce nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
V případě, že zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, popř. pokud zaměstnanci nebyla v rozhodném období poskytována žádná mzda, vychází se z hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec zřejmě dosáhl.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příplatky ve státní správě - zaměstnanec není ve služebním poměru
- Finanční bonusy ve státní správě - zaměstnanec není ve služebním poměru

Dostala jsem pracovní nabídku na ministerstvu, avšak nejedná se o služební poměr dle služebního zákona, nýbrž o pracovní poměr dle Zákoníku práce na dobu určitou jako zástup za mateřskou dovolenou.
Mě by zajímalo, zda krom platu, který je dám tabulkou, mám nárok na další finanční prostředky, které jsou vypláceny pracovníkům ve služebním poměru, nebo zda po celou dobu práce bych měla nárok jen na „tabulkový plat“.
V případě, že by se mé osoby týkali i další finanční prostředky zajímalo by mě, na jaké bych měla nárok a v jaké výši. Simona

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, v podstatě neobsahuje žádné zvláštní nárokové finanční prostředky oproti zákoníku práce. Pokud budeme mluvit o nároku, nárok má zaměstnanec pouze na zákonem stanovené příplatky, např. příplatek za práci ve svátek, v noci apod. , a to ve výši stanovené zákoníkem práce. Zaměstnanci je dále možné přiznat osobní příplatek, odměny atd. Tyto finanční prostředky však nejsou nárokové a jejich přiznání a výše závisí na splnění podmínek stanovených zákonem a zaměstnavatelem.
Mezi zaměstnanci podle zákoníku práce a podle zákona o státní službě tedy není podstatný rozdíl (zákon o státní službě obsahuje jen "kosmetické" úpravy). Zároveň musí však zaměstnavatel zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci v odměňování.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Samostudium a dovolená pedagogického pracovníka s částečným úvazkem
- Navýšení počtu dní samostudia pedagogického pracovníka s částečným úvazkem
- Zkrácený úvazek a samostudium, dovolená pedagogického pracovníka
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácený pracovní úvazek - pracovní doba
- Sloučení dnů u zkráceného pracovního úvazku
- Sloučení práce u zkráceného pracovního úvazku do 1 dne (součet hodin)

Samostudium a dovolená u pedagogických pracovníků. Je možné počet dní samostudia navýšit. Pracuji jako učitelka na střední škole na částečný úvazek - 0,6. Mám tedy dle úvazku kráceno samostudium i dovolenou, což by asi bylo v pořádku, kdybych měla rozvrh na 2,5, maximálně tři dny. Mám jej ale na dny čtyři, což znamená, že už nyní nemám žádné dny samostudia, o právě proběhlých jarních prázdninách jsem čerpala už dva dny nové dovolené. Výsledkem je, že zatímco kolegové s plným úvazkem budou o prázdninách doma, já budu muset některé dny, na které už mi dovolená nevyjde, chodit do práce. A s tím souvisí i další dotaz – v tyto dny by v práci kolegové s plným úvazkem měli strávit 6 hodin, já bych tuto dobu měla mít tedy zkrácenu, jestli tomu dobře rozumím, a tak mě tedy napadá poslední otázka, jestli je možné sdružit tyto dny třeba do jednoho.
Velmi děkuji za rady, Radana

ODPOVĚĎ:
Dle § 24 odst. 4 písm. b) zákona č. č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dle odstavce 7 tohoto paragrafu platí následující: „ K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. “
Krácení dnů samostudia i dovolené je tedy v souladu se zákonem.
Pokud jde o počet hodin odpracovaných během jednoho dne (jedné směny) je nutné domluvit se přímo se zaměstnavatel, neboť ten rozhoduje o rozvržení pracovní doby.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zánik věcného břemene z důvodu nedodržení smlouvy o věcném břemeni
- Zánik služebnosti z důvodu nedodržení smlouvy o služebnosti

05/2008 jsem prodal za 1. korunu památkově chráněnou usedlost a v kupní smlouvě mám odstavec, že věcné břemeno na užívání pozemku kolem usedlosti zanikne v případě, že nový majitel bez mého souhlasu předá do užívání nebo pronájmu část nebo celou budovu třetí osobě. Nový majitel uzavřel výpůjčku s uměleckou školou, která začala objekt využívat, jak mám postupovat pokud s takovou výpůjčkou nesouhlasím?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji zahájit se současným vlastníkem objektu jednání o zániku věcného břemene (jak jste si smluvně ujednali).
Dospějete-li se současným vlastníkem objektu ke shodě na tom, že podmínky pro zánik věcného břemene byly skutečně splněny, je nutné zachytit tuto shodu písemně, a to v dohodě o zániku věcného břemene. Tuto dohodu je následně zapotřebí předložit místně příslušnému katastrálnímu úřadu (spolu s návrhem na výmaz údaje o věcném břemeni z katastru nemovitostí).
Dle § 151p/1 Občanského zákoníku (za jehož účinnosti jste předmětnou smlouvu uzavřeli) platilo, že k zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí (obdobně je to zachyceno v § 1300/1 nyní platného občanského zákoníku).
Nebude-li dohoda se současným vlastníkem objektu možná, nezbude Vám, než se zrušení věcného břemene domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rekonstrukce domu přítele před manželstvím - jak zajistit vypořádání investice v případě rozvodu manželství nebo rozchodu?
- Rozchod, rozvod a vypořádání investic do bytu, domu jednoho z partnerů, manželů
- Rozchod, rozvod a vypořádání investic do nemovitosti jednoho z partnerů, manželů

Bude se rekonstruovat rodinný dům, který je psaný na přítele. Do rekonstrukce se počítá i s mými penězi, které budou použity. Příští rok se budeme brát. Zajímá mě jaký dokument bych měla s přítelem sepsat v případě, že bych byla nucena odejít. Máme syna a v případě odchodu bych byla ráda, aby se mi vložená částka vrátila. Děkuji za radu. Františka.

ODPOVĚĎ:
Úplně nejlepší pro Vás by bylo, kdyby Vám přítel část nemovitosti převedl do Vašeho vlastnictví - tedy převedl na Vás spoluvlastnický podíl. Pokud toto není možné, pak bych doporučovala sepsat u notáře předmanželskou smlouvu, kde bude tato skutečnost uvedena, tedy že v případě rozvodu Vám bude vyplacena určitá částka odpovídající investici do nemovitosti. Rozhodně doporučuji mít investici do nemovitosti pro případ sporu podloženou, tedy doklad o investici, doklady o zaplacení apod...

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění drobné stavby u zdi souseda - může soused zakázat drobnou stavbu na hranici pozemků?
- Zakázání drobné stavby souseda - drobná stavba se opírá o zeď na hranici pozemků
- Drobná stavba na hranici pozemků opírající se o zeď souseda - může ji zakázat?
- Drobná stavba - je nutný souhlas souseda?
- Stavba altánu - je nutný souhlas souseda?
- Stavba krytého posezení - je nutný souhlas souseda?

Od cca 1913 měli majitelé,, A“ ve vlastnictví pozemek cca 80 x 30 m. Na jedné polovině měli vlastní samostatně stojící rodinný dům RD a klasickou vesnickou stodolu 6x19 m, které 1970 ubourali sedlovou střechu, udělali šikmou a z klasické stodoly (mezi sloupy vyplněné prkny) udělali,, stodolu“ plně vyzděnou s půdorysem 6x19m a výškou cca 3 m. Na druhé polovině pozemku byla zahrada. ,, Stodola“ tvořila (a stále tvoří) s touto zahradou svou delší stranou hranici pozemků.
10/2006 jsem koupil od majitelů,, A“ část pozemku (40x30), na kterém stál/stojí RD a,, stodola“. Zahradu (40x30 m) v 03/2007 koupil od,, A“ nynější soused (Kde řádně postavil 5/2008 samostatně stojící RD) Hranice pozemků je/a byla z části daná zdí mé,, stodoly“ (19 m) a zbytek (11 m) tvoří plot.
Nyní (03/2017) si soused začal stavět,, altán-kryté posezení“ - jak tvrdí. Dřevěná konstrukce, obitá deskami. Stavba malá do 25m2, atd. To vše je v pořádku. Ale, drobnou stavbu (dále DS) staví v bezprostřední blízkosti zdi mojí,, stodoly“, která je na mém pozemku a její vnější stěna tvoří hranici pozemků.
1. Mohu po něm požadovat (mám právo? ), aby drobnou stavbu DS umístil od mé,, stodoly“ alespoň tak daleko, abych mohl provádět v budoucnu případnou údržbu vnější zdi stodoly?
2. Co když toto odmítne a DS přes to postaví podél zdi mé,, stodoly“ tak, že mě zcela znemožní přístup k vnějšku zdi za účelem případné údržby. Jak postupovat v případě, že mám právo požadovat, aby stavbu postavil tak, aby mě její poloha umožnila případnou údržbu,, stodoly“ z vnějšku? (Postavit DS dál od zdi,, stodoly“ odmítá)
3. V případě, že postaví DS bezprostředně u zdi mé,, stodoly“ – má-li na to právo, a začne moje opadávající omítka činit škodu na jeho DS, jak budu moci tomu zabránit, když ke zdi z vnějšku nebudu mít přístup? To může nastat až taková absurdní situace, že budu muset jeho DS rozebrat, omítku opravit a znova mu DS postavit? To vše na vlastní náklady. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Neboť Vámi položené otázky se navzájem značně prolínají, odpovím na ně souhrnně. Obecně se Vám nabízejí dvě varianty řešení (veřejnoprávní a soukromoprávní), z nichž si můžete vybrat, popř. postupovat oběma cestami současně.
Co se týče veřejnoprávní varianty, je nutné si v první řadě uvědomit, že k tomu, aby určitá stavba mohla být realizována ve "volném režimu" (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu), zdaleka nepostačuje velikost zastavěné plochy této stavby do 25 m2.

Konkrétně dle § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že ve "volném režimu" (tedy bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu) je možné realizovat stavbu, která:
- má zastavěnou plochu do 25 m2,
- je do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m,
- se nachází na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci a souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- není jaderným zařízením nebo stavbou pro podnikatelskou činnost,
- je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.

Všechny shora uvedené podmínky musí být splněny současně, není-li některá z těchto podmínek splněna, nemůže být stavba realizována ve "volném režimu" a bude zapotřebí získat příslušné přivolení stavebního úřadu.
Pokud Váš soused realizuje stavbu altánu blíže než 2 m od zdi Vaší stodoly (tedy od hranice pozemků), nesplnil jednu ze shora uvedených podmínek (dle poslední odrážky). V takovém případě byl Váš soused povinen získat od stavebního úřadu nejdříve územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1. stavebního zákona).
Jednou z podmínek pro vydání územního souhlasu je i předložení písemných souhlasů sousedů (má-li být stavební záměr realizován blíže než 2 m od hranic pozemků), jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona.
V první řadě Vám tedy doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k prošetření oprávněnosti sousedovy stavební činnosti. Dospěje-li stavební úřad k názoru, že Váš soused realizuje svůj stavební záměr v rozporu se stavebním zákonem (tedy bez vydání územního souhlasu), bude oprávněn Vašemu sousedovi pokračování ve stavbě zakázat. Následně by měl stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci umožní Vašemu sousedovi požádat o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizaci černé stavby).
Tolik k veřejnoprávní variantě řešení. Výhodou tohoto postupu je jeho rychlost a nenákladnost (veškeré kroky budou činěny stavebním úřadem z úřední povinnosti, nebudete tedy muset nic hradit).

Co se týče soukromoprávní varianty řešení, je nutné vycházet z:
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod (který v každém případě máte), může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků;
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.

Na svého souseda se proto můžete obrátit s písemnou výzvou k zastavení stavebních prací (a to s poukazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku), přičemž jeden podepsaný stejnopis dopisu si ponechte (druhý doručte sousedovi osobně za přítomnosti svědka či poštou, a to doporučeně s dodejkou).
Nebude-li soused ochoten k dohodě, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. V takovém případě bude možné, abyste soud požádal o vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), jehož prostřednictvím soud sousedovi zakáže pokračovat ve stavbě až do doby, kdy o Vaší žalobě rozhodne (§ 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu). Pro přípravu návrhu na vydání předběžného opatření a pro přípravu žaloby (popř. i předcházejícího dopisu) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Vůči Vašemu sousedovi můžete samozřejmě uplatnit i obě varianty současně, tzn. podat podnět ke stavebnímu úřadu a zároveň se obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření a s žalobou.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automechanik popírá opravy auta, jeho zásahy způsobily škody na autě (objednatel nemá doklad o objednávce opravy ani fakturu)
- Vymáhání škody po automechanikovi - oprava způsobila poškození motoru
- Škoda způsobená opravou auta automechanikem - vymáhání náhrady škody
- Automechanik popřel opravu auta - jak dokázat že opravu udělal? (objednatel nemá doklady o opravě)

2015 jsem si pořídila ojeté auto Renault Espace. Můj kamarád AUTOMECHANIK, se mi nabídl, že se mi o auto postará. A jak už to bývá mezi kamarády, tak jsem po něm žádné faktury za práci, nebo za použitý materiál nechtěla. Vždycky jsem mu dávala peníze „na ruku“. Konkrétně se teď jedná o to, že mám poznamenané jen ve svém deníku, že mi v roce 2015, tedy ihned po koupi dělal nové rozvody na autě, za čež si řekl, kolem 10.000 Kč. (pamatuji si to, jako by to bylo včera (15.03.2017) (13.03.2017) (13.03.2017) (13.03.2017), když mi říkal, že rozvody udělá, a že čeká na nějaký speciální klíč na renault). V první polovině března 2017 přítel jel s autem a náhle přestalo jet. Odtáhli jsme ho tedy do nejbližšího autoservisu, kde nám sdělili, že se potkaly rozvody a že pokud rozdělají hlavu a budou tam i vstřiky a všechno rozbité, tak je auto na odpis. A také to, že rozvody mají vydržet kolem cca 100.000 najetých kilometrů. Najeli jsme stěží 30.000 Km. Volali jsme to tedy tomu „kamarádovi“, který nám celou situaci zapřel s tím, že rozvody nám nedělal, a jestliže nemáme fakturu od něj za práci a za materiál, že se s námi nebude bavit. Toto bohužel nebyla ojedinělá situace. Ještě před těmi rozvody, se nám také vylomilo kolo, to samozřejmě taky zapřel, že by nám něco měnil, opět nám bylo v servisu sděleno, že na kola nikdo léta nesáhl. A takových věci bylo více. Na všechno máme nyní papír od jiného autoservisu, který po něm ty napáchané škody opravoval.
No ve zkratce, platili jsme mu za „materiál a práci“, kterou vlastně na tom autě nikdy neudělal. Nejhorší na tom je, že za všechny opravy u jiného autoservisu jsme dali už přes 60.000 Kč. A teď nyní jen za nové rozvody budou chtít dalších 13.000 Kč plus ještě to, až dnes (14.03.2017) rozdělají hlavu.
Můžete mi poradit, co v této situaci dělat? S „kamarádem“ se po dobrém domluvit nejde, ale přeci mu to takhle nemůže projít? Opravdu jsme do toho auta nasypali už tolik peněz, a to jen kvůli němu a jeho „opravám/neopravám“. Předem děkuji za radu, Petra

ODPOVĚĎ:
Pro uplatnění reklamace za nekvalitně provedenou opravu, resp. v tomto případě za vůbec neprovedenou, není nutné dokládat podnikateli fakturu. Budete však muset jiným způsobem prokázat, že měl Váš známý automobil opravit. Typicky by se mohlo jednat o výpis z účtu, záznam v servisní knížce, emailovou komunikaci apod. Nicméně předpokládám, že žádné z takových listin nemáte k dispozici. V podstatě je tedy možné "opravy" prokázat pouze svědeckými výpověďmi. Je na Vás, abyste posoudila, zda jste schopna provádění oprav automobilu prokázat, či nikoli.
Pokud tedy prokážete, že Váš známý automobil opravoval, bude možné po něm požadovat vedle vrácení peněz také náklady na opravy, které vznikly v souvislosti s neopravením automobilu.
Za této situace doporučuji zaslat písemnou předžalobní výzvu, ve které budete požadovat vrácení zaplacených peněz a rovněž náklady na nové opravy v důsledku neopravení automobilu s tím, že jste provádění oprav schopna prokázat. Následně doporučuji zahájit mimosoudní řešení sporu u České obchodní inspekce, které je zdarma. Řízení je možné zahájit na této webové adrese:
https://adr.coi.cz/cs
Toto řízení bohužel není pro podnikatele závazné a pokud by dobrovolně požadovanou částku nevrátil, bude jedinou možností podat žalobu k soudu.
Podání žaloby však doporučuji konzultovat s advokátem, neboť vzhledem k nedostatku důkazů je zde velké riziko neúspěchu žaloby, což by pro Vás znamenalo úhradu nákladů soudního řízení.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Vymáhání pohyblivé složky mzdy
- Nárok na pohyblivou složku mzdy
- Pohyblivá složka mzdy v pracovní smlouvě - vymáhání zaměstnancem

28.2.2017 mi byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době. U zaměstnavatele jsem zažádal o proplacení nevyužité dovolené. Dovolenou k dnešnímu dni (13.3.2017) vyplatil, ale aby neprodělal, bez udání důvodu mi srazil pohyblivou část mzdy ve výši 4 000 Kč a vyplatil pouze pevnou část hrubé měsíční mzdy. Ve smlouvě mám uvedeno, že pohyblivá část bude vyplacena plní-li zaměstnanec řádně svěřené úkoly v požadovaném rozsahu a kvalitě, což jsem samozřejmě plnil a za daných okolností je jasné, že mi mzdu srazil zcela účelově. Mám nějakou možnost se proti tomuto rozhodnutí bránit? Děkuji, Tadeáš

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda pohyblivá část byla stržena z výplaty za odpracované směny. Pokud ano, v takovém případě je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce, popř. podat žalobu.
V případě, že se snížená částka týkala náhrady za dovolenou, je nutné uvést, že v tomto případě se nejedná o mzdu, ale o její náhradu. Při jejím výpočtu se vychází z průměrného výdělku za kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém čerpáte dovolenou (tedy jedete-li na dovolenou v květnu, počítá se s výdělkem z ledna až března, o náhradě mzdy v září rozhodují výdělky z dubna až června a podobně). Průměrným výdělkem se tu rozumí hrubá mzda za tyto tři měsíce dělená počtem odpracovaných hodin.
V případě, že jste neodpracoval 21 dní, bude se pro výpočet používat tzv. pravděpodobný výdělek. Při zjišťování pravděpodobného výdělku vychází zaměstnavatel především z hrubé mzdy, které zaměstnanec v rozhodném období skutečně dosáhl. Není-li tento způsob zjištění pravděpodobného výdělku dostatečně přesný a objektivní, vychází se z hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec zřejmě dosáhl.
Pokud pomocí těchto výpočtů zjistíte, že Vám nebyla vyplacena celá částka náhrady za dovolenou, můžete se opět obrátit na místně příslušný inspektorát práce, popř. na soud.
Na závěr je nutné dodat, že dovolenkový průměr bývá obvykle uveden na výplatní pásce.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení lhůta pro vymáhání náhrady škody zaměstnavatelem
- Lhůta na vymáhání škody po zaměstnanci (autohavárie)
- Do kdy může zaměstnavatel vymáhat škodu po zaměstnanci (autohavárie)
- Promlčení škody způsobené zaměstnancem - autohavárie zaměstnance

02/2013 jsem na náledí při havárii bohužel zničil firemní auto (Octavie k odpisu, zbytek leasingu zaplatil člověk, který vrak odkoupil, já jsem vyvázl bez zranění). Majitel firmy mi chtěl předepsat škodu k náhradě (myslím, že to je podle zákona 4,5 násobek platu). Existuje nějaká promlčecí lhůta nebo zda by mohl ještě nyní tuto škodu po mě vymáhat. Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je obecná promlčecí lhůta 3 roky ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Jedná se o tzv. subjektivní lhůtu. V případě, že s Vámi zaměstnavatel výši náhrady škody projednal a vy jste podepsal uznání škody, je promlčecí lhůta 10 let.
__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Ivenstice do nemovitosti jen jedním ze spolumajitelů a darování podílu - jak získat kompenzaci za navýšení ceny nemovitosti?
- Navýšení ceny nemovitosti rekonstrukcí jedním ze spolumajitelů - neinvestující spoluvlastník daroval podíl, jak získat kompenzaci?

Manžel vlastní se svoji matkou zemědělskou usedlost, kde všichni žijeme. Podíly 50%, 50%. K tomuto rozdělení došlo po smrti manželova otce, který zemřel 1987, manželova sestra se tehdy dědictví zřekla. Od začátku soužití jsme se o nemovitost starali a značně do ní investovali, tchýně nás ujišťovala, že si svůj podíl nechává pouze pro jistotu, ale že jednou bude dům náš. 2012-2017 kdy se zhoršil její zdravotní stav, k ní dcera dojíždí a pečuje o její domácnost (uklidí, přiveze nákup a vyprané prádlo). O nemovitost jako takovou se nestarají. Tchýně začala prohlašovat, že svoji polovinu daruje dceři, protože se o ni stará a ještě nic nedostala. Manžel již nabídli své matce odkup jejího podílu, ovšem při zohlednění našich investic do domu. Matka by prodala, ovšem pouze za odhadní cenu celé poloviny, což považujeme za nespravedlivé. Jak můžeme uplatnit nárok na náhradu za investice do nemovitosti a jeho údržbu, popřípadě, jak tchýni (potažmo její dceru) donutit, aby se na údržbě podílely. Děkuji za Váš čas, Leona.

ODPOVĚĎ:
Nárok na náhradu investic i podíl na údržbě byste bohužel museli řešit soudně, pokud se vám nepodaří se domluvit. Doporučovala bych co nejdřív vyřešit spoluvlastnictví, jelikož pokud už problémy nastaly, budou se pravděpodobně prohlubovat. V případě vypořádání spoluvlastnictví byste mohli požadovat přikázání matčina podílu do svého vlastnictví za náhradu, přičemž tato náhrada by byla stanovena tržní cenou po odpočtu investic - pokud je ovšem můžete skutečně prokázat.

__

OBČAN-NÁJMY
- Pronájem nemovitosti agentuře bez souhlasu všech spoluvlastníků - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře bez souhlasu všech spolumajitelů - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře jedním spoluvlastníkem bez souhlasu ostatních spolumajitelů - platnost smlouvy
- Pronájem nemovitosti agentuře jedním spolumajitelem bez souhlasu ostatních spolumajitelů - platnost smlouvy
- Platnost nájemní smlouvy podepsané jen jedním ze spoluvlastníků
- Platnost nájemní smlouvy podepsané jen jedním ze spolumajitelů
- Může jeden spolumajitel uzavřít nájemní smlouvu s nájemníkem?
- Může jeden spoluvlastník uzavřít nájemní smlouvu s nájemníkem?
- Je nutný podpis všech spolumajitelů na nájemní smlouvě s nájemcem, nájemníkem?
- Je nutný podpis všech spoluvlastníků na nájemní smlouvě s nájemcem, nájemníkem?
- Nájemní smlouva bez podpisů všech spolumajitelů - platnost smlouvy
- Nájemní smlouva bez podpisů všech spoluvlastníků - platnost smlouvy

Jsem 50% spoluvlastníkem nemovitosti, která slouží k pronájmu. Původně jsem jí vlastnila s manželem, od r. 2015 je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví (já a bývalý manžel).
Druhý spoluvlastník se v podstatě sám chopil správy s tímto majetkem, měsíčně mi zasílá vyúčtování a vyplácí polovinu ze zisku z pronájmu po odečtení všech nákladů. Sám si za správu stanovil měsíčně částku 5000 Kč, která se zahrnuje do nákladů, tj. já z ní platím 2500 Kč.
Jakožto správce domluvil v dané nemovitosti pronájem prostor s pracovní agenturou a uzavřel s ní smlouvu. Můj podpis na smlouvě chybí. Když jsem toto vytkla spoluvlastníkovi, řekl že ho to nezajímá. Učinil tak bez předchozího projednání se mnou a bez mého souhlasu.
Nemovitost slouží k pronájmu jak jsem psala, jedná se o rodinný dům a příjmy se zdaňují jako příjmy v pronájmu, v podstatě ale funguje jako ubytovna, tj. pronajímají se jednotlivá lůžka. U této smlouvy s agenturou není nijak vymezeno, kterou část vlastně firmě pronajal, pouze jedna bytová jednotka je vymezena a dále jen m2 bez bližšího určení, přitom všechny pokoje mají svoje čísla, rovněž je tam uvedena pouze cena 3600 Kč za měsíc (není ale ve smlouvě napsáno, že se jedná o cenu za jedno lůžko, tj. cenu za osobu.), dále je ve smlouvě uvedeno, že budou vyúčtovány přeplatky a nedoplatky. Smlouvu zasílám v příloze.
Obvyklá cena u nás je 4000 Kč za osobu měsíčně s tím, že tato cena je konečná, žádné vyúčtování přeplatků a nedoplatku se nedělá.
Takto tam máme ubytováno cca. 10 osob. Zbytek z celkové kapacity obsadili pracovníci agentury. Agentura zaměstnance různě střídá, takže na pokoji se za jeden měsíc vymění více osob, někteří pak jedou na týden domů a potom se vrátí. Tohoto stavu nepřehlednosti začal spoluvlastník využívat tím, že do měsíčného vyúčtování napíše, že na 3-lůžkovém pokoji byli tito pracovníci jenom 14 dní v měsíci, zbytek dnů byl pokoj neobsazený. Bohužel není v mojich silách dohledat, jak to ve skutečnosti bylo, s výpovědí ostatních ubytovaných ale jasně plyne, že spoluvlastník ve vyúčtování lže, aby ponížil příjmy. Když jsem zjistila, že např. 1 pokoj je prázný, zdělil mi, že odjeli domu a vrátí se za dva dni, a není pokoj možné nikomu pronajmout, protože jim drží místo. Nabízela jsem mu totiž, že vím o firmě, která by pokoj ihned a dlouhodobě obsadila. Rozhodně s tímto nesouhlasil, což nechápu, protože by to pro nás pro oba bylo výhodnější. Prý se mu do toho nemám starat a hotovo.
S agenturou se mu podařilo domluvit to, že se mnou v žádném případě nekomunikují (nereagují ani na dopisy). Nemám teda žádnou možnost nějakým spůsobem dohledat, jak je to vůbec s placením a jestli teda ve skutečnosti agentura platí měsíčnou částku za lůžko anebo platí jenom za skutečně odbydlené dni (přitom ve smlouvě, byť dle mého názoru neplatné, není toto nikde uvedeno) Pokud by tomu tak bylo, tak považuji jednání spoluvlastníka za špatné, protože situace v našem městě je taková, že není problém obsadit nemovitost pracovníky, naopak obvyklé je, že agentura si pronajme lůžka na celý měsíc, většinou celý pokoj, zaplatí předem na měsíc a obsazenost si reguluje sama, pokud na pokoji vymění napr. jednoho pracovníka jiným, je to zcela její věc, nás maximálně požádají o nové ložní prádlo. Jedinou podmínkou je, že nesmí obsadit pokoj více osobami, než kolik je tam lůžek. U smluvené agentury se bohužel dělo i toto, sama jsem zjistila při námatkové kontrole, že dva lidi, byť manželé spali na jedné posteli, což považuji za nelidské a nenormální.
U výše zmiňované agentury tak ale dle vyúčtovnáni není, byť ve smlouvě je stanovena cena 3600Kč za měsíc. Proto je tento pronájem značně nevýhodný a já jsem se pokusila i za přivolání policie ČR o to, aby tato agentura nemovitost vyklidila a odešla. Po přivolání policie byla příslušníkům předložena spoluvlastníkem smlouva a tak mi bylo řečeno od policie, že tento problém mám řešit u soudu formou občanskoprávného sporu. A tak tam pracovníci dále bydlí a já jsem bezmocná.
Vrcholem všeho bylo, že v květnu loňského roku přišlo vyúčtovnání a jenom nedoplatek za vodu byl ve výši 80 000Kč. Tuto položku spoluvlastník rozúčtoval polovinou mezi mně a sebe. Když jsem ho upozornila na to, že ve smlouvě, kterou mi předložil je jasně napsáno, že nedoplatky a přeplatky budou vůči agentuře vyúčtovány a dále jsem ho upozornila na to, že nemovitost pronajal za značně nevýhodných podmínek s ohledem na obvyklou cenu kterou se řídíme již několik let, odbil mě s tím, že se nemám do toho starat a že už domluvil s agenturou, že budou platit od května 4000Kč, tak jako ostatní ubytovaní. Ohledně nedoplatku mi přislíbil, že ho agentuře vyúčtuje a peníze mi pak doplatí. Jenomže od května se nic neděje a spoluvlastník mi dále tvrdí, že agentura platí za noc a osobu 130Kč, tj. pokud nějaká postel není několik dní obsazena, nic se za to neúčtuje.
Takže jako spoluvlastník, který se fakticky (bez jaké koliv dohody) chopil zprávy mně značně poškozuje a odmítá pronajmout volné místa jiné agentuře, která je ochotna platit měsíční paušál. Co můžu v daném případě dělat? Můžu se nějak bránit proti tomu že mi vznikla jeho jednáním značná finanční škoda? To že lže při vyúčtování jen těžko prokážu protože majitel této pochybné agentury mu jde tzv. na ruku, sama jsem byla svědkem předání nějaké zálohy (byla jsem zrovna přítomna v nemovitosti, kde došlo na dvoře k předání pěněz), tuto zálohu dostal do ruky, nevím kolik to bylo a rozhodně nevystavil žádný doklad.
Takže podvod mu jen stěží prokážu. Napadá mně všechno možné, např. porušování povinnosti při zprávě cizího majetku, opomenutí povinností "dobrého hospodáře" atd. Prosím o radu, jak se domoci svých práv, tento stav trvá již od r. 2015 a já jsem přišla za tu dobu o nemalé peníze, byť je situace u nás ve městě taková, že ubytování pro pracovníky zoufale chybí a není problém pronajmout za tímto účelem jakoukoliv nemovitost a mít jí po celý rok plně obsazenou.
Zmiňovanou smlouvu naleznete v příloze tohoto emailu. Děkuji za Vaši radu a pomoc. Lenka

ODPOVĚĎ:
Především je nutno uvést, že jakákoliv smlouva, kterou uzavřel druhý spoluvlastník bez Vašeho souhlasu jako druhého spoluvlastníka je neplatná. V nepřehledném jednání druhého spoluvlastníka se asi nezorientuje nikdo, doporučovala bych požádat o kontrolu jeho smluv a účetnictví Finanční úřad a Živnostenský úřad a dále podat žalobu o vyklizení z důvodu neplatné nájemní smlouvy. Bohužel neustálým sporům se spoluvlastníkem se asi nevyhnete i do budoucna a proto zvažte, zda by nestálo za to vypořádat si spoluvlastnictví tak, abyste byla druhým spoluvlastníkem vyplacena nebo abyste vy vyplatila jej a budovu si ponechala, aby se tedy ve výsledku budova stala výlučným vlastnictvím jednoho z vás. Tím byste se zbavila opakovaných problémů se spoluvlastníkem.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Jak omezit styk, setkávání dítěte s rodičem na žádost oprávněného rodiče
- Omezení styku s dítětem soudně na žádost oprávněného rodiče (otce dítěte)
- Omezení setkávání dítěte s rodičem soudně na žádost oprávněného rodiče (otce)
- Omezení styku s dítětem z důvodu věku dítěte - soud, soudní řízení
- Omezení setkávání s dítětem z důvodu věku dítěte - soud, soudní řízení

Žiji ve společné domácnosti s manželkou a 2letým dítětem. 03/2016 se mi narodilo nemanželské dítě, s jeho matkou jsme uzavřel dohodu o výchově a výživě dítěte. Nemůžeme se ale shodnout na frekvenci a délce trvání návštěv. V dohodě se píše doslovně toto:
"Otec má právo se s nezletilým dítětem vídat a navštěvovat vždy na základě dohody s matkou, nejméně ale každý sudý týden od pátku do neděle a 14 dní v průběhu měsíce července nebo srpna."
Matka si na základě toho představuje, že mi dítě každý druhý pátek předá a budu jej mít do neděle. Problém je ale v tom, že na mě dítě není zvyklé a je příliš malé na to, abych jej měl celý víkend. Navíc chci udržet své manželství a ani manželka není tomuto nakloněna. Chtěl bych aby soud tuto dohodu upravil například na vymezené dny v měsíci, kdy budu mít dítě například odpoledne a pak bych jej matce vrátil. Dokážu si představit, že v budoucnu až bude větší a bude na mě více zvyklé si jej vezmu občas i na celý víkend. Chtěl bych se s Vámi poradit, jak postupovat, případně jestli pokud už máme podepsanou takto znějící dohodu, je v právu matka dítěte a já budu muset dodržovat rozsah styku tak jak je zmíněn v dohodě. Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Pokud se na délce a frekvenci styku s dítětem dohodnete, stačí uzavřít písemnou dohodu bez nutnosti schválení této dohody soudem. Jestliže jste již uzavřel (podepsal) dohodu s výše uvedenou úpravou styku, měl byste tuto dohodu nyní dodržovat. Otázkou je, jakým způsobem se k tomu postaví druhá strana, pokud tak činit nebudete. Styk s dítětem je totiž Vaše právo, nikoliv povinnost. Chápu ale i druhou stranu (matku dítěte), která si chce od péče o dítě alespoň občas odpočinout, a proto požaduje, abyste o dítě pečoval každý druhý víkend. Pokud Vám takto upravený styk s dítětem nevyhovuje, pokuste se s matkou dítěte dohodnout na jiné úpravě styku, která bude přijatelná pro obě strany. Jestliže dohoda s matkou dítěte nebude možná, můžete k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte podat návrh na úpravu styku s dítětem. Do návrhu popište, jak je vyřešena současná úprava styku, proč Vám nevyhovuje a jakým způsobem byste si styk s dítětem představoval. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Do doby soudního rozhodnutí byste ale měl respektovat současnou dohodu, kterou jste uzavřel s matkou dítěte. Jak již bylo uvedeno, otázkou zůstává, jak by matka dítěte reagovala, kdybyste se rozhodl dohodu opakovaně nedodržet.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Velmi krátká lhůta na nahlédnutí do spisu a možnost vyjádření k rozhodnutí správního orgánu
- Od kdy běží lhůta na vyjádření se k rozhodnutí správního orgánu - od převzetí dopisu nebo od data vystavení dopisu orgánu?
- Lhůta na vyjádření správnímu orgánu - započítává se víkend?
- Lhůta na vyjádření správnímu orgánu - započítává se sobota a neděle?
- Lhůta na nahlédnutí do správního spisu - započítává se víkend?
- Lhůta na nahlédnutí do správního spisu orgánu - započítává se sobota a neděle?

Správní orgán mi doručil zásilku a dal lhůtu 5 dnů od jejího převzetí zásilky k možnosti nahlédnout do spisu a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Zároveň uvedl úřední hodiny (Po. , Stř.) kdy je možné toto učinit. V pondělí po zaměstnání jsem zásilku převzal a tento úkon nemohl stihnout, ve středu taktéž - byl v zaměstnání do večera. Pokusím se to stihnout příští pondělí to je po 7 dnech vč. tomu předešlé soboty a neděle. Jsou tyto víkendové dny ve výluce uvedené lhůty a bude to ještě včas k seznámení a adekvátnímu vyjádření. Je mi takto stanovená krátká lhůta, a ještě omezená úředními hodinami právně v pořádku? Děkuji. Filip

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste převzal zásilku v pondělí, počítá se lhůta 5 dnů od úterý. Poslední den lhůty tak připadá na sobotu, přičemž platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. V souladu s tímto pravidlem tak konec lhůty uplyne v následující pondělí.
Co se týká délky lhůt: Pro nahlížení do spisu není zákonem stanovena žádná lhůta, takže platí obecné pravidlo, kdy tuto lhůtu určuje správní orgán a lhůta musí být přiměřená. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Takto určenou lhůtu daným správním orgánem může tento orgán na žádost účastníka (Vás) přiměřeně prodloužit. Je zde tedy možnost požádat o prodloužení lhůty.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na odpověď od odboru dopravy příslušného magistrátu
- Do kdy musí magistrát odpovědět na podnět občana (návrh na úpravu dopravní situace)
- Do kdy musí magistrát odpovědět na podnět občana (návrh novou dopravní značku)

Podal jsem návrh na úpravu dopravní situace (novou dopravní značku), protože při úpravě křižovatky v Prostějově odbor dopravy "zapomněl" na jistou věc, na kterou jsem je upozornil. Současně jsem požádal, aby mne odbor dopravy vyrozumněl písemně, zda sjedná nápravu či jaký na to má názor. Nevím zda je odbor dopravy Prostějov povinen mi odpovědět do 1 měsíce nebo nikoliv, ale už i v minulosti (před několika lety) se mi stalo, že stejný úřad reagoval až s velkým časovým odstupem na můj druhý dopis. Rád bych se zeptal, zda je lhůta na reakci 1 měsíc nebo nikoliv. A dále bych se zeptal, kdo je nadřízeným orgánem odboru dopravy v Prostějově - zda olomoucký kraj či nějaký jiný orgán.
Děkuji. Bořivoj

ODPOVĚĎ:
V zákoně č. 361/2000 Sb. povinnost vyrozumění nenaleznete, nicméně se použije podpůrně správní řád, a ten tuto povinnost zakotvuje následovně (§ 42 správního řádu) :
Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.
Výše uvedené ustanovení zakotvuje povinnost vyrozumění za situace, kdy je možné zahájit řízení z moci úřední (tedy ex offo, na podnět). Za této situace záleží především, o jakou komunikaci a dopravní úpravu se jedná, jelikož zákon č. 361/2000 Sb. předvídá řízení, která lze zahájit z moci úřední, i řízení, která lze zahájit pouze na návrh příslušné osoby.
Pokud by se tedy v tomto případě jednalo o řízení, které se nezahajuje výlučně na návrh příslušné osoby, je správní orgán povinen ve lhůtě 30 dnů vyrozumět.

__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění odměn vedení spolku (zahrádkářský spolek)
- Odměna funkcionáři spolku - daně, zdanění (zahrádkářský spolek)
- Odměna vedení spolku - daně, zdanění (zahrádkářský spolek)

Jsme zahrádkářský spolek, máme IČO, nevykonáváme žádnou výdělečnou činnost, pouze vybíráme členské příspěvky a z nich 1x ročně odměňujeme částkou do 5.000 Kč jednotlivé funkcionáře. Je potřeba ze součtu odměn platit 15% daň finančnímu úřadu? Daňové přiznání nepodáváme. Děkuji Honza.

ODPOVĚĎ:
Odměna za výkon funkce podléhá dani z příjmů fyzických osob, zdravotnímu pojištění, a pokud je vyplacená částka v měsíci vyšší než 2500 Kč, tak i sociálnímu pojištění.
Spolek se musí registrovat na finanční úřad jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, u zdravotních pojišťoven a příp. na ČSSZ.
Pokud funkcionáři podepíší Prohlášení poplatníka daně z příjmů, uplatníte slevu na dani, která pokryje vypočtenou daň. Pokud nepodepíší Prohlášení poplatníka, srazíte 15 % a odvedete finančnímu úřadu. Prohlášení poplatníka mohou mít podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele současně. Do konce února následujícího roku, příp. do 20. března, pokud budete podávat elektronicky, podáte na finanční úřad vyúčtování daně ze závislé činnosti. Z odměny je spolek povinen odvést zdravotní pojištění a příp. sociální pojištění.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Dluh ze smlouvy o obchodním zastoupení - vymáhání dluhu
- Vymáhání výdělku ze smlouvy o obchodním zastoupení OSVČ s jinou firmou
- Zadržení věcí objednatele z důvodu nevyplacení odměny ze smlouvy o obchodním zastoupení

Jako obchodní ředitel společnosti mám uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení jako OSVČ, nejsem tudíž zaměstnanec. K 1.3.2013 ukončuji svoji činnost, ale společnost mi dluží za prosinec, leden a za pár dní i za únor nevyplacenou částku 90.000 Kč, kterou fakturuji za moji práci. Mám služební vůz, notebook a telefon. Můžu při mém odchodu některou z těchto věcí zadržet po dobu než mi společnost uhradí dluh nebo jak se mám zachovat, protože jednatelka dlužnou částku zadržuje úmyslně. Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Zadržet některou z movitých věcí můžete podle § 1395 NOZ k zajištění splatného dluhu (tzn. k zajištění nevyplacené odměny). Jste však povinen jednatelku vyrozumět o zadržení konkrétní věci (věcí) a o důvodu tohoto zadržení, a to písemnou formou. Navrhuji tedy jednatelce napsat dopis, ve kterém ji sdělíte, že pokud Vám nevyplatí vyfakturovanou odměnu na základě uzavřené smlouvy, zadržíte některou z věcí (příp. všechny). Pokud by ani toto nepomohlo, nezbude Vám nic jiného než se vyplacení dlužné částky domáhat soudní cestou.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vyrovnání majetku při rozvodu - bankovní účet
- Vyrovnání majetku při rozvodu - družstevní byt
- Vyrovnání majetku při rozvodu - firma manželů
- Vyrovnání majetku při rozvodu - firemní zásoby (obchod manželů)
- Vyrovnání majetku při rozvodu - zásoby skladu obchodu manželů při podnikání

Jak postupovat v případě rozvodu manželství, které trvá 25 let. Jedná se mi, jak postupovat při rozdělení majetku, jelikož manžel mi sám nebude chtít
nic dát. Na účtě máme určitou sumu, v případě mého odchodu z manželství z důvodu nepřekonatelného odcizení, bych si polovinu převedla na můj účet. Mám na to nárok? Chodí mi tam moje výplata. Dále bydlíme spolu a byt je psán na oba manžele v družstevním vlastnictví. Byt je 3+1 s prodejní cenou 1.000 000 Kč, který nebudu dál užívat.
Manžel podniká od začátku našeho manželství v obchodě, který má tržní
hodnotu zásob v hodnotě 400.000 Kč. Mám nárok na polovinu z obchodu i z bytu? Když odejdu? Jak postupovat, abych nepřišla o to, co mi náleží. Nutno podotknout, že co se týče peněz, byla jsem vždy odkázána na to, co mi manžel na domácnost dá. Máme dvě zletilé děti ve věku 19 a 23 let, studující.
Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
V případě, že se s manželem nedohodnete na vypořádání svého majetku, bude muset dojít k soudnímu vypořádání. Do té doby však nepřipadá v úvahu, že byste si část peněz převedla na svůj účet. Při vypořádání majetku platí zásada, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. Pokud byl tedy družstevní byt ve společném jmění manželů, máte nárok na částku odpovídající polovině jeho hodnoty. Součástí společného jmění je dle § 709, odst. 2 NOZ zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Ve Vašem případě tedy budete mít nárok na polovinu zisku (tím je výnos po odečtení nákladů).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel zakazuje manželce úpravy nemovitosti ve vlastnictví manžela - lze se nějak bránit?
- Manžel zakazuje manželce úpravy bytu, domu ve vlastnictví manžela - lze se nějak bránit?
- Manželka zakazuje manželovi úpravy nemovitosti ve vlastnictví manželky - lze se nějak bránit?
- Manželka zakazuje manželovi úpravy bytu, domu ve vlastnictví manželky - lze se nějak bránit?

Bydlím 20 let s manželem v domě, který jsem celý vybavila a starám se o celou jeho domácnost ještě se dvěma našimi dětmi. Manžel mi zakazuje dělat jakékoliv zásahy na domě, podařilo se mi jen vyměnit okna, jinak mi zakázal pořídit si určitý druh zvířat, pes, ovce, povoleny mám jen morčata. Musím mít k tomuto svolení, tedy konkrétně k chovu zvířat a k opravám na jeho domě po tak dlouholetém manželství, jde o to, že mi jen stroze odpoví, "na vymýšlení blbostí jsi expert" a vůbec nehodlá o tom diskutovat, přestože se ho na to ptám slušně. Máme oba vysokoškolské vzdělání. Pokud je dům jeho, měla bych po rozvodu vůbec na něco nárok? nemám doklady ke všemu, jen k některému nábytku. Manžel se mnou nechce komunikovat ani o problémech dvou dospívajících synů, považuji to pro sebe jako psychickou újmu. Manžel zdědil polovinu nemovitosti v době manželství po matce a polovinu měl ve vlastnictví již před manželstvím. Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Pokud manžel zdědil polovinu nemovitostí v době manželství, patří do jeho výlučného vlastnictví, stejně jako ty, které měl ve výlučném vlastnictví již před manželstvím. Dle § 1012 NOZ má vlastník právo se svým vlastnictvím libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. V případě rozvodu byste měla právo na vypořádání tzv. investic, tzn. toho, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek manžela (ve Vašem případě na nemovitosti manžela).

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Ochrana majetku v případě rozvodu manželství

Manžel (před sňatkem) dostal od rodičů domek, oba jsou uvedeni jako věcné břemeno, tedy služebnost. Já mám k dispozici hotovost, získanou dědictvím a spořením (před sňatkem) a hotovost ušetřenou z mého platu (během manželství). Přemýšlíme o variantě bydlení v manželově domku na němž vázne věcné břemeno a zakoupení vhodného bytu jeho rodičům. Mé zděděné a naspořené finanční prostředky (jak z doby před sňatkem tak z mého platu po sňatku) by byly použity částečně na koupi bytu (zbytek hypotéka) a částečně na rekonstrukci manželova domku. Prosím o doporučení jak by se dalo postupovat, aby byly mé investice v případě rozvodu chráněny vč. dalších budoucích investicí ze SJM ať už do manželova domku či bytu. Manžel navrhuje, aby byl byt můj nicméně na bytě by byla hypotéka (zřejmě na něj, já jsem aktuálně na rodičovské dovolené) a v bytě by žili jeho rodiče. Po dožití rodičů manžel navrhuje přepis domu i na mě či naše děti. Já bych se lépe cítila, kdybychom obě nemovitosti vlastnili na půl, ale nejsem si jistá možnostmi a ani tím, zda by bylo nutné se zavázat k péči o jeho rodiče i když mu plánuji pomáhat. Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Nejprve bychom Vás rádi upozornili, že i Váš plat (či mzda), který Vám byl vyplacen během manželství, jsou součástí SJM. Vaše výhradní peníze jsou ty zděděné a ty naspořené z období před uzavřením manželství. Dle § 742 NOZ je každý z manželů při soudním vypořádání SJM povinen nahradit to, co bylo ze SJM vynaloženo na výhradní majetek. Pokud byste volila variantu s hypotékou, budete v ní uvedena jako spoludlužník, i když jste na rodičovské dovolené). Finální rozhodnutí závisí na Vás.

__

OBČAN-NÁJMY
- Výpověď nájmu nebytových prostor nájemníkem, nájemcem podle Občanského zákoníku
- Podmínky pro výpověď nájmu nebytových prostor nájemcem, nájemníkem
- Kdy je možné vypovědět nájemní smlouvu na nebytové prostory nájemníkem, nájemcem?
- Výpověď nájemní smlouvy na nebytové prostory nájemníkem, nájemcem - výpovědní lhůta
- Výpovědní lhůta - výpověď nájemní smlouvy nebytových prostor nájemníkem, nájemcem

Mám uzavřenou nájemní smlouvu na prostor k podnikání (nebytový prostor) na dobu určitou (doba trvání ještě 4 roky). Podle smlouvy ji lze vypovědět dříve pouze dohodou. Pronajímatel jako dohodu uznává jen, že najdu za sebe náhradu (nového nájemce), který za stejných podmínek smlouvu s ním uzavře. Nedaří se mi nikoho najít, respektivě vše končí vždy při jednání nový nájemce - pronajímatel. Je možné tuto smlouvu ukončit i jinak něž zmíněnou dohodou? Jak to provést? Děkuji, Ladislav.

ODPOVĚĎ:
Dle § 2308 NOZ lze nájem nebytového prostoru na dobu určitou vypovědět i před uplynutím ujednané doby ze 3 důvodů. Těmi jsou za prvé ztráta způsobilosti k vykonávané činnosti, za druhé najatý prostor přestal být z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen a pronajímatel nezajistil odpovídající náhradní prostor a za třetí pokud pronajímatel hrubě porušuje své povinnosti. Pokud nesplňujete ani jeden z těchto důvodů, lze smlouvu ukončit pouze způsoby v ní uvedenými, tzn. dohodou.

__

PODNIKÁNÍ-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Herní web s možností nákupu kreditů, bodů (podobný Travian) - forma podnikání
- Herní web - všeobecné obchodní podmínky
- Odpovědnost provozovatele herního webu za škodu a újmu (herní portál podobný Travian)

Mám dotaz ohledně webových oprávnění. Hodlám spouštět web, na kterém poběží platforma podobná herním webům např. Travian apod. Lidé ode mne budou nakupovat kredity, se kterými budou na webu obchodovat. Takový web musí mít ale licenci na provozování. Tak mne zajímá co musím udělat, pravděpodobně založit živnost nebo společnost. A jakým způsobem uvést činnost. Dále takový web musí obsahovat obchodní podmínky, do kterých bych rád zakomponoval, že má společnost si vyhrazuje právo nijak neodpovídat za správnost údajů a zpracování. Nýbrž bude sloužit jen jako posudková komise která bude rozhodovat v případě nutnosti. Jak bych to do těch podmínek měl právně zapsat či vysvětlit. Popřípadě kdybych si chtěl know-how webu patentovat, jak postupovat. Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že v takovém případě budeme muset založit živnost nebo společnost, abyste získal licenci na provozování webových stránek. Samozřejmě musíte mít na webových stránkách uvedeny i VOP. V tomto případě bychom Vám doporučili nechat si takové VOP sepsat právníkem či advokátem. V opačném případě byste se mohl velmi snadno dostat do problémů. Rovněž se domnívám, že celou věc byste měl od samého počátku řešit s advokátem a nikoli v bezplatné právní poradně. My Vám zde můžete poskytnout pouze obecné informace, ale není v našich silách vypracovávat VOP, ani jiné dokumenty.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Oprava cizí nemovitosti s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Oprava cizí nemovitosti se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Oprava cizího bytu, domu s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Oprava cizího bytu, domu se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Slib zdědění nemovitosti za její rekonstrukci, opravu - vymahatelnost slibu
- Rekonstrukce cizí nemovitosti s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Rekonstrukce cizí nemovitosti se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)
- Rekonstrukce cizího bytu, domu s příslibem zdědění - jak vymáhat ústní příslib bez závěti?
- Rekonstrukce cizího bytu, domu se slibem zdědění - jak vymáhat ústní slib (není závěť)

V letech 1991 – 1993 uzavřel otec ústní dohodu se svou sestrou a jejím manželem, že opraví dům, který zakoupili. Na oplátku se tento dům stane po jejich smrti jeho majetkem. Děti manželé neměli. První zemřela jeho sestra, nyní její manžel. Závěť ani jiný způsob odkazu domu na otce se nenašel. Dědit bude neteř zesnulého (druhá neteř se dědictví vzdala). Lze se nějak domoci plnění ústní dohody, případně vymoci nějaký ekvivalent za odvedenou práci? Otec disponuje odhadem ceny domu v době koupě (cca 1991) a v roce 2000. Otec plnil v dobré víře, že manželé se postarají o právní stránku věci. Otec se o strýce osobně staral do posledních dní (trvalé bydliště vedlejší dům) – nákupy, odvoz k lékařům, ohřívání obědů atd. Strýc mu cca rok před smrtí ponechal klíče, aby se mohl do domu kdykoliv dostat.
Svědecké výpovědi jsem zatím zjistila jen v rodině. Osoba mimo rodinu, dávná přítelkyně manželů mi dnes (27.02.2017) telefonicky potvrdila, že si z hovorů pamatuje, že preferovali rodinu mého otce a vyjádřili se, že by dům směřovali "těm dvěma holčičkám" (sestra a já), paní si myslela, že se jedná o holčičky druhé sestry - ta však dvě holčičky neměla (tedy není to zcela přesné určení). Prý by si nepřáli, aby pozůstalost zdědili zákonné dědičky po strýci, dle paní se s touto rodinou tak nekontaktovali, nepreferovali ji. Paní si pamatuje, že otec jim pomáhal, pracoval na domě i na zahradě. Řekla mi jeho jméno i příjmení. (paní je zcela objektivní, s naší rodinou a rodinou dědiček se minimálně 20 let neviděla, nakontaktovala jsem ji přes vnučku přes facebook, bydlí daleko). Činnost na domě může otec prokázat svědeckými výpověďmi sousedů, členů rodiny i osob, které se na rekonstrukci domu částečně podíleli. Hlavní stavební činnost byla v roce 1992 a 1993, v posledních letech jen opravy drobných nefunkčních věcí - auto, čerpadlo, atd. + zajišťování péče o švagra. Děkuji, Miroslava

ODPOVĚĎ:
Notář při dědickém řízení bude vycházet pouze z písemných důkazů, tj. závěť, dědická smlouva apod. Pokud neexistují žádné písemné listiny o tom, jak bylo domluveno, že bude dědictví rozděleno, bude notář vycházet pouze ze zákona a zákonné dědické posloupnosti. Pokud byste se chtěli domáhat realizace ústní dohody, musela by k soudu být podána určovací žaloba a muselo by být prokázáno, že skutečně nějaká taková dohoda existovala. Osobně se ale domnívám, že ani takový postup nemá v daném případě šanci na úspěch. Doporučuji navštívit advokáta a detailně s ním věc probrat, nicméně skutečně mám za to, že v daném případě žádné řešení ve prospěch těch, kteří měli majetek dostat dle ústní dohody, nebude.

__

RODINA-SJM
- Jak dokázat že peníze nepatří do SJM
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědické řízení - jak dokázat které peníze nepatří do SJM?

V dědickém řízení po smrti manžela musím dokázat, že peníze na mém účtu v USD jsem nabyla před sňatkem. Jedná se o cca 5.000 USD, které mi zbyly z ročního pobytu v USA, kam jsem v r. 1991 odjela po vysoké škole nabýt zkušenosti jako aupair. Vrátila jsem se 1992 a dolary uložila do KB. 1998 jsem se vdala. 2010 jsem účet v KB zrušila a dolary převedla do ČSOB (toto mohu dokladovat). Tím, že jsem peníze převedla do jiné banky, jsem balík měsíčních papírových výpisů za 18 let vyhodila, nechala si pouze poslední výpis a potvrzení o převedení peněz do ČSOB.
2015 mi zemřel manžel a od té doby se vleče dědické řízení, v kterém manželovy děti z prvního manželství nejsou ochotné přistoupit na jakoukoliv dohodu.
Abych nemusela vyplácet podíl z mého dolarového účtu manželovým dětem, potřebovala bych alespoň jeden výpis z účtu před datem sňatku. Ten mi však KB není schopna z technických důvodů poskytnout, protože se k datům před r. 2000 nedostane. Nejstarší výpis, který mi byla schopna poskytnout, je z r. 2001 (dle zákona jsou banky povinny ukládat výpisy pouze 10 let& hellip; ).
Co teď? Jak mohu dokázat, že jsem si peníze vydělala dávno předtím, než jsem manžela vůbec poznala? Moje rodina a všichni mí kamarádi mohou samozřejmě dosvědčit, že jsem v USA pobývala a vydělávala si tam. Obstojí ale toto svědectví či písemné čestné prohlášení u notářky a před advokátem manželových dětí? Mj. manželova dcera to rovněž ví, ale zřejmě je naivní se domnívat, že by to potvrdila.
Děkuji za odpověď, Helena.

ODPOVĚĎ:
Zkuste navrhnout výslech svědků, kteří by Vám dané skutečnosti dosvědčili. Můžete navrhnout i výslech manželovy dcery - ta by mohla odmítnout svědčit jen v případě, že by svým svědectvím způsobila trestní stíhání sobě nebo osobě jí blízké. Měla by vypovídat pravdu a nic nezamlčovat, jinak jí hrozí trestní stíhání za trestný čin křivé výpovědi. Notář však pravděpodobně výslech svědků v řízení neprovede vzhledem k tomu, že dědické řízení je řízení nesporné. Pokud tedy vyvstanou mezi účastníky jakékoliv spory ohledně aktiv dědictví, postupuje notář podle ust. § 162 odst. 2 z. ř. s. („Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží. “) nebo podle ust. § 172 odst. 2 z. ř. s. („Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. “). Pokud se tedy neshodnete na vyřazení částky z dědického řízení, měl by notář postupovat tak, že částku 5.000 USD vyloučí z projednání pozůstalosti a vůbec k této částce nebude přihlížet.
Dědicové však poté mohou postupovat podle ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. a podat žalobu mimo dědické řízení („Nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku zůstavitele, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. “). V řízení o žalobě pak probíhá klasické dokazování a zde můžete navrhovat výslech svědků, jak jsem psala výše.

__

FINANCE-DANĚ
- Vedlejší příjmy zaměstnance - kdy se musí danit?
- Přivýdělek zaměstnance k HPP - kdy se musí danit?
- Přivýdělek zaměstnance k hlavnímu pracovnímu poměru - kdy se musí danit?
- Přívýdělek k hlavní práci - kde se už musí danit?
- Přívýdělek k pracovnímu poměru - kde se už musí danit?
- Přivýdělek k zaměstnání - kde se už musí zdanit?
- Zdanění přivýdělku k HPP - od kolika Kč?
- Zdanění přívýdělku (kapitálový příjem ze zahraničí)

Jak vysoký je limit vedlejšího příjmu pro zaměstnance, aby ho nemusel přiznávat a danit? Platí to i pro kapitálový příjem ze zahraničí? Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podat poplatník, který má příjmy pouze ze zaměstnání (dle § 6 Zákona o daních z příjmů) od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů. Musí však mít podepsané prohlášení poplatníka u všech zaměstnavatelů. A současně nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč. Příjmy z kapitálového majetku jsou příjmy dle § 8, limit se vztahuje tedy i na ně.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Nesouhlas původního majitele nemovitosti s výpůjčkou nemovitosti (původní majitel má věcné břemeno užívání)
- Nesouhlas původního majitele nemovitosti s výpůjčkou nemovitosti (původní majitel má služebnost užívání)

05/2008 jsem prodal za 1 Kč památkově chráněnou usedlost. V kupní smlouvě mám odstavec, že věcné břemeno na užívání pozemku kolem usedlosti zanikne v případě, že nový majitel bez mého souhlasu předá do užívání nebo pronájmu část nebo celou budovu třetí osobě. Nový majitel uzavřel výpůjčku s uměleckou školou, která začala objekt využívat. Jak mám postupovat pokud s takovou výpůjčkou nesouhlasím? Děkuji, Tomáš.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, ve vlastnictví koho je pozemek kolem usedlosti. Dle § 1301 NOZ spojením panující a služebné věci v jedné osobě služebnost (dříve věcné břemeno) nezaniká. Pokud tomu takto není (pozemek kolem usedlosti je někoho jiného, než Váš) a ve smlouvě jste souhlasil s tím, že věcné břemeno, zanikne s novým majitelem, těžko se lze teď proti tomu nějak bránit.

__

RŮZNÉ-STAVBA
- Kdy je půdní byt samostným bytem (kolaudace na "půdní vestavba, prostor pro bydlení v domě")
- Půdní vestavba, prostor pro bydlení v domě - jde o byt a je možné jej tak prodat?

2016 došlo k rozdělení prvorepublikového domu prohlášením vlastníka na bytové jednotky. Obytné podkroví bylo do katastru nemovitostí zapsáno jako samostatná bytová jednotka. Nyní jsme dohledali stavební povolení a následnou kolaudaci podkroví z roku 1994. Není zde přímo psáno, že vzniká byt, ale že se jedná o: “ půdní vestavbu, prostor pro bydlení v domě…“ a dále, že : “ V půdní vestavbě vznikne chodba, předsíň, pracovna, hobby místnost, koupelna, WC, půdní prostor. “ Od doby vzniku je tato vestavba užívána jako byt 1+1, kde místo pracovny je kuchyň. Byt má vlastní nezávislý přístup domovním schodištěm. Tuto vestavbu vlastníme a můj dotaz je, jestli se po právní stránce jedná o samostatný byt k bydlení a jestli jej lze takto prodat, aniž by byl kupující nějak klamán. Na katastr nemovitostí byl tento prostor bez problému zapsán jako bytová jednotka, katastr nezkoumal kolaudační rozhodnutí. Děkuji. Denis

ODPOVĚĎ:
V kupní smlouvě také daný byt definujete podle zápisu v katastru nemovitostí, tedy jako jednotku.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Obchodování s akciemi - příjmy a výdaje firmy, společnosti
- Příjmy a výdaje u obchodu s akciemi
- Příjmy a výdaje u akciového obchodníka

02/2016 zřízen účet u FIO banky pro obchodování s akciemi. Co vše uvést v daňovém přiznání jako výdaje a jako příjmy? Příklad:
1. vložil jsem na účet 200.000 Kč
2. nakoupil 1 lot titulu A za 80.000 Kč – výdaj
3. nakoupil 1 lot titulu B za 80.000 Kč – výdaj
4. za nákup zaplatil nějaké poplatky, řekněme 100 Kč – také výdaj?
5. přišla mi „čistá“ dividenda za titul A, řekněme 1000 Kč – předpokládám, že čistou dividendu již není nutné vykazovat jako příjem?
6. přišla mi „hrubá“ dividenda za titul B, řekněme 5000 Kč – předpokládám, že to je příjem podléhající zdanění
7. prodal jsem 1 lot titulu A za 120.000 Kč – příjem
8. prodal jsem 1 lot titulu B za 70.000 Kč – příjem
9. za prodej zaplatil nějaké poplatky, řekněme 100Kč – také výdaj?
10. znovu jsem nakoupil 1 lot titulu A za 90.000 Kč – mám to počítat do výdajů, když daný Lot doteď držím?
Další operace již v roce 2016 neproběhly. Mám počítat? :
Výdaje: 80 000 + 80 000 + 2x100 = 160 200, - Kč
Příjmy: 120 000 + 70 000 + 5 000 = 195 000, - Kč
Nebo mám do výpočtu zahrnout i Operaci 10. ?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Příjmy z prodeje cenných papírů spadají do dílčího základu daně z příjmů dle § 10. K příjmu z prodeje cenných papírů si jako výdaj můžete uplatnit jeho nabývací cenu a výdaje související s uskutečněním jeho prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při jejich pořízení.
Ke každému cennému papíru, který jste prodal, si uplatníte jako výdaj jeho pořizovací cenu. Tedy k titulu A, který jste prodal za 120 000 Kč, si uplatníte pořizovací výdaj 80 000 Kč. V dílčím základu daně dle § 10 se nemůžete dostat do ztráty, tedy tento dílčí základ daně může být buď kladný nebo 0. U stejných druhů příjmů můžete zisk z jedné transakce započítat se ztrátou z jiné transakce. U cenných papírů, s nimiž obchodujete, si tedy můžete ztrátu z prodeje titulu B započítat se ziskem z prodeje titulu A. (jedná se o stejný druh příjmu)
Poplatky za prodej si jako výdaj můžete uplatnit a poplatky za jejich pořízení si také dle § 10 odst. 5 Zákona o daních z příjmů můžete uplatnit.
Dividendy se zdaňují dle § 8 Zákona o daních z příjmů. Dividendy od českých společností jsou zdaněny srážkovou daní 15 % a do přiznání je neuvádíte. Dividendy od zahraničních společností uvedete do přiznání k dani z příjmů. Buď je zdaníte, pokud nebyly ve státě zdroje zdaněny, nebo pokud byly ve státě zdroje zdaněny, provedete v souladu se smlouvou o zamezení dvojímu zdanění s daným státem jejich úplné vynětí či zápočet daně zaplacené v zahraničí na českou daň.
Výdaje na pořízené cenné papíry si můžete uplatnit až v okamžiku jejich prodeje. Transakci č. 10 tedy do výdajů zahrnout nemůžete.
Váš výpočet není správný. Dividendu 5000 Kč musíte zahrnout do dílčího základu daně dle § 8 a nemůžete si k ní uplatnit výdaje. Pokud je dividenda 1000 Kč od zahraniční společnosti, musíte ji také do přiznání zahrnout a provést zdanění dle údajů výše.
Ještě doplňuji, že příjem z prodeje cenných papírů je u fyzických osob osvobozen v případě, že úhrn příjmů z jejich převodu nepřevýší ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, anebo pokud je prodej uskutečněn po 3 letech od jejich pořízení bez ohledu na prodejní cenu. Musíte si tedy vést podrobnou evidenci nakoupených a prodaných cenných papírů.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace vyměněného autoskla - prasklo po 2 měsících používání
- Jak reklamovat vyměněné čelní sklo auta - sklo prasklo krátce po výměně

16.11.2016 jsem nechal měnit u svého osobního vozu prasklé čelní sklo po 8 letech užívání. Po dvou měsících sklo prasklo od spodní strany řidiče od okraje, čímž bych vyloučil vnější zavinění odražením kamínku apod. Provedl jsem reklamaci v místě výměny (neautorizovaný servis). Majitel odmítal převzít odpovědnost s výmluvami na kroucení karoserie a jiné možné vlivy způsobující tento typ poškození. Nakonec jsem ho přiměl reklamaci zahájit s tím, že sklo bude reklamovat u výrobce. S autem potřebuji jezdit, nezbylo mi než ho nechat prozatím přesklít u jiného servisu a zdokumentovat při demontáži případné nedostatky, které k prasklině mohly vést. Prasklé sklo si ponechám jako případný důkaz. Nyní mě zajímá, zda jsem postupoval správně či jak bych si měl případně počínat v takovémto případě. Děkuji Richard.

ODPOVĚĎ:
Váš postup při reklamaci byl správný. Autoservis byl povinen Vám sklo vyměnit a náklady s tím spojené si měl vymáhat na výrobci. Vy jste sklo "koupil" v autoservisu, tudíž reklamaci uplatňujete přímo u něho. Pokud by autoservis nepokračoval v jednání o reklamaci, pohrozte mu, že budete vymáhat náklady na výměnu skla, kterou Vám provedli v jiném autoservisu soudní cestou.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastníci nemovitosti se nepodílejí na údržbě (§1136 písm. b nového občanského zákoníku)
- Jak donutit spoluvlastníky bytu, aby přispěli na opravy a údržbu a nenechali byt chátrat?
- Jak donutit spolumajitele domu, aby přispěli na opravy a údržbu a nenechali byt chátrat?
- Jak donutit spoluvlastníky, aby nenechali nemovitosti chátrat a přispěli na její opravu a údržbu?
- Nutné opravy domu, spoluvlastníci nechtějí přispět - jak je donutit?
- Nutné opravy bytu, spoluvlastníci nechtějí přispět - jak je donutit?
- Žaloba na povinnost údržby a nutných oprav bytu, domu ve spoluvlastnictví
- Žaloba na povinnost nutné údržby a oprav nemovitosti ve spoluvlastnictví

Vlastním ideální 1/3 rodinného domu. Sourozenci, kteří vlastní zbylé 2/3, odmítají podílet se na opravách, ačkoli je dům vyžaduje (děravá střecha, z oken padají skla aj.). na můj písemný návrh, aby každý z nás na jednotlivé opravy (střechy, oken apod.) předložil cenovou nabídku, a abychom na základě těchto nabídek společně vybrali jednotlivé dodavatele, ve stanovené lhůtě nikdo nereagovali. Advokát mi poradil, abychom hlasovali, a v případě, že budu přehlasován, abych po marném uplynutí 7 dnů od zaslání předžalobní výzvy nechal vyhotovit odborný posudek o stavu domu a podal žalobu o oprávnění provést údržbu společné věci. Je tento postup za dané situace optimální? V NOZ jsem totiž narazil na §1136 písm. b; je vhodnější, abych v dané situaci postupoval podle něho, nebo je tento postup příliš riskantní? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Za dané situace můžete zbývajícím spoluvlastníkům zaslat dopis ve kterém je budete žádat o náhradu dle ustanovení § 1136 NOZ. Pokud ani na základě dopisu nebudou plnit, doporučujeme se obrátit na soud se žalobou o oprávnění provést údržbu společné věci případně žalobu kde budete požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci (v případě, že opravy zaplatíte sám).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel zakazuje manželce chovat zvířata v bytě, domě, nemovitosti (majetek manžela) - lze s tím něco dělat?
- Manželka zakazuje manželovi chovat zvířata v bytě, domě, nemovitosti (majetek manželky) - lze s tím něco dělat?
- Manžel zakazuje manželce stavební úpravy bytu, domu, nemovitosti (majetek manžela) - lze s tím něco dělat?
- Manželka zakazuje manželovi stavební úpravy bytu, domu, nemovitosti (majetek manželky) - lze s tím něco dělat?

Bydlím 20 let s manželem v domě, který jsem celý vybavila a starám se o celou jeho domácnost ještě se dvěma našimi dětmi. Manžel mi zakazuje dělat jakékoliv zásahy na domě, podařilo se mi jen vyměnit okna, jinak mi zakázal pořídit si určitý druh zvířat, pes, ovce, povoleny mám jen morčata. Musím mít k tomuto svolení, tedy konkrétně k chovu zvířat a k opravám na jeho domě po tak dlouholetém manželství, jde o to, že mi jen stroze odpoví, na vymýšlení blbostí jseš expert a vůbec nehodlá o tom diskutovat, přestože se ho na to ptám slušně. Máme oba vš vzdělání. Pokud je dům jeho, měla bych porozvodu vůbec na něco nárok? nemám doklady ke všemu, jen k některému nábytku. Manžel se mnou nechce komunikovat ani o problémech dvou dospívajících synů, považuji to pro sebe jako psychickou újmu, poradte co s tím.
Manžel dům zdědil po matce v době trvání našeho manželství. Před vznikem manželství dům vlastnila tchýně. Vladislava

ODPOVĚĎ:
Pokud manžel zdědil dům po matce, nespadá do společného jmění manželů. Pokud byste se po rozvodu nedohodli na vypořádání společného jmění, rozhodoval by na návrh jednoho z vás soud. Při vypořádání každý z manželů nahradí to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho výhradní majetek. Hodnota toho, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek manžela se při vypořádání započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

__

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu po zeťovi, snaše - postup, informace
- Vymáhání dluhu po osobě blízké - postup, informace
- Vymáhání dluhu po členovi rodiny - postup, informace
- Jak vymáhat dluh po zeťovi, snaše (dluh s desetiletou lhůtou k začátku splácení)

2004 půjčila moje teta a strýc mému zeti částku 250 000 Kč, kterou poslali na účet mé dcery. Zeť částku vybral a použil do své firmy, jak bylo předem dohodnuto. Dcera ve firmě nefigurovala. Dohoda byla ústní a peníze měl vrátit po 10 letech, až bude mít nebo až ho sami (věřitelé-teta) vyzvou. Mezitím se dcera se zetěm rozvedla (2011). Už 2016 se teta začala ptát, jestli jí peníze bývalý zeť vrátí, ale bez výsledku. Je možné tuto půjčku vymáhat? Je možné ho nyní vyzvat k vrácení půjčených peněz? Týkal by se soud i mé dcery, když účet byl její (on měl dispoziční právo). Tetě je 82 let a já jsme její dědička. Mohla by teta sepsat nějakou listinu, která by mě opravňovala tuto částku vymáhat s tím, že kdyby zemřela, stále by to platilo? Nebo mohla by ji postoupit mně, tak jak to chce? Děkuji Dagmar

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě by bylo možné, aby Vám teta dluh postoupila a Vy ho vymáhala na svém bývalém zeťovi. Obávám se však, že zde bude velký problém s dokazováním, vzhledem k tomu, že dohoda byla pouze ústní. Půjčku peněz byste prokázali výpisem z účtu tety, ale Vaše dcera by musela doložit, že peníze nevybrala ona, ale skutečně její manžel. Nejlepší by bylo sepsat se zetěm uznání dluhu, na základě kterého by bylo možné podat na zetě žalobu (v případě, že by neplnil dobrovolně).

__

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Lhůta na popření otcovství
- Popření otcovství manželem, biologický otec není znám
- Manželé spolu nežijí - nárok na podporu, přípdavky, příspěvek od státu

S manželem mám 5letou dceru, 2 roky spolu již nežijeme. Jsme přátelé a tak jsme se do rozvodu nijak nehnali. Otěhotněla jsem znovu s mužem, kterého jsem viděla jednou, neznám ho, v 7/2015 se mi narodila druhá dcera a manžel byl automaticky zapsán do jejího RL. Vztahuje se na něj 6měsíční ochranná lhůta, kdy může podat žalobu o popření otcovství, i když biologický otec není znám? Chceme se rozvést (nesporný rozvod), jsem bez finančních prostředků a dokud nebude podána žádost o rozvod, nemám nárok na žádnou státní sociální podporu. Ale k rozvodu nemůžeme, dokud nebude vyřešeno otcovství mé druhé dcery. Jak máme prosím postupovat? Pracovala jsem nepřetržitě, ale živnost jsem musela zavřít, začala mi prodělávat.
Nemohu čekat rok, dva, než se vše vyřeší, potřebuji finančně pomoci od státu teď. Děkuji, Renata

ODPOVĚĎ:
Manželství nebude rozvedeno, dokud nebude vyřešena otázka svěření dítěte do péče a otázka výživného. o samé by samozřejmě platilo pro druhé narozené dítě, pokud byste nevyřešili otázku otcovství. Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy začal mít pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít u soudu své otcovství, nejdéle tak může ovšem učinit do šesti let od narození dítěte. Ve chvíli, kdy Vy budete svorně tvrdit, že skutečně není otcem dítěte, tak soud proběhne velmi rychle a zřejmě nebude muset soud dát návrh na testování DNA, i když to záleží na jeho vlastním rozhodnutí, zda bude na tomto trvat, aby otcovství bylo zcela jistě vyloučeno.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Kontrola spalinových cest osobou pověřenou a proškolenou kominíkem - je to reálné?
- Může kominík poslat na kontrolu spalinových cest pověřenou proškolenou osobu bez kominického vzdělání?
- Kontrola komínu pověřenou osobou bez kominického vzdělání - je to reálné?
- Kontrola komína osobou pověřenou a proškolenou kominíkem - je to reálné?
- Může kominík poslat na kontrolu komína pověřenou proškolenou osobu bez kominického vzdělání?
- Může kontrolu komína dělat někdo jiný než kominík?
- Může kontrolu spalinových cest dělat někdo jiný než kominík?

Kamarád dělá kominíka. Má na to klasickou živnost a pracuje v tomto oboru již řadu let. Rád by, aby za něj kontroly spalinových cest prováděl někdo jiný - vyškolený pracovník, který ale nemá požadovanou živnost (tedy navíc je proškolen pouze ústně, nemá o tom doklad). Kamarád by jej zaměstnával na dohodu o provedení práce DPP. Na kominické zprávě by byl uveden kontrolor můj kamarád i s jeho razítkem. Myslím si dobře, že je toto řešení stejné jako když sekretářka/jednatel podepisuje smlouvy za firmu? Potřebuje k tomu kamarádovu plnou moc? A může vůbec tyto kontroly vykonávat aniž by na to měl papíry? Samozřejmě za předpokladu, že veškerá zodpovědnost padá na mého kamaráda? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Dle § 44/1 zákona o požární ochraně smí provádět čištění nebo kontrolu spalinové cesty osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Jelikož v dotazu zmiňujete pouze „kontroly spalinových cest“, nebudu se ve své odpovědi zabývat revizemi spalinových cest dle § 45 zákona o požární ochraně (neboť z dotazu nevyplývá, že Váš kamarád by byl zároveň revizním technikem spalinových cest).
Dle § 5/1 živnostenského zákona může provozovat živnost fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (pro takovou osobu dále užívá živnostenský zákon zkratku „podnikatel“).
Každý podnikatel (živnostník) může být samozřejmě zároveň zaměstnavatelem, tzn. že může svou živnost vykonávat za pomocí svých zaměstnanců. V takovém případě nese prvotní odpovědnost za takovou činnost přirozeně podnikatel (zaměstnavatel).

S tím, že podnikatel může zaměstnávat zaměstnance, výslovně počítá např. § 31/17 živnostenského zákona, dle něhož odpovídá podnikatel za to, :
- že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy,
- že jeho zaměstnanci splňují znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví,
- že se jeho zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů (vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti).

Je proto možné, aby Váš kamarád zaměstnal jinou osobu, s jejíž pomocí bude svou živnost provozovat. V takovém případě bude Váš kamarád povinen dodržovat povinnosti dle shora uvedeného § 31/17 živnostenského zákona. Jeho zaměstnanec nebude muset být odborně způsobilý k výkonu živnosti kominictví, při výkonu činnosti, která je obsahem této živnosti nebude potřebovat ani plnou moc (je však pravdou, že pro odstranění pochybností na straně zákazníků by plná moc mohla pomoci).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že existují živnosti, které mohou být vykonávány pouze k tomu odborně způsobilými fyzickými osobami, tzn. že v takových případech musí být i zaměstnanci podnikatele odborně způsobilí (§ 7/6 živnostenského zákona). Tyto živnosti jsou uvedeny v příloze č. 5 živnostenského zákona a kominictví mezi ně nepatří (neboť kominictví spadá do kategorie živností řemeslných, uvedených v příloze č. 1 živnostenského zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nedostatečné vytápění bytu a příplatek v bytovém domě
- Příplatek za nedostatečné vytápění bytu v bytovém domě
- Doplatek za nedostatečné vytápění bytu v bytovém domě
- Nedostatečné vytápění bytu - doplatek, příplatek bytovému domu

Ve druhé polovině ledna 2017 mi bylo sděleno, že budu muset připlácet za teplo, protože došlo ke změně v rozpočítávání oproti minulým rokům. Topili jsme prý málo. O tom, že dochází ke změnám nás však nikdo neinformoval. Je tento jejich postup správný? A je vůbec možné, aby mi bylo "diktováno" jak teplo mám v bytě kde žiji mít? Děkuji, Tina.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývají některé podstatné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu. Zejména není jasné, z jakého právního titulu předmětný byt užíváte (tzn. zda jste jeho nájemkyní nebo vlastnicí, zda je bytový dům majetkem bytového družstva nebo je v bytovém domě zřízeno společenství vlastníků jednotek apod.), kým je po Vás zvýšená platba požadována a zda se jedná o zvýšení měsíčních záloh na vytápění či vyšší rozúčtování již vzniklých nákladů na vytápění.

V tomto ohledu je klíčový zákon č. 67/2013 Sb. , dle jehož § 4/1, 2 a 4 platí, že:
- poskytovatel služeb (bytové družstvo nebo společenství vlastníků jednotek) má právo požadovat na příjemci služeb (Vy) placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu (např. dodávky tepla) ;
- výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne bytové družstvo, nebo společenství vlastníků jednotek;
- nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí bytového družstva, nebo společenství vlastníků jednotek, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby (a to buď a/ jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo b/ podle posledního zúčtovacího období, anebo c/ z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku;
- poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby.

Shora uvedené se týká placení měsíčních záloh na dodávky tepla. Pokud je po Vás vyžadován příplatek za teplo již dodané, je nutné vycházet z § 6/1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. , dle něhož platí, že:
- náklady na vytápění se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě (kteří jsou členy bytového družstva, jedná-li se o družstevní dům), u společenství vlastníků jednotek na základě ujednání všech vlastníků bytových jednotek;
- pokud k dohodě (dle předchozí odrážky) nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. ;
- změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění je možná vždy až po skončení zúčtovacího období;
- pokud jsou v bytech ve Vašem bytovém domě instalovány měřáky spotřebovaného tepla, mohou být náklady na vytápění vypočteny dle § 6/2 zákona č. 67/2013 Sb. (v těchto případech mohou být použity korekce a výpočtové metody, zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou, kdy jsou zvýhodněny byty rohové a krajní oproti bytům, které jsou obklopeny a tudíž i částečně vytápěny byty sousedními).

Shora uvedené lze tedy shrnout tak, že změna výše zálohových plateb i změna výše rozúčtování již vzniklých nákladů může být uskutečněna pouze na základě dohody příslušných subjektů (bytového družstva se svými členy či společenství vlastníků jednotek s vlastníky bytových jednotek), nedojde-li však k takové dohodě, je poskytovatel služeb (bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek) oprávněn rozhodnout o změně sám (předpokládám, že tato situace nastala právě ve Vašem případě).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
vyhláška č. 269/2015 Sb. , o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Prodej výrobků s logem nějaké firmy - jde o porušení autorského zákona?
- Porušení autorského zákona - prodej výrobků s logem firmy
- Trička s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Šperk s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Náramek s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Náhrdelník s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Mikina s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Kšiltovka s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?
- Čepice s logem firmy bez vědomí majitele loga - jde o porušení autorského zákona?

Porušuji nějaký zákon, když prodávám přes eshop nebo v kamenné prodejně produkt nebo věc, na které je nějaká konkrétní značka? A tento produkt není výrobkem této značky? Například, když prodávám tričko s potiskem Škoda, ale toto tričko jsem jako obchodník koupil od výrobce, který je dělá bůh ví kde a nejde o originál Škoda? Je to trestné, nabízet něco na e-shopu s popisem ve stylu Škoda? Když není uvedeno, např. triko Škoda, ale jen triko s motivy Škoda? Triko ve stylu Škoda? Nebo je to tak, že to logo je chráněné a nesmí být použito nikým jiným a nikde jinde, pokud nejde o originál? Internet je plný takových to různých věcí, je to všechno nelegální? Na eshopu neznačkové firmy koupíte náramek z chirurgické oceli s logem Harley Davidson za 500 Kč, u prodejce Harley v jeho prodejně za 2.500 Kč. Ten eshop porušuje zákon? Dokážete mi prosím toto nějak jednoduše vysvětlit, abych to pochopil jako obyčejný smrtelník. Mockrát děkuji za odpověď.
Děkuji, Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Pakliže podnikatel uvádí na trh výrobky, na nichž je zobrazeno logo, firma či jiné označení jiného podnikatele, a to bez souhlasu tohoto jiného podnikatele, může se skutečně dostat do rozporu hned s několika právními předpisy:

1/ Nekalá soutěž:
Obecně platí, že kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům (konkurentům) nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje (§ 2976/1 občanského zákoníku).

Ve Vámi popsaném případě by se mohlo jednat zejména o tyto druhy nekalé soutěže:
- klamavé označení zboží nebo služby, kterým je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost; nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde (§ 2978/1 občanského zákoníku) ;
- vyvolání nebezpečí záměny, kterého se dopustí ten, kdo užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem (§ 2981/1 občanského zákoníku) ;
- parazitování na pověsti, kterým je zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (§ 2982 občanského zákoníku).

Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno (ve Vašem dotazu společnost Škoda a společnost Harley Davidson), může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§ 2988 občanského zákoníku).

2/ Porušení práv z ochranné známky:
Ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby (§ 1 zákona o ochranných známkách).
Pokud se tedy na Vámi zmiňovaných výrobcích objevují taková loga (či jiná grafická vyobrazení), která jsou Úřadem průmyslového vlastnictví zaregistrována jako ochranné známky, dostávají se prodejci takového zboží do konfliktu se zákonem o ochranných známkách.
Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku (R).

V zásadě tedy platí, že nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat:
a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu
(jak vyplývá z § 8/1 a 2 zákona o ochranných známkách).

3/ Nekalá obchodní praktika:
Jelikož Vámi zmiňované zboží je nejčastěji prodáváno fyzickým osobám, které ho pořizují pro vlastní nepodnikatelské potřeby (tyto fyzické osoby jsou tedy spotřebiteli), je nutné zohlednit i zvláštní ochranu spotřebitelů.
Dle § 4/3 a 4 zákona o ochraně spotřebitele spadá tzv. klamavé konání do kategorie nekalých obchodních praktik, které jsou zakázány.
Označování zboží firmami, logy či přímo ochrannými známkami jiných podnikatelů (bez souhlasu těchto podnikatelů) by mohlo být kvalifikováno jako klamavá konání (tedy nekalé obchodní praktiky), pokud taková obchodní praktika obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil (§ 5/1 zákona o ochraně spotřebitele).

Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně:
- hlavních znaků výrobku nebo služby, jako jsou mimo jiné údaje o jejich obchodním původu,
- podstaty, charakteristických rysů a práv prodávajícího nebo jeho zástupce, například jeho identifikace a majetku, způsobilosti, postavení, schválení, přidružení nebo vztahů, práv průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání
(jak vyplývá z § 5/2 písm. b) a f) zákona o ochraně spotřebitele).

Obchodní praktika se rovněž považuje za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, a pokud zahrnuje jakékoli uvádění výrobku nebo služby na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s ochrannou známkou, obchodní firmou nebo jinými rozlišovacími znaky jiného prodávajícího (§ 5/3 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele).
Vámi popsaná situace by tedy mohla být Českou obchodní inspekcí kvalifikována jako správní delikt a pokutována.

4/ Trestné činy:
Pokud by postup prodávajících překročil stanovenou mez, mohla by na jejich straně vzniknout rovněž trestní odpovědnost. V tomto ohledu přichází do úvahy zejména trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku) a trestný čin porušení práv k ochranné známce a jiným označením (§ 268 trestního zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Závěrečná prohlídka stavby - lhůta na vydání rozhodnutí o užívání stavby (souhlasu nebo zákazu)
- Lhůta na vydání rozhodnutí stavebním úřadem o možnosti užívání stavby
- Lhůta na vydání souhlasu s užíváním stavby

Můj dotaz je složen z několika otázek a vztahuje se zejména na stavební a občanské právo. Dotaz směruje k užívání stavby, kdy ohlášení užívání bylo z naší strany podáno v říjnu 2016 po dokončení stavby RD do 150 m2 a nezbytných úprav v okolí domu. Nejmenovaný stavební úřad dodal po více než 30 dnech oznámení data závěrečné prohlídky, která se následně konala po více než 60 dnech od ohlášení.
Byly zjištěny závady, které byly zapsány do protokolu. Následně, po velkém zdržení, dorazilo v druhé polovině února 2017 rozhodnutí se zákazem užívání stavby s odkázáním na zjištěné vady. Zde předpokládám není dodržena 30 denní zákonná lhůta dle par. § 120 stavebního zákona na celkový úkon a dokonce na jakékoli dílčí úkony a bude dostačující odvolání. Uvažuji ale další právní postup a v kladném případě mě tak zajímá:
- zda stavební úřad postupoval protiprávně při vyžádání kontrolní závěrečné prohlídky a podobně v případě vydání zákazu,
- zda je v současné situaci i přes zákaz možné užívat stavbu (což je dané překročením 30ti dní dle § 120), anebo je nutné počkat na rozhodnutí po odvolání,
- zda byl stavební úřad po 30denní lhůtě povinen vydat svolení (resp. potřebný dokument) pro zápis do katastru či kdo jej vydá (či přímo stavbu do katastru zapíše) v případě úspěchu při odvolání.
Předem děkuji. František.

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, právní úprava je obsažena především v §119 a násl. stavebního zákona. Jako stavebník jste povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.
Tedy užívání stavby je podmíněno kladným výsledkem kontrolní prohlídky nebo pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne oznámení stavebníka nezakáže rozhodnutím užívání stavby.
Ve Vašem případě nastala jako první událost uplynutí lhůty 30 dnů, jelikož v této lhůtě nedošlo ze strany stavebního úřadu k zákazu užívání stavby. Již v tomto počátečním kroku stavební úřad nebyl dostatečně rychlý a Vám vzniklo právo stavbu užívat. Tudíž již nemělo dojít ani k prohlídce a posuzování případných vad.
Zde doporučuji, abyste v souladu s §120 odst. 5 požádali stavební úřad o vyznačení data vzniku práva stavbu užívat („Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva užívat stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu, číslo jednací,
datum vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis. “).
V případě záporného postoje stavebního úřadu se můžete také obrátit na nadřízený úřad a podat podnět k prošetření kroků tohoto stavebního úřadu. Dále se můžete obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsman), konkrétní návod naleznete zde : www.ochrance.cz.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Náležitosti vyúčtování služeb nájmu (vodné, stočné, energie, výtah, popelnice)
- Náležitosti vyúčtování nájmu - voda, energie, teplo, plyn, popelnice, výtah
- Co musí obsahovat vyúčtování služeb nájmu aby to bylo dle zákona?
- Co musí obsahovat vyúčtování nájmu aby to splnilo zákon?

Od září 2011 bydlíme u stejného pronajímatele, od září 2013 pak v jiném bytě stejného domu.
Od počátku nájemního vztahu předkládá pronajímatel dle nás naprosto nevyhovující vyúčtování služeb, ukázka aktuálního vyúčtování viz příloha.
Daná situace se nám dlouhodobě nelíbí (naprosto nekontrolovatelné), letošní vyúčtování za rok 2016 jsme pak s odkazem na metodiku MMR reklamovali (viz strany 14 a 15 metodiky zde:
http://mmr.cz/cs/Uzemni-a-bytova-politika/Bytova-politika/Pravo-Legislativa/Metodicke-sdeleni-MMR)
Přiznám se, že se příliš neorientujeme v tom, co vyúčtování musí nebo nemusí obsahovat (tedy až krom aktuálního je nápomocí ona citovaná metodika MMR). Po chvíli hledání na Internetu jsem narazil např. na Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 4742/2010 kde je řečeno, že: " (…) o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti. Byť v současné době nejsou náležitosti vyúčtování služeb stanoveny zvláštním právním předpisem, musí podle odvolacího soudu vyúčtování obsahovat nejen údaj o ceně za tu kterou službu, nýbrž minimálně též údaj o množství dodané služby (…) " Ani údaj o množství dodaných služeb vyúčtování od roku 2012 nikdy neobsahovala.
Mé dotazy:
- do jakého data zpětně můžeme požadovat předložení řádných vyúčtování?
- co taková řádná vyúčtování pak mají obsahovat (zejména před účinností současných předpisů)?
- jelikož dosud předkládaná vyúčtování patrně nebyla v pořádku (tzn. v souladu s předpisy, minimálně s těmi aktuálními, viz metodika MMR), pak se patrně ani nestaly splatnými?
- nejsou-li předkládaná vyúčtování splatná, pak dle citovaného rozsudku ani nenastala jejich splatnost (my veškeré požadované doplatky řádně vždy zaplatili)? Co to pro nás znamená?
Děkuji Leoš

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. žádný předpis nestanoví, kolik let zpětně můžete předložení řádných vyúčtování požadovat, nicméně s ohledem na obecnou tříletou promlčecí lhůtu lze uzavřít, že důvodný je požadavek předložení vyúčtování 3 roky zpětně, neboť pokud by byl ve vyúčtování problém, můžete úhradu přeplatku vzniklého nesprávným vyúčtováním žalovat tři roky zpětně.
2. žádný předpis nestanoví přesně, co musí řádné vyúčtování obsahovat a nezbude, než se odvíjet od judikatury soudů, nicméně máte zákonný požadavek na doložení všech podkladů, na základě kterých bylo vyúčtování provedeno. Pro způsob předložení dokladů nelze stanovit podrobná a vyčerpávající pravidla, avšak vždy je třeba postupovat tak, aby byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování.
3. Ano, lze to takto chápat, ovšem pokud jste je již uhradili, pak z titulu bezdůvodného obohacení můžete žádat úhrady zpět, ale opět jen tři roky zpětně.
4. Viz. odpověď bodu 3. Znamená to, že můžete požadovat úhrady zpět, ale s ohledem na promlčecí lhůtu u bezdůvodného obohacení jen tři roky zpětně.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba souseda částečně zasahující na můj pozemek - náhrada a převod pozemku
- Stavba souseda stojcí částečně na mém pozemku - jak postupovat?
- Vydržení pozemku dlouhodobým užíváním - stavba zasahující na sousední pozemek
- Stavba zasahující na sousední pozemek - vydržení pozemku dlouhodobým užíváním

Prosila bych odpovědět na dotaz ohledně vyrovnání zaměření pozemku podle digitalizace Katastrálního úřadu. K náhledu přikládám mapu.
Bydlíme v jedné vesnici v domku po rodičích (dům č. 27/1, čp. 30), jehož stěna je hraniční se sousedícím pozemkem. Na druhé straně máme souseda, jehož dům (č. 26/1, čp. 29) taktéž hraničí s naším pozemkem. Po digitálním zaměření KÚ vyplynulo, že sousedův dům stojí částečně na našem pozemku, jakož i dále probíhající oplocení jeho pozemku č. 27. Dohromady se jedná cca o 100 m2. Byla jsem se zeptat na Katastrálním úřadě, zda nemohlo dojít k chybnému zaměření. Odpověď zněla, že se máme dohodnout se sousedem, dát zaměřit geodetem podle skutečného stavu, vložit na KÚ a pak to KÚ předělá.
Náš soused dal bez našeho vědomí zaměřit svůj pozemek dle skutečného stavu geodetovi (na plánu vyznačeno červeně), ještě si přidal 30 cm podle celé délky a přišel s hotovou věcí, abychom mu podepsali, že dává věci do pořádku, neboť jeho dům tam stojí už 100let.
Pokud by šlo o pár metrů, samozřejmě by šlo o nějaké drobné vyrovnání právě při tvorbě digitalizace. Ale jde zhruba o 100m2 a my jsme na pochybách.
Musíme takto podlehnot sousedovu přání a toto mu podepsat?
Chtěli bychom mu navrhnout například finanční vyrovnání nebo ať si oplocení posune o přesahující m2. K finančnímu vyrovnání bych chtěla taktéž poradit, v jaké výši by asi mělo být, aby bylo adekvátní? Cena stavebního pozemku od Obce je stanovena 950, - Kč / m2.
On s tím ale nesouhlasí a vyhrožuje, že to dá k soudu, že mu tento skutečný stav nechceme podepsat.
Víme, že se v minulosti různě sousedi dohadovali a pozemky si zabírali, jak se mezi sebou dohodli. Ovšem písemnosti o tom se samozřejmě nedochovaly nebo ani nevedly. Máme v podezření, pokud KN zakreslil dobře, že i takovým způsobem k této nesrovnalosti mohlo dojít. Co se tedy stane, pokud se se sousedem nedohodneme a jeho zaměření nepodepíšeme?
Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že v daném případě, kdy nemovitost na pozemku stojí již dlouho, že má soused právo na požadavek pozemku do svého vlastnictví. Ovšem rozhodně ne zdarma, ale za náhradu. Adekvátní náhrada je taková, jaká je obvyklá v dané lokalitě a pokud je stanovena cenovou mapou, pak se řiďte cenovou mapou. Pokud má soused jinou představu, nechť podá žalobu a soud rozhodne, v rámci soudního řízení by bylo pravděpodobně zadáno nové zaměření, kterému by byly přítomny obě strany a toto bylo pro obě strany závazné.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaškolení nového zaměstnance - musí to původní zaměstnanec udělat?
- Musí původní zaměstnanec zaškolit nového zaměstnance v nové práci?
- Povinnost zaměstnance zaškolit jiného zaměstnance v práci

Může mi zaměstnavatel nařídit, abych zaškolil nového zaměstnance? Konkrétně: pracuji jako frézař CNC a zaměstnavatel mi oznámil, že od 1.3.2017 nastoupí do firmy nový zaměstnanec (Polák co neumí česky a já neumím Polsky) a já ho mám naučit obsluhovat CNC frézky (stroje). Jsem povinen zaškolit nového zaměstnance či nikoliv? Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Pokud tedy nemáte v pracovní smlouvě, popř. v náplni práce, uvedeno, že zaškolujete nové zaměstnance, nemůže Vám zaměstnavatel tuto činnost přikázat.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Běžné opotřebení a nadměrné opotřebení auta, automobilu, vozu, vozidla
- Rozdíl běžné opotřebení a nadměrné opotřebení auta, automobilu, vozu, vozidla
- Leasingová společnost namítá nadměrné opotřebení vozu a chce 10.000 Kč - jak se bránit?

Vzali jsme si osobní automobil na operativní leasing. Po ukončení leasingové smlouvy při předávání vozu technik leasingové firmy přebíral auto a zároveň si dělal fotodokumentaci poškození a opotřebení. Našel několik drobných (5 ks) poškození na karoserii (promáčkliny), která nejpravděpodobněji vznikla od letícího štěrku nebo drobných kamínků. Nyní nám s odstupem 6ti týdnů zaslali vyjádření, ve kterém se neshodují počty a rozsah nalezených poškození karoserie s tím, co jsme si i my zdokumentovali při předání vozu, navíc po nás žádají i spoluúčast na pojistném plnění (havarijní pojištění vozu se spoluúčastí 5.000 Kč) a dalších 4.800 Kč bez DPH za jakési lakování odřeného víka kufru, za další pojistnou událost, která prý nedosahovala výše spoluúčasti (ale je to bez DPH! ). Toto vše na nás požadují v rámci tzv. nadměrného opotřebení vozu.
Dotaz: je možno vznést proti vyjádření leasingové firmy námitku. Auto nebylo během užívání vědomě ani nevědomě provozovatelem poškozeno či bouráno a myslíme si, že se jedná o BĚŽNÉ OPOTŘEBENÍ a nikoli NADMĚRNÉ OPOTŘEBENÍ. A kdo o tom vůbec rozhoduje? Nemohou snad předpokládat, že i po 16 měsících bude auto jako nové nebo ať si z něj nové udělají za své peníze! Děkuji, Bruno

ODPOVĚĎ:
Rozhodně v dané věci vzneste námitku. Bohužel v daném případě na otázku opotřebení uspokojivou odpověď podá pouze specialista - znalec z tohoto oboru (jejich seznam na stránkách www.justice.cz). Proto bych doporučovala, pokud nebude s leasingovou firmou rozumná domluva, zajistěte si znalce, který určí rozsah poškození a zvažte soudní spor. Podle závěru znaleckého posudku můžete odhadnout, jak takový spor dopadne.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí povýšení zaměstnancem, pracovníkem - může to udělat?
- Obsazení pracovní pozice a náhrada povýšením - odmítnutí povýšení a požadování původní pracovní pozice

Mám uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou na výkon určité profese v podniku, ve smlouvě je přímo uvedeno dané pracovní zařazení. Když by se zaměstnavatel rozhodl v nejbližší době mě přeřadit na jinou pozici - která je sice mzdově výše zařazena, tudíž se jedná o "lepší práci", ale já o ni nemám zájem, jelikož vím, že za 3 roky, bude toto pracovní místo zrušeno. Může mne takto přeřadit bez mého souhlasu, nebo pokud nebudu souhlasit, tak s tím nic neudělá? Mé dosavadní pracovní místo je a stále bude aktuální a bylo by tudíž obsazeno jiným spolupracovníkem. Je tedy možné tuto nabídku odmítnout a zůstat pracovat dále na své původní pracovní pozici. Děkuji za odpověď. Děkuji, Dita.

ODPOVĚĎ:
Druh práce, který má zaměstnanec vykonávat, je jednou z podstatných náležitostí pracovní smlouvy. Zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce, čemuž zároveň odpovídá (jeho) právo (resp. zaměstnavatelova povinnost), aby mu zaměstnavatel přiděloval pouze práci, která byla sjednána a odpovídá sjednanému druhu práce. Převedení zaměstnance na jiný druh práce je jednostranným právním úkonem zaměstnavatele, kterým se mění obsah pracovního poměru.
V jiných, než zákoníkem práce stanovených případech, zaměstnance nelze převést na jinou práci bez jeho souhlasu a takové převedení by bylo neplatné. Zaměstnanec má právo odmítnout vykonávat jakoukoli jinou práci, ke které se předem dobrovolně nenabídl a která nevyplývá z druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Zákoník práce rozlišuje převedení obligatorní, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnance převést na jinou práci, a fakultativní, kdy je oprávněn (může, avšak nemusí) jej převést, a záleží tedy na úvaze zaměstnavatele, zda k tomuto opatření přistoupí.
Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,
a. pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci,
b. nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice),
c. koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství,
d. jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním,
e. jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku,
f. je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým pro noční práci,
g. požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně – matka do konce devátého měsíce po porodu, která pracuje v noci.
Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci,
a. dal-li zaměstnanci výpověď pro nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce nebo neuspokojivé pracovní výsledky či pro porušení pracovní kázně zaměstnancem,
b. bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení,
c. pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce.
Pokud by k neplatnému převedení na jinou práci došlo, zaměstnanec se může u soudu žalobou domáhat určení, že takové převedení je neplatné, a navíc se může domáhat i náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu zaměstnavatel nepřiděloval práci podle sjednané pracovní smlouvy a jinou práci zaměstnanec nevykonával.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Opírání dřeva o plot sousedem - jak se bránit?
- Soused opírá materiál o plot - jak se bránit?
- Skládka dřeva u plotu - jak donutit souseda aby dřevo odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u plotu?
- Opírání dřeva o zídku mezi pozemk sousedem - jak se bránit?
- Soused opírá materiál o zídku mezi pozemky - jak se bránit?
- Skládka dřeva u zdi, zídky mezi pozemky- jak donutit souseda aby dřevo odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil dřevo u zídky, zdi mezi pozemky?

Soused mi neustále opírá dřevo o můj betonový okrasný plot, některé dílce již praskají. Postavil si na to dřevo i přístřešek, dotýká se to mého plotu a tlačí na něj. Plot je cca 12 metrů dlouhý, přes 2 metry vysoký, on si myslí, že je to zeď, ale je to křehké. Dřevo naskladňují několikrát ročně a neustále mi špalky do něj bouchají. Nemám na to už nervy, veškerá snaha o domluvu marná, směje se mi do očí. Jak na něj? Jak daleko může mít tu skládku dřeva, co třeba požární norma, nebo když budu chtít plot natřít. Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je řešitelná v zásadě dvěma způsoby:

1/ Soukromoprávní cesta:
Přestože Váš soused může svobodně rozhodovat o tom, jakým způsobem bude s jeho pozemkem nakládáno, resp. jakým způsobem bude jeho pozemek využit, podléhá i toto jeho oprávnění určité regulaci. V obecné rovině dle § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Má-li pro to vlastník pozemku (objektivně) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků (§ 1020 občanského zákoníku). Toto ustanovení je bezpochyby aplikovatelné rovněž na Váš případ (a to i přesto, že vyrovnané palivové dříví není stavbou v pravém slova smyslu, přístřešek nad tímto dřívím však již stavbou jistě je). Za objektivně rozumný důvod lze zajisté považovat poškozování Vašeho plotu.
Není-li dohoda s Vaším sousedem možná, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete Vašemu sousedovi zaslat písemnou výzvu ke zjednání nápravy (kterou lze pojmout jako předžalobní výzvu). Lze předpokládat, že písemná výzva, napsaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, zapůsobí na Vašeho souseda mocnějším dojmem, než kdybyste výzvu připravoval sám.
Nebude-li Váš soused dbát ani předžalobní výzvy, bude nutné, abyste k místně příslušnému okresnímu soudu podal žalobu (§ 1042 občanského zákoníku), v níž se budete domáhat, aby soused zanechal svého závadného počínání, aby odstranil přístřešek z bezprostřední blízkosti Vašeho plotu, popř. aby Vám nahradil škodu, kterou Vám případně již způsobil. Na tomto místě pouze připomínám, že veškerá svá žalobní tvrzení budete muset řádně prokázat (např. fotodokumentací, svědeckou výpovědí toho, kdo má o situaci povědomí apod.).
Pokud by v budoucnu nastala potřeba vstupu na sousedův pozemek za účelem údržby či opravy Vašeho plotu, budete oprávněn se takového vstupu domáhat na základě § 1022 občanského zákoníku; nebude-li dohoda na vstupu se sousedem možná, budete oprávněn se ve stejné věci obrátit na místně příslušný stavební úřad, který může Vašemu sousedovi zpřístupnění jeho pozemku nařídit (§ 141 a § 142 stavebního zákona).

2/ Veřejnoprávní cesta:
Jelikož přístřešek Vašeho souseda je zbudován na hranici pozemků, nespadá do "volného režimu" (dle § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona), tzn. že pro zřízení přístřešku potřeboval Váš soused přivolení stavebního úřadu.
Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona byl pro zřízení sousedova přístřešku zapotřebí územní souhlas (k jehož vydání je mimo jiné zapotřebí získat souhlasy vlastníků sousedních pozemků). Pakliže Váš soused územní souhlas nezískal, jedná se pravděpodobně o černou stavbu. V této souvislosti proto můžete podat k místně příslušnému stavebnímu úřadu podnět k prošetření situace (lze předpokládat, že stavební úřad se bude přístřeškem, resp. uskladněným palivovým dřevem) zabývat i z hlediska požární bezpečnosti).
Pokud Váš soused sleduje svým počínáním rovněž Vaší šikanu, popř. Vaše poškození, mohl by se dopustit některého z přestupků. Konkrétně dle § 49/2 písm. c) a d) zákona o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání (za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 20.000,- Kč). Dle § 50/1 písm. d) zákona o přestupcích se přestupku proti majetku dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku (za spáchání tohoto přestupku hrozí pokuta do 20.000,- Kč). V této věci proto můžete kontaktovat místně příslušný obecní úřad s podnětem k zahájení přestupkového řízení.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Pracovní cesta - začíná od začátku pracovní doby nebo už musí být pracovník na místě?
- Od kdy začíná pracovní cesta do pobočky firmy
- Započítává se cesta do pobočky firmy do pracovní doby?
- Započítává se cesta do pobočky firmy do odpracované doby?
- Je odpracovaná doba cesta do pobočky firmy?

Moje pracovní doba je pevně určena od 9:00 do 17:30 z důvodu zajištění provozu prodejny. V pracovní smlouvě mám dohodnuto, že mne může zaměstnavatel vysílat na pracovní cestu do jiných prodejen v jiných městech. Cesta trvá 3 hodiny z místa mého bydliště do místa výkonu práce. Může zaměstnavatel trvat na to, abych nastoupil na pracovní cestu v 6:00 a byl jsem na místě určeném přesně od začátku pracovní doby a zároveň tedy přijel z pracovní cesty až ve 20:30?
Děkuji, Broněk.

ODPOVĚĎ:
Dle § 42/1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním (tato dohoda je ve Vašem případě zachycena v pracovní smlouvě). Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
Stručná odpověď na Váš dotaz tedy zní: Ano, zaměstnavatel je oprávněn po Vás požadovat jak vykonání pracovní cesty, tak dodržení jeho konkrétních požadavků, které se mohou týkat zejména termínu výkonu práce v cíli pracovní cesty (od čehož je odvislý i čas nástupu na pracovní cestu a čas návratu z pracovní cesty). Jako zaměstnanec jste povinen se řídit pokyny svého zaměstnavatele, tyto pokyny se pak mohou samozřejmě týkat i podrobností pracovní cesty.
V souvislosti se shora uvedeným doplňuji, že pracovní cesta má několik fází, a to a/ cestu do místa výkonu práce, b/ samotný výkon práce v cíli pracovní cesty a c/ návrat z pracovní cesty.
V tomto ohledu je klíčový § 210 zákoníku práce, dle něhož platí, že doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí.
Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, přičemž nejčastěji je týdenní pracovní doba stanovena na 40 hodin (§ 78/1 písm. a) a § 79/1 zákoníku práce), jak je tomu i ve Vašem případě.
Ze shora uvedeného § 210 zákoníku práce lze dovodit, že pokud v rámci pracovní cesty strávíte určitý čas jinak než plněním pracovních úkolů (např. tedy čas strávený cestováním do a z místa cíle pracovní cesty), bude Vám za takto strávený čas náležet mzda pouze v případě, že takový čas zasáhne do obvyklého rozvržení Vaší pracovní doby. Pakliže tomu tak nebude, mzda Vám za takto strávený čas nenáleží.
Ve Vašem případě platí, že pokud se doba strávená plněním pracovních úkolů v cíli pracovní cesty časově shoduje s běžným rozvržením Vaší pracovní doby (tedy od 9:00 do 17:30), nebude Vám za čas strávený cestováním (byť se jedná celkem o 6 hodin) náležet mzda. Doba strávená cestováním se však bude započítávat do celkové délky pracovní cesty a bude mít vliv na výpočet výše cestovních náhrad (zejména stravného).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení nájemného dle inflační doložky - musí ji pronajímatel akceptovat?
- Zvýšení nájmu a inflační doložka
- Zvýšení nájemného a inflační doložka
- Zvýšení nájmu o 20% jednou za 3 roky - jen nájem nebo i fond oprav?
- Zvýšení nájemného o 20% jednou za 3 roky - jen nájem nebo i fond oprav?
- Zvýšení nájemného a inflační doložka - jen nájem nebo i fond oprav?

Mám na Vás dva dotazy ohledně možnosti zvýšení nájemného ze strany pronajímatele v souladu se zákonem č. 89/2012 (NOZ) :
- Vylučuje přítomnost inflační doložky v nájemní smlouvě (t. j. smluvní ujednání podle § 2248 o každoroční úpravě výše nájemného podle míry úředně stanovené inflace v předcházejícím roce) právo pronajímatele zvýšit jednou za 3 roky nájemné o max. 20% (včetně zvýšení nájemného vyplývajícího z inflační doložky) až do výše nájemného obvyklého v daném místě podle §2249, odst. 1?
- Vztahuje se zvýšení nájemného jednou za 3 roky o max. 20% (podle §2249, odst. 1) na celkové nájemné (= čisté nájemné + fond oprav) nebo jen na čisté nájemné? Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vztah § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku:
K tomu, aby byl pronajímatel oprávněn navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, musí být dle § 2249/1 občanského zákoníku splněny dvě podmínky (a to současně) :
- mezi pronajímatelem a nájemcem nesmí být ujednáno zvyšování nájemného,
- mezi pronajímatelem a nájemcem nesmí být zvyšování nájemného výslovně vyloučeno.

Vzhledem k tomu, že § 2248 občanského zákoníku umožňuje pronajímateli a nájemci sjednat si každoroční zvyšování nájemného (typicky prostřednictvím tzv. inflační doložky), je současné zvyšování nájemného dle § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku vyloučeno. Bude-li totiž mezi pronajímatelem a nájemcem sjednáno zvyšování nájemného dle § 2248 občanského zákoníku, nebude tím splněna jedna z podmínek pro aplikaci § 2249/1 občanského zákoníku.
Shora popsaný vztah § 2248 a § 2249/1 občanského zákoníku je odůvodněn tím, že zákonodárce na mnoha místech občanského zákoníku preferuje dohodu stran před zákonnou regulací. Stejně je tomu i v tomto případě, tj. pokud se pronajímatel s nájemcem dohodnou na zvyšování nájemného (popř. na tom, že nájemné zvyšováno nebude), má taková dohoda přednost před zákonnou možností zvýšit nájemné jednostranně.
Mírně nad rámec výše uvedeného doplňuji, že totéž lze dovodit rovněž z přechodných ustanovení občanského zákoníku, konkrétně z jeho § 3074/2.

2/ Aplikace § 2249/1 občanského zákoníku na „celkové“ nebo „čisté“ nájemné:
Předně zdůrazňuji, že občanský zákoník (ani odborná literatura) pojmy "čisté nájemné" a "celkové nájemné" nezná. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že nájemce bytu je povinen pronajímateli hradit:
- nájemné, tedy cenu za užívání cizího bytu (§ 2246 občanského zákoníku), a
- obvykle také úplatu za plnění spojená s užíváním bytu, zpravidla ve formě zúčtovatelných záloh (§ 2247 občanského zákoníku).

Dle § 2247/1 a 2 občanského zákoníku dále platí, že:
- pronajímatel a nájemce si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se následující odrážka;
- pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby, přičemž se má za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

Příspěvek do tzv. fondu oprav tedy není mezi plněními spojenými s užíváním bytu uveden. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že povinnost hradit příspěvky do tzv. fondu oprav stíhá toliko vlastníka předmětného bytu. Tuto povinnost pak nemůže vlastník bytu (jako pronajímatel) přenášet na nájemce. Dle § 2251/2 občanského zákoníku totiž pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než a/ nájemné a b/ zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel, ať již ve formě vkladu nebo jinak. To že zákonodárce cílil tímto ustanovením rovněž na příspěvky do tzv. fondů oprav, je výslovně uvedeno v důvodové zprávě k občanskému zákoníku, kde je uvedeno:
"Právní pravidlo o pevně ujednaném nájemném nelze obcházet nucením nájemce, aby plnil pronajímateli vedle nájemného a případných záloh na služby ještě jiná plnění, např. příspěvek na stavební úpravy domu, vklad do fondu oprav apod."

Shora uvedené lze uzavřít takto:
- občanský zákoník striktně rozlišuje mezi nájemným a platbami za plnění spojená s užíváním bytu (platby za služby, které zajišťuje pronajímatel), tzn. hovoří-li § 2249/1 občanského zákoníku o nájemném, má se tím na mysli skutečně pouze nájemné (tedy úplata za užívání bytu) ;
- § 2249/1 občanského zákoníku nemůže být aplikován na příspěvek do tzv. fondu oprav, neboť nájemce není povinen tento příspěvek hradit a nemůže k tomu být pronajímatelem nucen.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí stavba na vlastním pozemku - je majitelem majitel pozemku?
- Cizí stavba na pozemku vráceném v restituci - čí je stavba?
- Pozemek vrácený v restituci s cizí stavbou - kdo je majitel stavby?

V restituci byl naší rodině vrácen pozemek, na kterém si město mezitím (před revolucí) postavilo menší stavbu, kterou nyní pronajímá třetí osobě. Město zároveň tuto stavbu bez našeho vědomí (už po navrácení pozemku) zkolaudovalo. Doneslo se mi, že po nabytí platnosti nového občanského zákoníku by stavba měla stát naší. Je to tak, nebo se mýlím? Jaké jsou naše možnosti a co navrhujete? Děkuji, Tadeáš.

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že se mýlíte, předmětná stavba na Vašem pozemku se totiž Vaším vlastnictvím nestane. Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná stavba byla na pozemku zřízena před 1. 1. 2014.
Je sice pravdou, že dle § 506/1 občanského zákoníku je stavba součástí pozemku, na kterém je zřízena, toto pravidlo však platí až od účinnosti občanského zákoníku (tedy od 1. 1. 2014), a to nikoli bezvýjimečně.
Pakliže byla předmětná stavba zřízena na pozemku před 1. 1. 2014 (tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku), vztahoval se na ni § 120/2 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že stavba nebyla součástí pozemku (tzn. že stavba byla samostatnou věcí v právním smyslu a jejím vlastníkem tudíž mohla být osoba odlišná od vlastníka pozemku pod stavbou).
Předpokládám, že ve Vašem případě je tomu právě tak, tzn. že vlastníkem pozemku jste Vy, zatímco vlastníkem stavby je město. Za účelem ověření této skutečnosti Vám doporučuji nahlédnout do katastru nemovitostí, a to zde:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/

Je-li situace skutečně taková, že na Vašem pozemku je umístěna stavba, jejímž vlastníkem je jiný subjekt (zde město), aplikoval se na Váš případ § 3055/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů (tedy Občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013) součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku (všechny tyto podmínky jsou ve Vašem případě splněny), se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy dnem 1. 1. 2014) nestává součástí pozemku a je samostatnou nemovitou věcí.
Stav, kdy na Vašem pozemku stojí cizí stavba (která zde byla zřízena v souladu s dříve platnou právní úpravou) je tedy občanským zákoníkem zachován. Vám i městu svědčí vzájemné předkupní právo, tzn. že budete-li mít v úmyslu zcizit (prodat, darovat) svůj pozemek, bude nutné ho přednostně nabídnout městu; stejně tak bude-li mít město v úmyslu prodat či darovat stavbu, bude povinno ji nabídnout přednostně Vám. Toto zákonné předkupní právo nelze vyloučit, a to ani tehdy, pokud byste se na tom s městem dohodl (§ 3056/1 občanského zákoníku).
Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě (§ 3056/2 občanského zákoníku).
Pokud město (resp. nájemce stavby) užívá při nájmu stavby i Váš pozemek (chůze či jízda přes pozemek), jste oprávněn požadovat po městu přiměřenou úplatu. Za tímto účelem je možné s městem uzavřít nájemní smlouvu k pozemku, popř. zatížit pozemek úplatným věcným břemenem (služebností).
S ohledem na skutečnost, že město zřídilo stavbu na pozemku ještě v době, kdy tento pozemek nepatřil Vám a navíc za právní úpravy, v jejímž důsledku se stavba stala samostatnou věcí (kterou zůstala i po nabytí účinnosti občanského zákoníku), nemohou být na Vámi popsaný případ aplikována ani ustanovení o stavbě na cizím pozemku dle § 1084 - § 1086 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odškodné za neprofesionální zásah záchranné služby
- Odškodné za neprofesionální zásah RZP
- Odškodné za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Odškodné za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Odškodné za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Satisfakce za neprofesionální zásah záchranné služby
- Satisfakce za neprofesionální zásah RZP
- Satisfakce za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Satisfakce za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Satisfakce za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neprofesionální zásah záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neprofesionální zásah RZP
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Přiměřené zadostiučinění za neodborný převoz posádkou záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neprofesionální zásah záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neprofesionální zásah RZP
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný zásah posádky záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný transport posádkou záchranné služby
- Náhrada nemajetkové škody za neodborný převoz posádkou záchranné služby

Byla mi přivolána záchranná služba, protože jsem již nemohl vstát z postele. Mohl jsem pouze ležet. Předcházelo tomu, že jsem dostával kapačky, protože mi byl zjištěn výhřez ploténky a mé tělo bylo tak rozvolněné a bolavé, že jsem pouze ležel a maximálně si došel na záchod. Do telefonu bylo toto nahlášeno. Přijela zdravotnice a sanitář. Řekl jsem, že se nedokážu zvednout, že mne to strašně moc bolí. Zdravotnice mi oznámila, že lehátko nemohou přivézt, protože máme malý výtah a že se musím do sanitky dostat sám. Záchranáři se mnou začali manipulovat, že mne přes obrovské bolesti a křeče, které mi tím způsobovali, dostali nakonec na sedačce (sezení mne také velmi bolelo) do sanity. Než mě dostali na sedačku, trvalo to asi půl hodiny, kdy jsem křičel bolestí, válel se po zemi v křečích. Nedostal jsem žádný lék na bolest, při převozu jsem byl v obrovských bolestech. A tyto bolesti neustávali ani v nemocnici po několik následujících dní. Je možné získat nějaké odškodné? Byla to ta nejhorší noční můra. Děkuji

ODPOVĚĎ:
Dle § 28/2 ve spojení s § 4/5 zákona o zdravotních službách má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, přičemž náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.
Domníváte-li se, že zdravotnická záchranná služba nebo poskytovatel zdravotních služeb lůžkové péče (nemocnice) si nepočínali odborně správně, můžete si na jejich postup stěžovat (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách).
Stížnost adresujte v první řadě přímo zdravotnické záchranné službě a nemocnici (a to každému zvlášť, neboť se jedná o odlišné subjekty, popř. pouze tomu, na čí péči si hodláte stěžovat). Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojen, budete oprávněn se v této věci „odvolat“ k místně příslušnému krajskému úřadu.
Zároveň Vám doporučuji si u zdravotnické záchranné služby a v nemocnici vyžádat kopie příslušných částí Vaší zdravotnické dokumentace.
Správnost postupu zdravotnické záchranné služby a nemocnice můžete konzultovat s jiným poskytovatelem zdravotních služeb (který bude samozřejmě potřebovat kopie příslušných částí Vaší zdravotnické dokumentace). Dle § 28/3 písm. c) zákona o zdravotních službách má pacient právo vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb (popř. zdravotnického pracovníka), než který mu poskytuje zdravotní služby.
V této věci můžete případně kontaktovat i znalce, který může ne/správnost postupu zdravotnické záchranné služby či nemocnice posoudit. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v případě postupu zdravotnické záchranné služby se bude jednat o znalce z oboru “zdravotnictví”, odvětví “zdravotnická odvětví různá”, v případě postupu nemocnice se bude jednat o znalce z oboru “zdravotnictví”, odvětví pak bude záviset na tom, na jaké klinice/oddělení jste byl v nemocnici hospitalizován).

Sama skutečnost, že jste při transportu zdravotnickou záchrannou službou a při hospitalizaci v nemocnici trpěl krutými bolestmi, nepostačuje k závěru, že zdravotnická záchranná služba či nemocnice postupovaly odborně nesprávně; podstatné je, zda se zdravotničtí pracovníci dopustili při péči o Vás nějaké medicínské chyby, která zapříčinila, že jste trpěl bolestmi (popř. že jste těmito bolestmi trpěl déle, než bylo nutné).
Vyjde-li na základě projednávání Vaší stížnosti, při konzultaci s jiným poskytovatelem zdravotních služeb nebo ze znaleckého posudku najevo, že zdravotnická záchranná služba nebo nemocnice postupovaly skutečně odborně nesprávně (a že tento nesprávný postup byl v příčinné souvislosti s Vašimi bolestmi), bude možné, abyste se po zdravotnické záchranné službě nebo po nemocnici domáhal odčinění újmy (které může mít jak podobu omluvy, tak finanční satisfakce).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Vzdálenost nové silnice od stavby
- Kolik metrů musí být nová silnice od stavby?
- Minimální vzdálenost silnice od stavby

Vlastním zemědělskou stavbu s číslem popisným, v které jsem chtěl,, na stáří“ jednou bydlet, pro její cca 500 m vzdálenost od prvního domu v obci.
Nyní se plánuje za mou stavbou (st. 355) a dvěma pozemky (2121/2 a 2081/2) výstavba,, Centra pro aktivní seniory“.
Je plánována silnice cca 1 metr od rohu mé stavby. Na mé upozornění naplánovali,, zpevnění“ v nejužším místě. Asfalt bude v úrovni základů mé stavby.
Chtěl jsem aby silnice byla alespoň 3m od stavby, vodorovně jako na vstupu. Mám obavy z desítek projíždějících aut denně při stavbě.
Mohou to takto bez mého svolení provézt? Předem díky za odpověď. Oldřich

ODPOVĚĎ:
Dle § 25/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Jedná se prakticky o jediné ustanovení, které výslovně upravuje vzdálenost budov od silnic či místních komunikací. Rovněž z tohoto požadavku však může být udělena výjimka, tzn. že vzdálenost průčelí budovy od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace může být menší (§ 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území.
Z dotazu nevyplývá, o jaký typ pozemní komunikace by se ve Vámi popsaném případě mělo jednat (tzn. zda se bude jednat o silnici, což spíše nepředpokládám, místní komunikaci nebo účelovou komunikaci).

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:
a/ silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu,
b/ silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,
c/ silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace
(§ 5/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích).

Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:
a/ místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,
b/ místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,
c/ místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,
d/ místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz
(§ 6/1 a 3 zákona o pozemních komunikacích).

Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
Má-li se ve Vámi popsaném případě budovat pozemní komunikace, musí proběhnout územní a stavební řízení. Při zřizování pozemních komunikací je příslušný tzv. speciální stavební úřad, kterým je silniční správní úřad (§ 16 zákona o pozemních komunikacích).
V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (kterým je v tomto případě obecní úřad obce s rozšířenou působností). U tohoto úřadu se informujte, zda bylo zahájeno územní či stavební řízení ve věci budování pozemní komunikace u Vašeho domu. Jako vlastník pozemku a stavby, které sousedí s budoucí pozemní komunikací, byste se měl samozřejmě stát účastníkem územního a stavebního řízení. Jako účastník těchto řízení pak budete (mimo jiné) oprávněn vznášet své námitky a navrhovat jiné uspořádání budoucích vztahů.
Pakliže se silniční správní úřad s Vašimi námitkami vyrovná tak, že jim nevyhoví, bude skutečně možné, aby byla pozemní komunikace vedena v bezprostřední blízkosti Vašeho domu. Proti nepříznivému rozhodnutí silničního správního úřadu budete oprávněn podat případně opravný prostředek.
V soukromoprávní rovině přichází do úvahy Vaše obrana dle § 1004 občanského zákoníku (která předpokládá předchozí aktivitu v územním a stavebním řízení), s jehož pomocí se můžete domáhat zákazu provádění stavby pozemní komunikace (tato obrana však vyžaduje podání žaloby k soudu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žumpa souseda blízko mé studny - jak sjednat nápravu? (obec má kanalizaci)
- Soused se nepřipojil ke kanalizaci a splašky pouští do žumpy - jak se bránit?
- Splašky souseda do žumpy a studna blízko této žumpy - jak se bránit a donutit souseda aby se napojil na kanalizaci?
- Jak donutit souseda aby se napojil na kanalizaci - splašky kontaminují studnu
- Splašky kontaminují studnu - jak donutit souseda aby se napojil na kanalizaci?

Jsem majitelkou domu, který sousedí s šatnami a hospodou fotbalového klubu. 2005 byla realizována ve statutárním městě stavba nové kanalizační sítě. Vyhláškou města bylo všem obyvatelům města přikázána povinnost napojit se na tuto novou kanalizační síť. Tuto povinnost neuposlechl fotbalový klub, který splašky z provozu šaten a denně provozované hospody jímá do žumpy. Nikdy jsem neviděla, že by se žumpa vyvážela, takže je tu předpoklad, že žumpa netěsní a splašky prosakují do okolí. Vzhledem k tomu, že máme studnu vzdálenou asi 10 - 12 metrů od žumpy, není vyloučeno, že máme studnu kontaminovanou splašky z provozu šaten a hospody. I jejich vlastní studna je ve vzdálenosti asi 11 m od žumpy. Vzdálenost žumpy od studny je 12 m, ale tato vzdálenost platí pro funkční a bezpečnou žumpu. Prosím o radu na kterou instituci se obrátit, aby byla provedena kontrola a neprodleně sjednána náprava. Děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ:
Můžete se obrátit na vodoprávní úřad, ke kterému můžete dát podnět k prošetření, jelikož u těchto druhů staveb musí být zajištěno, že splašky nebudou prosakovat a kontaminovat vody (jak podzemní, tak povrchové). Dále je zde možnost podat podnět také k příslušnému stavebnímu úřadu. V případě, že byste si nechali udělat rozbor vody ze studni a prokázalo by se, že je tato voda kontaminovaná, a to právě splašky ze žumpy, je zde možnost domáhat se u civilního soudu toho, aby byl fotbalový klub povinen se zdržet takového jednání a učinit příslušná opatření, aby ke kontaminaci nedocházelo.

__

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vymáhání bezdůvodného obohacení - zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem
- Vymáhání neoprávněného obohacení - zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem
- Zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem - vydání bezdůvodného obohacení
- Zabrání společných prostor v domě jedním družstevníkem - vydání neoprávněného obohacení

Družstevní dům o čtyřech bytech, každý v osobním vlastnictví. Jeden z majitelů si 2002 zabral velkou část společných prostor, celá sušárna, polovina prádelny, kus chodby. 10/2015 jsme ho žádali doporučeným dopisem o vyklizení prostor, bez odezvy. Máme prosím šanci vyhrát spor soudně? Popřípadě vymáhat neoprávněné obohacování se využíváním těchto společných prostor?
Děkuji, Beáta.

ODPOVĚĎ:
Hned v první větě svého dotazu uvádíte nesrovnalost, která má na řešení případu významný vliv. Píšete: „Družstevní dům o čtyřech bytech, každý v osobním vlastnictví. “ V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že jedná-li se o družstevní dům, je vlastníkem bytů bytové družstvo, které tyto byty pronajímá svým členům (nejedná se tedy o osobní vlastnictví bytů, nýbrž o jejich nájem). Jsou-li naopak byty skutečně v osobním vlastnictví, nemůže se jednat o družstevní dům, neboť vztah bytového družstva a jeho členů by byl prakticky vyloučen (jednalo by se o výlučné vlastnictví bytů a spoluvlastnictví společných prostor, tedy tzv. bytové spoluvlastnictví).
Ať už se ve Vašem případě jedná o družstevní dům nebo o bytové spoluvlastnictví, není samozřejmě jeden z obyvatel domu oprávněn užívat společné prostory takovým způsobem, že by z užívání zcela vyloučil ostatní obyvatele domu (ze znění dotazu předpokládám, že v minulosti nebylo dotyčnému obyvateli domu takové jednání nikdy povoleno).
Jedná-li se o družstevní dům (tzn. že vlastníkem domu je bytové družstvo), je nutné, aby příslušné právní kroky podniklo právě bytové družstvo. Bytové družstvo, jako pronajímatel, může dotyčného obyvatele domu vyzvat k okamžité nápravě závadného stavu. Nebude-li tato výzva úspěšná, bylo by možné uvažovat o ukončení nájemního vztahu (tedy vypovězení nájemní smlouvy), popř. rovněž o vyloučení z bytového družstva (v tomto ohledu záleží na vnitřních pravidlech bytového družstva, zakotvených zejména v jeho stanovách). Pokud se bytové družstvo rozhodne nájemní smlouvu nevypovědět, ani dotyčného obyvatele domu nevyloučit z bytového družstva, bude možné, aby se obrátilo na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení části domu, popř. zároveň s žalobou na vrácení bezdůvodného obohacení.
Je-li dům ve spoluvlastnictví výlučných vlastníků bytů (tedy jedná-li se o bytové spoluvlastnictví), jsou k podání žaloby (na vyklizení a na vrácení bezdůvodného obohacení) oprávněni zbývající spoluvlastníci.
Bez podrobnější znalosti právních poměrů v domě není možné určit, zda bude žaloba na vyklizení úspěšná. Co se týče žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení, upozorňuji, že trvá-li neoprávněné užívání společných prostor od roku 2002, bude právo na vrácení bezdůvodného obohacení s vysokou pravděpodobností částečně promlčeno.
Kromě soukromoprávního řešení nastalé situace (podání žaloby) je možné podat na dotyčného obyvatele domu rovněž trestní oznámení. Nelze totiž vyloučit, že svým počínáním se nedopustil trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Tento trestný čin spáchá ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, stejně jako ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání (§ 208/1 a 2 trestního zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

- Odkoupení družstevního bytu uživatelem a rozhodnutí soudu
- Rozhodnutí soudu o uživatelství bytu a právo na převod do osobního vlastnictví
- Vliv užívání družstevního bytu na právo převodu do osobního vlastnictví

Realizaci kupního práva: Byla jsem soudem potvrzena jako jediný oprávněný uživatel bytu v Praze 8. Na základě tohoto rozhodnutí Městského soudu v Praze jsem požádala Bytové družstvo Chotovická o prodej tohoto bytu, neboť byt přešel v privatizaci pod bytové družstvo. Toto mi ani na základě rozhodnutí soudu byt dosud neprodalo, takže jsem peníze složila na depozitum spolu s kupní smlouvou. Ráda bych se proto zeptala, zda-li je tímto datem koupě zrealizovaná nebo musím čekat na rozhodnutí soudu, abych mohla s bytem dále jako vlastník disponovat. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vlastníkem nemovitosti se stáváte až v okamžiku, kdy je Vaše vlastnické právo vloženo do katastru. Pokud zatím vloženo není, vlastníkem nejste a nemůžete s bytem zatím jako vlastník disponovat, i když jste kupní cenu složila do úschovy. Z dotazu není zřejmé, na jaké rozhodnutí soudu čekáte, asi o nahrazení souhlasu s kupní smlouvou? Každopádně na soudní rozhodnutí vyčkat musíte.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozúčtování elektřiny na chatě mezi více spoluvlastníky, spolumajiteli
- Rozúčtování elektrické energie na chalupě mezi více spoluvlastníky, spolumajiteli
- Rozúčtování služby OTE elektrárny mezi vlastníky nemovitosti
- Rozúčtování OTE mezi spoluvlastníky, spolumajitele nemovitosti

Společné vlastnictví, spoluvlastnictví zahrady: jde o velice banální věc, kdy jednu zahradu s chatou vlastním já jako poloviční vlastník a další dva subjekty mají zbylou polovinu tedy každý 1/4.
Jedná se o vždy o roční vyúčtování elektriky, kdy se dělíme o tyto náklady. Zajímalo by mne, jak tyto náklady spravedlivě rozdělit. Zda-li roční náklady za příkon 3 x 16 A je nutné dělit na 1/2 a 2 x 1/4. Tedy já jako poloviční vlastník musím platit polovici těchto nákladů, když v ceně spotřeby v tomto případě 8 kW jsou již připočítány náklady za služby OTE a další služby. Připomínám jen, že jsem na zahradě celý rok nebyl a tedy nic nespotřeboval. V tomto případě, kdy je spotřeba zanedbatelná je to celkem jedno, horší to bude, pokud spotřeba výrazně v budoucnu vzroste. Zajímá mne tedy jestli
přítomnost služby kterou provozuje EON je nutné dělit dle vlastnického podílu a jak. Děkuji za odpověď Jaromír

ODPOVĚĎ:
Z hlediska vztahu ke třetím subjektům hradíte dle velikosti Vašich podílů. Tedy Vy polovinu, ostatní dva z jedné čtvrtiny. Pokud služby neužíváte, musíte se domluvit se zbylými dvěma spoluvlastníky, jak si vše rozúčtujete mezi sebou. Tj. Eonu platíte dle podílů a následně můžete to, co jste z hlediska svého podílu uhradil, ale nespotřeboval, požadovat po těch zbývajících.

__

RODINA-SJM
- Co patří do SJM - majetek získaný před manželstvím
- Co patří do SJM - částka z prodeje majetku před manželstvím
- Patří zisk z majetku získaného před manželstvím do SJM, společného jmění manželů?
- Patří částka z prodeje nemovitosti získané před manželství do SJM, společného jmění manželů?
- Prodej výrobku jednoho z manželů - patří částka do SJM?
- Prodej produktu jednoho z manželů - patří částka do SJM?
- Zisk z pronájmu movité věci jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Zisk z pronájmu nemovité věci jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Zisk z pronájmu bytu, domu jednoho z manželů - patří to do SJM?
- Patří do SJM zisk z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Patří do SJM nájem z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Patří do SJM nájemné z pronájmu nemovitosti jednoho z manželů?
- Pronájem nemovitosti manžela - patří peníze do SJM?
- Pronájem nemovitosti manželky - patří peníze do SJM?

Prosím o stručnou odpověď co spadá, patří do společného jmění manželů SJM a co již ne. Uvedu 3 situace:
- Manžel má obraz získaný před manželstvím, ten prodá. Patří peníze do SJM?
- Manžel má obraz, ten dává do galerie, je z toho zisk. Zisk patří do SJM?
- Manžel namaluje za manželství obraz a prodá ho. Patří kupní cena do SJM?
Lze stejné aplikovat i na nemovitost (bez třetího bodu)? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Prodej manželova obrazu:
Pokud manžel vlastnil obraz ještě před uzavřením manželství, nestal se tento obraz po uzavření manželství součástí SJM a nadále zůstává výlučným majetkem manžela (§ 709/1 občanského zákoníku).
Dle § 709/1 písm. d) občanského zákoníku platí, že součástí SJM není to, co jeden z manželů nabyl právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. Dle tohoto ustanovení by tedy kupní cena obrazu připadla do výlučného vlastnictví manžela (tj. mimo SJM).
Dle § 709/2 občanského zákoníku však zároveň platí, že součástí SJM je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Toto ustanovení občanského zákoníku tedy naopak stanoví, že kupní cena obrazu (což je nepochybně zisk) má být součástí SJM (tedy nikoli výlučným vlastnictvím manžela).
Aby mohl být shora uvedený rozpor obou ustanovení občanského zákoníku odstraněn, je nutné si vypomoci zněním § 710 písm. a) občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že součástí SJM jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku.
Toto ustanovení občanského zákoníku tedy počítá s tím, že zisk z výhradního majetku jednoho z manželů je součástí SJM (a logicky tak navazuje na výše uvedený § 709/2 občanského zákoníku).
Odpověď na prvý dotaz tak lze pro přehlednost formulovat takto:
- kupní cena obrazu (který je/byl výhradním vlastnictvím jednoho z manželů) se stává součástí SJM,
- součástí SJM se nestane celá kupní cena obrazu, jelikož manžel, jehož výhradním vlastnictvím obraz byl, bude oprávněn si od kupní ceny odečíst náklady, které na prodej obrazu vynaložil (např. náklady na inzerci, právní pomoc apod.) ; ta část kupní ceny, která po odečtu zbyde, se stane součástí SJM.

Shora uvedené lze vztáhnout samozřejmě i na nemovité věci (v tomto kontextu je poměrně významné, že prodávající manžel je oprávněn si od kupní ceny nemovité věci odečíst náklady, které na její prodej vynaložil, neboť tyto náklady mohou být nemalé).

2/ Zisk z vystavování obrazu v galerii:
Na tuto otázku je prakticky beze zbytku aplikovatelná odpověď na otázku č. 1.
Jelikož zisk z vystavování obrazu v galerii se váže na výlučné vlastnictví manžela, použije se opět § 709/2 občanského zákoníku, tzn. že tento zisk se stane součástí SJM (i v tomto případě pak bude vystavující manžel oprávněn si od zisku nejdříve odečíst ty náklady, které mu v této souvislosti vznikly).
Totéž platí v případě nemovitých věcí, tzn. bude-li jeden z manželů např. pronajímat nemovitou věc, která je jeho výlučným vlastnictvím, stane se zisk (nájemné) součástí SJM (opět po odečtu souvisejících nákladů).

3/ Namalování obrazu za trvání manželství a jeho prodej:
Pakliže obraz vznikne za trvání manželství, stane se součástí SJM, tzn. že i kupní cena takového obrazu se stane součástí SJM.
Závěrem své odpovědi doplňuji, že vše shora uvedené vychází ze zákonného režimu SJM; manželé však mají také možnost režim svého SJM sjednat (jedná se o smluvní režim SJM) a odchýlit se tak od režimu zákonného (v takovém případě může být SJM rozšířeno, zúženo či mohou být dohodnuta další zvláštní pravidla manželského majetkového režimu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DLUHY
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Převod úvěrové smlouvy stavebního spoření na ručitele dluhu
- Převod úvěru stavebního spoření na ručitele dluhu

Jsem rozvedený a s bývalou manželkou máme úvěr u stavební spořitelny. Tento úvěr splácím celou dobu jen já. Dne 24.2.2017 mne kontaktoval finanční poradce ze stavební spořitelny SP, že se chce se mnou setkat a probrat záležitost převedení úvěru na mou osobu. Doposud úvěrová smlouva byla psaná na bývalou manželku a já byl se svým bratrem jen spoludlužník či věřitel. Bývalá manželka zřejmě kontaktovala poradce, za cílem se zbavit svého závazku. Ačkoliv nemáme majetkové vyrovnání a po špatných zkušenostech s bývalou manželkou či jejím podvodným chováním nevím jak tuhle věc vyřešit. Podle slov finančního poradce jak se vyjadřoval zdrobnělinou křestního jména bývalé manželky jsem usoudil, že se dobře znají. Poradce se setká se mnou 1.3.2017 vím, že váše rada do této doby nepřijde, ale pokusím se vše oddálit a nic nepodepisovat. Prosím o radu jak postupovat. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Píšete, že nemáte vyřešeno majetkové vypořádání, a že splácíte úvěr, který, pokud to dobře chápu, je součástí nevypořádaného SJM. I když budete nadále jako hlavní dlužník, z titulu SJM to nic nemění a máte právo po manželce žádat polovinu toho, co jste po rozvodu na úvěr uhradil. Jde spíše o to, že pokud byste hradit přestal, banka bude primárně exekuovat Vás, nikoliv manželku. Je tedy třeba si napřed vyjasnit, jak to s úvěrem plánujete do budoucna (budete platit nadále Vy či nikoliv) a pak teprve řešit, zda přistoupíte na to, abyste byl hlavní dlužník. Tuto věc by bylo třeba probrat detailněji při znalosti tohoto konkrétního případu, nejlépe s advokátem.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Historické nároky na majetek dle testů DNA
- Dědění na základě genetického výzkumu DNA
- Dědická práva dle historických nároků na základě DNA testů
- Testy DNA a Historické nároky na majetek, dědění, dědictví

Jak se pohlíží na nároky příbuzných, kteří o své příbuznosti nevěděli a dozví se o ní. Jestli (a jak) fungují nějaké časové lhůty apod. Moje rodina si nechala dělat genetický výzkum původu mužského předka a bylo zjištěno, že jde o potomka rodiny ze Skotska, která navíc patří k nobilitě, dokonce k rodině, která odvozuje svůj původ od staré rodové šlechty (tedy ještě před vznikem Velké Británie).
Je potřeba rozšířit DNA analýzu (pro bližší ukotvení společného předka, nicméně příslušnost k rodině je z hlediska genetiky prokázána), dále pátrat v historických pramenech.
Jde asi o ne úplně častý dotaz, ale je myšlen naprosto vážně.
Také mě tzv. "historické nároky na majetek (pohledávky a třeba i povinnost plnit závazky) " napadly, když z obce, odkud pocházel můj dědeček - Morava, nám poskytli informace týkající se dohledávání majitelů půdy, kteří se mají přihlásit k vlastnictví apod. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pakliže Vaše rodina identifikovala své genetické příbuzenství s rodinou, která žije (a má majetek) ve Velké Británii, budou se prakticky veškeré právní vztahy (z oblasti rodinného i dědického práva) řídit britským právním řádem (§ 73a a násl. zákona o mezinárodním právu soukromém), který neovládám. Máte-li tedy zájem o získání informací z oblasti britského rodinného či dědického práva, můžete se obrátit buď na diplomatické zastoupení Velké Británie v České republice:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/velka_britanie_velvyslanectvi_spojeneho.html
nebo na advokáta, který se v České republice zabývá rovněž oblastí britského práva:
www.advokatikomora.cz
V právních vztazích je relevantní nikoli příbuzenství genetické (byť by i bylo prokázáno testy DNA), nýbrž příbuzenství, které je řádným způsobem úředně zachyceno. V právním prostředí České republiky se jedná o systém matrik a rodných listů, na jejichž základě je prokazováno, kdo je s kým příbuzný a jak (popř. v jakém stupni). Toto „papírové“ příbuzenství pak může být dotvářeno i rozhodnutími soudů (v řízeních na určení či popření rodičovství). Pro zachování větší právní jistoty však není v zásadě možné obrátit se na soud s žalobou kdykoli, nýbrž je nutné dodržet stanovené lhůty (§ 775 a násl. občanského zákoníku).
Dědická řízení jsou formálními postupy, kterými přechází majetek ze zemřelého člena rodiny (zpravidla) na jeho nejbližší příbuzné. Vyskytl-li by se po skončení dědického řízení opomenutý genetický příbuzný (a potencionální dědic), bylo by zapotřebí, aby se svého příbuzenství nejdříve formálně domohl (tedy např. podal žalobu na určení otcovství a byl s touto žalobou úspěšný) a následně inicioval znovuotevření příslušného dědického řízení, v jehož rámci by se zařadil mezi oprávněné dědice. Pro zahájení obou soudních řízení je zapotřebí dodržet stanovené lhůty.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Zneplatnění převodu darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Zneplatnění převodu darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Zrušení převodu, darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka žalobou u soudu
- Soudní zrušení převodu, darování části nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zákon o předkupním právu spolumajitele, spoluvlastníka bytu, domu 2017
- Zákon o předkupním právu spolumajitele, spoluvlastníka nemovitosti 2017
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní zneplatnění převodu, darování podílu nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka
- Soudní zneplatnění převodu, darování části nemovitosti na manžela spolumajitele, spoluvlastníka

12/1995 měl dům dva majitele mne a neteř, každý ideální polovinu. Manžel neteře donutil neteř rozdělit její podíl na polovinu. O tomto převodu jsem nic nevěděl a až při náhodné kontrole v katastru nemovitostí jsem v roce 2009 zjistil, že dům má 3 majitele (já 1/2, neteř 1 a její manžel 1). K převodu došlo v roce 2001.
Manželství neteře však vedlo k rozvodu. Její muž se nakonec odstěhoval. Při kontrole katastru nemovitostí 2/2016 jsem zjistil, že dům má 4 majitele. Manžel neteře nechal přepsat svůj podíl na jejich 2 nezletilé syny. V současné době je jeden z nich již plnoletý. K převodu došlo v roce 2010.
V současné době má dům 4 majitele (já 1, neteř 1, 1. syn 1/8, 2. syn 1/8). Chtěl jsem svou polovinu prodat, ale při tolika vlastnících je nemovitost neprodejná. V současné době probíhá diskuze k novému zákonu o předkupním právu spolumajitele nemovitosti. Přečetl jsem si informaci, že pokud dříve majitel převáděl část domu ve společném vlastnictví bez vědomí druhého spolumajitele, lze tento převod zpochybnit a u soudu zrušit.
Je taková možnost? Jak bych mohl postupovat?

ODPOVĚĎ:
„Zákonem o předkupním právu spolumajitele nemovitosti“ máte pravděpodobně na mysli novelu občanského zákoníku, která tuto problematiku (mimo jiné) upravuje. Touto novelou je zákon č. 460/2016 Sb. , který mění rovněž znění § 1124 občanského zákoníku, a to tak, že toto ustanovení nově zní:
„§ 1124
(1) Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2) Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. “

Toto ustanovení tedy skutečně navrací do českého právního řádu zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky nemovité věci (jak tomu bylo do 31. 12. 2013).
Je však zároveň nutné upozornit na to, že přestože zákon č. 460/2016 Sb. již nabyl částečně účinnosti, bude shora citované znění § 1124 občanského zákoníku účinné až od 1. 1. 2018.
Co se týče Vámi zmiňovaného práva napadnout platnost převodu spoluvlastnického podílu u soudu, neobsahují přechodná ustanovení zákona č. 460/2016 Sb. žádné ustanovení, které by takový postup umožňovalo. V tomto ohledu by proto bylo nutné, abyste svůj dotaz upřesnil (a uvedl zejména informační zdroj, ze kterého jste čerpal).
Skutečnost, že jste nebyl o minulých převodech spoluvlastnického podílu Vaší neteře a jejího bývalého manžela informován, nepředstavuje právní závadu. V tomto ohledu je nutné vycházet ze „starého“ Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), neboť k předmětným převodům došlo za jeho účinnosti. Dle § 140 Občanského zákoníku totiž platilo, že spoluvlastníci mezi sebou sice měli předkupní právo, ovšem s výjimkou případů, kdy se jednalo o převod na osobu blízkou. Vzhledem k tomu, že k prvnímu převodu došlo mezi manžely a k druhému převodu mezi otcem a jeho syny, jednalo se bezpochyby o převody mezi osobami blízkými a předkupní právo Vám (ani jiným spoluvlastníkům) tedy nevzniklo (nemusel jste být tudíž o těchto převodech ani informován).
Obdobný stav bude ostatně panovat i od 1. 1. 2018, neboť rovněž § 1124/1 občanského zákoníku bude obsahovat tuto větu: „Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. “

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 460/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, a další související zákony
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody od banky - neposlala platbu pochybením jednotlivce
- Náhrada škody od banky - neprovedení příkazu k úhradě pochybením jednotlivce
- Ušlý zisk kvůli pochybení banky - vymáhání škody
- Vymáhání ušlého zisku kvůli chybě banky, pochybení banky

Dobrý den. 1) Banka poškodila firmu. 2) Banka poškodila občana. Jaká je promlčecí doba od vzniku škody pro a 2) pro žalobu o náhradu škody či ušlého zisku?
Například: neprovedení příkazu k úhradě z důvodů a překážek na straně banky (pochybení zaměstnance banky) způsobilo následnou škodu.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Začátkem své odpovědi uvádím, že lhůty pro provádění platebních transakcí jsou zakotveny v § 108 a násl. zákona o platebním styku.
Odpovědnost poskytovatele platebních služeb je upravena v § 115 a násl. zákona o platebním styku. Konkrétně dle § 117/1 zákona o platebním styku odpovídá banka plátci za nesprávně provedenou platební transakci, ledaže plátci doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet příjemce. Jestliže neodpovídá za nesprávně provedenou platební transakci banka plátce plátci, odpovídá za ni banka příjemce příjemci.
Jestliže uživatel tvrdí, že platební transakce byla provedena nesprávně, je banka povinna doložit, že byl dodržen postup, který umožňuje ověřit, že byl dán platební příkaz, že tato platební transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou. Právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči bance dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu (§ 120 zákona o platebním styku).
Pokud ve Vašem případě nebyla zadaná platební transakce vůbec provedena, je otázkou, zda lze tuto situaci zařadit do kategorie nesprávně provedené platební transakce. I přes tuto nejasnost upozorňuji na lhůty pro oznámení nesprávně provedené platební transakce, které je nutné ve vztahu k bance dodržet (a jejichž případné nedodržení může mít významné dopady v eventuálním soudním řízení).
Dle § 121/1 zákona o platebním styku může plátce právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci bance bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce. Prakticky totéž je v § 121/2 zákona o platebním styku stanoveno pro vztah příjemce a jeho banky.
Neoznámí-li uživatel nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li banka opožděné oznámení, soud právo vyplývající z nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná (§ 121/4 zákona o platebním styku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že banka nebude odpovídat za nesplnění svých povinností, jestliže splnění těchto povinností zabránila okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli banky a jejíž následky nemohla banka odvrátit (§ 123 zákona o platebním styku).

Co se týče promlčecích lhůt, je zapotřebí vycházet z občanského zákoníku, dle něhož je promlčecí lhůta tříletá (§ 629/1 občanského zákoníku). Tato lhůta počne běžet v okamžiku, kdy poškozený nabyl vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě (§ 620/1 občanského zákoníku). Právo na náhradu škody se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda vznikla (§ 636/1 občanského zákoníku).
Je v zásadě nerozhodné, zda je poškozeným klientem banky fyzická či právnická osoba.

Závěrem své odpovědi upozorňuji, že spor mezi klientem a jeho bankou může být řešen, kromě soudů, i mimosoudně, a to finančním arbitrem:
http://www.finarbitr.cz/cs/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Více oborů podnikání a daně - částečné zdanění procentem a částečně daňovou evidencí?
- Různé způsoby zdanění více oborů podnikání jedním podnikatelem
- Jeden podnikatel a více způsobů zdanění podnikání - je to možné?

1) Podnikatel má více oborů podnikání. Může na jednu činnost uplatňovat výdaje procentem a na druhou vést daňovou evidenci?
2) Společnost (dříve to bylo "sdružení" - můžou si společníci uplatňovat náklady někdo % a někdo vést daňovou evidenci? Mají kromě společnosti ještě každý svou činnost.
Děkuji, Simona.

ODPOVĚĎ:
1) Ne, v jednom dílčím základu daně (zde dle § 7 Zákona o daních z příjmů) může poplatník uplatnit výdaje buď v prokázané výši anebo výdaje procentem z příjmů ke všem činnostem, nemůže to kombinovat.
2) Dle § 12 Zákona o daních z příjmů pokud jsou společné výdaje rozděleny mezi společníky společnosti stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje jak procentem z příjmů, tak v prokázané výši. Každý společník po rozdělení, po splnění předchozí podmínky, může uplatnit takové výdaje, jaké mu vyhovují.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vymáhání nákladů na péči o dům a majetek zesnulého od dědiců
- Vymáhání nákladů po dědicích - péče o dům a domácí zvířata
- Náklady na péči o byt po smrti - vymáhání po dědicích
- Náklady na péči o zvířata zemřelého po smrti - vymáhání po dědicích

Otec s matkou se starali do smrti o svého švagra (domy měli hned vedle sebe) a po smrti zařídili nejnutnější. Po zesnulém dědí neteře (jedna se dědictví vzdala - jezdila pravidelně a dělala nákup, druhá jen návštěvy bez zařizování). Rodiče - před prosincem 2015 spíše příležitostná pomoc dle potřeby. Od prosince 2016 - velmi časté zařizování (dopravní nehoda, krádež vraku, lékaři, opravy brýlí, pravidelné nákupy). Od srpna 2016 do listopadu 2016 kontakt několikrát denně (objednávání dovážky obědů, ohřívání, servírování, dohled nad pitným režimem, základní ošetřování po pádech, dohled nad krmením psa a slepice, občasný úklid, nákupy, platby SIPO, řešení návštěv - odemykání, celkový dohled). Od hospitalizace převzetí psa, krmení slepice, řešení provozních věcí, kontrola domu, činnost v domě, platby, po smrti jednání s úřady, notářem & hellip; dědičky se nezajímaly o nic (neozvaly se). Otec platil SIPO z hotovosti nalezené v domě. Po třech měsících vyzval dědičku, aby vše přišla převzít včetně psa. Dědička otci nenabídla žádnou kompenzaci nákladů (ani za psa). Mají rodiče nárok na nějakou úhradu za péči (švagra jim nic neplatil, nepřispíval na benzín při zařizování věcí pro něj, nepobíral příspěvek na péči). Je požadavek na úhradu legitimní a lze se s ním přihlásit do dědického řízení před jeho uzavřením? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Váš požadavek legitimní je a náklady lze přihlásit do pasiv pozůstalosti před skončením řízení. Poté bude záležet na tom, zda dědicové tento dluh uznají co do důvodu a výše. Pokud tento dluh neuznají, pak po Vás notář bude chtít předložit doklady o zaplacení, účtenky, případně jiné důkazy sloužící k vyčíslení a prokázání všech přihlášených nákladů. Notář by měl poté do pasiv zařadit dluh v takové výši, která se Vám povede podložit a prokázat.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nemožnost podepsání ze zdravotních důvodů - jak postupovat?
- Nemožnost podepsání z důvodu silného třesu ruky - jak postupovat?
- Právní postup při nemožnosti podepsání ze zdravotních důvodů u svéprávné osoby
- Svéprávná osoba se nemůže podepsat ze zdravotních důvodů - jak postupovat?
- Nepodepsání ze zdravotních důvodů (třes) - jak nahradit podpis svéprávné osoby?

Mám třes v rukou což mi dělá problém při podepisování úředních dokumentů. Je možné zvolit zástupce na podpis? Předem děkuji. Děkuji, Věra.

ODPOVĚĎ:
Ano, možné to samozřejmě je.
Můžete se nechat zastoupit jak v soukromoprávním styku (právní jednání vůči podnikatelům, fyzickým osobám, bankám, pojišťovnám apod.), tak ve styku veřejnoprávním (právní jednání vůči úřadům, soudům, policii apod.).
V tomto ohledu je nutné, abyste si zvolila zmocněnce (např. někoho z osob Vám blízkých), s nímž uzavřete smlouvu o zastupování (§ 441 a násl. občanského zákoníku). V rámci této smlouvy je nutné zejména podrobně vymezit rozsah, v němž bude zmocněnec oprávněn Vás zastupovat. Na základě uzavřené smlouvy o zastupování bude vhodné, abyste zmocněnci vystavila plnou moc (tedy jakýsi průkaz, kterým bude zmocněnec dokládat, že je oprávněn Vás zastupovat). Do plné moci je nutné uvést sjednaný rozsah zastupování (tedy tak, jak to bude uvedeno ve smlouvě o zastupování), jak vyplývá z § 441/2 občanského zákoníku.
Zmocnění lze pojmout speciálně (tedy pouze pro zastupování v konkrétní věci), nebo generálně (tedy pro zastupování v určité skupině záležitostí nebo obecně pro zastupování ve všech věcech). Podpisy na smlouvě o zastoupení a (zejména) na plné moci je vhodné nechat úředně ověřit (na poště, obecním úřadě apod.).
Ve vztahu k orgánům veřejné moci (úřadům) je smluvní zastoupení účastníka správního řízení (tedy Vás) zmocněncem obecně připuštěno v § 31 správního řádu.

Podrobnější pravidla pro zastoupení účastníka správního řízení na základě plné moci pak obsahuje § 33 správního řádu, dle něhož platí, že:
- účastník správního řízení si může zvolit zmocněnce;
- zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí; plnou moc lze udělit i ústně do protokolu;
- v téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce;
- zmocnění může být uděleno:
a/ k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,
b/ pro celé řízení,
c/ pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu (podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu), nebo
d/ v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona;
- zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Zmocněnec ve správním řízení vystupuje jménem zastoupeného (zmocnitele). Z úkonů zmocněnce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. S výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zmocněnci (§ 34 správního řádu).
V rámci správního řízení můžete samozřejmě vystupovat osobně (nahlížení do správních spisů, pořizování kopií, předkládání důkazů a podkladů apod.), přičemž zmocněnce smluvně oprávníte pouze k podpisu příslušných listin za Vás.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
- Renta z investice z nadace v zahraničí - vliv na výši sociálního pojištění
FINANCE-DANĚ
- Investice do nadace v zahraničí - daňové příznání
- Zaokrouhlení daňového přiznání poplatníkem daně - lze to udělat?

Jestli-že jsem zaměstnanec, a investoval jsem do nadace v zahraničí, a nyní chci začít pobírat tzv. rentu, která není nadací nijak zdaněná tak:
- Pokud vyberu v roce 2017 jen takovou částku, která nepřevýší vklad, nemusím podávat za tento rok daňové přiznání v roce 2018?
- Musím i přesto, že bych v tomto roce zůstal zaměstnancem nahlašovat tento příjem zdravotní pojišťovně a platit z něj vyšší pojištění?
Musím to nahlašovat sociální správě nebo někde jinde?
Pokud by se jednalo o stejné podmínky jako výše uvedené, jen bych v tomto roce ukončil (své jediné) zaměstnání:
- Podá za mě přiznání zaměstnavatel?
Jelikož nemám příjem který by byl nezdaněný, protože investice byly ze zdaněného příjmu - zaměstnaneckého?
Dodatečná otázka: Musí být daňové přiznání na halíř přesné, nebo stačí zaokrouhlení? Výše vkladu je 163 690,11 Kč, ale renta kterou mohu tento rok vybrat je v přepočtu na koruny dle aktuálního kurzu ČNB 74 962,44 Kč
V Nadaci jsem 10/2016-03/2017, takže příští renta může být až dvojnásobně vyšší takže 2018 již mohu převýšit výši vkladu.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Jak jsem psala, neviděla jsem smlouvy, nedokážu jednoznačně odpovědět. Mé odpovědi chápejte v obecné rovině.

Pokud zůstanete zaměstnancem a nebudete mít příjem např. z podnikání, nic zdravotní pojišťovně ani sociálce nahlašovat nebudete.

Zaměstnavatel daňové přiznání za zaměstnance nepodává, zpracovává roční zúčtování záloh na daň, a to na písemnou žádost zaměstnance do 15. 2. Pokud má zaměstnanec povinnost podat přiznání k dani z příjmů, nemůže mu zaměstnavatel roční zúčtování záloh na daň provést.

Částky do daňového přiznání se zaokrouhlují matematicky.

__

PRÁCE-BOZP
- Nevhodná pracovní obuv dodaná zaměstnavatelem a nošení zdravotní obuvi v práci
- Nošení zdravotní obuvi v práci, zaměstnání a nutnost vyjádření ortopeda?
- Nepadnoucí obuv od zaměstnavatele a využívání zdravotnické obuvi v práci, zaměstnání - aspekty

Nepadnoucí pracovní obuv: Jsem zaměstnanec dopravního podniku, podnik nás vybavuje stejnokrojem jehož součástí je i pracovní obuv (OOPP). Zásady přidělování a používání stejnokrojů stanovuje Směrnice, tato norma též specifikuje sortiment přidělovaných stejnokrojových součástí. V ní se mimo jiné říká: ". zdravotní, nadměrnou nebo podměrnou obuv si zaměstnanec zajišťuje sám… K pořízení zdravotní obuvi zaměstnanec dokládá potvrzení lékaře pracovnělékařské služby, k pořízení nadměrné nebo podměrné obuvi zaměstnanec dokládá potvrzení skladu o nemožnosti vystrojení. Dále pak dojde k proplacení" - tato závěrečná část je již bez problému (podnik cenu obuvi proplatí - dokládá se paragon+příslušné porvrzení).
Podnik má s externí firmou uzavřen smluvní vztah o vybavování zaměstnanců stejnokrojovými součástmi - v nabídce pracovní obuvi je ovšem pouze jeden typ polobotky - žádná jiná alternativa není - je pouze polobotka a zimní obuv - zateplená. Boty sedí pouze málokomu - což je logické. Bylo mi doporučeno abych přinesla potvrzení - stačí pouze od závodní lékařky (norma nevyžaduje potvrzení ortopeda), že musím nosit obuv zdravotní - viz shora uvedeno - a boty si mohu kupovat nadále již sama - podnik je bez problému proplatí. Zašla jsem tedy k závodní lékařce přetlumočila jí požadavek - ovšem závodní lékařka odmítla potvrzení vydat, prý musím přinést potvrzení ortopeda a pak teprve ona potvrzení vydá. Namítla jsem, že nemám ortopedické problémy, že mi pouze obuv nesedí, tlačí, po polovině 12h směny mi následkem toho nohy otečou, boty mi způsobí puchýře a krvavé odřeniny, že není problém v mých nohou ale problém se týká obuvi, tudíž nechápu proč mám jít k ortopedovi - ten obuv neposuzuje. Dotázala jsem se, jak by se postupovalo dál když bych přinesla potvrzení od ortopeda, že nohy mám v pořádku, na nohou měla obuté pracovní boty a nohy do krve sedřené. Závodní lékařka odpověděla, že by mě poslala na kožní a pak k dalším a dalším odborníkům - tedy by pořád řešila nohy (zatěžovala by problémem spousty odborných lékařů, já bych své volno trávila obcházením doktorů, náklady na prohlídky bych zřejmě též hradila spolu s cestovným já) řekla jsem, že mám asi 50 párů bot a ani jedny nejsou ortopedické - že to už asi vypovídá o jejím nestandartním postupu. V práci jsem stanovisko přetlumočila, sepsala vyjádření, toto se postoupilo k prošetření vedoucímu odd. Nestátní zdravotní zařízení, které shledalo stanovisko lékařky oprávněné a její postup mi doporučilo. Oddělení zásobování - péče o zaměstnance - prý se s tímto problémem ještě nesetkalo a že neví jak postupovat dál, že volba řešení je na mě - tedy ať něco navrhnu a návrh se postoupí výš k projednání.
Přijde mi, že podnik chápe, že jeden pár pracovní obuvi v nabídce nemůže vyhovět všem zaměstnancům, nemohou do normy napsat nekvalitní (i když všichni vědí, že nekvalitní obuv je - viz např. kauza boty pro Policii - dlouhodobý spor), nelze ani napsat, aby si je kupovali sami (koupi OOPP nesmí podnik přenášet na zaměstnance ani jim na to poskytovat předem finanční prostředky - je to proti zákonu) tudíž volili lehkou střední cestu - závodní lékař - ovšem ten to nepochopil.
Pokud si obuv koupím sama bez potvrzení (jak uvádí směrnice) netuším, jestli mi bude proplacena - porušuji ustanovení směrnice.
Jak je možné, že závodní lékař - z titulu své kvalifikace " závodní" - který je znalý poměru na pracovišti, OOPP má kontrolovat a navrhovat - neumí posoudit, že krvavé odřeniny mi způsobily pracovní boty - stačí jedna návštěva na pracovišti a kulhavá chůze již sama i laikovi napoví, že mám špatné resp. nepadnoucí boty. Ani odřené nohy prý závodní lékařku nepřesvědčí o tom že sama potvrzení může vystavit.
Závodní lékař je zaměstnanec dopravního podniku odd. Nestátní zdravotní zařízení. Závodní lékař potvrzuje potvrzení? Předem děkuji za Vaše vyjádření. Karolína

ODPOVĚĎ:
Posouzení situace závisí na tom, zda se v případě poskytované obuvi jedná o ochranné prostředky nebo nikoli. Pokud se jedná o ochranné prostředky, pak podle § 104 odst. 1 zákoníku práce osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Podle § 3 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ochranné prostředky musí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců.
Podle § 2 písm. a) zmíněného nařízení ochrannými prostředky pro účely tohoto nařízení nejsou běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění. V takovém případě žádný právní předpis nestanoví základní parametry poskytované obuvi a vše záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Nicméně ani obuv, která není ochranným prostředkem, nesmí poškozovat zdraví zaměstnance. Takové poškození by mohlo vést až ke vzniku pracovního úrazu. Tím je podle § 271k zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Čerpání dovolené před rodičovskou dovolenou - výpočet poměrné části dovolené za kalendářní rok
- Výpočet poměrné části dovolené a její vybrání před rodičovskou dovolenou u zaměstnankyně, pracovnice

Zaměstnankyně, která je zaměstnaná u zaměstnavatele od 10/2008, na plný úvazek s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, odchází 2.1.2014 na mateřskou dovolenou (1.1.2014 neodpracovala z důvodu státního svátku). Před uplynutím mateřské dovolené zažádala o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Můj dotaz zní, zda zaměstnankyně měla právo na čerpání řádné dovolené za celý kalendářní rok, tj. 20 dní dovolené, nebo jen na poměrnou část? Předem moc děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:
Podle § 212 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
Vzhledem k tomu, že ke dni odchodu na mateřskou dovolenou zaměstnankyně výše uvedené podmínky nesplnila, náleží jí poměrná část.
Podle § 216 odst. 2 zákoníku práce se však doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.
Zaměstnankyni by proto z hlediska celého kalendářního roku vznikl nárok na dovolenou v plné výši. Tento nárok bývá obvykle čerpán v návaznosti na mateřskou dovolenou, nicméně nic nebrání dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, aby si zaměstnankyně dovolenou vyčerpala předem.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel chce vyrovnání z domu rodičů manželky - má na to právo?
- Manželka chce vyrovnání z domu rodičů manžela - má na to právo?

S manželem se po 25 letech manželství rozvádíme. Žili jsme celou dobu v domě, který jsem zdědila po rodičích a kde on stále bydlí s našimi dospělými dětmi a mým otcem. Já jsem se 2015 odstěhovala, ale trvalé bydliště mám stále stejné. Manžel mi přispívá na elektřinu 600 Kč měsíčně a chce po mě odstupné. Nevím za co. Chtěla bych se zeptat, jestli má nárok na nějaké peníze a případně kolik. Děkuji za odpověď. Děkuji, Nela.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste žili v nemovitosti, která byla zděděna, tak tato nemovitost není součástí SJM a nemáte povinnost manžela nijak vyplácet. Otázkou ovšem je, zda jste po dobu manželství do nemovitosti neinvestovali nějaké větší částky. V takovém případě by měl manžel právo na vyplacení polovinou takové investované částky, ovšem s přihlédnutím k tomu, že zase v domě bydlel a investici částečně probydlel. Pokud byste tedy toto řešili konkrétně, doporučuji navštívit advokáta a probrat Vaše možnosti detailně s ohledem na případné investice do nemovitosti.

__

TRESTNÍ-POKUTY
- Lhůta na zaplacení pokuty za trestný čin spojený s řízením auta, automobilu, osobního vozidla
- Trestní příkaz - lhůta na zaplacení pokuty dané soudcem, samosoudcem
- Jak zjistit kam poslat pokutu udělenou soudcem, samosoudcem
- Pokuta od soudce, samosoudce - kam poslat peníze (v trestním příkazu není číslo účtu)

1.3. 2017 jsem si na poště převzal rozhodnutí samosoudce, tedy trestní příkaz. Byla mi uložena pokuta? ve výši 25.000 Kč, v případě nesplnění příkazu, odnětí svobody na 5 měsíců a zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) na 18 měsíců. Chci se zeptat, jaká je lhůta zaplacení uloženého peněžitého trestu a jak se dozvím způsob platby? Jelikož tyto informace na uvedeném příkazu nejsou. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
V trestním příkazu se tyto údaje neuvádějí. K zaplacení peněžitého trestu budete písemně soudem vyzván, kdy kromě písemné výzvy od soudu dostanete poštou také složenku znějící na plnou výši pokuty (25.000,- Kč) spolu s příslušným číslem účtu a dalšími údaji pro platbu pokuty (variabilní symbol apod.). Tuto výzvu obdržíte po právní moci trestního příkazu (až nabytím právní moci se trestní příkaz stává závazným).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zapsání další osoby do nájemní smlouvy - informace, postup
- Může pronajímatel odmítnout zapsání nové osoby do nájemní smlouvy?
- Připsání podnájemníka do nájemní smlouvy městského bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlící osoby do nájemní smlouvy městského bytu - postup, informace
- Připsání podnájemníka do nájemní smlouvy obecního bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlící osoby do nájemní smlouvy obecního bytu - postup, informace
- Připsání spolubydlícího do nájemní smlouvy městského, obecního bytu - postup, informace

Prosím o informaci, zda je v pořádku, když budu chtít do nájemní smlouvy bytu zapsat spolubydlící, respektive do evidenčního listu k nájemní smlouvě? Ze zdravotních důvodů dcery (ortopedický problém a byt je ve 3. patře bez výtahu) budu na X měsíců bydlet u příbuzných a nechci nájemní smlouvu vypovědět. Ráda bych našla spolubydlící, kteří nebudou v bytě "na černo" a chtěla je nahlásit majiteli bytu (město). Lze to takto udělat? Může toto pronajímatel odmítnout s tím, že když byt neužívám já, ale někdo jiný, tak to nejde? Předem děkuji za odpověď. Stanislava

ODPOVĚĎ:
Pokud budete nájem řádně platit, nevidím důvod, proč by pronajímatel měl vůbec řešit, že se v bytě delší dobu nezdržujete. Je třeba počítat s tím, že nájemní smlouva je závazek, který vyžaduje souhlas obou stran, takže teoreticky je možné, že pronajímatel nebude s uvedením spolubydlící osoby souhlasit, ovšem jak uvádím výše, nevidím důvod při řádném hrazení nájmu a služeb, proč by to měl pronajímatel jakkoliv řešit a proč by měl vůbec řešit to, že se v bytě po přechodnou dobu nezdržujete.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dlouhodobé využívání městského pozemku jako přístupová cesta - vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé využívání městského pozemku jako přístupová cesta - vydržení služebnosti
- Dlouhodobé využívání obecního pozemku jako přístupová cesta - vydržení věcného břemene
- Dlouhodobé využívání obecního pozemku jako přístupová cesta - vydržení služebnosti
- Vydržení služebnosti užívání obecního pozemku jako přístupové cesty k domu
- Vydržení věcného břemene užívání městského pozemku jako přístupové cesty k domu
- Vydržení věcného břemene užívání obecního pozemku jako přístupové cesty k domu

Mezi předzahrádkou rodinného domu a chodníkem se nachází pruh pozemku (ostatní plocha, jiná plocha) ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřený do správy Městské části Prahy. Pozemkem vedou inženýrské sítě a je volně přístupný. Tento pozemek kromě přístupové cesty (vjezd do garáže) neužíváme, pouze ošetřujeme (sekání trávy). Pokud si pozemek nekoupíme (poměrně vysoká cena 7 000, - Kč/m2) nebo nepronajmeme od městské části, mohlo by dojít k nějakému omezení v užívání přístupové cesty, kterou užíváme od r. 1993? Jak nejlépe tuto situaci uvedenou jako "narovnání majetkoprávních vztahů" řešit? Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o jedinou přístupovou cestu k Vašemu majetku, pak Vám majitel pozemku nemůže zakázat cestu užívat. Pokud by tak učinil, nezbylo by sice, než věc řešit soudně, ale spor byste vyhráli. Pokud nemáte zájem pozemek koupit, doporučovala bych si v rámci jakéhosi narovnání smluvně zřídit věcné břemeno průchodu a příjezdu k nemovitosti. To bude pro Vás nejpřínosnější varianta. Když to nepůjde smluvně, opět je možné soudně.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nepřiměřeně vysoké poplatky k úvěru - jak se bránit?
- Vysoké poplatky u půjčky - jak se bránit, jak se bránit věřiteli?
OBČAN-DLUHY
- Půjčka od nebankovní společnosti a bezdůvodný návrh na vydání platebního rozkazu - jak se bránit?

20.11.2014 jsem uzavřel se společností EC financial Services a. s. smlouvu o půjčce na 20.000 Kč a zavázal jsem se vrátit částku o 16.372 Kč vyšší jako náklady spotřebitelského úvěru. Tento nárůst se sestává:
a) úrok ve výši 1925 Kč
b) poplatku za sjednání smlouvy ve výši 8000 Kč
d) inkasního poplatku ve výši 5000 Kč
Zavázal jsem se to splatit ve 14-ti splátkách o 2598 Kč. První splátka mi ve výši 2600 Kč mi byla stržena hned v den uzavření smlouvy. V následujících 14 dnech jsem se pokusil odstoupit od smlouvy, bohužel se však nepodařilo dovolat zástupci společnosti a domluvit se na vrácení peněz (což už nemohu dokázat).
7.3.2016 jsem dostal předvolání k soudu a chtěl jsem se zeptat jestli je možné se vůči této sumě, nebo alespoň její části nějak bránit.
Soud - jde o návrh vydání platebního rozkazu který byl podán jejich právním zástupcem.
S pozdravem Pavel

ODPOVĚĎ:
Bohužel obrana je v těchto případech těžká, pokud jste smlouvu za těchto podmínek podepsal, těžko se budete dovolávat toho, aby částka byla soudem snížena. Doporučuji pouze zkontrolovat, zda všechny částky v žalobě mají skutečně uvedeny dle smluvních ujednání (někdy u těchto paušálních žalob mívají chyby), ale jinak bych kvůli nárůstu o náklady soudního řízení proti žalobě nijak nebrojila a spíše bych se snažila domluvit na splátkách dluhu. V tom případě by bylo dobré k soudu doložit listiny prokazující Vaši majetkovou situaci, aby bylo zjevné, že není ve Vašich silách uhradit dluh jednorázově.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu zařízeného bytu a bez zařízení - rozdíl
- Trvalý pobyt nájemníka u pronajímatele - nevýhody pro pronajímatele
- Trvalý pobyt nájemce u pronajímatele - nevýhody pro pronajímatele
- Trvalý pobyt nájemníka u majitele bytu - nevýhody pro majitele
- Trvalý pobyt nájemce u majitele bytu - nevýhody pro majitele

Prosím o sdělení zda a jaký je rozdíl při výpovědi z nájmu, když se byt pronajímá zařízený a nebo bez zařízení. Pokud se nájemník chce přihlásit v mé nemovitostí k trvalému pobytu a má nájemní smlouvu na dobu určitou, je v tom pro mě nějaká nevýhoda? Děkuji, zdravím. Simona

ODPOVĚĎ:
Ve výpovědi není vůbec žádný rozdíl, z právního pohledu není při výpovědi nijak důležité, zda byl byt vybaven, či nikoliv. Pokud by všechny věci nájemce měl své a odmítal by se vyklidit po uplynutí výpovědní lhůty, pronajímatel se bohužel nevyhne žalobě na vyklizení, pokud by nájemce byt opustil a své věci tam nechal, pak má pronajímatel právo věci na náklady nájemce uskladnit ve skladu. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a pro pronajímatele nenese žádné riziko. Ano, je časté, že se pronajímatelé bojí evidovat ve své nemovitosti nájemcům trvalý pobyt, ale tato obava se nezakládá na reálné hrozbě. Trvalý pobyt může pronajímatel po ukončení nájemní smlouvy nájemci jednoduše odhlásit, trvalý pobyt nezakládá žádné vlastnické právo k předmětu nájmu.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dotace ROP na stavbu a zrušení stavebního povolení
- Dotace na stavbu a zrušení stavebního povolení
- Dotace ROP, kolaudační souhlas na stavbu a zrušení stavebního povolení
TRESTNÍ-TERSTNÉ ČINY
- Dotační podvod - stavba bez stavebního povolení
- Dotační podvod - stavba bez kolaudačního souhlasu

Investor (soukromá společnost) na dopravní stavbu o velikosti 60 m2 nezažádal o územní řízení místní stavební úřad, přestože se na tuto dopravní stavbu územní řízení vztahuje. Přestože investor byl informován, že se na stavbu vztahuje územní řízení, neřešil to, pokračoval ve výstavbě a požádal speciální stavební úřad o kolaudační souhlas (speciální stavební úřad se ze zákona územním řízením nezabývá, tedy ho neřešil). Následně investor na tuto stavbu požádal o vyplacení dotace z regionálního operačního programu, která mu byla poskytnuta. Jedná se o podvod dle § 209 trestního zákoníku, když investor vědomě porušil stavební zákon i smlouvu s ROP regionální operační program (ve které se v souvislosti s výstavbou zavázal postupovat dle zákonů a právních předpisů ČR a EU) a požádal o vyplacení dotace? V souvislosti s tímto investor také poskytovatele dotace neinformoval o tom, že kolaudační souhlas byl vydán na jiné stavební povolení, než které bylo v souvislosti se stavbou vydáno, neinformoval ho o zrušení stavebního povolení a zahájení nového stavebního řízení a vydání nového stavebního povolení (stavební povolení bylo zrušeno z důvodu porušení zákona ze strany správního orgánu). Na toto druhé stavební řízení investor opět nazažádal o územní řízení. Napolňuje výše uvedené chování skutkovou podstatu dotačního podvodu?
Děkuji, Romana

ODPOVĚĎ:
Trestný čin dotačního podvodu je upraven v § 212 trestního zákoníku a obsahuje dvě skutkové podstaty tohoto trestného činu – jsou tedy dva základní způsoby, jakými je možné tento trestný čin spáchat.

První skutková podstat je upravena v odst. 1: Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Druhá skutková podstata je uvedena v odst. 2: Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.

První skutková podstata vyžaduje, aby zde bylo úmyslné jednání, a to na počátku samotné dotace, tedy v žádosti o ni. Skutkovou podstatu naplní ten, kdo již v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé či hrubě zkreslené údaje či podstatné údaje zamlčí. Pokud již v žádosti o dotaci byly uvedeny takové údaje, je pravděpodobné, že opravdu došlo k naplnění této skutkové podstaty (se závazností toto stanoví až soud).

Druhá skutková podstata vyžaduje, aby poté, co je přiznána dotace, byly tyto dotační prostředky použity v rozporu s jejich účelem.

Určitě je pak zde možný (vedle výše uvedeného) postih ze strany subjektu, který dotaci poskytl, a to jak z důvodů porušení povinností stanovených smlouvou, tak i např. porušení rozpočtových pravidel.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rozdíl výživné a příspěvek na dítě od rodiče
- Rozdíl alimenty a příspěvek na dítě od rodiče
- Jaký je rozdíl mezi příspěvkem na dítě od rodiče a výživným?
- Jaký je rozdíl mezi příspěvkem na dítě od rodiče a alimenty?

Pán dluží na výživném 16 tisic Kč a byli mu nařízeny srážky ze mzdy, jelikož soud sám přišel na to že je již zaměstnán. Mimo to dlužil matce dítěte asi 15 tisíc Kč za polovinu věcí výdajů na dceru, hory, diptrické brýle, škola atd, které matka 10 let platila sama. Ustní dohoda, že jak bude mít peníze něco pošle za výdaje na dceru. Po mnohé z urgencí něco začal posílat (v době kdy nebyl oficiálně zaměstnaný) celkem 11 000 Kč během asi pů roku. Peníze zasílal ve stejné výši jak byli určeny alimenty 2000, - na účet matky. Nyní je již zaměstnán a byli nařízeny sražky ze mzdy na výživném a on zdokladoval soudu ty částky, které matce zasílal za výdaje na dceru s tím že to bylo výživné. Matce přišel dopis od soudu, že povinný zaslal na výživném 11 000 Kč, ale vzhledem k tomu, že jsou peníze zasílány na účet, není zřejmé zda se jedná skutečně o výživné pro nezletilou. Moje otázka zní zda může matka sdělit soudu, že zaslané částky nejsou platby za výživné a zda bude nějak muset vysvětlovat za co částky jsou? Pán bude stát za svým, že to výživné bylo, ale na výpisu z účtu není nikde napsáno, že bylo zasláno výživné, je tam pouze ta stejná se opakující částka. Děkuji pěkně za odpověď.
S pozdravem Hanka

ODPOVĚĎ:
Jestliže má otec dcery soudně stanovené výživné, je povinen toto výživné hradit v pravidelných měsíčních splátkách a v určené výši. Otec už ale není povinen přispívat matce na další náklady nad rámec výživného. Pokud tak dobrovolně činí, je to jeho dobrá vůle, nikoliv povinnost. Jestliže částka, kterou dceřin otec matce zasílal, nebyla výživným, ale splátkou mimořádných výdajů, může to matka sice soudu sdělit, ale pokud ji soud vyzve, aby doložila, za co jí dceřin otec peníze dlužil, může se snadno ocitnout v důkazní nouzi.
Pokud mezi matkou a dceřiným otcem existovala pouze ústní dohoda o splátkách mimořádných výdajů, může být obtížné její existenci - a tím i existenci dluhu - prokázat. Bude tedy záležet na tom, zda matka dítěte může dokázat, že dceřin otec uznal, že má vůči ní nějaký dluh - zda má uschované například e-maily, SMS zprávy nebo má k dispozici svědky, kteří by jí potvrdili existenci ústní dohody. Pokud matka nemůže existenci dohody a tím pádem vznik dluhu prokázat, je pravděpodobné, že soud bude zaplacené peníze skutečně považovat za splacení části dlužného výživného. Jestliže matka považuje výši výživného, kterou dceřin otec hradí, za nedostatečnou, může si zkusit požádat o zvýšení výživného.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Průkaz energetické náročnosti u zakoupeného domu - povinnost?
- Koupě domu - kdy musí prodávající dodat energetický štítek PENB?
- Prodej velmi starého domu a štítek energetické náročnosti budovy
- Od kterého roku postavení musí mít dům štítek energetické náročnosti budovy?
- PENB u zakoupeného domu - je povinností?
- Koupě domu - kdy musí prodávající dodat PENB?
- Prodej velmi starého domu a PENB
- Od kterého roku postavení musí mít dům štítek energetické náročnosti budovy PENB?
- Povinnost dodat PENB při prodeji domu prodávajícím
- Povinnost dodat průkaz energetické náročnosti budovy při prodeji domu prodávajícím
- Povinnost dodat energetický štítek při prodeji domu prodávajícím

12/2016 2016 jsem si koupili rodinný dům. 18.2.2017 jsem se začal informovat, jak je to s kotlíkovýma dotacemi a zjistil jsem, že je k žádosti potřeba průkaz energetické náročnosti PENB. Bohužel jsme ho při podpisu smlouvy nedostali a na náš případ by se mohla vztahovat výjimka která zní:
Průkaz nemusí být zpracován, pokud se jedná o prodej nebo pronájem rodinného domu vystaveného před 1. lednem 1947 (a pokud od tohoto termínu nebyly na domě provedeny žádné větší změny dokončené budovy) a pokud se tak prodávající a kupující písemně dohodnou.
K tomu bych chtěl uvést, že náš dům sice byl postaven před rokem 1947, ale dům neprošel žádnou větší rekonstrukcí a ani jsme nesepsali žádnou písemnou dohodu co se týče energetického štítku. Rodinný dům jsme kupovali přes nejmenovanou realitní kancelář, kterou jsem dnes (25.02.2017) kontaktoval a bylo mi sděleno, že by něco skrz štítek mělo být uvedeno v kupní smlouvě. V kupní smlouvě to uvedené není. Zkoumal jsem ji celou podrobně. Paní z realitní kanceláře mi to po dalším telefonátu potvrdila a zkoušela mě přesvědčit, že to nemusí mít doby před rokem 1947. K tomuhle tvrzení jsem jí řekl, že to sice je pravda, ale že se na tom musí prodávající a kupující písemně dohodnout. Na toto mi paní řekla, že to bude muset projednat s právníkem a že neví jestli to jde takhle zpětně udělat a že neví jak je to přesně v zákoně. Jelikož já jsem co se týče práva "laik", tak bych Vás chtěl poprosit o radu. Nejedná se sice o nějakou nákladnou věc, ale nechci se nechat kvůli mojí neznalosti odbýt. Třeba mám nárok po prodávajícím průkaz energetické náročnosti PENB požadovat. Velice Vám děkuji za brzkou odpověď Stanislav

ODPOVĚĎ:
Dle § 7a/9 zákona o hospodaření energií skutečně platí, že průkaz energetické náročnosti budov se neopatřuje (mimo jiné) při prodeji budovy, pokud:
- se tak obě strany písemně dohodnou,
- jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947
(přičemž obě shora vymezené podmínky musí být splněny současně).

Pokud Vám prodávající nepředal průkaz energetické náročnosti budovy (ačkoli tak učinit měl), může se jednat o vadu prodávané věci. Z tohoto důvodu můžete po prodávajícím požadovat zejména přiměřenou slevu z kupní ceny domu. Vzhledem k tomu, že prodávající již není vlastníkem domu, nemůže v současné chvíli sám pořídit průkaz energetické náročnosti budovy (může Vám však poskytnout slevu z kupní ceny ve výši nákladů na pořízení průkazu energetické náročnosti budovy, tento průkaz by tak byl opatřen sice Vámi, ovšem na náklady prodávajícího).
Jelikož v nedávné době byl na webu Bezplatné právní poradny řešen prakticky totožný dotaz, odkazuji Vás v podrobnostech sem:
http://bit.ly/2mi6kGD
_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
Zákon č. 406/2000 Sb. , o hospodaření energií

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební úpravy byty SVJ - je nutný souhlas všech majitelů bytů?
- Stavební úpravy byty SVJ a stavební povolení - musí souhlasit všichni ze SVJ?
- Stavební úpravy byty SVJ - stačí souhlas představenstva sdružení nebo musí souhlasit každý majitel bytu?

Jsme sdružení vlastníků o 70 bytech. Plánuji malou rekonstrukci bytu (vybudování otvoru na dveře v nosné zdi.), která bohužel podléhá stavebnímu povolení. Ve stanovách našeho společenství je uvedeno, že je nutný souhlas spoluvlastníků. Více není specifikováno. Stavební úřad požaduje jen 1 papír a to vyjádření představenstva sdružení, že je v souladu se stanovami. Prosím o informaci, jakou formou můžu tyto souhlasy, které pak předložím představenstvu získat? Myslím, že na to pamatoval nový OZ a fyzické obíhání vlastníků (z nichž polovina v bytě vůbec nežije, někteří jsou v zahraničí, několik je jich v léčebně dlouhodobě nemocných LDN) již není nutné. Pokud jsou majiteli manžel. Ve SJM je nutný souhlas obou? V celém procesu stavební povolení je toto pro nás nejsložitější záležitost. Děkuji, LUCIE LEDVINOVÁ

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o dotaz na souhlas manželů, je otázku, zda je takový souhlas možné chápat jako běžnou záležitost, kdy jsou manželé oprávněni se navzájem zastoupit. Osobně bych doporučovala zajistit souhlas obou. Pokud jde o souhlasy, pak máte možnosti pouze dvě, buď skutečně zajistit podpisy obíháním nebo jednodušší variantou, dát podnět ke svolání shromáždění a tam nechat Váš záměr v souladu se stanovami odhlasovat. Bohužel musíte počítat s tím, že to nebude jednoduchá procedura a dá se očekávat, že bude i časově náročná.

__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění kapitálového majetku v zahraničí
- Kapitálový majetek v zahraničí - daně, zdanění

Sice se mě to tento rok za rok minulý netýká, ale chci se zeptat zda dokážete poradit co jak vyplnit, když si člověk není s něčím jistý.
Narazil jsem na web, kde poskytují vyplnění přiznání na základě vyplnení dotazníku, jejich systém poté vše spočítá a vyplní, a pošle e-mailem vyplněný formulář. Plánuji mít kapitálový příjem ze zahraničí V jedné sekci se ptá zda jsem měl příjem ze zahraničí, a umožňuje vyplnit za jakého státu, takže bych v mém případě vyplnil Panamu. Poté se ptá zda jsem měl jakékoliv jiné příjmy, (OSVČ, pronájem, kapitálové, ostatní). Takže předpokládám že to musím zaškrtnout a vybrat. Poté se ptá na příjmy z kapitálového majetku, a z dané země + daně. Pokud tedy vyplním stejný příjem v obou kolonkách, bude to pochopeno jako jeden příjem? Stejný problém by mohl nastat ikdybych vyplnil přiznání sám ručně.
Dále, tento příjem by byl ve Švýcarských frankách, ale při poslání na můj český bank. účet by byl přepočten kurzem mé banky na koruny. Nemusím tedy řešit kurz, jestliže bych měl v bank. účtě dohledatelné záznamy kolik korun českých jsem přijal?
A jestliže je to příjem v daném státě nezdaněný, nemusím vyplňovat kolonku kolik daní jsem zaplatil v daném státě, případně mám napsat 0?
Je to otázka spíše v případě kdy bych vyplňoval přiznání sám, nemůžete samozřejmě vědět jak ten program funguje.
Musím v případě, že by byl kapitálový příjem ze zahraničí mým jediným příjmem, přiložit nějaké dokumenty? Jestli-že se jedná pouze o to, že pobírám rentu z nadace sídlící v zahraničí, kam jsem investoval/investuji, a která nedaní rentu beneficientů, a já jí pouze budu přijímat na svůj bankovní účet, a platit z ní povinné zdravotní pojištění, případně dobrovolné důchodové pojištění? Děkuji. S přáním pěkného dne Tomáš

ODPOVĚĎ:
Nevím, jaký dotazník vyplňujete, nemohu poradit. Radila bych Vám ale alespoň v případě prvního přiznání navštívit daňového poradce. Příjmy ze zahraničí nejsou opravdu jednoduchá záležitost a je potřeba mít důkladně prostudované smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.
Budete zdaňovat částku přepočtenou na Kč, která Vám přišla na účet.
K přiznání v případě zdanění kapitálových příjmů nemusíte nic přikládat. Všechny dokumenty uchovejte pro případnou kontrolu.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Havárie pracovního auta a odpovědnost pracovníka
- Havárie pracovního auta a odpovědnost zaměstnance
- Havárie auta - spoluúčast, platí ji zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí spouluúčast při havárii pracovního auta - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Nezaviněná autonehoda pracovního auta, kdo platí spoluúčast - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Nezaviněná autonehoda pracovního automobilu, vozidla a spoluúčast náhrada škody zaměstnance

V pracovní době jsem jel za zákazníkem a na dálnici mi do cesty vběhl bažant. Škoda na autě byla za cca 12 tisíc Kč z toho pojišťovna vyčíslila 5 tisíc korun jako spoluúčast. Nehodě nešlo zabránit jel jsem po dálnici v rychlém pruhu po pravé straně menší kolona aut (nešlo uhnout doprava) a za mnou taky něco jelo takže jsem nemohl agresivně šlápnout na brzdu a vzhledem k tomu jak mi tam vletěl tak by to taky asi ani nepomohlo.
Zaměstnavatel teď po mě chce onu spoluúčat 5000 Kč. V Zákoníku práce Hlava 2 (POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE K NÁHRADĚ ŠKODY)
jsem našel, že:
Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil ZAVINĚNÝM porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Vykládám si to špatně když si řeknu, že jsem žádné pracovní povinnosti neporušil a tudíž po mě tuto spoluúčast nemůže vymáhat?
Má smysl klást v této situaci odpor? : )
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Pavel

ODPOVĚĎ:
Ke vzniku povinnosti zaměstnance nahradit škodu musí být splněny následující předpoklady:
- vznik škody na straně zaměstnavatele; ,
- porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním;
- existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody;
- zavinění zaměstnance. Zaměstnanec je povinen nahradit škodu jen pokud mu zaměstnavatel prokáže zavinění. Zaměstnanec tedy není povinen dokázat, že škodu nezavinil, neboť důkazní břemeno spočívá na zaměstnavateli.
Jestliže budete rozporovat své zavinění, bude muset zaměstnavatel svůj nárok uplatnit u soudu, kde bude muset dokázat splnění všech 4 výše uvedených bodů.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Přehlížení přestupků městskou policií

Dnes (20.02.2017) jsem našel za stěračem listek s výzvou od městské policie. Za přestupek § 25 / 1a (a u toho slovo protisměr), naproti mně stálo auto které mělo stejný lísteček se stejným přestupkem. Auta byla přední maskou u sebe.
Co jsem porušil? Jak se bránit? V příloze zasílám fotografii místa. Já jsem stál ve směru šipky.
Pochopil bych kdyby tam byla označena např. středová čára nebo kdybych nedodržel prostor 6 metrů nebo stál na zebře.
My 2 jsme dostali lístečky a auta v pozadí ne. Ta nedodržela zanechání prostoru 6 metrů. Další auta stojí u žluté čáry a také bez přestupku. Dá se s tím něco dělat, když městská policie úmyslně přehlíží přestupky?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Dle zmiňovaného ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. , řidič smí zastavit a stát jen:
a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,
b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.

Pro stání dále platí, že musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy; při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.
V případě Vámi vyznačeného vozidla tedy došlo ke stání v protisměru jízdy, nicméně vozidlo stojící přímo naproti vyznačenému vozidlu nestojí v protisměru jízdy, je tedy zvláštní, že i u tohoto vozidla byl vyznačen totožný důvod přestupku.
Vždy máte možnost napadnout např. procesní chyby činěné v rámci řízení o přestupku (nedostatek poučení apod.), zde záleží, jak bude daný správní orgán postupovat a zda bude dodržovat zákon.
Můžete se obrátit na policii s oznámením, že máte za to, že vlastníci vozidel se dopustili přestupku, jelikož např. nesprávně parkují. V takovém případě je policie povinna jednat a zabývat se tímto oznámením a příp. také uložit pokutu za porušení zákona těmito vlastníky vozidel.
Dále můžete podat podnět ke zřizovateli městské policie – tím je obec.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přivýdělek OSVČ na rodičovské dovolené a peněžitá podpora v mateřství
- Přivýdělek OSVČ na rodičovské dovolené, sociální a zdravotní pojištění
- Přivýdělek OSVČ a čerpání peněžité podpory v mateřství
- Přivýdělek OSVČ a čerpání PPM

05/2016 mi byl přiznán poslední rodičovský příspěvek, který jsem si zvolila na 2 roky. Dítěti budou 3 roky 03/2017. V 10/2016 jsem nastoupila na peněžitou podporu v mateřství PPM s druhým dítětem, tj. od 05-10/2016 jsem byla bez příjmu, ale stále na rodičovské dovolené RD jako zaměstnanec a také mám už několik let vedlejší příjem z podnikání jako OSVČ.
Doposud jsem byla přesvědčena, že do 3 let věku dítěte jsem na rodičovské dovolené RD, hájena státem a to že jsem si příspěvek vyčerpala už za 2 roky je můj problém.
Bohužel mi dnes (20.02.2017) na ÚP bylo řečeno, že jsem v měsících 05-10/2016 měla změnit OSVČ z vedlejší na hlavní. Stále jsem ale byla vedena jako zaměstnanec na RD. Prosím jak to tedy je? V žádosti o porodné a přídavek na dítě se u vedlejších OSVČ započítává jakýsi paušál, nebo skutečný výdělek? Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Abyste mohla být považována za OSVČ s vedlejší činností, musíte splnit některou ze zákonem stanovených podmínek: například mít výdělečnou činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, pobírat starobní či invalidní důchod nebo rodičovský příspěvek. Za OSVČ s vedlejší činností jste tedy považována mj. tehdy, pokud pobíráte peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), nemocenskou v souvislosti s porodem nebo rodičovský příspěvek. To, zda jste nebo nejste na rodičovské dovolené, není pro rozlišení hlavní a vedlejší činnosti podstatné. Takže informace, kterou jste obdržela od úřadu práce, je správná. V měsíci, kdy jste vyčerpala poslední dávku rodičovského příspěvku, jste byla naposledy považována za OSVČ s vedlejší činností. Od následujícího měsíce jste již měla být OSVČ s hlavní činností, čemuž odpovídají i vyšší zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Při žádosti o porodné je zapotřebí doložit příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Co se týče přídavku na dítě (děti), pokud budete žádat o přídavek nyní (do října 2017), budete dokládat příjmy za kalendářní rok 2015, při žádosti od října 2017 pak příjmy za rok 2016. U OSVČ s hlavní činností se jako příjem započítává minimálně 50% průměrné mzdy v národním hospodářství (pro rok 2017 je to částka 13.500 Kč), u vedlejší činnosti se ale započítává skutečný příjem. Výše porodného na druhé dítě činí 10.000 Kč, výše přídavku na dítě do šesti let věku 500 Kč měsíčně.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Negativní reverz na léčbu psychofarmaky na psychiatrii - může ho primář oddělení odmítnout sepsat s rodičem, rodiči nezletilého pacienta?
- Odmítnutí léků, psychofarmak rodičem nezletilého pacienta a negativní reverz - může ho primář psychiatrie odmítnout sepsat nebo přijmout?
- Nošení vlastního oblečení v nemocnici kvůli alergii na prací prášek - může to nemocnice odmítnout?
- Zákaz popisu průběhu léčby dítětem na psychiatrii - je to v pořádku?
- Omezení návštěv rodičů dítěte na psychiatrii - je to v pořádku a podle zákona?
- Omezení telefonátů dítěte rodičům na psychiatrii - je to v pořádku a podle zákona?
- Nahlédnutí do zdravotní dokumentace pacienta psychiatrie - může to primář znemožnit?
- Může primář psychiatrie změnit dobrovolnou hospitalizaci na nařízenou?
- Změna dobrovolné hospitalizace na psychiatrii za nařízenou - může primář psychiatrie změnu udělat?
- Může primář psychiatrie nevydat dítě rodičům na negativní reverz
- Negativní reverz na psychiatrii - může primář nevydat dítě rodičům po negativním revezru?
- Negativní reverz na propuštění dítěte z psychiatrie - může primář nevyhovět?

Jsem matkou 16letého syna, který je 4. týden dobrovolně hospitalizován v psychiatrické léčebně (PL). Syn má poruchu autistického spektra (Aspergerův syndrom) a k hospitalizaci bylo přistoupeno z důvodu úzkostného vyhýbavého chování (přestal zvládat docházku do 9. třídy ZŠ). Bohužel již od počátku jsme se nepohodly s paní primářkou, neboť jsem odmítla farmakoterapii (dosud léky špatně snášel) - v informovaném souhlasu "Prohlašuji, že souhlasím… s léčebnými výkony (farmakoterapie, psychoterapie…) "- jsem výraz "farmakoterapie" škrtla. Několikrát jsem e-mailem, osobně i písemně s podpisem medikaci odmítla.
Negativní revers na farmakoterapii pí prim. ovšem nedovolila sepsat. Dále jsem požádala, aby mé dítě mohlo nosit vlastní čisté oblečení (měl alergii na prací prášek), aby mu nebylo nuceno maso, aby mu bez mé přítomnosti nebyly prováděny invazivní zákroky (odběr krve atp.) a protože bylo vše bez vysvětlení zamítnuto (jen suché konstatování, že to je součást léčebného režimu), dovolila jsem si požádat o vysvětlení, proč vnitřní řád neumožňuje dodržovat některá konkrétní práva hospitalizovaného dítěte (dle paní primářky jde z mé strany jen o účelné vyžadování výjimek a záměrné diktování postupu léčby).
Děti mají také mimochodem nařízeno nepopisovat rodičům, co se děje v PL a sestry za účelem cenzury čtou dopisy dětí. Bohužel bez naprostých zábran i nahlas přede všemi! Domnívám se, že toto jednání je značně neetické. Navíc je omezen i telefonický kontakt rodičů na pouhých 10 minut 2x týdně. V případě, že dítě "zlobí", čili je v režimovém systému špatně ohodnoceno, omezuje PL kontakt dítěte s rodičem při osobní návštěvě za trest jen na 30 minut (jinak jsou povoleny so+ne celé 2 hodiny). Také jsem PL upozornila na faktické nesrovnalosti v informacích na webu PL a ve zvacím dopise s řádem vyvěšeným v PL. Jako hřebíček do rakve jsem přes výrazný odpor paní primářky oficiálně požádala o nahlédnutí do zdravotní dokumentace syna.
Toto v důsledku vedlo (dle mého posouzení) až k osobní nevraživosti paní primářky a jejím následným krokům. Ač jsme se při příjmu dohodly, že zkusíme 3 týdny léčby a pokud to nebude vyhovovat, tak se dohodneme na ukončení, nyní se z dobrovolné hospitalizace pokouší zařídit hospitalizaci nařízenou. Nevydala mi dítě ani na negativní revers, naopak mě označila za nespolupracující matku a nekritickou k situaci.
Uvedla: "Nedoporučuji propuštění pacienta do ambulantní péče, hlásím držení pacienta na oddělení proti vůli zákonného zástupce na Okresní soud v Olomouci." Paní primářka v nesouhlasu jako důvod uvádí, že můj syn "je nevyzpytatelný, informace od matky nejsou pro oddělení korespondující s dalšími objektivními údaji, existuje riziko sebeohrožení nebo ohrožení okolí při aktuálním propuštění", tedy, že by mohl být svému okolí nebezpečný (ačkoliv dle mnou ofocené zdrav. dokumentace se v PL agresivně vůbec neprojevil a spolupracuje). Tyto úsudky uvádí proto, že při školní propustce, která pro něj byla velmi stresující (hospitalizace je pro úzkostné vyhýbání se škole) napsal, že si přeje, aby jistá konkrétní osoba zemřela. (Tyto informace napsala do PL škola, která si nepřeje, aby se do výuky vrátil). Revers takto koncipovaný jsem nepodepsala, podepsala jej sestra jako svědek.
Z PL jsem totiž chtěla syna přes "nedoléčení" odvést zejména proto, že paní primářka mému synovi během léčby např. sdělila, že "Ať si nemyslí, že bude v invalidním důchodu sedět doma na zadku a chodit na poštu pro složenku a jíst chleba za její peníze." (Syn žijící v době elektronických komunikací doteď pojem složenka ani neznal! ) Mně sdělila hned v počátku před jakýmkoliv vyšetřením, že synovu "Dg. zcela jistě přehodnotíme" a také mi narovinu řekla, že se mě bojí, protože ze mě cítí, že jsem typ, co si určitě bude stěžovat a to ona si líbit nenechá. Pokud se jí dovolím na něco zeptat, tak mi řekne, že mi na to nebude odpovídat, protože nechci informace, ale prý se pouze snažím s ní bojovat o moc. A údajně své dítě účelně manipuluji, aby nespolupracovalo. Čili nemám v ní jako terapeuta absolutně důvěru, chtěla jsem pokračovat ambulantně a přeřadit syna do speciální školy.
Postoj paní primářky se mi proto jeví až jako osobní nevraživost vůči mé osobě a tím bohužel i mému synovi. Je to moje domněnka, kterou ale nedokážu.
Bohužel možnost získat znalecký posudek na syna od někoho objektivního je asi značně omezena, paní primářka je totiž sama soudním znalcem a obávám se, že je tedy i jisté riziko, že soudní znalec může být ovlivněn třeba skutečností, že paní doktorku zná.
Jen uvádím pro formu, že já se na žádnou duševní chorobu sama neléčím, pracuji 10 let ve stejné firmě, soc. dávky nepobírám a nesnažím se pro něj získat invalidní důchod.
Je tedy v takovém případě přece jen nějaká šance se bránit? Nebo je opravdu "Spravedlnost slepá"?
Děkuji. Halina

ODPOVĚĎ:
Pokud máte v úmyslu ukončit dobrovolnou hospitalizaci Vašeho syna, sdělte toto rozhodnutí poskytovateli zdravotních služeb (léčebně). Bude-li dle léčebny zapotřebí pokračovat v hospitalizaci Vašeho syna, bude nutné, aby bylo u místně příslušného okresního soudu zahájeno tzv. detenční řízení (tzn. řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu dle § 66 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních). Dle znění dotazu již (možná) bylo toto řízení zahájeno poskytovatelem zdravotních služeb (doporučuji Vám tuto skutečnost ověřit).
Dle § 40/1 písm. a) zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb povinen oznámit soudu do 24 hodin hospitalizaci pacienta, jestliže zákonný zástupce pacienta odvolal souhlas s hospitalizací a nadále existují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu (totéž vyplývá z § 75 zákona o zvláštních řízeních soudních).
Zjistíte-li, že detenční řízení nebylo poskytovatelem zdravotních služeb zahájeno (přestože jste poskytovateli zdravotních služeb sdělila, že dobrovolnou hospitalizaci svého syna ukončujete a požadujete jeho propuštění), můžete detenční řízení zahájit sama (jak vyplývá z § 76/2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Jako zákonná zástupkyně Vašeho syna budete předmětného detenčního řízení účastna.

Dle § 70 zákona o zvláštních řízeních soudních dále platí, že:
- ke zjištění zdravotního stavu a zjištění, zda další držení ve zdravotním ústavu je či není nutné, soud jmenuje znalce; znalcem nemůže být jmenován lékař, který pracuje ve zdravotním ústavu, v němž je člověk držen;
- byl-li proveden přezkum zdravotního stavu, soud důkaz výsledkem takového přezkoumání provede vždy;
- soud také vždy provede důkaz zdravotnickou dokumentací nebo záznamem z ní nebo vyjádřením ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevení přání umístěného člověka;
- soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav;
- při jednání vyslechne soud umístěného člověka, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře umístěného člověka, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy.

V rámci detenčního řízení budete moci předložit Vámi zadaný znalecký posudek, z něhož bude vyplývat, že propuštění Vašeho syna z léčebny nic nebrání. V tomto ohledu není dle mého názoru Vaše obava z podjatosti znalce namístě. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

I pokud by soud v rámci detenčního řízení rozhodl o tom, že další držení Vašeho syna v léčebně je oprávněné, budete se moci domáhat nového projednání věci. Konkrétně dle § 82 zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že:
- umístěný člověk, jeho zástupce, opatrovník, a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení ve zdravotním ústavu není důvodné;
- soud rozhoduje rozsudkem, který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu;
- zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného člověka, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení ve zdravotním ústavu povoleno.

Co se týče dodržování pravidel (ve vztahu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem), platí dle § 41/1 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách, že pacient je povinen:
- dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
- řídit se vnitřním řádem.

Vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb pak může stanovovat závazná pravidla rovněž v oblasti stravování, odívání či komunikace (ohledně komunikace bývají tato pravidla striktnější právě v rámci poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti psychiatrie).
Co se týče kontaktu s Vaším synem, upozorňuji v této souvislosti na § 28/3 písm. e) bod 1 zákona o zdravotních službách, dle něhož má pacient při poskytování zdravotních služeb dále právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, je-li pacient nezletilou osobou, a to v souladu s vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb (tomuto právu pacienta odpovídá povinnost poskytovatele zdravotních služeb dle § 47/1 písm. b) zákona o zdravotních službách).
Pacient má dále právo přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů (§ 28/3 písm. i) zákona o zdravotních službách).
Vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb však samozřejmě nemůže zasahovat do práv pacientů více, než je nezbytně nutné. Dle § 46/1 písm. a) zákona o zdravotních službách nesmí vnitřní řád zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů.
Máte-li dojem, že vnitřní řád léčebny omezuje Vašeho syna více, než je nutné, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný krajský úřad a na tuto skutečnost si stěžovat (resp. vyzvat krajský úřad k prověření situace, v ideálním případě předložte krajskému úřadu kopii tohoto vnitřního řádu, máte-li ho k dispozici).
Svou stížnost můžete případně směřovat rovněž ke zdravotní pojišťovně Vašeho syna, především však můžete podat stížnost dle zákona o zdravotních službách (jak jsem uváděl ve své původní odpovědi), kterou adresujte jak léčebně, tak, a to především, místně příslušnému krajskému úřadu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Stupeň poškození, trvalé následky a vyplacení pojistky 0,1-10,01%
- Plnění z pojistky u trvalých následků dle stupně poškození - informace

Mám uzavřenou životní pojistku v pojišťovně Kooperatíva, kde jsou definovány : trvalé následky úrazu s progresívním plněním (6-nás.) od 0,1% na určitou částku a trvalé následky úrazu s progresívním plněním (6-nás.) od 10,1 % také na určitou částku.
Zajímalo by mne, pokud budu mít trvalé následky z úrazu a lékařský nález bude např. 18% poškození, zda-li budu mít plnění z obou uzavřených plnění, nebo se toto plnění vztahuje jen na plnění od 10,1 %.
V pojistných podmínkách jsem totiž nenašel procentuální omezení a to ve smyslu od 0,1 % do … např. 10,1 %.
Zajímá mě tedy, jestli toto plnění které mám uzavřené s pojišťovnou platí pro obě plnění, nebo se opravdu vztahuje jenom na plnění od 10,1 % z důvodu vyššího procentuálního poškození v tomto případě 18 %
Děkuji za rychlé vyřízení. Gustav

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že pojistné plnění má být ve Vašem případě vypočítáváno ve formě procentního podílu z pojistné částky. Je-li pak v pojistné smlouvě sjednáno navíc progresivní pojistné plnění, zvyšuje se procentní podíl pro stanovení pojistného plnění v souladu s příslušnou oceňovací tabulkou (kterou pro tyto případy pojišťovna používá), a to v závislosti na tom, jaká varianta progresivního pojistného plnění byla v pojistné smlouvě sjednána (např. čtyřnásobná nebo šestinásobná progrese).
Jelikož jste s pojišťovnou sjednal šestinásobnou progresi, dojde při hodnocení trvalých následků k progresivnímu zvýšení pojistného plnění, a to až na 600 %.
Dojde-li ve Vašem případě k poškození zdraví s trvalými následky např. v rozsahu 18 %, dostane se Vám pojistného plnění dle položky 10,1 % a více”.
Pokud by se Vám mělo dostat plnění dle obou položek, obdržel byste de facto dvě pojistná plnění za tutéž pojistnou událost, což postrádá logiku (§ 2758/1 občanského zákoníku).
Přestože Vámi uzavřená pojistná smlouva neobsahuje, jak uvádíte, limitaci jednotlivých položek (tedy 0,1 % - 10 % a 10,1 % - 100 %), lze výkladem dospět k závěru, že jednotlivé položky jsou ohraničeny právě takto.
Obecně dle § 555/1 občanského zákoníku platí, že právní jednání (tedy i smlouva) se posuzuje podle svého obsahu. Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (§ 556 občanského zákoníku).
I za použití shora uvedených interpretačních pravidel je možné dovodit, že je-li určitá škála (představovaná v tomto případě sty procenty) rozdělena na několik částí (když každá část obsahuje rozdílnou výši pojistného plnění), přičemž v rámci této škály jsou vyznačeny pouze počátky jednotlivých částí, považuje se každá část za ukončenou právě počátkem části následující, resp. je každá část ukončená číslem o jedno desetinné místo nižším, aby nedocházelo k překryvům jednotlivých částí (první položka tak ve Vašem případě začíná na 0,1 % a končí na 10 %, druhá položka pak těsně navazuje, když začíná na 10,1 % a končí na 100 %, resp. končí u další položky, je-li další položka ve Vašem případě sjednána).

Další informace k progresivnímu pojistnému plnění naleznete např. zde:
http://www.penize.cz/urazove-pojisteni/288873-trvale-nasledky-a-urazove-pojisteni-na-co-se-muzete-opravdu-spolehnout
Vzniknou-li na Vaší straně další pochybnosti o způsobu výpočtu výše pojistného plnění, doporučuji Vám (po nahlédnutí do pojistné smlouvy, souvisejících pojistných podmínek a oceňovací tabulky) vyjasnit tyto pochybnosti přímo s pojišťovnou (která by měla mít o správném používání výpočtových mechanismů nejlepší přehled).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Omezení platnosti záruky na zubní korunku - nutnost vyšetření dentální hygienistkou, dentálním hygienistou
- Záruka na zubní korunku podmíněná návštěvou dentální hygienistky, dentálního hygienisty
- Je vyšetření dentálním hygienistou podmínkou záruky zubní korunky?

Ráda bych znala Váš názor na omezení platnosti záruky na zubní korunku.
8. února jsem šla k zubařce na zubní kliniku na plánované broušení zubu kvůli zubní korunce, nyní čekám na stálou korunku. Po zákroku (broušení živého zubu, otiscích a zhotovení provizorní zubní korunky) mi zubařka dala k podpisu dokument, jehož část přikládám v příloze.
Podmiňuje si v něm záruku za korunku pravidelnými kontrolami u ní (tomu rozumím a chápu to), ale hlavně navštěvováním jejich dentální hygieny a to minimálně 2x za rok. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, záruku neuzná. Navíc v počítači v mé kartě byla poznámka, že proto, že jsem neabsolvovala zubní hygienu před zákrokem, korunka bude úplně bez záruky. Na hygienu jsem byla objednaná, ale onemocněla jsem.
Je možné, aby si zubař / zubní klinika takto podmínila záruku? Navíc až po zbroušení zubu, na konci návštěvy?
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Jakékoli podmiňování či dokonce „nepřidělování“ záruky na zubní korunku je neoprávněné a tudíž pro Vás bez právních účinků.
S poskytovateli zdravotních služeb v oblasti stomatologie uzavírají pacienti nejčastěji kupní smlouvy či smlouvy o dílo (dle toho, zda plnění pro pacienta spočívá ve zhotovení stomatologického výrobku na míru či převažuje-li výkon určité činnosti, např. oprava či úprava staršího stomatologického výrobku).

Ať už se zubní klinikou uzavřete kupní smlouvu či smlouvu o dílo (předpokládám, že se bude jednat spíše o smlouvu kupní), budete oprávněna uplatnit práva z případných vad zubní korunky po dobu 2 let od jejího dodání. V tomto ohledu upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2112/1 občanského zákoníku, dle něhož je kupující povinen oznámit prodávajícímu vadu koupené věci bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu zjistí, nejpozději pak do 2 let od převzetí věci;
- § 2618 občanského zákoníku, dle něhož je objednatel povinen oznámit zhotoviteli vadu zhotoveného díla bez zbytečného odkladu poté, co tuto vadu zjistí, nejpozději pak do 2 let od převzetí díla
(v obou případech mohou být práva z vad požadována i po více než dvou letech od převzetí věci/díla, ovšem s tím rizikem, že pokud prodávající/zhotovitel u soudu namítne opožděnost uplatnění tohoto práva, nebude soudem žalobě vyhověno).

Co se týče Vám předloženého návrhu smlouvy, je nutné v první řadě upozornit, že Váš vztah se zubní klinikou je spotřebitelský (tzn. že Vy vystupujete jako spotřebitel, jemuž svědčí zvýšená zákonná ochrana, zatímco zubní klinika figuruje v tomto vztahu jako podnikatel).
Vámi uzavřená kupní smlouva či smlouva o dílo má (resp. bude mít) tedy spotřebitelský charakter, tzn. že v rámci této smlouvy musí být zohledněna zvláštní pravidla chránící spotřebitele.
Obecně dle § 1813 občanského zákoníku platí, že zakázanými jsou ta smluvní ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží (§ 1815 občanského zákoníku).
Na Vámi popsaný případ pak lze aplikovat především § 1814 písm. a) občanského zákoníku, dle něhož se zvláště zakazují ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění.
Je tedy zcela nerozhodné, jakým způsobem zubní klinika omezuje či podmiňuje uplatnění práv z případných vad zubní korunky, neboť k těmto ujednáním nemůže být přihlíženo. Přesto Vám doporučuji oznámit zubní klinice, že s předloženým návrhem smlouvy nesouhlasíte (a to s odkazem na shora uvedená ustanovení občanského zákoníku, chránící spotřebitele), přičemž se dožadujte předložení takového návrhu smlouvy, který nebude obsahovat žádná omezení či podmínky pro uplatnění práv z případných vad zubní korunky.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Předsmluvní odpovědnost, odpovědnost za příslib
- Odpovědnost za předsmluvní příslib
- Písemný příslib - následky, odpovědnost za příslib
- Vymahatelnost písemného příslibu u soudu
- Je možné vymáhat předsmluvní příslib?
- Je písemný příslib v SMS jakousi smlouvou o smlouvě budoucí?
- Předsmluvní příslib - je to smlouva o smlouvě budoucí?

Rád bych se na Vás obrátil ve věci předsmluvní odpovědnosti ohledně prodeje osobního vozidla. Situace, kdy osoba A podá inzerát na prodej vozidla vč. podrobné specifikace, detailního technického popisu a fotodokumentace a na tento inzerát reaguje osoba B, která po krátké debatě písemně prohlásí následující: "Dobrý den, měl bych zájem o vaše vozidlo Volkswagen Passat, jestli je auto opravdu v dobrém stavu, jestli se domluvíme, a budete ochotný přistoupit na cenu 80.000 Kč, auto na 100% koupím! "
Vyplývá z hlediska předsmluvní odpovědnosti z tohoto prohlášení jakýkoliv závazek vůči prodávajícímu, který by byl (reálně) vymahatelný soudní cestou? Jde o jakousi formu smlouvy o smlouvě budoucí?
Děkuji Vám. Filip

ODPOVĚĎ:
Problematika předsmluvní odpovědnosti vždy vyplývá z konkrétního případu a okamžiku, kam až jednání o uzavření smlouvy pokročilo. Ve Vámi uvedeném případě dle mého názoru předsmluvní odpovědnost nevznikla, vznikla by až v okamžiku, kdy byste druhé straně zaslal nějaké detailnější informace, jako např. sken technického průkazu, Vaše údaje za účelem uzavření smlouvy, apod. Mám za to, že z naznačené situace nevyplývá jakýkoliv závazek vůči prodávajícímu, který by byl reálně vymahatelný.

__

RODINA-ROZVOD A SJM
- Majetek a rozvod manželství - sporný a nesporný rozvod manželství
- Rozvod a vypořádání majetku - možnost darování podílu bytu po rozvodu manželství
- Rozvod a vypořádání majetku - možnost darování podílu domu po rozvodu manželství
- Zpětvzetí návrhu na rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zpětvzetí žádosti o rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zrušení žádosti o rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace
- Zrušení návrhu na rozvod manželství před soudním líčením, stáním u soudu - informace

Máme společnou hypotéku na dům, ten stojí na pozemku, který je pouze v mém vlastnictví (darovací smlouva), takže manžel vlastní polovinu domu, já polovinu domu a pozemek. Pozemek vlastním společně s mojí tetou (má na pozemku vlastní dům, jehož je náš přístavbou) a dům nemá samostatné inženýrské sítě. Ty jsou podmínkou mojí tety pro možný prodej domu.
Dohoda zní, že zkusíme prodat dům příbuzným nebo se tam nastěhuje manžel a já mu v tomto případě po konzultaci s bankou, mým vyplacením a vyjmutím z hypotéky dům daruji.
Manžel ale podal už žádost o rozvod, aniž bychom cokoliv řešili s jeho advokátkou, ta mu sice tvrdí, že rozvod byl podán nesporně a že máme na vypořádání majetku 3 roky.
Podle toho, co jsem dohledala si ale myslím, že jde o rozvod sporný a chci se zeptat, co se stane, když si vyzvednu obsílku. Soud nás rozvede hned? Jde rozvod ještě z manžela strany stáhnout a za jakých podmínek? A jaké právní úkony nastanou ohledně společného bydlení a hypotéky po takhle podané žádosti o rozvod? Předpokládám, že bych mu pak už nemohla svoji část domu a pozemek darovat, ale musela bych mu ho prodat.
Vážím si vaší práce. Děkuji, Sára

ODPOVĚĎ:
I když byl podán návrh na rozvod, až do jednání ve věci se stále můžete jakkoliv ohledně majetku domluvit a uzavřít dohodu o vypořádání majetku. Jakmile budete pravomocně rozvedeni, tak je pravdou, že majetek, který není součástí SJM, již darovací smlouvou sice můžete převést, nicméně již nebudete podléhat osvobození od darovací daně a převod tam bude výrazně dražší. Návrh na rozvod lze vzít kdykoliv zpět, nicméně stále ještě až do jednání ve věci můžete otázku majetku dohodou vyřešit.

__

FINANCE-DANĚ
- Dědictví ze zahraničí - daně, zdanění
- Zdanění dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR
- Odvod daně za dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR
- Daňová povinnost za dědictví ze zahraničí - zdanění v ČR

V případě dědictví ze zahraničí - je nutné toto dědictví někam hlásit zde v ČR, případně zahrnout do daňového přiznání, platit daň apod? (příjemce dědictví je normálně v zaměstnaneckém poměru). Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Příjmy z dědictví jsou dle § 4a Zákona o daních z příjmů od daně z příjmů osvobozeny. Osvobozené příjmy se do daňového přiznání neuvádí a ani není povinnost z tohoto důvodu podávat daňové přiznání.

__

BYDLENÍ-SVJ
- Energetický štítek budovy od SVJ - může být jeho kopie zpoplatněná
- Energetický štítek domu SVJ vyhotovený na náklady SVJ - musí člen SVJ zaplatit pokud požaduje kopii kvůli prodeji bytu?
- Může chtít SVJ poplatek za kopii energetického štítku domu SVJ vydanou členovi SVJ?

SVJ (jehož jsem členem) si nechalo vystavit štítek energetické náročnosti budovy za cca 20.000 Kč placený z peněz všech členů. Může SVJ odmítnout vydat členovi SVJ kopii štítku na požádání, resp. chtít za tuto kopii 3000 Kč?
Předpokládám, že k nahlédnutí jsou mi povinni štítek ukázat. Co ale když bych si jej chtěl na místě vyfotit fotoaparátem? Je SVJ povinno mi toto umožnit? Co když se na schůzi tento poplatek odsouhlasí?
Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Od ledna 2016 je každé SVJ povinno průkaz energetické náročnosti mít a je povinno Vám nejen umožnit na něj nahlédnout a pořídit si kopii, ale je povinno Vám umožnit pořídit si i ověřenou kopii. Jako majitel bytu jste povinen při prodeji či nájmu bytu průkaz energetické náročnosti doložit ke smlouvě. Otázku úhrad zákon vysloveně neřeší, nicméně Vámi uvedená částka je naprosto neadekvátní. Ceny za průkazy energet. náročnosti budov se pohybují cca od 4.000,-Kč, proto návrh, že za vyhotovení kopie budete hradit jako vlastník bytu 3.000,- směřuje k získání bezdůvodného obohacení a pokud by snad něco takového odhlasováno bylo, rozhodně bych doporučila obrátit se na soud s návrhem na zrušení takového rozhodnutí.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vyúčtování prací objednatele zhotovitelem

Ve smlouvě o dílo je dohodnuto (i tučně zvýrazněno) :
- bod 1/3-Celková cena za dílo - dle zvolené varianty a rozsahu skutečně zhotovených prací (viz dodatek ke smlouvě cenová nabídka)
- bod 3/4 – Objednatel i zhotovitel berou na vědomí, že cena bude vyúčtovaná dle skutečně provedených prací - viz příloha, cenová nabídka - případně dle dodávky vybraného subdodavatele.
Přesto soud argumentuje že díky bodu 2/10 je cena ve smlouvě pevně daná a nelze jí překročit.
2/10 – Tuto smlouvu lze měnit pouze číslovanými písemnými dodatky na jejichž obsahu se shodnou oba Účastníci. Návrh na změnu či doplnění smlouvy muže předložit kterákoliv ze smluvních stran.
Mám za to, že je to špatně, pokud nejsou žádné písemné dodatky, tak smlouva zůstává platná tak jak je, tudíž že vyúčtování prací bude provedeno dle:
1/3 - celková cena za dílo - dle zvolené varianty a rozsahu skutečně zhotovených prací.
(viz dodatek ke smlouvě cenová nabídka)
3/4 – Objednatel i zhotovitel berou na vědomí, že cena bude vyúčtovaná dle skutečně provedených prací, -viz. příloha cenová nabídka- případně dle dodávky vybraného subdodavatele.
V příloze zasílám k případnému krátkému náhledu smlouvu o dílo a její přílohu cenovou nabídku. Děkuji, Broněk

ODPOVĚĎ:
Ve veřejné části naší právní poradny se nezobrazují přílohy, tudíž do nich nemůžeme nahlédnout. Ale máte pravdu, že pokud nedošlo k žádným změnám ohledně vyúčtování prací ve formě písemných dodatků, zůstává smlouva platná tak, jak byla ujednána.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak vystěhovat nájemníka se špatnou platební morálkou?
- Jak vystěhovat nájemce se špatnou platební morálkou?
- Nájemník neakceptuje výpověď nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník neakceptuje výpověď nájmu pronajímatelem pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník neopustil byt po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník nevyklidil byt po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník se neodstěhoval po výpovědi nájmu pro neplacení nájemného - jak postupovat?
- Nájemník se neodstěhoval po výpovědi nájemní smlouvy pro neplacení nájemného - jak postupovat?

V bytě máme nájemníky, kteří mají smlouvu na dobu určitou - 3 roky. Běží teprve první rok jejich nájmu, ale už v něm měli špatnou platební morálku, platili se zpožděním, dva měsíce třeba vůbec. To jsme vyhodnotili jako hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu a dali jsme jim výpověď. Výpověď měla všechny náležitosti, poučení, předcházela jí i výzva. Uběhly tři měsíce výpovědní lhůty a já bych rád, aby se nájemníci vystěhovali. Jenže ti nové bydlení nenašli, pravděpodobně ani nehledali, o odmítají se vystěhovat. Prý se budou právní cestou bránit. Zajímalo by mě proto, jaké mají možnosti. Lhůtu pro soudní přezkum výpovědi už prošvihli. V bytě ale mají nemocného seniora. Dává jim to proti mě velkou výhodu? Můžu dál postupovat s vyklizením, tedy výzva a žaloba na vyklizení, nebo to soud kvůli babičce smete? Rád bych, aby už byli pryč a já mohl najít lepší nájemníky s lepší nájemní smlouvou a platící také vyšší nájem. Momentálně je pro mne tento pronájem velice nevýhodný. Jakub

ODPOVĚĎ:
Nevidím důvod, proč by neměl soud Vaší žalobě vyhovět, i když je v bytě stará osoba. Za situace, kdy nehradili řádně nájem, jste využil možnosti, kterou Vám zákonná úprava dává. Nájemci nemají žádnou jinou možnost, než se vystěhovat, Pokud nevyužili možnost bránit se proti výpovědi, má se za to, že ji akceptují, proto bych se soudnímu řízení na Vašem místě nevyhýbala, neboť mám za to, že budete v žalobě o vyklizení úspěšný.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Zrušení stavebního povolení pro nečinnost stavebníka
- Jaké udělat úpravy pozemku aby nedošlo ke zrušení stavebního pozemku?

Mohu přijít o platné stavební povolení? Stavební povolení bylo vydáno 2012, poté bylo 2x prodlouženo. Stavební povolení je vydané na rodinný dům, přípojky inženýrských sítí, žumpy a zpevněné ploch. Na pozemku je postavený plot, je zde studna na hranu pozemků jsou přivedeny přípojky na vodu a na elektřinu. Je možné, aby nám bylo stavební povolení z nějakého důvodu odebráno před koncem jeho platnosti, například pro nečinnost? Pokud ano, tak na základě jakého právního předpisu? Případně co je nutné na pozemku udělat, abychom měli jistotu, že by nám stavební povolení nemohlo být odebráno?
V případě, že by něco takového bylo nezbytně, tak bychom rádi spáchali něco, co jednak nebude příliš finančně náročné a zároveň nebude znamenat výstavbu něčeho, co může po 2-3 zimách vykazovat opotřebení. Vzhledem k tomu, že stavět plánujeme až 2019, tak bychom se rádi vyhnuli nyní například základové desce. Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Právní úpravu stavebního povolení naleznete v § 115 stavebního zákona. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti stavebního povolení.
Na prodloužení platnosti stavebního povolení není ovšem právní nárok, záleží tedy na důvodech žádosti a rozhodnutí stavebního úřadu.
Stavební zákon umožňuje zrušení stavebního povolení v § 176 odst. 5, ale to pouze za situace, dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům. Další možností pro zrušení stavebního povolení je situace, kdy je stavební povolení vydáno v rozporu s požadavky stavebního zákona.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Bossing - jak se bránit?
- Může zaměstnavatel bezdůvodně sledovat kamerové záznamy pracoviště?
- Může nadřízený bezdůvodně sledovat kamerové záznamy pracoviště?
- Pronásledování zaměstnavatelem a bossing - jak se bránit?
- Pronásledování nadřízeným a bossing - jak se bránit?
- Jak se bránit proti bossingu na pracovišti od nadřízeného, zaměstnavatele

Bossing: u firmy pracuji 2006-2017 na stejné pozici. Naše firma se zabývá speciálním odvětvím výroby. Již mnoho let máme problém s naším nadřízeným, který se k nám k zaměstnancům chová jak ke kusu hadru. Nejedná se jenom o útoky na mou adresu, ale i na adresu kolegů a obchodních zástupců. Pár našich bývalých kolegů tuto situaci vyřešilo výpovědí a raději pracují za menší mzdu v jiné firmě ale mají klid.
Jednání našeho vedoucího spočívá v neustálé kontrole (ať už kamerovým systémem, kterým kontroluje kdo se kde nachází a nacházel, zpětná kontrola práce když se vrátí z dovolené - zase pomocí kamerového systému i když se nic nestane - úraz, krádež atd, splní se týdenní plán a je to co víc). Dále jeho slovní napadání a urážky že se nestíhá a děláme pomalu a na ho& hellip; . Bohužel jako ve spoustě firem tak i v té naší zápasí výroba se skladovacími prostory. Sklad nechce přebírat hotové výrobky, protože je nemá kam dát (požární předpisy - zatarasené únikové cesty,
uličky ve skladu kde se dá sotva projít atd). Nuestále buzerování mistra, že neumí řídit lidi a organizovat výrobu. Aby jsme mohli dělat svou práci, hledáme jakýkoliv volný prostor, převáží se výrobky ze strany na stranu, aby bylo kde dělat. Tudíž dochází k časovým prodlevám a my jsme na tom biti. Nadávky a vyhrožování výpovědí se nám nelíbí. Chápeme že na něj tlačí vedení, ale brát si nás jako zaměstnance za boxovací pytel je moc. Jsou dny které jsou v pohodě, ale poslední dobou jsou dny kdy se nadřízený přiřítí do práce a nedělá nic jiného než hodinu kontroluje
záznam z kamer kdo, co a v kolik hodin začal dělat. Není tento jeho postup v rozporu se Zákoníkem práce? Kamerový systém nemá sloužit ke kontrole práce. Samozřejmě "děláme špatně a pomalu." Jeho neustálé výlevy zlosti na naše adresy už nám začíná pít krev. Chtěl bych na toto jednání upozornit vedení společnosti ale víme jak to chodí. Nelíbí se ti tu? Jdi! Poslední kapka byla ústní degradace jednoho ze zaměstnanců že dělá na dvě věci a že si za něj hledá náhradu. Tak byl přeřazen na podřadnou práci. Z jedné z nejvyšších pozic na dílně přeřazen na tu nejnižší. Bohužel toto jeho jednání probíhá poslední dobou za zavřenými dveřmi aby to ostatní neslyšely. Uspěl by u soudu zvukový záznam? Nechceme volit anonimní dopisy ale bude to asi nejsnažší přece jenom po tolika letech už máme
rodiny a hypotéky a každý máme strach o práci. Je nějaká obecná rada jak se bránit? Předem děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Kamery na pracovišti jsou v rozporu se zákoníkem práce. Podle § 316 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
V případě, že se jedná o kamery se záznamovým zařízením, jejich instalace je pravděpodobně v rozporu i se zákonem č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Je proto možné poslat podnět jak na místně příslušný oblastní inspektorát práce, tak na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Pokud jde o bossing, taková situace nemá nikdy jednoduché řešení. V první řadě je nutné upozornit, že v případě bossingu leží důkazní břemeno na zaměstnanci. Je vhodné nejprve si pečlivě sesbírat veškeré důkazy a zajistit si svědecké výpovědi spolupracovníků. Poté připadají v úvahu tyto možnosti:
- obrátit se se stížností na zaměstnavatele s požadavkem zjednání nápravy. Pokud zaměstnanec využije této možnosti, nesmí ho zaměstnavatel postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv (ustanovení § 346b odst. 4 zákoníku práce) ;
- domáhat se vůči zaměstnavateli, aby dodržoval zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu, možnosti funkčního postupu a odborné přípravy atd. , obsažené v ustanovení § 16 odst. 1 zákoníku práce;
- pokud nedojde k nápravě, je možné kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce, v jehož působnosti je dohlížet na dodržování pracovněprávních předpisů. V této souvislosti je třeba zmínit povinnost inspektorátu dodržovat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět ke kontrole.
- v případech, kdy zaměstnanec požaduje např. finanční odškodnění, je třeba podat žalobu k soudu. Vzhledem k náročnosti těchto soudních sporů je vhodné vyhledat právní poradenství poskytované advokáty.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Požadavek vypracování návrhu na zahájení řízení u finančního arbitra, advokátní kancelář si vyúčtovala právní zastoupení - jak se bránit?
- Reklamace vyúčtování advokáta - nepožadovaná služba
- Reklamace vyúčtování advokátní kanceláře - nepožadovaná služba

Mám dotaz na správnost vyúčtování právních služeb. Obrátila jsem se na advokátní kancelář ve věci týkající se spotřebního úvěru mezi mnou a nebankovní společností s požadavkem vypracovat návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. Nepožadovala jsem právní zastoupení v této věci.
Po prostudování předaných materiálů v předmětné záležitosti mi advokátní kancelář poskytla právní rozbor se závěrem, že k bezdůvodnému obohacení úvěrujícího nedošlo s tím, že návrh na zahájení řízení u finančního arbitra by nemusel být vyřízen v můj prospěch. Odstoupila jsem tedy od původního požadavku, tj. vypracování návrhu na zahájení řízení a spolupráci s advokátní kanceláří jsem ukončila. Advokátní kancelář mi vyúčtovala za poskytnutí jejich služeb dva hlavní právní úkony, a to:
- příprava a převzetí zastoupení ve výši 3700, - Kč,
- rozbor právní věci rovněž ve výši 3700, - Kč a
- režijní paušál ve výši 600, - Kč.
Podle mého názoru rozsah advokátních služeb požadovaných na advokátní kanceláři byl dán mým písemným požadavkem na vypracování návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, nic víc a nic méně. Plnou moc na zastupování jsem advokátní kanceláři neposkytla. Je tedy požadavek advokátní kanceláře na zaplacení 3700, - Kč z titulu přípravy a převzetí zastoupení oprávněný? Prosím o odpověď. Zita

ODPOVĚĎ:
Advokátní kancelář je v daném případě oprávněna účtovat dva úkony právní služby, přičemž odměna za úkon právní služby se odvíjí od částky, která měla být předmětem sporu. Výpočet odměny se řídí advokátním tarifem. Pokud prosím sdělíte výši částky, která měla být předmětem sporu, jsem schopna Vám v souladu s advokátním tarifem spočítat, zda je požadovaná částka oprávněná.

__

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě nemovitosti - kdy je možné dát výpověď nájemníkovi, nájemci pozemku a nebytového prostoru?
- Výpověď nájmu pozemku a nebytového prostoru novým majitelem - kdy po koupi to může nový majitel udělat?
- Od kdy po koupi pozemku může dát nový majitel výpověď nájemci pozemku a nebytového prostoru?
- Od kdy po koupi nebytového prostoru může dát nový majitel výpověď nájemci nebytového prostoru?

Zakoupili jsme pozemek s nebytovými prostory a zajímalo by mě kdy můžeme dát výpověď nájemníkovi. Musíme počkat až bude vše zaneseno do katastru nemovitostí (Zápis do katastru již započal) nebo mu můžeme dát výpověď již nyní? Předem děkuji za odpověď. Jitka

ODPOVĚĎ:
Pokud prostory, které jste koupili, jsou předmětem nájmu, vstupujete do všech práv a povinností původního vlastníka, takže i výpověď z nájmu můžete podat pouze v souladu s nájemní smlouvou. Výpověď pak můžete dát až v okamžiku, kdy budete skutečně jako vlastníci v katastru nemovitostí zapsáni, pouze podání na katastr nestačí.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Jak zabránit podvodu při koupi nemovitosti (bytu, domu, pozemku)
- Jak zabránit zpronevěře peněz při koupi nemovitosti (bytu, domu, pozemku)
- Jak se vyhnout podvodu při koupi bytu, domu, pozemku

Můžete mi, prosím poradit, jak uskutečnit prodej pozemku a jeho faktické zaplacení, aby náklady byly co nejnižší a ani jedna strana neriskovala, že bude ošizena? Můžeme s kupujícím vše uskutečnit přímo při návštěvě Katastru nemovitostí ČR? Další variantou je smlouva, podle které by kupující zaplatil jen polovinu částky při podpisu smlouvy a druhou do tří dnů od zápisu změny vlastníka ve prospěch kupujícího na Katastru nemovitostí. To mi připadá, že bych jako prodávající hodně riskovala, že už druhou polovinu nemusím dostat. Nebo se mýlím? Děkuji, Věra

ODPOVĚĎ:
Nejjistější varianta je peníze složit do notářské či advokátní úschovy. Kupující peníze složí, advokát či notář vydá potvrzení o jejich složení, poté se podá na katastr návrh na vklad a poté, co bude vlastnické právo přepsáno, peníze budou prodávajícímu z úschovy vyplaceny. Všechny ostatní varianty jsou riziko, protože smlouva může být špatně napsaná, katastr ji nevloží, ale kupující např. už polovinu peněz uhradí a prodávající se nakonec rozhodne opravenou smlouvu nepodepsat a teoreticky si může nechat jak nemovitost, tak peníze. Za situace, kdy se v případě převodu nemovitosti jedná minimálně o milionovou částku, volila bych nejjistější variantu úschovy, která se bude pohybovat v řádu tisíců (cca 3.000 až 5.000,-Kč).

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Odstěhování pečujícího rodiče s dítětem do zahraničí - je nutný souhlas druhého z rodičů?
- Nesouhlas druhého z rodičů s odstěhováním dítěte a pečujícího rodiče do zahraničí - jak postupovat dál?

06.09.2016 soudem rozsudkem svěřena dcera do péče otce (mě) po dohodě s exmanželkou (má problémy s přítelem a drogami). Styk s matkou není v rozsudku nijak upraven. 30.6.2016 jsem se znovu oženil. Dceři je 14 let a je v 8. třídě ZŠ a tuto třídu dokončí v červnu 2017. Chceme se se ženou a dcerou v červenci 2017 stěhovat do USA. Dcera bude chodit do Americké školy. Prozatím exmanželka souhlasí, že s dcerou odjedu, ale nesouhlasí aby se mnou žila dcera v Americe dlouhodobě. Nevím jak dlouho tam budeme. Nebráním jí ve styku s dcerou, cca každé 3 měsíce budeme v ČR na 7-14 dnů. Může mi exmanželka zakázat odjezd s dcerou do USA i když jí mám v péči? Jaký dokument mi má exmanželka podepsat, abych byl krytý že jsem dceru neunesl? Jak to mám udělat správně a pojistit se proti žalobě? Jak dlouho můžu s dcerou být v zahraničí bez matčiny souhlasu? Může se v případě zákazu od Matky dcera od 15ti sama rozhodnout že chce vycestovat? Děkuji moc!

ODPOVĚĎ:
V záležitosti, která je pro dítě významná, je ze zákona zapotřebí souhlasu obou rodičů. Za významnou záležitost se podle § 877, odst. 2 nového občanského zákoníku považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.
V případě vycestování rodiče s dítětem do zahraničí je tedy zapotřebí rozlišit, zda se jedná pouze o krátkodobou dovolenou nebo zda se jedná o změnu místa bydliště. U krátkodobé dovolené v zahraničí, která zpravidla trvá maximálně 2 – 3 týdny, se nejedná o změnu místa bydliště dítěte, a jde tudíž o záležitost běžnou, ke které nepotřebujete souhlas matky dítěte. Pokud se tedy rozhodnete odjet do USA pouze na krátkou dovolenou, pak souhlas dceřiny matky nepotřebujete.
V případě dlouhodobého pobytu v zahraničí je již situace jiná. Zde se totiž jedná o změnu místa bydliště dítěte, což je významná záležitost, ke které souhlas dceřiny matky potřebujete. Před dlouhodobým odjezdem do zahraničí Vám tedy rozhodně doporučuji získat písemný souhlas dceřiny matky s tím, že s dcerou dlouhodobě odjíždíte do zahraničí. Vzor takového souhlasu můžete najít například na stránkách Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí – zde: http://www.umpod.cz/unosy-deti/cestovani-s-ditetem-do-zahranici/ Pokud byste odcestoval s dcerou dlouhodobě do zahraničí bez souhlasu její matky, vystavoval byste se riziku, že dceřina matka bude tuto záležitost řešit jako mezinárodní únos dítěte.
Jestliže Vám dceřina matka odmítne písemný souhlas udělit, nemusí to ještě znamenat, že do zahraničí nebudete moci s dcerou odcestovat. Souhlas druhého rodiče je totiž možné nahradit rozhodnutím soudu. Návrh je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery. Za podání návrhu se neplatí soudní poplatek a v soudním řízení není nutné být zastoupený advokátem. Se sepsáním návrhu Vám kromě advokáta může pomoci například orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště Vaší dcery nebo opatrovnické oddělení soudu.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Cizí vodovod na soukromém pozemku bez věcného břemene - práva majitele pozemku
- Cizí vodovod na soukromém pozemku bez služebnosti - práva majitele pozemku
- Vodovod v zemi bez věcného břemene - práva majitele pozemku
- Vodovod v zemi bez služebnosti - práva majitele pozemku

Přes můj oplocený pozemek evidovaný jako sad vede potrubí veřejného vodovodu a je tam umístěný také uzávěr. Nejsem si vědoma, že by na pozemku vázlo věcné břemeno, na výpisech z Katastru nemovitostí nic takového není vidět. Je to automatické, když je tam potrubí umístěno? Nebo jak jinak mohu zjistit, že pozemek je spojen s věcným břemenem?
Zajímalo by mě, zda mohou zaměstnanci Vodovodů vstupovat na pozemek kdykoli bez mého vědomí, nebo podle jakých pravidel a jestli mě musí o tom informovat, případně se nějak prokázat. V případě, že budou hledat poruchu nebo poškození potrubí, jestli musí mít Vodovody nějaké povolení k výkopovým pracím, také jestli mohu toto rozhodování nějak ovlivnit nebo se k němu vyjadřovat. Děkuji, Jana Bartáková

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Věcné břemeno:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že vodovod byl pod Vaším pozemkem umístěn v minulosti (v době, kdy předmětný pozemek vlastnil Váš právní předchůdce). Dřívější právní úprava nevyžadovala, aby byly dotčené pozemky zatíženy v souvislosti s budováním vodovodu věcným břemenem (postačil souhlas vlastníka pozemku s vedením vodovodu). Tento požadavek ostatně neobsahuje ani současná právní úprava.
V této souvislosti upozorňuji, že dle § 5/1 zákona o vodovodech a kanalizacích se vlastnické vztahy k vodovodům a vodovodním přípojkám nezapisují do katastru nemovitostí.
Zřízení věcného břemene není platnou právní úpravou vyžadováno zejména z toho důvodu, že zákon o vodovodech a kanalizacích přiznává vlastníku (resp. provozovateli) vodovodu taková oprávnění, která se (po obsahové stránce) překrývají s případným věcným břemenem (de facto se tak jedná o věcné břemeno zřízené zákonem).
Vlastníkovi vodovodu, který vede pod Vaším pozemkem, tak můžete navrhnout zřízení věcného břemene (v tomto případě by se jednalo o služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku), vlastník vodovodu však nebude patrně ke smluvnímu zřízení věcného břemene příliš ochoten, neboť takové věcné břemeno prakticky nepotřebuje (ke vstupu na Váš pozemek a k provádění příslušných prací je totiž oprávněn ze zákona).

2/ Vstup na pozemek:
V tomto ohledu je klíčový § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- vlastník vodovodu je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí (stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu) ;
- vlastník vodovodu má právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu;
- práva podle předchozích odrážek musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- vznikla-li vlastníkovi pozemku či stavby výkonem práv vlastníka vodovodu (dle předchozích odrážek) majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu poškozené osobě jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu (tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu) ;
- shora uvedená práva a povinnosti přecházejí na právní nástupce vlastníka a provozovatele vodovodu, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

Je samozřejmé, že zaměstnanci vlastníka (popř. provozovatele) vodovodu se Vám musí před vstupem na Váš pozemek prokázat (tedy doložit, že jsou zaměstnanci toho subjektu, který je oprávněn ke vstupu na Váš pozemek přímo ze zákona).
Pokud by mezi Vámi a vlastníkem (popř. provozovatelem) vodovodu vznikl spor o rozsah shora vymezených oprávnění, bude takový spor rozhodnut příslušným vodoprávním úřadem (§ 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích). Tímto úřadem je (v tomto kontextu) obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 25 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nedohledatelný dědic v zahraničí - průběh dědického řízení
- Průběh dědického řízení - nedohledatelný dědic v zahraničí
- Jak může rodina zdědit majetek pokud je hlavní dědic v zahraničí a nedohledatelný
- Nedohledatelný dědic v zahraničí - jak se bude dědit?

1.1.2016 zemřela teta (sestra mé matky), její syn, který je dědicem domu je již 30 let ve Spojených státech. Tohoto syna po jakékoliv naší snaze nelze dohledat, sám se neozývá, neví že mu zemřela matka. Jediné informace, které jsme o něm zjistili byly o tom, že byl nebo je, to přesně nevíme ve vězení. Je jisté že do České republiky už se nevrátí. Jak bude pokračovat dědické řízení, jak dlouho budeme čekat, než na dům budou mít nárok další dědicové? Popřípadě dá se takovéto dědické řízení jakýmkoliv způsobem urychlit? Jedná se nám o dům, který zbytečně chátrá. Děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Notář může ještě např. požádat americké velvyslanectví na území ČR, či jiné zastupitelské orgány, aby danou osobu pomohly notáři dohledat.
Notář by měl poté, jakmile vyčerpá všechny možné prostředky k dohledání dědice, tomuto dědici neznámého pobytu ustanovit opatrovníka a poskytnout mu lhůtu, která nesmí být kratší než 6 měsíců, aby se přihlásil jako dědic, přičemž toto rozhodnutí doručí všem známým dědicům a zároveň jej vyvěsí na úřední desku soudu. Nepřihlásí-li se ve stanovené lhůtě, nebude se k němu v dědickém řízení přihlížet.
Pokud jde o dům, požádejte notáře, aby ustanovil správce dědictví, který se bude starat o to, aby dům nechátral (bude do něj mít přístup, bude zde moct větrat, zatopit, atd.).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od souseda z neznámého zdroje - jak se bránit?
- Hluk přes nosnou zeď mezi rodinnými domy - jak se bránit?
- Soud kvůli hluku od souseda - elektrický přístroj umístěný na nosné zdi mezi rodinnými domy

Bydlíme v řadovém domku. V roce 2013 si soused pořídil nějaké elektrické zařízení vydávající vysoký pulzující zvuk, který bylo a je slyšet u nás po celém domě. Z toho, že „vzniku“ zvuku bezprostředně předcházelo u souseda vrtání a kopání na společné nosné zdi, usuzujeme na umístění zdroje na nebo i částečně v ní. Souseda jsme se na to několikrát ptali, ale vždy tvrdil, že nic nemá, ale my víme jistě, že zdroj zvuku je u něj. 08/2016 opět po „práci“ na společné nosné zdi na straně souseda, zvuk ještě víc zesílil a je teď slyšet nepřetržitě (předtím to bylo 24 hodin denně v asi 20ti minutových intervalech, takže také nic příjemného). S nesnesitelnou intenzitou, a šíří se nosnou zdí do ostatních zdí našeho domu, který se tak stal prakticky neobyvatelným. Prosili bychom o radu, jak postupovat a kam se obrátit, protože po dosavadních zkušenostech nějakou domluvu se sousedem jako úspěšné řešení nevidíme. Děkuji, Nikola

ODPOVĚĎ:
Domníváte-li se, že hluk, působený sousedovým zařízením, překračuje stanovené hygienické limity, můžete v této věci kontaktovat místně příslušnou krajskou hygienickou stanici:
https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0036

Vyjde-li z provedených měření najevo, že sousedovo zařízení skutečně překračuje stanovené limity, bude možné, aby byla sousedovi uložena pokuta; zejména Vám však výsledky provedených měření (ať už měření dopadne jakkoli) poslouží jako důkazní materiál v budoucím soudním sporu.
Není-li dohoda se sousedem možná, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete připravit předžalobní výzvu a následně i žalobu, jejímž prostřednictvím se budete domáhat, aby soused ustal v rušení výkonu Vašeho vlastnického práva.
Dle § 1012 občanského zákoníku je vlastník oprávněn se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
Pravidla sousedského soužití jsou pak konkretizována v § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník je povinen zdržet se všeho, co působí, že (mimo jiné) hluk vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku (vztahuje se samozřejmě rovněž na stavby na pozemcích).
Na tomto místě doplňuji, že výkon vlastnického práva může být rušen i takovým hlukem, který nepřekračuje stanovené hygienické limity (ovšem je natolik intenzivní, že překračuje míru obvyklou místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání domu). K tomuto tématu více zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Soud o vydržení věcného břemene cesty přes cizí pozemek
- Soud o vydržení služebnosti cesty přes cizí pozemek
- Vydržení věcného břemene cesty na pozemek na který se nedá jinak dostat
- Vydržení služebnosti cesty na pozemek na který se nedá jinak dostat

Vlastním pozemek, který jsem obdržel darem od otce v roce 2004. Otec pozemek koupil již v roce 1978. Pozemek vznikl rozdělením velkého pozemku na tři. Zapomněl si ovšem zřídit věcné břemeno chůze a jízdy. Jinudy se na pozemek nelze dostat. Na můj pozemek tedy musím z hlavní cesty přes cca 20 m dlouhý a 3 m široký pozemek (dále příjezdová cesta), který z levé strany patří jednomu a z druhé strany druhému sousedovi (každý ze sousedů tedy vlastní cca polovinu příjezdové cesty). Tato příjezdová cesta tam je již od roku 1978 a je oplocena. Nechal jsem si ji zaměřit na geometrickém plánu.
U hlavní silnice (na pozemku souseda) mám od Středočeské energetiky postavenou malou “budku” nebo jak to nazvat, kde je umístěn elektroměr. Z něho vedou pod zemí, v oblasti příjezdové cesty elektrické kabely ke mně na pozemek. 2016 jsem sousedům posílal dopis s nabídkou odkupu příjezdové cesty, ovšem sousedé nechtějí prodat. Sousedé mi bezproblémově umožňují vjezd na můj pozemek. Dohodou se sousedy to bohužel nelze, tak jedině zbývá soudní cesta. Jaká je případně šance že věcné břemeno u soudu “vysoudím”? Děkuji Václav

ODPOVĚĎ:
Pokud Vaši sousedé odmítají pouze prodej části jejich pozemků, můžete se pokusit se s nimi dohodnout na zřízení tzv. práva nezbytné cesty. Dle § 1029/1 občanského zákoníku může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Přístup k Vašemu pozemku si můžete zajistit rovněž smluvním zřízením věcného břemene, které by v tomto případě mělo podobu služebnosti stezky a cesty (§ 1274 a § 1276 občanského zákoníku).
Nebude-li dohoda se sousedy možná, bude nutné se obrátit na soud. Dle § 1029/2 občanského zákoníku může soud povolit nezbytnou cestu v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (zřízení nezbytné cesty jako služebnosti se jeví jako ideální, neboť služebnost bude jako věcné právo zapsána do katastru nemovitostí). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (§ 1030/1 občanského zákoníku).

Doporučuji Vám (před případným podáním žaloby) vzít zřetel na § 1032/1 občanského zákoníku, dle něhož soud nezbytnou cestu nepovolí:
a/ převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,
b/ způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo
c/ žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

Druhou možností, jak bez dohody se sousedy získat přístup na Váš pozemek, je zřízení věcného břemene (služebnosti) rozhodnutím vyvlastňovacího orgánu. Dle § 170/2 stavebního zákona lze právo k pozemku nebo stavbě odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. Tuto cestu Vám však doporučuji až v krajním případě (tzn. nebudete-li úspěšný ani při pokusu zřídit nezbytnou cestu či věcné břemeno dohodou, ani rozhodnutím soudu).
K tomuto tématu více např. zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/jak-se-lze-branit-povoleni-nezbytne-cesty-94109.html

Velikost Vašich šancí na soudní zřízení práva nezbytné cesty není možné kvantifikovat, vše bude záviset na konkrétních okolnostech případu a na právním názoru soudce.
Co se týče Vaší poznámky o vedení elektrických kabelů, platí, že tyto nejsou součástí pozemku, kterým jsou vedeny (§ 509 občanského zákoníku). Dle občanského zákoníku se má za to, že součástí liniových staveb (např. energetických přípojek) jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
Ve Vámi popsaném případě je důležité, kdo je vlastníkem předmětných elektrických kabelů (tzn. zda se jedná o přípojku, která je ve Vašem vlastnictví, nebo zda tyto kabely patří poskytovateli elektřiny). Náleží-li kabely Vám, je možné zřídit (dohodou se sousedy) služebnost inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku), která Vás bude opravňovat vést sousedními pozemky Vaší elektrickou přípojku.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Externí a interní provádění kontroly SVJ
- Externí a interní provádění kontroly společenství vlastníků bytových jednotek SVJ
- Kontroly majetku SVJ - interní a externí

Interní / externí provádění kontrol: pro potřeby společenství vlastníků bytových jednotek SVJ bych rád věděl, jak si vyložit pojem externí a interní prováděné kontroly a revize na společně spravovaném majetku. Pro činnosti kontroly a revize využíváme jak vlastníky (tedy členy našeho SVJ), např. formou uzavření DPP nebo DPČ, tak právnické osoby (nečleny SVJ) prováděním činností na základě potvrzené objednávky. Ptám se: Které formy kontroly lze zařadit mezi externí prováděné kontroly a revize? Děkuji, Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Zákon nijak nevymezuje pojmy "externí a interní kontroly a revize". Pokud s těmito pojmy SVJ pracuje, mělo by samo přesně ve stanovách vymezit, co se tím rozumí. Obecně lze ale chápat jako externí provádění kontrol takové provádění, které je zajišťováno prostřednictvím třetího subjektu, jehož předmětem podnikání taková činnost je. Interní pak prováděná přímo zaměstnanci SVJ.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej podílu nemovitosti a předkupní právo
- Spolumajitel požaduje nepřiměřenou částku za prodej své části bytu, domu, nemovitosti - jak postupovat?
- Spoluvlastník požaduje nepřiměřenou částku za prodej své části bytu, domu, nemovitosti - jak postupovat?
- Snaha o odkup spoluvlastnického podílu - spolumajitel požaduje vysokou kupní cenu
- Snaha o odkup spoluvlastnického podílu - spoluvlastník požaduje vysokou kupní cenu
- Vypořádání spoluvlastnictví prodejem podílu - příliš vysoká cena spoluvlastnického podílu

Spoluvlastním nemovitost se sestrou, ideální polovinu. Nemovitost reálně nejde rozdělit (staré stavení, dole jedna obytná místnost, nahoře dvě. Proti vůli sestry v nemovitosti bydlím, v užívání jí však nijak nebráním. Nemovitost na vlastní náklady a svépomocí udržuji, sestra se finančně vůbec nepodílí, jen pojistné a daň z nemovitosti platíme napůl. Může sestra bez mého vědomí svou polovinu prodat? Jaká je možnost vypořádání, pokud sestra požaduje za svou polovinu přemrštěnou cenu? Jedině soudní? Děkuji, Dáša

ODPOVĚĎ:
Sestra může svou ideální polovinu prodat jakékoliv třetí osobě, proto bych být Vámi neváhala a podala k soudu žalobu o vypořádání spoluvlastnictví. Soud bude při rozhodování vycházet z tržní ceny nemovitosti stanovené znaleckým posudkem. Je to pro Vás v podstatě nejlevnější varianta, určitě levnější, než hradit uměle navýšenou cenu jen proto, aby to neprodala nikomu třetímu.

__

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod firmy na nového majitele a výpověď pro nadbytečnost
- Převod firmy na nového majitele a nadbytečnost - nárok na jiné pracovní místo, pozici
- Nárok na odstupné - převod firmy na nového majitele a zrušení pracovního místa, pozice
- Právo na jiné místo při změně majitele firmy, podniku

Naše firma přechází pod jinou firmu s převodem všech zaměstnanců dle Zákoníku práce. Moje funkce vykonávaná v současné firmě se ruší, protože v nové firmě není potřeba. Jaká vyplývají pro mne práva z takto vzniklé situace? Mám nárok na jiné pracovní místo se stejnou kvalifikací? A jak je to s mzdovými nároky? Děkuji za odpověď. Ester.

ODPOVĚĎ:
Převod sám o sobě není výpovědní důvod, proto máte stejná práva jako zaměstnanec, jehož pracovní místo bylo zrušeno při organizačních změnách a zaměstnanec se stal nadbytečným. Zaměstnavatel Vám v takové situaci může nabídnout jiné místo odpovídající sjednanému druhu práce nebo Vám může dát výpověď pro nadbytečnost. V takovém případě budete mít nárok na odstupné.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dodatečné odmítnutí dědictví - dopis od notáře přišel na jinou adresu než trvalého bydliště
- Neobdržení dopisu od notáře o možnosti odmítnutí dědictví a dodatečné odmítnutí po zákonné lhůtě
- Dodatečné odmítnutí dědictví po zákonné lhůtě - informace
- Co se stane pokud nedostane dědic dopis o možnosti odmítnutí dědictví od notáře?

Notář vyřizující dědictví po zemřelém bratranci, mi zaslal dopis s usnesením, kde mohu dědictví odmítnout na adresu v Opavě, kde již od 04/2016 nebydlím. Žije zde můj 76letý otec. Od tohoto data se zdržuji v místě trvalého pobytu v Pardubicích. Tento list se mi dostal do rukou po termínu, ve kterém jsem mohl dědictví odmítnout a notář mne zahrnul do dědického řízení.
Prosím o informaci zda-li je možnost toto dědictví ještě nějakým způsobem odmítnout a nebo se nějak bránit proti zahrnutí do dědického řízení.
Děkuji za případnou odpověď či právní radu při řešení situace ve které se nacházím. S pozdravem a přáním hezkého dne Oldřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 1487 o. z. lze dědictví odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí; má-li dědic jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Jsou-li pro to důležité důvody, soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží.
Můžete zkusit notář tvrdit, že Vám usnesení nebylo platně doručeno (např. proto, že máte stejné jméno s otcem a proto byl dopis doručen jemu a ne Vám. Nevzniklo tudíž platné doručení a Vám tedy lhůta k odmítnutí dědictví ještě nezačala plynout. Vzápětí dědictví rovnou písemně odmítněte.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Stížnost na pojišťovnu - průtahy ve vyplacení pojistky, pojistného plnění
- Pojišťovna protahuje vyplacení plnění z pojistky - kam podat stížnost
- Žaloba na pojišťovnu - průtahy ve vyplacení pojistky

Ráda bych se zeptala, kam mám směřovat stížnost na nečinnost pojišťovny, která již rok protahuje výplatu odškodnění za vytopený dům. Děkuji. Vanda

ODPOVĚĎ:
V dané situaci se můžete obrátit na Českou obchodní inspekci i na Českou národní banku, která je dozorovým orgánem nad pojišťovnictvím. V případě neúspěchu se pak můžete obrátit na soud.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Vyšetřování pokusu o zabití - důkazy
- Důkazy pokusu o zabití - SMS, lékařské zprávy
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Hrozba pokusu zabití - soud, soudní řízení
- Soud u pokusu o zabití - oddělené soudní líčení
- Soud s násilníkem a výslech v jiné místnosti soudu, soudní budovy
- Trestní soud s pachatelem trestného činu a výslech v jiné místnosti soudu, soudní budovy

Po 37 letech si mne vyhledal můj 1. manžel (Naše manželství trvalo cca 13 měsíců, pak se nechal zavřít. Byla jsem těhotná. Syn brzy po porodu zemřel. Rozvedla jsem se s ním. V té době byl ještě stále uvězněný). Uvolila jsem se v jejich domě starat o jeho nemohoucí matku. Po 2 měsících jsem odešla. Po 10 dnech mě pod záminkou nalákal do svého auta. Zavezl mě za město, držel mě v autě, zbil a pokusil se mě podřezat. Podařilo se mi tomu zabránit a utéct. Ještě ten den mi od bývalého došla SMS, kde psal, že je do rána mrtvý a že chtěl, abychom společně šli za malým Ondrou (náš zesnulý syn).
Je mu 67, život promarnil, nemá už žádnou perspektivu a mám obavy, že chce své úmysly dokonat. Tedy alespoň co se mé osoby týče, nepředpokládám, že by nalezl odvahu zabít i sebe.
Mám na prokázání jeho úmyslu mne zabít pouze lékařskou zprávu, veškeré jeho SMS, obsahující výše zmíněné doznání a fotografie mého potlučeného obličeje. Budou tyto důkazy stačit k tomu, aby jej odsoudili? Budu mít nárok na oddělené soudní líčení? Bude to jediná doba, kdy by věděl přesný čas a místo mého pobytu. Mám strach o svůj život. Děkuji!

ODPOVĚĎ:
Určitě se bezodkladně obraťte na policii ČR a předložte jí veškeré podklady, které máte (sms, lékařskou zprávy& hellip; ). Jednání Vašeho bývalého manžela by bylo možné považovat za trestný čin, zejména trestný čin nebezpečného vyhrožování. Můžete policii zároveň požádat o poskytnutí tzv. krátkodobé ochrany či učinění jiných úkonů k zajištění Vaší bezpečnosti (důvodnost posuzuje samotná policie). V těchto případech může být Vašemu bývalému manželovi také uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv vyhledávání či kontaktování Vaší osoby či se zdržování se v místě Vašeho bydliště. V rámci soudního líčení, pokud je zde důvodná obava o bezpečnost osob, např. svědka, poškozeného, je možné žádat tzv. zvláštní ochranu a pomoc, která je poskytována právě v podobných situacích. Dále samotné soudní líčení probíhá za přítomnosti zejména justiční stráže a vstup do budovy soudu je možný pouze přes bezpečnostní rámy a vnášené věci jsou podrobeny rentgenu, tedy je zde zvýšená ochrana všech osob pohybujících se v budově soudu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kauce nájmu na vymalování - může to pronajímatel udělat?
- Zabavení kauce nájmu na vymalování bytu - jak se může nájemník bránit?
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání kauce na vymalování pronajímatelem
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání kauce na vymalování pronajímatelem
- Jistota nájmu na vymalování - může to pronajímatel udělat?
- Zabavení jistoty nájmu na vymalování bytu - jak se může nájemník bránit?
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání jistoty nájmu na vymalování pronajímatelem
- Převzetí bytu pronajímatelem bez závad a ponechání jistoty nájmu na vymalování pronajímatelem
- Nevrácení kauce nájmu, nájemného - vymalování bytu
- Nevrácení jistoty nájmu, nájemného - vymalování bytu

Ukončil jsem nájem k 24.2017. Byl mi podepsán předávací protokol, kde je vyjmenovaný stav, který je stejný jako původní stav při předání. Předání podepsala makléřka zastupující majitele. Se stavem bytu souhlasila a hned ho pronajala jinému člověku co se stavem také souhlasil. Majitel mi ale teď odmítá vyplatit kauci, že prý chce ještě byt vymalovat. Na mé náklady. V bytě už bydlí někdo jiný a s malováním nesouhlasí. Majiteli není možné se dovolat ani dopsat, mobil nebere a na emaily neodpovídá (i když tvrdí že ano). Co mám dělat? Je předávací protokol, podepsaný zástupcem, dostatečný pro ukončení smlouvy a vrácení celé kauce, když v protokolu nejsou žádné pokuty zapsány? V mém případě se daná situace liší v tom, že zástupce majitele do protokolu neuvedl, že chce vymalovat a dokonce slovně (za přítomnosti svědka) souhlasil s převzetím bytu ve stavu, v jakém byl. V protokolu tedy není nic zapsáno. A byt byl obratem dán jinému člověku do nájmu. A majitel si vzpomněl po týdnu. Má tedy vůbec majitel bytu právo po mě žádat zpětně peníze na vymalování bytu? Nebo mám žádat celou kauci zpět, na základě Předávacího protokolu? Děkuji Teodor

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, na základě jakého právního titulu došlo k ukončení nájmu bytu (tzn. zda se tak stalo dohodou nájemce a pronajímatele nebo prostřednictvím výpovědi).
V této souvislosti připomínám, že samo podepsání předávacího protokolu není dostatečným právním titulem k ukončení nájmu (předávací protokol je de facto pouze písemným potvrzením o předání bytu a jeho stavu).
Pokud nebyl ve Vašem případě nájem ukončen ani dohodou, ani výpovědí, nýbrž došlo pouze k fyzickému předání bytu (a sepsání předávacího protokolu), bude nutné aplikovat § 2292 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Pro pořádek by však bylo vhodné uzavřít s pronajímatelem dohodu o skončení nájmu alespoň dodatečně.
Co se týče předání bytu pronajímateli (resp. jeho zástupci), je nutné vycházet z § 2293/1 občanského zákoníku, dle něhož je nájemce povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Pakliže pronajímatel potvrdil prostřednictvím předávacího protokolu svůj souhlas se stavem předávaného bytu, nemůže se po Vás dodatečně domáhat úhrady nákladů na jeho výmalbu.
Dle § 2254/2 občanského zákoníku je pronajímatel povinen vrátit nájemci jistotu (kauci) v poslední den nájmu. Pakliže tak pronajímatel ve Vašem případě neučinil, nachází se v prodlení se splněním své zákonné povinnosti (v tomto ohledu je podstatné, zda není vrácení kauce speciálně upraveno v nájemní smlouvě).
V současné chvíli se proto můžete obrátit na pronajímatele s písemnou výzvou k okamžitému vrácení celé kauce. Nebude-li dohoda s pronajímatelem možná, popř. nevrátí-li Vám pronajímatel celou kauci, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu žaloby (a předžalobní výzvy) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že pokud je v současné době byt obýván novým nájemcem, který s výmalbou bytu nesouhlasí, není pronajímatel k výmalbě bytu oprávněn. Dle § 2259 občanského zákoníku je totiž nájemce povinen strpět úpravu bytu pouze tehdy:
- pokud taková úprava bytu nesníží hodnotu bydlení a zároveň pokud lze takovou úpravu provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo
- pokud pronajímatel takovou úpravu provádí na příkaz orgánu veřejné moci, anebo
- pokud hrozí přímo zvlášť závažná újma.

Je zjevné, že výmalba bytu bude pro aktuálního nájemce znamenat větší nepohodlí, přičemž podmínky dle druhé a třetí odrážky nejsou rovněž splněny. Výmalbu bytu tedy není aktuální nájemce povinen strpět, tzn. že pronajímatel bude k výmalbě bytu oprávněn pouze tehdy, bude-li s tím aktuální nájemce souhlasit.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Průtahy s územním souhlasem obce - jak se bránit? (výměna plotu pletivový - štípaný kámen)
- Výměna plotu (pletivo - štípaný kámen) a vydání územního souhlasu obcí
- Do kolika dnů musí stavební úřad vyřídit žádost o územní souhlas
- Žádost o územní souhlas - lhůta na vyřízení úřadem
- Do kolika dnů musí stavební úřad vyřídit žádost o územní souhlas?

U našeho pozemku chceme provést výměnu stávajícího oplocení (pletivo) za nové (štípaný kámen - montovaný plot). K výměně dojde pouze na jedné straně, která sousedí se zeleným pásem (cca. 2 m širokým) a navazující obecní komunikací. Ze zbývajících tří stran zůstane zachován stávající plot.
Nechala jsem si zpracovat projektantem příslušnou dokumentaci a zajistila jsem souhlas obce - majitele obecní komunikace, které se výměna oplocení týká.
- Dne 7.7.2016 jsem podala na stavební úřad SÚ Žádost o vydání Územního souhlasu
- Dne 29.7.2016 jsem obdržela Výzvu k odstranění nedostatků. SÚ požadoval souhlasy všech přímých vlastníků sousedních pozemků, přestože na hranici s nimi se oplocení nemění a nedojde tak k dotčení jejich práv. (V této výzvě mj. chybělo "Poučení").
Dne 18.10.2016 jsem obdržela Usnesení o shození Územního souhlasu do Územního řízení.
Dne 15.11.2016 jsem obdržela informaci o zahájení Územního řízení, byli obeslání všichni sousedé, kteří měli možnost se do 15 dnů odvolat.
O žádném odvolání jsem písemně vyrozuměna nebyla, tudíž usuzuji, že se nikdo z majitelů sousedních pozemků neodvolal.
Předpokládala jsem, že nyní bude následovat vydání povolení.
Dne 8.2.2017 však stavební úřad SÚ vydal další Výzvu k doplnění žádosti o zpracování a dodání projektu s kulatým razítkem od dopravního inženýra ohledně rozhledových poměrů, trojúhelníku dle zákona o pozemních komunikacích na naší křižovatce (náš pozemek je rohový).
Součástí Výzvy je i Usnesení ohledně přerušení územního řízení.
Stavební úřad přišel 7 měsíců po podání naší žádosti o vydání územního souhlasu s naprosto novým požadavkem (dopravní řešení).
Jako laik se domnívám, že tento postup není v pořádku a požadavek SÚ není oprávněný. Ve Výzvě je dána možnost v 15ti denní lhůtě odvolání.
A i kdyby měl SÚ tento projekt právo vyžadovat, tak si měl vyžádat jeho dodání ihned po obdržení naší žádosti v minulém roce.
Pro doplnění informací uvádím, že se jedná o místní komunikaci v malé obci, navíc je mezi naším oplocením a místní komunikací cca. 2m široký zelený pás, takže se domnívám, že ke snížení rozhledu nedojde.
Pozemek naproti nám, druhý roh obecní křižovatky, má roh oplocení zbudován z cihel, tudíž je oplocení také neprůhledné. V podstatě většina oplocení na místních křižovatkách, dokonce i při nájezdech na silnici státní, je zbudována z plných plotů. Když jsem na tuto skutečnost referenta SÚ upozornila s tím, že všechny žádosti musí být posuzovány stejně, odvětil, že ho jiné ploty nezajímají, že řeší ten náš. Předem děkuji za Váš názor a radu, jak bych měla postupovat.
Zuzana

ODPOVĚĎ:
Je opravdu netradiční, že jste byli ze strany stavebního úřadu vyzvání k doplnění žádosti s takovým časovým rozestupem (samozřejmě za situace, kdy se jinak neměnily poměry v daném území).
K přerušení řízení dojde zejména v situaci, kdy není podaná žádost úplná (tak ostatně předvídá i stavební zákon).
Pokud by ze strany stavebního úřadu byl v obdobných případech využíván odlišný postup (u některých oplocení žádáno zpracování daného podkladu a u jiných nikoliv, ačkoliv podmínky by byly stejné či obdobné), jedná se o pochybení ze strany stavebního úřadu.
Můžete využít i možnosti odvolat se proti dané výzvě, ale v takovém případě musíte počítat s tím, že se dané řízení protáhne.
Dále můžete podat podnět k nadřízenému správnímu úřadu, aby prošetřil oprávněnost postupu tohoto stavebního úřadu (a to i s ohledem na dodržování zákonných lhůt) a dále se můžete také obrátit na ombudsmana, který poskytuje ochranu před nezákonným jednáním správních orgánů (více informací najdete zde: www.ochrance.cz).

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodej nemovitosti - je prodávající povinen dodat stavební dokumentaci k nemovitosti?
- Je prodávající při prodeji domu povinen předat projektovou stavební dokumentaci k domu?
- Kde získat projekt, stavební dokumentaci ke kupovanému domu (kvůli rekonstrukci)
- Rekonstrukce zakoupeného domu - kde sehnat projektovou dokumentaci k domu, nemovitosti?

Zakoupil jsem na podzim 2016 dům a teď se dokončuje převod nemovitosti. Chystám rekonstrukci, ale prodávající mi k nemovitosti nepředala žádnou výkresovou dokumentaci s tvrzením, že žádná neexistuje. Jak v tomto případě hovoří zákony? Je povinnost tyto dokumenty předat? Hrozí prodávající nějaká sankce nebo si to kupující musí uvést do pořádku na vlastní náklady?
Děkuji za odpověď Norbert

ODPOVĚĎ:
Dle § 125/1 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě je dosavadní vlastník povinen odevzdat tuto dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby (tato povinnost stíhala jak bývalou vlastnici stavby, tak Vás, jako současného vlastníka stavby, jste-li již v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník stavby).
Prodávající tedy byla povinna uchovat dokumentaci skutečného provedení stavby a tuto dokumentaci Vám předat. Byla-li si prodávající vědoma toho, že žádná taková dokumentace neexistuje (protože byla např. ztracena či zničena), byla povinna takovou dokumentaci na vlastní náklady opatřit a předat Vám.
Dozví-li se stavební úřad o tom, že vlastník stavby neuchovává dokumentaci skutečného provedení stavby, nařídí vlastníku stavby, aby tuto dokumentaci vlastním nákladem pořídil. Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám (§ 125/3 stavebního zákona).
Máte-li v úmyslu zakoupený dům rekonstruovat, lze předpokládat, že stavební úřad se dříve či později dozví o tom, že dokumentace skutečného provedení stavby ve Vašem případě neexistuje (neboť taková dokumentace bude nutným podkladem pro schválení Vámi zamýšlené rekonstrukce).
Dle § 2087 občanského zákoníku je prodávající povinen odevzdat kupujícímu věc (předmět koupě), jakož i doklady, které se k věci vztahují. Za vadu prodávané věci se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci, tedy i jejich nepředání (§ 2099/1 občanského zákoníku).
Tím, že Vám prodávající nepředala dokumentaci skutečného provedení stavby (ač k tomu byla dle stavebního zákona povinna), došlo z její strany k nepodstatnému porušení kupní smlouvy. Z tohoto důvodu Vám vzniklo právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2107/1 občanského zákoníku).
Prodávající by mohla svou obranu opřít o § 2112/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná.

V současné chvíli Vám doporučuji:
- kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se, zda bude pro povolení Vámi zamýšlené rekonstrukce domu zapotřebí předložit dokumentaci skutečného provedení stavby nebo zda postačí pouze pasport stavby,
- kontaktovat některou z projekčních firem a objednat si zde vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby či pasportu stavby (dle toho, co se dozvíte od stavebního úřadu),
- kontaktovat prodávající a domáhat se po ní poskytnutí slevy z kupní ceny domu, přičemž tato sleva může odpovídat ceně za vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby či pasportu stavby, kterou zaplatíte projekční firmě (kontaktování prodávající Vám doporučuji učinit jako první krok, aby byla prodávající co nejdříve informována o tom, že uplatňujete právo z vady zakoupeného domu).

Nebude-li dohoda s prodávající možná, budete nucen se domáhat poskytnutí slevy z kupní ceny domu soudní cestou. Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Předkupní právo majitelů bytů v bytovém domě bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Předkupní právo majitelů bytů v činžovním domě bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Vyúčtování vody bytového domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vodného a stočeného bytového domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vody činžovního domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Vyúčtování vodného a stočeného činžovního domu ve spoluvlastnictví bez SVJ - jak probíhá?
- Bytový dům bez SVJ - jak probíhá vyúčtování vodného společného vodoměru?
- Vyúčtování elektřiny společných prostor bytového domu bez SVJ - jak probíhá vyúčtování?
- Kdo dělá vyúčtování vodného, stočného u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování společné elektřiny u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování pojištění u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?
- Kdo dělá vyúčtování pojistného u bytového domu bez SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek?

Obracím se na vás s prosbou o právní radu. Jsem majitelkou bytu 1+2 v bytovém domě, který má 6 stejně velkých bytů, které jsou ve vlastnictví 6 různých majitelů. V tomto mém bytě má trvalé bydliště má 90-letá matka, já mám trvalé bydliště na jiné adrese. Je pravdou, že nyní, když má maminka potřebuje trvalou péči, přebývám více u ní. V bytovém domě nemáme ustanoveno společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, neboť dle sdělení advokátky, na kterou jsem se se žádostí o pomoc obrátila, nelze toto provést, protože nikdo neví, kde ideální 1/6 bytu je. Pokud by chtěl některý z vlastníků byt prodat, musel by se nejprve obrátit na ostatní majitele, kteří mají tzv. předkupní právo. Faktury za vodné a stočné, elektřinu společných prostor, pojištění domu, daň z nemovitosti jsou adresovány na majitelku, která v době odprodeje bytů odkoupila od obce byty tři. Několikrát jsem ji písemně vyzývala, ať mi předá vyúčtování spolu s fotokopiemi faktur, a to z důvodu, aby si moje matka mohla případný doplatek na bydlení, na který jí by ze zákona vznikl nárok, mohla uplatnit na příslušném úřadě. Poslední tzv. Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2013 mi předala 04/2014. Doporučenou poštou jsem jí uvědomila, že pro úřady je to nedostačující, že je třeba fotokopie dokladů. Fotokopie dokladů mi nepředla.
Vodovody a kanalizace provádějí odpočet vody čtvrtletně. Doporučenou poštou jí vždy hlásím stav vodoměru, takže jí nic nebrání, aby mi vyúčtování předložila. Také nevím, zda opravdu máme dům pojištěn a na kolik korun.
Včera (15.02.2017) mi byl doručen s dodejkou dopis (v době doručení jsem nebyla na mé trvalé adrese, byla jsem u matky) dopis s pravděpodobným vyúčtováním nákladů za rok 2013, 2014, 2015 a 2016. Nejsem v domě sama, která má s ní problémy, vyúčtování nepřekládá včas nikomu. Je podnikatelka, máme takové tušení, že si toto dává do nákladů.
Jak postupovat? Lenka

ODPOVĚĎ:
Především pokud se jedná o dům s 6 bytovými jednotkami, které vlastní různí vlastníci, pak přímo ze zákona musí vzniknout společenství vlastníků jednotek. Píšete posléze o nějaké šestině, to by nasvědčovalo tomu, že dům není rozdělen na jednotky, ale je v podílovém spoluvlastnictví, pak by samozřejmě SVJ nemohlo vzniknout. Je nutné si napřed udělat jasno v této právní situaci. Pokud jde o vyúčtování za služby, pak toto je povinna Vám majitelka předložit vždy do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Pokud tak nečiní, máte právo po ní požadovat 100, -Kč za každý den prodlení s předložením vyúčtování. Pokud máte s majitelkou obecně problémy, asi nikdo jiný než soud problémy definitivně nevyřeší. Pokud uvádíte, že s majitelkou má problémy více lidí, pak se domluvte, doporučeným dopisem ji vyzvěte k doložení řádného vyúčtování a pokud to nepomůže, obraťte se na soud.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se dozvím o smrti rodiče žijícího v EU se kterým se nestýkám?
- Smrt rodiče v zemi EU - jak se o tom dozvím když s rodičem nejsem v kontaktu?
- Dědické řízení po rodiči v EU - jak se o něm dozví český dědic?
- Dědické řízení po rodiči žijícím v EU - jak se o něm dozví dědic z ČR?

Jsem Čech a žiji v ČR, můj otec je Němec a žije v SRN (snad). Po rozvodu rodičů roku 1975 otec s mojí matkou a mnou nekomunikuje.
Dotazy: dozvím se pak o úmrtí otce? Je někdo povinen mě vyhledat a informovat o této skutečnosti (pokud ano – v jaké lhůtě? )?
Jak probíhá případné dědické řízení (v tomto konkrétním případě SRN - ČR)? Mám stejná práva jako případná další manželka
+ ostatní potomci (předpokládám)? Děkuji Vám!

ODPOVĚĎ:
O smrti otce by Vás měl německý orgán, který projednává pozůstalost, informovat. Otázkou je, jestli se o Vás takový německý orgán dozví. Systémy evidence obyvatel nejsou mezi jednotlivými státy EU propojeny, tudíž my nejsme schopni dohledat obyvatele jakéhokoliv jiného státu a orgány jiného státu naopak nejsou schopni dohledat občana našeho státu. Jedinou variantou tak bude fakt, že Váš otec sepsal závěť, ve které dal najevo, že má syna v ČR, nebo některý z jeho německých dědiců na tuto skutečnost německý orgán upozorní.
Ohledně dědění se v Německu postupuje podle německých zákonů, které se na českých vysokých školách neučí. Chcete-li znát obsah německého práva v oblasti dědění, musíte si zákony sám najít a přeložit či oslovit nějakého právníka, který se německým právem zabývá.
Postup při úmrtí příbuzného v cizině popisuje i ministerstvo zahraničních věcí na svých webových stránkách:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/jak_resit_situace_v_zahranici/dedictvi_v_cizine.html.

__

OBČAN-NÁJMY
- Smlouva o nájmu nebytových prostor s právnickou osobou - typu smlouvy
- Jaký typ smlouvy uzavřít na nájem nebytových prostor s právnickou osobou?

Prosím o radu jaký typ smlouvy máme uzavřít na pronájem našeho nebytového prostoru s Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny (IČO: 73631639) což je právnická osoba Církevní organizace a náboženská společnost, která prostor využije jako restauraci pro veřejnost, tj. bude zde tvořit příjem patrně jako vedlejší/doplňovou výdělečnou činnost v rámci jejich živnostenského oprávnění Hostinská činnost.
Máme uzavírat smlouvu:
a) jako s neziskovou organizací tj. Smlouvu o nájmu nebytových prostro (i když zde budou tvořit příjem)
b) nebo jako s restaurací tj. Pachtovní smlouvu
c) eventuelně jako Smlouvu o nájmu prostor sloužících podnikání?
Děkuji a přeji pěkný den. Petr

ODPOVĚĎ:
Doporučuji smlouvu uzavřít jako smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, tedy třetí Vámi uváděnou variantu. Pro Vás není rozhodující povaha subjektu, se kterým ji uzavíráte, ale jaká činnost bude v prostorách vykonávána.

__

OBČAN-NÁJEM
SPRÁVNÍ-OBCE
- Výpověď pachtovní smlouvy na zemědělský pozemek obcí - starosta je proti, jak postupovat?
- Kdo rozhoduje o výpovědi pachtovní smlouvy na zemědělské pozemky mezi obcí a zemědělským družstvem?
- Nevýhodná pachtovní smlouva obce a zemědělského družstva - výpověď smlouvy
- Jak donutit starostu aby souhlasil s výpovědí nevýhodné pachtovní smlouvy se zemědělským družstvem?

Pacht obecních pozemků k výkonu zemědělské činnosti. V současné době (už x let) jsou téměř všechny zemědělské pozemky propachtovány jedné velké společnosti, která nemá v obci ani sídlo, využívá důvěryhodnosti starších lidí, se kterýma uzavírá pachtovní smlouvy s 10letou výpovědní lhůtou. Občanům je trnem v oku, jediný, kdo její působení v obci obhajuje je pan starosta. Smlouva s obcí je uzavřena na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou. V obci jsou ale i malí (někteří i mladí začínající) zemědělci, kteří mají o pozemky také zájem a nabízí dokonce i vyšší pachtovné, než jaké má dosud obec uzavřeno s velkou společností. Za jakých podmínek by obec měla/mohla vyhlásit záměr a výzvu k podání nabídek, aby bylo zřejmé, že poptávka po pozemcích vyhnala cenu 100 - 200 % výše než je dosud, což by mohlo/mělo být obcí zohledněno z hlediska hospodárného nakládání s majetkem. Žadatelé svůj záměr i projevili žádostí s nabídkou. Je to teď na nás, zastupitelích (i když starosta bude rozhodně proti), abychom rozhodli o tom, že se vyhlásí záměr a udělá nová výzva k podání nabídek? Může to starosta zablokovat? Osobně se domnívám, že by měla být pachtovní smlouva uzavírána např. na 5 let a po uplynutí této doby by se měla udělat nová výzva, ať se o to zemědělci poperou, poptávka je v obci opravdu dlouhodobě vysoká. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Aby mohlo dojít k pachtu zemědělských pozemků jinými osobami, musejí být stávající smlouvy vypovězeny či jinak ukončeny, jelikož obec je vázána uzavřenými smlouvami a je povinna je (ostatně jako kdokoliv jiný) dodržovat.
Prvně by tedy mělo dojít k ukončení stávajících smluv (dle výpovědních důvodů daných smluv) a pak až je možné přistoupit k záměru nového pachtu daných pozemků.
Přijmout záměr na propachtování pozemků může v obecné rovině rada obce, nikoliv zastupitelstvo. Nicméně zde záleží, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými orgány Vaší obce. Zákon o obcích totiž umožňuje, aby pravomoc rady obce, plynoucí z § 102 odst. 3 zákona o obcích, byla svěřena též starostovi nebo obecnímu úřadu. Dále v případě obcí, v nichž není volena rada, by rozhodnutí o přijetí záměru činil starosta. Zákon o obcích dále umožňuje, aby si zastupitelstvo obce vyhradilo rozhodování v této věci (Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo).
Radu obce tvoří také starosta obce, tudíž i on se podílí na rozhodování a může svým hlasem projevit nesouhlas s takovým záměrem, nicméně starosta nemá „právo veta“ – nemůže sám na základě jen svého hlasu přehlasovat většinu.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nucení žáka k jedední obědu na paxi odborného výcviku (kuchař-číšník)
- Musí žák jíst obědy na odborném výcviku, praxi (kuchař-číšník)
- Může školní řád přikázat stravování na odborném výcviku? (obor kuchař, číšník)
- Odmítnutí obědů na praxi odborného výcviku oboru kuchař-číšník - následky

Má plnoletá dcera navštěvuje SOU - kuchař, číšník. Vnitřní řád školy ukládá žákům, cituji: "žáci na odborném výcviku jsou povinni mít platnou stravenku". Dcera odmítá stravu v jídelně, dokonce má potvrzení od lékaře, ale mistrová ji i přesto nutí k obědu. Může ji škola vyloučit nebo nějak postihnout? Nebo jak se máme bránit. Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Je-li Vaše dcera zletilá (a plně svéprávná, jak předpokládám), přičemž disponuje příslušným lékařským potvrzením, je požadavek školy absurdní. Nebude-li Vaše dcera konzumovat ve škole obědy, nemůže tím nikterak porušit vnitřní řád a nemůže být ani jakkoli sankcionována.
V této souvislosti připomínám, že dle § 22/1 písm. b) školského zákona jsou žáci a studenti povinni dodržovat školní a vnitřní řád.

Je však nutné si uvědomit, že školní či vnitřní řád nemohou žáky a studenty usměrňovat (omezovat) nad míru, kterou připouští zákon. Dle § 30/1 písm. a), b) a c) školského zákona upravuje školní a vnitřní řád:
- podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení;
- podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení;
- provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení;
- podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že povinnost ke konzumaci obědů nemůže být vnitřním řádem zletilému studentovi uložena, neboť takovou regulaci nelze zařadit do žádné ze shora uvedených kategorií (tzn. že takto uložená povinnost jde nad rámec zákonného rozsahu vnitřního řádu a je tudíž uložena protiprávně).
Přestože tedy musí být podmínky školního stravování zakotveny ve školním či vnitřním řádu (jak vyplývá z § 2/3 vyhlášky o školním stravování), nemůže být zletilým studentům vnitřním řádem uložena povinnost se školního stravování účastnit (navíc pokud je tento způsob stravování pro konkrétního žáka či studenta ze zdravotního hlediska nevhodný). To ostatně vyplývá rovněž z § 122/2 školského zákona, dle něhož musí být školní stravování poskytováno pouze dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol. Naopak zletilým žákům středních škol (kam spadají i střední odborná učiliště) a studentům vyšších odborných škol školní stravování poskytováno být může (nikoli musí), zákonodárce tedy tímto způsobem dal najevo, že zletilým žákům a studentům nemůže být školní stravování nuceno (resp. nařizováno).
Pokud se tedy Vaše dcera odmítne účastnit školního stravování, neporuší tím vnitřní řád a nemůže být jakkoli postihována (§ 31 školského zákona).
Nucením zletilého žáka či studenta k účasti na školním stravování (i přes jeho zdravotní stav) by bylo ostatně výrazně zasaženo do jeho lidské důstojnosti. Dle čl. 10/1 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost. Zachování důstojnosti všech účastníků vzdělávání je ostatně i jednou ze základních zásad vzdělávání dle § 2/1 písm. c) školského zákona.
Nebude-li škola rozhodnutí Vaší dcery nadále respektovat a bude jí nutit k účasti na školním stravování, doporučuji Vaší dceři upozornit na tento protiprávní postup školy Českou školní inspekci:
http://www.csicr.cz/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
vyhláška č. 107/2005 Sb. , o školním stravování
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU, NÁHRADA ŠKODY
- Stromy vyloučené z kupní smlouvy pozemku - odpovědnost za škodu způsobenou stromy
- Odpovědnost za stromy stojící na cizím pozemku (kupní smlouva na pozemek s vyloučením stromů

05/2008 jsem prodal památkově chráněnou usedlost včetně pozemku za 1. korunu obci. Na pozemku rostou 2 chráněné lípy cca. 200 let staré. V kupní smlouvě je ale uvedeno. že tyto stromy nejsou předmětem prodeje. Rostou ale na pozemku nového majitele, tak se ptám komu vlastně patří a kdo nese zodpovědnost za případné škody? Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Jelikož k prodeji pozemku došlo v roce 2008, je nutné vycházet ze „starého“ Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013).
Dle Občanského zákoníku byly stromy považovány za součást pozemku, ze kterého vyrůstaly, tzn. že nebyly samostatnými věcmi v právním smyslu (a nebylo tudíž možné s nimi samostatně právně disponovat), nýbrž sdíleli vždy právní osud pozemku, ze kterého vyrůstaly. Tento závěr se opíral o § 120/1 Občanského zákoníku, z něhož vyplývalo, že součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.
K závěru, že strom představuje součást pozemku dospěla za účinnosti Občanského zákoníku i judikatura. V tomto ohledu lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Cz 55/74, ze dne 25. 10. 1974, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Cz 68/75, ze dne 10. 10. 1975.
Stejná pravidla se vztahovala rovněž na památné stromy (§ 46 a § 47 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Pokud Vámi uzavřená kupní smlouva stanovila, že dva památné stromy nejsou předmětem prodeje, tzn. že kupní smlouva de facto učinila z těchto dvou stromů samostatné věci v právním smyslu, dostala se kupní smlouva v tomto bodě do rozporu s Občanským zákoníkem. Z tohoto důvodu je předmětné ujednání kupní smlouvy absolutně neplatné (§ 39 a § 41 Občanského zákoníku), tzn. že se na něj hledí, jako by k němu nikdy nedošlo.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že dva památné stromy byly jako součást pozemku předmětem prodeje (přestože kupní smlouva stanovila něco jiného), tzn. že vlastníkem těchto stromů je vlastník pozemku (a nese s tím případně spojenou odpovědnost).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že shora uvedená pravidla, která musela být za účinnosti Občanského zákoníku dovozována judikaturou, jsou v současné době výslovně zakotvena v nyní platném občanském zákoníku. Konkrétně platí, že:
- součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé, což lze bezpochyby vztáhnout rovněž na stromy (§ 507 občanského zákoníku),
- strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen, vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný (§ 1067 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Promlčení vydědění - do kdy musí dědic podat žalobu k soudu?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lhůta na podání žaloby na neoprávněné vydědění
- Lhůta na podání žaloby na neplatnost vydědění
- Žaloba o neplatnost vydědění - vzor

Prosím o zaslání vzoru na žalobu o neplatnost vydědění (je to přesná fráze? ). Zůstavitel zemřel 22.9.2016. Notář našeho syna dosud nekontaktoval (mé manželství se zůstavitelem bylo rozvedeno, on se znovu oženil). Údajně syna vydědil. Syn žije řádně, pracuje, stará se o rodinu, nebyl trestán, o otce se zajímal. Vzor na předmětnou žalobu jsem ve Vaší nabídce nenašla. Hrozí promlčení? Má se syn sám hlásit na dědickém oddělení soudu?
Děkuji předem za odpověď. Renata

ODPOVĚĎ:
To, že notář, který dědické řízení vyřizuje, dosud Vašeho syna nekontaktoval, může mít více důvodů. Např. pokud zůstavitel nezanechal žádný majetek či jen majetek nepatrné hodnoty, dědické řízení se zastavuje a nepatrný majetek se vydává tomu, kdo uhradil náklady pohřbu zůstavitele. V takovém případě je vypravitel pohřbu jediným účastníkem řízení a jiné dědice notář není povinen vyrozumívat o tom, zda a jak bylo řízení skončeno. Další možností může být to, že dosud dochází ke zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti nebo zatím nejsou jiné potřebné podklady v dědickém spise, notář tak ještě nenařídil konečné jednání ve věci a tudíž jej dosud nekontaktoval. Další možností je, že o se o synovi notář nedozvěděl, a to ani od ostatních účastníků řízení a ani z informačního systému evidence (bývají v něm chyby).
Než podáte žalobu, proveďte nejdříve následující postup.
Na okresním soudě, který je v místě posledního trvalého pobytu zůstavitele, se dotažte, který notář pozůstalost vyřizuje. Poté kontaktujte daného notáře a požádejte ho o nahlédnutí do dědického spisu. Syn se pravděpodobně bude muset notáři prokázat kromě občanského průkazu i rodným listem. Z obsahu dědického spisu zjistíte, zda zůstavitel zanechal listinu o vydědění, případně zda zanechal závěť.
Pokud však byl syn skutečně vyděděn, bude notářem jako vyděděný nepominutelný dědic vyrozuměn o tom, že zůstavitel sepsal listinu o vydědění, ve které byl vyděděn. Vyděděný syn bude mít právo vyjádřit se k pravosti a platnosti listiny o vydědění a k důvodům vydědění. V řízení o pozůstalosti může syn prohlásit, že důvody vydědění nejsou dány a toto své tvrzení podložit i případnými listinnými důkazy či může navrhnout výslech svědků.
Pokud bude mezi dědici nesporné, že důvody vydědění nebyly dány, nemusí být žaloba vůbec podána a přímo notář v dědickém řízení rozhodne, že neprávem vyděděný potomek se stal dědicem zůstavitele. Dědické řízení je řízení nesporné. Jakékoli skutkové spory mezi účastníky tedy musí být řešeny mimo dědické řízení, a to mimosoudně či přes soudní řízení zahájené na základě žaloby. Teprve bude-li mezi dědici sporné, zda byly či nebyly důvody vydědění dány, odkáže notář toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako slabší, k podání žaloby a stanoví mi lhůtu k podání žaloby, které nesmí být kratší než 2 měsíce (§ 170 z. ř. s.). Notář vydá usnesení, ve kterém tedy odkáže vyděděného potomka k podání žaloby. V usnesení uvede, ke kterému soudu a proti komu má být žaloba podána a také jak by měl znít petit žaloby. Až v této chvíli je tedy vhodné žalobu podat. Notář dědické řízení přeruší do doby pravomocného skončení řízení o žalobě a v řízení pokračuje až poté, co zná okruh správný dědiců.
Podle § 189 z. ř. s. tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou. Jeho právo se nepromlčí minimálně po dobu tří let od smrti zůstavitele.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk v družstevním domě - jak se bránit?
- Hlučný soused v družstevním domě - jak postupovat?
- Vystěhování nájemníka družstevního bytu pro hluk
- Hluk ze družstevního bytu a vystěhování družstevníka
- Hluk ze družstevního bytu a vystěhování nájemníka bytového družstva

Bydlím v panelovém domě ve vlastnictví bytového družstva. V bytě nad námi bydlí podnájemnice. Jedná se o vnučku původní nájemnice. Tato původní nájemnice (babička) se 07/2016 se z bytu odstěhovala. Od té doby vnučka tento byt trvale užívá. Vnučka je ve věku cca 20 let. Byt užívá trvale s různými známými. Od té doby opakovaně dochází během dne k nadměrnému hluku. Tzn.skákání, běhání, kopání nebo házení balónem a jiné obtěžující zvuky. Opakovaně je porušován i noční klid. Vnučku i babičku jsem opakovaně žádal o nápravu situace. Dále již toto bylo 3x řešeno městskou policií. Rovněž se tato záležitost řeší s vedením družstva. Po předvolání původní nájemnice (babičky) na družstvo, tato přislíbila nápravu formou domluvy své vnučce. Domluva nefunguje a vše výše popsané se stále opakuje. Družstvo dále danou situaci řeší dost "vlažně".
1. Jakým způsobem je tento problém možné dále řešit (urychleně řešit)?
2. Je možné, aby družstvo nařídilo vystěhování vnučky?
3. Je možné vnučku zažalovat vzhledem k "omezování uživatelských práv"?
4. Je nutné k dalšímu řešení nechat provést měření hluku hygienickou stanicí?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak dále řešit:
Zejména Vám doporučuji řešit problém prostřednictvím bytového družstva. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že bytové družstvo je pronajímatelem družstevních bytů, z čehož mu vyplývají určité povinnosti.
Předně dle § 2205 písm. c) občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci (zde bytu) po dobu nájmu. Je tedy zákonnou povinností bytového družstva přijmout taková opatření, aby nebyli nájemci v užívání družstevních bytů rušeni (např. nadměrným hlukem). Prakticky totéž vyplývá z § 2256/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen udržovat po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů.
Nájemce je po dobu nájmu povinen dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (§ 2256/2 občanského zákoníku). Tato povinnost nájemce se samozřejmě vztahuje rovněž na osoby, kterým byt zpřístupnil či přenechal.
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu (§ 2288/1 písm. a) občanského zákoníku).
Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem například tehdy, pokud způsobuje závažné obtíže osobám, které v domě bydlí (§ 2291 občanského zákoníku).
Je tedy nutné, aby bytové družstvo vyzvalo babičku (která je, jak předpokládám, členkou bytového družstva a nájemkyní předmětného bytu) ke zjednání okamžité nápravy. Nebude-li tímto způsobem docíleno snížení hluku ze sousedního bytu, bude možné, aby bytové družstvo ukončilo nájem sousedního bytu výpovědí.
Bytové družstvo může rovněž do svých stanov zakotvit určité finanční sankce za rušení nočního klidu či nadměrnou hlučnost. Je možné, že prostřednictvím opakovaného udílení těchto sankcí bude docíleno zlepšení stavu.

2/ Vystěhování vnučky:
Bytové družstvo může babičku vyzvat ke zjednání nápravy (což může babička provést účinnou domluvou či vystěhováním vnučky). Bytové družstvo však musí v tomto ohledu jednat zejména s babičkou, neboť mezi babičkou a bytovým družstvem je založen smluvní vztah (na jehož základě babička odpovídá za to, co se v bytě a s bytem děje). Neuposlechne-li babička výzvy bytového družstva k vystěhování vnučky, muselo by se bytové družstvo obrátit s žalobou na soud.

3/ Žaloba na vnučku:
Kterýkoli člen bytového družstva, který se cítí rušen počínáním vnučky, na ní může podat k soudu žalobu. V tomto ohledu lze vycházet z § 2211 občanského zákoníku, dle něhož platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Žaloba by v tomto případě byla podávána dle § 1013/1 občanského zákoníku, který poskytuje ochranu (mimo jiné) proti nadměrnému obtěžování hlukem.

4/ Měření hlučnosti:
Pro soukromoprávní řešení nastalé situace (ať už cestou intervence bytového družstva či prostřednictvím žaloby) není měření hlučnosti krajskou hygienickou stanicí nutné (to má své místo zejména při řešení přestupku rušení nočního klidu). K tomuto tématu odkazuji blíže zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Házení věcí sousedem na pozemek - jak se bránit?
- Házení zbytků jídla sousedem na pozemek se psem - jak se bránit (dopis nepomohl)
- Soused hází na můj pozemek zbytky jídla - jak mu to zakázat? (dopis nepomohl)
- Schválnost souseda, házení věcí na pozemek - jak mu to zakázat, jak se bránit?
- Jak dokázat že soused háže věci na můj pozemek?
- Jak dokázat že soused háže zbytky jídla na můj pozemek?

Sousedka nám od 01/2017 hází na zahradu zbytky jídla z kuchyně, evidentně pro naše psy, kterým to ale může způsobit komplikace. Byla upozorněna dopisem znamenala více odpadků na naši zahradu. Jak máme dále postupovat, na jaké úřady se obrátit. Paní zjevně trpí a psychickými potížemi. Jak sousedce dokázat, že to dělá ona? Videonahrávka? Děkuji Vám moc. Děkuji, Viola

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný případ je řešitelný v zásadě dvěma způsoby:

1/ Soukromoprávní spor:
Neuposlechla-li sousedka Vaší písemné výzvy, můžete se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou, jejímž prostřednictvím se budete domáhat, aby bylo sousedce její počínání soudem zakázáno. V této souvislosti upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 1042 občanského zákoníku, dle něhož se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož se zakazuje přímo přivádět imise (např. odpad) na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda.

Pro přípravu žaloby (a činění dalších právních kroků) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Je však pravdou, že soudní řízení může být poměrně zdlouhavé, přičemž jeho výsledek není nikdy jistý. Z tohoto důvodu Vám doporučuji zvolit v první řadě variantu ad 2/ níže.
Co se týče prokázání sousedčina počínání, nedoporučuji Vám pořizovat videozáběry sousedky (alespoň prozatím), a to z toho důvodu, že skrytým natáčením sousedky by mohlo být zasaženo do jejích osobnostních práv (zejména práva na ochranu soukromí). Skutečnost, že odpadky jsou na Váš pozemek vyhazovány právě Vaší sousedkou lze prokázat i svědeckou výpovědí toho, kdo má o jejím počínání povědomí (tedy toho, kdo Vaší sousedku při vyhazování odpadků viděl, kdo o tom slyšel apod.), větší počet svědků je samozřejmě výhodou.

2/ Přestupkové řízení:
Dle § 49/2 písm. c) a d) zákona o přestupcích se dopustí přestupku proti občanskému soužití ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že:
- se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
- se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.

Za tento přestupek lze uložit pokutu do 20.000,- Kč. Byl-li pachatel za stejný přestupek potrestán již v minulosti, může mu být udělena pokuta do 30.000,- Kč.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit proti Vaší sousedce u místně příslušného obecního úřadu přestupkové řízení (v jeho rámci bude samozřejmě vhodné, abyste svá tvrzení řádně prokázali, např. fotodokumentací a svědeckými výpověďmi).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-SPRÁVNÍ POPLATKY
- Poplatek za popelnice - více bytů v jednom městě
- Musí majitel více bytů v jednom městě platit násobně poplatek za popelnice (svoz TKO)?
- Majitel více nemovitostí v jedné obci - musí platit poplatek za popelnice za každou nemovitost?
- Poplatek za popelnice - více bytů v jedné obci, vesnici
- Musí majitel více bytů v jedné obci platit násobně poplatek za popelnice (svoz TKO)?
- Majitel více nemovitostí v jedné obci - musí platit poplatek za popelnice za každou nemovitost?

Bydlím v Brně, kde mám trvalý pobyt a platím poplatek za popelnice (svoz technického komunálního odpadu). Vlastním v Brně také garsonku. Zjistila jsem, že mi město Brno eviduje za adresu garsonky, kde není nikdo hlášen, dluh ve výši dalšího poplatku. Už tak platím za syna za odpady, přestože je už třetí rok v Kanadě, ale trvalý pobyt má v Brně, stejný se mnou. Musím platit ještě další poplatky? Děkuji za odpověď. Marie

ODPOVĚĎ:
Město Brno vybírá poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu dle zákona o místních poplatcích, a to na základě obecně závazné vyhlášky, kterou naleznete zde:
http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-zivotniho-prostredi/oddeleni-spravy-poplatku-za-komunalni-odpad/mistni-poplatek-za-provoz-systemu-nakladani-s-komunalnim-odpadem/legislativa/

Dle § 10b/1 písm. a) bodu 1 a písm. b) zákona o místních poplatcích je k úhradě poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu povinna:
- fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt,
- fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba (a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu).

Pakliže máte v Brně hlášen trvalý pobyt a zároveň zde vlastníte byt, v němž není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba, jste povinna hradit místní poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu skutečně dvakrát (neboť spadáte do dvou kategorií poplatníků současně, jak uvádím výše).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zapůjčení auta - vypůjčitel je nedohledatelný
- Nedohledatelný vypůjčitel auta, automobilu - jak má postupovat majitel auta?
- Nedohledatelný vypůjčitel věci - jak věc najít?
- Nedohledatelný vypůjčitel věci - jak vypůjčitele najít?

04/2010 jsem půjčil auto jednomu pánovi. Sepsali jsme smlouvu o půjčení vozu na dobu neurčitou, smlouvu nemohu nyní fyzicky dohledat. Předal jsem mu i veškeré doklady, tj. malý i velký TP. Nyní bych chtěl auto zpět a auto odhlásit. "Nájemce" jsem se pokusil sehnat na několika mnou známých adresách (v 8/2016) a telefonech, bohužel bezúspěšně. Do velkého TP jsme žádný zápis neprovedli, tj. stále jsem vlastníkem i provozovatelem vozidla. Dle zjištěných informací vozidlo nebylo několik posledních let kontrolováno (předpokládám, že již není v provozu, protože Forman s červenou kapotou svítí na dálku). Jaké mám nyní možnosti? Napadlo mě nahlásit krádež auta, ale to by vykazovalo znaky podvodu. K soudu bez důkazních prostředků mi to přijde také bezpředmětné. Můj dotaz tedy zní, jak mohu osobní automobil, který je stále v registru vozidel a u kterého jsem stále vlastníkem, trvale odhlásit z registru? Předem děkuji za odpověď. Řehoř.

ODPOVĚĎ:
Co se týče kontaktování vypůjčitele Vašeho automobilu, nabízí se Vám ještě možnost využít služby zprostředkování kontaktu dle § 8b zákona o evidenci obyvatel. V tomto případě bude finálně záležet na Vámi hledané osobě, zda bude ochotna se s Vámi spojit či nikoli, v každém případě se jedná o určitou možnost, jak s vypůjčitelem Vašeho automobilu navázat opět kontakt. K tomuto institutu naleznete více zde:
https://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/152/156/4233.html

Zjistíte-li tímto způsobem základní identifikační údaje vypůjčitele Vašeho automobilu, budete ho moci písemně vyzvat k vrácení automobilu, popř. na něj následně podat žalobu (a to případně i žalobu na náhradu škody, vyjde-li najevo, že automobil byl vypůjčitelem zničen či jinak znehodnocen).
Máte-li zájem o zrušení registrace automobilu, doporučuji Vám navštívit místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho odbor dopravy) a svůj požadavek zde konzultovat. Vzhledem k tomu, že nemáte k dispozici příslušné doklady, bude v první řadě zapotřebí, aby Vám úřad vystavil duplikáty těchto dokladů, následně by již odhlášení automobilu z registru vozidel nemělo nic bránit.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Zúžení vozovky z rozhodnutí starosty obce - může to rozhodnout starosta?
- Zúžení silnice z rozhodnutí starosty obce - může to rozhodnout starosta?
- Může starosta rozhodnout o zúžení silnice, vozovky v obci?
- Kdo rozhoduje o zúžení silnice v obci, městě
- Kdo rozhoduje o zúžení vozovky v obci, městě

Šířka silnice (vozovky) a její úprava: 30.5.2016 došlo ke zúžení vozovky na základě rozhodnutí starosty, jakožto zástupce obce, bez jakéhokoliv stavebního povolení, projednání v radě či zastupitelstvu obce. Místní komunikace 4. třídy byla zúžena na 255 cm. Obec ale nezastává funkci Silničního správního úřadu, jež je převedena na město. Město tohle povolení k tomuto úkonu nevydalo. Z titulu své funkce místní komunikaci 4. třídy zúžil a obrací se na vyhlášku č. 104/1997 Sb. , která mu údajně tohle dovoluje.
Já jsem tuto skutečnost ve vyhlášce neobjevil, proto vás žádám, zda je toto jednání zákonné či nikoliv. Pokud je zákonné, rád bych věděl dle jaké vyhlášky či zákonu takto smí činit. Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Pro realizaci stavebních záměrů, které se týkají místních komunikací, je v zásadě zapotřebí přivolení speciálního stavebního úřadu, kterým je v tomto případě příslušný silniční správní úřad (§ 16/1 zákona o pozemních komunikacích).
Co se týče zúžení místní komunikace, nevyplývá z § 14 a § 15 vyhlášky č. 104/1997 Sb. , ani z její přílohy č. 5, že by k takovým stavebním pracím nebylo zapotřebí přivolení speciálního stavebního úřadu (zúžení místní komunikace se tedy nenachází ve „volném režimu“). V tomto ohledu Vám doporučuji vyzvat starostu, nechť označí konkrétní ustanovení vyhlášky č. 104/1997 Sb. , o které svůj právní názor opírá.
Co se týče místních komunikací, náleží působnost speciálního stavebního úřadu obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (jedná se o městský úřad, o kterém se v dotazu zmiňujete), jak vyplývá z § 40/4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích.
V současné chvíli se můžete obrátit na městský úřad (jako silniční správní úřad a speciální stavební úřad pro oblast místních komunikací) s podnětem k prošetření ne/správnosti starostova postupu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
vyhláška č. 104/1997 Sb. , kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Snížení úvazku učiteli z důvodu nedostatku studentů
- Může zaměstnavatel snížit úvazek pokud nemá pro zaměstnance dost práce?
- Úbytek množství práce a snížení úvazku zaměstnavatelem - může to udělat?

Dcera pracuje na vysoké škole jako odborná asistentka na katedře cizích jazyků. Vyučuje Němčinu, má doktorský titul a smlouvu na dobu neurčitou. Může ji zaměstnavatel snížit úvazek, pokud se jí některé kurzy v semestru nenaplní studenty? Dnes (13.02.2017) je o Němčinu malý zájem. Myslím, že není překážka na její straně, ale na straně zaměstnavatele. Poprosím o radu. Děkuji, Slávka.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu nevyplývá, předpokládám, že pracovní úvazek Vaší dcery je 1,0 (tedy tzv. plný úvazek), tzn. že stanovená týdenní pracovní doba Vaší dcery činí 40 hodin týdně (§ 79/1 zákoníku práce).
Dle § 40/1 zákoníku práce platí, že obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Rozsah pracovního úvazku (který tvoří rovněž obsah pracovního poměru) tedy může být změněn pouze na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele (a to prostřednictvím dodatku pracovní smlouvy). Zaměstnavatel není oprávněn měnit rozsah pracovního úvazku svých zaměstnanců jednostranně.
Nenaplnění kurzu studenty lze kvalifikovat jako překážku v práci na straně zaměstnavatele, přičemž platí, že nemohl-li z tohoto důvodu zaměstnanec konat pro zaměstnavatele práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).
Bude-li pracovní úvazek Vaší dceři ze strany jejího zaměstnavatele jednostranně snížen, půjde o neplatné právní jednání. V takovém případě doporučuji Vaší dceři obrátit se písemně na svého zaměstnavatele se sdělením nesouhlasu s takovým postupem (a upozorněním na jeho neplatnost dle § 40/1 zákoníku práce) a s výzvou k přidělování práce v tom rozsahu, který odpovídá pracovnímu úvazku Vaší dcery; tímto způsobem se Vaše dcera musí domáhat rovněž výplaty mzdy či platu, resp. náhrady mzdy či platu v rozsahu, který odpovídá jejímu pracovnímu úvazku.
Nebude-li zaměstnavatel ochoten sladit svůj postup s platnou právní úpravou, nezbude Vaší dceři, než se obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud. Pro učinění tohoto kroku doporučuji Vaší dceři advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

Vaše dcera se může dále obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce:
http://www.suip.cz/
který je oprávněn provést u jejího zaměstnavatele kontrolu dodržování zákoníku práce.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DLUHY
- Půjčka uzavřená osobou s omezenou svéprávností - odpovědnost za dluh a úroky
- Půjčka uzavřená osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - odpovědnost za dluh a úroky
- Odpovědnost za dluh nesvéprávné osoby - vymahatelnost dluhu
- Odpovědnost za dluh osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - vymahatelnost dluhu
- Vymahatelnost dluhu od nesvéprávné osoby
- Vymahatelnost dluhu od osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Smlouva podepsaná s osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - platnost smlouvy
- Smlouva podepsaná s nesvéprávnou osobou - platnost smlouvy
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva s Providentem podepsaná osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům - odpovědnost za dluh
- Smlouva s Providentem podepsaná nesvéprávnou osobou - odpovědnost za dluh

Dcera má omezenou svéprávnost v nakládání s majetkem a uzavírání smluv týkající se finančních operací. Přesto uzavřela smlouvu o půjčce na 6.000 Kč se společností Provident. Je smlouva platná? Musí vrátit celou částku i s úroky. Nebo jen částku kterou si půjčila? Je duševně nemocná, trpí bipolární poruchou (schizofrenie), ale není zcela zbavena svéprávnosti. Poraďte prosím jak mám v celé věci postupovat. Děkuji Denisa

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 581 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. V tomto případě se jedná o tzv. absolutní neplatnost, tzn. že právní jednání (např. smlouva), k němuž nebyla osoba způsobilá (z důvodu svého omezení ve svéprávnosti) se považuje za neplatné od samého počátku, přičemž není nutné se této neplatnosti zvlášť dovolávat (neboť právní jednání je absolutně neplatné ze zákona).
Je-li svéprávnost Vaší dcery omezena pro případy uzavírání úvěrových smluv či zápůjčních smluv (a to i těch, které se týkají menších částek, jak je tomu ve Vámi popisovaném případě), lze považovat předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou. V současné chvíli se nabízí v zásadě dvě varianty řešení:

1/ Opatrovník Vaší dcery se může obrátit na společnost Provident a upozornit ji na skutečnost, že svéprávnost Vaší dcery je omezena, a to i pro případy uzavírání zápůjčních a úvěrových smluv, tzn. že uzavřená smlouva je absolutně neplatná. Opatrovník Vaší dcery by se měl pokusit dohodnout se se společností Provident na tom, že půjčená částka bude společnosti Provident vrácena.
Tím, že Vaše dcera získala na základě absolutně neplatné smlouvy finanční prostředky, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení, které je povinna společnosti Provident vrátit (jak obecně vyplývá z § 2991 občanského zákoníku).
Je-li ve smlouvě sjednáno, že Vaše dcera je povinna spolu s jistinou vrátit společnosti Provident rovněž úrok, je nutné poukázat na § 2993 občanského zákoníku, dle něhož platí, že plnila-li strana (zde společnost Provident), aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Společnost Provident má tedy právo pouze na vrácení jistiny (6.000,- Kč), nikoli na úrok (který byl ostatně sjednán v absolutně neplatné smlouvě, sjednán tedy vlastně nebyl).
Pokud by společnost Provident nebyla ochotna uznat absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, bylo by nutné, aby se opatrovník Vaší dcery obrátil na soud s žalobou na určení neplatnosti smlouvy. Za tímto účelem je možné využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

2/ Opatrovník Vaší dcery může absolutně neplatnou smlouvu schválit a odstranit tím její neplatnost. Dle § 65/2 občanského zákoníku totiž platí, že jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. Toto schválení je samozřejmě vhodné učinit písemně. Je-li však uzavřená smlouva pro Vaší dceru nevýhodná (např. z důvodu vysokého úroku), bude vhodnější postupovat dle varianty ad 1/ výše.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Půjčka podepsaná tchýní za snachu - jde o trestný čin?
OBČAN-DLUHY
- Odpovědnost za půjčku podepsanou jinou osobou
- Podepsání půjčky za jiného - je dlužník povinen splácet pokud o úvěru ví a souhlasil s ním?
- Souhlas s úvěrem a podepsání jinou osobou - odpovědnost za dluh dlužníkem zapsaným ve smlouvě kterého podepsala jiná osoba (osoba blízká)

2010 uzavřel syn překlenovací úvěr 200.000 Kč ze stavebního spoření na koupi družstevního podílu mého bytu (na 11 let). Spoludlužník je uvedena jeho bývalá manželka. Pro urychlení vyřízení půjčky jsem podepsala smlouvu za snachu.
2013 se syn se snachou rozvedli. Do 3 let po rozvodu si podepsali mezi sebou Dohodu o vypořádání majetku, podpisy úředně ověřili. V dohodě je uvedeno, že půjčku hradí syn, což celou dobu dělal. Od 2017 je syn v insolvenci, já jsem v insolvenci od 2015. Syn uvedl půjčku do insolvenčního návrhu, což Česká spořitelna, a. s. akceptovala, ale po bývalé snaše chtějí zesplatněnou půjčku zaplatit. Tato ji nechce platit a chce se soudit. Domnívám se, že jejím hlavním argumentem bude, že smlouvu ona nepodepisovala.
Pravda je, že o půjčce věděla, což také v majetkovém vyrovnání potvrdila. Je mi jasné, že mohu být odsouzena pro zfalšování podpisu, ale myslím, že stejně bývalá snacha bude muset půjčku platit. Takže by šlo asi čistě o akt pomsty. Moje obava je, jestli soud nazná, že jsem udělala trestný čin, zda mi bude insolv. zrušena, příp. i synovi. Jak to prosím vidíte? S díky Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Otázku, jak dopadne soudní řízení, které případně zahájí Vaše bývalá snacha, ponechám bez komentáře, neboť by se jednalo o ryzí spekulaci.
Pakliže Vaše bývalá snacha smlouvu o překlenovacím úvěru nepodepsala, nemůže jí být vázána. Je však možné, že soud dospěje k závěru, že závazek ze smlouvy o překlenovacím úvěru se stal součástí společného jmění Vašeho syna a Vaší bývalé snachy, tzn. že Vaše bývalá snacha by se stala spoludlužnicí (vedle Vašeho syna) ze zákona. Vše však závisí na právním názoru soudu.
Budete-li uznána vinnou spácháním některého trestného činu, nemusí to mít automaticky dopad do insolvenčního řízení.

Dle § 417/1 a 2 insolvenčního zákona platí, že:
- osvobození od přihlášených i nepřihlášených pohledávek (k němuž dochází po řádném skončení oddlužení) insolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům;
- přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.

Dle § 418/3 insolvenčního zákona pak platí, že insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr.
Vzhledem k tomu, že Vámi případně spáchaný trestný čin (padělání podpisu Vaší bývalé snachy) prakticky nijak nesouvisí ani se schválením nebo provedením oddlužení, ani s přiznáním osvobození, resp. vzhledem k tomu, že jste tímto způsobem nesledovala nepoctivý záměr ve Vašem insolvenčním řízení, nemělo by mít Vaše případné odsouzení za spáchání trestného činu přímý dopad do Vašeho insolvenčního řízení (tzn. že oddlužení by nemělo být z tohoto důvodu insolvenčním soudem zrušeno).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak se bránit proti uložení plynového potrubí na soukromý pozemek
- Uložení vysokotlakého plynovodu na soukromý pozemek - může to majitel pozemku znemožnit?
- Umístění plynovodu na soukromém pozemku - jak odmítnout, jak se bránit?

Je nějaká obrana proti uložení vysokotlakého potrubí plynu js 150mm na naše pozemky s TTP a ornou půdou. Lze se ubránit zřízení věcného břemene na žádost provozovatele distribuční sítě. V katastru došlo v minulé době k pozemkové úpravě. Po jejím schválení vyšlo najevo, že některé naše pozemky budou dotčeny navrženými novými komunikacemi a nově budovanými sítěmi. To vše ovlivňuje jak využívání pozemků pro zemědělskou výrobu. A to buď dočasně budovanými komunikacemi nebo i trvalými a dále rozvodné sítě plynu. Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Provozovatel přepravní soustavy (plynu) je dle § 58/1 písm. d) energetického zákona oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení. Za tímto účelem je provozovatel přepravní soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 58/2 energetického zákona).
Totožné oprávnění svědčí rovněž provozovateli distribuční (plynárenské) soustavy (§ 59/2 energetického zákona).
Nechcete-li svolit k uložení plynového potrubí na Vašich pozemcích, můžete provozovateli distribuční soustavy sdělit, že jeho nabídku na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (služebnosti) odmítáte. V takovém případě bude provozovatel distribuční soustavy oprávněn obrátit se na místně příslušný vyvlastňovací úřad s návrhem, aby bylo věcné břemeno k Vašim pozemkům zřízeno bez Vašeho souhlasu (tzn. aby bylo Vaše vlastnické právo v tomto směru autoritativně omezeno).
K tomu, aby byl provozovatel distribuční soustavy ve vyvlastňovacím řízení úspěšný, je zapotřebí, aby byly splněny všechny zákonné podmínky.

V obecné rovině dle § 1038 a § 1039 občanského zákoníku platí, že:
- ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit;
- za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen;
- náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají.

Dle § 170/1 písm. a) stavebního zákona platí, že práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel.

Konkrétní podmínky pro vyvlastnění jsou zakotveny v zákoně o vyvlastnění, dle jehož § 3 - § 5 platí, že:
- vyvlastnění je přípustné jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného;
- vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem;
- sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování;
- vyvlastnění lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem;
- veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení;
- vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem (lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy vyvlastňovanému).

Pokud by vyvlastňovací úřad rozhodl ve prospěch provozovatele distribuční soustavy, mohl byste se proti takovému rozhodnutí bránit i soudní cestou.
Co se týče veřejného zájmu na budování plynárenské soustavy, je tento veřejný zájem dán přímo energetickým zákonem. Konkrétně dle § 2/2 písm. b) bodů 1 a 14 energetického zákona platí, že distribuční a přepravní soustavy jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění členských práv družstevního bytu
- Dědění družstevního bytu a jeho členských práv v bytovém družstvu
RODINA-SJM A ROZVOD
- Prodej družstevního bytu po rozvodu manželství

Se svou bývalou manželkou máme společná vlastnická práva družstevního bytu od 02/1989. 2006 jsme se rozvedli bez rozdělení SJM. V bytě zůstala bydlet bývalá manželka s našimi dvěma dětmi. Trvalé bydliště jsem si po rozvodu manželství v bytě zrušil. Jsem podruhé ženatý, mám s nynější manželkou jedno dítě. Jak je to s mými členskými právy v družstevním bytě? Může bývalá manželka družstevní byt bez mého povolení prodat? A jak je to v případě mého úmrtí? Podléhají členské práva dědickému řízení, včetně mého dítěte s novou manželkou? Děkuji za odpověď. Tadeáš.

ODPOVĚĎ:
Pokud uvádíte, že máte společná vlastnická práva k družstevnímu bytu, pravděpodobně to lze chápat tak, že Vám vzniklo společné členství v družstvu a společný nájem bytu. Pokud jste si po rozvodu dosud členská práva nevypořádali, jste stále oba členy družstva a svědčí Vám právo nájmu bytu. Bez Vašeho souhlasu tedy bývalá manželka byt prodat nemůže a pokud by tak přesto učinila, máte právo na polovinu částky vyplacené jí za převod členských práv a povinností k bytu. V případě Vašeho úmrtí by nastala situace taková, že by po Vaší smrti nastoupili do všech práv a povinností Vaši dědicové, tj. současná manželka a děti z předchozího i současného manželství a měli by právo na členský podíl v družstvu, resp. na jeho poměrnou část. Jelikož ale zákon spoluvlastnictví členského podílu v družstvu nezná, musela by být situace řešena tak, že se dědicové v dědickém řízení buď dohodnou nebo podíl připadne Vašim dědicům dle jejich dědických podílů, kteří by ale následně museli podat nebo sami čelili ze strany bývalé manželky žalobě o určení, komu připadne celý členský podíl v družstvu.

__

OBČAN-NÁJMY
- Ploštice na vysokoškolské koleji - reklamace ubytování
- Hmyz na vysokoškolské koleji - reklamace ubytování

Občan SR, študent VŠ, na kolejích v ČR (ubyt. zmluva).
1. problém od 09/15 – ploštice, neodborné riešenie situácie (neúčinná deratizácia) trvajúce až do 01/16, vtedy presťahovaný, nepríjemné na psychiku + štípance, dodnes citlivosť kože po štípancoch plošticami.
2. problém od 09/16, osy v izbe (v ráme okna hniezdo), znova neúčinné riešenie, presťahovaný na 20 dní inam (v rozpore s ubyt. zmluv.), 01/17 stále sa osy v ráme ozývajú, nepríjemné na psychiku, nespavosť.
Došla mi trpezlivosť, tieto 2 obdobia sú závažný zásah do môjho života, 3500 Kč/mesačne je neadekvátna suma za takéto podmienky.
K 1. prípadu sú svedkovia (tiež zasiahnutí), k 2. detailne popísaný priebeh, foto, nahrávky, doklady o presťahovávaní/platení, som ochotný to dohnať až do odborného posudku (také situácie môžu nepriaznivo pôsobiť na psychiku, čo je vedecky podložené), príp. dermatologického s tým poštípaným prstom.
Odsťahovanie je finančne neprijateľná možnosť.
Môžem to celé napadnúť nejako právne/sťažnosťami (očakávam odškodnenia, náhrady…), ako? Ďakujem, Roman.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 2328 je ubytovatel povinen odevzdat ubytovanému prostor ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený výkon práv spojených s ubytováním. Výskyt vos a ploštic samozřejmě neumožňuje nerušený výkon práv. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení ubytovatel porušuje, můžete samozřejmě právně napadnout. Můžete si stěžovat na Ředitelství kolejí a menz a požadovat slevu za ubytování, příp. přemístění do jiného pokoje. Pokud by ani toto nepomohlo, můžete se obrátit se svými nároky na soud. Vždy je však třeba stížnost (či případnou žalobu) doložit veškerými důkazy (fotky, svědecké výpovědi, odborný posudek atd.).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu bytu novým pronajímatelem - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ
- Výpověď nájmu bytu novým majitelem bytu, domu - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ
- Výpověď nájmu bytu novým majitelem nemovitosti - § 2288, odst. 2. občanského zákoníku, NOZ

Má nový vlastník bytu právo písemně vypovědět s 3-měsíční výpovědní lhůtou nájemní smlouvu, uzavřenou na dobu neurčitou mezi předchozím vlastníkem bytu a dosavadním nájemcem, z důvodů uvedených v paragrafu § 2288, odst. 2. v NOZ, t. j. pokud má být byt v osobním vlastnictví užíván novým pronajímatelem nebo jeho příbuzným? Děkuji, Hanuš.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že původní pronajímatel prodá svůj byt se závazkem nájemní smlouvy (uzavřené mezi jím a Vámi), vstupuje nový vlastník přímo ze zákona do postavení pronajímatele. Pokud tedy nový vlastník bytu potřebuje tento byt k užívání do osobního vlastnictví, může Vám dát výpověď dle ustanovení § 2288, odst. 2 NOZ.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zakázaná ujednání v nájemní smlouvě - definice, vysvětlení, příklad
- Pronájem nebytových prostor jako byt - lze to?
- Neplatnost nájemní smlouvy pro nedostatek formy
- Hlášení nepřítomnosti nájemníka, nájemce v bytě - následky
- Kdy musí nájemník hlásit pronajímateli nepřítomnost v nájemním bytě?
- Kdy musí nájemce hlásit pronajímateli nepřítomnost v nájemním bytě?
- Nepřítomnost v nájemním bytě - kdy ji musí nájemník nahlásit pronajímateli, majiteli bytu, domu?
- Nepřítomnost v nájemním bytě - kdy ji musí nájemce nahlásit pronajímateli, majiteli bytu, domu?

Lze dle nového občanského zákoníku pronajímat nebytové prostory jako byt?
Má pronajímatel právo namítat vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy? Jaké mohou být následky, pokud nájemce nesplní svou povinnost hlásit svou předpokládanou nepřítomnost v bytě. Co jsou to tzv. zakázaná ujednání v nájemní smlouvě? Děkuji, Šimon.

ODPOVĚĎ:
Dle ustanovení § 2236 NOZ lze ujednat, že k obývání může být pronajat jiný než obytný prostor.
Nedostatek formy lze dodatečně zhojit, jinak je neplatné. Není-li dodržena forma, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno.
Povinnost hlásit předpokládanou nepřítomnost v bytě má nájemce jen v případě, bude-li delší než 2 měsíce. V takovém případě musí označit osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu v případě, kdy to bude nezbytně potřeba. Nesplnění této povinnosti se považuje za porušení povinností nájemce závažným způsobem. Následkem může být výpověď nájmu ze strany pronajímatele v tříměsíční výpovědní lhůtě.
Mezi tzv. zakázaná ujednání patří povinnost nájemce zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, hlásit dopředu návštěvy, omezení počtu klíčů od vstupních dveří, omezení přístupu do bytu v určitých hodinách.

__

OBČAN-NÁJMY
- Zrušení nájemní smlouvy na zemědělský pozemek mimo výročí nájemní smlouvy
- Zrušení nájemní smlouvy na pole mimo výročí nájemní smlouvy
- Zrušení nájemní smlouvy na zemědělský pozemek při změně majitele pozemku - postup, informace
- Zrušení nájemní smlouvy na pole při změně majitele pole - postup, informace

Měla bych darem dostat pozemky od tety. Pozemky jsou ale od 01/2007 v nájemní smlouvě na dobu neurčitou. Výpověď lze podle smlouvy podat k 10letému výročí nájemní smlouvy, což teta písemně v období 10-12/2016 nájemci neoznámila. Mohu jako nový vlastník tento nájemní vztah ukončit nebo skončí změnou vlastníka pozemku? Nebo se jedná o závazek, se kterým bych musela dar přijmout? Navíc jsem se při studiu této problematiky dočetla, že v případě zemědělského využití by měla být podle novely smlouva pachtovní. Výpověď dohodou teta zkusila, ale nájemce na ni nechce přistoupit. Děkuji za doporučení, jak se vypořádat s nájemcem. Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Nájemní vztah neskončí ze zákona změnou vlastníka pozemku. Ke stávající nájemní smlouvě bude třeba uzavřít dodatek, v němž bude provedena změna majitele pozemků. Pak můžete s nájemcem uzavřít pachtovní smlouvu na zemědělské pozemky dle ustanovení § 2345 NOZ. Tuto smlouvu lze vypovědět v 12 měsíční výpovědní době. Pokud nájemce nepřistoupí na ukončení smlouvy dohodou (výpověď dohodou neexistuje), je toto jediná možnost.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.