Roztříděné a odpovězené právní dotazy 76 (srpen 2017)

Question

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Roztříděné dotazy; Zveřejněno: 3. srpen 2017

1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Neproplacení příplatku za práci o víkendu - okamžitá výpověď zaměstnance
- Neproplacení příplatku za práci o víkendu - vymáhání mzdy po zaměstnavateli
- Okamžitá výpověď zaměstnance - neproplacení příplatku za víkend, práci o víkendu
- Minimální mzda na dovolené - kolik Kč?
- Minimální mzda 2017 - kolik Kč?
- Nejnižší úroveň zaručené mzdy 2017 - kolik Kč?
- Okamžitá výpověď zaměstnance pro nevyplacení části platu, mzdy - podmínky, náležitosti, informace

Pracuji jako operátor pultu centrální ochrany u bezpečnostní agentury na hlavní pracovní poměr, pracuji v nerovnoměrně rozvržené pracovní době. Zaměstnavatel mi neplatí příplatky za práci v sobotu a v neděli, nebo ve svátky, ani příplatky za práci v noci.
Po čerpání řádné dovolené jsem zjistil, že dovolenou mám proplacenou částkou 44 Kč na hodinu. Jaká hodinová mzda je zaručena Zákoníkem práce nebo Vyhláškou? Chtěl bych se zeptat, zda mohu podat v tomto případě okamžitou výpověď ze zaměstnání a jak + za jak dlouhou dobu mohu vymáhat nevyplacenou mzdu. Děkuji, Luděk.

ODPOVĚĎ:
Minimální mzda činí 66 Kč/hodinu. Pro většinu zaměstnanců ale platí mnohem vyšší minimum - takzvaná nejnižší úroveň zaručené mzdy. Je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. Pro skutečnou výši hodinové mzdy by tedy bylo nutné vědět, do jakého stupně. Částky je možné zjistit v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
V situaci, kdy zaměstnanec neobdrží mzdu či plat, může být pracovní poměr zrušen z jeho strany okamžitě, a to v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.
Okamžité zrušení pracovního poměru je jeden ze způsobů skončení pracovního poměru. Jedná se o jednostranný právní úkon, k jehož vzniku není třeba součinnosti druhého účastníka pracovněprávního vztahu, v tomto případě zaměstnavatele. Tento právní úkon musí mít písemnou formu, musí v něm být vymezen důvod okamžitého zrušení pracovního poměru a musí být ve stanovené době doručen druhému účastníkovi.
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Základní podmínkou tedy je, že se takové plnění stalo splatným a že od termínu splatnosti uplynulo 15 dnů. V případě, kdy je pracovní poměr skončen okamžitým zrušením, neběží zde žádná výpovědní lhůta, ale pracovní poměr končí skutečně okamžitě, resp. dnem, kdy byl tento jednostranný právní úkon doručen zaměstnavateli.

Při vymáhání dlužné mzdy je možné:
- obrátit se ohledně dlužné částky na příslušný soud,
- obrátit se na úřad práce,
- pokud je na zaměstnavatele podán návrh na zahájení insolvenčního řízení či vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení a jeho prostřednictvím požádat o uspokojení mzdových nároků.
Promlčecí doba je tříletá.

___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Podnikání ve společnosti bez právní subjektivity - informace, kde se nahlásit (které úřady)
- Kde nahlásit podnikání bez právní subjektivity

Jak se „reálně podniká“ ve společnosti bez právní subjektivity. Pokud bychom s přítelem chtěli podnikat ve společnosti bez právní subjektivity:
1. Musí se smlouva někde hlásit, např. na finančním úřadě?
2. Jak je to s rozdělením příjmů a následným obratem kvůli DPH? Jedná se mi o to, že pokud bychom zatím nechtěli být plátci DPH, zda je lepší podnikat každý úplně sám na sebe, nebo zda můžeme podnikat spolu ve společnosti a zda výše společného obratu bude mít vliv na hranici, kdy je potřeba se přihlásit k DPH?
3. Jak se společnost bez právní subjektivity správně označuje a jaké IČ se uvádí? Kdo reálně vystupuje na fakturách?
Přeji hezký den, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Společnost bez právní subjektivity sama o sobě nebude podnikat, nemá totiž vůbec právní subjektivitu (nejedná se tedy vůbec o společnost ve smyslu např. s. r. o. , která přímo podniká a má vlastní IČO). V tomto případě se jedná pouze o sdružení několika osob za společným účelem.
V jednotlivých vztazích proto budete stále vystupovat vy sami, jako společníci společnosti. Proto ani společnost nebude mít vlastní IČO a nebude ani vystupovat na fakturách, kde budete uvádět vlastní IČO.
K založení není nutná písemná forma, pokud nebylo ujednáno sdružení majetku. Tuto společnost nemusíte nikde registrovat.
Doposud se členové společnosti pro účely DPH posuzovali společně, letos (2017) však byla přijata novela zákona o DPH, na základě které je každý společník společnosti bez právní subjektivity posuzován vždy zvlášť a samostatně, jeden tedy může být plátcem DPH a druhý nikoli.

___

PODNIKÁNÍ-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Darování s. r. o. osobě blízké - postup, návod
- Darování s. r. o. synovi, dceři, potomkovi - postup, návod
- Darování s. r. o. manželce, manželovi - postup, návod
- Převod s. r. o. na osobu blízkou - postup, návod
- Převod s. r. o. na syna, dceru, potomka - postup, návod
- Převod s. r. o. na osobu manžela, manželku - postup, návod
- Změna jednatele s. r. o. při darování, převodu s. r. o. na osobu blízkou
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Změna majitele s. r. o. - poplatek, kolik stojí?
- Kolik stojí změna majitele s. r. o. ?
- Kolik stojí převod s. r. o. na nového majitele?

Jsem jediný podílník - vlastník a jednatel spol. s. r. o. a chtěl bych převést spol. s. r. o. celou na svoji sestřenici prosím o radu jak postupovat a co potřeba?
Děkuji, Gustav

ODPOVĚĎ:
Pro převod obchodního podílu bude nutné sepsat celkem 4 níže uvedené dokumenty:

1) Smlouvu o převodu obchodního podílu, kterou oba podepíšete s úředně ověřenými podpisy, na smlouvě rovněž bude podpis společnosti, resp. jednatele společnosti.
2) S ohledem na převod společnosti budete nejspíše rovněž chtít převést funkci jednatele. Pak bude nutné sepsat rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady o odvolání a jmenování jednatele, není nutné podepisovat ověřeně.
3) Pokud dojde ke změně jednatele, pak sestřenice bude muset podepsat prohlášení, že splňuje podmínky pro funkci jednatelky a že souhlasí se svým zápisem do obchodního rejstříku. Toto prohlášení bude nutné podepsat s úředně ověřeným podpisem.
4) Jako poslední se vyplní formulář pro zápis do OR, který jednatel (tj. vy, nebo sestřenice) podepíšete s úředně ověřeným podpisem. Návrh se poté podá ke krajskému soudu podle sídla společnosti. Na návrh se dále přilepí kolek v hodnotě 2.000,- Kč a přiloží se k němu originály listin viz. body 1-3.

Následně dojde k zápisu převodu podílu i změny jednatele, a do do 5 pracovních dní od podání návrhu.
Vzhledem k tomu, že s tímto zřejmě nemáte žádné zkušenosti, doporučuji vyhotovení výše uvedených listin svěřit advokátovi, samotné podání návrhu na zápis pak můžete již provést sami. Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Převzetí bytu OV a placení do fondu oprav - od zápisu v katastru nemovitostí nebo už od převzetí bytu?
- Koupě bytu - od kdy se platí do fondu oprav? Od převzetí bytu nebo od zápisu do katastru nemovitostí KN?

28.4.2017 jsem uzavřela kupní smlouvu na byt 3+1 v OV. Vlivem nepříznivých okolností a průtahů (ze strany prodávajícího) jsem se oficiálním majitelem zapsaným v listu vlastnictví stala až 17.8.2017. Nicméně již 29.5.2017 jsem byt od majitelů převzala k užívání.
Majitelé po mne nyní chtějí uhradit poplatky za tzv. fond oprav za měsíc červen (zde je zahrnuto vše kromě elektřiny a plynu, které jsem si na sebe k 29.5.2017 přepsala na základě protokolu o předání nemovitosti) - jedná se o částku cca 3000 Kč fond oprav, teplá a studená voda a topení, společná elektřina na chodbě.
Od měsíce července již fond oprav platím já, jelikož jsem se přihlásila k užívání bytu správci nemovitosti.
Kdo by měl platit tedy za onen měsíc červen, případně měla jsem již platit v červenci, když jsem ještě nebyla majitelem zapsaným v KN?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Povinnosti ve vztahu k nemovitosti Vám vznikají až okamžikem, kdy jste dle evidence nemovitostí vlastníkem. Pokud jste byt převzala na konci května, pak by teoreticky mohli bývalí majitelé po Vás chtít nájem za období od převzetí do přepisu v katastru, ale fond oprav by měli hradit oni až do okamžiku, kdy jste se stala novým vlastníkem Vy.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyklizení pozemku užívaného neoprávněně sousedem - jak toho dosáhnout?
- Vyklizení pozemku a uskladěnní ve veřejném skladu - náklady na skladování, skladné
- Vylizení neoprávněně užívaného pozemku - dokazování co na pozemku bylo

Můj otec 06/2017 koupil pozemek, který do té doby užíval soused, jemuž ale nepatřil. Pozemek byl nejdříve několikrát nabídnut k odkoupení sousedovi, ten pokaždé odmítl. Otec mu řekl, že pokud nechce pozemek on, koupí ho sám, přihlásil se totiž další zájemce. Soused souhlasil. Když se tak ale stalo, začal být agresivní, vulgární, slovně napadat a vyhrožovat, domluva s ním není možná. Proto ho otec vyzval, aby pozemek vyklidil. Od té doby se nic neděje. Co můžeme dělat? Poslat písemnou výzvu? Je někde k dispozici vzor, jak má být napsaná? Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Pokud soused odmítá pozemek vyklidit, máte dvě možnosti - buď podat žalobu o vyklizení nebo mu věci sepsat, nafotit a vyklidit někam do veřejného skladu. Cesta žaloby o vyklizení je z právního pohledu ta správná, ovšem než bude nařízeno jednání, můžete čekat i rok a půl. Cesta vyklizení do skladu má dvě úskalí, soused může tvrdit, že jste mu něco zničili či ukradli - proto je nutná dobrá dokumentace či svědek a dál budete muset zaplatit sklad. Skladné následně samozřejmě můžete vymáhat po sousedovi. Nyní byste měli sepsat oficiální výzvu a tuto mu doporučeně poslat, kde mu stanovte lhůtu, do kdy má věci vyklidit a upozorněte ho na další postup, pokud nevyklidí - tj. žaloba či uskladnění.
Pokud ve stanovené lhůtě nevyklidí, zvažte, který ze dvou naznačených postupů zvolíte.

___

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bývalý nájemník se odmítá vystěhovat po uplynutí, vypršení nájemní smlouvy
- Bývalý nájemník neplatí nájemné a nemá platno nájemní smlouvu - vystěhování neplatícího nájemníka, nájemce
- Vystěhování bývalého nájemníka, nájemce - neplatí a má vypršelou nájemní smlouvu

Pronajala jsem ve svém domě, kde jsem měl volný pokoj, jedné osobě. Nyní ale jsou s tou osobou obrovské komplikace, které tu ani nechci psát, nicméně potřebuji radu. Ta osoba nemá smlouvu o pronájmu, pouze dostávala doklad o zaplacení na měsíc bydlení. Na dokladě má vždy napsané, na který měsíc má zaplaceno bydlení. Teď z docela vážných důvodů, potřebuji tuto osobu co nejdříve vystěhovat. Jak to udělat, když nebude chtít opustit můj dům. Mohu zavolat Policii? Osoba nemá ani už zaplaceno, ani smlouvu nic, co by ji opravňovalo k bydlení u mě. A začíná si v mém domě dělat co chce. Děkuji, Věra.

ODPOVĚĎ:
Ačkoliv zákon vyžaduje pro nájemní smlouvu písemnou formu, nemůže pronajímatel namítat nedostatek formy smlouvy, pokud z chování obou smluvních stran vyplývá, že k uzavření nájmu došlo. Fakticky jste tedy nájemní smlouvu uzavřeli, proto Vám nezbývá (pokud nájemník dům neopustí dobrovolně) zaslat nájemníkovi písemnou výpověď z nájmu. Bez výpovědní lhůty lze nájem vypovědět porušuje-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (§ 2291 obč. zákoníku).
Pokud by se nejednalo o zvlášť závažné porušení povinností nájemce, lze nájem vypovědět v tříměsíční výpovědní lhůtě.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy a nevrácení kauce jako pokuta od pronajímatele
- Nevrácení kauce - pokuta od pronajímatele za předčasné ukončení nájemní smlouvy
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy a nevrácení jistoty jako pokuta od pronajímatele
- Nevrácení jistoty - pokuta od pronajímatele za předčasné ukončení nájemní smlouvy
- Vymáhání kauce nájmu, jistoty - pronajímatel si ji nechal jako pokutu za předčasné skončení nájemní smlouvy

Paní domácí jsem podal výpověď z nájmu. Jedná se o nájem na dobu určitou od letošního ledna 2017 do ledna 2018. Výpověď je dodržena ve tříměsíční lhůtě. Bohužel mi odmítá vrátit kauci s přihlédnutím na smlouvu jako paušální pokutu k předčasnému ukončení nájmu. Našel jsem zde podobný dotaz z roku 2012. V tom případě byl v právu nájemník s přihlédnutím k porušení mravního kodexu, kdy nebylo možné požadovat pokutu za právo, které jako nájemník mám. Jak je tomu dnes (31.08.2017)? Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Za předčasné ukončení nájmu zákon žádnou pokutu nestanoví. Pokud máte ve smlouvě sjednáno, že za předčasné ukončení budete pokutu hradit, jedná se dle mého názoru o neplatné ujednání, které nemá podporu v zákoně. Musíte se ho ovšem dovolat. Tj. písemně pronajímatelce sdělit, že ujednání považujete za neplatné a pokud přesto kauci (jistotu) nevrátí, obraťte se na soud.

___

TRESTNÍ-TRESTY
- Odpuštění poloviny trestu odnětí svobody - loupežné přepadení
- Loupežné přepadení a žádost o odpuštění poloviny trestu odnětí svobody (podmínečné propuštění z vězení)
- Zkrácení trestu odnětí svobody ve vězení - polehčující okolnosti
- Podmínečné propuštění z vězení, žádost o zkrácení trestu za loupežné přepadení

Náš syn je ve výkonu trestu již 3 roky (2014-2017). Dostal jako prvotrestaný nejnižší sazbu 8 let za loupežné přepadení vozu převážející peníze, byl ve skupině 4 lidí, mohl by žádat na polovině trestu o propuštění a za jakých podmínek. Je ženatý, bezdětný a stále pracuje ve výkonu trestu, bez kázeňských i jiných přestupků. Předem Vám děkuji za odpověď s pozdravem a přáním krásného dne. Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Podmínky podmíněného propuštění jsou upraveny následovně:

Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a
a) odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo
b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rozprodání majetku zemřelého před ukončením dědického řízení - může to dědic udělat?
- Zlikvidování majetku zemřelého před ukončením dědického řízení - může to dědic udělat?
- Může dědic nakládat s majetkem zemřelého, zesnulého zůstavitele před ukončením dědického řízení?
- Nakládání s majetkem zemřelého zůstavitle před ukončením dědictví - může to někdo udělat?

Může jeden ze 3 dědiců zlikvidovat pozůstalost (rozprodat, sešrotovat) dokud není ukončeno dědické řízení. Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Jeden ze tří dědiců nemá právo nakládat takovým způsobem s pozůstalostí. I kdyby dědicové ustanovili jednoho z nich, aby pozůstalost spravoval, může bez souhlasu ostatních či soudu (soudního komisaře) vykonávat jen tzv. prostou správu (platit inkaso atd.).
Závažnější úkony překračující prostou správu musí odsouhlasit všichni dědicové, případně soud, pokud se dědicové nedohodnou.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Kdo může podat návrh na odstranění černé stavby?
- Dodatečná legalizace černé stavby na pozemku bytového družstva, BD
- Automaická legalizace černé stavby - lhůta, za kolik let?
- Za kolik let dojde k automatické legalizaci černé stavby?
- Platí pro bytové družstvo zásada předvídatelnosti a právní jistoty
- Zásada předvídatelnosti a právní jistoty - platí pro bytové družstvo?

Jsme Bytové družstvo, máme dům a pozemek. Na pozemku černé stavby. Dopis z 1989 nařizuje zbourání. Nikdy se nestalo. Původně stavby tři, členové s nimi nesouhlasí a chtějí zbourat. 2001 na schůzi domluveno - stavby se zbourají. Stavbu zboural jeden člen, ostatní dvě stavby stojí a jejich současný uživatel, předseda družstva, tvrdí, že nyní jsou legální.
O vlastnictví jedné stavby se přou 2 členové – předseda užívající stavbu a člen, který členský podíl zdědil po své příbuzné. Víme, že bouda patřila zemřelé příbuzné, ale nynější uživatel tvrdí, že se se starou paní domluvil, že ji může užívat, tudíž je nyní jeho. Nový člen, dědic, tvrdí, že babička boudu půjčila a nyní ji chce zpět. To je pravda.
Většina členů včetně dědičky chce boudu zbourat, protože je veprostřed pozemku a ten chceme užívat relaxačně. Předseda tvrdí, že bouda je jeho a požádá Bytové družstvo o souhlas s pronájmem části pozemku, na kterém bouda stojí. Pozemek prý musíme pronajmout, protože jsme pronajmuli jinému členovi pozemek, na kterém stojí třetí stavba. Třetí stavba nenarušuje koncepci relaxační zóny. Co máme dělat? Nela.

ODPOVĚĎ:
Mají-li členové bytového družstva v úmyslu předmětné boudy zbourat, je možné se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k zahájení řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona). Tento podnět může ke stavebnímu úřadu podat kdokoli.
Dospěje-li stavební úřad k názoru, že se skutečně jedná o tzv. černé stavby, vydá rozhodnutí, jímž vlastníkům těchto staveb nařídí jejich odstranění. V rámci tohoto rozhodnutí stavební úřad rovněž umožní tzv. legalizaci černé stavby, tedy dodatečné povolení předmětných černých staveb. K tomu, aby mohly být předmětné boudy stavebním úřadem dodatečně povoleny, však bude zapotřebí, aby s tím vyslovilo souhlas bytové družstvo (jako vlastník pozemku, na kterém se tyto stavby nacházejí). Pakliže bytové družstvo v rámci řízení o dodatečném povolení stavby tento souhlas neudělí, bude následně stavebním úřadem rozhodnuto o odstranění předmětných černých staveb.
S předsedou bytového družstva nelze souhlasit v tvrzení, že by pouhým plynutím času mělo dojít k legalizaci stavby, která byla vybudována jako stavba černá. Pakliže byly předmětné boudy zřízeny jako černé stavby, zůstávají jimi i nadále.
Odstranění předmětných černých staveb by bylo možné se domáhat i soukromoprávní cestou, tj. podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. Iniciace zahájení řízení u stavebního úřadu je však variantou rychlejší a bezplatnou (na rozdíl od podání žaloby, kde je zapotřebí uhradit soudní poplatek).
S předsedou bytového družstva nelze souhlasit ani v názoru, že bytové družstvo mu musí pronajmout část pozemku, neboť tak učinilo v případě jiné boudy. Bytové družstvo není správním orgánem, v rámci jeho rozhodování proto nemusí být dodržena zásada předvídatelnosti a právní jistoty. Má-li bytové družstvo v úmyslu využít tu část svého pozemku, kde se nachází bouda předsedy bytového družstva, jako relaxační zónu, není samozřejmě povinno tuto část pronajmout předsedovi bytového družstva (o právních dispozicích se svým pozemkem může bytové družstvo v tomto ohledu nakládat zcela svobodně).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Předpokládaný souhlas s transplantací orgánů po smrti mozku
- Automatický souhlas s transplantací orgánů po smrti mozku
- Nesouhlas s transplantací orgánů po smrti - jak ho udělit?
- Udělení nesouhlasu s transplantací orgánů po smrti - postup, návod, informace
- Zákaz transplantace orgánů po smrti - postup, návod, informace

Prosím o informaci. V případě úmrtí osoby, je možné provést transplantaci orgánů automaticky, aniž by byl osobou dán předem souhlas s transplantací? Nebo je automaticky NESOUHLAS s transplantací po úmrtí osoby, jestliže nebyla v registru dárců. Děkuji, Lýdie.

ODPOVĚĎ:
Dle platné právní úpravy je u každého člověka souhlas s odběrem tkání a orgánů za účelem jejich transplantace předpokládán, tzn. že po smrti člověka je možné provést odběr jeho tkání a orgánů automaticky (aniž by bylo nutné dohledávat jím vyslovený souhlas s transplantací).
Konkrétně dle § 16/1 transplantačního zákona platí, že odběr tkání a orgánů z těla zemřelé osoby lze uskutečnit, pouze pokud s tím zemřelý za svého života (nebo zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná) nevyslovil prokazatelně nesouhlas.
Pokud člověk (resp. zákonný zástupce ne plně svéprávného člověka) nechce, aby po jeho smrti byly jeho tkáně a orgány odebrány a transplantovány, musí s tím prokazatelně vyslovit nesouhlas. Nesouhlas se považuje za prokazatelně vyslovený, pokud:
a/ je zemřelý evidován v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů, nebo
b/ zemřelý ještě za svého života přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběrem v případě své smrti, nebo
c/ zákonný zástupce osoby, která není plně svéprávná přímo ve zdravotnickém zařízení před ošetřujícím lékařem a jedním svědkem prohlásí, že nesouhlasí s odběrem (toto prohlášení lze učinit pro případ smrti osoby, která není plně svéprávná ještě za jejího života nebo i po úmrtí této osoby).
Pokud byl nesouhlas prokazatelně vysloven, je odběr tkání a orgánů nepřípustný (§ 11/1 písm. a) transplantačního zákona).
Pokud nebylo prokázáno, že zemřelý vyslovil za svého života prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběrem, platí, že s odběrem souhlasí (§ 16/3 transplantačního zákona).
Pro doplnění ještě dodávám, že odlišný režim je uplatňován v případě zemřelých dárců, kteří jsou cizinci (§ 10a transplantačního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 285/2002 Sb. o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-ODPOVOĚDNOST ZA ŠKODU
- Úraz na soukromé dětské zahradě - odpovědnost za zranění dětí
- Odpovědnost za zranění dítěte, dětí na soukromé zahradě s volným vstupem dětí

Obracím se na Vás s dotazem, se kterým si nevím rady. Bydlíme v rodinném domě se zahradou. Na zahradě máme bazén, trampolínu a například i klouzačku na konstrukci, kterou vyráběl manžel. Na zahradě se nám často pohybují děti, z rodiny, nebo známí. Neteř a synovec (oba pod 10 let) chodí na naší zahradu i bez naší přítomnosti. Chtěla bych vědět, jak se můžeme po právní stránce ochránit pro případ, kdyby se u nás stal nějaký vážnější úraz. Předem děkuji za odpověď. Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný případ se vztahují § 2900 a § 2901 občanského zákoníku (upravující obecnou prevenční povinnost každého člověka), které stanoví:
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného;
- vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

Nejsou-li proto dětské atrakce na Vaší zahradě poškozené (do té míry, že by bylo jejich užívání nebezpečné), resp. není-li zde zanedbáno nějaké bezpečnostní opatření, není zapotřebí se nějak zvlášť právně chránit.
Pro zvýšení Vaší právní jistoty Vám však lze doporučit obrátit se na rodiče všech dětí, které se na Vaší zahradě vyskytují, s písemnou výzvou k tomu, aby jejich děti navštěvovaly Vaší zahradu vždy v doprovodu zletilého dozoru (resp. alespoň v doprovodu staršího sourozence, který bude schopen dohlédnout na bezpečné užívání dětských atrakcí). Tuto výzvu můžete odůvodnit právě tím, že nebýváte přítomni vždy, když děti Vaší zahradu navštěvují a máte samozřejmě zájem na tom, aby byly dětské atrakce užívány bezpečným způsobem, resp. aby bylo v maximální možné míře předejito vzniku úrazů.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-DOVOLENÁ, VOLNO
- Volno na školení od zaměstnavatele bez kvalifikační dohody
- Volno v práci na splnění zkoušky na VŠ - má na volno zaměstnanec právo, nárok?
- Volno v zaměstnání na splnění zkoušky na VŠ - má na volno zaměstnanec právo, nárok?
- Je nutná kvalifikační dohoda k udělení volna na zkoušku zaměstnance na VŠ?

2012-2017 studuji dálkové studium na VŠ obor učitelství pro 1. ročník. Na začátku školního roku 2016/2017 jsem nastoupila jako učitelka na plný úvazek na základní škole (nemáme podepsanou žádnou kvalifikační dohodu) pouze jsem na začátku školního roku informovala ředitele o studiu na VŠ. Zaměstnavatel mne bohužel nechce uvolnit na zkoušku. Mám nárok na uvolnění na termín zkoušky? Nebo to není v zájmu zaměstnavatele? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Volno z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia je zákonem uznanou překážkou na straně zaměstnance i bez uzavřené kvalifikační dohody. Podle § 205 zákoníku práce účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.
Tuto překážku lze uplatnit pouze v případě, že je studium v souladu s potřebou zaměstnavatele. A o tom rozhoduje pouze zaměstnavatel.
Pokud není možné se s ním dohodnout, je možné požádat o dovolenou nebo o neplacené volno.

__

RODINA-SJM
- Vykázání přítele manželky z bytu, domu, zahrady v SJM - může to manžel udělat?
- Vykázání přítelkyně manžela z bytu, domu, zahrady v SJM - může to manželka udělat?

Chtěl bych Vás poprosit o radu, zda mohu vykázat přítele své manželky z našeho dvora či zahrádky, jestliže ty jsou ve SJM. Již několikrát jsem ho upozornil, že jeho dům je jinde, že se nalézá na cizím pozemku, ale situace se stále opakuje (s manželkou jsme v rozvodovém řízení). Jestli na takové problémy pamatuje zákon, mohu na vykázání zmiňovaného přítele manželky zavolat policii? Děkuji předem za radu. S pozdravem Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Na tyto případy zákon nijak nepamatuje. Manželka se může bránit tím, že se jedná o návštěvu a toto Policie nevyřeší, jelikož Vy s návštěvou nesouhlasíte, manželka souhlasí. Civilní cestou toto rovněž není nijak řešitelné, pokud se dotyčný pán na pozemku nedopouští žádného jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako přestupek nebo trestný čin. Dokud bude pozemek ve společném jmění manželů, můžete vyjádřit svůj nesouhlas, ale žádná oficiální cesta, jak tam pána nepustit nebo jej vykázat, bohužel neexistuje, protože je tam s vědomím a souhlasem Vaší manželky, která je spolumajitelkou dané nemovitosti.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Jak zabránit doručování nevyžádaných SMS zpráv?
- Odesílatel nevyžádaných SMS zpráv odmítá přestat - jak ho k tomu donutit?
- Zákaz zasílání SMS na mobil bez souhlasu majitele čísla a podnět na ÚOOÚ (Úřad na ochranu osobních údajů)
- Rozesílání SMS s obchodní nabídkou - podmínky podle zákona
- Zákaz zasílání SMS s obchodními nabídkami majitelem mobilu, mobilního čísla - jak SMS zakázat?

Od 05/2017 mám nové telefonní číslo. Stále chodí SMS s nabídkou práce. Po kontaktování agentury, která je odesílá, mi bylo sděleno, že se u nich někdo registroval v roce 2013 a pokud nesdělím své jméno, nebudu odstraněna z databáze. SMS chodí stále. Co mohu dělat? Děkuji, Dana.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě přicházejí v úvahu de facto 4 varianty řešení:
1/ Vyhovění agentuře:
V první řadě můžete vyhovět požadavku agentury práce a sdělit jí své jméno. Pakliže agentura práce dodrží svůj slib a odstraní Vaše telefonní číslo ze své databáze, bude vše v pořádku.
V této souvislosti však upozorňuji, že sdělením Vašeho jména získá agentura práce dva Vaše dosti podstatné osobní údaje (tedy jméno a číslo mobilního telefonu). Nelze vyloučit, že agentura tyto osobní údaje nezneužije (zejména nepředá jiným subjektům za účelem šíření reklamních sdělení).
2/ Kontaktování mobilního operátora:
Můžete kontaktovat svého mobilního operátora s požadavkem na blokaci všech SMS zpráv doručovaných Vám z konkrétního telefonního čísla (pakliže Váš mobilní operátor tuto službu poskytuje).
3/ Žaloba:
Upuštění od dalšího obtěžování nevyžádanými reklamními sděleními se můžete domáhat rovněž soudní cestou (tedy podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu). Jedná se však o variantu poměrně nákladnou (právní zastoupení, soudní poplatek), pomalou a s nejistým výsledkem.
4/ Kontaktování Úřadu pro ochranu osobních údajů:
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že telefonní číslo představuje osobní údaj, k jehož zpracovávání potřebuje agentura práce Váš souhlas (který však nemá).

SMS zprávy s nabídkami práce by bylo možné kvalifikovat jako obchodní sdělení ve smyslu § 2 písm. f) zákona o některých službách informační společnosti. V této souvislosti upozorňuji na to, že:
- obchodní sdělení lze šířit elektronickými prostředky jen za podmínek stanovených zákonem o některých službách informační společnosti;
- podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky využít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas;
- zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány
(jak vyplývá z § 7 zákona o některých službách informační společnosti).

V této souvislosti proto můžete kontaktovat příslušný dozorový orgán, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
který může u příslušné agentury práce provést kontrolu a případně jí i udělit pokutu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY-TRESTY, POKUTY...
- Splácení pokuty za přestupek v dopravě
- Je možné pokutu platit ve splátkách?
- Zákaz řízení vozidel - možnost odpuštění poloviny trestu
- Odpuštění poloviny trestu řízení motorových vozidel - podmínky
- Zkrácení trestu zákazu řízení motorových vozidel na polovinu - podmínky

V příloze posílám rozhodnutí od MÚ Litoměřice, odboru dopravy a silničního hospodářství, se kterým dotyčný samozřejmě souhlasí a odvolávat se nechystá. Potřebovali bychom jen vědět, je-li možné obrátit se na příslušný odbor s žádostí o splátky dané pokuty (7tis. + 1tis.).
A ještě bych se chtěla zeptat, jestli i v tomto případě, když vlastně pan přestupce dostal zákaz řízení motorových vozidel na dobu pouze 6 měsíců, což je jak udávají v rozhodnutí spodní hranice zákonné sazby, může zažádat o polovinu trestu.
Děkuji. Viola

ODPOVĚĎ:
O splátky můžete požádat, zde pak záleží na rozhodnutí příslušného úřadu, zda je povolí či nikoliv. Nový zákon o odpovědnosti za přestupky umožňuji požádat o upuštění od zbytku trestu, a to za následujících podmínek:
Po uplynutí poloviny doby, na niž byl uložen zákaz činnosti, může správní orgán, který zákaz činnosti uložil, od výkonu zbytku tohoto správního trestu upustit, jestliže pachatel prokáže způsobem svého života nebo provedením účinných opatření, že jeho další výkon není potřebný.
Dále platí: Byla-li spolu se zákazem činnosti uložena též pokuta, která nebyla dosud uhrazena, popřípadě byla uhrazena pouze zčásti, nelze od výkonu zbytku zákazu činnosti upustit, dokud pachatel neprokáže, že pokutu nebo její zbylou část uhradil, anebo dokud nebylo rozhodnuto o rozložení úhrady pokuty na splátky nebo o odložení splatnosti pokuty.

___

SPRÁVNÍ-OBCE
- Změna územního plánu na podnět majitele pozemku
- Změna nestavebního pozemku na stavební žalobou majitele pozemku na změnu územního plánu
- Změna územního plánu rozhodnutím soudu - nestavební na stavební
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Nejvyšší soud a změna územního plánu - nestavební pozemek na stavební

Rodiče koncem 90. let neuplatnili z důvodu stáří a nemoci právo připomínek proti novému návrhu územního plánu ÚP, který zrušil na jejich pozemku, ležícím mimo jejich bydliště, stavební místo. Ponechal mu jen jako způsob využití bydlení a rekreaci a označil ho jako stabilizovanou plochu, na níž územní plán ÚP nedovoluje stavět, takže ho nešlo využít ani k účelu, který mu ÚP vymezuje. Pozemek jsem získala do osobního vlastnictví.
V posléze přijatém územním plánu ÚP zůstal zakreslen i půdorys budovy, která na pozemku stála až do 50. let a posléze byla rozebrána. Na katastrální mapě je pozemek veden jako stavební se zbořeništěm.
Domnívala jsem se, že 2015 vstoupí v platnost nový územní plán ÚP, při jehož tvorbě budu situaci připomínkovat, leč bylo ticho po pěšině.
Další termín měl být 2020, ale i ten byl odsunut snad na rok 2022.
Ráda bych pozemek prodala jako stavební, ale na obecním úřadě mi bylo sděleno, že tam stavbu nikdo nepovolí a bylo mi naznačeno, že mám tento pozemek prodat nyní jako nestavební.
Předpokládám, že zastupitelstvo obce může svým rozhodnutím povolit malou úpravu ÚP. Zahlédla jsem v judikátech zmínku o rozhodnutí Nejvyššího soudu v podobném případě, ale bohužel neznám podrobnosti a možná jsem to špatně pochopila.
Chci se proto zeptat, zda mi skutečně nezbývá nic jiného než prodat pozemek pod cenou, nebo existuje možnost navrátit na pozemek možnost výstavby malého rekreačního, příp. rodinného domku.
Z obce, kde pozemek leží, jsem se po smrti rodičů odstěhovala, prodej by pro mě byl nejlepší variantou, ale pochopitelně se nechci stát obětí něčích pletich. Děkuji, Radka.

ODPOVĚĎ:
Přestože územní plán je dokumentem, jehož platnost je v zásadě dlouhodobá, nejedná se o dokument nezměnitelný. Stavební zákon počítá nejen s tím, že územní plán může být periodicky či jednorázově aktualizován či měněn, ale rovněž s tím, že návrh na změnu územního plánu může podat i fyzická osoba, která například na území obce vlastní nemovitou věc (§ 46 a § 55 stavebního zákona).
V tomto ohledu tedy není judikatura Nejvyššího soudu, resp. předpokládám, že se jednalo spíše o Nejvyšší správní soud, až tak zapotřebí, neboť možnost vlastníka nemovité věci iniciovat změnu územního plánu, vyplývá přímo ze stavebního zákona.
Přehledný popis toho, jak je zapotřebí při iniciaci změny územního plánu postupovat, naleznete například zde:
https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/utvar-hlavniho-architekta-a-stavebniho-radu/oddeleni-uzemni-koncepce/zivotni-situace/navrh-na-zmenu-schvalene-uzemne-planovaci-dokumentace
(obdobný návod je k nalezení rovněž na webových stránkách jiných měst a obcí, můžete proto zapátrat rovněž na webových stránkách obce, kde se nachází Váš pozemek). Doporučuji Vám postupovat způsobem, který je na výše odkazovaných webových stránkách popsán (tento postup samozřejmě nezaručuje, že Vašemu návrhu bude vyhověno, jedná se nicméně o postup respektující aktuální právní úpravu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď reklamy Google s firmou BEE SITE: ES - neefektivita reklamy způsobená nedostatečným zobrazováním reklamy
- Nedostatečné zobrazování reklamy na Google a výpověď smlouvy s BEE SITE: ES o poskytování služeb

Uzavřel jsem roční smlouvu s firmou BEE SITE: ES na zobrazování mé reklamy na vyhledávači Google. V této smlouvě je mj. uvedeno, že firma zajistí časté zobrazování mé reklamy na 1. straně vyhledávače Google a dále garance výkonu 5000 oslovených potenciálních zákazníků za rok.
Po nějaké době jsem ale zjistil, že se má reklama téměř nezobrazuje a také ohlas zákazníků je minimální. Když jsem na to firmu upozornil, bylo mi řečeno, že zobrazování si řídí Google sám, že používá jakési rotační koše reklamních sestav, ale hlavně že je zde jakýsi denní limit a že po jeho vyčerpání se reklamy nezobrazí vůbec. Samozřejmě ve smlouvě žádný rotační koš ani denní limit není uveden.
Ve svém vysvětlení garance výkonu firma uvedla, že dle informací z Googlu byla reklama za 3 měsíce zobrazena cca 1900x, což firma označila jako 1900 oslovených zákazníků. Dle mého názoru se nejedná o oslovení, protože Google má 15 – 20 odkazů na jedné straně a tak neznamená, že pouhým zobrazením tohoto počtu odkazů dojde k oslovení zákazníka právě mou reklamou. Navíc sama firma uvedla, že mám 1-2 prokliky denně (tj. počet lidí, kteří kliknou na mou reklamu). Prakticky to znamená, že se reklama zobrazuje pouze cca 15 min. denně, dokud na ni někdo neklikne.
Z těchto důvodů bych chtěl smlouvu vypovědět, jako že se jedná o nesplnění podmínek smlouvy ze strany firmy, resp. o uvedení v omyl, kdy mi firma slibovala časté zobrazování a nárůst zákazníků, ale při jejím nastavení na max 2 prokliky denně, došlo k jejich snížení. Tímto vás dotazuji, jestli je právo na mé straně. Smlouva je uzavřena na rok, její cena je cca 13.000,- Kč a nemá výpovědní podmínky.
Děkuji za odpověď. S pozdravem Vilda

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1998 občanského zákoníku by bylo smlouvu možné vypovědět pouze v případě, že by to sama smlouva umožňovala. S ohledem na informace uvedené v dotazu je však zřejmé, že úpravu výpovědi smlouva neobsahuje, nebude ji tedy možné vypovědět.
S ohledem na nemožnost výpovědi si také dejte pozor na automatické prodlužování smlouvy o další rok. Pokud by k tomu mělo dojít, v souladu se smluvním ujednání oznamte druhé straně, že nadále nemáte zájem o prodloužení smlouvy.
Jedinou možností by bylo odstoupení od smlouvy kvůli podstatnému porušení smlouvy. Nicméně předpokládám, že společnost Vám poskytuje služby právě dle smlouvy, ve které plnění bude popsáno velmi obecně.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Ohrožení stavby naklánějícím stromem
- Ohrožení chaty, chalupy naklánějícím se stromem
- Strom nakloněný nad stavbu - jak donutit majitele aby ho pokácel?
- Strom ohrožujícící stavbu, chatu, chalupu - jak donutit majitele aby ho pokácel?

Soused má na hranici pozemku 35 metrů vysoký smrk ve svahu, který se naklání na náši chatu. Při pádu stromu by nás zasáhl celou délkou. Nechce ho
zkrátit ani odstranit. Při poslední bouřce jsme byli chatu nuceni opustit. Je možné se nějak ochránit.
Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Soused velmi riskuje, neboť pokud by došlo pádem stromu ke zranění nebo dokonce smrti, mělo by to pro souseda dalekosáhlé trestněprávní následky s jeho povinností hradit poškozeným odškodnění. Doporučovala bych Vám obrátit se nejdříve na obec, nejlépe odbor životního prostředí, aby provedli místní šetření a případně nařídili sousedovi odstranění stromu. Pokud zde nebude adekvátní reakce, nezbude, než se obrátit na občanskoprávní soud s návrhem na odstranění stromu. Skutečný stav budete muset prokázat, což ale nebude problém, pokud si umístění a stav stromu nafotíte, případně rovnou zadáte znalecký posudek na stav a umístění stromu.

___

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Vydání zápočtového listu na konci pracovního poměru v době neschopenky, DPN
- Neschopenka, konec pracovního poměru a vydání zápočtového listu zaměstnavatelem

Má zaměstnavatel povinnost vydat ZL k datu ukončení pracovního poměru (31.8.2017) i když současně trvá PN? Děkuji Gábina

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce v ustanovení § 313 odst. 1 výslovně stanoví, že potvrzení o zaměstnání (takzvaný zápočtový list) je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat při skončení pracovního poměru. Okamžikem skončení pracovního poměru je den skončení pracovního poměru, tedy poslední den jeho trvání, a to bez ohledu na další okolnosti, jako je např. pracovní neschopnost.
Státní úřad inspekce práce zastává názor, že s povinností vydat potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru je spjata i povinnost zaměstnavatele toto potvrzení zaměstnanci „doručit“.
Jste-li ke dni skončení pracovního poměru v pracovní neschopnosti, je zaměstnavatel povinen ZL nejen vydat, ale i následně doručit, pokud se nedomluvíte jinak.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zateplení zdi nad pozemkem ve spoluvlastnictví - může spolumajitel přikázat odstranění zateplení?
- Spolumajitel pozemku přikázal odstranění stavby - zateplení zdi, může to chtít?
RŮZNÉ-STAVBY
- Odstranění stavby - zateplení zdi přesahující na pozemek ve spoluvlastnictví majitele zdi

Cca. 2010-2011 jsem si zateplil svou nemovitost na straně pozemku, který vlastním ideální polovinou. Druhý majitel ideální poloviny o zhotovení celou dobu věděl, ještě mi radil o postupu provedení, aby se izolace v teplém počasí nekroutila.
Dnes (29.08.2017) po mě chce odstranění izolace, prý se jedná o nepovolenou stavbu. Ještě se zmínil o nájmu i zpětně, jedná se asi o 1 metr čtvereční (9 cmx10 m) zastavěné plochy.
Kdo mi muže nařídit odstraněni stavby? Kolik by asi dělal případný nájem? A má na něj vůbec spolumajitel nárok, když je pozemek v mém vlastnictví s ním? Požadavek mi připadá absurdní.
Děkuji, Oldřich.

ODPOVĚĎ:
Ano, požadavek spoluvlastníka je skutečně absurdní. Podstatou podílového spoluvlastnictví je mimo jiné to, že každý vlastníte ideální polovinu, nikoliv skutečnou, nelze tedy vymezit, že určitá zeď je Vaše a určitá zase jeho. Pokud jste nemovitost zateplil, naopak byste po spoluvlastníkovi mohl chtít polovinu nákladů na zateplení. Co se týká odstranění stavby, tak to může nařídit pouze stavební úřad či následně soud, ale to až po důsledném provedeném dokazování. Ve Vašem případě jde ale skutečně o záležitost, která nařízením odstranění stavby skončit nemůže.

___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Prodloužená záruka podmíněná pravidelnou roční kontrolou - firma odmítá provést kontrolu, co teď?
- Prodejce podmiňuje prodloužení záruky pravidelnou roční kontrolou ale odmítá ji provést - jak postupovat?

V říjnu 2015 jsem si nechala zabudovat klimatizaci s tříletou záruční dobou od firmy Otta vzduchotechnika a klimatizace s. r. o. Po prvním roce provozu 2016 jsem si písemně objednala začátkem května 2017 čištění a kontrolu, kterou v rámci tříleté záruky musíte provádět. Uplynulo více než 2 měsíce a nikdo se mi neozval. Opět jsem prosila o termín a přidala jsem, že jsem zklamaná přístupem této firmy. Následovala urážející odpověď, že oni nepracují teď hned a že mají své klienty, kteří mají podepsanou servisní smlouvu (tu mi nikdo při instalaci nenabídl), takové zákazníky jako jsem já eliminují, neboť mají zakázky velkých firem. Podotýkám, že jsem této firmě zaplatila 90.000 Kč. Opět jsem žádala o kontrolu v rámci záruky a již se mi nikdo neozval. Zbývá mi ještě rok a tři měsíce kdy vyprší záruka, která je podmíněna pravidelnou roční kontrolou, kterou mi odmítají udělat. Prosím Vás o radu, jak postupovat, nevím si rady. Děkuji Darina.

ODPOVĚĎ:
Pokud byla při zabudování klimatizace sjednána pravidelná kontrola klimatizace zdarma v rámci záruční doby, resp. závazek firmy kontroly provádět, pak doporučuji opětovně písemně vyzvat firmu k tomu, aby kontrolu, k jejímuž provádění se zavázala, neprodleně provedla. Rovněž uveďte, že nebude-li kontrola provedena, jste oprávněna z důvodu podstatného porušení smlouvy od této smlouvy odstoupit a požadovat vrácení 90.000,- Kč za zabudování klimatizace.
Pokud však bylo pouze ujednáno, že v rámci záruční doby musíte provádět servisní kontrolu, kterou si musíte vždy zvlášť objednat a uhradit, pak by se nejednalo o porušení původní smlouvy na zbudování klimatizace a nemohla byste odstoupit od smlouvy. V tomto případě byste se mohla domáhat provedení kontroly, pokud byla Vaše objednávka potvrzena. Pokud objednávka potvrzena nebyla, pak nedošlo ani k uzavření smlouvy na provedení kontroly a firma by tedy kontrolu provést nemusela.
Pokud však firma odmítá provést kontrolu, která je podmínkou pro trvání záruční doby, pak doporučuji vyhledat jinou společnost, která jí může provést. V tomto případě byste splnila podmínky záruky, neboť sama firma ani po urgencích nehodlá kontrolu provést, a v případě soudního sporu byste nejspíše uspěla.

___

OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odpovědnost majitele lesa za škodu způsobenou spadlým stromem
- Odpovídá majitel lesa za škodu způsobenou spadlým stromem?
- Náhrada škody způsobené spadlým stromem v lese (pád na chatu u lesa)
- Chata poškozená spadlým stromem z lesa - odpovědnost majitele lesa, stromu

Jsem majitelem lesa, kde končí les hned v těsné blízkosti je chatová oblast. Takže první řada chat je v těsné blízkosti lesa. Jsem majitelem ještě před výstavbou chat. Chataři mají věčné připomínky k tomu pokud by třeba vichřici nebo nějakou živelní pohromou padl na chaty strom nebo větve že po mně budou chtít náhradu. Mám dotaz jsem povinen v tomto případě hradit škody? Nebo jsem povinen les pojistit? Podle mne tam stavěli chaty dobrovolně a věděli že staví u lesa. Předem děkuji za odpověď. Filip

ODPOVĚĎ:
Jako vlastník lesa máte povinnost les zabezpečit tak, aby jeho existencí nevznikla třetím subjektům žádná škoda. Tj. z hlediska Vaší případné odpovědnosti za způsobenou škodu je důležité, zda by bylo prokázáno, že jste škodě mohl zabránit. Pokud by např. díky vichřici spadl strom a bylo by prokázáno, že byl např. ztrouchnivělý, pak byste za škodu odpovídal, jelikož jste měl mít v lese pouze zdravé stromy a nezdravé jste měl pokácet. Doporučila bych Vám v tomto případě se proti škodám rozhodně pojistit. Pokud by byla např. pádem stromu někomu způsobena újma na zdraví či smrt, hrozila by Vám povinnost nahradit škodu i v milionových částkách.

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba skleníku 40m2 a stavební povolení - je nutné nebo ne?
- Stavba skleníku 40m2 a stavební ohláška, ohlášení - je nutná nebo ne?
- Může starosta zakázat stavbu skleníku soukromé osobě?
- Může starosta zakázat stavbu s odůvodněním že není dle územního plánu?

Stavím skleník. Byl jsem na stavebním úřadě se ptát, zda je to možné. Prý na daném pozemku ano a to bez ohlášení. Tedy mi žádné povolení nedali. Protože prý je nepotřebuji. To bylo v březnu 2017. Začal jsem tedy stavět.
Na konci května 2017 mi stejná paní ze stavebního úřadu volala, že prý se ozval pan starosta a nelíbí se mu skleník, který stavím. Tak tedy, že bude muset svolat místní šetření. Řekl jsem, že budu rád alespoň si ujasníme zda můj záměr je možný.
08/2017 mi přišel dopis od starosty abych zastavil veškerou činnost, protože se prý domnívá, že postupuji protiprávně a mimo územní plán.
Skleník je velký 40m2 a má základy a 3 zděné stěny. Jižní část skleníku je prosklená.
Ze stavebního úřadu žádné vyjádření nepřišlo.
Může starosta stavbu nějak ohrozit? Zastavit? Nařídit odstranění? Může do toho mluvit stavební úřad, když se jedná o stavbu bez ohlášení a tedy nejsem schopen na ni získat povolení?
Jak mám postupovat? Mám dál stavět a starostův postoj ignorovat? S přáním hezkého dne Standa.

ODPOVĚĎ:
Starosta nemá ve stavebním řízení žádné zvláštní postavení a žádné zvláštní pravomoci.

Obecně platí: Rozhodnutí o umístění stavby ani stavební souhlas nevyžaduje skleník do 40 m
zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení. Pro tuto stavbu není třeba ani stavební povolení či ohlášení. Výjimku tvoří případy, kdy např. stavíte v ochranném pásmu apod.

Pro Vás je podstatné to, co Vám sdělil stavební úřad, ten je oprávněn rozhodovat a posuzovat. Pokud máte vyjádření od stavebního úřadu, že nepotřebujete žádné rozhodnutí, můžete stavit dále.

___

FINANCE-DANĚ
- Vyměření daně správcem daně - je výhodnější?
- Výhoda vyměření daně správcem daně - daň z převodu nemovitosti
- Daň z převodu nemovitosti a vyměření správcem daně - výhody, nevýhody

Poměrně často kupuji lesní pozemky. Vždy pak musím podávat daňové přiznání v tom daném kraji a navíc musím dodat znalecký posudek. Což mi celkovou cenu pozemku zvyšuje o 10.000 Kč (cestovné, čas, posudek)
Ve výzvě o daňové přiznání se píše, že pokud ho nepodám, tak může správce daně vyměřit. Je možné nepodávat daňové přiznání a ignorovat výzvy a počkat si na vyměřenou daň a tu posléze zaplatit? Ušetřím tak spoustu času a nervů i peněz.
Děkuji, Daniel.

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedený postup je sice možný, není však v souladu se zákonem. V případě nepodání daňového přiznání v náhradní lhůtě stanovené správcem daně vede ke stanovení daně správcem daně pomocí pomůcek. Vznikne Vám povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % za každý den prodlení, nejvýše 5 % stanovené daně. Dále vzniká úrok z prodlení pozdě zaplacené daně. Výše úroku z prodlení ročně je repo sazba ČNB zvýšená o 14 procentních bodů.
Dále Vám může být uložena pokuta do výše 500 000 Kč za závažné ztížení nebo maření správy daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhovíte ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která
Vám byl stanovena zákonem nebo správcem daně.

___

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Předkupní právo spolumajitele 2017, 2018
- Předkupní právo spoluvlastníka 2017, 2018
- Předkupní právo byt, dům, nemovitosti 2017, 2018

Darovala jsem manželovi polovinu domu a on teď při každé výměně názorů vyhrožuje, že ji může prodat bez mého souhlasu. Prý jelikož to nespadá do SJM. Budu podávat žalobu na vrácení daru pro nevděk, ale než se tak stane se bojím, že v podstatě přijdu o střechu nad hlavou. Může tu polovinu prodat bez mého souhlasu?
Slyšela jsem, že se předkupní právo má teď v roce 2017 nebo v příštím roce 2018 nějak měnit. Je to pravda?
Děkuji, Josefína.

ODPOVĚĎ:
Od roku 2018 se bude do občanského zákoníku vracet předkupní právo spoluvlastníka. Podílový spoluvlastník tedy bude mít povinnost Vám svůj podíl přednostně nabídnout. Pokud ale budete nyní podávat žalobu o vrácení daru pro nevděk a máte obavu, že by spoluvlastník svůj podíl chtěl rychle prodat, můžete podat k soudu návrh na předběžné opatření, kterým se budete domáhat, aby bylo spoluvlastníkovi zakázáno se svým podílem jakkoliv nakládat do doby vyřešení žaloby. Pokud by se stalo, že by spoluvlastník svůj podíl prodal, pak by se jednalo v případě Vašeho úspěchu ve sporu o neplatné právní jednání a prodaného podílu byste se domohl zpět.

___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Omezení svéprávnosti a rozhodnutí o hospitalizaci opatrovníkem
- Může opatrovník rozhodnout o hospitalizaci nesvéprávné osoby?
- Může opatrovník rozhodnout o hospitalizaci osoby s omezenou svéprávností?
- Omezení způsobilosti k právním úkonům a rozhodnutí o hospitalizaci opatrovníkem
- Může nesvéprávná osoba podepsat reverz a opustit nemocnici
- Může nesvéprávná osoba přerušit léčbu a podepsat reverz a v nemocnici?
- Rozhoduje opatrovník o odvezení nesvéprávné osoby sanitkou, RZP, RLP, RZS?
- Odvezení sanitkou nesvéprávné osoby - může rozhodnout opatrovník?

Prosím zda byste mohli zodpovědět můj dotaz ohledně syna, který je na můj návrh omezen ve svéprávnosti mimo jiné v bodu:
- rozhodovat o svém zdraví a léčbě pokud jde o psychický stav
Syn je dlouhodobě závislý na drogách, prošel řadou léčení, má několik duálních psychiatrických diagnóz a je ve 3. stupni ID.
Nedávno proběhl soud, ale už mi nikdo neřekl jaké mám ohledně tohoto omezení pravomoce jako jeho opatrovník.
Můžu ho nechat hospitalizovat bez jeho souhlasu? Může z léčebny odejít na reverz? Můžu rozhodnout o odvezení RZS? Nyní pobývá opět v léčebně a ptá se mě na to, nevím co mu mám odpovědět.
Moc děkuji za vaši odpověď. Barbora

ODPOVĚĎ:
K zastupování Vašeho syna jste, jako jeho opatrovnice, oprávněna právě v tom rozsahu, v jakém je Váš syn omezen ve svéprávnosti (§ 57/1 občanského zákoníku). V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka (§ 62 občanského zákoníku) ; předpokládám, že se tak stalo i ve Vašem případě. V rozhodnutí soudu by pak měl být vymezen i rozsah Vašich práv a povinností (§ 463/1 občanského zákoníku).
Nejste-li si jista, v jakém rozsahu byl Váš syn omezen ve svéprávnosti, resp. jak byla vymezena Vaše práva a povinnosti (jako opatrovnice Vašeho syna), doporučuji Vám kontaktovat příslušný okresní soud a vyžádat si zde kopii předmětného rozhodnutí.
Co se týče omezení Vašeho syna stran čerpání zdravotních služeb, je Váš syn omezen pouze v rozsahu léčby psychického stavu. V tomto rozsahu tedy není svéprávný k výběru poskytovatele zdravotních služeb, k udělení informovaného souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb (ať již jde o zdravotní péči ambulantní či ústavní, zdravotnickou dopravu apod.), k ukončení poskytování zdravotních služeb (např. ve formě podpisu negativního reverzu) apod. (§ 35 zákona o zdravotních službách).
I přes shora uvedené má Váš syn samozřejmě právo na získání informací o zdravotní péči, která mu má být poskytnuta, má právo klást doplňující dotazy, má právo se k navrhované zdravotní péči vyjádřit apod.
V kontextu poskytování zdravotních služeb je však nutné si uvědomit, že pro úspěšné poskytnutí zdravotní péče je mnohdy zapotřebí, aby pacient se zdravotnickými pracovníky spolupracoval. V mnoha případech totiž není možné zdravotní péči pacientovi vnutit. O poskytnutí zdravotní péče proto budete rozhodovat sice Vy, bude však záležet rovněž na ochotě Vašeho syna ke spolupráci.
Pokud by Váš syn s poskytnutím zdravotní péče (ke které jste dala souhlas) nesouhlasil a projevil vážný odpor, nebude možné, aby by mu tato péče byla poskytnuta. Konkrétně dle § 100/1 občanského zákoníku platí, že má-li být zasaženo do integrity zletilé osoby, která je omezena ve svéprávnosti, a která zákroku vážně odporuje, třebaže opatrovník se zákrokem souhlasí, nelze zákrok provést bez souhlasu soudu.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Správa peněz dětí - na účtu rodiče nebo na speciálním účtu?
- Prodej majetku nezletilých dětí a správa peněz - na účtu rodiče nebo na speciálním účtu?
- Správa peněz dítěte rodičem - na účtu rodiče nebo na speciálním účtu?
- Prodej majetku nezletilého dítěte a správa peněz - na účtu rodiče nebo na speciálním účtu?

Jsem vdova a chci prodat svůj podíl i podíl mých nezletilých dětí v rodinném domě. Soudem byli schváleni kolizní opatrovníci k zastupování dětí při uzavření kupní smlouvy. Kupní smlouva ještě musí projít schválení soudem. Dětem bude náležet z prodeje podílu na bytu 408 333, - Kč každému. Potřebovala bych vědět jestli jsem povinna dětem předem založit každému vlastní účet nebo zdali můžu jmění dětí spravovat já jako matka na svém účtu až do jejich zletilosti. Nebo jestli mi soud přímo může určit jak s penězi naložit.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
V daném případě není vysloveně nutné, aby za účelem vyplacení kupní ceny náležející nezletilým byl založen účet, nicméně nakládání s jejich financemi by mělo být transparentní. Soud Vás může kdykoliv vyzvat k doložení, jak s financemi dětí nakládáte a rovněž dětem budete v okamžiku jejich zletilosti skládat účet ze správy jejich jmění. Proto bych z důvodu opatrnosti doporučovala, abyste dětem účet založila. Soud by Vám tuto povinnost uložil pouze v případě, že by na tom trval kolizní opatrovník a pokud by bylo důvodné podezření, že byste dětem mohla peníze zpronevěřit - např. hrozící exekuce či insolvence.

___

TRESTNÍ-POKUTY, TRESTY
- Jiná barva vozidla než v technickém průkazu - pokuta za přestupek
- Jiná barva auta, motorky než je v technickém průkazu - co udělá Policie, PČR?

Jaké jsou možnosti sankcí od PČR, pokud mě zastaví na motocyklu, u kterého nesouhlasí barva vozidla s údaji v technickém průkazu?
Měním barvu motocyklu výměnou dvou plastů. Vše nechám do konce srpna 2018 zapsat do technického průkazu. Nicméně je možné, že na motocyklu pojedu ze servisu právě s „novou“ barvou, která ještě v dokladech nebude uvedena. Jedná se o přestupek? Může na základě toho policie zakázat další jízdu? Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Změnu barvy je nezbytné zapsat do registru (a tak potažmo do TP) jako změnu ostatních údajů v registru. Pokud není změna zapsána v registru, je možné uložit pokutu až 50.000,- Kč. Toto je horní hranice sazby, konkrétní výše se pak odvíjí od okolností každého případu. Policie může zakázat další jízdu v případě závažných závad – typicky poškození brzd, nadměrné úniky provozních kapalin apod. Jedná se o takové závady, které jsou nebezpečné. Do této skupiny ovšem nelze zařadit změnu barvy vozidla.

___

PRÁCE-BOZP, NEMOC Z POVOLÁNÍ
- Nemoc z povolání a šetření fyzické zátěžovosti u zaměstnavatele a výpověď ze zdravotních důvodů
- Nemoc z povolání a šetření krajské hygieny a výpověď ze zdravotních důvodů

Po dvou letech, 22.9.2017 mi končí PN. V práci jsem si zničila pravou ruku a ta se teď řeší jako nemoc z povolání. Doktoři na Klinice pracovního lékařství v Brně šetření doporučili, proběhlo u zaměstnavatele i šetření Krajské hygieny, a ještě se musí provést šetření fyzické zátěžovosti. Předběžně to pro mě vypadá hodně příznivě. Ale celé to nebude hotové - ukončené právě do konce té mé pracovní neschopnosti.
V práci dostanu výpověď, byť ze zdravotních důvodů, protože moji práci vůbec nezvládnu a jinou pro mě s nemocnou pravou rukou nemají. Půjdu do evidence uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR, tj. ÚP ČR.
S rukou musím ještě na reoperaci, zřejmě kolem nového roku (přelom 2017-2018), protože řeším si i jiné zdravotní problémy.
Hlavní otázka - to nedokončené šetření, bude mít nějaký vliv na výpověď z práce? Jakou výpověď bych měla dostat a na co si dát pozor? Co byste mi navíc poradili? Šetření by snad mohlo být kolem konce září. Zvažuji, že bych případně zůstala marodit dál, ale už bez peněz. Samozřejmě po domluvě s lékařem. Pokud by to bylo lepší v souvislosti se šetřením a mou výpovědí. Děkuji, Tina.

ODPOVĚĎ:
V případě, že není dokončené šetření, zaměstnavatelé obvykle urychleně ukončují pracovní poměr podle § 52 písm. e) zákoníku práce, podle něhož může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost. S tímto výpovědním důvodem ale není spojen nárok na odstupné.
Podle výkladového stanoviska Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů sice platí, že pokud byl pracovní poměr rozvázán výpovědí ze strany zaměstnavatele dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, tedy pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance konat dále dosavadní práci (z obecných zdravotních příčin), a posléze se zjistí, že tato zdravotní nezpůsobilost byla zapříčiněna nemocí z povolání, uznanou se zpětnou účinností, má zaměstnanec právo na odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Ve skutečnosti byl totiž naplněn výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce.
Nicméně toto výkladové stanovisko není závazné a podobné případy většinou končí u soudu.
Ve Vaší situaci by proto bylo vhodné zjistit, jaký výpovědní důvod hodlá zaměstnavatel využít. A nejlépe prodloužit pracovní neschopnost do ukončení šetření a uznání nemoci z povolání.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost pronajímatele za chování nájemníka, nájemce (kouření na společných prostorách - chodba bytového domu)
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Sledování lidí kamerou v bytovém domě - musí všichni souhlasit?
- Kamera se záznamem v bytovém domě - podmínky umístění, musí všichni v domě souhlasit?
- Kamera se záznamem v paneláku, panelovém domě - podmínky umístění, musí všichni v domě souhlasit?

Jsme vlastníky bytů, které pronajímáme. Správu domu převzala paní, které se nelíbí, že zrovna my v tom panelovém domě pronajímáme byty. Nájemníci mají podepsané nájemní smlouvy (viz příloha). Včera (28.08.2017) nám přišel dopis, že si v panelovém domě někdo stěžoval na cigaretový kouř a že kvůli tomu, že museli nechat udělat firmou DVI výtah záznamu z kamerového systému, aniž by vznikla někomu škoda, či nějaká újma, museli zaplatit 742 Kč (viz příloha). Záznam jsme neviděli a poslali tam nájemnici, která byla zmíněna v dopise, aby si to s paní správkyní vyřídila (tvrdila, že určitě nekouřila ve výtahu). Dnes (29.08.2017) mi přišel email, že dotyčná nebyla nájemnice Janová, ale jiná nájemnice z jiného bytu. Že se omlouvá za nedopatření.
Moje otázky zní:
1) jsme odpovědní za chování kohokoliv (včetně nájemníků), kdo vstoupí do domu a nechová se podle pravidel, i když má podepsanou nájemní smlouvu?
2) faktura je na 742 Kč včetně dopravného a není na nás přeúčtovaná, jako na odběratele, lze to? Dopis byl napsán 13.8.2017 a splatnost má být 11.8.2017, což je nereálné.
3) je možné se proti tomu nějak bránit hlavně do budoucna, protože pokud má pravdu, může toto provádět každý den a nás tímto bude cíleně připravovat o peníze a šikanovat.
4) je vůbec možné využívat záznamy z kamerového systému aniž by došlo k trestnému činu, není to porušování zákona o Ochraně osobních údajů? K tomu mohu uvést to, že při schvalování umístění kamerového systému v domě bylo několik bytových jednotek proti, včetně nás, aby nedocházelo přesně k takovým případům (bezdůvodné sledování lidí).
Myslíme si, že takový záznam by měl být využit pouze pro potřeby policie a ne pro správce domu. Děkujeme.

ODPOVĚĎ:
1/ Na tuto otázku se nedá obecně odpovědět. Záleží na typu škody, jakou máte úpravu v Prohlášení, ve Stanovách, popřípadě v rozhodnutí spoluvlastníků. Obecná povinnost zajistit dodržování pravidel domu však vyplývá z ustanovení občanského zákoníku § 1176
§ 1176
[Povinnost řídit se pravidly pro správu domu]
Vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.
Z povinnosti zajistit jejich dodržování i dalšími osobami pak vyplývá i odpovědnost vlastníka jednotky za porušení těchto pravidel uvedenými osobami, a to včetně nájemců a členů jejich domácnosti. Pokud se týče nájemců, bude namístě vždy v nájemní smlouvě tuto povinnost výslovně uvést.
V případě porušení povinnosti a vzniku škody Vám vzniká regres. Tedy škodu Vy SVJ – Vám nájemce.
Pokud je však po Vás požadována škoda za zajištění záznamu, kdy následně bylo zjištěno, že Vaše nájemnice ve výtahu nekouřila, není zde vůbec žádný důvod škodu hradit.
2/ Faktura, kterou Vám SVJ zaslalo je vystavena na SVJ, je to tedy SVJ, kdo má povinnost tuto fakturu zaplatit. Až následně, po zaplacení, může být požadována částka po Vás z titulu náhrady škody. Faktura nezavazuje Vás, splatnost tak nemusíte řešit. Naopak SVJ by Vám mělo prokázat, že skutečně tuto fakturu zaplatilo.
3/ Povinnost k náhradě škody vzniká ve chvíli, kdy dojde ke vzniku škody, je zde protiprávní jednání a kauzální nexus (příčinná souvislost) mezi nimi. Všechny jednotlivé části musí prokázat ten, kdo škodu požaduje. V obdobných případech bych se bránila nedůvodností požadovaného nároku.
4/ Údaje získané z kamerového systému nesmí být žádným způsobem zveřejňovány, pro interní účely však využívány být mohou.
Mám však za to, že užívání kamerového systému bez souhlasu části vlastníků bytu je v rozporu se zásadami ochrany osobních údajů. Přikládám rozhodnutí Úřadu na ochranu osobních údajů. https://www.uoou.cz/kamerovy-system-v-bytovem-dome/d-6291

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Znepřístupnění společné nemovitosti spolumajiteli - nárok na nájem, nájemné
- Znepřístupnění společné nemovitosti spoluvlastníkovi - nárok na nájem, nájemné

Chce 1/2 nákladů od smrti zůstavitele, když mi zakázala přístup i dopisem notáři, z kterého je patrné, že klíče nemám a nemovitost užívala sama. Pokud soudně, mohu úspěšně požadovat např. nájemné zpětně (tj. za dědického řízení) za výhradní užívání nemovitosti? Ale účty si musí hradit sama, když mi zakázala přístup? Daň hradit asi musím a pojištění nemovitosti nikoliv, protože jsem ho nesjednával já? Nebo jak se bránit? Opravy (nezhodnotí nemovitost) atd. budou víc než nájemné! Děkuji, Michal.

ODPOVĚĎ:
Pokud mám dotazu rozumět tak, že jste dědili nemovitost, která je nyní v podílovém spoluvlastnictví a užívá ji výhradně druhý spoluvlastník, pak ano, máte právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení ("nájemné") tři roky zpětně - promlčecí lhůta dle občanského zákoníku je tříletá. Polovinu daně z nemovitosti hradit musíte. Pojištění nikoliv. Vyúčtování služeb nehradíte, když se v nemovitosti nezdržujete a není žádná ze smluv na Vás psaná.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak donutit souseda aby zamezil průsaku vlhkosti přes zeď?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vlhkost přes zeď od souseda - vymáhání nákladů na opravu stěny
- Odpovědnost za škodu - vlhká zeď, vlhkost od souseda a náhrada škody na opravu zdi

Bydlím v domě, který má společnou stěnu se sousedem. Letos (2017) na jaře se mi v ložnici u podlahy objevila mokrá mapa. Soused má za stěnou koupelnu. Jeho pojišťovna prohlásila stav bez závad a tak se neopravuje a taky nekomunikuje. Mám nějakou šanci ho donutit k opravám? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Ano, je třeba stav zadokumentovat fotografiemi a pokud by to bylo velmi rozsáhlé, pak lze doporučit povolat znalce. Následně vyzvěte souseda k opravám.
Vaším partnerem v komunikaci není pojišťovna, ale přímo soused (on nese odpovědnost za vzniklou škodu, nikoliv pojišťovna).
Pokud soused nebude reagovat, sdělte mu, že si poškozenou stěnu necháte na jeho náklady opravit a následně požadujte částku vynaloženou na opravu. Pokud nebude chtít uhradit dobrovolně, obraťte se na věcně a místně příslušný soud. Veškerou komunikaci veďte doporučenou poštou pro případ případného soudního sporu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-BYDLENÍ
- Nemožnost likvidace bytového družstva kvůli bytu v dědictví
OBČAN-BYDLENÍ
- Zdědění dluhu z bytu zůstavitele v SVJ - musí ho dědic zaplatit pokud nebyl projednán v děcickém řízení
- Zdědění dluhu neprojednaného v dědictví - je dědic povinen dluh zaplatit, uhradit?
- Dluh neprojednaný v dědictví, dědickém řízení - musí ho dědic zaplatit, uhradit?
- Dodatečné dědické řízení kvůli dluhu zůstavitele neprojednaném v dědickém řízení

Dluh na poplatcích na byt v dědickém řízení vznikl u bytového družstva BD, teď přešel na SVJ. Chtěli, abychom zaplatili dluh, kdy nevěděli o smrti zůstavitele tj. ústní dohoda na zbytek až po ukončení dědictví. Teď to popírají a chtějí dluh zaplatit ještě před ukončením dědictví, na což dle notáře nemají právo. Nejsme ještě majitelé. Tvrdí, že nemohli zlikvidovat bytové družstvo BD, kvůli tomu, že náš byt je v dědickém řízení s dluhem a chtějí nám k dluhu naúčtovat i odměnu likvidátorky bytového družstva BD!
Až teď si konečně odhlasovali, že náš dluh u BD podstoupí SVJ, aby mohli zrušit BD. Domnívám se, že to mohli udělat hned. Mohou nám kvůli jejich průtahům účtovat odměnu likvidátorky BD? Děkuji, Zbyněk.

ODPOVĚĎ:
V žádném případě. Skutečnost, že byt byl předmětem dědického řízení nemá vůbec na odměnu likvidátorky žádný vliv, nikdo Vám tuto odměnu účtovat nemůže. Něco jiného by bylo, kdybyste úmyslně způsobovali průtahy, což jste nečinili.
Další věc je, že jste dědili byt, ale nikoliv dluh. S dluhem se měli přihlásit do dědického řízení. Pokud o úmrtí nevěděli, pak by měli vyvolat řízení o dodatečném projednání dědictví a tam by mělo být rozhodnuto, kdo je dědicem dluhu. To by mělo být důležité zejména pro SVJ, protože z účetního pohledu potřebují podklad pro úhradu, tedy z jakého titulu jim nějaká konkrétní osoba - odlišná od původního dlužníka - hradí dluh.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Práva těhotné zaměstnankyně nepracovat v noci, kratší pracovní doba
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď od zaměstnavatele v těhotenství - platnost, neplatnost výpovědi
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď v těhotenství a nárok na podporu v nezaměstnanosti
- Podpora v nezaměstnanosti a výpověď v těhotenství
- Výpověď v těhotenství a podpora v nezaměstnanosti
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Výhody pro těhotné zaměstnankyně
- Zvýhodnění těhotných zaměstnankyň
- Převedení zaměstnankyně na jinou pracovní pozici - povinnost zaměstnavatele
- Povinnost zaměstnavatele převést těhotnou zaměstnankyni na jinou pracovní pozici

Jsem zaměstnaná u soukromé firmy v pracovním poměru na dobu neurčitou a jsem těhotná v 1. měsíci. Práci už nezvládám. Pokud dám sama výpověď, mám pak nárok na podporu v nezaměstnanosti a tedy i nárok na „mateřskou dovolenou“? Nebo: Jako těhotná v 1. měsíci, mohu požádat o kratší pracovní týden a nedělat noční směny (a případně o kolik hodin)? Pokud bych dostala výpověď od zaměstnavatele, když jsem těhotná v 1. měsíci, je tato výpověď neplatná, že? Nevím, jaké řešení zvolit, jsem zoufalá. Velmi Vám děkuji, Daniela.

ODPOVĚĎ:
I v případě, že je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnance, vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, ve většině případů ale v nižší výši. Ustanovení § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti obsahuje výčet vážných důvodů pro ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance, při nichž ke snížení podpory nedochází. Jsou jimi:
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) 3a), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,

Podle mého názoru lze těhotenství zařadit pod několik uvedených důvodů, bude však nutné domluvit se přímo na příslušném Úřadu práce.

Těhotenství je tzv. ochrannou dobou, kdy nelze zaměstnankyni dát výpověď. Zároveň má těhotná zaměstnankyně některá zvláštní práva. Podle § 238 odst. 1 zákoníku práce je zakázáno zaměstnankyně zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu. Jedná se o vyhlášku č. 180/2015 Sb.
Dále podle § 238 odst. 2 zákoníku práce je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé. Je tedy možné na základě individuálního posouzení lékařem rozšířit seznam nevhodných prací nad rámec vyhlášky.
Podle § 239 odst. 1 zákoníku práce koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Majitel rekonstruované budovy vstoupil na sousední pozemek a nezabezpečil ho proti vstupu cizích osob
- Nezabezpečení sousedního pozemku proti vstupu stavitelem při rekonstrukci nemovitosti
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození pozemku stavitelem při rekonstrukci, opravě vedlejšího domu, nemovitosti
- Poškození předmětu nájmu - musí jednat majitel nebo nájemce se škůdcem?
- Kdo jedná o škodě na pronajaté věci se škůdcem? Pronajímatel nebo nájemce věci?
OBČAN-NÁJMY
- Narušení nerušeného užívání pronajaté věci a nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Sleva z nájmu, nájemného - porušení nerušeného užívání pronajaté věci
RŮZNÉ-STAVBY
- Povinnost stavitele informovat předem o pádu suti, sutin ze stěny majitele, nájemníka vedlejšího pozemku

Potřebuji poradit se vstupem na cizí pozemek z důvodu rekonstrukce. Máme v katastru Praha - Hlubočepy pronajatý (propachtovaný) pozemek od českých drah. Na pozemku jsme si vytvořili zahrádku a užíváme jí k rekreačním účelům. Pozemek sousedí s budovou na které probíhá od 3/2017 stavba (rekonstrukce). Samozřejmě vím že musím umožnit stavební firmě vstup na pozemek z důvodu rekonstrukce. Bohužel ale firma, která stavbu provádí se nás na nic neptá a bez našeho souhlasu vyvalí branku vstoupí na pozemek, na budovu nainstaluje jednotku klimatizace a odejde bez uzavření vstupu. Na pozemek se nám díky tomu dostávají cizí lidi (opilci) kteří následně ohrožují naše děti a mou přítelkyni.
Potřebuji poradit:
1. Jak mohu donutit vlastníka stavby, aby se s námi domluvil na podmínkách vstupu a hlavně, aby domluvené dodržel.
2. Z důvodu ochrany klimatizací si nainstalovali kameru, která směřuje na náš pozemek, nelíbí se mi, že nás může kdokoliv sledovat.
3. Potřebuji zajistit, aby při výkonu prací na zdi sousedící se zahradou jsme byly informováni o pádu sutin.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Domluva vstupu na pozemek:
V tomto ohledu se můžete vydat v zásadě dvěma cestami:
a/ jednat vlastním jménem nebo
b/ jednat prostřednictvím vlastníka pozemku (pronajímatele, resp. propachtovatele), popř. můžete zvolit obě varianty současně.
Dle § 2211 občanského zákoníku platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.

Nájemní smlouva pronajímatele (mimo jiné) zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu (§ 2205 písm. c) občanského zákoníku).
S vlastníkem rekonstruované stavby proto můžete jednat buď sám, nebo se v této věci můžete obrátit na pronajímatele, resp. propachtovatele s žádostí, aby Vám zajistil nerušené užívání pronajatého pozemku.
Jako argument pro urychlení pronajímatelovy, resp. propachtovatelovy aktivity můžete použít odkaz na § 2212/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.
Na vysvětlenou shora uvedeného připomínám, že ustanovení občanského zákoníku o nájmu jsou přiměřeně použitelná rovněž pro pacht (jak vyplývá z § 2341 občanského zákoníku).
Je sice pravdou, že vlastník rekonstruované stavby má právo na vstup na Vámi užívaný pozemek, uplatnění tohoto práva má však své limity. Konkrétně dle § 1022/1 občanského zákoníku platí, že nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.
Zaměstnanci stavební firmy tak v žádném případě nemohou svévolně vstupovat na Vámi užívaný pozemek, nýbrž se tak může stát pouze po dohodě s vlastníkem tohoto pozemku a především za přiměřenou náhradu.
Nebude-li vlastník rekonstruované stavby ochoten se s Vámi na pravidlech vstupu na pozemek dohodnout, resp. nebude-li dohodu dodržovat, budete oprávněn se obrátit na místně příslušný okresní soud s návrhem na vydání předběžného opatření (kterým by soud vlastníku rekonstruované stavby, resp. zaměstnancům stavební firmy zakázal vstup na Váš pozemek). Jelikož toto řešení pro Vás může být poněkud náročné (a to i časově), můžete vlastníku rekonstruované stavby pohrozit, že v případě dalšího neoprávněného vstupu na Vámi užívaný pozemek přivoláte Policii ČR (mohlo by se jednat o poměrně pádný argument pro uzavření dohody, resp. její následné respektování).

2/ Zaměření kamery:
Ze soukromoprávního hlediska je v této souvislosti nutné vycházet z § 86 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Je nepochybné, že zaměřením kamery na Vámi užívaný pozemek, resp. jeho část je zasaženo Vaše soukromí. Dle § 82/1 občanského zákoníku se můžete domáhat toho, aby bylo od neoprávněného zásahu do Vašeho soukromí upuštěno (přičemž tohoto upuštění se můžete domáhat i soudní cestou).
Provozovatele předmětné kamery proto můžete písemně vyzvat k tomu, aby kameru okamžitě přesměroval, a to tak, aby ani částečně nesnímala Vámi užívaný pozemek.

Nedojde-li na základě Vaší výzvy k nápravě, budete oprávněn se v této věci obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů:
https://www.uoou.cz/
neboť kamerovým snímáním, které není tomuto úřadu nahlášeno, může dojít k neoprávněnému zpracování osobních údajů (za které hrozí citelné pokuty).

3/ Informování o pádu sutin:
V tomto ohledu je vše spíše otázkou dohody se zaměstnanci stavební firmy. V případě jejich neochoty Vás o pádu sutin informovat můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad s podnětem k provedení kontrolní prohlídky stavby, a to za účelem ověření, jak je zajištěna bezpečnost provádění stavebních prací (§ 132 a § 133 stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za vyražený zub majitele psa při rvačce psů
- Odpovědnost za psa a náhrada škody způsobené jiné osobě

Při procházce se svým psem (voříšek, 18 kg, na volno) za vesnicí jsem potkal paní se psem (husky, asi 15 kg, na vodítku). Můj pes se k nim rozeběhl, paní v domnění, že chce jejího napadnout, vzala svého do náruče. Její pes ve snaze se vymanit jí kousl do obličeje a vyrazil jí spodní zub. Poté, když psa pustila, v nastalém zmatku můj jejího kousl do nohy. Ošetření jejího psa jsem následně uhradil. Paní ale požaduje uhrazení zubního implantátu (cca 25.000 Kč). Domnívám se, že jednala nepřiměřeně situaci a tím, že znemožnila svému psu přiměřenou reakci a dala si jeho tlamu před obličej, má největší vinu na svém zranění. Kdyby nechala psa v klidu u nohy, nic by se zřejmě nestalo, tak jako v jiných případech, kdy došlo k setkání našeho psa s jinými. Děkuji, Standa.

ODPOVĚĎ:
Dle popisu skutkového stavu (v textu dotazu) s Vaším názorem jednoznačně souhlasím.
Je pravdou, že odpovědnost vlastníka zvířete za škodu, kterou toto zvíře způsobilo, je velmi přísná, neboť vlastník nemá prakticky možnost se odpovědnosti za tuto škodu zprostit. Konkrétně dle § 2933 občanského zákoníku platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
Domnívám se však, že shora uvedené ustanovení občanského zákoníku není na Váš případ možné aplikovat, jelikož ve Vámi popsaném případě nebyla újma na zdraví dotyčné paní způsobena Vaším psem, nýbrž psem jejím, a to nikoli v reakci jejího psa na chování psa Vašeho, nýbrž jako reakce psa na jednání dotyčné paní.
Jednou z podmínek pro vznik odpovědnosti za škodu (resp. i za újmu na zdraví) je existence vztahu příčinné souvislosti mezi chováním zvířete a vznikem škody. Tato příčinná souvislost byla nepochybně dána v případě, kdy Váš pes pokousal psa dotyčné paní.
Vztah příčinné souvislosti však nelze spatřovat v řetězci událostí: 1/ Váš pes běží k psovi dotyčné paní, 2/ pes dotyčné paní tuto paní zraňuje v obličeji, neboť do tohoto řetězce podstatně zasáhla dotyčná paní svou neadekvátní reakcí.
Za skutečnou příčinu vzniku újmy na zdraví dotyčné paní je nutné považovat reakci jejího psa na nečekané chování této paní, když se pes snažil vymanit z jejího překvapivého (a pro něj patrně nežádoucího) objetí.
Dle mého názoru proto není dotyčná paní oprávněna se po Vás domáhat jakékoli náhrady vzniklé újmy na zdraví.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební povolení na závoru
- Stavební ohlášení, ohláška na závoru mezi dvěma
- Stavba závory - je nutné stavební povolení, ohláška, souhlas?
- Závora na pozemní komunikaci - podmínky postavení

Je nutné na zřízení závory mezi pozemky 2 vlastníků stavební povolení? Je-li nutné stavební povolení, kdo je kompetentní v záležitosti vést příslušné řízení-místně příslušný stavební nebo místně příslušný silniční (dopravní) úřad? Nebo je to plně v kompetenci obce, v jejímž katastru je závora umístěna? Jak bude za určitých okolností pohlíženo na tuto závoru (namísto brány), která eventuelně bude součástí částečného oplocení pozemku jednoho z vlastníků? Díky.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda má být onou závorou přehrazena pozemní komunikace či nikoli (což je fakt, který může sehrát významnou roli).
Pakliže má být závora umístěna na hranici dvou pozemků, aniž by přehrazovala pozemní komunikaci, bude k její realizaci s největší pravděpodobností zapotřebí získat územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). K vydání územního souhlasu je oprávněn místně příslušný stavební úřad.

Má-li závora přehrazovat pozemní komunikaci, budu ve své odpovědi předpokládat, že se jedná o účelovou komunikaci (jejímž vlastníkem může být i fyzická či právnická osoba). Účelové komunikace se dělí na:
a/ veřejně přístupné, kterými jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích), a
b/ veřejně nepřístupné, kterými jsou např. pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, které slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (§ 7/2 zákona o pozemních komunikacích).

Pakliže je předmětná účelová komunikace veřejně nepřístupná, platí pro realizaci závory totéž, co uvádím pro případ neexistence pozemní komunikace (tedy nezbytnost získání územního souhlasu od místně příslušného stavebního úřadu).
Jedná-li se však o účelovou komunikaci, která je veřejně přístupná, bude realizace závory dosti nesnadná. V tomto ohledu je totiž nutné si uvědomit, že každá veřejně přístupná pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupná účelová komunikace) podléhá tzv. právu obecného užívání, tzn. že každý smí užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny; uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Přestože tedy může být účelová komunikace v soukromém vlastnictví (když např. vede přes soukromý pozemek), omezuje její veřejná přístupnost jejího vlastníka v určitých činnostech (vlastník veřejně přístupné účelové komunikace je povinen strpět její veřejné užívání a není oprávněn v obecném užívání této účelové komunikace nikomu bránit).
Úprava nebo omezení přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci jsou možné pouze na základě rozhodnutí místně příslušného silničního správního úřadu (a po projednání s Policií ČR). Vždy však musí být splněna podmínka, že taková úprava či omezení musí být nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů vlastníka účelové komunikace (§ 7/1 zákona o pozemních komunikacích).
V případě realizace závory zahrazující veřejně přístupnou účelovou komunikaci bude opět nutné získat od místně příslušného stavebního úřadu územní souhlas (neboť kompetence silničních správních úřadů, jako speciálních stavebních úřadů, se na tento případ nevztahují, jak vyplývá z § 16 zákona o pozemních komunikacích).
Prakticky vše shora uvedené lze vztáhnout rovněž na variantu, kdy by byla na hranicích pozemků vybudována brána (v rámci oplocení).
V každém případě Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj stavební záměr zde konzultovat (nelze totiž vyloučit, že v rámci praxe daného stavebního úřadu se setkáte s odlišným právním názorem).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba automyčky - musí být zapsána v katastru nemovitostí ČR?
FINANCE-DANĚ
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nezapsání stavby do katastru nemovitostí a trestný čin krácení daně

Mám takový nezvyklý dotaz. Chci stavět automyčku na pronajatém pozemku u obchodního centra. Pozemek patří obchodnímu centru. Je důležité, aby stavba byla uvedena v katastru nemovitostí, protože vedení obchodního centra nechce provést změnu v katastru nemovitostí ČR. Tak nevím jak moc to vadí. Děkuji za odpověď. Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nezapsání nové stavby do katastru nemovitostí vadí, a to poměrně hodně.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že stavba, která má být zapsána v katastru nemovitostí, ovšem zapsána tam není, z právního hlediska de facto neexistuje, resp. při jakémkoli právním jednání, které by se automyčky mělo týkat, by nebylo možné uvádět její adresu (což by mohlo představovat problém např. při zakládání živnosti, sjednávání úvěrové smlouvy apod.).
Hlavní obtíž však tkví v dani z nemovitých věcí. Dle § 1/2 písm. a) katastrálního zákona slouží katastr nemovitostí jako zdroj informací (mimo jiné) pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Jelikož při vyměřování a vybírání daně z nemovitých věcí je vycházeno právě z katastru nemovitostí, nebylo by možné vyměřit a vybrat v případě automyčky daň ze staveb (§ 7 a násl. zákona o dani z nemovitých věcí). Nezapsání automyčky do katastru nemovitostí by tak v důsledku mohlo být kvalifikováno jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku).
Provoz automyčky, která není zapsána do katastru nemovitostí, by mohl být rovněž problematický z hlediska těch orgánů veřejné moci, jejichž souhlas je k takové činnosti zapotřebí.
Zápis automyčky do katastru nemovitostí Vám tak lze jednoznačně doporučit.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí
zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
RODINA-SJM
- Rozšíření SJM o nemovitost a platnost stavebního povolení
- Vložení nemovitosti do SJM a platnost stavebního povolení

Manžel získal darem chatu s pozemkem. Chatu se chystáme nákladně rekonstruovat, stavební povolení již máme. Chtěli bychom rozšířit SJM o chatu. Jaká je nejjednodušší cesta? Lze to vyřešit tím, že mi manžel daruje 1/2? Zůstane vydané stavební povolení platné? Děkuji, Bára.

ODPOVĚĎ:
Pokud byste chtěli, aby byla chata s pozemkem součástí SJM, pak byste museli notářským zápise své SJM rozšířit o tuto chatu s pozemkem. Pokud Vám nejde o to, aby byla nemovitost v SJM a stačí, aby byla v podílovém spoluvlastnictví, může Vám manžel polovinu darovat darovací smlouvou. Na vydané stavební povolení by to nemělo mít vliv, pouze by Vás jako dalšího spoluvlastníka měl stavební úřad o vydaném stavebním povolení informovat a vyžádat Váš souhlas se stavbou.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Porušení řádného procesu konání zkoušky, zápočtu, státní závěrečné zkoušky na VŠ - příklady dle Nejvyššího správního soudu
- Anulování zkoušky na VŠ z důvodu neúplného obsazení zkušební komise
- Anulování zkoušky na VŠ z důvodu nesprávného postupu při zkoušce
- Zneplatnění výsledku zkoušky na VŠ z důvodu neúplného obsazení zkušební komise
- Zneplatnění výsledku zkoušky na VŠ z důvodu nesprávného postupu při zkoušce
- Lhůta na napadení zkoušky na VŠ z důvodu nesprávného procesního postupu (složení zkušební komise apod.)
- Lhůta na podání žalobu na neplatnost zkoušky na VŠ - nesprávný procesního postupu (složení zkušební komise apod.)
- Neplatnost vykonání státní zkoušky na VŠ
- Neplatnost obhajoby disertační práce na VŠ

Měl bych pouze takovou teoretickou otázku na jednu problematiku, na kterou jsem nedávno narazil při pročítání si právních článků a se kterou si nevím jako neprávník rady. Reference:
http://jinepravo.blogspot.cz/2010/02/soudni-prezkum-radneho-procesu.html
Nejvyšší správní soud v jednom judikátu podal příklady porušení podmínek „řádného procesu“ pro konání zkoušky/zápočtu/SZZ v rámci studia na VŠ, např. z důvodu neúplného či chybného obsazení zkušební komise, případně jiného porušení pravidel stanovených právními či studijními předpisy jen a pouze ze strany studenta. To by mělo vést k anulaci příslušné zkoušky/zápočtu/SZZ. Zajímalo by mne, jaká je lhůta na podání žaloby nebo lhůta v jiném možném postupu ve věci nezákonnosti zkoušky rektorem, když to rektor/děkan zjistí v případě, že student zkouškou porušil řádný proces pro konání kupříkladu v září 2009. Jaká je tedy vlastně promlčecí lhůta na to, aby (ne) šla daná zkouška rektorem/děkanem zneplatnit? Po jaké době je tento studentův čin promlčen? Děkuji.

ODPOVĚĎ
Vámi zmiňované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se týká případu, kdy se student veřejné vysoké školy snažil cestou správního soudnictví dosáhnout změny klasifikace státní závěrečné zkoušky, kterou absolvoval. Nejvyšší správní soud se tudíž ve svém rozhodnutí zaměřil pouze na ty situace, kdy je (může být) „řádný proces“ zkoušky porušen ze strany vysoké školy.
Pakliže Váš dotaz směřuje na situaci opačnou, tedy případ, kdy student poruší pravidla pro skládání zkoušek, není předmětné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu prakticky použitelné.
V tomto ohledu je zapotřebí vycházet z § 47c - § 47e zákona o vysokých školách, které upravují řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce.
Toto řízení se týká vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce. V těchto případech rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala.

Neplatnost vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo neplatnost obhajoby disertační práce je dána:
- pokud osoba, o jejíž státní zkoušku (popř. její součást) nebo obhajobu disertační práce jde, v důsledku úmyslného trestného činu nesplnila podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce;
- pokud osoba, o jejíž státní zkoušku (popř. její součást) nebo obhajobu disertační práce jde, v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v předchozí odrážce, nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce, šlo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu;
- pokud je zjištěn takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce vůbec konala.

Neboť Váš dotaz směřuje zejména ke lhůtě, v níž je možné zahájit řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce, odkazuji na § 47c/4 zákona o vysokých školách, dle něhož platí, že rektor může toto řízení zahájit:
a/ nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin (jde-li o případ uvedený pod prvou odrážkou výše),
b/ nejpozději do 3 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky (popř. její poslední součásti) nebo obhajoby disertační práce (jde-li o případ uvedený pod druhou odrážkou výše).

Co se týče závadného počínání studentů v případě běžných zkoušek či zápočtů, je regulace případného postihu ponechána na studijním a zkušebním řádu konkrétní vysoké školy.
Shora uvedená pravidla se obdobně vztahují na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky (popř. její součásti) nebo obhajoby disertační práce na soukromých vysokých školách i na státních vysokých školách (§ 47f a § 47g zákona o vysokých školách).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk v bytovém domě - jak se bránit?
- Porušení domovního řádu majitelem bytu (hluk) - jak se bránit?

Co můžu dělat, když sám majitel bytů, kde bydlím, porušuje domovní řád? Stěny jsou tu velmi slabé a on dělá hluk třeba do 3 do rána, noční klid tu je od 22:00, nedá se ani usnout. Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
V daném případě musíte postupovat tak, jak s jakýmkoliv jiným sousedem, tj. volat Policii s odůvodněním, že majitel ruší noční klid, což je mimo jiné přestupek, za který mu hrozí pokuta. Opakované pokuty by ho mohly motivovat k tomu, aby své chování přehodnotil. Bohužel za situace, kdy je tato osoba majitelem, nejsou zde takové možnosti, jako u nájemníka, kterému lze dát výpověď pro hrubé porušování nájemního vztahu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpočet služeb za nájem bytu odhadem - lze to? Jak se bránit?
- Vymáhání přeplatku za služby nájmu soudně žalobou, u soudu

1.3.2015 jsme s přítelkyní pronajali byt od pána jménem Novák. Všechno bylo v pořádku, sepsali jsme nájemní smlouvu. Smlouva se podepsala s nájmem 8.500 Kč, poplatky 2.500 Kč. Kauce jeden nájem, tedy 11.000 Kč. Převzali jsme klíče a stěhovali, v týdnu zařídili přepis plynu a elektrické energie. Smlouva byla na rok, tedy do 1.3.2016. Následně bylo možné smlouvu prodloužit, písemným dodatkem.
Dne 7.10.2016 nám pan Novák emailem oznámil zvýšení nájmu na 13.500 Kč, poplatky 3.000 Kč. To jsme odmítli a našli si jiné bydlení, které odpovídá ceně pronájmu. Žádný dodatek jsme přeci jen už nepodepisovali. Dne 22.10.2016 byl byt prázdný a připraven k předání, byt se předal ale až 23.10.2016, pan Novák si odložil předání ze soboty na neděli, ač na nás neustále spěchal.
Při předání byl sepsán stav plynoměru, elektriky, vody. Podepsali jsme předávací protokol. Poslední nájem se uhradil z kauce, ovšem v bytě jsme nebyli celý měsíc a tak jsme se dohodli, že pan Novák zašle poměrnou část zpět na náš účet, celkem za devět dní měl vrátit 3.193,54 Kč. S tím na místě souhlasil.
Plyn a elektriku si měli převést další nájemníci na sebe, ovšem jednalo se o nájemníky z Thajska a na ty tu nikdo smlouvu na energie neuzavře. Proto jsem požádal o přepis na pana majitele, tedy pana Nováka. Došlo to tak daleko, že jsem nechal 3.1.2017 odpojit elektroměr, plynoměr nelze, ten je v bytě. Teprve pak si pan Novák všechno přepsal na sebe.
Dle vyúčtování, které jsem mu zaslal k nahlédnutí mi dlužil za plyn 255,35 Kč a za elektrickou energii 891,32 Kč. Nový nájemníci přeci bydleli a všechny služby využívali na moji smlouvu. Celkem se jedná o dluh 4340,21 Kč.
Dodnes je neuhradil, již mi nebere telefon, ale zaslal jsem mu emaily, kde jsme ho opakovaně o všem informoval, již několikrát. Občas něco odepsal, což dokazuje, že si emaily četl. Je možné peníze z pana Nováka nějak vymáhat?
Druhá věc, je že 4.6.2017 nám poslal vyúčtování služeb za rok 2016 a požaduje po nás celkem 9.246 Kč mínus dlužná částka z jeho strany tedy 4.906 Kč, Zaslal nám klasické roční vyúčtování na částku 11.558 Kč. K částce 9.246 Kč dospěl tak, že celý nedoplatek vydělil dny v roce a následně dny, kdy jsme byt využívali. Ovšem dle zkušeností se to takto přeci nedělá, musí se vzít v potaz topná sezona a hlavně doložit řádné rozúčtování.
O den později 5.6.2017 zaslal i vyúčtování za rok 2015 kde mu dlužíme dle jeho výpočtu 7.826 Kč. Před naším nastěhováním byl dle jeho slov byt prázdný a navrhl nám i doplacení celého roku. Doslova napsal: "Naštěstí se na toto nevztahuje jakákoliv lhůta či promlčení. Vzhledem k tomu, že v roce 2015 jste byli prvními nájemníky, nebudu Vám bránit, v případě Vašeho zájmu, vyúčtování uhradit celé. Proto jsem ho vyzval k řádnému rozúčtování, kdy následně vše uhradím. Ovšem on mi odepsal, že končí emailovou komunikaci.
Má on jako pronajímatel bytu povinnosti? Vtahuje se na něj zákon č. 67/2013 Sb. § 7, § 8 a § 13?
Měl nám v roce 2016 zaslat včasné vyúčtování? Nemám zájem vymáhat pokutu za prodlení, ale je na ní nárok dle § 13?
Velice děkuji za radu.
V příloze originál smlouvy (ještě s vyšším nájmem, byt se dlouhodobě nepronajal a tak následně zlevnili), plus vyúčtování 2015 a 2016. Ještě jednou děkuji za radu. S pozdravem, Roman.

ODPOVĚĎ:
Dluh, který Vám měl pan pronajímatel uhradit, můžete vymáhat jednoduše prostřednictvím žaloby - návrhu na vydání platebního rozkazu a určitě bych to i doporučovala.
Pokud jde o pozdě zaslané vyúčtování, pak pronajímatel je povinen toto zajistit do konce čtvrtého měsíce po zúčtovacím období, což je obvykle do konce dubna. Pokud tak neučiní, máte právo vymáhat Vámi zmíněnou pokutu a tu bych rovněž doporučovala po něm požadovat.
Takže závěrem bych doporučila s ním již komunikovat pouze doporučenou poštou, abyste měli důkazy pro případné soudní jednání a zaslat mu nyní opětovně výzvu k úhradě dluhu, pokuty a výzvu k řádnému rozúčtování.
Pokud požadované částky neuhradí, obraťte se na soud a pokud nezašle řádné rozúčtování, dluh nehraďte, nechť se on obrátí na soud, tam bude muset svůj požadavek řádně odůvodnit a požadovanou částku po vás chtít na základě řádného vyúčtování.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Přenechání nemovitosti SJM manželce a podmínka zdědění společnými dětmi
- Právní vymahatelnost dohody o dědictví - přenechání nemovitosti SJM manželce a podmínka zdědění společnými dětmi
- Vymahatelnost dohody manželů o zdědění majetku společnými dětmi při přenechání nemovitosti jednomu z manželů

S manželem se rozvádíme nesporným rozvodem, máme sepsanou dohodu o vyrovnání majetkových poměrů, jejíž součástí je nemovitost, kterou jsem nabyli v manželství, která po rozvodu připadne výlučně mně. Manžel ale nechce rozvodové papíry podepsat a klade si proto podmínku, že musí být mezi námi sepsána dohoda, ve které bude, že v případě mojí smrti, budou výhradními dědici této nemovitosti naše dvě děti (má obavy z dalšího potomka s jiným partnerem, který by si tak přišel k majetku). Má na takovou podmínku vůbec právo? Jak mám postupovat? Vyhovět mu? Je taková dohoda vůbec právně vymahatelná? Děkuji za odpověď. S pozdravem, Hanka.

ODPOVĚĎ:
Pokud by se stalo, že byste měla další dítě, tak by taková dohoda samozřejmě platná nebyla, protože pokud by se jednalo o Váš jediný majetek a na dalšího potomka by nezbylo nic, pak by taková dohoda nebyla realizovatelná, protože pokud není potomek vyděděn, něco dědit musí. Takže Váš postoj by mohl být následující - klidně mu to slíbit při vědomí, že to nebude mít stejně žádnou váhu nebo mu vysvětlit, že to tak jednoduché nebude a případně zkusit vymyslet jinou variantu.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odpovědnost opatrovníka za úraz opatrovaného
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vliv opatrovnictví na dědictví, dědění po zemřelém opatrovaném

Byl jsem soudem jmenován jako opatrovník mému otci. Otec je aktuálně umístěn v domově s pečovatelskou službou (DSPS). Někteří členové rodiny si otce z DSPS berou na víkendy, dovolenou, oslavy, atd. V rozsudku o opatrovnictví rozsah popsán pouze takto:
„Jelikož došlo k omezení svéprávnosti posuzovaného, soud mu ve smyslu § 465 odst. 1 a § 471 odst. 2 NOZ jmenoval opatrovníkem (mojí osobu), neboť se jedná osobu jemu nejbližší, která se svým jmenováním souhlasila. Soud nemá pochyb tom, že jmenovaný opatrovník bude s posuzovaným v potřebném rozsahu udržovat pravidelné spojení, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění jeho práv a chránit jeho zájmy. “
Otázka 1: Pokud bude mimo DSPS u jiného člena rodiny bez mojí přítomnosti a něco se mu fyzicky stane, ponesu jako opatrovník za to zodpovědnost (případně v jakém rozsahu)?
Otázka 2: Pokud bych se opatrovnictví vzdal a soud jmenoval veřejného opatrovníka (např. obec), propadá pak případné dědictví opatrovaného státu, nebo to na dědictví nemá vliv?
Děkuji za odpovědi, Cyril.

ODPOVĚĎ:
Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu (která není jen přechodná) schopen právně jednat, a vymezit rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil (§ 57/1 občanského zákoníku).
V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi (§ 62 občanského zákoníku).
Předpokládám, že v rozhodnutí o omezení svéprávnosti Vašeho otce soud zřetelně uvedl, v jakém rozsahu je svéprávnost Vašeho otce omezena. Právě v rozsahu, v jakém není Váš otec svéprávný samostatně právně jednat, jste, jako jeho opatrovník, povinen ho zastupovat (resp. se starat o jeho záležitosti).

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odpovědnost za úraz otce při pobytu mimo DSPS:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Za případný úraz (či jinou újmu na zdraví), který Váš otec utrpí při pobytu u jiného příbuzného mimo DSPS, neponesete žádnou právní odpovědnost.

V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že povinností opatrovníka je:
- udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení,
- projevovat o opatrovance skutečný zájem,
- dbát o zdravotní stav opatrovance,
- starat se o naplnění opatrovancových práv,
- chránit zájmy opatrovance,
- naplňovat opatrovancova právní prohlášení a dbát jeho názorů, i když je opatrovanec projevil dříve, včetně přesvědčení nebo vyznání, soustavně k nim přihlížet a zařizovat opatrovancovy záležitosti v souladu s nimi,
- není-li postup dle předchozí odrážky možný, je opatrovník povinen postupovat dle zájmů opatrovance,
- dbát, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumně odporovat, odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním
(jak vyplývá z § 466 a § 467 občanského zákoníku).

Opatrovník je tedy povolán k tomu, aby se staral o záležitosti opatrovance, zejména ho zastupoval v právním jednání, k němuž není opatrovanec svéprávný. Zařizování záležitostí a hájení zájmů opatrovance se samozřejmě neobejde bez udržování osobního styku s opatrovancem, resp. je nanejvýš žádoucí, aby opatrovník projevoval o opatrovance a jeho život skutečný zájem (z tohoto důvodu patří mezi opatrovníkovi povinnosti rovněž ty, které jsou uvedeny v počátečních odrážkách výše).
Opatrovník však není pečovatelem, ošetřovatelem či tělesným strážcem. Povinností opatrovníka rozhodně není doprovázet opatrovance na všech jeho cestách či při návštěvách, resp. být opatrovanci stále fyzicky nablízku a chránit ho před případnou újmou na zdraví.
Odpovědnost opatrovníka za újmu na zdraví opatrovance by mohla být dána např. v případě, kdy by opatrovník přiměl opatrovance k činnosti, o níž by musel vědět, že je pro něj vzhledem ke zdravotnímu stavu opatrovance nevhodná či nebezpečná (k tomu však Váš dotaz zjevně nesměřuje).

2/ Vliv vzdání se opatrovnictví na dědění:
Pokud se v budoucnu opatrovnictví vzdáte, nebude to mít žádný vliv na Vaše postavení jako dědice. Skutečnost, že by byly záležitosti Vašeho otce zařizovány tzv. veřejným opatrovníkem, rozhodně neznamená, že by měla pozůstalost propadnout státu (takový mechanismus český právní řád nezná).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Prodej státních pozemků - změny v zákoně 2018
- Přímý žadatel o odkup státního pozemku - změny zákona 2018
- Prodej státních pozemků 2018 - změny zákona
- Prodej státních nemovitostí 2018 - změny zákona

Chtěla bych se zeptat ohledně prodeje pozemku. Téměř rok (07/2016-06/2017) vyřizujeme odkup pozemku od Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových. Pozemek, o který máme zájem leží těsně vedle našich pozemků. Zažádali jsme o pozemek jako první žadatelé. Začal dlouhodobý proces ověřování a dalších věcí. Tento úřad na 99% prodává pozemky výběrovým řízením s aukcí. Získali jsme nějaké informace, že od roku 2018 by se měly prodávat pozemky přímým žadatelům což jsme my. Pokud se do konce roku nezrealizuje prodej pozemku, je možné na tomto úřadu argumentovat příslušným novým zákonem? Předem děkuji za Vaši odpověď Lenka.

ODPOVĚĎ:
Při prodej majetku od Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových se postupuje dle ust. § 22 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku ČR, který stanoví, že při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení.
Doposud nebyl přijat zákon, který by měl uvedené ustanovení novelizovat. Pokud by k tomu došlo, pak samozřejmě budete moci usilovat o pozemek dle nových pravidel.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Vedení kanalizace přes sousední pozemek - souhlas majitele pozemku
- Vedení kanalizace přes sousední pozemek - stavební povolení, stavební ohláška, ohlášení
- Soused brání stavbě kanalizace vedoucí přes sousední pozemek - jak postupovat?
- Napojení na kanalizaci u souseda - podmínky, souhlasy
- Napojení na kanalizaci na pozemku vlastněném více spoluvlastníky, spolumajiteli - kolik jich musí souhlasit?

Plánujeme výstavbu rodinného domu, kdy ve vzdálenosti cca 50 m od našeho pozemku je vedena obecní kanalizace ve správě SMVaK. Obec nám povolila napojení na obecní kanalizaci, ale nejbližší šachtice, do které se můžeme napojit se nachází na pozemku ve vlastnictví tří majitelů, z čehož jeden je nespolupracující a brání ve vstupu na pozemek. Pozemek, na kterém je umístěna šachtice slouží jako příjezdová cesta a na náklady majitelů zde byla realizována zámková dlažba. Je potřeba mít souhlas majitelů pozemku s výstavbou kanalizační přípojky? Nebo tento souhlas zajistí SMVaK? Může nespolupracující soused bránit v napojení na obecní kanalizaci? Předem děkuji za odpovědi.

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že kanalizační přípojka je (z právního hlediska) samostatnou věcí (stavbou), tzn. že není součástí pozemku, kterým je vedena (§ 509 občanského zákoníku a § 3/2 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Vlastníkem kanalizační přípojky tak není vlastník pozemku, kterým je tato přípojka vedena, nýbrž ten, kdo pořízení kanalizační přípojky financoval (§ 3/6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Pro vybudování kanalizační přípojky je zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 10. stavebního zákona).
Vzhledem k tomu, že vlastníky kanalizační přípojky budete Vy, bude zapotřebí, abyste souhlasy spoluvlastníků předmětného pozemku získali právě Vy (je samozřejmě možné, aby Vám v tom SMVaK po dohodě asistovaly).
Vzhledem k tomu, že kanalizační přípojku hodláte vést jak přes svůj pozemek, tak přes sousední pozemek (v podílovém spoluvlastnictví), budete potřebovat následující souhlasy Vašich sousedů:
- souhlas vlastníků sousedních pozemků s tím, že budete vést kanalizační přípojku přes svůj pozemek (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona),
- - souhlas vlastníků toho pozemku (těch pozemků), přes který bude Vaše kanalizační přípojka vést (§ 96/3 písm. a) ve spojení s § 86/3 stavebního zákona).

Pro odsouhlasení Vašeho stavebního záměru bude dle mého názoru postačovat, pokud s ním vysloví souhlas nadpoloviční většina spoluvlastníků předmětného pozemku, v tomto případě tedy dva ze tří spoluvlastníků). Upozorňuji však, že tímto odsouhlasením mám na mysli pouze vyslovení souhlasu s Vaším stavebním záměrem, které bude (v písemné formě) nutné předložit stavebnímu úřadu (spolu s žádostí o vydání územního souhlasu).
Celá věc má však i soukromoprávní rozměr, který nelze opominout. Pokud povedete svou kanalizační přípojku sousedním pozemkem, zasáhnete tím do vlastnického práva Vašich sousedů, což bez jejich souhlasu není v zásadě možné.
Pro vedení kanalizační přípojky sousedním pozemkem je nejvhodnější zatížit sousední pozemek tzv. služebností (dříve nazýváno věcným břemenem). V tomto případě by se jednalo o služebnost inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku), která zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést (mimo jiné) kanalizační vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku (zde Vaši sousedé) se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě (zde Vám) vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.
Ke vzniku služebnosti je zapotřebí uzavřít písemnou smlouvu, která musí být vložena do katastru nemovitostí (služebnost vzniká až v okamžiku jejího vkladu do katastru nemovitostí). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně.
Ke vzniku služebnosti je však zapotřebí, aby s tím vyslovili souhlas všichni spoluvlastníci pozemku, který má být služebností zatížen (jak vyplývá z § 1132 občanského zákoníku).
Pro vedení kanalizační přípojky sousedním pozemkem je zřízení služebnosti inženýrské sítě ideální variantou. Služebnost je totiž tzv. věcným právem, může být zřízena tak, že bude zatěžovat sousední pozemek bez ohledu na to, kdo bude aktuálně jeho vlastníkem (služebnost Vám tak skýtá maximální právní jistotu).
Pokud by nebylo možné získat souhlas třetího spoluvlastníka sousedního pozemku (a zřízení služebnosti tudíž nepřicházelo v úvahu), bylo by možné vést kanalizační přípojku sousedním pozemkem na základě smlouvy se spoluvlastníky (v tomto případě by patrně postačovala nadpoloviční většina spoluvlastníků sousedního pozemku). V takovém případě by však bylo Vaše právo založeno pouze závazkově (nejednalo by se o věcné právo), tzn. že Vaše jistota o nedotknutelnosti kanalizační přípojky by nebyla úplná.
Doporučuji Vám proto usilovat o zřízení služebnosti inženýrské sítě, a to takové, která by svědčila Vašemu pozemku a zatěžovala sousední pozemek (tedy bez ohledu na to, kdo bude v budoucnu Váš či sousední pozemek vlastnit). Smlouva o zřízení služebnosti Vám může posloužit jako doklad o souhlasu sousedů s vedením kanalizační přípojky přes sousední pozemek (pro potřeby řízení před stavebním úřadem).

Shora uvedené lze shrnout následovně:
- udělit souhlas s realizací Vašeho stavebního záměru (pro potřeby řízení před stavebním úřadem) mohou i dva ze tří spoluvlastníků sousedního pozemku;
- pro vedení kanalizační přípojky sousedním pozemkem je ideální zřízení služebnosti inženýrské sítě (s čímž musí souhlasit všichni spoluvlasníci sousedního pozemku) ;
- získáte-li územní souhlas se zřízením kanalizační přípojky na sousedním pozemku a bude-li Vám svědčit i služebnost inženýrské sítě (resp. jiný typ souhlasu spoluvlastníků sousedního pozemku), nebude možné, aby Vám někdo bránil ve vstupu na sousední pozemek za účelem výstavby kanalizační přípojky (vstup na sousední pozemek by v takovém případě bylo možné vynutit rozhodnutím stavebního úřadu dle § 141 stavebního zákona, nebo rozhodnutím soudu dle § 1022 občanského zákoníku).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník
zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za poškození zdraví lékařem - nesprávně podaný lék
- Nesprávně podaný lék a náhrada škody lékařem - přiměřené zadostiučinění
- Stížnost na postup lékaře - náležitosti, vzor
- Výše odškodnění - poškození zdraví lékařem nesprávným non lege artis postupem
- Metodika Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění

V 04/2017 jsem byl otráven lékařem špatným použitím antibiotika GENTAMICIN bez předepsané kontroly krevního obrazu po dobu 15 dní (doporučeno 5 dní). Vzhledem k otravě došlo k selhání ledvin. Jsem sice diabetik ohrožený nefropatií, ale do doby použití Gentamicinu hodnoty markerů byly v normě nebo velmi málo zvýšené. Prosím o radu, kde a jak si stěžovat na uvedeného lékaře, případně možnost podání žaloby. Po téměř dvou měsících hospitalizace stále trpím nevolnostmi a poruchou rovnováhy (motání hlavy). Perspektiva úpravy k normálu je dlouhodobá a je zde i možnost, že k nápravě nedojde. Předem děkuji, Drahoš.

ODPOVĚĎ:
Na postup lékaře si můžete stěžovat (§ 93 a násl. zákona o zdravotních službách) přímo u toho poskytovatele zdravotních služeb, který Vám zdravotní péči poskytl (bude se tedy jednat např. o nemocnici, která je zaměstnavatelem dotyčného lékaře; pokud dotyčný lékař poskytuje zdravotní služby jako samostatný specialista, adresujte stížnost přímo jemu).

Stížnost koncipujte jako dopis, v němž stručně vylíčíte skutkový stav a popíšete, v čem spatřujete pochybení lékaře.

Poskytovatel zdravotních služeb, kterému budete stížnost adresovat, bude (mimo jiné) povinen:
- navrhnout Vám ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné;
- vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení;
- umožnit Vám nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.

Nebudete-li s vyřízením stížnosti spokojen, budete oprávněn podat stížnost (tedy jakési odvolání) k místně příslušnému krajskému úřadu.
Již v rámci stížnosti můžete po poskytovateli zdravotních služeb požadovat náhradu Vám způsobené újmy (popř. můžete tuto žádost koncipovat jako samostatný dopis).
Dle § 2958 občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
Výši finanční kompenzace újmy na zdraví si můžete nechat stanovit znalcem. Seznam všech znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v daném případě se bude jednat o znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví"). Znalec bude vycházet z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
(přičemž újmě na zdraví, kterou jste utrpěl, přidělí určitý počet bodů, který bude následně přepočten na Kč).
Nebude-li poskytovatel zdravotních služeb ochoten finančně odčinit újmu na Vašem zdraví, nezbude Vám, než se s žalobou obrátit na místně příslušný okresní soud (dle adresy sídla poskytovatele zdravotních služeb). Pro přípravu předžalobní výzvy a následně žaloby Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÍ-TRESTY, TRESTNÍ SAZBY
- Žádost o předčasné vrácení zbrojního průkazu po trestu (řízení v opilosti)
- Žádost o odpuštění části trestu - vrácení zbrojního průkazu

Můj děda cca 01/2015 večer požil alkohol. Druhý den přes den jel autem a bohužel srazil cyklistu. U dědy byl naměřen zbytkový alkohol. Jelikož se děda ve volném čase věnuje myslivosti, měl zbrojní průkaz. Ten mu i s řidičským průkazem byl odebrán na pět let. Děda je na 2 roky v podmínce a platil pokutu. Je mu 83 let. Má otázka zní, jestli je možné žádat předčasně o navrácení zbrojního průkazu, aby se opět mohl věnovat myslivosti. Podle něj může žádat o předčasné navrácení řidičského průkazu, tak by rád věděl, jestli ta možnost existuje i zde. Podmínka mu brzy končí. Děkuji mnohokrát.

ODPOVĚĎ:
V případě zbrojního průkazu je situace poněkud odlišná. Platí, že odnětím pozbývá zbrojní průkaz platnosti a osoba, která o něj přišla, jej může získat pouze na základě nové žádosti, kdy bude znovu posuzováno, zda splňuje všechny předpoklady pro získání zbrojního průkazu, mezi které patří i spolehlivost a bezúhonnost (ust. § 22 a 23 zákona o zbraních – č. 119/2002 Sb. – dostupný zde: portal. gov.cz).

Tento zákon o zbraních nezná institut předčasného vrácení zbrojního průkazu, tedy Váš dědeček bude moci znovu zažádat o nový zbrojní průkaz v okamžiku, kdy bude splňovat podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Maximální doba studia - definice, vysvětlení
SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Poplatek za překročení maximální doby studia - legálnost, oprávněnost poplatku

Je zákonem definován pojem "maximální doba studia"? Co se pod touto dobou rozumí? Je v současné chvíli zákonné stanovovat studentům poplatky za delší studium po uplynutí "maximální délky studia", pokud student studium neukončil? Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že Váš dotaz směřuje ke studiu na vysoké škole.
V rámci zákona o vysokých školách se pojem „maximální doba studia“ vyskytuje pouze v jeho § 54/3 (který pojednává o přerušení studia po uznanou dobu rodičovství).

Časová limitace délky bezplatného studia na vysoké škole je nicméně zakotvena v jiných ustanoveních zákona o vysokých školách (byť zde není užito termínu „maximální doba studia“).

V tomto ohledu upozorňuji v první řadě na § 45/2 a 3 a na § 46/2 a 3 zákona o vysokých školách, dle nichž platí, že:
- standardní doba studia včetně praxe je v případě bakalářského studijního programu nejméně tři a nejvýše čtyři roky;
- studium bakalářského studijního programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce;
standardní doba studia v rámci magisterského studijního programu je nejméně jeden a nejvýše tři roky;
- v případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků;
- studium magisterského studijního programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce.

Pakliže student studuje déle, než kolik činí standardní doba studia příslušného studijního programu, je vysoká škola oprávněna účtovat mu za delší studium poplatek. Konkrétně dle § 58/3 zákona o vysokých školách platí, že:
- studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium;
- poplatek za studium činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu (pojem „základ“ je vyložen v § 58/2 zákona o vysokých školách) ;
- do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně;
- od celkové doby studia se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství.

Stručná odpověď na Váš dotaz tedy zní: Zákon o vysokých školách zná maximální dobu bezplatného studia, přičemž delší studium může být vysokou školou zpoplatněno.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Rozdíl podkroví a podlaží - co rozhoduje
- Podkroví, podlaží - rozdíl, definice, vysvětlení, příklad
- Daň z převodu nemovitosti - podkroví, podlaží

02/2017 jsem koupila dům o 2 bytových jednotkách s pozemky. Dům má sedlovou střechu a horní patro FÚ - pro daň z převodu nemovitosti, zařadil jako podkroví a ne 2. podlaží, čímž hodnota se hodnota domu zvedla o 700.000 Kč, tudíž i daň. Nad 2. podlažíme je ještě půda. Podle čeho se posuzuje, jestli to je podkroví nebo 2. podlaží. Dále máme 4600 m2 pozemku, z toho cca 3000 m2 je orná půda a trvalý travní porost. Vše nám započítali jako stavební, s tím že to tvoří funkční celek a hodnota všech pozemků vyšla na 3.000.000 Kč. Jak jsem se dočetla, tak u funkč. celku musí mít pozemky stejné účelové využití, tudíž by se tam snad měla počítat jen zahrada kolem domu. Jak se můžu bránit u FÚ a jaké argumenty použít, protože jak podkroví, tak louky nám zvedly hodně cenu nemovitosti. Zatím jsem zaplatila zálohu z kupní ceny. Děkuji mockrát za odpověď. Lucie

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Podkroví:
Dle znění dotazu předpokládám, že k označení druhého podlaží jako podkroví došlo v rámci určování směrné hodnoty Vámi vlastněného domu (§ 15 zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí).

Odpověď na Váš dotaz je nutné hledat v § 17 vyhlášky č. 419/2013 Sb. dle něhož platí, že:
- podlažím je i podkroví nebo podzemí, jimiž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, který je stavebně upravený k účelovému využití;
- pro účely určování směrné hodnoty se podlažím rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená horním lícem podlahy podlaží a u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

V podstatě totéž vyplývá rovněž z přílohy č. 1 oceňovací vyhlášky, která ve svém odst. 3 stanoví, že:
- podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití;
- podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

Pro změnu kvalifikace druhého podlaží jako podkroví Vám doporučuji použít především stavebně-technickou dokumentaci předmětného domu, popř. jakékoli rozhodnutí (popř. jiný přípis) stavebního úřadu z doby, kdy byla výstavba předmětného domu schvalována či kdy bylo stavebním úřadem schvalováno užívání tohoto domu (kolaudace).

2/ Funkční celek:
Dle § 14/1 písm. a) zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí je možné při určování srovnatelné daňové hodnoty vycházet ze směrné hodnoty, přičemž směrná hodnota se určuje (mimo jiné) u:
- pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, stavba pro rodinnou rekreaci nebo stavba garáže, a u pozemku tvořícího s těmito stavbami funkční celek,
- stavby rodinného domu, stavby pro rodinnou rekreaci nebo stavby garáže, nejsou-li tyto stavby součástí pozemku ani práva stavby, a u pozemku tvořícího s těmito stavbami funkční celek
(jak vyplývá z § 15/3 písm. a) a b) zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí).

V podrobnostech je pak nutné vycházet z prováděcí vyhlášky, kterou je vyhláška č. 419/2013 Sb. Tato vyhláška rozlišuje mimo jiné kategorii:
- urbanizovaných pozemků, do níž spadají pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a to bez ohledu na skutečný rozsah jejich zastavění, pozemky zastavěné stavbou a další pozemky zpravidla pod společným oplocením, tvořící funkční celek se stavbou (§ 2 písm. a) bod 3. vyhlášky č. 419/2013 Sb.),
- vybraných zemědělských pozemků, kterými jsou pozemky:
a/ které jsou zastavěny,
b/ které tvoří funkční celek se stavbou,
c/ které jsou územním plánem nebo regulačním plánem předpokládány k jinému využití a
d/ které jsou na základě vydaného rozhodnutí nebo souhlasu podle stavebního zákona určeny k zastavění (§ 2 písm. b) vyhlášky č. 419/2013 Sb.).

V tomto případě (resp. rovněž v případě podkroví) sdělte finančnímu úřadu písemně svůj právní názor (tento Váš přípis se stane součástí správního spisu). V případě funkčního celku vyslovte přesvědčení, že ve funkčním celku s domem se nachází toliko pozemek vedený v katastru nemovitostí jako zahrada (nikoli již pozemky, které jsou evidovány jako trvalý travní porost či orná půda). V tomto ohledu můžete argumentovat skutečným využitím těchto pozemků (které s užíváním domu a zahrady nijak nesouvisí, když jsou tyto pozemky např. dlouhodobě pronajaty, popř. v minulosti pronajaty byly apod.).
Pro efektivní procesní postup Vám doporučuji využít služeb advokáta (který se věnuje daňovému právu) :
www.advokatikomora.cz

Pakliže se finanční úřad s Vaším právním názorem neztotožní a rozhodne ve Váš neprospěch, bude možné se bránit řádným opravným prostředkem, tedy odvoláním (jak vyplývá z § 109 a násl. daňového řádu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nabytí nemovitých věcí
vyhláška č. 419/2013 Sb. k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
vyhláška č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění potomků pokud rodič zemře
- Smrt rodiče a dědění po prarodiči, prarodičích

03/2017 mi umřela babička. Babička měla dvě dcery, obě vdané s 2 dětmi. Moje maminka (jedna z dcer) zemřela v 08/2016. Dotaz se týká toho, zdali maminčin podíl z dědictví automaticky přechází na její děti, tzn. na mě a mého bratra. Teta (druhá z dcer) ještě žije. Otec také. Děkuji Hana.

ODPOVĚĎ:
Po Vaší babičce ze zákona dědí její dcera (tj. Vaše teta) 1/2 pozůstalosti a podíl její druhé dcery (tj. Vaší matky) ze zákona přechází rovným dílem na její děti, tedy na Vás a na Vašeho bratra, přičemž připadá každému z vás 1/4 pozůstalosti (§ 1635 o. z. odst. 1 a 2).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Předčasné vystěhování nájemníka a dobrovolné placení nájmu - možnosto pronájmu jiné osobě
- Možnost dvojitého pronájmu - předchozí nájemník se vystěhoval a platí ještě nájemné

Nájemce podá výpověď a odstěhuje se dobrovolně předčasně, podepíše předávací protokol, je možno po dobu výpovědní doby již pronajmout nemovitost jinému? Přičemž po dobu výpovědi dobrovolně platí původní. Děkuji, Vlastimil.

ODPOVĚĎ:
Pokud pronajmete byt novému nájemci, riskujete, že se starý nájemce bude domáhat zpět nájemného hrazeného za dobu, kdy je byt již znovu pronajímán, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud s tím nebude starý nájemce mít problém, byt můžete novému nájemci pronajmout, pouze upozorňuji na možnost využití institutu bezdůvodného obohacení ze strany nájemce.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Maximální výše jistoty nájmu 2017 - se službami nebo bez služeb?
- Maximální výše kauce nájmu 2017 - se službami nebo bez služeb?

Max. výše kauce byla do 2014 max. 3 nájmy včetně služeb, od 2014 byla "jistota" až 6 nájmů - avšak bez služeb a záloh. Od 2016 je prý v NOZ snížena jistota opět na 3 nájmy. Ovšem včetně záloh nebo bez záloh? Pokud by to mělo být bez záloh, tak by byla jistota nižší než dle starého Občanského zákoníku? Děkuji, Martin.

ODPOVĚĎ:
Ano, jistota je snížena na trojnásobek měsíčního nájemného, tj. jedná se pouze o nájemné, nikoliv zálohy na služby, tj. nájemné bez záloh.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Duplicitní pojištění pronajímané nemovitosti
- Odpovědnost za škodu způsobenou nájemcem a duplicitní pojištění pronajímaného bytu, domu, nemovitosti
- Odpovědnost za škodu způsobenou nájemníkem a duplicitní pojištění pronajímaného bytu, domu, nemovitosti
- Odpovědnost za škodu způsobenou podnájemníkem a duplicitní pojištění pronajímaného bytu, domu, nemovitosti

V nájemní smlouvě resp. listinách je uvedeno, že nájemce po nastěhování se zavazuje provést revize elektro plyn, dále pak periodicky dle zákonných norem v pravidelných intervalech. Dále uvedeno ve smlouvě, že musí provádět kontroly hadic k bateriím, pračce, myčce. Co v případě, že to neudělá a elektroinstalace někoho zabije, plyn vybouchne, hadička od stojánkové baterie nebo od WC nádržky praskne a vytopí spodní partaje? Pojišťovny to mají vymyšlené tak, že musí mít jak majitel pojistku odpovědnosti a domácností na své věci (která se ale nevztahuje na odpovědnost nájemce a ani jeho věci, takže nájemce musí mít i svou vlastní pojistku).
Dále tu je i pojištění nemovitosti pro banku kvůli hypotéce a SVJ platí pojištění nemovitostí ještě jednou, je tohle normální stav? Některé pojišťovny dokonce prý rozdělují pojištění odpovědnosti na konkrétní nemovitost, u jiných jedna pojistka stačí pro všechny nemovitosti atp.
A co když jde o vztah SVJ, vlastník, nájemce, podnájemce? Resp. znáte pojišťovnu, která umí pojistit vlastníka - nájemce - podnájemce (věci v bytě má každý z nich, ale bydlí jen podnájemce a věcí má v nájmu)?

ODPOVĚĎ:
Ze zákona nemůže být majitel bytu nucen, aby pouštěl revizní techniky do svého bytu za účelem kontroly připojení plynu či elektroinstalace. Pokud se něco stane, majitel bytu za způsobenou škodu odpovídá. Proto má mít sjednáno pojištění domácnosti, které by mělo majitele bytu chránit proti škodám způsobeným svému okolí.
Pokud je v bytě nájemce a tento způsobí škodu, pak za ni odpovídá majiteli bytu, a proto je dobré, aby měl sjednáno pro tyto případy pojištění. Ohledně nabídek jednotlivých pojišťoven na druhy pojištění je třeba oslovit pojišťovnu či poradce, kteří Vám nabídnou konkrétní typ pojištění pro Vaše účely.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť - je ověření podpisu podmínkou platnosti?
- Ověření podpisu na závěti - je podmínkou platnosti závěti?
- Je náležitost závěti podpis ověřený u notáře nebo na czech pointu?

Bude mít závěť, kterou sepíši ručně a ručně ji také podepíši, nechám podpis ověřit (ověření podpisu) na matrice (Break Pointu) větší váhu, než, když neprovedu ověření podpisu. Mám malý důchod, proto nechci závěť realizovat u notáře. Závěť byla kontrolována advokátem a nemá žádné chyby. To znamená, že má všechny předepsané náležitosti. Děkuji za odpověď. Hynek.

ODPOVĚĎ:
Závěť má stejnou váhu jak s ověřeným podpisem, tak bez něj. Závěť stačí vlastní rukou napsat, datovat a podepsat, aby byla platná. Ověření podpisu zákon nevyžaduje. Po Vašem úmrtí však musí důvěryhodná osoba o Vaší závěti vědět a předložit ji notáři, který bude pozůstalost projednávat. Pro informaci dodávám, že ověření podpisu na poště stojí 30 Kč, uložení Vaší závěti u notáře stojí cca 1.300 Kč, sepsání a uložení závěti přímo u notáře stojí cca 2.200 Kč.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel nemá práci pro zaměstnance - výpočet odstupného, z čeho se vypočítává odstupné?
- Za kdy se počítá odstupné - kolik měsíců zpětně?
- Výpočet odstupného - za kolik měsíců zpětně?
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nová pracovní smlouva se zkušební dobou - musím ji podepsat když mám smlouvu na dobu neurčitou?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Souběžná práce u dvou zaměstnavatelů a § 304 odst. 1 zákoníku práce
- Je možné pracovat současně pro dva zaměstnavatele? (§ 304 odst. 1 zákoníku práce)

Pracuji u společnosti (Beck-Pollitzer) jejichž hlavní stan je v Anglii, ale má spoustu poboček jak po EU, tak i u nás. Pracuji tam jako mechanik a vyjíždíme na turnusy 6-8 týdnů dlouhé. Nyní se ale firma rozhodla, že Kolínská pobočka spolkne tu mou Olomouckou a k tomu mi nabídla novou smlouvu. A tady je kámen úrazu, protože já mám smlouvu na neurčito, ale nová smlouva začíná klasicky zkušební dobou na 3 měsíce (jedná se asi o 50 lidí).
Mě se to pochopitelně nelíbí, protože je to ideální možnost, jak se zaměstnance zbavit bez odstupného. Novému vedení jsem sdělil, že na jejich podmínky nepřistoupím, ale to mi řeklo, že mne nemají důvod propouštět a dokud nezanikne Olomoucká pobočka, tak budu stále jejich zaměstnancem, tedy Olomouce. Olomouc už, ale nemá vůbec žádné pravomoci, např. mi sekretářka není schopná ani udělit dovolenou.
Více jak měsíc jsem nebyl v práci a obávám se, že firma jen hraje o čas, snad proto, aby se mi zkazil průměr výplaty k případnému odstupnému, nevím. Dotazy jsou tedy tyto:
Je postup firmy v pořádku?
Může mne nechat bez práce libovolně dlouho?
Z čeho se vypočítává odstupné když tento měsíc dostanu jen výplatu za přesčasy?
Pokud jsem zaměstnanec, mohu jít pracovat jinam, alespoň brigádně?
Děkuji za odpovědi. Přeji hezký den. Tomáš

ODPOVĚĎ:
1) Při změně místa výkonu práce je nutné změnit celou smlouvu. Je tedy i možné do této nové smlouvy znovu vložit ustanovení o zkušební době.
2) Povinnost zaměstnavatele přidělovat práci zaměstnanci vyplývá z ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Vedle povinnosti přidělovat práci a platit za ni mzdu (plat) musí zaměstnavatel vytvářet též zaměstnanci podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Přidělování práce tedy není jen právem, ale i povinností zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci, ať již je důvodem to, že nemá vhodnou práci nebo že takovou práci zaměstnanci přidělit nechce, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Z judikatury vyplývá, že nepřestal-li zaměstnanec konat práci pro zaměstnavatele na základě vlastního rozhodnutí, ale z iniciativy zaměstnavatele (zaměstnavatel mu přestal přidělovat práci), může zaměstnavatele vyzvat k plnění jeho povinností, avšak není povinen přidělování práce na zaměstnavateli vyžadovat, ani se zdržovat po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své právní povinnosti, na místě zaměstnavatelem určeném.
3) Pro výpočet průměrného výdělku se za rozhodné období považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející).
4) Konat práci u jiného zaměstnavatele je možné za dodržení § 304 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

__

OBČAN-DLUHY
- Ručitel dluhu - kdy se stává dlužníkem věřiteli?
- Kdy se ručitel stává dlužníkem dluhu věřiteli?

Ručil jsem kamarádovi při sjednávání úvěru v 05/2016. Kamarád úvěr řádně splácel až do 12/2016, kdy začal mít se splacením problémy a přestal úvěr splácet. Teď mě nahání úvěrová společnost z titulu ručitelství. Potřeboval bych vědět, kdy jsem se formálně (dle zákona) stal dlužníkem před úvěrovou institucí? V době podepsání ručitelského prohlášení, tj. při podpisu úvěrové smlouvy? Nebo až od okamžiku co kamarád přestal úvěr splácet? Děkuji. S pozdravem, Honza.

ODPOVĚĎ:
Dlužníkem jste se vůbec nestal, ručíte za dluh z titulu ručení a jste povinen dluh za dlužníka uhradit v okamžiku, kdy je dlužník vyzván k úhradě dluhu a neuhradí. Následně má věřitel povinnost oslovit Vás s výzvou k úhradě a pokud neuhradíte, může se obrátit na soud či exekutora. Pojmově tedy dlužníkem nejste nikdy, ale fakticky se dlužníkem stanete v okamžiku, kdy dlužník na výzvu věřitele neuhradí a kdy se věřitel s žádostí o úhradu dluhu obrátí na Vás. Po hlavním dlužníkovi pak dluh můžete zpětně vymáhat - tzv. regres.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nároky zaměstnance pracujícího ve státní svátek
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce ve státní svátek a nárok na příplatek 100% nebo náhradní volno

Mám dotaz týkající se pracovního poměru a mzdy. Manžel pracuje jako řidič a je placen hodinově. Pokud je státem uznávaný svátek a on pracuje, předpokládala jsem, že má nárok na:
1. náhradu za svátek +
2. hodinový plat dle počtu odpracovaných hodin +
3. ještě jednou odpracované hodiny jako 100% příplatek.
Ale v práci mu platí:
1. náhradu za svátek +
2. odpracované hodiny
Nechybí tam ten příplatek 100%??
Děkuji za odpověď, Olina.

ODPOVĚĎ:
Podle § 115 zákoníku práce náleží zaměstnanci, který pracoval ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Zaměstnavatel se také může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Jinak řečeno: zaměstnanec dostane buď mzdu a náhradní volno (s náhradou mzdy) nebo mzdu a příplatek ve výši nejméně 100%.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba pergoly - ohlášení stavby, stavební ohláška
- Stavba pergoly - je nutné stavební povolení?
- Stavba pergoly - stačí územní souhlas?

Jak je to s ohlášením stavby pergoly o rozměrech do 30m2 pro podnikatelskou činnost na pronajatém pozemku. Děkuji. Přeji hezký den, Nina.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Váš dotaz směřuje k pergole, předpokládám, že se má jednat o přístavbu již existující budovy. Přístavbou je taková změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemž přístavba je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou (§ 2/5 písm. b) stavebního zákona). Na přístavbu se aplikují stejná ustanovení stavebního zákona, jako na stavbu (jak vyplývá z § 2/4 stavebního zákona).

Ve Vámi popsaném případě si lze představit v zásadě tři varianty řešení:
1/ Pouze územní souhlas:
Pakliže bude stávající budova po přístavbě pergoly splňovat následující podmínky:

- bude se jednat o stavbu o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
- bude se jednat o nepodsklepenou stavbu,
- stavba nebude obsahovat obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,
- stavba nebude sloužit k ustájení nebo chovu zvířat,
- stavba nebude sloužit k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů,
- nebude se jednat o jaderné zařízení,
bude pro přístavbu pergoly zapotřebí získat pouze územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodu 1. stavebního zákona). Tuto variantu však ve Vašem případě dle znění dotazu spíše nepředpokládám.

2/ Územní souhlas a ohlášení stavby:
Pakliže bude stávající budova po přístavbě pergoly splňovat následující podmínky:
- bude se jednat o stavbu do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky,
- bude se jednat o stavbu s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m,
bude pro přístavbu pergoly zapotřebí získat jak územní souhlas, tak souhlas s ohlášením stavby (jak vyplývá z § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. d) stavebního zákona).

3/ Územní rozhodnutí a stavební povolení:
V ostatních případech bude zapotřebí získat územní rozhodnutí a stavební povolení.

V tomto ohledu Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat.
Má-li být přístavba pergoly realizována na pronajatém pozemku (tzn. že stavebník nebude vlastníkem pozemku, na němž bude pergola stát), bude zapotřebí získat svolení vlastníka předmětného pozemku (tedy pronajímatele). Tento souhlas může mít podobu zvlášť uděleného písemného souhlasu, nebo může být zachycen přímo v nájemní smlouvě (§ 96/3 písm. a) ve spojení s § 86/3 stavebního zákona).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Darování pozemku v rodině - daně, zdanění
- Darování pozemku osobě blízké - daně, zdanění

Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně možností vyrovnání po dědickém řízení. Situace se má tak, že moje sestra a maminka vlastnily napůl dům a polnosti. Maminka loni (2017) (2016) (2016) (2016) (2016) na podzim zemřela a tu její polovinu majetku bychom si v rámci dědického řízení měly rozdělit já se sestrou, připadla by mi tedy celkově 1/4 z celého toho majetku. Pro zjednodušení toho dědického řízení bychom to nechali asi tak, jak to je, ale chtěla jsem se zeptat, jaké by byly možnosti vyrovnání se po uzavření toho dědického řízení. Totiž ten dům i polnosti užívá sestra s rodinou, protože tam bydlí, já bydlím jinde. Bylo by možné po skončení toho dědického řízení, že bych jí tu svou čtvrtinu někdy v budoucnu nějak bezúplatně převedla nebo darovala? Jde mi hlavně o to, jestli by šlo ten převod zrealizovat "úplně bezúplatně", nebo alespoň jen za nějakou minimální symbolickou cenu. A nebo by tam vždycky musela být nějaká kupní smlouva a oficiální ocenění atd. ? Děkuji, Zdenka.

ODPOVĚĎ:
Po dědickém řízení můžete nemovitosti na sestru bezúplatně převést jedině darovací smlouvou. Darovací smlouva však musí být sepsána písemně, musí na ní být úředně ověřeny podpisy a musí být společně s návrhem na vklad podána na katastr nemovitostí KN ČR, kde je potřeba zaplatit kolek. Tento převod by Vás tedy za předpokladu, že si darovací smlouvu sepíšete sami (vzor na darovací smlouvy na nemovitost na http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html), stál minimálně 1.000 Kč za kolek a 30 Kč za každý ověřený podpis. Zákon totiž pro převod nemovitých věcí požaduje zápis tohoto převodu do katastru nemovitostí, jinak je převod neplatný.

__

OBAN-DĚDICTVÍ
- Vliv péče o rodiče před smrtí na dědictví, dědický podíl
- Dědický podíl pro potomka pečujícího o rodiče před smrtí, úmrtím
- Vliv péče o matku, otce před smrtí na dědictví, dědický podíl
- Dědický podíl pro potomka pečujícího o rodiče přes smrtí (dochování)
- Péče o rodiče před smrtí a vliv na dědictví, dědický podíl
- Péče o otce, matku před smrtí a vliv na dědictví, dědický podíl

Jaký je prosím poměr v případě dědictví mezi dětmi, při úmrtí otce (byl již vdovec) mezi jeho 2 děti s tím, že jedno dítě ho takzvaně "dochová" a stará se o něj až do jeho smrti a druhé dítě bydlí pryč z domu již 20 let? Je to 50/50 nebo se tento poměr mění ve prospěch dítěte, jenž se o zesnulého stará až do konce života? Děkuji. S pozdravem, František.

ODPOVĚĎ:
Ust. § 1693 odst. 3 občanského zákoníku říká:
Dědí-li se podle zákonné dědické posloupnosti, má dědic právo požadovat po ostatních dědicích vypořádání, pokud se staral o zůstavitele delší dobu nebo přispěl značnou měrou k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku prací, peněžitou podporou nebo podobným způsobem, aniž byl za to odměňován. Vypořádání se poskytne ve výši přiměřené trvání a rozsahu toho, co plnil, a hodnotě pozůstalosti; o tuto výši se zvětší jeho dědický podíl.
Záleží tedy na tom, zda ono dítě bude toto své právo u notáře, který projednává pozůstalost, uplatňovat. Pokud ano, tak by měl sám navrhnout, o jakou výši by se měl navýšit jeho dědický podíl a notář by měl posoudit, zda je tato výše adekvátní a podle toho rozho

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo může podepsat výpověď z nájmu bytu při podpisu rezervační smlouvy novým majitelem bytu, domu, nemovitosti?
- Odmítnutí výpovědi nájmu končícím majitelem při prodeji bytu - je podepsána rezervační smlouva novým budoucím majitelem
- Nepřevzetí výpovědi nájmu pronajímatelem - je výpověď nájemní smlouvy platná?
- Platnost výpovědi nájemní smlouvy při nepřevzetí pronajímatelem na poště

11/2010 jsem uzavřela nájemní smlouvu. Nyní v květnu 2017 pronajímatel byt prodává i s mou nájemní smlouvou. Podala jsem výpověď nájmu bytu. Poslala jsem to doporučeným dopisem, bude výpověď platit, když si dopis nepřevezme?
Od června 2017 mi bude běžet výpovědní lhůta, tč. jsem se snažila s majitelem dohodnout na ukončení dohodou. Bylo mi řečeno, že sice je ještě majitelem, ale nový majitel už podepsal rezervační smlouvu a on se mnou už nic řešit nemůže.
Je to pravda, byt je přeci stále jeho do doby přepisu, ne? Neměl by být nový majitel informován, že nás má ve výpovědi?
Druhá otázka ohledně předání bytu, dle smlouvy mám předat byt v původním stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Do bytu jsme nastupovali, když byl v nepoužitelném stavu - bez podlahových krytin, umyvadla, se zatékající vodou, bez osvětlení (foto mám). Za těch sedm let jsme opravili, co se dalo z vlastních prostředků. Nyní bych si ráda vzala své alespoň některé věci (žaluzie, policový systém, nový koberec...). Pan majitel mi řekl, že nemohu, že má fotky a na těch tohle všechno je (ano má současné foto, když tu byla realitka).

ODPOVĚĎ:
Nový vlastník bytu nastupuje do všech práv a povinností až v okamžiku, kdy nabude vlastnické právo, což bude až okamžikem přepisu v katastru nemovitostí. Výpověď tedy posíláte pronajímateli a posíláte na jeho známou adresu, příp. na adresu uvedenou v nájemní smlouvě.
Pokud si výpověď nevyzvedne, má se za to, že byla doručena, jelikož se dostala do jeho sféry a nejde k Vaší tíži, že si ji nevyzvedl.
Otázka vybavení bytu by mohla být předmětem soudního sporu, pokud jste ale byt kompletně vybavili svými věcmi, jsou Vaše a máte právo si je odvézt. Nové fotografie samozřejmě nejsou dokladem toho, že věci jsou ve vlastnictví pronajímatele. V případném soudním sporu by byly klíčové staré fotografie z dob, kdy byl byt v neuživatelném stavu.

__

OBČAN-DLUHY
OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Promlčecí doba nájmu, nájemného za užívání státního pozemku se soukromou stavbou
- Nájem, nájemné - promlčení dluhu, promlčecí doba dlužného nájmu, nájemného
- Soukromá stavba na státním pozemku a nájem, nájemné zpětně - informace o promlčení nájmu

Manželka má garáž v osobním vlastnictví, která jí byla darována její matkou v 04/2017. Tuto garáž do té doby vlastnila pouze její matka (darující) cca 11 let, kterou nabyla na základě dědictví, kdy ji do té doby měli ve společném vlastnictví (manželství) s jejím zesnulým manželem. Tato garáž však stojí na státním pozemku a nyní (05/2017) se ozval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dopisem manželce, že by chtěl za tento pozemek nájemné. Z osobního jednání vyplynulo, že úřad by mohl požadovat nájemné i zpětně (tato situace není doposud ještě ujasněná). Chtěl jsem se v této souvislosti zeptat, za jakou dobu zpětně může výše uvedený úřad vyžadovat nájemné zpětně po darující matce manželky, případně po mojí manželce jako obdarované? Děkuji, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Promlčecí lhůta daná zákonem je tříletá, proto lze nájem požadovat max. 3 roky zpětně od data, kdy byla majitelka garáže o nájem požádána. Tj. v tomto případě od roku 2014. Je ale sporné, zda by v tomto případě vůbec bylo možné aplikovat nájemné zpětně, protože pokud nebyl nájem nikdy požadován, lze argumentovat tím, že panovala jakási nepsaná dohoda o tom, že majitel pozemku souhlasí s garáží na něm bezplatně a nikdy požadavek nájmu nevznesl.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv snížení příjmů na výši výživného, alimentů - soudní stání o výživném
- Výživné pro neprovdanou matku zpětně, výše výživného - kolik Kč?

Otec dítěte (můj syn) jde k soudu ohledně výživného na své dítě (9 měsíců). Jeho partnerka to chce mít černé na bílém, kolik má měsíčně platit i přesto, že pravidelně na dítě platí. Dle tabulek na internetu o dost více, než mu zřejmě, dle jeho příjmů, u soudu vypočítají. Do 10/2016 bydleli spolu, pak se odstěhovala.
Od 11/2016 do 5/2017 po něm chtějí všechny příjmy zpětně, ty samozřejmě doložíme. Syn je od dubna 2017 ve 3. stupni ID, pobírá tedy invadlidní důchod ID a pobíral nemocenskou, bydlí u nás doma a jiné příjmy nemá. Průměrně měl 16.000 Kč čistého. Dle tabulek na internetu, by měl mít výživné od 1.800 do 2.500 Kč, což by dělalo celkem za 7 měsíců zpětně výživné celkem asi 17.500 Kč. Syn však poslal za stejnou dobu skoro 47.000 Kč. Otázky:
1. Chtěla jsem se zeptat na to, zda bude muset přítelkyně částku, kterou syn zaplatil navíc vrátit a pokud ano, může syn požadovat, aby se převedla na další placení?
2. Když se synovi sníží příjem, a to už nyní července, kdy mu končí nemocenská, může požádat o snížení výživného a po jaké době?
3. Bude po něm přítelkyně moci požadovat výživné na ní samotnou, a zda by se to projednávalo společně s výživným na dítě?
Pro Vaši informaci, rozešli se, když malému byly 3 měsíce, a celé těhotenství bydlela s ním a vše se platilo ze společných příjmů.
4. Dá se z kalkulačky výživného na internetu vycházet?
Velice děkuji a s pozdravem Leona.

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Tabulky, které ve svém dotazu zmiňujete, vydalo Ministerstvo spravedlnosti jako podpůrný materiál pro rozhodování soudů ohledně výživného. Jedná se ale pouze o doporučující materiál. Tabulky nejsou závazné a soudci se jimi při rozhodování o výši výživného mohou, ale nemusí řídit. Mohou tedy rodiči vyměřit i nižší nebo vyšší výživné, než určují tabulky. Pokud tedy Váš syn po dohodě s (ex) partnerkou platil vyšší výživné než určují tabulky, není to důvodem k tomu, aby mu (ex) přítelkyně výživné zaplacené nad rámec tabulek vracela. Podle § 923, odst. 2 nového občanského zákoníku totiž platí, že dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací.

2. Důvodem ke změně výše (snížení nebo zvýšení) výživného jsou nejčastěji situace, kdy dojde ke změně finanční situace u jednoho nebo obou rodičů, případně ke zvýšení nákladů na výchovu a výživu dítěte.
Jestliže Váš syn již nyní ví, že bude mít od července nižší příjem, doporučuji tuto skutečnost při soudním jednání uvést. Pokud Váš syn nebudou souhlasit s výší výživného stanovenou soudem, může se proti rozhodnutí soudu samozřejmě odvolat, případně může sám podat návrh na snížení výživného.

3. Co se týče výživného pro neprovdanou matku, § 920, odst 1 nového občanského zákoníku říká, že:
Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Synova expřítelkyně tedy může požadovat i výživné pro sebe, ale nejdéle po dobu dvou let po porodu. Jedná se však o dvě rozdílné vyživovací povinnosti, takže výživné pro neprovdanou matku nebude projednáváno společně s výživným pro nezletilé dítě. Ohledně výživného pro matku dítěte by proběhlo samostatné soudní řízení.

4. Kalkulačky výživného na internetu jsou pouze orientační a často vycházejí právě z tabulek Ministerstva spravedlnosti, které mají pouze doporučující charakter. Na kalkulačce si tedy Váš syn může orientačně spočítat, jak vysoké výživné by mu mohlo být vyměřeno, ale skutečně vyměřená výše výživného se může lišit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Úschova věcí bývalého nájemníka ve veřejném skladě - nájemce si věci nechce vyzvednout
- Nájemce se nevystěhoval - úschova věcí ve veřejném skladě, nájemník si věci nepřevzal
- Nájemník se nevystěhoval - úschova věcí ve veřejném skladě, nájemník si věci nepřevzal

Můj dotaz je ohledně nájemníků neplatičů, které jsme vystěhovali. A museli jsme jim zařídit uskladnění věcí v prostoru, který musíme platit. Otázka 1: Jak dlouho jsme tyto věci povinni skladovat a platit za skladování, když si tyto věci nechtějí odvézt (jsou to známé firmy a nikdo je nechce ubytovat). Je to kompletní vybavení domácnosti od oblečení po kuchyň a hračky. Prodejné za minimální cenu. Nájemnice, se kterou máme uzavřenou smlouvu pořád jen lže a lže, že si to odveze už 5 měsíců. Mohu jejich oblečení a nábytek prodat jako celek od koruny a nemusím to prodávat po jednom kusu na aukci na AUKRU.CZ. Dluží nám částku asi 80.000 Kč. Chci to použít na umoření dluhu. Co s věcmi, které si nevyzvednou a jsou neprodejné. Ani po nařízení soudu. Děkuji za odpověď Václav.

ODPOVĚĎ:
Doporučila bych následující postup: Formálně na poslední známou adresu nájemcům zaslat výzvu, nechť si věci do určité lhůty vyzvednou s upozorněním, že pokud tak neučiní, věci prodáte a z výtěžku si nahradíte náklady na úschovu. Věci můžete prodat jako celek. Věci, které si nevyzvednou, klidně zničte, pokud je na toto předem upozorníte ve výše zmíněném dopise, nemají proti vám žádnou obranu.

__

OBČAN-AUTORSKÉ DÍLO
- Odkoupení autorksých práv od projektanta na projekt na míru, na zakázku
- Projekt na zakázku a autorská práva projektanta
- Kdo vlastní autorská práva k projektu - projektant nebo objednatel, zadavatel projektu?
OBCHOD-REKLAMACE
- Chyby v projektu - náhrada škody od projektanta
- Náhrada škody od projektanta - chyby projektu k opravě, přepracování jiným projektantem
- Reklamace chyb v projektu projektanta - náhrada škody (přepracování projektu jiným projektantem)

Rekonstruujeme stavbu velkého objektu. Bohužel jsme se dali do kupy s člověkem, který objekt znal a už měl rozpracované projekty na tento objekt. Nemá autorizaci, ani není Ing. ani architekt, pouze střední stavařská + 10 let zkušeností.
Dostali jsme se s ním do rozporu jelikož nedodělával práci, dělal chyby, nedodržoval termíny atd. Rozhodli jsme se tedy, že s ním skončíme, s tím, že předá projektovou dokumentaci (tj. architektonickou studií, jim dělaný, dispozice budov, 3D modely) ve stavu jaká je. Dostane za to nadměrně zaplaceno (přehnaných 700.000 Kč, jedná se o rekreační objekt o kapacitě cca 120 lidi), ale jsme v pasti, tak jsme mu to museli odkývnout, aby jsme neztratili půl roku práce.
Potřebujeme udělat smlouvu o dílo ohledně této architektonické studie / projektů, kde potřebujeme, aby bylo zahrnuto, že se vzdává jakýchkoliv nároků na autorské práva. Jelikož práci přebírá jiný projektant, který za vše bude zodpovědný. Našel jsem tento článek článek:
https://www.cka.cz/cs/pro-architekty/legislativa/komentare-k-legislative/ap_uziti_projektu
Dávají tam příklad ze smlouvy a píšou tam proč to není možné a dle zákona, nicméně, tam se vychází ze situace, že architekt či projektant u projektu zůstávají, což chápu. V našem případě ale se ho zbavujeme a platíme mega-sumu a nechceme, aby měl jakoukoliv možnost po nás později něco chtít či nárokovat neboli mít vliv na proveditelnost projektu, jestli chápete.
Další věc je, že dělal chyby... jak se dá podchytit, že když se zjistí, že projektová dokumentace obsahuje hrubé chyby - se prokazatelně vícenáklady nějak budou nárokovat?
Vím, dostali jsme se do pěkné patálie a vlastní chybou...bohužel, tak teď musíme řešit. Můžete k tomu něco poradit? řípadně, co by stál vzor takové smlouvy či zpracování když dodám údaje?
Předem děkuji. Standa

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vzdání se autorských práv:
Je pravdou, že projektant se nemůže vzdát všech svých autorských práv. Dle autorského zákona se autorská práva dělí do dvou skupin, a to na autorská práva osobnostní (která jsou pevně spjata s osobností autora) a autorská práva majetková (s nimiž lze volně disponovat).

Co se týče osobnostních autorských práv, platí, že autor se těchto práv nemůže vzdát, ani je převést na jinou osobu (jak výslovně vyplývá z § 11/4 autorského zákona). Mezi osobnostní autorská práva náleží:
- právo rozhodnout o zveřejnění díla;
- právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být autorství autora uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla;
- právo na nedotknutelnost díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do díla;
- právo na výkon autorského dohledu.

S majetkovými autorskými právy (§ 12 a násl. autorského zákona) lze naopak volně disponovat (a to zejména prostřednictvím udílení licencí). Jedním z těchto práv je i právo užít autorské dílo, o které se především jedná ve Vašem případě.
Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo, platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak (tzn. že v případě vytvoření autorského díla na objednávku je licence zahrnuta již v samotné smlouvě o dílo a není tudíž nutné jí udílet zvlášť). K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy (§ 61/1 autorského zákona).
Hodláte-li předat aktuální projektovou dokumentaci jinému architektovi/projektantovi k přepracování, je namístě zabývat se otázkou nedotknutelnosti autorského díla.
Dle § 11/3 autorského zákona má autor právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla. Tento zákonný požadavek může být splněn již ve smlouvě o dílo, kde může projektant udělit souhlas s budoucími zásahy do svého díla (projektové dokumentace). Je vhodné, aby nebyl tento souhlas udílen paušálně, nýbrž aby projektant ve svém souhlasu postihl pokud možno všechny změny/úpravy, které budou na jeho díle provedeny (tyto změny nemusí být samozřejmě exaktně popsány, bude však vhodné alespoň rámcově vymezit o jaké změny a za jakým účelem budou provedeny).

Co se týče § 51 autorského zákona, o kterém je ve Vámi odkazovaném článku rovněž pojednáváno, platí, že toto ustanovení autorského zákona bylo zrušeno. Obsah tohoto ustanovení byl přenesen do § 2375 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- označení autora smí nabyvatel licence upravit či jinak změnit, jen bylo-li to ujednáno (i zde tedy občanský zákoník umožňuje dohodu autora a nabyvatele licence v tom smyslu, že autor nemusí být při užití díla uváděn, je-li pro to dán důvod) ;
- nabyvatel licence smí dílo nebo jeho název upravit či jinak měnit, jen bylo-li to ujednáno (dohodou smluvních stran tedy může být nedotknutelnost autorského díla prolomena).

V rámci smlouvy o dílo, kterou s projektantem uzavřete, je tedy možné sjednat, že dílo (projektová dokumentace) bude následně upravováno a měněno, a to za konkrétně uvedeným účelem a konkrétně vymezeným způsobem. V takovém případě dojde k prolomení zákonem zaručené nedotknutelnosti autorského díla. Ve smlouvě o dílo je samozřejmě rovněž možné sjednat, že cena díla zahrnuje i veškeré platby, na které by v budoucnu mohl projektantovi vzniknout nárok (zejména co se týče plateb za udělení souhlasu ke změnám projektové dokumentace, na které se ve smlouvě nepamatuje).
Ve smlouvě o dílo je rovněž možné sjednat, zda bude mít projektant právo poskytnout projektovou dokumentaci jiné osobě (tedy udělit licenci i jinému nabyvateli). Dle § 61/2 autorského zákona a § 2633 občanského zákoníku platí, že pokud to smlouva výslovně nezakazuje, je autor oprávněn udělit licenci i jiné osobě (nemáte-li tedy zájem na tom, aby projektant poskytl licenci ještě někomu dalšímu, je nutné ve smlouvě o dílo výslovně sjednat, že licence je udílena výhradně Vám).
Pro přípravu smlouvy o dílo (zahrnující i licenční ujednání) Vám doporučuji využít služeb advokáta, který se zabývá autorským právem, resp. právy duševního vlastnictví) :
www.advokatikomora.cz

2/ Odpovědnost za vady projektové dokumentace:
Odpovědnost za vady projektové dokumentace (resp. odpovědnost za případnou škodu, která může v souvislosti s těmito vadami vzniknout) není zapotřebí ve smlouvě o dílo nijak podrobně ujednávat, neboť tato odpovědnost vyplývá již z občanského zákoníku (§ 2615 a násl. a § 2629 a násl. občanského zákoníku).
Vzhledem k tomu, že projektová dokumentace bude předávána novému architektovi/projektantovi, bude však prokazování případné odpovědnosti za vady/škodu poměrně obtížné. Vyskytnou-li se totiž v projektové dokumentaci vady, bude nutné určit, zda se jedná o vady, jejichž autorem je původní nebo následný projektant, resp. bude možné uvažovat o společné odpovědnosti obou projektantů (pokud se původní projektant dopustil chyby, kterou následný projektant převzal do svého projektu, aniž by ji kontrolou jemu předávané projektové dokumentace odhalil).
V každém případě platí, že bude-li prokazatelně nutné vynaložit v souvislosti s vadami projektové dokumentace vícenáklady, bude možné se po projektantovi domáhat náhrady těchto prostředků.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Ocenení pozemku trvalý travní porost jako stavební kvůli daním - je to správně?
- Daně a ocenení pozemku trvalý travní porost jako stavební pozemek - je to správně?
- Zdanění koupeného pozemku trvalý travní porost - ocenění znalcem jako stavební pozemek

04/2017 jsem koupil pozemek vedený v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost (TTP) o velikosti 9000 m2 a v něm vymezenou parcelu v katastru nemovitostí ČR, tedy KN ČR vedenou jako zastavěná plocha a nádvoří se zemědělskou budovou. Na parcele TTP jsou převážně porosty planých ovocných dřevin a nálety a část je v rámci zemědělské produkce sekána (vymezen půdní blok). Oba pozemky jsou vedeny v územním plánu jako veřejná zeleň. Finančnímu úřadu mám zaplatit daň z nabytí nemovitosti, pro kterou si mám nechat vyhotovit znalecký posudek. Znalec mi řekl, že pozemek TTP bude pro účely daně z nabytí nemovitosti hodnotit jako stavební, protože dle odd. 5 §9 zákona 151/1997 sb. se pozemky oceňují dle skutečného stavu a ten je prý funkční celek a pozemky ve funkčním celku se stavbou se oceňují jako stavební. Tuto úvahu prý vyžadují finanční úřady.
Dá se proti tomuto požadavku FÚ nějak bránit, pokud by mi znalec ocenil pozemek jako zemědělský, resp. jako travalý travní porost TTP? Dle odd. 3 §9 tohoto zákona se za funkční celek považují pozemky zahrady, což můj pozemek ve skutečnosti není. Děkuji. Přemysl

ODPOVĚĎ:
Se znalcem lze souhlasit v tvrzení, že „pozemky ve funkčním celku se stavbou se oceňují jako stavební“ (jak znalce ve svém dotazu citujete), ovšem jedním dechem je nutné dodat, že toto pravidlo neplatí absolutně.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že pojem „jednotný funkční celek“ obsahuje zákon o oceňování majetku toliko ve svém § 9/2 písm. a) bodu 3. , když stanoví, že „jednotným funkčním celkem“ se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití.

Aby tedy mohly být pozemky oceňovány jako nezastavěné pozemky (které jsou kategorií stavebních pozemků), musí být současně splněny tyto podmínky:
- předmětné pozemky musí být v katastru nemovitostí vedeny v druhu pozemku „zahrady“ nebo „ostatní plochy“ (popř. tomu musí odpovídat skutečný stav těchto pozemků),
- pozemky dle předchozí odrážky musí souvisle navazovat na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku „zastavěná plocha a nádvoří“ se stavbou,
- pozemky dle předchozích odrážek musí mít společný účel svého využití.

Znalec se tedy mýlí, pokud shora vymezené pravidlo vztahuje rovněž na případy, kdy není některá z vyjmenovaných podmínek splněna.
Vzhledem k tomu, že Vámi zakoupený pozemek není v katastru nemovitostí veden ani jako „zahrada“, ani jako „ostatní plochy“, přičemž ani skutečný stav tohoto pozemku nesvědčí o tom, že by se snad mělo jednat o zahradu či ostatní plochy (§ 9/5 zákona o oceňování majetku tedy nelze aplikovat), není možné ve Vašem případě ocenit tyto pozemky jako jednotný funkční celek (v tomto ohledu se dle mého názoru znalec mýlí).
Vámi vlastněný pozemek by měl být naopak oceněn jako zemědělský pozemek (jak vyplývá z § 9/1 písm. b) zákona o oceňování majetku). Podrobnosti o oceňování zemědělských pozemků jsou uvedeny v § 6 oceňovací vyhlášky. To se samozřejmě netýká parcely, která je v katastru nemovitostí vedena jako zastavěná plocha a nádvoří (zde se bude přirozeně jednat o pozemek stavební).
Ať už jsou požadavky finančních úřadů jakékoli, platí, že znalec je při své činnosti povinen postupovat řádně (což samozřejmě znamená v souladu s platnou právní úpravou), jak vyplývá z § 8 zákona o znalcích a tlumočnících. V tomto ohledu rovněž připomínám, že ve znaleckém slibu se znalec mimo jiné zavazuje, že bude „...přesně dodržovat právní předpisy ...“ (§ 6/2 zákona o znalcích a tlumočnících).
Nebude-li znalec ochoten ocenit Vámi zakoupený pozemek dle platné právní úpravy (tedy jako zemědělský pozemek s parcelou vedenou jako zastavěná plocha a nádvoří), doporučuji Vám kontaktovat jiného znalce. Seznam všech znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(přičemž vyhledávejte ve znaleckém oboru „ekonomika“ a v odvětví „ceny a odhady“).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
vyhláška č. 441/2013 Sb. k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:

https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální vzdálenost plynovodu od hranice pozemků dvou majitelů
- Vzdálenost plynovodu od hranice pozemků dvou majitelů
- Ochranné pásmo plynovodu a stavění stavby - vliv tlaku plynu v plynovodu
- Plynovod 4 barry a stavba, stavění - minimální vzdálenost stavby od plynovodu

Rád bych se prosím zeptal, je-li někde stanoveno jaká má být minimální vzdálenost (sousedovi) plynovodní přípojky k chatě, od hranice mého pozemku. Jedná se o 2 sousedící zahrady s chatami. Děkuji a jsem s pozdravem, Karel.

ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis nestanoví minimální odstupovou vzdálenost plynovodní přípojky od hranic pozemků.
I přesto je však možné jakousi minimální odstupovou vzdálenost dovodit z energetického zákona (nejedná se nicméně o odstupovou vzdálenost, kterou by byl Váš soused povinen zachovat, spíše se jedná o odstupovou vzdálenost, na jejímž zachování byste měl ve vlastním zájmu trvat).

Kolem každé plynovodní přípojky (§ 66 energetického zákona) se rozprostírá ochranné pásmo, které zajišťuje její bezpečný a spolehlivý provoz. V ochranném pásmu jsou omezeny některé činnosti (např. výstavba), tzn. že k těmto činnostem je zapotřebí předchozí souhlas provozovatele plynárenské soustavy. Co se týče omezení činností v ochranném pásmu plynovodní přípojky, je vhodné vědět, že:
- v ochranném pásmu plynovodní přípojky i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynovodní přípojku nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení;
- pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynovodní přípojku udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu plynovodní přípojky (souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen) ;
- vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodní přípojky ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodní přípojky je možné pouze na základě souhlasu provozovatele plynovodní přípojky.

Co se týče velikosti ochranného pásma plynovodní přípojky, je nutné vycházet z § 68/2 písm. a) a b) energetického zákona, dle nichž platí, že ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:
- u plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany,
- u plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany,
- u plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany.

Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že Váš soused hodlá vybudovat plynovodní přípojku ke své chatě. V této souvislosti upozorňuji, že pro zřízení plynovodní přípojky je zapotřebí získat od místně příslušného stavebního úřadu tzv. územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 10. stavebního zákona).
Pokud by chtěl Váš soused vést plynovodní přípojku blíže než 2 m od Vašeho pozemku, bude pro vydání územního souhlasu potřebovat Váš podpis na situačním výkresu (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Pokud Vás soused osloví s žádostí o podpis situačního výkresu (za účelem vydání územního souhlasu), lze Vám doporučit trvat na tom, aby byla plynovodní přípojka vedena právě 2 m od hranice Vašeho pozemku (resp. nikoli blíže). Pokud soused tomuto Vašemu požadavku vyhoví, nebude Váš podpis na situačním výkresu de facto potřebovat (neboť podpis souseda je zapotřebí při umísťování plynovodní přípojky ve vzdálenosti menší než 2 m od hranic pozemků, pakliže by tato vzdálenost činila přesně 2 m, podpis situačního výkresu by neměl být stavebním úřadem vyžadován).
Bude-li sousedova plynovodní přípojka vedena 2 m od hranic pozemků (nebo ve vzdálenosti větší), budete mít jistotu, že ochranné pásmo plynovodní přípojky nezasáhne ani částečně na Váš pozemek (a nebude Vás v budoucnu případně omezovat ve stavební, terénní či jiné činnosti na okraji Vašeho pozemku).
Pro úplnost dodávám, že kolem plynovodní přípojky se nachází rovněž tzv. bezpečnostní pásmo (§ 69 energetického zákona), jehož účelem je zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Rozsah bezpečnostního pásma je větší, než rozsah ochranného pásma (je určen v příloze energetického zákona). Stavební činnost v bezpečnostním pásmu je možná s předchozím souhlasem provozovatele plynovodní přípojky (v tomto ohledu je však udílení souhlasů provozovateli plynovodních přípojek běžné a není nutné se tudíž rozsahu bezpečnostního pásma obávat).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Půjčování vnoučete prarodiči na víkend - matka dítěte nesouhlasí, jak postupovat?
- Styk s vnoučetem, vnoučaty na delší dobu (víkend) - matka dítěte nesouhlasí, jak postupovat?
- Omezení svéprávnosti rodiče a styk, setkávání s dítětem, dětmi
- Omezení rodičovské odpovědnosti otce a styk, setkávání s dítětem, dětmi

Mám syna, který je nyní krátce soudně omezen na nesvéprávnosti z důvodu drogové závislosti. Omezení se týká i jeho rodičovských práv. Já jsem ustanovena jeho opatrovníkem. Syn má 9. měsíčního syna a partnerka se s ním rozešla (nebyli svoji). Ona bydlí se svou matkou v jiném městě, syn bydlí u nás v RD. Za vnoučkem občas jezdíme, nebrání nám ho vidět, ale můžeme ho vidět jen u nich na návštěvě na krátkou dobu. Já a manžel bych si ho chtěla občas půjčovat k nám domů. S tím však ona nesouhlasí.
Co máme podniknout, abychom si ho mohli půjčit na víkend? Můžu jako opatrovník za syna požádat o střídavou péči? Máme nějaká práva jako babička a děda? Od kolika měsíců (myslím věk vnoučka) bychom si ho mohli půjčovat? Jaké máme možnosti se s ním stýkat? Děkuji moc za zodpovězení dotazů. S pozdravem Dana.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz pracovně rozdělím do dvou částí:
1. Styk prarodičů s vnoučetem: Jako prarodiče máte na styk s vnukem ze zákona právo. Z Vašeho dotazu vyplývá, že matka dítěte Vám ve styku nebrání, ale neumožňuje Vám vzít si vnuka k sobě domů. Pokud Vám tato forma styku nevyhovuje a dohoda s matkou dítěte není možná, budete se muset obrátit na soud, aby upravil Váš styk s vnukem. K okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho vnuka bude zapotřebí podat návrh na úpravu styku prarodičů s nezletilým dítětem. Pokud si přejete, aby styk s vnukem probíhal v místě Vašeho bydliště, rozhodně to v návrhu uveďte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Účastníkem soudního řízení bude i matka dítěte, která bude mít také právo se k návrhu vyjádřit. K tomu, aby soud kontakt prarodičů s vnoučetem neumožnil, by ale musel mít vážný důvod.

2. Styk otce s dítětem: Ve svém dotazu uvádíte, že synova svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena a omezení se týká i jeho rodičovských práv. Tím máte pravděpodobně na mysli rodičovskou odpovědnost. Rozhodne-li totiž soud o omezená svéprávnosti rodiče, rozhodne zároveň o jeho rodičovské odpovědnosti. Ve Vašem dotazu bohužel chybí nformace o tom, jakým způsobem byla rodičovská odpovědnost Vašeho syna omezena.
Podle § 868, odst. 2 nového občanského zákoníku je výkon rodičovské odpovědnosti rodiče, jehož svéprávnsot byla v této oblasti omezena, po dobu omezení jeho svéprávnosti pozastaven, ledaže soud rozhodne, že se rodiči vzhledem k jeho osobě zachovává výkon povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem. Obdobně tuto problematiku upravuje také § 872 téhož zákona, který říká, že: Před rozhodnutím soudu o omezení rodičovské odpovědnosti soud vždy posoudí, zda je vzhledem k zájmu dítěte nezbytné omezit právo rodiče osobně se stýkat s dítětem. Dojde-li ke zbavení rodičovské odpovědnosti, zůstává rodiči právo osobně se stýkat s dítětem jen v případě, že soud rozhodne o zachování tohoto práva rodiči s přihlédnutím k zájmu dítěte. Jestliže tedy soud nerozhodl o tom, že by Vašemu synovi zůstalo zachováno právo na styk se svým synem (Vaším vnukem), bude zapotřebí usilovat o to, aby byla Vašemu synovi navrácena rodičovská odpovědnost. Stejně jako o omezení, může o navrácení rodiočvské dopovědnosti rozhodnout pouze soud. Vašeho vnuka bude o soudu zastupovat orgán sociáolně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě jeho bydliště, proto doporučuji začít spolupracovat s tímto orgánem a případně požádat jeho pracovníky o pomoc při podání žádosti k soudu. Aby byla žádost úspěšná, bude muset Váš syn přesvědčit soud, že už nyní má podmínky a předpoklady pro to, aby mohl vychovávat dítě a pečovat o něj – například, že přestal užívat drogy, že má kde bydlet, má stálé zaměstnání a tudíž pravidelný zdroj příjmů apod.
Bude pak záležet na soudu, jak celou záležitost vyhodnotí a zda rozhodne o navrácení rodičovské odpovědnosti či nikoliv.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Tragická smrt obou rodičů a dědictví vlastními a nevlastními dětmi, potomky
- Dědění penzijní připojištění a životní pojištění vlastními a nevlastními dětmi, potomky
- Dědictví penzijního připojištění a životního pojištění vlastními a nevlastními potomky, dětmi

Mám dotaz ohledně dědictví. Jak by se postupovalo v případě mé a manželovi smrti? Kdybychom měli např. nehodu a oba zemřeli a nebo všichni i náš společný syn a manželův nevlastní syn, kterého mám z předchozího vztahu, kdo by dědil? Máme byt, který manžel koupil na překlenovací úvěr ze stav. spoření před manželstvím, ale již jsme spolu jako partneři žili, ale z důvodu příjmů, mě tehdy partner neuvedl, jelikož by nesplnil podmínky banky a úvěr by nedostal. Již v době manželství jsme refinancovali úvěr na hypoteční úvěr a tam jsem se stala spoludlužníkem, nikoliv spolumajitelem. Hypoteční úvěr na byt je pojištěn pro případ smrti i manželovo penzijko a i životní pojistka v případě smrti je obmyšlená osoba uvedena já, jeho manželka 100%. Já mám pouze svoji životní pojistku v případě smrti a penzijko a obmyšlené osoby jsou 50% manžel a 50% starší syn Štěpán. Kdybychom umřeli oba, dědily by byt a manželovu životní pojistku a penzijko děti rovným dílem, vlastní i nevlastní syn, když jsem manželův dědic já, i když bych tedy zemřela také? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Pokud byste s manželem zemřeli zároveň, pak by soud obě dědická řízení spojil, vypořádal by nejprve společné jmění manželů a určil by (na základě případné dohody dědiců), který majetek připadne do dědictví kterého z manželů. Poté tento výlučný majetek po vypořádání SJM projedná samostatně ve dvou dědických řízeních a tento majetek nabudou vždy jen dědicové toho konkrétního manžela. Po Vás by dědili Vaši oba synové, po manželovi by dědil pouze Váš společný syn.
Pokud byste zemřeli všichni čtyři zároveň, pak opět budou Vaše a manželovo řízení spojeno, rozdělí se Vaše společné jmění a poté dojde k samostatným dědickým řízením, ve kterých po Vás budou dědit Vaši dědicové a po manželovi jeho dědicové. Pokud máte vnuky, pak budou dědit tito vnuci. Nemáte-li vnuky, pak dědí Vaši rodiče a spolužijící osoby. Nežijí-li Vaši rodiče a pokud jste nežila s nikým dalším než jsou manžel či děti, tak dědí Vaši sourozenci. Pokud nedědí sourozenci, dědí jejich děti, tedy Vaši synovci a neteře, atd. (podrobný popis naleznete v § 1635 a násl. občanského zákoníku). Po Vašich dětech by rovněž byla samostatná dědická řízení. Po nich dědí opět jejich manželky a jejich děti či vnuci, pokud nejsou, tak jejich spolužijící osoby, rodiče, sourozenci a jejich děti, atd. (viz § 1635 o. z. a násl.).
Byt by se projednával pouze v řízení po manželovi, protože nejste uvedena jako spoluvlastník nemovitosti. Pokud byste zemřeli současně pouze Vy a manžel, tak byt bude dědit pouze Váš společný syn, protože byt spadne pouze do řízení po Vašem manželovi a jeho nevlastní syn nebude jeho dědicem.
Penzijní připojištění i životní pojištění nespadají do dědictví, avšak pokud zemře obmyšlená osoba dříve či zároveň, jako pojištěný, pak by částky pojištění spadaly do dědictví vždy toho konkrétního pojištěného a tyto částky by poté dědili vždy dědicové každého z manželů samostatně. Tj. Vaše penzijní připojištění a životní pojištění by dědili Vaše obě děti. Pojištění úvěru by pokrylo tento úvěr a tedy částku by měla dostat úvěrující banka. Manželovo penzijní připojištění a životní pojištění by dědil pouze Váš společný syn.
Pokud byste chtěli, aby byt dědily obě děti, tak byste museli s manželem uzavřít smlouvu o rozšíření společného jmění manželů, která musí být sepsána pouze ve formě notářského zápisu, jinak je neplatná. Pak by byt spadal do SJM a v dědickém řízení by každému z manželů připadla půlka. Další možností je sepsat závěť, ve které manžel odkáže byt i Vašemu synovi.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění nářadí po rodiči - druhý z rodičů nářadí znepřístupnil
- Zastavení dědického řízení - kdo dědí majetek nepatrné hodnoty?
- Dědické řízení o dodatečně objeveném majetku zůstavitele - majetek nepatrné hodnoty

1999 mi oba rodiče darovali dům s pozemky s věcným břemenem (výhradní užívání ložnice, společné užívání sociálky, chodeb, kuchyně a pozemků). Na konci 2016 otec zemřel. Dědické řízení bylo zastaveno pro majetek nepatrné hodnoty. Tento majetek obsahuje různé pracovní nástroje již používané pily, sekačka, míchačka, nářadí ad. Před započetím dědického řízení jsme se ústně dohodli (sourozenci + matka), že se nebude nic prodávat a nářadí zůstane na údržbu domu a pozemků. Nyní matka začala nářadí bez našeho vědomí prodávat a zamykat do prostor domu, kde my nemáme přístup, (místnosti nejsou v jejím výhradním užívání). Nechce je vydat, protože tvrdí, že jsou její. Co lze v takovém případě dělat? Lze nějak zabránit prodeji? Děkuji, Radana.

ODPOVĚĎ:
V případě zastavení řízení se neprovádí soupis pozůstalosti. Zpravidla se v usnesení píše, že vypravitel pohřbu nabývá pouze věci osobní potřeby a pokud jde o vybavení rodinné domácnosti, to ze zákona přechází na pozůstalého manžela a není tak předmětem řízení o pozůstalosti. Vzhledem k tomu, že jste u notáře neuvedli tyto pracovní nástroje, nemohl je notář projednat a určit, kdo se stal jejich dědicem.
Můžete buď zahájit řízení o dodatečně objeveném majetku zůstavitele a tyto věci doprojednat. Otázkou je, jestli matka u řízení nepopře, že se jednalo o věci zůstavitele, případně o věci ze společného jmění manželů. Pak by došlo ke sporu a museli byste se buď shodnout, komu věci náleží, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva k těmto věcem.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SANKCE
- Výzva ke splnění dohody, povinnosti
- Žaloba na splnění dohody, povinnosti dodat věc

Chtěl bych se zeptat, jestli se mohu nějak bránit. "Přítel" mi 07/2017 nabídl mobil za 4.500 Kč, který ale po obdržení peněz nedodal. Dohoda proběhla ústně + nabídku i jeho tvrzení, že mi mobil předá mám v konverzaci na Whatsup + něco ve zprávách. Děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost vyzvat jej ke splnění dohody – předání telefonu tzv. předžalobní výzvou – vzor naleznete zde http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.
Pokud by na tuto výzvu nereagoval, je zde možnost se domáhat soudně splnění povinnosti, nicméně ve Vašem případě bude věc zkomplikovaná tím, že zde není žádná písemná smlouva, svědci, jen elektronicky zachycené zprávy, přičemž bude na soudu, jakým způsobem posoudí tyto podklady a jejich věrohodnost.

___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na stažení nepravdivé reference, recenze na internetových stránkách
- Žaloba za pomluvu na internetových stránkách
- Žaloba na stažení pomluvy na internetových stránkách
- Žaloba na stažení nepravdivé reference, recenze na internetových stránkách

Byla na mě podaná žaloba za špatnou recenzi zveřejněnou na internetových stránkách. Žalobce však nezná mou adresu trvalého bydliště, zná pouze adresu, na kterou byla učiněna objednávka (nijak na této adrese nefiguruji), na který se však nenacházím. Zároveň nezná ani datum narození či rodné číslo, má šanci s takovouto žalobou uspět? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Zde záleží na tom, jakými důkazy bude podpírat svá tvrzení a jak doloží, že tyto recenze jste skutečně zveřejnila Vy (je nutné vzít v úvahu i skutečnost, že k počítači může mít přístup více osob apod.).
Dle Vámi sdělených informací má toto značně ztížené a možnosti uspět jsou tím zmenšené.

___

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Podvod na facebooku - firma vylákala peníze a nedodala věc (firma Nábytek štěstí)
- Trestní oznámení pro podvod na Facebooku - nesplnění příslibu zboží při zaslání částky předem

Chtěla bych se zeptat byla jsem napálena na Facebooku, tedy FB a to firmou NÁBYTEK ŠTĚSTÍ. Vylákaly ze mě přes SMS peníze, mám vše nafocené, ty zprávy co mě posílali a slibovali, že vše uhradí. Vyhrála jsem prý dětský pokoj, tak jsem jim naletěla. Je nějaká šance ty peníze získat zpět? Mám dojít na policii podat trestní oznámení, nebo jak postupovat? Děkuji za radu, Dita.

ODPOVĚĎ:
Šance zde je, můžete se, jak sama uvádíte, obrátit na Policii ČR a podat trestní oznámení na tuto společnost, popř. i na konkrétní osoby, přičemž v rámci trestního řízení máte právo uplatňovat svůj nárok.
Konkrétní postup pak bude záležet nejen na tom, co se podaří prokázat, ale také na podkladech, které máte k dispozici.

___

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Neopravení rodinného stavu v OP, občanském průkaze - pokuta, kolik Kč?
- Pokuta za neopravení rodinného stavu v OP, občanském průkazu (vdaná, ženatý, rozvedený, rozvedená)
- Výše pokuty za nezapsání rozvodu do OP, občanského průkazu (vdaná, ženatý, rozvedený, rozvedená)

2009 došlo u mé osoby ke změně skutečností a to ze stavu ženatý na rozvedený, tuto změnu nemám opravenou v OP. Jaké sankce můžu očekávat? Děkuji, Jaroslav.

ODPOVĚĎ:
Dle § 14 zákona č. 328/1999 Sb. , je občan povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství.
Pokud taková osoba nepožádá o vydání nového občanského průkazu, dopouští se přestupku, za který lze uložit pokutu až do 10.000,- Kč.

___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Platnost velmi obecně napsané petice proti výroku konkrétní osoby, konkrétních osob
- Nahlédnutí do petice - kde požádat?
- Kde požádat o nahlédnutí do petice?

Je možné vyžádat si na městském úřadě petici z června 2017, kterou radní argumentují, a ke které dali podnět po schůzce zástupců nájemníků našeho domu se starostou města. Domníváme se, že je velmi všeobecná, nekonkrétní a účelová. Může být brán v potaz dokument, ve kterém je uvedeno patrně pouze zhruba toto znění:
"Nesouhlasím s výroky té a té osoby", aniž by bylo uvedeno o jaké se konkrétně jedná? V takovémto případě se lidé mohou podepsat pod ústní sdělení zprostředkované druhou, třetí či čtvrtou osobou. Takovýto druh zprostředkování může být zkreslený, nepravdivý i manipulační.
Zajímá nás, zda je úřad povinen předložit takový tiskopis k nahlédnutí a jak o něj případné oficiálně správně požádat. A jak postupovat v případě, kdy petice obsahuje nepravdivé či nekonkrétní výroky adresovaných osob. Děkuji, přeji pěkný den, Petra.

ODPOVĚĎ:
Petice je značně specifický dokument, jelikož nemá právní závaznost. Zda se osoba/úřad, které je petice adresována, jí bude řídit či nikoliv, záleží jen na něm. Petice je v nejobecnější rovině jakési vyslovení názoru veřejnosti na určitou otázku a může se týkat značně širokého okruhu otázek.
V případě, že petice obsahuje nepravdivé, poškozují informace, je zde možnost se proti nim bránit jednak trestní cestou – podání trestního oznámení (zejména trestný čin pomluva či posouzení věci jako přestupku – zejména proti občanskému soužití – urážka na cti) či civilní cestou – před civilními soudy.
Petice spadají pod dikci zákona o svobodném přístupu k informacím a měly by být zpřístupněny:
Žádost o informaci není třeba žádným způsobem zdůvodňovat. O informaci je možné žádat ústně (při osobní návštěvě či telefonicky) i písemně (papírovou i elektronickou formou) – vhodnější forma je písemná. K žádosti o informaci se nepřikládají žádné doklady a podklady.
Z žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a kdo jej činí; i v žádostech podaných elektronicky doporučujeme uvést plnou adresu žadatele za účelem doručení písemností (ať již jde o poskytnutí informací, které není možné uspokojit elektronicky, nebo o doručení rozhodnutí ve správním řízení).
Žádost musí být srozumitelná, nesmí být formulována příliš obecně.
Povinné subjekty (úřady) jsou oprávněny žádat úhradu nákladů ve výši, která nesmí přesahovat náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.
Povinné subjekty si mohou vyžádat rovněž úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
Žádost o informaci podaná písemně musí být vyřízena do 15 dnů ode dne, kdy došla povinnému subjektu, a to poskytnutím informace, nebo rozhodnutím o jejím odmítnutí. Ve stejné lhůtě musí být případně i rozhodnuto o odložení žádosti, pokud se netýká působnosti povinného subjektu.
Lhůta pro poskytnutí informace může být prodloužena ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dnů. V takovém případě musí být žadatel informován, a to před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

___

TRESTNÍ-TRESTY
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak často je možné podat žádost o podmínečné propuštění z vězení?
- Žádost o podmínečné propuštění z vězení - jak často k soudu?
- Stížnost proti zamítnutí podmínečného propuštění z vězení, věznice, vazby
- Odvolání proti zamítnutí podmínečného propuštění z vězení, věznice, vazby

Moje přítelkyně je od 28.5.2016 ve výkonu trestu (odpykává si trest o výměře 24 měsíců), po odpykání 1/3 trestu si dne 28.2.2017 podala žádost o podmínečné propuštění, tj. PP což jí Obvodní soud pro Prahu 6 ve veřejném zasedání dne 7.3.2017 zamítl. Proti tomuto rozhodnutí si podala stížnost k Městskému soudu v Praze, ale i tu jí soud v neveřejném zasedání ze dne 25.4.2017 zamítl. Potřeboval bych tedy vědět kdy nejdříve si může podat další žádost o podmínečné propuštění, tj. PP, popřípadě zda si může dát žádost o přeměnu zbytku trestu na domácí vězení po odpykání poloviny trestu, tj. ke dni 28.5.2017. Děkuji, Lukáš.

ODPOVĚĎ:
Byla-li žádost odsouzeného o podmíněné propuštění zamítnuta, může ji odsouzený opakovat teprve po uplynutí šesti měsíců od zamítavého rozhodnutí, ledaže by žádost byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné propuštění. Po uplynutí 6 měsíců od zamítnutí žádosti může být žádost tedy podána znovu.
O přeměnu trestu odnětí svobody na trest domácího vězení je možné požádat po výkonu poloviny uloženého trestu odnětí svobody, a to pokud odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení.
O přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Závada způsobená autoservisem - kdo platí opravu vady, závady, poruchy?
- Kdo platí novou závadu způsobenou při opravě v autoservisu?

Mám dotaz na reklamací služby. Jedná se o opravu auta Volkswagen Passat. Dne 4.5.2017 v Havířově jsem dal auto do autoservisu s vadou je funkční pouze na tři válce, tak jsem požadoval výměnu vstřikovače na prvním válci. Servis provedl diagnostiku motoru. Zjistil vadu motoru. Provedl práce výměna vstřikovací trysky válec č. 1 + přetěsnění a výměna elektroinstalace. Ještě téhož dne mi volal, že auto si můžu vyzvednout je plně funkční.
Na pobočku autoservisu jsem se dostavil dne 5.5.2017 ihned ráno. Byl sem ujištěn, že auto je funkční mechanik ho byl projet předešlý den. Tak jsem zaplatil částku za opravu a náhradní díly 4.591 Kč. Auto jsem převzal.
Nastoupil jsem do auta, nastartoval a při rozjetí jsem zjistil, že auto vůbec nereaguje na plyn, takže s autem nebylo vůbec možné odjet (nefunkční). Při tom jak jsem auto dával do servisu nemělo vůbec tenhle problém, dalo se s ním normálně jezdit, auto bylo pojízdné.
Ihned jsem zašel zpátky do auto servisu s tím, že je auto nefunkční.
Mechanik auto napojil na diagnostiku, ale bohužel problém na místě nevyřešil, tak auto zůstalo v autoservisu. Pán ze servisu mě několikrát informoval jak probíhají opravy atd. Až po mém zavolaní 19.5.2017 mě informoval, že na autě proběhli práce za cca 5.000 Kč, ale auto, že je pořád nefunkční. Proto vás žádám o radu jak postupovat dále. Mám zato, že když auto při prvním předání netrpělo vadou, nereaguje na přidaní plynu, tak by náklady na opravu měl nést servis, nikoliv já jako zákazník. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by mohla připadat v úvahu odpovědnost servisu za nově vzniklou škodu, kterou způsobil během provádění opravy.
Pokud prokážete, že nová vada vznikla činností servisu, pak by za ní měl rovněž odpovídat. Primárně by dle § 2951 odst. 1 měla být škoda nahrazena uvedením do předešlého stavu, tedy opravou vozidla.
Za opravu, kterou pouze vozidlo uvádí do původního stavu v důsledku povinnosti nahradit Vám vzniklou škodu, by tedy servis neměl požadovat úhradu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nefunkční kalorimetr - jak se vyúčtuje spotřeba tepla?
- Výpočet spotřebovaného tepla - nefunkční kalorimetr
- Nefunkční měřič spotřeby tepla na radiátoru - jak se vyúčtuje spotřeba tepla?
- Výpočet spotřebovaného tepla - nefunkční měřič spotřeby tepla na radiátoru

Mám dotaz k vyúčtování tepla. Bylo při odečtech stavů zjištěno, že máme nefunkční kalorimetr. Požadovala jsem, aby nám tedy bylo teplo účtováno dle spotřeby minulých 3 let průměrem, ale naúčtováno nám bylo mnohem více. V našich stanovách SVJ bohužel pro takový případ postup není. Od firmy, která rozúčtovává teplo jsem obdržela tuto odpověď, ale myslím, že v našem případě nefunkčního měřidla takovýto postup "sankce" za nižší spotřebu není správný?
"Máte pravdu, Váš měřič byl při odečtech vyhodnocen jako „slepý“ (na displeji se nezobrazovaly žádné hodnoty). Byla Vám skutečně zadána loňská spotřeba (zkratka LS), tedy spotřeba roku 2015. Spotřeba Vám nebyla vyúčtována vyšší (jak jsem již napsala, spotřeba je v počtu jednotek stejná), ale oproti roku 2015 se změnila legislativa.
Pro rok 2015 platila vyhláška 372, kde bylo stanoveno, že náklady na teplo účtované vlastníkům jednotek nesmí překročit korekční hranice -40% nebo +40% od průměru zúčtovací jednotky. To znamená, že ten, kdo topil málo zaplatil minimálně 60% průměrné spotřeby na m2 v zúčtovací jednotce, naopak ten, kdo topil hodně zaplatil maximálně 140% průměrné spotřeby na m2 v zúčtovací jednotce. Na vyúčtování za rok 2015 máte uveden „korekční koeficient“ 6,8779. Topili jste méně, než byla nejnižší přípustná hranice.
Tímto koeficientem jste byly doúčtováni do zákonem daného minima. Pro rok 2016 už platí jiná vyhláška, vyhláška 269/2015 Sb. kde se tyto hranice pro vyúčtování tepla posunuly na -20% až +100% od průměru zúčtovací jednotky. Kdo tedy topí málo, zaplatí minimálně 80% průměrné spotřeby na m2 v zúčtovací jednotce, kdo topí hodně zaplatí až +200% průměrné spotřeby na m2 v zúčtovací jednotce. Proto na vyúčtování roku 2016 máte korekční koeficient ve výši 40,0129, takže při stejné spotřebě jako v roce 2015 máte náklady na teplo vyšší."
Děkuji za odpověď. S pozdravem, Tina.

ODPOVĚĎ:
Z důvodu složitosti by v tomto případě bylo nutné shlédnout listiny, ze kterých vyplývá Vámi uvedené, nicméně je obecně třeba řídit se předpisem, který se na daný rok vztahuje. Rozúčtování nákladů v bytovém domě v současné době upravují dva zákony:
Zákon č. 67/2013 Sb. a Nový občanský zákoník 89/2012 Sb. Podle těchto předpisů se vyúčtovával již kalendářní rok 2014 a jsou platné i pro vyúčtování roku 2015. Náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům za rok 2016 a následující roky se rozúčtovávají podle nové vyhlášky č. 269/2015 Sb. a podle novelizovaného zákona č. 67/2013 Sb.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-ZÁSTAVA (EXEKUCE)
- Zázaz zástavy nemovitosti v době platnosti věcného břemene
- Zázaz zástavy nemovitosti v době platnosti služebnosti
- Zázaz zástavy bytu, domu v době platnosti věcného břemene
- Zázaz zástavy bytu, domu v době platnosti služebnosti
- Zákaz zřízení zástavy nemovitosti v darovací smlouvě
- Zákaz zastavení nemovitosti v darovací smlouvě

Chci darovat dům dceři s věcným břemenem - služebností na dožití pro mě a manželku. Je možno k tomu zřídit další věcné břemeno a to zákaz zástavy této nemovitosti po dobu trvání služebnosti? Děkuji, Vilém.

ODPOVĚĎ:
Zákaz zástavy nelze v daném případě zřídit jako věcné břemeno / služebnost. Omezilo by to vlastníka nemovitosti v jeho právech ve vztahu k nemovitosti, což není v souladu se zákonem.
Bylo by možné pouze v darovací smlouvě ošetřit, že zřízení zástavy bude bráno jako hrubé porušení povinností obdarovaného a z tohoto titulu by bylo možno žádat vrácení daru zpět dárci.

___

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Námitka proti darovací smlouvě na nemovitosti vznesená opomenutým potomkem
- Námitka proti darovací smlouvě na byt, dům vznesená opomenutým potomkem
- Vrácení nemovitosti obdarovaným z důvodu hmotné nouze dárce
- Vrácení bytu, domu obdarovaným z důvodu hmotné nouze dárce

Prosím o radu, mamka přepsala rodinný dům na mého bratra a jeho ženu. Ona se s ním před pěti lety rozvedla. Může mamka vzít své rozhodnutí zpět? Moc jí to trápí. Bojí se, že nechá zastavit dům ohledně půjčky, a přijde o něj. Má šanci s tím něco dělat, i když je tam jako věcné břemeno. Já jako dcera můžu vznést námitku o darování nemovitosti o kterém jsem nevěděla? Děkuji Kateřina.

ODPOVĚĎ:
Maminka by mohla žádat vrácení daru, ale to pouze za předpokladu, že by se dostala do takové nouze, že by neměla ani na svou nutnou výživu nebo za situace, kdy by se k ní obdarovaní chovali tak hrubě, že by to bylo chápáno jako chování proti dobrým mravům.
Vy jako dcera bohužel nemáte právo do toho jakkoliv zasahovat, bylo to pouze rozhodnutí maminky jako dárkyně.

___

RODINA-SJM
- Koupě zahrady v manželství, v listu vlastnictví jen manžel - práva manželky při rozvodu a vypořádání SJM
- Vypořádání SJM - nemovitost zapsaná v katastru jen na jednoho z manželů
- Vypořádání SJM - nemovitost zapsaná v listu vlastnictví jen na jednoho z manželů
- Hodnota nemovitosti při vypořádání SJM - odhadní nebo kupní cena?
- Vypořádání nemovitosti v SJM - odhadní nebo kupní cena?
- Vypořádání bytu, domu, pozemku, zahrady v SJM - odhadní nebo kupní cena?

V době manželství se manžel stal členem zahrádkářského svazu a následně jsme od pozemkového úřadu odkoupili v zahrádkářské kolonii část zahrady s tím, že pokud bychom chtěli zahradu prodat, tak pozemkový úřad má předkupní právo. V Listu vlastnictví je uveden pouze manžel. Nyní jsme se rozvedli a potřebuji vědět, jaká mám práva, zda mám na polovinu zahrady nárok. Pokud mám nárok na finanční vypořádání má se vycházet z odhadní ceny nebo kupní ceny? Zahrada se prodávat nebude. Děkuji Jitka.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste zahradu kupovali v době manželství, je tato součástí SJM a není rozhodné, že na listu vlastnictví je uveden pouze manžel. Při vypořádání vycházíte z tržní ceny nemovitosti, tj. máte právo na polovinu ceny, za kterou je zahrada prodejná. Tuto cenu nejlépe stanoví soudní znalec, jejichž seznam naleznete na stránkách www.justice.cz.

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Matka nevyužívá výživné pro potřeby dítěte - může otec požadovat vyúčtování od matky?
- Vyúčtování využití výživného pro dítě matkou - může to otec požadovat?
- Může chtít otec vyúčtovat spotřebované výživné na dítě, děti?

Přítel má problém se svou bývalou přítelkyní. Jelikož s ní není dohoda ohledně péče o dceru, budeme to řešit přes právníka. Chci se nyní zeptat. Může přítel po bývalé přítelkyni přes soud žádat, aby mu každý měsíc vykázala, za co vydala alimenty? Výše alimentů je 2500 Kč, ale přítel se domnívá, že ani jeden měsíc nekončí alimenty za dcerou, ale že je bývalá přítelkyně používá ve svůj prospěch. Chtěl by tedy, aby mu posílala doklady za co alimenty vydala. Jeho dceři je 5 let. Za poslední půl rok jsme nezaregistrovali jediné nové oblečení a i přítelova dcera nám potvrdila, že jí naposledy matka koupila boty. Jinak nic. Alimenty tedy nejdou ve prospěch dcery. Jeho dcera ani nenavštěvuje žádný kroužek ani nic podobného. Můžete mi tedy říci zda je to možné požadovat a na co vše alimenty slouží? Soc. pracovnice nám psala, že matka není povinna nic takového prokazovat, že prý alimenty slouží nejen na stravu, ošacení, vzdělávání, zdravotní stav a zájmové činnosti dítěte, ale i k zajištění bydlení. Toto poslední co tvrdí nám přijde jako nesmysl, to jako otec platí matce aby u ní dcera mohla bydlet? Prosím tedy i vypsání věci, na které se alimenty vztahují. A když, tak by mělo jít přeci vše na polovinu, takže i matka by se měla podílet částkou 2500 Kč?
Děkuji za objasnění. Tamara

ODPOVĚĎ:
Sociální pracovnice vám sdělila správnou informaci v tom směru, že rodič, který má dítě v péči, a k jehož rukám je hrazeno výživné, nemá povinnost zasílat vyúčtování k prokázání, jak byly poskytnuté finanční prostředky použity.
Výživné může být skutečně využíváno i na bydlení, jídlo, kroužky, oblečení, zdravotní pomůcky, školku atd. Zde záleží na příjmech Vašeho partnera, příjmech matky nezl. dcery a odůvodněných potřebách dcery. Pokud máte za to, že výživné není využíváno řádně a s ohledem na uvedené skutečnosti by bylo na místě hradit výživné nižší, pak doporučuji podat návrh na snížení výživného u opatrovnického soudu (okresní soud dle místa bydliště dítěte).

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Placení stočného - odběr vody z vlastní studny (příl. č. 12 vyhlášky MZ č. 120/2011 Sb.)
- Příloha č. 12 vyhlášky MZ č. 120/2011 Sb. - placení stočného, vlastní voda ze studny
- Výpočet osob při placení stočného s vlastní studnou, voda z vlastní studny, z vlastního zdroje
- Vliv osob s trvalým pobytem na placení stočného - vlastní studna s vodou
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Počet obyvatel bytu - definice podle zákona

V rodinném domě bez připojení na vodovod užíváme vlastní vodu ze studny. Jsme však připojení na kanalizaci a tedy při absenci vodoměru platíme stočné dle směrných čísel spotřeby vody dle příl. č. 12 vyhlášky MZ č. 120/2011 Sb. Ta používá terminologii "na jednoho obyvatele bytu". V našem domě mají zapsány trvalé bydliště 3 osoby, fyzicky ovšem bydlí pouze osoby 2, protože třetí osoba je dlouhodobě zaměstnána v zahraničí a přebývá tedy tam.
Obec jako provozovatel kanalizace trvá na počtu osob zapsaných k trvalému pobytu, já zastávám názor, že bydlící v tomto případě znamená skutečně fyzicky přebývající. Máme rozpor v částce platby za stočné. Co je správně? Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Ano, Vámi uvedená vyhláška používá pojem "počet obyvatel bytu". Tento pojem není nikde v zákoně definován, ani není nikde takto užit a v souladu s aktuální judikaturou bych se v dané věci rozhodně přiklonila k Vašemu názoru. Pojem trvalé bydliště nemá žádnou vypovídací hodnotu, je to pouze evidenční údaj státu, který nedává žádnou informaci o skutečné situaci.
Pro účely stočného mám za to, že by obec měla vycházet ze skutečného počtu osob, nikoliv počtu osob přihlášených na uvedené adrese.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace do 6 měsíců a právo na okamžitou výměnu zboží - pravidla
- Výměna zboží při reklamaci do 6 měsíců - pravidla
- Reklamace věci koupená podnikatelem na firmu - informace, pravidla

Při reklamaci monitoru (ze spodu asi do poloviny je tmavý obraz, špatné čtení) jsem požadoval výměnu za monitor stejné nebo i jiné značky nebo vrácení peněz. Vedoucí prodejny ale chce dát monitor do záručního servisu, kde je lhůta na vyřízení do 30 dnů. Monitor potřebuji ale stále na vedení účetnictví a hlavně na doklady pro EET. Když reklamujeme v prvních šesti měsících po nákupu (respektive převzetí) zboží, platí pro nás kupující výhodnější právní režim. Podle zákona se v tomto případě předpokládá, že věc měla nedostatek už ve chvíli převzetí. Opak by prodejce musel prokázat, což je velmi složité. Mám tudíž automaticky právo na výměnu zboží. Moc Vás prosím o podání Vašeho názoru, zda mám nárok na výměnu nebo vrácení peněz, kde je pravda a předem děkuji. S pozdravem, Honza.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné uvést, že z Vašeho dotazu vyplývá, že monitor jste zakoupil pro podnikatelské účely. Práva, na která v dotazu odkazujete se však vztahují pouze na spotřebitele, resp. nepodnikatele. Pokud jste tedy skutečně jako podnikatel monitor zakoupil (např. při nákupu jste uvedl IČO, uplatnil jste ho do nákladů), pak byste obecně ani neměl možnost jej reklamovat dle standardních ustanovení o prodeji zboží v obchodě.
Jako podnikatel byste měl práva z vadného plnění pouze u vady, kterou měla věc v době zakoupení, což zde zřejmě nebude platit. Úspěšně reklamovat byste jako podnikatel mohl pouze také v případě, kdy by Vám prodejce při prodeji poskytl dobrovolně záruku. V tomto případě bych se spíše přiklonil k tomu, že jste oprávněn požadovat opravu věci.
I pokud byste reklamoval zboží jako spotřebitel, měl byste primárně volit opravu, která má přednost před výměnou za bezvadnou věc, lze-li vadu opravit bez zbytečného odkladu. Ze zákona neplyne, že byste měl automaticky právo na výměnu věci, pokud se vada objeví do 6 měsíců. Výskyt vady v 6 měsících pouze obrací důkazní břemeno v tom smyslu, že by prodávající musel prokázat, že věc nebyla vadná již při prodeji.

___

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Stažení ochranné známky zaměnitelné s jinou firmou - může to konkurence požadovat?
- Ručí ÚPV za nepodobnost znaku firem při registraci loga?
- Odpovědnost ÚPV za nepodobnost znaku firem při registraci loga
- Odpovědnost úřadu průmyslového vlastnictví za nepodobnost znaku firem při registraci loga
- Podobnost loga evidovaného v úřadu průmyslového vlastnictví ÚPV a právo na stažení loga z výrobku, služby

Ozvali se nám zástupci od Louis Vuittona (LV) a chtějí po nás abychom stáhli svou ochrannou známku, že je zaměnitelná s jeho znaky. Ochrannou známku vlastníme již rok a půl (02/2016-08/2017) v dobré víře, že se na dekoraci skla znaky LV nevztahují.
Nakolik jsme chráněni před těmito požadavky, když nám ochranná známka prošla a jestli za případné problémy by měl být tedy zodpovědný úřad ÚPV, který prověřoval jestli si ji můžeme zaregistrovat.
Ani tyto výrobky jako jejich nepropagujeme, máme je označené jako karty - což tyto znaky karetními také jsou a ve světě jsou běžně používané. Zajímalo by mne, jaká máme tedy práva a jestli můžeme nadále vyvážet sklo do světa nebo jestli musíme ukončit výrobu a nahlásit jim kam výrobky dodáváme? Děkuji, Julie.

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že dle § 8/2 písm. c) zákona o ochranných známkách nesmí nikdo v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat označení shodné s ochrannou známkou (nebo jí podobné označení) pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu. Tímto způsobem tedy může skutečně dojít ke konfliktu ochranné známky s tzv. dobrým jménem s ochrannou známkou jinou.
Tomuto rozporu ochranných známek nemůže zabránit ani Úřad průmyslového vlastnictví, když rozhoduje o přihlášce nového označení (jako ochranné známky). V tomto rámci provádí Úřad průmyslového vlastnictví kontrolu formálních náležitostí přihlášky (§ 21 zákona o ochranných známkách) i kontrolu toho, zda není nově přihlašovaná ochranná známka shodná či zaměnitelná se starší ochrannou známkou (§ 22 zákona o ochranných známkách, což se však vztahuje na ochranné známky zapsané pro totožné či podobné zboží či služby). Ani tímto průzkumem však nemůže Úřad průmyslového vlastnictví odhalit, zda některá ochranná známka, která požívá tzv. dobrého jména, nemůže být ohrožena jinou ochrannou známkou (tento stav se může ostatně v průběhu času vyvíjet).
Společnost Louis Vuitton ve Vašem případě zmeškala lhůtu pro vznesení připomínek či námitek proti zápisu Vaší ochranné známky (§ 24, § 25 a § 26 zákona o ochranných známkách). Ani tato skutečnost však společnosti Louis Vuitton nebrání v tom, aby se domáhala ochrany své ochranné známky, pokud tato ochranná známka požívá tzv. dobrého jména.
Nejvyšší správní soud v minulosti dospěl k závěru, že „dobré jméno je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost ochrannou známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo služeb takto označených očekává, a věnuje jí svou důvěru“.
V současné chvíli Vám doporučuji zvážit, zda hodláte svou ochrannou známku bránit, a to i právními prostředky. Nutno si uvědomit, že zatím jste byli osloveni toliko dopisem, tzn. že společnost Louis Vuitton zatím nepodnikla prakticky žádné právní kroky.

Svou obranu můžete založit na tvrzení, že:
- Vaše ochranná známka není označením, které by bylo shodné s ochrannou známkou společnosti Louis Vuitton (a nejedná se ani o označení podobné) ;
- ochranná známka společnosti Louis Vuitton nepožívá v České republice tzv. dobrého jména (jak byl tento termín definován Nejvyšším správním soudem) ;
- Vaše ochranná známka nepoctivě netěží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky společnosti Louis Vuitton (resp. není této ochranné známce na újmu).

Společnost Louis Vuitton může proti Vaší ochranné známce brojit v zásadě dvěma způsoby:
a/ zahájením řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví, v jehož rámci se může domáhat zrušení Vaší ochranné známky nebo jejího prohlášení za neplatnou (§ 32 zákona o ochranných známkách),
b/ zahájením řízení před soudem, v jehož rámci se může domáhat náhrady škody či jiné újmy, kterou mohla společnost Louis Vuitton užíváním Vaší ochranné známky utrpět.

Nemáte-li v úmyslu požadavkům společnosti Louis Vuitton vyhovět (resp. alespoň ne okamžitě), doporučuji Vám konzultovat Vaše další kroky s advokátem, který se zabývá oblastí práva duševního vlastnictví (resp. přímo právem ochranných známek) :
www.advokatikomora.cz

Nastalou situaci můžete rovněž konzultovat přímo s Úřadem průmyslového vlastnictví:
http://www.upv.cz/cs.html

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Změna jména a příjmení a duplikát maturitního vysvědčení
- Změna jména a příjmení a duplikát diplomu VŠ, vysokoškolského diplomu
- Duplikát maturitního vysvědčení - změna jména a příjmení
- Duplikát diplomu VŠ - změna jména a příjmení
- Duplikát vysokoškolského diplomu - změna jména a příjmení

Z osobních důvodů jsem si v minulosti změnila jméno i příjmení. Nyní mám příležitost pracovat v zahraničí, potřebuji ale vystavit maturitní vysvědčení na nové jméno. Ve škole mi vysvědčení vystavili pouze s dodatkem o změně jména uvedeným na zadní straně. Já ovšem potřebuji duplikát/stejnopis bez uvedení dodatku. Chtěla jsem se zeptat, jestli je to možné. Když jsem si pročítala paragraf 6, pochopila jsem že to možné je. Pokud se nemýlím, můžete mi prosím napsat, jak mám postupovat, abych nové maturitní vysvědčení dostala bez údajů o změně jména a příjmení? Předem děkuji za odpověď. Daniela.

ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem lze jednoznačně souhlasit. Dle § 4/2 a 6 vyhlášky o některých dokladech o vzdělání totiž platí, že:
- škola je povinna vydat stejnopis maturitního vysvědčení na žádost osoby, které byl vydán prvopis tohoto vysvědčení;
- stejnopis se vyhotovuje na příslušném tiskopisu platném v době vydání prvopisu, popřípadě není-li k dispozici tento tiskopis, vyhotoví se stejnopis na jiném vhodném tiskopisu;
- vydání stejnopisu se zaznamená v příslušné dokumentaci školy;
- pokud se stejnopis vydává z důvodu změny jména nebo příjmení, uvede se na stejnopisu jméno a příjmení žadatele podle stavu ke dni vydání stejnopisu (tedy dle nynějšího stavu) ;
- k žádosti o vydání stejnopisu je žádající osoba povinna přiložit prvopis maturitního vysvědčení a doklady o změně jména nebo příjmení;
- změna jména nebo příjmení se dokládá rozhodnutím příslušného správního úřadu o povolení změny jména a příjmení (popř. jeho úředně ověřeným opisem).

V současné chvíli Vám doporučuji pokusit se škole vysvětlit, že na vydání stejnopisu maturitního vysvědčení s Vaším současným jménem a příjmením máte právní nárok (školu v tomto ohledu poučte o současné právní úpravě, lze totiž předpokládat, že celé nedorozumění pramení pouze z nedostatečné znalosti příslušné právní úpravy).
Pokud nebude škola ochotna přistoupit na Vaše argumenty, můžete se obrátit na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a pokusit se získat jeho písemný právní názor na tuto problematiku:
http://www.msmt.cz/
Lze předpokládat, že seznámíte-li školu s právním názorem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, povede jí to ke změně jejího postoje.
Nebude-li škola ani nadále ochotna postupovat v souladu s vyhláškou o některých dokladech o vzdělání, obraťte se se stížností na její postup ke zřizovateli této školy.
V úvahu přichází samozřejmě i soudní řešení věci, tak daleko však toto nedorozumění, doufejme, nedospěje.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 3/2015 Sb. , o některých dokladech o vzdělání

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

____

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Požadavek souseda na posunutí plotu bez zaměření hranic pozemků zeměměřičem
- Posunutí plotu bez zaměření geodetem - může to soused požadovat?
- Vydržení pozemku dlouhodobým používáním, užíváním

1992 byly koupeny a řádně vyměřeny pozemky na 3 zahrady vedle sebe. 03/16 pozemek pod zahradami koupil jiný majitel a nechal si jej zaměřit, čímž se zjistilo, že naše zahrady jsou špatně vyměřeny a mají být posunuty o 2 metry na jednu stranu. Nyní soused zprava chce, abychom svůj plot o ty 2 m posunuli (bez zaměření). Chci se zeptat jak máme postupovat. Na příslušném pozemku máme stavbu - chatku na nářadí (musela by se zbourat) a ještě zapuštěný sklep (polorozbořený), který se neužívá. Musíme všechno na vlastní náklady odstranit my? Vyměřeny byly pouze spodní hranice zahrad. Bylo by správné nechat příslušné části znovu vyměřit? Kdo to bude hradit my nebo soused? Děkuji, Michaela.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nově došlo k zaměření pouze spodních hranic předmětných zahrad, doporučuji Vám se zabývat (alespoň prozatím) výhradně touto hranicí pozemků.
Má-li Váš soused zprava zájem o posunutí plotu, musí tento svůj požadavek opírat o nějaký právní titul, typicky právě výsledky nového zaměření hranic pozemků. Bez nového zaměření hranic pozemků Vám nedoporučuji s plotem jakkoli manipulovat. Má-li Váš soused zprava zájem o vyjasnění skutečného průběhu hranic pozemků, může si objednat zaměření hranic pozemků u některé geodetické firmy (v takovém případě samozřejmě zaměření hranic pozemků uhradí Váš soused). Do doby, než dojde k novému zaměření hranic pozemků ze strany souseda vpravo, Vám doporučuji žádosti tohoto souseda nevyhovět.
Co se týče souseda, který vlastní pozemek při spodní hranici zahrad (tzn. toho souseda, který si nechal nově zaměřit hranice pozemků), předpokládám ze znění dotazu, že tento soused požaduje posunutí plotu na úkor Vaší zahrady, tzn. že novým zaměřením vyšlo najevo, že užíváte část sousedova pozemku (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi dále vycházet).
Pakliže vlastníte zahradu cca 25 let, přičemž při jejím zakoupení byla řádně zaměřena (a výsledky tohoto zaměření korespondují s vymezením zahrady v katastru nemovitostí), bylo by možné uvažovat o tom, že předmětnou část sousedova pozemku jste vydržela (tzn. že jste se stala na základě vydržení vlastnicí této části sousedova pozemku).
Pro vydržení pozemku (či jeho části) je zapotřebí, aby byl tento pozemek (či jeho část) po stanovenou dobu držen v dobré víře o tom, že držitel je vlastníkem tohoto pozemku (či jeho části). Vzhledem k tomu, že při užívání části sousedova pozemku jste vycházela z původního zaměření hranic pozemků, z něhož vyplývalo, že předmětná část sousedova pozemku náleží Vám, mohla jste být skutečně v dobré víře o tom, že předmětná část sousedova pozemku náleží Vám.
Dle § 1089/1 občanského zákoníku platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091/2 občanského zákoníku).
Poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (zde vlastnické právo). Nepoctivě drží naopak ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992/1 občanského zákoníku).
Dle § 1090/1 občanského zákoníku se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.
O pravou držbu (resp. pravost držby) se jedná tehdy, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 občanského zákoníku).
Pokud jste měla po celých 25 let za to, že předmětná část sousedova pozemku Vám náleží (jako část Vaší zahrady), přičemž jste vycházela z původního zaměření hranic pozemků, a pokud na Vaší straně po celých 25 let nevyvstala pochybnost o oprávněnosti držby části sousedova pozemku (tzn. pokud jste např. nebyla někým upozorněna na chybnost původního zaměření pozemků), bylo by skutečně možné uvažovat o tom, že po uplynutí prvních 10 let jste předmětnou část sousedova pozemku vydržela (a je tedy Vaším vlastnictvím).

Obdobné podmínky pro vydržení pozemku (či jeho části) byly nastaveny rovněž starým Občanským zákoníkem (účinným do 31. 12. 2013). Konkrétně platilo, že:
- je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130/1 Občanského zákoníku) ;
- oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134/1 Občanského zákoníku).

V současné chvíli se proto můžete se „spodním“ sousedem dohodnout na tom, že plot posunete dle jeho požadavku, anebo můžete tomuto sousedovi sdělit, že dle Vašeho názoru jste předmětnou část jeho pozemku vydržela a jedná se tudíž o Vaše vlastnictví. Pokud zvolíte variantu vydržení a v této věci nedojde mezi Vámi a „spodním“ sousedem k dohodě, bude nutné obrátit se na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou (soud následně rozhodne o tom, zda k vydržení části sousedova pozemku došlo či nikoli).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Platba za možnost bydlení v domě na hypotéku osoby blízké - vrácení platby při vystěhování majitelem

Od roku 2009 jsme se s manželem nastěhovali do domu k dceři a zeťovi (byli spoluvlastníci domu dvou bytových jednotek). Každý měsíc jsme jim zasílali z našeho účtu 5.000 Kč na jejich účet, a tím se podíleli na platbě jejich hypotéky. Smlouvu jsme měli jen ústní. Sami jsme si hradili energie. Neměli jsme ale nájemní smlouvu. 2014 se ale mladí rozvedli. Pod tlakem zeťe se dcera odstěhovala, ale ještě předtím zeť doslova vyhodil nás, bez nějakého zajištění ze dne na den.
Sami jsme si našli pronájem. Můžeme žádat nějaké odškodné, vrácení plateb, zasílané na jejich hypotéku? Jaká je popř. promlčecí lhůta? Poslední platba proběhla 5/2014. Bydleli jsme tam a platili 5 let, měli jsme tam trvalé bydliště. Děkuji, Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
Bohužel Vaše situace nemá uspokojivé právní řešení. Samozřejmě na investice vložené do domu máte nárok, nicméně zde platí obecná tříletá promlčecí lhůta, která již uplynula. Situace by ale mohla být řešitelná tak, že pokud dcera a zeť ještě nejsou rozvedeni, tak tvrdit, že tyto Vaše platby byly darem adresovaným dceři a dcera by se pak v rámci vypořádání SJM mohla domáhat vyplacení těchto částek zpět, neboť je to po právní stránce chápáno jako její vnos do SJM a má právo na jeho vrácení.

___

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zrušení s. r. o. - společnost nikdy nezačala podnikat
- Zrušení s. r. o. - postup, návod, informace

Uzavřela jsem společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením omezeným společně s mým manželem 1/2012 a založili jsme soukromou mateřskou školu. Škola se nikdy neotevřela, protože jsem nezískala potřebná povolení. Nyní jsme v důchodu a co nejdříve bychom potřebovali s. r. o. zrušit. Prosím jak máme postupovat. Děkuji, Zuzana.

ODPOVĚĎ:
Jedná se o poměrně složitý proces, který pro hladký průběh doporučuji svěřit odborníkům, především advokátovi. Případně některé společnosti nabízejí odkup společností, případně také zařízení likvidace společnosti. Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
Nejprve bude nutné rozhodnutí o zrušení společnosti. Pokud tak určuje společenská smlouva, rozhoduje o zrušení valná hromada (2/3 hlasů). Pokud nikoli, pak je nutná dohoda společníků. V obou případech je nutné sepsat notářský zápis.
Dále je třeba jmenovat likvidátora. Likvidátor následně provede kroky dle zákona, zejm. zhotoví mimořádnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu vstupu do likvidace, 2x zveřejní vstup do likvidace v obchodním věstníkům, oznámí likvidaci známým věřitelům, zpeněží majetek. Je také nutné požádat o souhlas s výmazem společnosti z obchodního rejstříku správce daně, u kterého je registrována
Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo jejím odmítnutím.
Do 30 dnů ode dne skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, čímž společnost přestane existovat.

___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odpovědnost osoby oprávněné věcným břemenem za škodu způsobenou svým chováním (přejezd vozidlem přes kabely elektrárny)
- Ochrana kabelů elektrárny na soukromém pozemku zpoplatněním věcného břemene
- Ochrana kabelů elektrárny na soukromém pozemku zpoplatněním služebnosti
- Nájem, nájemné za služebnost vedení kabelů na soukromém pozemku (zatím bez věcného břemene)
- Nájem, nájemné za věcné břemeno vedení kabelů na soukromém pozemku (zatím bez služebnosti)

Prosím, ČEZ a CETIN mají v našem pozemku uloženy kabely, ale není zřízeno věcné břemeno, tedy služebnost. Vlastníci kabelů zakázali po pozemku (kabelech) přejíždět z důvodu neuložení kabelů v chráničkách, a že případnou škodu budou po nás, vlastnících pozemku, vymáhat. Na pozemku vázne věcné břemeno jízdy, kdy oprávnění (a nejen ti) po pozemku, i přes upozornění na sdělení vlastníků kabelů o zákazu jízdy, přes pozemek jezdí. My pozemek k jízdě neužíváme. Oplotit pozemek nelze.
Pozemek neslouží jako nezbytný příjezd, příjezd na ostatní pozemky je zajištěn jinudy. Věcné břemeno (služebnost) je historické. Zrušení věcného břemene (služebnosti) nepřipadá dohodou ze strany oprávněných v úvahu. Můžou oprávnění z věcného břemene, tedy služebnosti jezdit po pozemku a my za případné škody na kabelech odpovídáme?
Můžeme se nějak bránit? ČEZ ani CETIN nijak na tuto situaci nereagují. Mockrát děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o kabely, které jsou v zemi již historicky a značně Vás zatěžují a pokud jde o zajištění jejich nezničení, doporučila bych požadovat za uložení těchto kabelů úplatné věcné břemeno neboli služebnost.
Kabelů se nezbavíte, ale situaci zlegalizujete a především můžete žádat úplatu za to, že jste nuceni kabely na pozemku mít, a že máte odpovídat za jejich nezničení. Bohužel povinný z věcného břemene odpovídá za to, že předmět věcného břemene nemůže být znehodnocen, takže teoreticky můžete odpovídat za škodu na kabelech vzniklou, nicméně právě tato Vaše povinnost by měla být náležitě finančně oceněna.
Doporučuji obrátit se na soudního znalce za účelem zjištění ceny věcného břemene, kterou můžete požadovat.

___

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Ochrana autorství e-kurzu, e-learningového kurzu na Internetu
- Jak si ochránit elektronický kurz autorským právem?
- Ochranná známka patent na elektornický internetový kurz
- Ochrana autorského díla zákonem (internetový kurz, e-learning)

Podílím se na výrobě e-learningového kurzu. Kurz bude nabízen za úplatu, přístup bude omezen heslem. Přesto se obávám, že může dojít k tomu, že materiály z kurzu budou vydávány za cizí dílo. Chtěla bych se tedy zeptat na možnosti právní ochrany kurzu, popřípadě autorství. Je možné na kurz získat něco jako ochrannou známku/patent, někde jej zaregistrovat? Děkuji za Vaši odpověď, Veronika.

ODPOVĚĎ:
Pokud bude Vámi vytvářený e-learningový kurz naplňovat znaky autorského díla (ve smyslu § 2 autorského zákona), bude chráněn ze zákona, a to již od okamžiku jeho vzniku.
Dle § 2/1 autorského zákona je předmětem autorského práva dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem může být například dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem.
Vzhledem k tomu, že Vámi vytvářený e-learningový kurz bude „obyčejným“ autorským dílem, bude chráněn „pouze“ prostřednictvím autorského zákona (nebude se totiž jednat o vynález, který by mohl být chráněn patentem, nebude se jednat ani o označení zboží či služeb, aby mohla být přidělena ochranná známka apod.).
Bude-li někým do Vašich autorských práv neoprávněně zasaženo, bude možné, abyste se proti takovému zásahu bránila a požadovala kompenzaci dle § 40 autorského zákona.
Do Vámi vytvářeného e-learningového kurzu (např. na jeho závěr) můžete doplnit dovětek o tom, že tento e-learningový kurz je autorským dílem, chráněným příslušnými ustanoveními autorského zákona. Můžete rovněž uvést, že jakékoli kopírování či jiné užití tohoto autorského díla je možné pouze s předchozím souhlasem nositele autorských práv. Tento dovětek (či jemu podobný) bude představovat dostatečné varování každému, kdo by hodlal Vámi vytvářený e-learningový kurz neoprávněně užít.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Ukončení placení výživného po skončení VŠ, vysoké školy
- Do kdy se platí alimenty, výživné - potomek končí vysokou školu

Potomek dovršil 24 let (duben 2017) a letos (2017) bude končit bakalářské Bc. studium s posunutým termínem zkoušek na podzim. Chce na Mgr. studium a to pravděpodobně s roční přetržkou. Do kdy platit alimenty, jestliže potomek bude už Bc. a je schopen sám se živit, alespoň nějakou brigádou. Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Pokud by Váš potomek po ukončení bakalářského studia nastoupil do zaměstnání a magisterské studium by studoval jen dálkově, byl by už schopen se sám živit a Vaše vyživovací povinnost by pak skončila. Pokud ale bude pokračovat v denním (prezenčním) studiu, pravděpodobně nebude mít tolik času, aby vykonával zaměstnání, které by ho uživilo.
Brigády a občasné přivýdělky se nepovažují za schopnost se živit. I v případě, že Váš potomek nebude ve studiu pokračovat hned, ale zaeviduje se na úřadě práce, může Vaše vyživovací povinnost trvat. Pokud totiž potomek během studia nevykonával výdělečnou činnost, ze které by za něj bylo odváděno sociální pojištění, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, a tudíž nebude mít z čeho žít.
I kdyby si při evidenci na úřadě práce našel brigádu (což ostatně mohl už během bakalářského studia), tato skutečnost není – jak již bylo uvedeno výše – důvodem pro ukončení vyživovací povinnosti, protože příležitostná výdělečná činnost na brigádě není považována za schopnost se živit.
Na okraj podotýkám, že bylo-li výživné stanoveno soudním rozhodnutím, tak buď dohodou stran nebo opět soudním rozhodnutím by měla být povinnost hradit výživné zrušena.

____

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odpovědnost za škodu - škůdce zemřel
- Zdědění povinnosti nahradit škodu způsobenou zůstavitelem za života
- Přihlášení pohledávky do dědického řízení - náhrada škody škůdcem který zemřel
- Přihlášení náhrady škody do dědického řízení - škůdce zemřel

8/2015 soused rozbil náš plot s podezdívkou traktorem a uplatnil jeho pojištění odpovědnosti - povinné ručení. 8/2015 kontrola jeho pojišťovnou - bylo jim námi sděleno, že si ze zdravotních důvodů nejsme schopni plot sami opravit a požadujeme opravu odpovědným. 9/2015 jeho pojišťovna chtěla vyplatit 622 Kč - nesouhlasili jsme, protože požadujeme opravu celé poškozené věci (vrácení do původního stavu) nebo vyšší vyplacenou částku, jelikož jimi nabízená částka zdaleka nepokryje opravu, ani kdybychom si nechali plot opravit firmou. Jeho pojišťovna chtěla nově vyplatit 1.895 Kč - nevyzvedli jsme, protože požadujeme opravu celé poškozené věci nebo vyšší vyplacenou částku, jelikož opět jimi nabízená částka zdaleka nepokryje opravu.
05/2017 odpovědný zemřel a z jeho rodiny žije jeho manželka a dvě dcery. Můžeme i po smrti odpovědného požadovat vyplacení pojistné částky po jeho rodině? Pokud ano, můžeme tak požadovat vyplacení pojistné částky za celé křídlo poškozeného plotu (asi 30 m pletiva + podezdívka), i když by podle firmy vyšel materiál a práce na 11.351 Kč? Jak jinak máme v tomto případě postupovat? Je jiná cesta než soudní?

ODPOVĚĎ:
V daném případě byste měli postupovat tak, že přihlásíte pohledávku do dědického řízení. Výše této pohledávky by měla být prokázána nějakým odborným posouzením nebo nejlépe znaleckým posudkem. Tedy znalec by měl ocenit výši částky, za kterou celý zničený plot opravíte. Pokud dědicové pohledávku v dědickém řízení dobrovolně neuznají, nezbude Vám žádná jiná cesta, než soudní, tj. domáhat se určení, že dědicové jsou povinni Vám škodu v určité výši nahradit. Tuto škodu je ale třeba znalecky ocenit. Pro Vás to tedy znamená, že první krok by měl spočívat v zadání znaleckého posudku k ocenění opravy plotu a přihlášení této pohledávky do dědického řízení.

___

RODINA-URČENÍ OTCOVSTVÍ
- Může poručník podat návrh na určení otcovstí k soudu?
- Podání návrhu na určení otcovství poručníkem - může to poručník udělat?
- Může poručník podat žalobu na určení otcovstí k soudu?
- Podání žaloby na určení otcovství poručníkem - může to poručník udělat?
- Kdo může podat žalobu na určení otcovstí?
- Kdo může podat návrh na určení otcovstí?
- Žaloba na určení otcovství - náležitosti, vzor, formulář, tiskopis
- Návrh na určení otcovství - náležitosti, vzor, formulář, tiskopis

Moje klientka má v poručnické péči svého vnuka (11 let), otec vnuka nezapsaný v rodném listě, matka zbavena rodičovské odpovědnosti. Může klientka jako poručník podat návrh na určení otcovství vnuka? Klientka se o to zajímá z důvodu určení otci vyživovací povinnosti. A jaké důsledky by pro ni jako pro poručníka případné zapsání otce do rodného listu mělo? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Žalobu na určení otcovství může podat matka, muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, dítě, které pokud je nezletilé, musí být zastoupeno opatrovníkem zmocněným k tomu soudem.
V žalobě na určení otcovství tedy může být uvedeno, že žalobcem je vnuk Vaší klientky, zastoupený poručníkem (Vaší klientkou). Žaloba na určení otcovství není omezena žádnou lhůtou a je možné ji podat kdykoliv. Žalobu na určení otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště nezletilého dítěte (vnuka Vaší klientky). Vzory takového žaloby najde Vaše klientka k dispozici na adrese
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
nebo jí se sepsáním žaloby může pomoci pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo advokát se specializací na rodinné právo.
Žaloba musí obsahovat označení soudu, jemuž je určena, označení účastníků řízení (účastníkem řízení je i nezletilé dítě) jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště. Dále v žalobě musí být stručně a srozumitelně vylíčeny skutkové okolnosti, navrženy důkazy a je třeba uvést i výrok, který má být soudem vydán (nejen výrok o určení otcovství, ale také výrok o tom, komu má být dítě svěřeno do výchovy a jaké má být placeno výživné). Žaloba musí být podepsána a datována. K žalobě by měly být přiloženy i podstatné důkazy, zejména rodný list dítěte. V případě Vaší klientky doporučuji přiložit také rozhodnutí soudu, kterým byla matka zbavena rodičovské odpovědnosti.
S řízením o určení otcovství je ze zákona spojeno řízení o úpravě rodičovské odpovědnosti (péči a výživě nezletilého dítěte), tzn. určení, komu bude dítě svěřeno do péče, jaké bude druhý rodič platit výživné a případně i úprava styku s druhým rodičem. Pokud tedy dojde k určení otcovství, otec bude mít vůči svému dítěti nejen povinnosti (vyživovací povinnost), ale i práva. Otec dítěte bude mít právo se s ním stýkat, podílet se na jeho výchově a rozhodovat o podstatných záležitostech, které se dítěte týkají (zdravotní péče, vzdělání, volba povolání apod.). Otec by také mohl žádat o svěření dítěte do své péče. Vaše klientka tedy bude muset otci umožnit stýkat se s dítětem a podílet se na péči o něj a jeho výchově.

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální výška stropu pro možnost trvalého bydlení v objektu, nemovitosti
- Trvalé bydlení v nemovitosti - minimální výška stropu místností
- Minimální výška místností pro trvalé bydlení
- Udělení výjimky pro možnost trvalého bydlení v místnostech nižších 250 cm, 2500 mm

Zdědil jsem pozemek s budovou zkolaudovanou 1988. Tato budova byla zkolaudována jako "víceúčelový hospodářský objekt" a byla používána jako chata či zahradní domek. Budovu jsem upravil a zařídil a začal v ní trvale bydlet. Stavební úřad ovšem nechce povolit užívání stavby (trvale bydlet) jelikož je to v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a argumentuje nízkým stropem 2,4 m. Je přitom podle stavebního zákona třeba 2,5 m. Budova má přitom číslo popisné i číslo orientační. Chtěl bych vše dát do pořádku, ale z technického hlediska nelze stropem hýbat. Mohu v této budově bydlet? Děkuji za odpověď, Vašek.

ODPOVĚĎ:
Dle § 126/1 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Byla-li proto Vámi vlastněná stavba zkolaudována jako „víceúčelový hospodářský objekt“, není možné jí užívat k bydlení, protože to odporuje účelu jejího užívání. V tomto ohledu je irelevantní, jak byla tato stavba fakticky užívána, rozhodný je účel jejího užívání, který je vymezen v příslušném kolaudačním souhlasu, kolaudačním rozhodnutí apod.
Aby bylo možné v této stavbě bydlet, muselo by dojít ke změně účelu jejího užívání (§ 126 a § 127 stavebního zákona). V takovém případě musí ovšem tato stavba vyhovovat po technické stránce (buď v současné podobě či po stavební úpravě) novému účelu jejího užívání (tzn. byla-li dosud Vámi vlastněná stavba zkolaudována jako hospodářský objekt, musela by nyní splňovat technické podmínky pro trvalé bydlení či rodinnou rekreaci).
Je podstatné, jaký nový účel užívání si pro svou stavbu představujete, resp. s jakým návrhem jste oslovil stavební úřad.
Dle § 40/2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby musí být světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Z těchto hodnot není možné udělit výjimku, jak vyplývá z § 54 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
Na tomto místě však upozorňuji, že § 40/2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby se vztahuje toliko na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. Pokud byste stavební úřad oslovil s návrhem na změnu účelu užívání pouze části Vámi vlastněné stavby, přičemž její základní určení (jako hospodářského objektu) by zůstalo nezměněno, bylo by možné aplikovat § 10/5 písm. a) a b) vyhlášky o technických požadavcích na stavby.

Dle tohoto ustanovení musí být světlá výška místností alespoň:
- 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,
- 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti.

Z těchto požadavků však již může být stavebním úřadem udělena výjimka, budou-li splněny podmínky dle § 169 stavebního zákona (jak vyplývá z § 54 vyhlášky o technických požadavcích na stavby).
Pokud byste tedy stavební úřad požádal o změnu účelu užívání jedné či několika místností (v rámci Vámi vlastněného hospodářského objektu), které by se staly místnostmi obytnými či pobytovými, bylo by zároveň možné, aby Vám stavební úřad udělil výjimku ze shora uvedených požadavků na nejmenší světlé výšky obytných či pobytových místností. Je ovšem pravdou, že úspěšná realizace tohoto scénáře bude ze strany stavebního úřadu vyžadovat notnou dávku dobré vůle.
Pokud v současné době v předmětném hospodářském objektu trvale bydlíte, dopouštíte se pravděpodobně přestupku dle § 178/1 stavebního zákona (a to dle jeho písm. g), k) nebo o) ), za který Vám může být udělena pokuta do 500.000,- Kč (jak vyplývá z § 178/3 písm. c) stavebního zákona).
Skutečnost, že Vámi vlastněný hospodářský objekt je označen popisným a orientačním číslem, na shora uvedeném nic nemění. Popisná, evidenční a orientační čísla nemají žádný vliv na účelové určení jednotlivých staveb (§ 31 zákona o obcích).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Odvolání proti odstranění stavby - důvod: nepřiměřené omezení, ohrožení práva a oprávněných zájmů účastníka řízení
- Ohrožení práva a oprávněných zájmů účastníka řízení jako důvod odvolání proti odstranění stavby
- Odstranění stavby - odvolání se proti rozhodnutí

Jak postupovat v případě, kdy jsem účastníkem řízení "povolení odstranění stavby" jako majitel stavby, která sousedí se stavbou, která má být odstraněna, vznesl jsem námitky proti provedení odstranění stavby podle předložené projektové dokumentace z důvodu nepřiměřeného omezení, ohrožení práva a oprávněných zájmů účastníka řízení a tyto námitky zamítl městský stavební úřad, odstranění stavby povolil. Nyní podávám odvolání proti tomuto rozhodnutí městského stavebního úřadu ke krajskému stavebnímu úřadu.
Pokud i krajský stavební úřad neuzná oprávněnost mých námitek a odstranění stavby povolí, jakým způsobem se mohu domáhat svých práv, když jsem přesvědčen, že případným rozhodnutím krajského stavebního úřadu dojde k nepřiměřenému omezení, ohrožení práva a oprávněných zájmů účastníka řízení.
Je možně se odvolat proti rozhodnutí krajského stavebního úřadu, nebo je nutno řešit věc již soudní cestou? V případě, že se věc musí řešit soudní cestou, jaká žaloba se podává a kam se musí zaslat?
Děkuji, Rudolf.

ODPOVĚĎ:
Proti rozhodnutí krajského úřadu, který bude rozhodovat jako druhostupňový, již nelze podat odvolání, je zde možnost napadnout takové rozhodnutí soudní vestou, jak zmiňujete.
Pokud tedy i krajský úřad rozhodne ve Váš neprospěch, je možné podat žalobu ke správnímu soudu – krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Prodej auta mezi soukromými osobami a tovární záruka - vada vyskytující se do 6 měsíců od prodeje
- Vada vyskytující se do 6 měsíců - auto s tovární zárukou a prodej mezi soukromými osobami, subjekty
- Přeprodej auta, automobilu, vozidla a uplatnění vady vozidla u prodejce - smluvní ujednání

Chystám se prodávat ojeté auto, kterému končí tovární záruka 04/2018.
Pokud prodám nyní, mám za to, že platí, že kupující má právo požadovat opravy z titulu skrytých vad po dobu šesti měsíců.
Jak by to tedy bylo v případě, že by se nějaká závada v rámci šesti měsíců od prodeje automobilu vyskytla? Můžu kupujícího odkázat na tovární záruku, ať si vyřeší sám a je to tímto pokryto, nebo by hrozilo to, že může i tak požadovat finanční plnění ode mě, případně i vrácení vozu?
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Tuto situaci řeší ust. § 2112 odst. 1 občanského zákoníku, které zní:
Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.
Uplatnit skryté vady tedy může kupující až do 2 let od prodeje. Jedná se však o vady, které by musel mít automobil v době prodeje, nikoli o vady, které se vyskytnou později.
Z důvodu maximální jistoty bych doporučil automobil před prodejem důkladně nechat zkontrolovat v servisu s tím, že si nechte kopii protokolu, ve kterém by mělo být uvedeno co bylo zkontrolováno, a že žádná závada nebyla zjištěna. Protokol můžete rovněž přiložit jako přílohu ke smlouvě. Samozřejmě tento postup není nutný, zejm. pokud vozidlo pravidelně servisujete a máte o tom podklady. Z důvodu jistoty bych si však nechal kopie dokladů o provedených prohlídkách a opravách.
Skryté vady by kupující primárně uplatňoval vůči Vám, a to bez ohledu na to, že stále trvá tovární záruka k automobilu. Ve smlouvě je však možné lhůtu k uplatnění skrytých vad omezit právě např. lhůtou 04/2018 s tím, že ve smlouvě uvedete, že kupující je povinen vady uplatňovat výhradně vůči původnímu prodejci vozidla.
Pro toto je však nezbytně nutné ve smlouvě výslovně uvést, že na kupujícího postupujete veškerá práva z vadného plnění vůči prodejci vozidla, a to z důvodu, že jinak by kupující vůbec nebyl oprávněn vozidlo u původního prodejce reklamovat. Právo reklamaci vozidla by totiž zůstalo zachováno pouze Vám, nikoli kupujícímu.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu proti stížnosti o průběhu maturitní zkoušky
- Stížnost průběhu maturitní zkoušky - zamítnutí krajským úřadem a odvolání proti rozhodnutí
- Napadení průběhu maturitní zkoušky u krajského úřadu a odvolání proti zamítnutí stížnosti na průběh

Chtěla bych poradit, jak se mohu bránit proti Rozhodnutí Krajského úřadu Ostrava (KÚ) (7.8.2017) (viz příloha) ohledně společné části maturitní zkoušky (SČ MZ) ústní - jaro 2017 z angličtiny dcery (zmocnitel), kterou vykonala neúspěšně, kdy na závěr Rozhodnutí je psáno, že se proti rozhodnutí nelze odvolat. Již jsem žádost o přezkum dala 30.6.2017 a tímto Rozhodnutím nebyla uznána, vše prý na zkoušce proběhlo prostřednictvím kontroly České školní inspekce 18.7.2017 v pořádku.
Jisté pochybení jsem zaznamenala, a to takové, že rozpis učitelů k maturitní zkoušce nebyl přesný (paragraf č. 35 odst. 2 vyhl č. 177/2009 Sb. viz příloha vyjádření). Byla zde záměna dvou učitelů ve funkci přísedícího a zkoušejícího (email ze dne 9.5.2017 zaslaný celkem devíti studentům), ale tento dokument byl neplatný, protože nebyl podepsán ředitelem školy. Pro inspekci si škola vytvořila nový dokument (jinou sestavu ze dne 23.3.2017). Proč je tedy studentům zasíláno něco, co je neplatné?
Dále se kastastrální úřad KÚ opíral hlavně o soukromá vyjádření učitelů a jim věřil. To, že dcera říká něco jiného a je proti názoru 5 učitelů je nezajímá.
Učitelé se kolegiálně samozřejmě kryjí.
Dále když jsem namítala KÚ, že neposkytl lékařské zprávy škole ani inspekci, kde jde doopravdy vidět, čím si má dcera (operace, nemoci) musela projít a brát kromě doporučení PP poradny na toto zřetel, namítli, že jsem nepodala zmocnění k "rozeslání" lékařských zpráv ostatním institucím, i když při žádosti od začátku vystupuji jako zmocněnec a lékařské zprávy byly jako přílohy (součásti) žádosti o přezkum z 30.6.2017.
Dále písemná práce z ČJ (SČ MZ) byla oponentem (taky po přezkumu) vyhodnocena s chybami. V žádosti o přezkum jsem žádala navýšení u bodů 1A 1B a 3A a 3B. Oponent chybně navyšoval 2A a 2b (2.1.A, 2.1.B) a pak správně 3A 3B viz příloha.
Dále také chybně přečetl slovo "znázorňují ". Dcera je dysgrafik, což jsem uváděla, oponent toto chybně přečetl jak slovo s gramatickou chybou "zvírazňují". I jedna chyba může uškodit!
Oponentura prohlásila že se 1 bod navyšovat nebude, což by na základě zpochybnění této oponentury mohlo přinést kýžený bod.
Ale opět nevím, jak se bránit, jelikož i proti tomu mám Rozhodnutí K Úřadu Ostrava, kdy se nelze odvolat.
Můžu alespoň poslat stížnost nebo jak se mohu bránit. proti Rozhodnutí KÚ Ostrava?
Rozhodnutí ze 4.7. 2017 - (písemka z čj-chybí 1 bod k úspěšnosti)
o tom, že se má žádost o přezkum se zamítá a potvrzuje se původní stanovisko, že dcera neuspěla.
i když jsem měla možnost vyjádřit se (str. 5, odst. 2.) -bylo to na Kraji velmi rychle... nedali mi čas si nakopírovat listiny a vzít domů... a prostudovat je, abych viděla chyby oponenta.
Děkuji, Jiřina.

ODPOVĚĎ:
V případě, že jste neuspěli ani přezkumem u krajského úřadu, je možné se domáhat přezkumu soudní cestou, a to žalobou ve správním soudnictví – postupuje se dle soudního řádu správního.
Soudní přezkum by se měl zaměřit mimo jiné i na to, zda byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky – např. Vámi zmiňované nepřesnosti a nesprávnosti (soudní přezkum ovšem nespočívá a ani spočívat nemůže v přezkumu vědomostí uplatněných studentem při výkonu zkoušky).
Vzhledem k tomu, že proces před soudem je do jisté míry formalizovaný, je vhodné (nikoliv ovšem povinné) nechat se zastoupit advokátem – v případě, že byste se rozhodla jít touto cestou, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace střechy - nepřesnosti, poškozený materiál vlivem hrubého zacházení řemeslníka, řemeslníků
- Reklamace díla před doplacením faktury - je to možné takto udělat?
- Je možné nezaplatit fakturu před reklamací díla?
- Musí se první zaplatit faktura a pak reklamovat nebo fakturu neplatit?
- Je nutné doplatit fakturu před reklamací díla?
- Reklamace díla - není dle dokumentace, návrhu zhotovitele
- Dílo není dle plánu, dokumentace zhotovitele - reklamace díla
- Reklamace díla - nezhotoveno dle certifikátu kvality ISO 9001

Obracím se na Vás ve věci smlouvy o dílo na zhotovení střešní konstrukce. Práce byla rozdělena na 2 části. Hlavní (střední část) a dodatečná (postranní části střechy). Situace: Uhradili jsme zálohovou fakturu, asi 60 % z celkové smluvní částky. Hlavní část byla provedena firmou v pořádku. V průběhu a po dokončení prací na dodatečné části střechy jsme upozornili firmu na nekvalitně provedenou práci (jedná se zejména o nepřesnosti přesahující i 1 cm, dále hrubé zacházení montážních pracovníků, v důsledku čehož je stavební materiál poničen a v neposlední řadě nepřijatelný způsob spojování...).
Firma poslala fakturu na doplatek se splatností cca do 14dnů.
Budeme nekvalitní způsob provedení předmětu smlouvy reklamovat s požadavkem o slevu z celkové smluvní částky.
Otázka č. 1) Musíme doplatek nejdříve uhradit a pak následně reklamovat nebo napřed reklamovat a teprve po dohodě s firmou zaplatit částku poníženou o slevu? Případně je jiná vhodnější možnost, jak v daném případě postupovat?
Otázka č. 2) Má ve smyslu § 2628 NOZ, resp. § 2629 NOZ (a další části zákona v tomto duchu) reklamovat provedenou práci, i když v podstatě provedené dílo fakticky splní účel (konstrukce byla postavena, byť dodatečné části velmi neodborně a byl při tom poničen materiál, v důsledku čehož se jeho životnost v dlouhodobém horizontu zkrátí)?
Otázka č. 3) Dle foto (zasílám jen několik pro představu) a vizuální kontroly je zřejmé, že firma nepostupovala podle jejich dokumentace, kterou nám před zahájením konstrukce poskytli. Firma vlastní certifikát kvality ISO 9001, ale v průběhu výstavby nedodržovali nejen postupy dokumentace, ale ani zásady práce v rámci tohoto certifikátu. Lze toto nějak uplatnit při reklamaci?
Lidským přístupem jsme si vědomi, že je to velká věc a uvedení do řádného stavu by v současné situaci firmě dělalo další vysoké náklady (sundání OSB desek ze střechy, rozmontování, použití nového nepoškozeného materiálu, smontování...), ale zase nechceme někomu dělat blbečky a nechat si líbit takto nekvalitní provedení, když už za to člověk platí těžce vydělané peníze. Takže bychom se asi skutečně spokojili se slevou. Jak dále postupovat a jak dále vést diskuzi s firmou?
Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Primární pro posouzení Vašich nároků je samotná smlouva o dílo, která může obsahovat ustanovení odchylující se od zákona, kdy přednost má znění smlouvy.
Z dotazu tedy nemohu přesně posoudit Vaše postavení, když smlouva může obsahovat ujednání o odpovědnosti za vady i o splatnosti ceny za dílo.
Vzhledem k tomu, že dle přiložených fotografií se jedná o větší množství zjevných vad, je nutné, abyste je reklamovali, resp. uplatnili jejich výhradu, již při převzetí hotového díla. Dle ust. § 2605 odst. 2 občanského zákoníku totiž platí, že převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Slevu však uplatněte i pokud jste výhrady při převzetí díla nevznesli.
Skryté vady, resp. to, že dílo nebylo provedeno dle dokumentace, by bylo možné reklamovat i později.
Ohledně zaplacení doplatku ceny bude rovněž rozhodující úprava ve smlouvě. Pokud je např. splatnost vázána na převzetí díla, ke kterému nejspíše již došlo, pak jste povinni cenu zaplatit bez ohledu na to, že je dílo vadné. V úvahu by mohlo přicházet započtení, kdy byste od doplatku odečetli přiměřenou slevu. Toto však nese riziko v tom smyslu, že dle ust. 1987 odst. 2 občanského zákoníku není možné započítat nejisté pohledávky. Doposud však chybí rozhodovací praxe soudů, a není proto zřejmé, do jaké míry musí musí být pohledávka sporná. Pokud by však se započtením pohledávky zhotovitel díla nesouhlasil, mohl by být u soudu úspěšný.
Doporučuji uplatnit slevu z ceny díla co nejdříve s tím, že bych se spíše snažil dohodnout před zaplacením, jelikož následně by mohlo být vymáhání slevy složitější. Uplatnění slevy by mohlo být vhodné zaslat prostřednictvím advokáta, kdy by toto mohlo mít větší váhu, než pokud byste jej zaslali sami. Advokát bude rovněž schopen náležitě posoudit smlouvu o dílo a přesně určit Vaše nároky.
Seznam advokátů naleznete např. zde:
www.advokatikomora.cz
Pokud by zhotovitel díla Váš požadavek na slevu dobrovolně neuznal, pak bude jedinou možnou cestou podání žaloby k soudu. V tomto případě by bylo vhodné nechat zhotovit znalecký posudek pro kvalifikaci všech konkrétních vad díla a případně pro ocenění nákladů na jejich opravu.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
SPRÁVNÍ-OBCE
- Obecní komunikace na soukromém pozemku v územním plánu bez souhlasu majitele pozemku - je to legální?
- Může obec umístit v územním plánu komunikaci na soukromý pozemek?
- Umístění veřejné komunikace v územním plánu na soukromý pozemek bez souhlasu majitele pozemku
- Musí majitel pozemku souhlasit s umístěním komunikace v územním plánu?
- Existence cesty vedle soukromého pozemku - v územním plánu je veřejná komunikace bez souhlasu majitele pozemku

Může obec legálně bez vědomí vlastníka vést v územním plánu přes jeho soukromý pozemek místní komunikaci a poté se o tento fakt právně opírat a např. vyměřovat pokuty?
Je možné vymanit se z obecného používání pozemku, pokud v blízké dostupnosti existuje jiná cesta a vlastník potřebuje dotčenou část pozemku odůvodněně používat pro své účely?
(např. dle soudní judikatury - rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.5.2012, č. j. 1 As 32/2012-42: existují-li jiné způsoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajištění komunikačního spojení nemovitostí), aniž by došlo k omezení vlastnického práva, je třeba dát před omezením vlastnického práva přednost těmto způsobům.)
(obecně používaná část pozemku zabírá přes 10% celkové rozlohy pozemku)
Děkuji, Čeněk

OFPOVĚĎ:
Územní plán zejména stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání. Právní úpravu územního plánu, jeho vytvoření, posouzení a schválení naleznete v § 43 a násl. stavebního zákona.
Proces vytvoření a přijetí územního plánu je poněkud zdlouhavý, nicméně umožňuje každému, aby se do něj zapojil. Vždy zahrnuje veřejné projednání, přičemž oznámení o konání veřejného projednání se doručuje veřejnou vyhláškou – na úřední desce obce – obci nevzniká povinnost jednotlivě informovat každého vlastníka dotčeného pozemku, jelikož platí zásada, že každý si má sám hájit svá práva – tj. má se sám aktivně zajímat. Vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení mohou podat proti návrhu územního plánu námitky. Do doby, dokud účinný stav vymezuje pozemek jako komunikaci, tento stav platí a tím i vzniká právo vyměřování pokut za porušení povinností, které se k tomuto vztahují.
Jak sám uvádíte, „vymanění“ je zde možné, nicméně je nutné tak činit soudní cestou, pokud se nepodaří tak dosáhnout cestou smírnou. Aby bylo možné hovořit o právoplatném obecném užívání, je zde nutné naplnit mj. znak tzv. „naléhavé komunikační potřeby“, přičemž za tuto potřebu nelze považovat subjektivně pociťovanou nemožnost či nevhodnost použití alternativních přístupových tras (k tomu např. rozhodnutí NSS 29 Ca 59/2009-50).

___

OBCHOD-OBCHODOVÁNÍ, ŽIVNOSTI, OBCH. SPOLEČNOSTI
- Převzetí s. r. o. - jednatel nepředal účetnictví, co teď?
- Odpovědnost za účetní transakce s. r. o. při jejím převzetí
- Převzetí s. r. o. - jednatel nepředal účetnictví, odpovědnost za finanční transakce

Převzal jsem obchodní společnost s. r. o. a bývalý jednatel a jako jediný společník mi nepředal účetnictví, v době kdy nebyl už jednatel prováděl různé finanční operace. Jsem jako nový jednatel a jediný společník odpovědný za účetnictví a operace, které prováděl?
Děkuji, Oldřich.

ODPOVĚĎ:
Za vedení účetnictví před převodem společnosti by byl odpovědný bývalý jednatel. Vy jako jednatel byste však měl v současné pozici zajistit, aby vše bylo v pořádku i za minulá období, a to především s ohledem na povinnost společnosti podávat daňová přiznání a zakládat účetní závěrky do sbírky listin, jakož i plnit závazky společnosti, o kterých však bez účetnictví nemůžete mít úplný přehled.
Nepředáním účetnictví se bývalý jednatel mohl také dopustit trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Bývalého jednatele doporučeným dopisem vyzvěte, aby Vám okamžitě účetnictví předal, a upozorněte ho, že se mohl dopustit uvedeného trestného činu.
Ohledně finančních operací, případně jiných jednání bývalého jednatele po převodu společnosti lze uvést, že k těmto nebyl oprávněn. Pokud znáte údaje druhé strany a s těmito operacemi nesouhlasíte, oznamte jim bez zbytečného odkladu, že k těmto jednáním nebyl bývalý jednatel oprávněn a že tyto jsou neplatné. Pokud by Vám tímto jednáním vznikla škoda, resp. by vznikla společnosti, bylo by možné ji vymáhat po bývalém jednateli. V závislosti na druhu operací a výši škody by mohla přicházet také jeho trestněprávní odpovědnost, v tomto případě byste musel podat trestní oznámení.
Pokud byste zvažoval činit právní kroky, doporučuji vše nejprve konzultovat s advokátem.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědická dohoda potomků a zůstavitele - vymahatelnost dohody
- Vymahatelnost dědické dohody potomků a rodiče, rodičů

2012 přepsala má matka členská práva svého družstevního bytu na mou sestru. Vznikla dědická dohoda, kde jsme se dohodly, že mi po smrti matky připadne 1/3 odhadní ceny bytu (nebo jakou si stanovíme). Podepsány jsme my sestry a naše matka. Tento byt pak sestra převedla do osobního vlastnictví (na žádost matky, která v tom bytě stále bydlela a dostala tak peníze z družstva).
Matka 07/2017 zemřela. Na notářství mi řekli, abych dědickou dohodu vzala s sebou.
Dotaz:
1. Mám oficiální nárok na peníze z prodeje bytu? (dohoda byla jen mezi námi třemi)
2. Bude se platit notáři poplatek, když řekněme, že cena bytu je 1 000 000 a jaký?
3. Když se zřeknu dědictví (jelikož se mi nechce se sestrou dohadovat), spadne tato dohoda na mé dva syny?
děkuji. Hezký den. Dana

ODPOVĚĎ:
Dědická dohoda se uzavírá až po smrti zůstavitele, vede k vypořádání dědictví. To však neznamená, že uzavřený dokument nemá právní relevanci a rozhodně ho předložte příslušnému notáři. Ten by uvedený dokument nejspíše posoudil jako dědickou smlouvu, případně závěť, samozřejmě záleží, jak je tento dokument koncipován. Dědická smlouva musí mít formu veřejné listiny, pokud předmětný dokument takto koncipován není, bude se na něj nahlížet jako na závěť.
1/ Pokud však za života došlo k převodu členských práv k družstevnímu bytu na Vaši sestru a následně převodu vlastnictví na Vaši sestru, předmětná bytová jednotka nebude vůbec zahrnuta do dědictví. Uvedené má však význam pro započtení dědického podílu, neboť Vaše sestra by byla jinak neodůvodněně zvýhodněna.
2/ Cena nemovitosti je oceňována odhadem, který nechává vyhotovit notář. Odměna notáře je stanovena vyhláškou č. 196/2001 Sb. , o odměnách notářů a souvisí s výší ocenění majetku. V případě hodnoty 1.000.000 Kč, by se jednalo přibližně 13.000 Kč.
3/ Ano, pokud odmítnete dědictví, nastupují další osoby předpokládané zákonem, v tomto případě Vaše děti

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Prokázání bezvadnosti výrobku prodejcem - stačí otestování prodejcem nebo znalecký posudek věci?
- Musí prodejce udělat znalecký posudek na věc koupenou před méně než 6ti měsíci pokud ho považuje za bezvadný?
- Prodejce tvrdí že je výrobek bezvadný - musí to prokázat znaleckým posudkem? (reklamace do 6 měsíců od koupi, koupě)

Koupila jsem si telefon, který jsem ale v průbehu 6 měsíců reklamovala. Projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Tzn. že v takovém případě se předpokládá, že věc byla vadná již při převzetí a prodávající musí prokázat, že tomu tak nebylo. Ze zákona vyplývá, že pokud se vada vyskytne do 6. měsíců od zakoupení musí prodejce dokázat, že byl výrobek bezvadný odborným posudkem. Nestačí to jenom potvrdit neuznanou reklamací (prodejna mi provedla reklamaci 2x a pokaždé neuznala reklamaci). Tím považovala vše za ukončené a posílala mi telefon na mé náklady (neoprávněně).
Já jsem to nepřevzala jelikož způsob testování byl proveden velmi laicky. Výrobek jsem nemohla převzít, protože jsem ho stále považovala za vadný.
Prodejce mi neprokázal odborným znaleckým posudkem, že je výrobek bezvadný. Jelikož jsem považovala výrobek za vadný a prodejna mi neprokázala opak, napsala jsem prodejně, že odstupuji od smlouvy, podepřené zákonem o podstatném porušení kupní smlouvy.
Prodejna tento dokument naprosto ignorovala. Postoupila jsem proto celý případ ČOI. Už to trvá témeř rok (09/2016-08/2016) a já jsem unavená z celého postupu, kdy zákon existuje, ale zdá se mi že je jakoby jenom naoko, protože já jako zákazník jsem tím jenom vlečená energií a časem a vše se zdá stále více komplikované.
ČOI, která se tímto zabývá tvrdí, že prodejce není povinen dát zpracovat znalecký posudek. Prý si mám dát zpracovat znalecký posudek sama. Zákon vysloveně říká, že nestačí jenom tvrdit, že je výrobek bezvadný, ale prodávající to musí dokázat.
Na druhé straně prodejce mi nechce vrátit peníze a po jednání s ČOI by bylo možné vrátit telefon. Já ale telefon zpátky pochopitelně nechci. Prodejna naprosto a zcela ignorovala moje odstoupení od kupní smlouvy.
ČOI je v tomto směru naprosto marná (dovolí prodejci, "aby se mnou mával"). Doporučila mi, abych si dala vypracovat posudek, anebo podala žalobu.
1/ Po téměř roce, kdy hodnota telefonu už značně klesla, by mi prodejna po jednání s ČOI byla ochotná vrátit mobil, který by mi byl k ničemu (musela bych ho prodat s velkou ztrátou)
2/ Mám si dát vypracovat posudek, což jsou další náklady, Energie a Čas neustále něco dokazovat...Jsem z toho už opravdu unavená.
3/ Tato varianta je ještě zdlouhavější, žaloba u soudu.
Pomyšlení na tuto variantu je ještě horší než varianta 2. Kde je pravda? Na jedné straně je tady zákon, který se tváří, že chrání spotřebitele a na straně druhé stojí silný nástroj pro prodejce, kde podle tvrzení ČOI není prodejce povinen dát zpracovat posudek. Jak to vlastně je s tímto zákonem.
Prodejna nereagovala na moje odstoupení od smlouvy a peníze vrátit nehodlá. ČOI se vůbec nevyjádřila k tomu, že prodejna ignoruje moje odstoupení od smlouvy.
Jakou váhu tedy má podstatné porušení kupní smlouvy - odstoupení od smlouvy do 6. měsíců, kvůli vadnému produktu. Chci vrátit peníze na základě podstatného porušení kupní smlouvy.
Takový jednoduchý požadavek je naprosto ignorován a je se mnou zacházeno, jako kdybych udělala chybu já. Prodejna mi už téměř rok blokuje peníze I telefon, který mi chce neustále vracet.
Jaký je tedy doopravdy zákon na ochranu spotřebitele. Připadá mi, že jenom existuje, ale nechrání spotřebitele. Prodejce prý není nic povinný předkládat ale zákon říká, že pokud nepředloží, považuje se výrobek za vadný.
Jak mám postupovat, abych získala peníze, ne telefon. Vadný telefon zpátky nechci. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě souhlasím s názorem ČOI v tom, že pokud se budete chtít domoci svých práv, budete muset podat žalobu k soudu.
Ačkoli je pravdou, že by prodejce musel prokázat, že mobil nebyl v době prodeje vadný, pokud Vám v současné situaci neuzná reklamaci, v zásadě nic prokazovat nemusí. Toto by totiž byl povinen prokazovat právě až v případě soudního řízení.
Pokud chcete získat peníze zpět, nechte si vrátit telefon, poté nechte zpracovat znalecký posudek, ze kterého nejspíše vyplyne, že je mobil skutečně vadný. Následně u prodejce opět uplatněte reklamaci s tím, že požadujete i náklady za vypracování posudku a vrácení kupní ceny. Pokud by však ani při předložení znaleckého posudku prodejce nezměnil svůj postoj, bude skutečně jedinou možnou cestou žaloba k soudu.
Pro přesnost uvádím, že prodejce Vám skutečně není povinen předkládat znalecký posudek o tom, že výrobek není vadný. Tato povinnost ze zákona nevyplývá.

____

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zkratka přes soukromý pozemek a umístění branky - oprávněnost takového jednání
- Výzva k odstranění nepovolené stavby od obce - překážky v komunikaci (branka na veřejně užívané cestě v soukromém vlastnictví)
- Soukromá cesta označená obcí jako veřejné prostranství - může to obec udělat?
- Umístění překážky na veřejně užívanou cestu, soukromý pozemek - je nutné stavební povolení, souhlas, ohlášení, ohláška?
- Odstranění překážky na veřejném prostranství na soukromém pozemku (cesta) - oprávněnost uhrazení nákladů
- Uhrazení nákladů za odstranění překážky na soukromém pozemku používaném jako veřejná cesta, veřejné prostranství
- Obecné užívání soukromého pozemku občany - definice, příklad
- Užívání soukromé cesty občany - nárok na nájem, nájemné od obce, města, městysu
- Nárok na nájem, nájemné za užívání soukromé cesty občany města, obce, městysu

Jsme vlastníky pozemku v KN zapsaném jako "zastavěná plocha a nádvoří", bez věcných břemen či jiných omezení zapsaných v katastru nemovitostí České republiky, tj. v KN ČR. Na kraji našeho pozemku těsně sousedícím s jiným soukromým pozemkem, je plotem oddělený úzký průchod-zkratka, která je používaná více než 10 let. Tento stav je před cca 3 lety zděděný po mé rodině.
Někteří místní obyvatelé jsou tady zvyklí si mezi silnicí a zpevněnou komunikací k vlakové zastávce přes náš pozemek zkracovat cestu, venčit své psy, případně ji občas využijí náhodní chodci nebo společensky unavení z místního hospodského klubu.
K zastávce vede v blízkém dosahu veřejná zpevněná cesta, kterou OÚ v roce 2015 vydláždil a zrekonstruoval. Cesta je pro některé obyvatele obce o cca 70 metrů delší než uvedená zkratka, pohyb po ní je bezpečnější než po neudržované zkratce.
Zkratka přes náš pozemek je tvořena travnatou plochou a zchátralými schody, kde při velkém dešti teče voda a v zimě se tvoří náledí. Rozhodli jsme se zkratku uzavřít umístěním branky v obavě, že si někdo může přivodit úraz na pozemku v mém vlastnictví.
Tuto část pozemku bychom také v budoucnu chtěli užívat pro vlastní účely (sklad dřeva, po úpravě parkovací místo). Povaha průchodu zkratkou umožňovala osadit branku 2m od hranice pozemku obecního úřadu, ostatní vlastníci okolních soukromých pozemků s osazením branky ústně souhlasili.
Kvůli naší neznalosti nebyl vyřízen územní souhlas ani žádné jiné úřední povolení. Popis událostí:
Týden po osazení branky se situace zkomplikovala stížností 2 místních obyvatel na obecní úřad OÚ. (osazená branka byla po celou dobu otevřená a později zamýšlená branka z druhé strany zkratky na hranici pozemku s OÚ nebyla zatím nainstalována.)
Obec následně podnikla rychlé kroky, vždy za asistence obecní policie:
- Obec: doručení dokumentu obecní policií "Výzva k odstranění nepovolené stavby - překážky v komunikaci" kde obec požaduje odstranění branky do 3 dnů jako nepovolené stavby a překážky v místní komunikaci s tím, že pokud tak nebude učiněno, náklady na odstranění branky budou obcí následně požadovány po nás.
- Naše reakce: návštěva OÚ, snaha domluvit se ztroskotala. Argument, že se jedná o soukromý pozemek a nikoli o místní komunikaci a lidé mohou používat blízko dostupnou jinou cestu, neuspěl. OÚ trval na svém.
Informovali jsme OÚ, že chceme dát věci do pořádku a půjdeme vyřídit žádost na místně příslušný SÚ, který je v jiné obci.
- podání žádosti o dodatečném povolení stavby oplocení
- Obec: protože jsme za 3 dny nestihli odstranit branku ani obstarat povolení, obec za osobní asistence obecní policie, pracovníků technických služeb a místostarosty obce na místě branku přes náš výslovný nesouhlas demontovali a odvezli s informací, že branka bude k vyzvednutí na OÚ.
- Obec: doručení dokumentu "Informace a výzva" obecní policií, kde nás OÚ informuje o našem přestupku dle Zákona o pozemních komunikacích a výše sankce do 300.000 Kč. Dále obec informuje, že branku lze vyzvednout po uhrazení v dopise nespecifikovaných nákladů.
- Naše reakce: Zaslání písemné odpovědi na dříve doručené dopisy z OÚ obsahující nesouhlas s postupem OÚ, uvedení důvodů. Doručeno na OÚ.
Zaslání oznámení na PČR (jednání OÚ na nás silně psychicky zapůsobilo).
- SÚ: po cca měsíci při místním šetření SÚ iniciovaným naším podáním žádosti o dodatečném povolení stavby oplocení, nás SÚ informoval, že chybí předmět řízení, tudíž není čím se zabývat. Ústně nás také informoval, že zkratka je v územním plánu obce vedena jako veřejné prostranství.
- PČR: Odpověď: ve věci není dáno podezření ze spáchání přestupku či trestného činu (ze strany obce) a odkládá se ad acta. Pokud nesouhlasíme s postupem, máme se obrátit na krajský úřad.
Souhrn úvah a zjištěných faktů:
- dle OÚ přes pozemek v našem vlastnictví vede místní komunikace
- dle dokumentu PDF s územním plánem (2012 a 2014) na stránkách OÚ je zkratka součástí místní komunikace
- dle „pasportu“ dodaného OÚ na PČR je zkratka součástí místní komunikace
- dle stavebního úřadu je zkratka v územním plánu obce vedena jako veřejné prostranství
- dle online mapové aplikace OÚ (cleerio.cz) je zkratka v územním plánu obce vedena jako veřejné prostranství
- dle KN je celý dotčený pozemek v našem vlastnictví bez břemen a závazků a je veden jako zastavěná plocha-nádvoří
- veřejné prostranství a místní komunikace je na našem pozemku vedena bez našeho vědomí a souhlasu
- obec nemá veřejně dostupnou pasportizaci komunikací (nalezeny pouze pasporty pro lampy, ampliony, dopravní značení)
- obec na PČR dodala pasport komunikace s následujícími vlastnostmi:
o uveden typ komunikace: místní komunikace - obslužná
o bez rozhodnutí o zařazení cesty do kategorie místní komunikace
o místní komunikace vede přes několik pozemků, z toho jsou 2 v majetku obce a 2 v soukromém majetku
o nepřesnosti (např. uvedeno kanalizace: ne, přitom kanalizace je zde cca 20 let)
- obec tvrdí, že zkratka je místní obslužná komunikace, kterou místní občané používají k cestě na zastávku
- v blízké dostupnosti je však dlážděná cesta sloužící k obsluze vlakové zastávky (cesta je pro některé obyvatele delší o cca 70m oproti zkratce, OÚ v nedávné době realizoval celkovou opravu a vydláždění této komunikace)
- obáváme se snížení hodnoty našeho pozemku v případě nutnosti strpět místní komunikaci či veřejné prostranství
- daň z nemovitosti se platí z celého pozemku vč. prostoru zkratky, kterou nemůžeme používat pro své účely
- dle informací ze spisu PČR, OÚ už celou věc řeší za asistence právníků zastupujících obec.
- OÚ nás zatím nijak přímo o ničem neinformoval a nereagoval na náš zaslaný dopis před cca 1,5 měsícem
- hrozí nám pokuta až 300 000 a nespecifikovaná částka za uhrazení odstranění branky
- podle dosavadního přístupu OÚ máme obavy z vyměření vysoké pokuty, která pro nás může být likvidační
Otázky:
- jsme povinni platit pokutu a poplatek za odstranění stavby požadovaný OÚ?
- jsme povinni strpět komunikaci na pozemku v našem vlastnictví, přestože je k dispozici jiná cesta a obec není vlastníkem dotčené části našeho pozemku?
- Čemu věřit a čím se řídit, pokud jsou v evidencích a tvrzení úřadů rozpory (KN x SU x OÚ x UP?? )
- bylo by možné uzavření průchodnosti zkratky alespoň 1 brankou, pokud by se měla respektovat varianta UP s veřejným prostranstvím - pokud vůbec lze takto uvažovat o zachování přístupu na veřejné prostranství. (míníme tím snížení rizika příp. zranění cizích osob při průchodu na našem pozemku a snížení obtěžujícího provozu)
- lze docílit realizace obou branek a celý pozemek užívat pro vlastní účely?
- jaký byste doporučili postup pro řešení výše uvedeného?
Děkujeme.

ODPOVĚĎ:
Zákon o pozemních komunikacích stanovuje:
Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace, se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.
Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka. Co se týká lhůty, ta by měla být přiměřená.
V případě pokuty Vám vzniká povinnost ji zaplatit pouze pokud bylo vydáno rozhodnutí, kterým se pokuta ukládá. Jestliže takové rozhodnutí není, nevznikla povinnost platit pokutu.
Ve Vašem případě bohužel došlo ke vzniku tzv. obecného užívání této části pozemku:
"Každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"). Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace."
Tzv. obecné užívání je specifické tím, že je nerozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku – zda soukromá osoba, obec či stát apod. Pokud takový pozemek (jeho část) je veřejně dostupný, dlouhodobě užívaný neomezeným okruhem osob a takto je to dlouhodobě trpěno vlastníkem daného pozemku, obecně vzniká tzv. obecné užívání a vlastník pozemku je povinen jej strpět.
Dále v případech, kdy je pozemek, který je ve vlastnictví soukromé osoby, využíván jakožto veřejné prostranství a vlastník pozemku nemá s obcí uzavřenou nájemní smlouvu, měla by obec s takovým vlastníkem nájemní smlouvu uzavřít, protože dané soukromé pozemky jsou fakticky využívány všemi občany obce. Pokud k uzavření takové nájemní smlouvy, nebo jiné dohodě nedojde, je obec povinna vydat vlastníkům veřejných prostranství finanční částku, o kterou se takto bezdůvodně obohatila (a to ve výši odpovídající průměrnému nájmu). Vlastníci veřejných prostranství tak mohou obec žalovat, aby jim bezdůvodné obohacení vydala.
K tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu (32 Odo 872/2003) :
"Obec nemá podle ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, právo na to, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání. Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, není-li užívání takového pozemku upraveno smlouvou mezi jeho vlastníkem a obcí."
Rozpory v evidencích by rozhodně neměly být, měl by zde být soulad mezi údaji. Je nezbytné na tyto rozpory upozornit tak, aby bylo vyjasněno, které údaje jsou platné a které nikoliv.

___

SPRÁVNÍ-OBCE
- Lhůta na zaplacení dluhu občanovi od městské části, MČ hlavního města Prahy
- Lhůta na zaplacení dluhu občanovi od MČ hlavního města Prahy - řešeno přes 7Ubytovací

10.7.2017 jsem vyzvala MČ 7 hlavního města Prahy, aby mi zaplatili peníze co mi dluží a odpověď zaslali 31.7.2017, že měla odpovědná pracovnice dovolenou. V odpovědi uvedli, že to přeposílají na správní firmu 7Ubytovací aby to vyřídila.
Jakou mají závaznou lhůtu do kdy mi musí odpovědět? Chápu, že městská část 7 nemá podklady, které má její správní firma. Do kdy mám čekat až se vyjádří 7U? 7U asi pošle zprávu Městská část 7 hlavního města Prahy a následně mi bude odpovězeno - obávám se, že by to mohlo být až si vezmou všichni dovolené. Připadá mi, že vše záměrně zdržují. Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, o jaký dluh se jedná a jak vznikl, nicméně obecně platí, že pokud není dluh zaplacen ve lhůtě dohodnuté, vzniká tak prodlení (ve Vašem případě na straně MČ 7). Zde ovšem záleží na tom, jak je proces zaplacení dluhu upraven smluvně.
Obecně lze říci: pokud není dluh zaplacen ve stanovené lhůtě, můžete dlužníka (Mˇ4) vyzvat, aby dluh zaplatil v dodatečné lhůtě Vámi určené, která by neměla být kratší než 7 dnů, a to tzv. předžalobní výzvou
(vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
V případě, že není dluh uhrazen ani v této dodatečné lhůtě, je možné jej vymáhat soudně. Nicméně záleží na tom, o jaký dluh se jedná a jaké jsou zde další okolnosti případu.
Bez znalosti bližších informací také nelze říci, zda zde je nějaká lhůta, do kdy se musejí vyjádřit, či nikoliv. Opět obecně platí, že se věřitel může obrátit na soud, pokud na předžalobní výzvu není reagováno = není zaplaceno.

___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď dodávky energie u X-Energie a přechod k Yello energy - pokuta od X-energie
- Pokuta od X-energie za výpověď smlouvy o dodávce elektřiny, elektrické energie
- Zamítnutí výpovědi smlouvy X-energie a sankční pokuta
- Zamítnutí zrušení smlouvy X-energie a zaplacení sankční pokuty
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu přes Creditexpres - dluh u X-energie

Posouzení postupu při řešení výpovědi smlouvy na odběr energie: 13.10.2016 jsem uzavřel smlouvu na dodávku elektrické energie se společností X-Energie s. r. o. Termín zahájení dodávek energie 1.6.2017. Během toho období jsem sledoval nabídky jiných dodavatelů a rozhodl jsem se před zahájením dodávek pro jiného, výhodnějšího dodavatele Yello energy.
Proto jsem dne 7. června 2017 X-Energii poslal, podle ustanovení §11a odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. výpověď. Podle tohoto zákona do 15 dnů od zahájení dodávek mohu od smlouvy bez sankcí odstoupit, což jsem splnil. Výpověď jsem doporučeným dopisem poslal společnosti X-Energie. Považoval jsem věc za vyřízenou.
19.7.2017 jsem obdržel dopis ve kterém mi X-Energie formou informace (nikoliv jako oficiální výpověď - vizte příloha) sděluje, že moji výpověď neakceptuje a navíc po mě požaduje sankční pokutu.
Zároveň jsem se z tohoto dopisu dozvěděl, že mi zpětně vypověděli smlouvu k 2. 6. 2017. Tuto výpověď jsem od nich obdržel jako kopii až 23.6. 2017! Dále mi X-energie oznámila, že moji výše uvedenou výpověď neuznávají a požadují uhrazení sankční pokuty ve výši 6050, -Kč. Na tuto částku poslali již několik upomínek a teď i informaci že ji předávají k vymáhání firmě CreditExpres. Mimo jiné si opatřili mail a tel. mé manželky, která nikde ve smlouvách nefiguruje a přes to ji obtěžovali rovněž vymáháním pokuty.
Prosím proto o Vaše vyjádření k této situaci a o radu, jak mám dále postupovat, zda je jejich jednání v souladu se zákonem. Já jsem měl za to, že zákon, který byl právě pro tyto případy vytvořen to má řešit.
Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o smlouvu. na základě došlo ke změně dodavatele elektřiny (tzn. ne o první dodávku energie), a smlouva byla uzavřena mimo obchodní prostory dodavatele, tedy po Internetu, po telefonu, při podomním prodeji, pak jste byl skutečně oprávněn smlouvu vypovědět v 15 denní lhůtě od zahájení dodávky energií. Dále tedy předpokládám, že výše uvedené podmínky pro výpověď jsou ve Vašem případě splněny.
Na platnosti výpovědi nemůže ani nic změnit negativní stanovisko dodavatele, ani jeho zpětné ukončení smlouvy. Vymáhající společnosti proto doporučeným dopisem odepište, že nárok dodavatele elektřiny zcela neuznáváte, a to z důvodu platné výpovědi v souladu s právními předpisy. Rovněž uveďte, že pokud bude i nadále kontaktovat Vaší manželku, obrátíte se na Úřad pro ochranu osobních údajů, neboť neoprávněně disponuje a užívá její osobní údaje. Dále uveďte, že jste v případě sporu připraven se aktivně bránit s využitím právních služeb advokáta, kdy budete požadovat plnou úhradu nákladů právního zastoupení.
Orgánem příslušným pro rozhodnutí tohoto sporu je Energetický regulační úřad. V případě sporu by Vás písemně vyzval k vyjádření. Proto je nutné zajistit si vybírání pošty z adresy trvalého pobytu.
Postu dodavatele energií by rovněž mohl být postihnut Energetickým regulačním úřadem. Proto doporučuji podat podnět na prošetření jeho postupu, ve kterém situaci popište a přiložte veškeré související listiny (smlouvu, výpověď, neuznání výpovědi atd.).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Elektrické jističe firmy na soukromém pozemku a povinnost pustit majitele firmy k jističům
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu - nepřipuštění k jističům elektřiny firmy - jističe na soukromém pozemku
- Odpovědnost za škodu způsobenou přeseknutím kabelu (kabel v nesprávné hloubce a bez chránicí barevné folie)
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení elektřiny pod soukromým pozemkem bez věcného břemene - povinnost strpět vedení elektřiny
- Vedení elektřiny pod soukromým pozemkem bez služebnosti - povinnost strpět vedení elektřiny

Bydlíme v areálu, kde máme ve vlastnictví veškeré pozemní komunikace, areál je uzavřený, oplocený. Jsou tu haly, kde má jedna firma živočišnou
výrobu. Kamkoliv vstoupí, jsou na cizím pozemku. Tyto haly mají elektrickou přípojku udělanou tak, že veškeré jističe, pojistky, apod. jsou na
našem pozemku, resp. v na naší zdi, která je za plotem nebo případně v uzavřené místnosti, kde jsou hlavní rozvaděče na naše další objekty.
Vzhledem k tomu, že tu rekonstruujeme, podařilo se nám omylem (plány k areálu neexistují) překopnout kabel, který vyhodil pojistky a živočišná
výroba jim přestala fungovat. Kabel nebyl označený v zemi, nebyl ani ve správné hloubce, nebyl náš, ale vede přes náš pozemek.
Dostali jsme výhrůžky, že v případě, kdyby výpadek trval déle, bude to velká škoda, kterou nám dají k úhradě.
Tudiž jsme se rozhodli a poslali jim dopis, kde je žádáme, aby si veškerou svoji elektroinstalaci zařídili tak, aby ji měli na svých pozemcích,
halách, resp. tam, kde je k tomu přístup, ať si to zdokumentují a že jsme ochotni jim umožnit podkop pod silnicí. Tím pádem, veškeré jejich
jističe a pojistky na našich pozemcích budou přesunuty a nebudeme se o to muset starat.
Obratem jsme dostali odpověď, že nás žádají o přístup ke všem jejich jističům a elektrickému příslušenství, na našich pozemcích, aby mohli
provádět odpočty elektřiny, dále aby mohli reagovat v případě výpadku, apod. a že pokud se bude výpadek opakovat, budou nám to dávat k úhradě,
pokud jim nezajistíme ihned možnost "nahození" jističe a pojistek na našem pozemku, za plotem.
Dále uvedli, že podkop nepřipadá v úvahu, je drahý a že to chtějí řešit převěsy přes naše cesty. Jenže v tomto případě zase omezí nás, protože
to nebude vypadat nijak pěkně a bude to muset být v určité výšce, abychom tam projeli s traktory, valníky, jeřáby, apod. a bude nás to velmi
omezovat.
Rád bych se tedy zeptal, zda
- mají právo po nás požadovat 24/7 přístup na jističe a pojistky k jejich halám, které jsou na našich pozemcích a my jim musíme vyhovět?
- máme právo trvat na tom, aby situaci řešili podkopem, protože - už takhle nás omezují a v případě převěsu se nic nezmění a zase budeme
omezováni
- co by se stalo, kdybychom překopli kabel, který není náš, vede na našem pozemku a je např. k jedné z hal a dojde tam k nějaké újmě. Mají
právo na to po nás chtít fin. odškodnění, když tam defakto ten kabel nemá co dělat? ¨
- nemělo by to být tak, že pokud mají živočišnou výrobu ohodnocenou na XX mil. Kč, tak by si měli tyto náležitosti zařídit sami?
- v případě, že odjedeme na dovolenou, něco se stane, budou se k nám defacto muset "vloupat", aby si tyto věci opravili. Mají na to právo?
Podotýkám, že nemají žádná věcná břemena na tyto věci (kabely, jističe, schránky, ad), ani jiné nájemní smlouvy. Pouze by se dalo usuzovat, že
silnice po které se jezdí je brána jako soukromá účelová.
Veškeré práce děláme na základě stavebního povolení, není to tedy nic nelegálního. Děkuji Oldřich.

ODPOVĚĎ:
Pokud je vedení vedeno na Vašich nemovitostech bez řádného zakreslení a případně zřízení věcného břemene, nemáte povinnost nikoho k vedení
pouštět. Je ale pravda, že kdyby tímto Vaším postupem vznikla škoda - tj. že je nepustíte za účelem nutné opravy - odpovídáte za škodu takto
vzniklou - požár, apod...
V daném případě je třeba zkoumat, zda je možné a efektivní, aby situaci s vedením vyřešili právě Vámi uváděným podkopem. V této věci by bylo
vhodné oslovit i znalce, který by se k tomu vyjádřil. Pokud by bylo zjištěno, že podkop je ideální řešení, můžete se u soudu domáhat povinnosti
odstranění vedení z Vašich nemovitostí.
Pokud překopnete kabel, o kterém jste nevěděli, že tam vůbec je, za škodu určitě neodpovídáte a nemáte povinnost nic na své náklady opravovat.
Ale jak výše uvedeno, pokud byste je nepustili k opravě a vznikl by tak např. požár nebo uhynula zvířata, odpovědnosti se nevyhnete. Bylo by
tedy vhodné situaci řešit co nejdříve, abyste se nedostali do situace, kdy budete stále u soudu. Takže napřed prostřednictvím znalce zjistit,
zda by byl podkop vhodný, pokud ano, žalovat odstranění kabelů, pokud ne, navrhnout věcné břemeno se řádným zakreslením vedení a zejména s
požadavkem úplatnosti tohoto věcného břemene.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace kočárku - opakující se vada, odstoupení od kupní smlouvy
- Odstoupení od kupní smlouvy na kočárek - opakující se vada, neodstranitelná vada
- Neodstranitelná vada kočárku, reklamace a odstoupení od kupní smlouvy
- Barevná nestálost potahu na kočárek - reklamace neodstranitelné vady a odstoupení od kupní smlouvy
- Reklamace neodstranitelné vady a odstoupení od kupní smlouvy na kočárek

Ráda bych se informovala zda mám nárok na odstoupení od kupní smlouvy a vrácení peněz pro neodstranitelnou vadu či z jiného důvodu.
V lednu 2017 jsem zakoupila kočárek, a v polovině dubna ho začala používat a na konci května 2017 jsem ho reklamovala, jelikož přední kolečka
házela, a konstrukce byla uvolněná. Reklamace byla vyřízena výměnou dílu a seřízením. 07/2017 po necelých třech měsících užívání se začala
výrazně projevovat barevná nestálost, potah vystavený běžnému dennímu svitu změnil barvu z tmavě šedé na světle šedou oproti dílům, které
vystaveny přímo nejsou. Kočárek jsem opět reklamovala, reklamace byla uznána, ale zaslána mi byla pouze nová boudička, která je ovšem oproti
zbytku kočárku výrazně tmavší.
Opět se i uvolnila konstrukce, se kterou mám zajet do servisu na utažení. Kočárek po necelých čtyřech měsících používání vypadá jako starý
"vyšisovaný".
Kočárek, trojkombinace stála 22.000 Kč. Prosím o radu jak postupovat při nesouhlasu s reklamací výměnou boudičky a sdělení na co vlastně mám
nárok. Na ukázku posílám foto. Děkuji, Viola.

ODPOVĚĎ:
Obecně máte dle ust. § 2169 odst. 2 občanského zákoníku nárok na odstoupení od smlouvy při trojím výskytu stejné vady nebo při výskytu 4
různých vad. Nyní reklamujete 3. vadu, nebylo by teďy ještě možné odstoupit od smlouvy. Na druhou stranu by mohla přicházet v úvahu také
reklamace vyšisování, kdy by se jednalo již o 4. reklamaci různé vady, a tudíž byste byla oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení
plné kupní ceny.
Doporučuji teďy kočárek reklamovat ještě jednou, kdy je zřejmé, že se vada nejspíše znovu objeví, případně reklamujte vyšisování. Při této
reklamaci již odstupte od smlouvy a požadujte vrácení peněz.
Důležité je, abyste u všech reklamací měla reklamační protokol včetně uznání reklamace.
Pokud by došlo k tomu, že poslední (4.) reklamaci prodejce neuzná, pak byste musela nechat zhotovit znalecký posudek, který by určil, že
kočárek je skutečně vadný. Následně byste odstoupila od smlouvy, kdy byste mohla požadovat také náhradu nákladů za vypracování znaleckého
posudku.
Pokud by ani přesto prodejce dobrovolně peníze nevrátil, obraťte se na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Více informací k tomuto řízení
a možnost online podání návrhu na zahájení naleznete zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud by ani řízení u ČOI nepomohlo, bylo by nutné se domáhat vrácení peněz žalobou u soudu. V případě úspěchu by Vám prodejce také uhradil
náklady soudního řízení a úrok z prodlení ve výši 8,05%. Před podáním žaloby doporučuji věc konzultovat s advokátem.
Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Předražený právník protistrany - musí neúspěšná strana ve sporu zaplatit celou částku kterou si právník řekne?
- Předražený advokát protistrany - musí neúspěšná strana ve sporu zaplatit celou částku kterou si advokát řekne?
- Vysoké náklady právníka protistrany - musí je neúspěšná strana uhradit bez námitek?
- Vysoké náklady advokáta protistrany - musí je neúspěšná strana uhradit bez námitek?

Rád bych se zeptal, zda-li je v mé moci nějak snížit nepřiměřeně vysokou částku za advokáta protistrany. Po vynesení rozsudku u soudu I.
stupně, kde jsem nebyl úspěšný, vyčíslil advokát odpůrce své služby na neuvěřitelných cca 150.000 Kč. Já se odvolám, ale jestli nebudu úspěšný,
mohu nějak tuto částku snížit? Částka je za 12 právních úkonů. Svému advokátovi jsem platil cca 30 000, - Kč
Děkuji předem za odpověď Standa.

ODPOVĚĎ:
Advokát protistrany má právo nárokovat odměnu vypočítanou dle advokátního tarifu. Účtuje částku za úkon právní služby násobenou počtem úkonů
právní služby, ke každému úkonu připočítává 300, -Kč tzv. režijní paušál (paušální částka za telefony, úhradu korespondence, apod.). K tomu pak
účtuje 21% DPH, pokud je plátcem. Částka za úkon právní služby služby se stanoví podle předmětu sporu. Pokud byste mi napsal, co bylo předmětem
soudního řízení, mohla bych Vám vypočítat přesně, na jakou částku za úkon právní služby má advokát protistrany nárok. Podle počtu těchto úkonů
se pak dá dopočítat, na jakou částku odměny celkem má opravdu nárok. Pokud bude zjištěno, že na požadovanou částku skutečně nárok má, nelze se
nijak domoci snížení odměny, pouze lze poukázat např. na to, že některé úkony rozhodně nebyly ve věci potřeba a teďy snížit počet těchto úkonů.

____

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Umístění předmětů na hranici pozemku a sekání trávy, údržba zeleně - jak donutit souseda aby předměty odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil věci z hranice pozemku kvůli údržbě zeleně, trávy
- Údržba, sekání trávy, zeleně a předměty na hranici pozemků - jak donutit souseda k odstranění?

Na společné hranici se sousedem máme každý postaven svůj plot, (soused odmítl jeden - společný plot.) oba postavené v souladu se stavebním
povolením. Soused jej má umístěn cca 30 cm od hranice směrem dovnitř svého pozemku a já cca 25 cm taky dovnitř svého pozemku. Mezi ploty tak
byl dostatečný prostor pro údržbu obou plotů i zeleně (trávy). Soused však umístil ze své strany těsně k hranici různé předměty (kbelíky, tyče,
roury a pod. včetně natlučených latí propojených provázky), které mi prakticky brání ve volnému pohybu v uvedeném prostoru, a tím i znemožňuje
provádět jeho údržbu vč. zeleně. Mám za to, že je to reakce na to, že jsem svůj plot umístil o pár centimetrů (cca 5 cm) blíže ke hranici než
on. Tvrdí, že jde o předměty
na jeho pozemku (což nepopírám), které tam ale dle mého názoru nemají žádné opodstatnění kromě toho, aby mi znemožnily pohyb v mé části
pozemku. Samozřejmě soused tvrdí opak.
Mohu v souladu s § 141 Stavebního zákona nebo § 1021 a možná i § 1022 NOZ požadovat, aby po dobu údržby uvedené předměty z naší společné
hranice odstranil resp. jak mám dál postupovat?
Děkuji. Přeji hezký den

ODPOVĚĎ:
Obecně ze zákonné úpravy vyplývá, že soused Vám musí umožnit přístup k Vašemu plotu za účelem jeho údržby. Pokud Vám v tom brání různými
překážkami, byť na jeho pozemku, jedná v rozporu se zákonem. Pokud by byla věc skutečně vyhrocená, musel byste se obrátit na soud s tzv.
sousedskou žalobou, kterou byste se domáhal přístupu k Vašemu plotu. Za situace, kdy byste se prozatím soudit nechtěl, bych doporučila, abyste
se obrátil na obecní úřad s žádostí o sjednání nápravy, tj. požádat úřad o předvolání souseda, případně požádat úřad o místní šetření a
následně ústní jednání, kdy by sousedovi byla vysvětlena jeho pozice a autoritativně mu sděleno, že nemůže tímto způsobem bránit v přístupu.

___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno se závazkem finanční kompenzace
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Velká oprava nemovitosti ve spoluvlastnictví a nesouhlas spolumajitele, spoluvlastníka
- Velká oprava bytu, domu ve spoluvlastnictví a nesouhlas spoluvlastníka, spolumajitele
- Nesouhlas spolumajitele s darováním podílu bytu, domu, nemovitosti jiné osobě
- Nesouhlas spoluvlastníka s darováním podílu bytu, domu, nemovitosti jiné osobě
- Co když spoluvlastník nesouhlasí s darováním části bytu, domu, nemovitosti?
- Co když spolumajitel nesouhlasí s darováním části bytu, domu, nemovitosti?

Matka (55) žijící několik let v městském nájemním bytě, bez práce a za pomoci své matky a různých sociálních dávek dokázala relativně dobře žít. Ovšem před rokem (07/2016), po smrti její matky kdy po ní zdědila ideální 1/2 nemovitosti jí z důvodu nabití majetku byly omezeny sociální dávky a pochopitelně přišla i o finanční podporu své matky.
Neschopná řešit svoji životní situaci o městský byt přišla a nastěhovala se do zděděné poloviny nemovitosti. Její polovina nemovitosti je z pohledu užívání v nevyhovujícím stavu a na opravy nikdy nebude mít finance.
Můj návrh na řešení vzniklé situace je matce najít vyhovující byt, kde by opět dosáhla na sociální dávky a kde bych jí za darování její 1/2 uvedené nemovitosti přispíval na živobytí. S tím, že bych darovanou část nemovitosti přestavěl dle své představy. Jedná se o dvoupodlažní dům v řadové zástavbě ze 30. let.
Rád bych odstranit celé patro i s krovem a postavit znovu. S tím ale spolumajitel žijící v přízemí nesouhlasí a prohlašuje, že něco takového mi nepovolí a že ani s darováním její části mě nesouhlasí.
Chtěl bych se tedy zeptat zdali je možné vytvořit v darovací smlouvě věcné břemeno v podobě finanční kompenzace a jak dosáhnout pravomocí na rekonstrukci v žádaném rozsahu?
Vzniklá situace je mnohem složitější (U matky je podezření na lehkou až střední mentální retardaci, spoluvlastník je její bratr tudíž i můj strýc, který chce pochopitelně celou nemovitost pro sebe a o vyplacení podílu či prodeji celé nemovitosti a rozdělení peněz nechce ani slyšet) ale snažil jsem se to nejdůležitější obsáhnout v co možná nejstručnější podobě.
Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Spoluvlastník nemovitosti nemá právo vyjadřovat se k darování rodinnému příslušníkovi, darovat svůj podíl Vám matka může i bez souhlasu spoluvlastníka. V darovací smlouvě můžete sjednat i věcné břemeno spočívající v pravidelných finančních příspěvcích dárci. Složitější to bude s rekonstrukcí, neboť zde je třeba souhlas spoluvlastníka, který když nesouhlasí, nezbude, než se obrátit na soud. Ten může po v tomto případě složitém dokazování svým rozhodnutím nahradit souhlas spoluvlastníka s rekonstrukcí a určit její rozsah.

___

RODINA-SJM
- Dluh v manželství - jak vynechat z dluhu druhého z manželů?
- Zadlužení jen jedním z manželů - postup, návod
- Jak vynechat druhého z manželů ze zadlužení v budoucnu?

Budu se rozvádět, jelikož ale ještě nejsem rozvedený, potřeboval bych si půjčit na koupi bytu. V bance mi půjčí bez souhlasu manželky 300.000 Kč. Chci se zeptat, jestli kdybych nesplácel, bude to chtít banka po mé manželce? A jestli existuje nějaký dokument, který ji ochrání, že ten dluh nepůjde za ní? Děkuji, Libor.

ODPOVĚĎ:
Pokud v průběhu manželství uzavřete smlouvu o úvěru, půjčce či se jinak zavážete k plnění, spadá tato pohledávka do společného jmění manželů. Pokud tedy nebudete splácet, skutečně bude věřitel dlužnou částku vymáhat po Vaší manželce.
V rámci rozvodu manželství můžete uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, ve které si upravíte veškeré majetkové poměry, vč. tohoto dluhu, přičemž se zavážete, že daný dluh zcela přebíráte a odpovídáte za jeho splnění pouze Vy. Dohoda musí být podepsána s úředně ověřenými podpisy.
Pokud se na rozvodu manželství dohodnete a budete chtít, aby proběhl tzv. nespornou cestou, je dohoda o vypořádání společného jmění manželství rovněž jednou z podmínek, aby mohl být institut nesporného rozvodu aplikován.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyřízení dědictví za jiného a prodej majetku bez souhlasu dědice (plná moc na vyřízení dědictví)
- Vyřízení pozůstalosti jiným dědicem a rozprodej majetku bez souhlasu dědice (plná moc na vyřízení dědictví)
- Plná moc na vyřízení dědictví - zmocněnec rozprodal majetek dědice bez souhlasu

Matka podepsala a na poště podpisem ověřila plnou moc pro své bratry k zastoupení v řízení k pozůstalosti. Přesvědčili jí, že vše vyřídí za ni, že ušetří za kolek a notáře. Dům z pozůstalosti prodali za 1500000, neoznámili jí to, nechtějí se nijak vyrovnat. Je možné plnou moc prohlásit za neplatnou nebo právní úkon - tj. prodej zděděné nemovitosti, kterou bratři rozprodali bez souhlasu a vědomí dědičky?
- babička zemřela 26. 10. 2015
- matka podepsala plnou moc 8. 2. 2016 (v příloze)
- řízení o pozůstalosti proběhlo 29. 2. 2016
- prodej nemovitosti byl uskutečněn 27. 4. 2017
Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Plná moc, kterou jste ke svému dotazu připojila je dána pouze k zastupování v dědictví. Ukončením dědictví zmocnění zaniklo. Plná moc k převodu vlastnictví nemovitosti musí být písemná s úředně ověřenými podpisy (v tomto směru náležitosti splňuje), co je však podstatné, v plné moci musí být výslovně a jasně vymezen rozsah oprávnění zmocněnce, tedy zcizení či zatížení nemovité věci. Pokud na základě Vámi přiložené plné moci došlo k převodu vlastnictví nemovité věci, zmocněnec tak beze sporu překročil rámec svého zmocnění. Uvedenou vadu by měl zaznamenat i příslušný katastrální úřad a vlastnické právo kupujícího neumožnit zapsat. Pokud správní řízení týkající se zápisu do katastru nemovitostí stále probíhá, neprodleně na tuto skutečnost příslušný katastrální úřad upozorněte. Pokud bylo vlastnické právo již zapsáno, doporučuji podat u místně a věcně příslušného soudu (věcná příslušnost – okresní soud, místní příslušnost je dána dle polohy nemovitosti) žalobu na určení vlastnictví nemovité věci.

_

FINANCE-DANĚ
- Stavba domu přes smlouvu o dílo a daň z nabytí nemovitosti
- Stavba domu a daň z nabytí nemovitosti
- Daň z nabytí nemovitosti pře stavbě domu, bytového, rodinného domu

09/2016 jsme koupili pozemek na kupní smlouvu, 01/2017 bylo vydané stavební povolení na stavbu rodinného dobu se dvěma bytovými jednotkami. Stavba probíhá na základě smlouvy o dílo (žádná kupní smlouva sepsána není a nebude) a bude dokončená cca 10-11/2017. Budeme hradit daň z nabytí nemovitosti ve výši 4 %, když osvobození od daně se dle zákonného opatření č. 340/2013 Sb. vztahuje pouze na klasický RD nebo bytovou jednotku v bytovém domě? Děkuji, Gábina.

ODPOVĚĎ:
Při koupi pozemku platil daň z nabytí nemovitých věcí prodávající, pokud jste se v kupní smlouvě nedohodli, že poplatníkem daně bude kupující.
Stavba RD není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Pokud byste byty v RD prodávali, pak osvobozeny od daně z nabytí nemovitých věcí nebudou, poplatníkem však bude kupující.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání poloviny nemovitosti v SJM závětí druhému z manželů (mají děti) - lze to?
- Manželé mají děti - mohou odkázat v závěti půl nemovitosti aby děti podíl nezdědily?
- Manželé mají potomky - mohou odkázat v závěti půl nemovitosti aby dědicové podíl nezdědily?
- Neplatnost závěti - opomenutí dědiců, bezdůvodné vydědění dětí, potomků
- Opomenutí dědiců, bezdůvodné vydědění dětí, potomků

Druhé manželství trvající 14 let - bezdětné. Manželé chtějí za života sepsat závět. Je možné, aby takto manžel manželce nebo opačně daroval polovinu svého movitého a nemovitého majetku. Majetek manželé nabyli společně po rozvodech obou manželů. Z předchozích manželství mají oba zletilé děti. Děkuji, Karla.

ODPOVĚĎ:
Pokud mají oba manželé z předchozích vztahů děti, pak závětí nemohou odkázat veškerý majetek druhému manželovi. Taková závěť by byla neplatná, jelikož pokud není potomek vyděděn, musí ze závěti dědit v případě, že je zletilý, alespoň čtvrtinu jeho dědického podílu, pokud je nezletilý, tak alespoň tři čtvrtiny. Situace může být složitá a zejména je důležité znát vaše konkrétní poměry. Proto bych doporučovala navštívit advokáta - www.advokatikomora.cz nebo notáře www.nkcr.cz, kteří by Vám pomohli se v dané situaci zorientovat.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - spolumajitel bydlí v zahraničí neznámo kde
- Zrušení spoluvlastnictví nemovitosti - spoluvlastníky bydlí v zahraničí neznámo kde
- Neznámá adresa spoluvlastníka nemovitosti a zrušení spoluvlastnictví
- Neznámá adresa spolumajitele nemovitosti a zrušení spoluvlastnictví
- Zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - spolumajitel bydlí v zahraničí neznámo kde
- Zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - spoluvlastníky bydlí v zahraničí neznámo kde
- Neznámá adresa spoluvlastníka bytu, domu a zrušení spoluvlastnictví
- Neznámá adresa spolumajitele bytu, domu a zrušení spoluvlastnictví
- Jak požádat o zrušení spoluvlastnictví - spolumajitel bydlí neznámo kde
- Jak požádat o zrušení spoluvlastnictví - spoluvlastník bydlí neznámo kde

Jsem jeden ze spoluvlastníků pozemku, spoluvlastnictví je ideální. Chtěl bych ho celý vykoupit a začít se o něj starat starat. Ale někteří spoluvlastníci nejsou k zastižení na adrese uvedené v listu vlastnictví, tj. LV. Odstěhovali se neznámo kam, jeden do USA, adresa neznámá. Jak se dá v tomto případě s pozemkem nakládat? Dělení bych nechtěl a je to vůbec možné, bez jejich souhlasu? Děkuji za odpověď, Pavel.

ODPOVĚĎ:
V případě, že skuteční podíloví spoluvlastníci nejsou k zastižení, pak je to situace poměrně komplikovaná a byla by řešitelná pouze dohodou, pokud byste spoluvlastníky zastihl nebo žalobou na vypořádání SJM, kdy by se pokusil kontaktovat je soud, pokud by se to nezdařilo, ustanovil by jim opatrovníka a jednalo by se s opatrovníkem. Tímto způsobem by bylo možné spoluvlastnictví vypořádat, ovšem bude to záležitost několika let.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí svědectví proti osobě blízké u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví proti otci u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví proti matce u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví proti bratrovi, bratu u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví proti sestře u soudu - je možné odmítnout?
- Odmítnutí svědectví - je nutné osobně nebo stačí písemně poštou
- Forma odmítnutí svědectví u soudu - písemně poštou nebo osobně u soudu?

Měla bych dotaz ohledně povinnosti jít svědčit. Mám otce ve vězení kvůli neplacení alimentů. Přesně se ani neví, jestli je platil nebo ne. Dne 8.6.2017 by se měl konat další soud a jsem tam bohužel pozvána jako svědek, abych vypověděla o všem, co je mi známo o jeho trestné činnosti (§ 97 TZ). Po 9 letech jsem se s ním začala opět vídat a nevím tedy nic o tom, jak to mají mí rodiče mezi sebou ohledně alimentů a ani nevím nic o jeho trestní minulosti. Proto nechci svědčit ani proti matce a ani proti otci. Je možné se podle § 100 vzdát svědectví? Je nutné se dostavit a tam teprve odmítnout výpověď nebo je možné dodat ji soudu i v jiné formě? Předem děkuji za odpověď, Alena.

ODPOVĚĎ:
Dle § 100 odst. 1 trestního řádu máte právo odepřít výpověď jako svědek, jelikož jste příbuznou obviněného v pokolení přímém – dcera. Toto je dostatečný důvod pro to, abyste nemusela proti otci svědčit.
K soudu se ovšem musíte dostavit, není umožněno odepřít výpověď dopisem apod. , vždy je nutná přítomnost osoby-svědka u soudu, kdy bude soudem poučen o právu odepřít výpověď a kdy tento svědek musí u soudu sdělit, zda tohoto práva využívá či nikoliv.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
OBČAN-DLUHY
- Nenamítnutí promlčení závazku - důsledky pro dlužníka

Jsem OSVČ s oprávněním vykonávat projektovou činnost ve výstavbě. Od zákazníka jsem v roce 2014 převzal finanční zálohu na vypracování studie stavby. Zákazníkovi jsem podepsal převzetí zálohy. Zákazník během mé práce na studii změnil plány a chtěl peníze vrátit. Poslal jsem mu na účet poměrnou část peněz za již vykonanou práci společně s výpisem účtovaných hodin. S výší částky, kterou jsem zákazníkovi poslal, on nesouhlasil a chtěl vrátit víc peněz, s čímž jsem zase nesouhlasil já s odvoláním na již odvedenou práci. Mezi mnou a zákazníkem v tu dobu nebyla smlouva. 17.3 2014 jsem dostal dopis od advokáta mého zákazníka "Pohledávka ... ve výši 8.800 Kč s příslušenstvím vůči dlužníku...) ". Jelikož pohledávka přišla na adresu mého trvalého bydliště, kde se dlouhodobě nezdržuji, o pohledávce jsem nevěděl a řeším tuto situaci až nyní. Pro tyto účely mám nicméně zřízenou datovou schránku jako podnikající osoba. Datovou schránkou mi pohledávka nepřišla. Rád bych se zeptal, zda ve výše uvedeném případě již nejde o promlčecí dobu a pokud ne, jak doporučujete situaci řešit? Předem děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že smlouva byla ústně uzavřena uzavřena v roce 2014, resp. v období leden - březen 2014. Proto se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. který nabyl účinnosti právě 1.1.2014. Pro úplnost dodávám. že soukromá osoba Vás nemusela vyzývat prostřednictvím datové schránky. Do datové schránky by Vám přišly až případné listiny od soudu, pokud by byla podána žaloba (což může být i několik měsíců po podání žaloby).
Dle ust. § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. Pokud jste tedy byl vyzván k úhradě v březnu 2014, resp. v únoru/březnu mohl vzniknout nárok na vrácení peněz, pak je pohledávka již promlčena.
Na druhou stranu je však možné, že již byla podána žaloba k soudu před uplynutím promlčecí doby. Doporučuji si toto ověřit u soudu (dle sídla, případně trvalého bydliště). Pokud by tedy žaloba byla podána před uplynutím promlčecí doby, její běh se přeruší a k promlčení by nedošlo a musel byste se v soudním řízení bránit tím, že požadavek zákazníka není oprávněný.
Pokud by byla podána žaloba k soudu až po uplynutí promlčecí doby, pak je nutné tuto skutečnost aktivně v řízení namítnout, jinak by soud k promlčení nepřihlížel a nárok by jako oprávněný mohl přiznat.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod pozemku do zvláště chráněného území - nevýhody pro majitele pozemku
- Znehodnocení pozemku převodem do "zvláště chráněné území"
- Převod pozemku do režimu "zvláště chráněné území" - jak se bránit?
- Jak odmítnout převod pozemku na "zvláště chráněné území"?
- Námitka k záměru - převod pozemku na "zvláště chráněné území"

26.5.2017 mi přišel doporučený dopis z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava. VĚC: Oznámení o předložení návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území "Přírodní památka Štramberk" a o projednání plánu péče.
Bohužel se v přiloženém dlouhém seznamu vlastníků pozemků nachází i ten můj, který využívám k hospodářským účelům.
Se zněním celého návrhu se lze seznámit na:
http://www.msk.cz/cz/zivotni_prostredi/stramberk-7784/
Krajský úřad chce vyhlásit na mém a mnoha okolních pozemcích chráněné území se statutem Zvláště Chráněné Území. Tomuto návrhu nepředcházela žádná veřejná diskuse nebo kampaň, tak jsem se musel sám zajímat, co to znamená, když vlastníte pozemek v takovéto oblasti, a s velkým smutkem jsem zjístil, že ztrácíte právo na cokoli. Kraj vychází z poměrně obšírné studie o výskytu nejrůznějších rostlin a z fotografií vzhledu krajiny z 50. let, kdy téměř všude byly jen louky a pastviny. To je dnes (03.07.2017) dávná minulost, celkově je krajina mnohem více zalesněna, ať už řízeně, nebo přirozeně. Na malých políčkách aktuálně už nikdo koněm neoře. Svůj pozemek jsem koupil před několika lety jako bývalé pole s poměrně vzrostlými náletovými stromy. Čast porostu jsem vysekal a ze vzniklé louky 2x ročně sklízím seno pro drobné zvířectvo, které chovám.
Zbytek lesa postupně prořezávám a zušlechťuji, ale chci ho ponechat, je to oáza klidu. Vysadil jsem tam ovocnany i lesní stromy. Dřevem topím a senem krmím. Louku hnojím hnojem, který tam dovážím svým autem. Prořezané nálety pálím přímo na místě. Proč to všechno píšu? Je to proto, že v chráněném území už nic z toho nebudu moci dělat. Tento pozemek se stane ne radostí, ale břemenem. Na jedné straně mě budou státní orgány neustále kontrolovat, jestli neporušuji přísná pravidla jako zákaz kácení, zákaz výsadby čehokoli, zákaz vjíždění autem, zákaz hnojení, zákaz provozování seníku, zákaz pálení klestí - zkrátka stanu se nesvéprávným nad svým pozemkem, a na druhé straně se tento pozemek stane absolutně neprodejným.
O tom, že kraj také zpracoval návrh na tzv. "plán péče" ve kterém navrhuje odstranit 80% zalesněné plochy z těchto,, polí,, z 50. let ani nemluvím. V doručeném dopise mi dává kraj možnost se proti návrhu (já říkám rozsudku) do 90 dní odvolat, ale já nevím, jak se bránit, čím argumentovat, jestli jako obyčejná fyzická osoba mám nějakou šanci toto represivní rozhodnutí odvrátit.
Navrhované hranice území ve mě vzbuzují mnoho otazníků, protože jsou velmi členité a mnohé pozemky jsou jakoby obejity, ačkoli tam roste ta stejná tráva nebo stejné rostliny.
Pokud mi můžete nějak poradit, jak bych mohl já, popř. další vlastníci, kteří na pozemcích hospodaří, formulovat a obhájit naše odvolání, byl bych Vám vděčný. Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje vlastníkům dotčených nemovitostí (pozemků) podat písemné námitky k záměru, a to dle § 40 tohoto zákona:
"Písemné námitky k předloženému záměru mohou uplatnit vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení záměru k projednání, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle na portálu veřejné správy. K námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Orgán ochrany přírody uvede záměr do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno."
Zde tedy je nezbytné využít této zákonné možnosti a brojit proti tomuto návrhu písemnými námitkami, ve kterých uveďte veškeré argumenty pro to, aby v tomto rozsahu nedošlo k vyhlášení zvláště chráněného území.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Otevřený oheň - definice, vysvětlení, příklad
- Stavba u lesa - podmínky
- Kolik metrů od lesa se může stavět
- Kolik metrů od lesa se může postavit dům, plot?
- Oplocení lesa majitelem - podmínky
- Může majitel oplotit les?
- Proč se nesmí plotit les?

Chceme (aktuálně, tj. v roce 2017) koupit pozemek, který je v územním plánu označen jako stavební, tudíž pro postavení RD vhodný. Problém je ten, že sousedí s lesem, takže musíme mít výjimku ze životního prostředí, že můžeme postavit dům blíže než 50 m od lesa. S tím by také neměl být problém. Ale bylo nám řečeno, že nesmí být les oplocený, tudíž plot kolem našeho pozemku musí být nejméně 6 metrů od lesa a také, že ve vzdálenosti 50 m od lesa se nesmí rozdělávat otevřené ohně. Můžete mi prosím toto objasnit, co je na tom pravdy? Zkrátit si pozemek o 6 metrů není úplně málo. A co je to otevřený oheň? Kdybychom si postavili např. krb, to už je v pořádku? Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:

1/ Otevřený oheň:
Dle § 20/2 lesního zákona je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Z tohoto zákazu nemůže udělit výjimku ani vlastník lesa, ani orgán státní správy lesů.
V této souvislosti je klíčová definice pojmu "otevřený oheň". Jelikož lesní zákon (ani jiný právní předpis) tuto definici neobsahuje, lze vyjít např. z definice, která je uvedena v komentáři k lesnímu zákonu (přístupnému v systému ASPI) :
"Za oheň jsou považovány plameny vzniklé v důsledku oxidace hořlavého materiálu. Otevřeným ohněm pak oheň, kde není zabráněno styku plamenů s okolním prostředím - kdy tedy může dojít k rozšíření ohně na okolní prostředí. Je lhostejné, zda je oheň ohněm otevřeným po celou dobu hoření (ohniště) nebo jen po určitý krátký časový úsek (po dobu přikládání do zahradního grilu s dvířky či poklopem)."
Za otevřený oheň tak lze považovat především oheň z hořící zápalky, zapalovače, svíčky, otevřeného ohniště či otevřeného krbu, zahradní louče apod. Naopak krbová kamna dle mého názoru fungují na bázi ohně uzavřeného a zákaz dle lesního zákona se na ně proto nevztahuje.
V tomto ohledu ponechávám na Vašem zvážení, jak důsledně může být dodržování tohoto zákazu kontrolováno ze strany orgánů státní správy lesů (často se lze totiž setkat s případy, kdy je tento zákaz po desítky let zcela beztrestně porušován).

2/ Oplocení pozemku:
Co se týče obecného zákazu oplocovat les, je zapotřebí vycházet z kombinace dvou ustanovení lesního zákona. Konkrétně se jedná o:
- § 20/1 písm. b) lesního zákona, dle něhož je v lesích (mimo jiné) zakázáno stavět oplocení;
- § 32/7 lesního zákona, dle něhož je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa; to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře.

Je proto zapotřebí odpovědět na otázku, zda se oplocením svého (budoucího) pozemku, který s lesem sousedí, můžete dostat do konfliktu s některým ze shora uvedených zákazů.
Vzhledem k tomu, že Váš (budoucí) pozemek se nenachází v lese, nýbrž s lesem pouze sousedí, se na oplocení tohoto pozemku zákaz dle § 20/1 písm. b) lesního zákona (prvá odrážka výše) nevztahuje.
Účelem zákazu oplocování lesa dle § 32/7 lesního zákona (druhá odrážka výše) je zajistit obecné užívání lesa a rovněž fungování lesa po stránce biologické (tedy zejména co do zajištění volného pohybu lesní zvěře). Dle § 19/1 lesního zákona totiž platí, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Toto právo tzv. obecného užívání lesa svědčí každému a vztahuje se na všechny lesy (tedy lesy státní, obecní/městské, soukromé apod.).
Žádný vlastník lesa tedy nesmí svůj les (resp. pozemek, který se v lese nachází) oplotit za účelem, aby tento jeho pozemek nemohl podléhat obecnému užívání lesa. V opačném případě by totiž mohla snadno nastat absurdní situace, kdy by se lesy rozpadly na množství přesně rozparcelovaných oplocených pozemků, k nimž by nebylo možné se dostat, s tím, že v takových lesích by nemohla prakticky žít ani žádná zvěř (snad s výjimkou ptáků a drobných živočichů).
Shora uvedené lze shrnout tak, že účelem § 32/7 lesního zákona je zachovat obecné užívání lesa, stejně jako zajistit, aby v lese mohli žít živočichové, pro které je les přirozeným životním prostředím.

Nyní je možné si položit následující otázku: Bude oplocením Vašeho (budoucího) stavebního pozemku nějakým způsobem omezeno obecné užívání lesa nebo volný pohyb lesní zvěře po lese? Osobně o tom dost pochybuji (a to i přesto, že podobu Vašeho pozemku neznám).
Informace, kterou jste se stran oplocování Vašeho pozemku dozvěděli, vychází z nesprávného výkladu shora uvedených ustanovení lesního zákona. Účelem těchto norem zajisté není omezit vlastníky pozemků, které s lesem sousedí (a nejsou tedy lesem), ve svobodném disponování s těmito pozemky. Není mi rovněž jasné, odkud pochází informace o tom, že odstup oplocení od lesa by měl činit právě 6 metrů.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Vyřízení reklamací výměnou za jiný typ zboží - může zákazník odmítnout?
- Může zákazník odmítnout vyřízení reklamace výměnou za jiný typ zboží?

Dnes (22.05.2017) byla vyřízena reklamace zboží, a to výměnou, bohužel daný typ se již neprodává, takže mám dostat jiný typ, mám v téhle chvíli nárok na odstoupení od kupní smlouvy, nebo si musím jiné zboží převzít? Děkuji, Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Po prodejci požadujte vrácení peněz v plné výši. Pokud prodejce není schopen odstranit vadu opravou resp. výměnou věci za stejné zboží, pak mu nezbývá, než aby Vám vrátil peníze, pokud by se s Vámi nedohodl na jiném způsobu řešení.

__

OBČAN-NÁJEM
- Změna majitele nájemního pozemku - nutná nová pachtovní smlouva?
- Je nutná nová pachtovní smlouva při změně majitele pozemku v pronájmu?
- Nový majitel nájemního pozemku - nová nájemní smlouva nutností?
- Platnost nájemní smlouvy při změně majitele pozemku, nemovitosti

Pro propachtované pozemky zůstává v platnosti původní (tj. smlouva sepsána za předchozího vlastníka pozemku) pachtovní smlouva nebo mohu jako nový vlastník pozemku trvat na sepsání pachtovní smlouvy nové, prosím? Děkuji, Vlasta.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2341 občanského zákoníku platí, že není-li v ustanoveních o pachtu stanoveno něco jiného, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Převod vlastnictví propachtovaného pozemku zákon výslovně neřeší, proto se použije příslušné ustanovení o nájmu.
Dle ust. § 2221 odst. 1 pak platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu (tedy i pachtu) na nového vlastníka.
Pokud smlouva výslovně neřeší následky změny vlastníka pozemku, pak není možné smlouvu vypovědět jen z důvodu změny vlastníka, resp. požadovat sepsání nové smlouvy.
Dle ust. § 2222 odst. 1 totiž platí, žes strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci.
Pokud tedy ve smlouvě nemáte ustanovení řešící situaci, kdy vlastník pozemku převede pozemek, pak Vás jako nového vlastníka pozemku smlouva zavazuje.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Předžalobní výzva - zdržení se pomlouvání na veřejnosti
- Pomluvy na veřejnosti - předžalobní výzva pomlouvači

V 07/2015 měla matka mozkovou mrtvici. Z nemocnice šla k sestře, kde byla o hladu a v zimě. Po vzájemných neshodách matka po půl roce od sestry odešla. Vzala jsem si ji tedy domů, kde je už přes rok. Ze strany sestry ale dochází k tomu, že si matku zve 1x za dva měsíce na kávu a potom jí tam vyčítá různé věci. Například, že jim není vděčná za to, co pro ni udělali, že nemá zájem o vnoučata (má dva syny) a pomlouvá naše dvě děti, jací jsou vyloženě gauneři. Samozřejmě, že pomlouvá i mě.
Matka není schopná její nabídce na kafe odolat kvůli vnukům. Všechno vyvrcholí tím, že opětovně dojde k hádce a matka potom celé noci nespí a hořekuje nad tím, co vychovala za člověka. Mě, když jsem ji kontaktovala, co tím vším zamýšlí, velice rázně řekla, že jsem matku celou dobu, co byla u ní v péče, štvala proti ní. Prý jdu jenom po penězích a po majetku. Tím asi myslela matčin důchod, se kterým ona hospodařila a o starší rodinný dům, který jsem dostala od matky darem. I mě to velice psychicky zmáhá. Všechny tyto lži ventiluje i na veřejnosti. Co s tím? Děkuji, Šárka.

ODPOVĚĎ:
Co se týká pomluv, urážek na veřejnosti apod. , je zde možnost se obrátit na polici a žádat, aby prošetřila, zda není tímto jednáním naplněna skutková podstata některého přestupku (typicky přestupek proti občanskému soužití) nebo dle závažnosti i trestného činu (pomluva). Dále je zde možnost domáhat se u civilního soudu toho, aby se zdržela vůči Vaší osobě takového jednání (zjednodušeně pomlouvání). Můžete jí nejdříve zaslat písemnou předžalobní výzvu, ve které ji vyzvete, aby se takového jednání (nutno popsat) zdržela. V případě, že si nejste úplně jistá s formulací předžalobní výzvy, můžete se obrátit na advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-SPOLKY
- Odpovědnost spolku za škodu způsobenou členovi spolku - úraz
- Úraz člena spolku - je odpovědný spolek a jeho vedení?

Mám dotaz ohledně právní odpovědnosti ve spolku. Nejvyšším orgánem je v našem zahrádkářském spolku členská schůze, Předseda je statutární zástupce. Kdo nese právní odpovědnost za člena spolku, který jde na dobrovolnou brigádu a způsobí si úraz vlastní vinou? (kopne se motykou, zraní se při sečení trávy apod.).
Brigády se zajišťují v rámci společných pozemků v areálu kolonie dobrovolně a členové se hlásí sami. Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Za člena spolku v případě úrazu spolek neodpovídá, odpovídal by pouze v případě, že by se jednalo o zaměstnance spolku. Tj. v případě dobrovolné brigády jsou členové za své jednání a úrazy odpovědni sami, nikoliv spolek.

__

FINANCE-DANĚ
- Krátkodobý pronájem chaty - co je možné dát do odpočitatelných nákladů?
- Příjem z podnikání, příjem o daních z příjmů - rozdíl, příklad

V případě krátkodobého pronájmu chaty (typicky týden) zdůrazňuji, že BEZ služeb jako snídaně a úklid či praní povlečení, tedy čistě par. 9 a nikoliv podnikání, lze dávat do nákladů pronajímatele: zápalky, dřevo, tablety do myčky, prášek do pračky, toaletní papír, mýdlo? Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Můžete si uplatnit výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Neznám podrobnosti, ani smlouvu o pronájmu, ale dle věcí, které uvádíte, bych se přikláněla, že se bude jednat o příjem z podnikání dle § 7 a ne o příjem dle § 9 Zákona o daních z příjmů, protože se nejedná o pasivní pronájem, ale nájemci dle mého názoru poskytujete ubytovací službu (poskytování věcí denní potřeby). Při pronájmu bytu také není běžné, že pronajímatel nájemci poskytuje věci denní potřeby.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Dlouhodobé neplacení nájmu za družstevní byt - propadnutí bytu bytovému družstu
- Vyloučení z bytového družstva - dlouhodobé neplacení nájmu družstvu
- Vymáhání nájmu družstvem - hrozí exekuce na družstevníka?

Od 08/2009 žiji v zahraničí. V Čechách jsem měla družstevní byt, ve kterém pak nikdo nebydlel. Od 2012 se už neplatil nájem. Zajímá mě, po jaké době v takovém případě zaniká právo majitele na byt a co se stane s věcmi, které tam zůstaly a jak je to s dluhem na nájmu? Jak se řeší nebo je-li možné, že po určité době dojde k jeho promlčení? Děkuji, Jolana.

ODPOVĚĎ:
Je pravděpodobné, že v dané situaci jste byla vyloučena z družstva a de facto jste o byt přišla. Dluh na nájmu po Vás může být vymáhán exekučně a pokud jde o věci, ty mohly být uloženy v nějakém skladu na Vaše náklady. O tom ale družstvo bylo povinno Vás písemně informovat, je otázkou, zda se k Vám ovšem korespondence dostala, když jste byla dlouho v zahraničí. Doporučuji družstvo kontaktovat a zjistit, jaká je aktuální situace.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kontrola sporáku v bytě SVJ - musí majitel bytu pustit revizora do bytu?
- Musí majitel bytu pustit revizora plynu do bytu ke sporáku nebo jen do šachty?
- Kontrola plynu v bytě SVJ - kam musí majitel bytu pustit revizora?

Vlastním byt v Prostějově v bytovém domě. Výbor společenství vlastníků bytových jednotek SVJ provádí ročně revizi plynu a žádá po mně zpřístupnit plynový sporák v kuchyni tak, aby revizor mohl zkontrolovat přívod plynu. Já to odmítám s tím, že zpřístupním jen uzávěr v šachtě, což je společný rozvod. Na schůzi vlastníků jsem napadána, že svým chováním ohrožuji ostatní vlastníky a nedodržuji energetický zákon. Má výbor společenství vlastníků právo po mně vyžadovat každoročně zpřístupnění sporáku v kuchyni za účelem zjištění, zda neuniká plyn, nebo doložení dokladu, že jsem nechala provést kontrolu připojení plynu (na vlastní náklady) a doložení výsledku provedené kontroly? Pokud tomu tak není, jak se mám bránit? Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Dle stávající právní úpravy je Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ povinno zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí, ale to se týká jen té části plynovodu a zařízení, které nejsou v osobním užívání vlastníků bytů. Pokud se plynové zařízení nachází v samotném bytě, povinnost provádět kontroly a provozní revize zařízení nevzniká v případě, že toto zařízení slouží k osobnímu užívání, nikoliv k podnikatelské činnosti. Otázkou ale je, zda nebyl tento postup odhlasován někdy na schůzi SVJ, v takovém případě byste byla povinna je do bytu pustit. Doporučuji si tedy prostudovat domovní řád a zjistit, zda se SVJ k tomuto postupu již hlasováním nezavázalo. Pokud ne, pak máte právo postupovat v souladu se zákonem a za účelem revize kontrolu do bytu nepustit.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
OBČAN-DLUHY
- Nenamítnutí promlčení závazku - důsledky pro dlužníka

Jsem OSVČ s oprávněním vykonávat projektovou činnost ve výstavbě. Od zákazníka jsem v roce 2014 převzal finanční zálohu na vypracování studie stavby. Zákazníkovi jsem podepsal převzetí zálohy. Zákazník během mé práce na studii změnil plány a chtěl peníze vrátit. Poslal jsem mu na účet poměrnou část peněz za již vykonanou práci společně s výpisem účtovaných hodin. S výší částky, kterou jsem zákazníkovi poslal, on nesouhlasil a chtěl vrátit víc peněz, s čímž jsem zase nesouhlasil já s odvoláním na již odvedenou práci. Mezi mnou a zákazníkem v tu dobu nebyla smlouva. 17.3 2014 jsem dostal dopis od advokáta mého zákazníka "Pohledávka ... ve výši 8.800 Kč s příslušenstvím vůči dlužníku...) ". Jelikož pohledávka přišla na adresu mého trvalého bydliště, kde se dlouhodobě nezdržuji, o pohledávce jsem nevěděl a řeším tuto situaci až nyní. Pro tyto účely mám nicméně zřízenou datovou schránku jako podnikající osoba. Datovou schránkou mi pohledávka nepřišla. Rád bych se zeptal, zda ve výše uvedeném případě již nejde o promlčecí dobu a pokud ne, jak doporučujete situaci řešit? Předem děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že smlouva byla ústně uzavřena uzavřena v roce 2014, resp. v období leden - březen 2014. Proto se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. který nabyl účinnosti právě 1.1.2014. Pro úplnost dodávám. že soukromá osoba Vás nemusela vyzývat prostřednictvím datové schránky. Do datové schránky by Vám přišly až případné listiny od soudu, pokud by byla podána žaloba (což může být i několik měsíců po podání žaloby).
Dle ust. § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. Pokud jste tedy byl vyzván k úhradě v březnu 2014, resp. v únoru/březnu mohl vzniknout nárok na vrácení peněz, pak je pohledávka již promlčena.
Na druhou stranu je však možné, že již byla podána žaloba k soudu před uplynutím promlčecí doby. Doporučuji si toto ověřit u soudu (dle sídla, případně trvalého bydliště). Pokud by tedy žaloba byla podána před uplynutím promlčecí doby, její běh se přeruší a k promlčení by nedošlo a musel byste se v soudním řízení bránit tím, že požadavek zákazníka není oprávněný.
Pokud by byla podána žaloba k soudu až po uplynutí promlčecí doby, pak je nutné tuto skutečnost aktivně v řízení namítnout, jinak by soud k promlčení nepřihlížel a nárok by jako oprávněný mohl přiznat.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod pozemku do zvláště chráněného území - nevýhody pro majitele pozemku
- Znehodnocení pozemku převodem do "zvláště chráněné území"
- Převod pozemku do režimu "zvláště chráněné území" - jak se bránit?
- Jak odmítnout převod pozemku na "zvláště chráněné území"?
- Námitka k záměru - převod pozemku na "zvláště chráněné území"

26.5.2017 mi přišel doporučený dopis z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava. VĚC: Oznámení o předložení návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území "Přírodní památka Štramberk" a o projednání plánu péče.
Bohužel se v přiloženém dlouhém seznamu vlastníků pozemků nachází i ten můj, který využívám k hospodářským účelům.
Se zněním celého návrhu se lze seznámit na:
http://www.msk.cz/cz/zivotni_prostredi/stramberk-7784/
Krajský úřad chce vyhlásit na mém a mnoha okolních pozemcích chráněné území se statutem Zvláště Chráněné Území. Tomuto návrhu nepředcházela žádná veřejná diskuse nebo kampaň, tak jsem se musel sám zajímat, co to znamená, když vlastníte pozemek v takovéto oblasti, a s velkým smutkem jsem zjístil, že ztrácíte právo na cokoli. Kraj vychází z poměrně obšírné studie o výskytu nejrůznějších rostlin a z fotografií vzhledu krajiny z 50. let, kdy téměř všude byly jen louky a pastviny. To je dnes (03.07.2017) dávná minulost, celkově je krajina mnohem více zalesněna, ať už řízeně, nebo přirozeně. Na malých políčkách aktuálně už nikdo koněm neoře. Svůj pozemek jsem koupil před několika lety jako bývalé pole s poměrně vzrostlými náletovými stromy. Čast porostu jsem vysekal a ze vzniklé louky 2x ročně sklízím seno pro drobné zvířectvo, které chovám.
Zbytek lesa postupně prořezávám a zušlechťuji, ale chci ho ponechat, je to oáza klidu. Vysadil jsem tam ovocnany i lesní stromy. Dřevem topím a senem krmím. Louku hnojím hnojem, který tam dovážím svým autem. Prořezané nálety pálím přímo na místě. Proč to všechno píšu? Je to proto, že v chráněném území už nic z toho nebudu moci dělat. Tento pozemek se stane ne radostí, ale břemenem. Na jedné straně mě budou státní orgány neustále kontrolovat, jestli neporušuji přísná pravidla jako zákaz kácení, zákaz výsadby čehokoli, zákaz vjíždění autem, zákaz hnojení, zákaz provozování seníku, zákaz pálení klestí - zkrátka stanu se nesvéprávným nad svým pozemkem, a na druhé straně se tento pozemek stane absolutně neprodejným.
O tom, že kraj také zpracoval návrh na tzv. "plán péče" ve kterém navrhuje odstranit 80% zalesněné plochy z těchto,, polí,, z 50. let ani nemluvím. V doručeném dopise mi dává kraj možnost se proti návrhu (já říkám rozsudku) do 90 dní odvolat, ale já nevím, jak se bránit, čím argumentovat, jestli jako obyčejná fyzická osoba mám nějakou šanci toto represivní rozhodnutí odvrátit.
Navrhované hranice území ve mě vzbuzují mnoho otazníků, protože jsou velmi členité a mnohé pozemky jsou jakoby obejity, ačkoli tam roste ta stejná tráva nebo stejné rostliny.
Pokud mi můžete nějak poradit, jak bych mohl já, popř. další vlastníci, kteří na pozemcích hospodaří, formulovat a obhájit naše odvolání, byl bych Vám vděčný. Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje vlastníkům dotčených nemovitostí (pozemků) podat písemné námitky k záměru, a to dle § 40 tohoto zákona:
"Písemné námitky k předloženému záměru mohou uplatnit vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení záměru k projednání, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle na portálu veřejné správy. K námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Orgán ochrany přírody uvede záměr do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno."
Zde tedy je nezbytné využít této zákonné možnosti a brojit proti tomuto návrhu písemnými námitkami, ve kterých uveďte veškeré argumenty pro to, aby v tomto rozsahu nedošlo k vyhlášení zvláště chráněného území.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Otevřený oheň - definice, vysvětlení, příklad
- Stavba u lesa - podmínky
- Kolik metrů od lesa se může stavět
- Kolik metrů od lesa se může postavit dům, plot?
- Oplocení lesa majitelem - podmínky
- Může majitel oplotit les?
- Proč se nesmí plotit les?

Chceme (aktuálně, tj. v roce 2017) koupit pozemek, který je v územním plánu označen jako stavební, tudíž pro postavení RD vhodný. Problém je ten, že sousedí s lesem, takže musíme mít výjimku ze životního prostředí, že můžeme postavit dům blíže než 50 m od lesa. S tím by také neměl být problém. Ale bylo nám řečeno, že nesmí být les oplocený, tudíž plot kolem našeho pozemku musí být nejméně 6 metrů od lesa a také, že ve vzdálenosti 50 m od lesa se nesmí rozdělávat otevřené ohně. Můžete mi prosím toto objasnit, co je na tom pravdy? Zkrátit si pozemek o 6 metrů není úplně málo. A co je to otevřený oheň? Kdybychom si postavili např. krb, to už je v pořádku? Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:

1/ Otevřený oheň:
Dle § 20/2 lesního zákona je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Z tohoto zákazu nemůže udělit výjimku ani vlastník lesa, ani orgán státní správy lesů.
V této souvislosti je klíčová definice pojmu "otevřený oheň". Jelikož lesní zákon (ani jiný právní předpis) tuto definici neobsahuje, lze vyjít např. z definice, která je uvedena v komentáři k lesnímu zákonu (přístupnému v systému ASPI) :
"Za oheň jsou považovány plameny vzniklé v důsledku oxidace hořlavého materiálu. Otevřeným ohněm pak oheň, kde není zabráněno styku plamenů s okolním prostředím - kdy tedy může dojít k rozšíření ohně na okolní prostředí. Je lhostejné, zda je oheň ohněm otevřeným po celou dobu hoření (ohniště) nebo jen po určitý krátký časový úsek (po dobu přikládání do zahradního grilu s dvířky či poklopem)."
Za otevřený oheň tak lze považovat především oheň z hořící zápalky, zapalovače, svíčky, otevřeného ohniště či otevřeného krbu, zahradní louče apod. Naopak krbová kamna dle mého názoru fungují na bázi ohně uzavřeného a zákaz dle lesního zákona se na ně proto nevztahuje.
V tomto ohledu ponechávám na Vašem zvážení, jak důsledně může být dodržování tohoto zákazu kontrolováno ze strany orgánů státní správy lesů (často se lze totiž setkat s případy, kdy je tento zákaz po desítky let zcela beztrestně porušován).

2/ Oplocení pozemku:
Co se týče obecného zákazu oplocovat les, je zapotřebí vycházet z kombinace dvou ustanovení lesního zákona. Konkrétně se jedná o:
- § 20/1 písm. b) lesního zákona, dle něhož je v lesích (mimo jiné) zakázáno stavět oplocení;
- § 32/7 lesního zákona, dle něhož je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa; to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře.

Je proto zapotřebí odpovědět na otázku, zda se oplocením svého (budoucího) pozemku, který s lesem sousedí, můžete dostat do konfliktu s některým ze shora uvedených zákazů.
Vzhledem k tomu, že Váš (budoucí) pozemek se nenachází v lese, nýbrž s lesem pouze sousedí, se na oplocení tohoto pozemku zákaz dle § 20/1 písm. b) lesního zákona (prvá odrážka výše) nevztahuje.
Účelem zákazu oplocování lesa dle § 32/7 lesního zákona (druhá odrážka výše) je zajistit obecné užívání lesa a rovněž fungování lesa po stránce biologické (tedy zejména co do zajištění volného pohybu lesní zvěře). Dle § 19/1 lesního zákona totiž platí, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Toto právo tzv. obecného užívání lesa svědčí každému a vztahuje se na všechny lesy (tedy lesy státní, obecní/městské, soukromé apod.).
Žádný vlastník lesa tedy nesmí svůj les (resp. pozemek, který se v lese nachází) oplotit za účelem, aby tento jeho pozemek nemohl podléhat obecnému užívání lesa. V opačném případě by totiž mohla snadno nastat absurdní situace, kdy by se lesy rozpadly na množství přesně rozparcelovaných oplocených pozemků, k nimž by nebylo možné se dostat, s tím, že v takových lesích by nemohla prakticky žít ani žádná zvěř (snad s výjimkou ptáků a drobných živočichů).
Shora uvedené lze shrnout tak, že účelem § 32/7 lesního zákona je zachovat obecné užívání lesa, stejně jako zajistit, aby v lese mohli žít živočichové, pro které je les přirozeným životním prostředím.

Nyní je možné si položit následující otázku: Bude oplocením Vašeho (budoucího) stavebního pozemku nějakým způsobem omezeno obecné užívání lesa nebo volný pohyb lesní zvěře po lese? Osobně o tom dost pochybuji (a to i přesto, že podobu Vašeho pozemku neznám).
Informace, kterou jste se stran oplocování Vašeho pozemku dozvěděli, vychází z nesprávného výkladu shora uvedených ustanovení lesního zákona. Účelem těchto norem zajisté není omezit vlastníky pozemků, které s lesem sousedí (a nejsou tedy lesem), ve svobodném disponování s těmito pozemky. Není mi rovněž jasné, odkud pochází informace o tom, že odstup oplocení od lesa by měl činit právě 6 metrů.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Vyřízení reklamací výměnou za jiný typ zboží - může zákazník odmítnout?
- Může zákazník odmítnout vyřízení reklamace výměnou za jiný typ zboží?

Dnes (22.05.2017) byla vyřízena reklamace zboží, a to výměnou, bohužel daný typ se již neprodává, takže mám dostat jiný typ, mám v téhle chvíli nárok na odstoupení od kupní smlouvy, nebo si musím jiné zboží převzít? Děkuji, Vladimír.

ODPOVĚĎ:
Po prodejci požadujte vrácení peněz v plné výši. Pokud prodejce není schopen odstranit vadu opravou resp. výměnou věci za stejné zboží, pak mu nezbývá, než aby Vám vrátil peníze, pokud by se s Vámi nedohodl na jiném způsobu řešení.

__

OBČAN-NÁJEM
- Změna majitele nájemního pozemku - nutná nová pachtovní smlouva?
- Je nutná nová pachtovní smlouva při změně majitele pozemku v pronájmu?
- Nový majitel nájemního pozemku - nová nájemní smlouva nutností?
- Platnost nájemní smlouvy při změně majitele pozemku, nemovitosti

Pro propachtované pozemky zůstává v platnosti původní (tj. smlouva sepsána za předchozího vlastníka pozemku) pachtovní smlouva nebo mohu jako nový vlastník pozemku trvat na sepsání pachtovní smlouvy nové, prosím? Děkuji, Vlasta.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 2341 občanského zákoníku platí, že není-li v ustanoveních o pachtu stanoveno něco jiného, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení o nájmu. Převod vlastnictví propachtovaného pozemku zákon výslovně neřeší, proto se použije příslušné ustanovení o nájmu.
Dle ust. § 2221 odst. 1 pak platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu (tedy i pachtu) na nového vlastníka.
Pokud smlouva výslovně neřeší následky změny vlastníka pozemku, pak není možné smlouvu vypovědět jen z důvodu změny vlastníka, resp. požadovat sepsání nové smlouvy.
Dle ust. § 2222 odst. 1 totiž platí, žes strana nemá právo vypovědět nájem jen proto, že se změnil vlastník věci.
Pokud tedy ve smlouvě nemáte ustanovení řešící situaci, kdy vlastník pozemku převede pozemek, pak Vás jako nového vlastníka pozemku smlouva zavazuje.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Předžalobní výzva - zdržení se pomlouvání na veřejnosti
- Pomluvy na veřejnosti - předžalobní výzva pomlouvači

V 07/2015 měla matka mozkovou mrtvici. Z nemocnice šla k sestře, kde byla o hladu a v zimě. Po vzájemných neshodách matka po půl roce od sestry odešla. Vzala jsem si ji tedy domů, kde je už přes rok. Ze strany sestry ale dochází k tomu, že si matku zve 1x za dva měsíce na kávu a potom jí tam vyčítá různé věci. Například, že jim není vděčná za to, co pro ni udělali, že nemá zájem o vnoučata (má dva syny) a pomlouvá naše dvě děti, jací jsou vyloženě gauneři. Samozřejmě, že pomlouvá i mě.
Matka není schopná její nabídce na kafe odolat kvůli vnukům. Všechno vyvrcholí tím, že opětovně dojde k hádce a matka potom celé noci nespí a hořekuje nad tím, co vychovala za člověka. Mě, když jsem ji kontaktovala, co tím vším zamýšlí, velice rázně řekla, že jsem matku celou dobu, co byla u ní v péče, štvala proti ní. Prý jdu jenom po penězích a po majetku. Tím asi myslela matčin důchod, se kterým ona hospodařila a o starší rodinný dům, který jsem dostala od matky darem. I mě to velice psychicky zmáhá. Všechny tyto lži ventiluje i na veřejnosti. Co s tím? Děkuji, Šárka.

ODPOVĚĎ:
Co se týká pomluv, urážek na veřejnosti apod. , je zde možnost se obrátit na polici a žádat, aby prošetřila, zda není tímto jednáním naplněna skutková podstata některého přestupku (typicky přestupek proti občanskému soužití) nebo dle závažnosti i trestného činu (pomluva). Dále je zde možnost domáhat se u civilního soudu toho, aby se zdržela vůči Vaší osobě takového jednání (zjednodušeně pomlouvání). Můžete jí nejdříve zaslat písemnou předžalobní výzvu, ve které ji vyzvete, aby se takového jednání (nutno popsat) zdržela. V případě, že si nejste úplně jistá s formulací předžalobní výzvy, můžete se obrátit na advokáta, kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-SPOLKY
- Odpovědnost spolku za škodu způsobenou členovi spolku - úraz
- Úraz člena spolku - je odpovědný spolek a jeho vedení?

Mám dotaz ohledně právní odpovědnosti ve spolku. Nejvyšším orgánem je v našem zahrádkářském spolku členská schůze, Předseda je statutární zástupce. Kdo nese právní odpovědnost za člena spolku, který jde na dobrovolnou brigádu a způsobí si úraz vlastní vinou? (kopne se motykou, zraní se při sečení trávy apod.).
Brigády se zajišťují v rámci společných pozemků v areálu kolonie dobrovolně a členové se hlásí sami. Děkuji, Marie.

ODPOVĚĎ:
Za člena spolku v případě úrazu spolek neodpovídá, odpovídal by pouze v případě, že by se jednalo o zaměstnance spolku. Tj. v případě dobrovolné brigády jsou členové za své jednání a úrazy odpovědni sami, nikoliv spolek.

__

FINANCE-DANĚ
- Krátkodobý pronájem chaty - co je možné dát do odpočitatelných nákladů?
- Příjem z podnikání, příjem o daních z příjmů - rozdíl, příklad

V případě krátkodobého pronájmu chaty (typicky týden) zdůrazňuji, že BEZ služeb jako snídaně a úklid či praní povlečení, tedy čistě par. 9 a nikoliv podnikání, lze dávat do nákladů pronajímatele: zápalky, dřevo, tablety do myčky, prášek do pračky, toaletní papír, mýdlo? Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Můžete si uplatnit výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Neznám podrobnosti, ani smlouvu o pronájmu, ale dle věcí, které uvádíte, bych se přikláněla, že se bude jednat o příjem z podnikání dle § 7 a ne o příjem dle § 9 Zákona o daních z příjmů, protože se nejedná o pasivní pronájem, ale nájemci dle mého názoru poskytujete ubytovací službu (poskytování věcí denní potřeby). Při pronájmu bytu také není běžné, že pronajímatel nájemci poskytuje věci denní potřeby.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Dlouhodobé neplacení nájmu za družstevní byt - propadnutí bytu bytovému družstu
- Vyloučení z bytového družstva - dlouhodobé neplacení nájmu družstvu
- Vymáhání nájmu družstvem - hrozí exekuce na družstevníka?

Od 08/2009 žiji v zahraničí. V Čechách jsem měla družstevní byt, ve kterém pak nikdo nebydlel. Od 2012 se už neplatil nájem. Zajímá mě, po jaké době v takovém případě zaniká právo majitele na byt a co se stane s věcmi, které tam zůstaly a jak je to s dluhem na nájmu? Jak se řeší nebo je-li možné, že po určité době dojde k jeho promlčení? Děkuji, Jolana.

ODPOVĚĎ:
Je pravděpodobné, že v dané situaci jste byla vyloučena z družstva a de facto jste o byt přišla. Dluh na nájmu po Vás může být vymáhán exekučně a pokud jde o věci, ty mohly být uloženy v nějakém skladu na Vaše náklady. O tom ale družstvo bylo povinno Vás písemně informovat, je otázkou, zda se k Vám ovšem korespondence dostala, když jste byla dlouho v zahraničí. Doporučuji družstvo kontaktovat a zjistit, jaká je aktuální situace.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Kontrola sporáku v bytě SVJ - musí majitel bytu pustit revizora do bytu?
- Musí majitel bytu pustit revizora plynu do bytu ke sporáku nebo jen do šachty?
- Kontrola plynu v bytě SVJ - kam musí majitel bytu pustit revizora?

Vlastním byt v Prostějově v bytovém domě. Výbor společenství vlastníků bytových jednotek SVJ provádí ročně revizi plynu a žádá po mně zpřístupnit plynový sporák v kuchyni tak, aby revizor mohl zkontrolovat přívod plynu. Já to odmítám s tím, že zpřístupním jen uzávěr v šachtě, což je společný rozvod. Na schůzi vlastníků jsem napadána, že svým chováním ohrožuji ostatní vlastníky a nedodržuji energetický zákon. Má výbor společenství vlastníků právo po mně vyžadovat každoročně zpřístupnění sporáku v kuchyni za účelem zjištění, zda neuniká plyn, nebo doložení dokladu, že jsem nechala provést kontrolu připojení plynu (na vlastní náklady) a doložení výsledku provedené kontroly? Pokud tomu tak není, jak se mám bránit? Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Dle stávající právní úpravy je Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ povinno zajišťovat provádění kontrol a provozních revizí, ale to se týká jen té části plynovodu a zařízení, které nejsou v osobním užívání vlastníků bytů. Pokud se plynové zařízení nachází v samotném bytě, povinnost provádět kontroly a provozní revize zařízení nevzniká v případě, že toto zařízení slouží k osobnímu užívání, nikoliv k podnikatelské činnosti. Otázkou ale je, zda nebyl tento postup odhlasován někdy na schůzi SVJ, v takovém případě byste byla povinna je do bytu pustit. Doporučuji si tedy prostudovat domovní řád a zjistit, zda se SVJ k tomuto postupu již hlasováním nezavázalo. Pokud ne, pak máte právo postupovat v souladu se zákonem a za účelem revize kontrolu do bytu nepustit.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví nemovitosti ve prospěch jiného dědice a zřízení věcného břeme - je to idální?
- Zřízení věcného břemene místo zdědění podílu nemovitosti - je to ideální nápad?
- Odmítnutí dědictví nemovitosti ve prospěch jiného dědice a zřízení služebnosti - je to idální?
- Zřízení služebnosti místo zdědění podílu nemovitosti - je to ideální nápad?

Dědictví po mojí mamince: moje sestra má z celého majetku (dům, polnosti, kus lesa) polovinu, která jí byla připsána po naší babičce. Na rozdělení tedy zbývá druhá polovina, kterou měla na sebe napsanou maminka, a ta by se měla dělit mezi sestru a mě. Myslela jsem si, že v rámci dědictví si na sebe nechám napsat aspoň část domu. Sestra touto variantou není nadšena z několika důvodů (hlavně se bojí, že se naše děti nedohodnou a že to bude celkově komplikace). A kdyby mě měla vyplatit, tak na to nemá dostatek peněz. Takže zvažujeme variantu, že bych se já vzdala nároku na tu svou část (cca čtvrtinu) majetku, ale protože bych tam chtěla dál jezdit třeba na dovolenou, víkendy atd. tak by to bylo výměnou za nějaké "věcné břemeno" či dle nového občanského zákoníku tzv. "služebnost", spočívající v tom, abych měla do toho domu přístup a mohla užívat třeba byt po mamince a neplatila například elektriku. Se sestrou sice vycházíme celkem dobře, ale přesto jsem opatrná.
Myslíte, že by šlo takhle to "užívání" toho domu ošetřit vytvořením věcného břemene či ponovu služebnosti nebo existuje i jiné právní řešení této situace?
A na čem všem se případně budeme muset domluvit? Předpokládám, že se musíme dohodnout na konkrétní části domu, o kterou nám půjde, o podílu na provozních nákladech - elektřina a topení. Co všechno by vlastně obnášelo zřízení toho věcného břemene - služebnosti? Děkuji, Hedvika.

ODPOVĚĎ:
Ve vztahu k nemovitosti není nic silnějšího, než vlastnické právo. Situaci samozřejmě lze řešit věcným břemenem - služebností, nicméně se teoreticky může stát, že Vám sestra či nový majitel nemovitosti bude bránit v řádném užívání věcného břemene a budou z toho plynout různé neshody. Osobně bych doporučila dědictví se nevzdát a i za cenu případných budoucích komplikací svůj podíl požadovat. Kdykoliv se poté můžete dohodnout na vypořádání, až budete mít některá z vás peníze na vyplacení druhé.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přechod nájmu bytu po úmrtí předchozího nájemce - podmínky
- Kdy může osoba blízká požádat o přechod nájmu na sebe po zemřelém, zesnulém?
- Kdy má člen rodiny právo na bydlení v bytě po smrti, úmrtí nájemníka, nájemce?
- Kdy má osoba blízká právo na bydlení v bytě po smrti, úmrtí nájemníka, nájemce?
- Kdy má partner, přítel právo na bydlení v bytě po smrti, úmrtí nájemnice?
- Kdy má partnerka, přítelkyně právo na bydlení v bytě po smrti, úmrtí nájemníka, nájemce?

Můj dotaz se týká pronájmu bytu. Jsem praktický lékař. Ordinoval jsem v ambulanci mimo své trvalé bydliště v jednom malém městečku. Když mě starosta městečka přemlouval, abych tam ordinoval, nabídl mi, že bych tam mohl mít i malý byt. Což se mi i hodilo, protože je to hezká rekreační oblast. Městečko má obecní byty a shodou okolností, když mě starosta přemlouval, tak jedna paní chtěla z obecního 1-pokojového bytu odejít. Po té co jsem paní zaplatil odstupné z bytu, paní zrušila nájem a zastupitelstvo městečka mi byt pronajalo. V městečku jsem ordinoval 4 roky, ale ambulance byla ekonomicky ztrátová a z toho důvodu po 4 letech zanikla. Nyní již ordinuji jinde. Nájem bytu mi ale zůstal, používám ho k rekreaci a ubytování rodičů, když za mnou přijedou ze Slovenska. Trvalé bydliště tam nemám.
Pokud by se se mnou něco stalo, tak by zřejmě nájem bytu zanikl a vrátil by se městečku? Měli by příbuzní (manželka, rodiče) nárok na disponování bytem i třeba po mé smrti, nebo by museli byt vydat městečku? Podotýkám, že paní, které jsem platil (nemalé) odstupné, byla první nájemnicí, protože to byla tenkrát novostavba (2003) a byt přebírala od městečka jako holobyt s tím, že si ho každý nájemník dovybaví individuálně (z toho důvodu jsou v domě byty každý jinak dispozičně řešený - jsou tam jiné příčky atd.). Já jsem taky do bytu již investoval-např. vestavěné skříně za 60.000 Kč. Každý měsíc platím pravidelně městečku nájemné. Obávám se proto, že kdyby se se mnou něco stalo, tak by propadly veškeré mnou vynaložené náklady městečku. Dá se tomu nějak předejít, nebo zabránit?
Uvádím ještě, že když jsem byt přebíral, bylo řečeno, že časem se budou byty v tom domě převádět do osobního vlastnictví, co taky přispělo k rozhodnutí si ho pronajmout a investovat do něj. Ptal jsem se minule na obecním úřadě v městečku ale řekli mi, že zatím se odprodej bytů nechystá. Ptám se proto, co je potřeba udělat, aby příbuzní nepřišli o prostředky, které jsem do bytu investoval.
Je mi jasné, že odstupné z obecního bytu je zřejmě protiprávní a paní od které jsem byt převzal jsem zřejmě neměl platit nic.
Placení odstupného je ale obecně tolerovaný postup. Domnívám se, že paní jako první nájemce, měla ze začátku od městečka úlevy na nájemném, když si byt musela nebo mohla dovybavit dle svého uvážení. Děkuji, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
V daném případě by se jednalo o přechod nájmu bytu po úmrtí předchozího nájemce. V takovém případě lze požádat o přechod nájmu bytu, ovšem žadatel, který uplatňuje přechod nájmu bytu, musí splňovat níže uvedené zákonem stanovené požadavky, a to, že:
- vedl společnou domácnost s předcházejícím (posledním) nájemcem bytu,
- nemá vlastní byt.
Všechna tvrzení žadatel řádně zdokladuje.
Ve Vašem případě tedy skutečně není reálné, že by byt připadl po Vaší smrti příbuzným a bude vrácen zpět městu. Investované náklady bohužel zpět nedostanou, resp. pouze pokud by tyto náklady nějak výrazně přesahovaly běžné vybavení, pak ano, ale to by bylo na posouzení soudu, zda by Vám, resp. Vašim potomkům nějakou náhradu přiznal.
V daném případě Vám tedy nemohu dát příznivější odpověď.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nesouhlas s revizním posudkem lékaře pojišťovny - jak ho rozporovat? (trvalé následky po úraze)
- Jak rozporovat revizní posudek lékaře pojišťovny - trvalé následky po úraze
- Jak, kde požádat o kontrolu revizního posudku lékaře pojišťovny?
- Opravný znalecký posudek pro pojišťovnu - trvalé následky po úraze, úrazu
- Jak se bránit proti znaleckému posudku lékaře pojišťovny - trvalé následky po úrazu, úraze
- Žaloba pojištěnce pojišťovny při nesouhlasu se znaleckým posudkem lékaře pojišťovny (úraz s trvalými následky)

Dceři se stal před 3 lety (2014) úraz, který zanechal trvalé následky. Po roce jsem s dcerou byl u revizního lékaře pojišťovny (České spořitelny), ohledně posouzení trvalých následků. Dceři se stav zhoršil, tak jsme po třech letech požádali pojišťovnu o přešetření trvalých následků. Byli jsme u smluvního lékaře pojišťovny, který pro ni vystavil posudek. My s tímto posudkem však nesouhlasíme. Je možné se nějak odvolat a požádat o stanovení jiného lékaře, aby se k trvalým následkům vyjádřil? Děkuji, Miloš.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že "smluvním lékařem pojišťovny" (o kterém se v dotazu zmiňujete), je znalec, u něhož si pojišťovna objednala vypracování znaleckého posudku.
Pokud se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasíte, není možné se proti němu jakkoli odvolat. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že znalec zde figuruje jako profesionál, který vyjádřil svůj odborný názor. Vyhotovení znaleckého posudku není správním či jiným řízením, které by se řídilo určitými procesními pravidly; znalec nedisponuje žádnou státní mocí, tzn. že proti vyjádření jeho odborného názoru neexistuje žádný opravný prostředek.
Na Vaši žádost si může samozřejmě pojišťovna nechat vypracovat znalecký posudek jiným znalcem, vše však bude záviset na jejím rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že pojišťovna má nyní k dispozici znalecký posudek, který vyznívá v její prospěch, vcelku pochybuji, že bude ochotna zadávat vypracování nového znaleckého posudku.

Výše uvedené však samozřejmě neznamená, že byste nemohli proti postupu pojišťovny nic podniknout.
V první řadě je možné předložit pojišťovně vlastní znalecký posudek, který bude vyznívat ve prospěch Vaší dcery. Na těchto webových stránkách:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
naleznete seznam všech znalců (řazených dle znaleckých oborů a odvětví). Ve Vašem případě vyhledávejte znalce z oboru "zdravotnictví" a odvětví 1/ dle typu úrazu, který Vaše dcera utrpěla a dále
2/ z odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví" (znalec z tohoto odvětví je totiž oprávněn vyhodnotit, do jaké míry se změnil zdravotní stav poškozeného a tuto změnu vyjádřit v penězích, tohoto znalce proto vyhledávejte přednostně).
Znalci zadejte, aby ve svém znaleckém posudku odpověděl na otázku, zda se zdravotní stav Vaší dcery změnil, zda je tato změna v příčinné souvislosti s dříve utrpěným úrazem (resp. se můžete inspirovat těmi dotazy, které pojišťovna položila svému znalci). Znalci můžete rovněž zadat, aby se při zpracování znaleckého posudku vyjádřil rovněž ke znaleckému posudku, který si nechala vypracovat pojišťovna.
Bude-li Vámi zadaný znalecký posudek vyznívat ve prospěch Vaší dcery, můžete takový znalecký posudek předložit pojišťovně a vyčkat její reakce.
Nebude-li pojišťovna ochotna odškodnit Vaší dceru ani na základě Vámi zadaného znaleckého posudku, nezbude Vaší dceři, než řešit věc soudní cestou. Předpokládám, že pojišťovna v tomto případě figuruje z titulu tzv. povinného ručení viníka autonehody. Pakliže je tomu tak, je irelevantní, zda Vaše dcera podá žalobu na viníka autonehody nebo na pojišťovnu (popř. na oba současně). Jako důkaz o zhoršení zdravotního stavu můžete předložit Vámi zadaný znalecký posudek.
Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Lze předpokládat, že pojišťovna předloží v rámci soudního řízení vlastní znalecký posudek. V takovém případě zadá soud pravděpodobně vypracování tzv. revizního znaleckého posudku (na jehož základě následně rozhodne).

__

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Promlčení škody zaměstnavateli - kolik let?

01/2017 jako zaměstnanec jsem naboural skladové vozidlo firmy (společnost obchoduje s ojetými vozidly) při výkonu zaměstnání. Vozidlo jen se zákonným pojištěním. Nabourané vozidlo se prodalo jako vrak za 300.000 Kč. Škoda na vozidle 450.000 Kč. Před nehodou proběhla s vedením společnosti domluva, že se skladové vozy nebudou pojišťovat havarijně a pokud se stane nehoda, tak nebudeme muset platit škodu, ale tato dohoda byla jen ústní. Od zaměstnavatele od té doby nepřišlo žádné oficiální vyjádření, jak se situace bude řešit. Kvůli zhoršenému chování zaměstnavatele vůči mé osobě a rapidní snížení mzdy (v provizích, které tvořili většinovou složku v mé mzdě) chci podat výpověď. Má stále zaměstnavatel právo mi nechat uhradit škodu v podobě 4,5 násobku mé hrubé mzdy? Pojistná událost, ale zřejmě stále nebyla uzavřena - neplatil jsem žádnou spoluúčast. Po nehodě se mluvilo o 15.000 Kč spoluúčasti, budu ji muset zaplatit? Je zde nějaká lhůta do kdy mi musí oznámit požadavek na úhradu škody? Děkuji, Zdeněk.

ODPOVĚĎ:
Promlčení se v pracovním právu řídí zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Občanský zákoník stanoví ve svém ustanovení § 629, že promlčecí lhůta trvá tři roky.
Podle § 636 občanského zákoníku právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Ustanovení § 639 NOZ pak stanoví, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo; určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.
Promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. V současné době tedy nic nebrání zaměstnavateli uplatnit nárok na náhradu škody. Konkrétní běh lhůty bude záviset na způsobu vyřízení pojistné události a na dalších krocích, resp. jejich absenci ze strany zaměstnavatele.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec platí výživné potomkovi a ten nedává matce příspěvky na společné bydlení - co teď?
- Komu musí platit otec výživné po 18. roku věku - studujícímu potomkovi nebo stále matce?
- Studující dospělý potomek - výživné k rukám matky nebo přímo potomkovi?
- Otec platí alimenty potomkovi a ten nedává matce příspěvky na společné bydlení - co teď?
- Komu musí platit otec alimenty po 18. roku věku - studujícímu potomkovi nebo stále matce?
- Studující dospělý potomek - alimenty k rukám matky nebo přímo potomkovi?

Exmanželovi určil soud výživné na naši studující dceru, která se mnou žije, výživné do rukou matky, tedy mě. Nyní se ex z ničeho nic rozhodl, a začal výživné posílat na účet dcery, je jí 19 let a začaly trochu problémy s tím kolik mi ona pošle. Může si to takhle bez soudu ex rozhodnout? V době určení výživného byla dcera nezletilá. Děkuji za odpověď. Daniela

ODPOVĚĎ:
Výživné pro nezletilé dítě je hrazeno k rukám rodiče, který má dítě svěřeno do péče. Jakmile ale dítě dosáhne zletilosti, patří výživné jemu, stává se jeho majetkem (právně řečeno "je nárokem zletilého potomka"). Jestliže se tedy Váš bývalý manžel rozhodl, že bude výživné posílat přímo Vaší dceři, je tento postup v souladu se zákonem a tudíž v pořádku.
Záleží teď na Vás, jak se s dcerou po finanční stránce dohodnete. Pokud dcera bydlí u Vás a Vy za ni hradíte nájem, služby, jídlo apod. , pak jí samozřejmě nemusíte hradit výživné, ale naopak můžete po dceři požadovat příspěvek na úhradu nákladů spojených s bydlením.
Jestliže dcera nebude ochotná Vám na bydlení přispět, můžete jí také vyplácet měsíčně určitou částku jako výživné s tím, že si veškeré náklady pro sebe (jídlo, oblečení, volný čas apod.) bude hradit sama.

__

PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Okamžité ukončení pracovního poměru pro neomluvenou absenci
- Výpověď pro neomluvenou absenci
- Neomluvená absence a okamžitá výpověď zaměstnanci

Chtěla bych Vás požádat, pokud možno, o co nejrychlejší odpověď na můj dotaz.
- zda z odvolání v příloze je napsané z právního hlediska dobře. ?
- lze odvolání po lhůtě podání ještě nějak doplňovat? Prosím o konkrétní informaci čím mohu doplnit a čím ne.
- ještě jsem se chtěla zeptat na názor, kolik dní neomluvené absence je možno počítat, když 14.4.2016 jsem do práce nastoupila, byla jsem v práci 3h a poté jsem předala vedoucímu dokument, kde jsem ho upozornila, že odcházím ze zaměstnání z důvodu, že mi nepřidělil práci a že se dostavím zpět k výkonu zaměstnání ve chvíli, kdy bude mít pro mě práci připravenou.
Tento dokument vedoucí za přítomnosti další svědkyně přijal s tím, že u soudu potvrdil, že věděl, že je tam napsáno, že odcházím z důvodu nepřidělení práce a nijak na tento dokument nerozporoval. Jediné co podotkl, že bych neměla první den odcházet z práce. Po odchodu ze zaměstnání jsem odešla s dcerou k lékaři (o této skutečnosti jsem vedoucího informovala v průběhu mé přítomnosti na pracovišti - soud ale o tom, že jsem ho informovala, neuvěřil). Každopádně hned druhý den ráno - 15.4.2016 jsem na podatelnu žalovaného doručila potvrzení o lékařském vyšetření dcery za přítomnosti matky ze dne 14.4.2016. 15.4.2016 žalovaný napsal žalobkyni email tohoto znění:
Vážená paní Xxx,
Jak píšete ve vaší zprávě, dne 14.4.2016 jste se dostavila v čase 7,00 hodin do zaměstnání po ukončení rodičovské dovolené (po cca 7 letech). Byla jste odeslána na vstupní prohlídku k smluvnímu závodnímu lékaři, poté jsme se v 8,20 hodin spolu setkali společně s Vaším přímým nadřízeným panem Pavlem Hozou, kde jsme si vyjasnili Vaše další působení v naší společnosti a odešla jste v doprovodu pan Hozy kolem deváté hodiny do připravené kanceláře s veškerým potřebným vybavením pro výkon práce dle Vaší stávající pracovní smlouvy ze dne 29.3.2007. V příloze přikládám fotografie dle Vašeho vyjádření prázdné kanceláře. Bohužel v době, kdy se za Vámi vrátil pan Hoza v čase 10,05 hodin s dalšími úkoly v rozsahu 40 hodin týdenní pracovní doby uvedené ve Vaší pracovní smlouvě, které byly potřeba dále zpracovat, jste již nebyla ve Vaší kanceláři a nebyla jste k zastižení v místě výkonu práce. Žádná překážka pro výkon práce na straně zaměstnavatele dle Vaší pracovní smlouvy nevznikla a neexistuje. Tudíž je Vaše nepřítomnost na pracovišti z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele zcela neopodstatněna a nebudu Vás „vyzývat k dostavení k výkonu zaměstnání“, jak uvádíte ve svém dopise z 14.4.2016.
Tento email zaměstnavatel doplnil fotografiemi, které byly pořízeny dne 15.4.2016 v 10.00 dopoledne.
Do zaměstnání jsem se na základě tohoto emailu nedostavila, protože jsem ho pochopila, že v zaměstnání nedošlo k žádné změně a jako výzvu k přidělování práce jsem ji nepochopila.
20.4.2016 mi bylo odesláno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu neomluvené absence. Počítá se za neomluvenou absenci dny 14 a 15 a 20? Které dny lze považovat skutečně za neomluvenou absenci? Děkuji mockrát za Váš názor. Helena

ODPOVĚĎ:
Doprovod rodiče dítěte k lékaři je překážkou v práci, kterou upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v příloze, bod 8 písm. a). Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vše řádně doloženo, neměla by dle mého názoru Vaše nepřítomnost dne 14.4. být považována za neomluvenou absenci.
Co se týče odvolání, bez znalosti textu rozhodnutí, proti němuž směřuje, a celého případu, nelze řádně posoudit možnosti další argumentace.
Připomínám však, že ani předchozí soudní rozhodnutí, ani komentáře k zákonům nejsou v České republice závazným pramenem práva, a že soud nemusí rozhodovat stejně. Pokud uzná, že v daném případě je důvod pro odlišné rozhodnutí, může tak učinit, aniž by to způsobovalo nezákonnost daného rozhodnutí.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Nadávky, urážky, obviňování v SMS - jak se právně bránit?
- Právní obrana - nadávky, urážky, obviňování v SMS zprávách

Bývalá přítelkyně mého přítele neustále v SMS zprávách nadává, uráží a neprávem ho obviňuje. Chtěla bych se zeptat, je nějaká šance jak se tomu bránit? Přítel dal zatím podnět na policii a ta to předala nějaké přestupkové komisi na Městském úřadě. Chci se zeptat, zda je možné po bývalé přítelkyni požadovat nějakou finanční náhradu za urážku na cti, pomluvu nebo něco takového. Pokud ano, jaký by byl postup? Děkuji Petra

ODPOVĚĎ:
Jednou cestou je již Vámi využitá možnost obrátit se na policii. Pokud by se takové jednání stupňovalo, je možné se na polici obrátit znovu, přičemž může dojít i k posouzení takového jednání jako trestného činu a nikoliv jen přestupku.
Váš přítel se může v řízení před civilním soudem domáhat toho, aby tato osoba upustila od obtěžování a také nahradila újmu na osobnostních právech (dobré jméno apod.). Předně může tuto osobu vyzvat pomocí tzv. předžalobní výzvy, aby se nežádoucího chování zdržela, pokud by to nepomohlo, je možné podat žalobu k soudu. Vzhledem k tomu, že tato problematika je poměrně složitá a náročná ve vztahu k soudnímu řízení, pokud byste se rozhodli jít touto cestou, doporučuji nechat se před soudem zastoupit advokátem - www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-NÁJEMNÉ
- Zpoplatnění soukromé cesty - komunikace III. třídy typu C
- Nájemné za soukromou cestu - komunikace III. třídy typu C
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak omezit vjezd na soukromou cestu těžkým vozidlům (silnice III. třídy typu C)

Katastr nemovitostí ČR - pobočka Jindřichův Hradec katastrální území Lásenice č. pozemku 1434 a neoprávněně 1434/44. Tato cesta vznikla po výstavbě chatové oblasti též na pozemku mého otce, MNV mu v letech 65-70 dala na vybranou prodej za 0,40 Kčs za m nebo vyvlastnění. V nouzi přijal prodej. Vznikla chatová oblast, která je dodnes a vede k ní příjezdová obecní cesta. Následně chataři vyjezdili zkratku po pozemku, který otci zbyl t. č. vužívání JZD. Po jeho smrti v roce 1986 tento pozemek zdědila sestra a darovala ho státu. Po revoluci jí byl na žádost vrácen s tím, že mi ho předá. Než se tak stalo tragicky zahynula. Pozemek zdědil její manžel. V únoru 2007 mi ho daroval. Nyní jsem se nájemce AGRO-B Kardašova Řečice dověděl že mi pozemek odečítají z nájmu a já z něj platím řádně daň. Rozhodl jsem se pozemek zpoplatnit a obecní úřad mi sdělil, že nesmím neboť je cesta od listopadu 2008 z rozhodnutí zastupitelstva vedená jako komunikace III. třídy typu C. Toto se stalo bez jakéhokoliv oznámení, bez mého souhlasu. Toto mi silně připomíná 50. léta a vyvlastňování. Jak je toto možné v demokratickém státě. Jsem vlastníkem pozemku s černou stavbou na něm v majetku obce. Platím řádně daň bez jakéhokoli profitu. Prosím o prošetření. Děkuji Milan.

ODPOVĚĎ:
Bohužel ze zákona o pozemních komunikacích vyplývá, že pozemek se stává komunikací ze zákona v okamžiku, kdy splňuje podmínky stanovené zákonem pro charakter takové komunikace. Ve Vašem případě došlo k situaci, kdy byl pozemek dlouho jako cesta užíván, proto komunikace vznikla ze zákona a Vy jste povinen komunikaci na svém pozemku strpět a nechat ji užívat veřejnost jako dosud.
Zákon pamatuje i na situaci, kdy v důsledku užívání komunikace dochází k poškozování pozemku a práv vlastníka pozemku, na němž komunikace je, ovšem zde se zákon omezuje jen na možnost nechat na komunikaci umístit dopravní značku či zákaz vjezdu určitých vozidel. Nezbývá mi tedy, než konstatovat, že v daném případě obec postupovala v souladu se zákonem a Vy jste bohužel povinen komunikaci a veřejný přístup na ni strpět.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výměna firmy na úklid společných prostor domu SVJ - musí být majitel bytu SVJ informován?
- Výměna firmy na svoz odpadu (popelnice) z domu SVJ - musí být majitel bytu SVJ informován?
- Zdražení služeb spojených s užíváním bytu SVJ - musí být majitelé bytu informováni?
- Povinnost informovat majitele bytu v domě SVJ o zdražení služeb spojených - úklid prostor, svoz odpadu

Na posledním vyúčtování služeb nás překvapily velké nedoplatky. Ptali jsme se správcovské firmy (nájemní byt, pro majitele domu vše řeší správce), kde a proč se vzaly. Prý vyšší cena za komunální služby a úklid. Změnila se/byla vyměněna, firma zajišťující svoz popelnic, i firma pro úklid společných prostor.
Neměl by majitel domu/správce nájemníky o takové změně informovat? Existuje nějaký předpis/nařízení, který by ukládal nájemníky s tímto seznámit? Zdá se nemyslitelné luštit to až z vyúčtování služeb - když si vyšších cen vůbec všimneme. K výměně firem navíc došlo již před dvěma lety, na popud nájemníků, obě služby dlouhodobě nefungovaly. Info o nových cenách/firmách jsme dosud nedostali (2 roky! ) a nebyly změněny/upraveny ani výše záloh. Stále platíme původní ceny (zálohy jsou podle nich) a skutečné náklady nájemníci srovnají a doplatí až díky vysokým nedoplatkům. Existuje i zde nějaký předpis/nařízení, který by ukládal úpravu výše záloh, nebo stanovil o kolik % a v jaké výši se nedoplatky mohou max pohybovat? Jde o neměřené služby, ne vodné/stočné, kde náklady nelze předem odhadnout.

ODPOVĚĎ:
Otázku účtování služeb upravuje zákon č. 67/2013 Sb. který stanoví, že poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
O eventuálním navýšení tedy musí pronajímatel nájemce informovat, přičemž navýšení by mělo odpovídat reálné spotřebě. Maximálně tedy 1/12 z celkového vyúčtování za předcházející rok. Otázku navýšení ceny služeb by měla upravovat i nájemní smlouva, pečlivě si tedy pročtěte smlouvu a trvejte na tom, aby bylo přesně rozepsáno, kolik činí nájemné, kolik energie a co vaše zálohy pokrývají. Pokud jsou služby účtované např. za správu či úklid domu nadsazené, máte právo požadovat nahlédnutí do přesného rozpisu účtovaných částek. Bohužel z pozice nájemce máte v případě nesouhlasu jedinou možnost, a to ukončit nájemní smlouvu.

__

FINANCE-DANĚ
- Dar bytu, domu od rodičů a následný prodej - daně, zdanění
- Dar nemovitosti od rodičů a následný prodej - daně, zdanění
- Dar bytu, domu od matky, otce a následný prodej - daně, zdanění
- Dar nemovitosti od matky, otce a následný prodej - daně, zdanění
- Daně, zdanění při prodeji bytu darovaného od rodičů
- Daně, zdanění při prodeji domu darovaného od rodičů
- Daně, zdanění při prodeji nemovitosti darované od rodičů
- Dlouhodobý trvalý pobyt v nemovitosti a prodej - daně, zdanění
- Daně, zdanění prodeje nemovitosti ve které měl nový majitel dlouhodobý trvalý pobyt
- Vliv trvalého pobytu na daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Daně, zdanění prodeje bytu, domu ve kterém měl nový majitel dlouhodobý trvalý pobyt
- Vliv trvalého bydliště na daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Dlouhodobé trvalé bydliště v nemovitosti a prodej - daně, zdanění
- Daně, zdanění prodeje nemovitosti ve které měl nový majitel dlouhodobé trvalé bydliště

Žil jsem s rodiči 30 let v rodinném domě. 2016 (loni) jsme s rodiči koupili byt (za účelem zachování zdravotní rodinné péče o mého otce) a rodiče se přestěhovali. Já zůstal v domě sám. Nyní (duben 2017) mi rodiče dům darovali. Já chci dům se souhlasem rodičů prodat a finanční prostředky použít na svou budoucí bytovou situaci. Po celou dobu 30 let (ještě stále) mám v tomto domě trvalé bydliště. Budu platit daň z tohoto prodeje? Děkuji, Dominik.

ODPOVĚĎ:
Dle § 4 odst. 1 písm. a) Zákona o daních z příjmů je osvobozen příjem z prodeje nemovitosti, pokud zde měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Uvádíte, že bydliště jste v domě měl po dobu 30 let. Dle mého názoru bude příjem z prodeje domu osvobozen.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odpovědnost výboru SVJ - placení soudního poplatku pokud SVJ prohraje soud s majitelem bytu
- SVJ prohrálo soud s majitelem bytu - kdo platí soudní poplatky? Členové výboru nebo všichni majitelé bytů?
- Odpovědnost členů výboru SVJ za způsobenou škodu nesprávným, protiprávním rozhodnutím
- Odpovědnost výboru SJV za způsobenou škodu - škoda nesprávným rozhodnutím

Kdo bude platit náklady za soudní řízení a advokáta protistrany v případě, že je žalován výbor SVJ a výbor tento soud prohraje? Budou tyto soudní výlohy platit jednotliví členové výboru nebo se tyto náklady rozpočítají mezi jednotlivé majitele bytových jednotek SVJ?
Příklad 1:
Výbor SVJ měl rozhodnout o poskytnutí informací vlastníkovi bytové jednotky, ale výbor v této záležitosti nerozhodl a toto rozhodnutí alibisticky nechal na rozhodnutí shromáždění. Shromáždění zamítlo poskytnutí informací vlastníkovi. Vlastník bytové jednotky však podá žalobu na výbor SVJ, jelikož mu výbor neposkytl informace a už vůbec neměl přesměrovávat toto rozhodnutí na shromáždění SVJ.
Může se stát, že by v takovémto případě za toto rozhodnutí museli platit náklady řízení všichni vlastníci bytových jednotek SVJ nebo tuto zodpovědnost (i finanční) nese pouze výbor SVJ a výbor toto musí zaplatit z vlastních peněz? Může výbor SVJ soudní výlohy prohraného soudu zaplatit z peněz SVJ a vykázat to v účetnictví jako náklad?
Příklad 2:
Výbor SVJ dva roky jedná v 5-ti členném složení a zároveň v tomto složení svolá shromáždění SVJ, na kterém lidé rozhodnou o zateplení domu. Následně začnou stavební práce, na domě je již hotové lešení a pak se přijde na to, že výbor má být v 6 členném složení a tudíž veškeré předchozí schůze výboru a shromáždění SVJ jsou neplatné. Některý z vlastníků bytové jednotky daného domu podá žaloba na výbor SVJ, jelikož jednal ve složení, které je v rozporu se stanovami SVJ. Soud uzná, že jednání byla protiprávní a přikáže výboru SVJ, že všechny dosavadní stavební práce musejí být zastaveny a lešení na domu sundáno.
Kdo bude platit náklady za sundání lešení, když výbor SVJ rozhodoval v méně členech, než mu dovolovali stanovy SVJ a přitom, zateplení domu si odsouhlasili vlastníci bytů (resp. shromáždění), aniž by si uvědomili, že výbor jedná v nesprávném počtu.

ODPOVĚĎ:
Z ustanovení § 159 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, vyplývá, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou, pečlivostí a s potřebnými znalostmi. Dále pak uvádí, jakým způsobem funguje odpovědnost výboru. Jestliže výbor způsobil škodu SVJ porušením svých povinností při výkonu funkce, pak je povinen tuto škodu nahradit, tj. každý člen výboru bude povinen k této náhradě. Pokud výbor škodu nenahradí, pak se všichni členové stávají zákonnými ručiteli za dluhy SVJ, a to v rozsahu škody, kterou měli nahradit SVJ.
Dále občanský zákoník nově zavedl domněnku nedbalosti (§ 2911 a násl.), kterou je též možné vztáhnout na výkon funkce statutárního orgánu, po členech výboru je v podstatě požadováno, aby byli odborníky v každé oblasti, o které rozhodují (stavebnictví, právo, finance, pojišťovnictví atd.), nebo aby si odborníky pro případ rozhodnutí sjednali. Vzhledem k nevýdělečnému charakteru SVJ a také k tomu, že funkce ve výboru není často nijak placená, je tento požadavek neúměrný. Z uvedeného vyplývá, že pokud je v žalobě pasivně legitimován výbor, náklady neúspěšného sporu ponesou pouze členové výboru a se SVJ ani jeho účetnictvím to nemá nic společného. Toto navazuje i na Vaši druhou otázku, členy výboru neomlouvá, že si neuvědomili. Mají povinnost jednat v souladu se stanovami a pokud tak neučinili, odpovídají za škodu tím způsobenou z vlastního rozpočtu, nikoliv rozpočtu SVJ.

__

RODINA-ROZVOD A SJM
- Nevyvázání bývalým manželem z půjčky - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalou manželkou z půjčky - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalým manželem z úvěru - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalou manželkou z úvěru - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalým manželem z hypotéky - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Nevyvázání bývalou manželkou z hypotéky - jak ho donutit aby to udělal, písemný slib
- Hypotéka a rozvod manželství - vyvázání z hypotéky bývalým manželem, manželkou
- Hypoteční úvěr a rozvod manželství - vyvázání z úvěru bývalým manželem, manželkou

V 11/2015 nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství, k součástí návrhu na nesporný rozvod byla i dohoda o vypořádání majetku po dobu po rozvodu. V dohodě bylo mimo jiné dohodnuto že mě teď už bývalý manžel vyváže z ručitelského vztahu a to co nejdříve. Bývalý manžel tak však neučinil a učinit nechce. Jak se mohu bránit a donutit ho, aby dodržel ustanovení dohody, které dobrovolně podepsal? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Pokud manžel odmítá plnit závazek ze smlouvy, nezbývá Vám, než ho k tomu donutit soudně žalobou. V tomto případě bych ale doporučila obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz, jelikož petit žaloby bude složitý s ohledem na to, jaké úkony musí bývalý manžel učinit, abyste byla vyvázána. Tyto musí být v žalobě detailně definovány. Mimo jiné máte právo po něm požadovat škodu způsobenou tím, že svému závazku nedostál.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENE
- Věcné břemeno vydržením (dlouhodobým užíváním)
- Zrušení věcného břemene sousedovi - může si udělat vlastní cestu přes svůj pozemek
- Služebnost získaná vydržením (dlouhodobým užíváním)
- Zrušení služebnosti sousedovi - může si udělat vlastní cestu přes svůj pozemek

Budeme dědit po matce s rodinou pozemek 2017. Soused má vstup - vchod přes náš pozemek, má i věcné břemeno neboli dle NOZ služebnost. Ale především má možnost i ze svého pozemku udělat si vstup - vchod ze svého pozemku s příjezdovou cestou, která tam již je. Dotázal bych se, zda-li existuje nějaký zákon nebo §, který by sousedovi nařídil (kdyby došlo k soudu) udělat si vchod ze svého pozemku. 2016 jsem mu říkal, aby si udělal tento vchod, na to mi odpověděl, že to nejde, že je v zemi elektrický kabel, který ale myslím že mu až tak nevadí, jelikož je v zemi a na veřejné cestě.
2014 mu říkal i matka, té řekl, že mu vadí studna (uvnitř jeho pozemku). Připadne mne, že se jen vymlouvá a nechce si po dobrém vchod - vstup udělat. Matky jsem se ještě stihl zeptat zda-li mu někdy něco podepsala ohledně věcného břemene (služebnost) a řekla že ne. Děkuji za odpověď. Pěkný den, Karel.

ODPOVĚĎ:
Pokud je v katastru nemovitostí zaneseno věcné břemeno ve prospěch souseda, pak se tohoto nezbavíte jinak než dohodou se sousedem nebo soudně. Za této situace by tedy bylo na místě, abyste k soudu podali žalobu o zrušení věcného břemene a soud by v rámci dokazování zkoumal, zda je skutečně věcné břemeno neboli služebnost nezbytné. Pokud by zjistil, že není, tak by toto zrušil. Pokud jde o vznik věcného břemene, teoreticky toto mohlo vzniknout vydržením, tj. matka nic nemusela podepisovat nebo je mohl uzavřít některý z předchozích vlastníků Vaší nemovitosti.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Převedení těhotné zaměstnankyně na méně náročnou práci
- Těhotná pracovnice zvedající těžká břemena a právo na převedení na jinou práci
- Zaměstnavatel nemá pro těhotnou lehčí práci - může ji nechat doma s platem, mzdou?
- Noční práce těhotné pracovnice, zaměstnankyně a převedení na denní směny
- Převedení na denní směny - těhotná, gravidní zaměstnankyně, pracovnice

Potřeboval bych se poradit, zda je povinností zaměstnavatele přeřadit na jinou pracovní pozici těhotnou přítelkyni, která vykonává práci ve třísměnném provozu a zvedá těžká břemena. Přítelkyně je těhotná teprve cca 2-3 týdny, ale chtěla by ještě pár měsíců pracovat. Mé dotazy tedy jsou:
1. Má zaměstnavatel povinnost vytvořit pracovní pozici vhodnou pro těhotnou zaměstnankyni?
2. Pokud takovou pozici nemá, nebo ji nemůže vytvořit je povinen platit mzdu s tím, že pracovnici nechá doma?
3. Je povinností zaměstnavatele změnit těhotné zaměstnankyni třísměnný provoz na dvousměnný?
Děkuji za odpověď, Hynek.

ODPOVĚĎ:
Problematika již byla ve webu velmi detailně řešena - vizte zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/rodinne-pravo/podpora-davky-duchody/35013-vyrovnavaci-prispevek-v-tehotenstvi-pri-prevedeni-na-hure-placenou-praci-z-duvodu-tehotenstvi.html
Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, je zaměstnavatel povinen převést ji na jinou práci. Pokud zaměstnavatel nemůže převést zaměstnance na jinou práci, protože ji nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnavatel není schopen splnit povinnost, kterou mu zákoník práce ukládá. Zaměstnanci po tuto dobu přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Přímá povinnost změnit třísměnný provoz na dvousměnný nevzniká. Pokud však těhotné zaměstnankyni např. lékař nedoporučí práci v noci, musí zaměstnavatel posudek respektovat a zaměstnankyni rozvrhnout směny tak, aby v noci nepracovala.

__

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod s Japoncem - postup, návod
- Rezidenční vízum kvůli rozvodu s cizincem

Ráda bych se zeptala, jak mám postupovat při rozvodu s Japoncem. Oddáni jsme byli před třemi lety v ČR. Bohužel manželství nefunguje. Nyní žijeme odděleně (já v ČR a on v Japonsku). Letos (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) mi vyprší v červnu 2017 vízum rezidenční, které jsem si každý rok prodlužovala. Musím si vízum prodloužit, jestli se chci tento rok rozvést? Popřípadě jak mám postupovat při žádosti o rozvod? Děkuji Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte nezletilé děti, lze manželství rozvést i bez jeho přítomnosti. Tj. podáte k českému soudu návrh na rozvod, bylo by dobré, aby se k návrhu manžel připojil, tedy napsal písemně soudu nejlépe datovou schránkou či doporučenou poštou, že s rozvodem souhlasí, popsal důvody rozvodu a za této situace je reálné, že vás soud rozvede i bez něj.
Z důvodu, že rozvod manželství bude probíhat v ČR není nutné prodlužování rezidenčního víza do Japonska.

__

PRÁCE-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Havárie služebního vozu nezaviněná zaměstnancem a placení spoluúčasti pojistky
- Nezaviněná havárie služebního vozu - kdo platí spoluúčast pojistky?
- Kdy zaměstnanec platí za škodu způsobenou zaměstnavateli - příklady
- Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli - kdy pracovník ručí?
- Odpovědnost pracovníka za škodu způsobenou zaměstnavateli - kdy pracovník ručí?

V prosinci 2016 jsem se se služebním vozem (během služební jízdy) stal účastníkem dopravní nehody. Viník nehody z místa ujel. Nehodu šetřila policie, potvrdila, že viníkem je řidič, který ujel. Během vyšetřování se ho nepodařilo vypátrat. Škoda na firemním voze se likvidovala havarijní pojistkou zaměstnavatele. Nicméně spoluúčast 10% (minimálně však 10.000 Kč) byla předepsána k úhradě mě jako zaměstnanci. Mám se zaměstnavatelem podepsánu dohodu o užívání služebního vozu, ve které jsem toto podepsal. Tedy souhlasil jsem se srážkou ze mzdy v takovém případě. Nicméně nedávno se mi ze dvou zdrojů dostala informace, že v případě, kdy nejsem viník nehody, nemá zaměstnavatel právo částku spoluúčasti strhávat? Je to tak? Jaký vliv na to případně má podepsaná dohoda o užívání vozidla? Děkuji mnohokrát, Leo.

ODPOVĚĎ:
Základní předpoklady pro vznik povinnosti naradit škodu způsobenou zaměstnancem jsou tyto:
- vznik škody na straně zaměstnavatele,
- porušení povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
- existence příčinné souvislosti mezi porušením povinností zaměstnancem a vznikem škody,
- zavinění zaměstnance.

Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě nedošlo k naplnění bodu 2 až 4, nevzniklo zaměstnavateli právo na náhradu škody z Vaší strany.
Pokud jde o dohodu o užívání vozidla a souhlasu se srážkami, podle mého názoru je tady nutné využít § 4a odst. 4 zákoníku práce, podle něhož vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu.
Ustanovení o srážkách by tedy bylo možné použít pouze v případě škody, která by vznikla Vašim zviněním, popřípadě při soukromé jízdě.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemní smlouva podepsaná s nezletilou osobou - závaznost smlouvy
- Podnájemní smlouva podepsaná s nezletilou osobou - závaznost smlouvy

Podnájemní smlouvu podepsali 2 účastníci, jeden v době podpisu nedovršil 18 let. Je vhodné smlouvu podepsat znovu po dovršení 18 let nebo je to jedno? Jakou formou? Dodatkem nebo novou smlouvu? Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
Smlouva by měla být podepsána celá znovu, jelikož osoba, která ještě nedovršila 18 rok věku není plně svéprávná a za dané situace je sporné - s ohledem na skutečnou psychickou vyspělost nezletilého - zda by taková smlouva byla posouzena jako zcela platná.
Proto doporučuji smlouvu podepsat znovu, s celým textem.

__

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
- Odpovědnost nájemce za škodu způsobenou sousedům - lze dát do nájemní smlouvy?
- Odpovědnost nájemníka za škodu způsobenou sousedům - lze dát do nájemní smlouvy?
- Odpovědnost podnájemníka, podnájemce za škodu způsobenou sousedům - lze dát do nájemní smlouvy?

Jak nejlépe v nájemní/podnájemní smlouvě ošetřit, aby nájemce/podnájemce bytu, poškodí-li sousedy (třeba ale nejen vytopením či požárem) nesl následky sám a ne, aby se sousedi hojili na vlastníkovi bytu. Odpovídá za škody např. vytopením po dobu trvání nájmu majitel bytu nebo uživatel bytu? Děkuji, Tadeáš.

ODPOVĚĎ:
Ve vztahu k třetím osobám, tedy sousedům, odpovídá vlastník bytu, který se následně má právo hojit na nájemníkovi.
Vytopení či požár by ale mělo řešit pojištění domácnosti, měla by tedy plnit pojišťovna, která by následně mohla požadovat pojistné plnění po škůdci - nájemci.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Užívání nemovitosti bez právního důvodu - vystěhování a vydání bezdůvodného obohacení
- Bydlení bez souhlasu majitele a nárok na nájemné od osoby užívající bytu, dům, nemovitost
- Bydlení bez souhlasu majitele a nárok na vydání bezdůvodného obohacení od osoby užívající bytu, dům, nemovitost
- Majitel bytu, domu musel zaplatit energie za osobu neoprávněně užívající nemovitost - náhrada, kompenzace, regres
- Vystěhování osoby bez nájemní smlouvy majitelem bytu - postup, návod, informace

Dostali jsme darem od babičky dům s pozemkem. V daném domě bydlí její dcera, která tam má trvalý pobyt. Žádnou smlouvu o pronájmu nemá. Neplatí energie, prostě nic. S nikým nekomunikuje a nechce nic ani řešit (placení, nedoplatky atd.). My bydlíme v podnájmu za (10.000 Kč) + platíme za ní 3.000 Kč za energie. Jediné co má zaplacené jsou popelnice. Chceme se tam přestěhovat, zrekonstruovat a bydlet už v našem domečku. Přijde nám na hlavu mít svůj dum a nemoct v něm bydlet. Prosím teda o radu jak postupovat, aby se ona vystěhovala. Děkuji. S přáním hezkého dne.

ODPOVĚĎ:
Pokud paní nehradí nájem a nemá ani sjednanou nájemní smlouvu, pak užívá dům tzv. bez právního důvodu. Váš postup by měl být takový, že jí zašlete výzvu k vystěhování, pokud ji nebude respektovat, musíte podat žalobu o vyklizení dané nemovitosti. Pokud soud rozhodne o její povinnosti dům vyklidit, což nepochybně za stávající situace rozhodne, je její povinností se vystěhovat. Pokud tak neučiní, vystěhuje ji exekutor (tzv. nepeněžitá exekuce). Domáhat se samozřejmě můžete i bezdůvodného obohacení, protože hradíte za tuto osobu energie, které vy sami nespotřebováváte. Dále byste mohli mít nárok na náhradu za to, že jste nemohli užívat danou nemovitost, protože v ní tato osoba bydlela bez vašeho souhlasu a bez právního důvodu (jakási náhrada nájemného).

__

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Před nástupem do nové práce neschopenka - nárok na nemocenskou
- Nárok na nemocenskou - zaměstnanec nenastoupil do práce na začátku pracovního poměru (rovnou měl neschopenku)

Dobrý den, byl jsem zaměstnán v podniku jako agenturní zaměstnanec. Domluvili jsme se na přestupu do kmenového stavu. Smlouva s agenturou byla ukončena 30.4.2017 a smlouva do kmene byla sepsána 1.5.2017. Jedná se o stejnou pracovní náplň, stejné pracovní podmínky atd. Zkrátka klasický přechod z pod agentury do kmene. Smlouvy byly již obě podepsány a já jsem 30.4.2017 onemocněl. Hned druhý den 1.5.2017 jsem do firmy donesl neschopenku. Nyní po třech týdnech mi bylo z firmy oznámeno, že nedostanu zaplaceno za prvních 14 dní mé pracovní neschopnosti, jelikož jsem nenastoupil. Je to opravdu tak? Mohu se nějak bránit? Proč mi to řekli až teď a ne hned první den? V horečkách bych tam na ten jeden den přišel pokud by šlo opravdu jen o to. Mohu se peněz za oněch 14 dní nějak domoci? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Ve Vaší situaci je nutné rozlišit vznik pracovního poměru a vznik nemocenského po jištění a tím i nároku na výplatu nemocenské. Podle § 34 zákoníku práce vzniká pracovní poměr dnem uvedeným v pracovní smlouvě, a to i v případě, kdy vzniknou na straně zaměstnance překážky v práci, pokud o těchto překážkách zaměstnavatele do 7 dnů informuje. Pracovní poměr Vám tedy vznikl.
Podle § 10 odst. 1 zákona o nemocenském po jištění pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele. Vznik nemocenského pojištění a s ním i nárok na výplatu nemocenského je spojen se skutečným výkonem práce.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nezaplacení celé kauce nájmu - důvod pro ukončení nájemní smlouvy?
- Opakovné pozdní placení nájmu - důvod pro ukončení nájemní smlouvy?

25.02.2017 jsem pronajal byt v rodinném domě, který vlastním. Dům má dvě nezávislé bytové jednotky. S nájemcem jsem podepsal smlouvu na jeden rok. Druhá bytová jednotka je prázdná, protože žiji v zahraničí. Při podpisu smlouvy mi nájemce řekl, že peníze už poslal na můj účet a že jsou na cestě (20.000 Kč - jistota + 14.180 Kč jako nájem a služby). Peníze nepřišly. 8.3.2017 mi na ruku vyplatil 14.180 Kč a 15.3.2017 polovinu jistoty 10 000 Kč. Nájemné a služby jsou splatné měsíčně vždy do 20. dne v měsíci a to za nájemné na další měsíc. Druhou polovinu peněžní jistoty 10.000 Kč mi odmítá dát a nájem platí pozdě. Nájemci bych chtěl dát výpověď bez výpovědní doby, protože porušil povinnost nájemce o platbách, kterou máme uvedenou ve smlouvě jako porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem. Chtěl bych se zeptat, zda je toto možné a jakým způsobem výpověď předat, když já jsem mimo republiku a nájemce je stále na cestách. Musí být výpověď doručena poštou, nebo může být předána osobou blízkou? Kopii nájemní smlouvy můžu zaslat. Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ:
Pokud se nájemce chová tak, že porušuje ustanovení smlouvy a naplňuje to podmínky zvlášť závažného porušení povinnosti, můžete mu dát výpověď bez výpovědní doby. Výpověď mu zašlete doporučeně na adresu jeho trvalého pobytu a i když si ji nepřevezme, bude se mít ze zákona za to, že mu doručena byla, jelikož se dostala do jeho sféry a pokud z jeho viny nebyla vyzvednuta, má se za to, že doručena byla a nastaly tedy její účinky. Tj. Určete mu delší dobu k vystěhování, jelikož se dá očekávat, že si výpověď nevyzvedne a tato bude 10 dní ležet na poště. Takže aby ta lhůta k vystěhování byla delší, než těch 10 dní, co bude zásilka pravděpodobně na poště.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA
- Prodej vozidla bez kupní smlouvy - kupující nemá kupní cenu a chce vrátit vozidlo
- Kupující vozidla nemá kupní cenu a chce vrátit vozidlo - může to udělat?
- Prodej zemědělského stroje bez kupní smlouvy - kupující nemá kupní cenu a chce vrátit vozidlo
- Kupující zemědělského stroje nemá kupní cenu a chce vrátit vozidlo - může to udělat?
- Možnost vrácení koupeného stroje kupujícím - kupující nemá kupní cenu k úhradě předmětu koupě
- Možnost vrácení vozidla kupujícím - kupující nemá kupní cenu k úhradě předmětu koupě
- Možnost vrácení zemědělského stroje kupujícím - kupující nemá kupní cenu k úhradě předmětu koupě

Manžel převzal 05/2015 od známého traktor v ceně 390.000 Kč. Je to stroj z ciziny, bez českých papírů. Vše bylo dohodnuto ústně, na zaplacení nespěchal. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy nemůžeme traktor uhradit, dosud jsme dali jen 20.000 Kč. 03/2017 nám známý sdělil, že si musel kvůli nám vzít nebankovní půjčku, a že mu musíme platit měsíční úroky 20 % z půjčené částky (jenže jednou to byla částka 200.000 Kč, podruhé již řekl, že si musel půjčit 400.000 Kč). Jeho žena zase tvrdí, že si vzala "kvůli nám" nějaké peníze z tržby ve vinotéce, kde pracuje a že ji teď snad vyhodí z práce). Podle mého názoru jejich půjčky s námi nijak nesouvisí, ale nevíme, jak se zachovat. Nabídli jsme, že traktor vrátíme, aby ho mohl známý prodat, a jsme ochotni i zaplatit odstupné za 2 roky používání traktoru, ve výši 100.000 Kč.
Na jakoukoli námi navrženou možnost však známý nereaguje. Chce peníze co nejdříve, a zaplatit úroky z půjčky, které rostou do statisíců. Jak se máme zachovat, když celou částku nemáme a úroky z jeho půjčky nechceme platit? Děkuji, Slávka.

ODPOVĚĎ:
Půjčky známého nemají s Vámi nic společného. Nemáte jakoukoliv povinnost jejich půjčky hradit, pouze musíte vyřešit traktor.
Pokud nemáte žádnou písemnou smlouvu, ovšem všichni jste se shodli na tom, že to měla být kupní smlouva, pak byste jim měli uhradit kupní cenu traktoru.
I Vámi navržená varianta vrácení traktoru a úhrady jakéhosi nájmu za užívání je reálná, nicméně zde by se muselo vycházet z premisy, že byla uzavřena smlouva nájemní.
Pokud s ním nebude rozumná řeč, jediné řešení je v doplacení traktoru, ale rozhodně ne v hrazení jejich půjček.
Na okraj lze podotknout, že prodávající je v právně nevýhodném postavení, protože nemá kupní ani nájemní smlouvu a vše je "na slovo", v případě soudního řízení by tedy hodně záleželo i na Vaší čestnosti a důkazech, které by mohl proti Vám prodávající nashromáždit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání penále - pozdní vystavení vyúčtování služeb
- Opožděné vyúčtování služeb bytu - penále, vymáhání penále

Jakým způsobem požadovat po správcovské firmě penále za pozdní vystavení a dodání vyúčtování služeb? Jsme nájemníci v nájemním bytě a majitel domu nechává vše na správcovské firmě, která nedělá prakticky vůbec nic. Jakýkoliv problém či výtka zůstává bez odpovědi, na emaily nikdo neodpovídá, firma nekomunikuje. Jak se tedy ozvat, jak požadavek za prodlení přesně formulovat a jak vůbec řešit onu nekomunikaci? Jistě existuje nějaká povinnost, či termíny, do kdy měl správce odpovědět a reagovat na potíže, které trápí nájemníky? V našem případě je praktikována strategie mrtvý brouk, na cokoliv se zeptáme zůstane bez reakce a když už je nějaká odpověď, je všechno v pořádku, nejsou na to peníze, bude se to řešit až budou. A to už vůbec nemluvím o formulaci "v místě a čase obvyklém" která se váže na výši nájemného. Je spousta věcí, které jsou v roce 2017 pro nájemní dům obvyklé (výtah, zvonky u vchodových dveří, zateplená fasáda, vytápění všech bytů, měřáky vody, příjem televize, internetu...) náš starý a zanedbaný dům však nezná nic z toho a majitel o tom nechce ani slyšet. Díky Daniela.

ODPOVĚĎ:
Zákon č. 67/2013 Sb. stanoví, že poskytovatel služeb, tj. i pronajímatel, má povinnost provést vyúčtování záloh a nákladů na služby do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, tj. za rok 2016 do 30. 4. 2017. Při nesplnění této povinnosti má nájemce právo požadovat pokutu ve výši až 50 Kč za každý započatý den prodlení. Ve vztahu k nájemci má tuto povinnost majitel, který následně může požadovat náhradu škody po správcovské firmě. Doporučuji tedy obrátit se přímo na majitele s výzvou řádného doložení vyúčtování. Pokud se ve Vašem případě má jednat o vyúčtování, které mělo být doloženo do 30.4., pak už nyní je majitel v prodlení a můžete po něm požadovat pokutu. Pokud nebude reagovat, obraťte se na věcně a místně příslušný soud s žalobou, kterou si nechte vyhotovit ideálně adokátem - www.advokatikomora.cz.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno na odtok vody - soused postavil plot, zídku a znemožnil odtok vody
- Služebnost na odtok vody - soused postavil plot, zídku a znemožnil odtok vody
- Odstranění plotu, zídky souseda kvůli užívání věceného břemene - soudní vymáhání zbourání plotu
- Odstranění plotu, zídky souseda kvůli užívání služebnosti - soudní vymáhání zbourání plotu
- Soudní vymáhání zbourání plotu, zídky kvůli využívání věcného břemene, služebnosti

Ve sklepení mé nemovitosti pramení voda, tato voda již více jak 50 let odtéká potrubím na obecní pozemek, který je veden jako cesta. Tato část obecního pozemku protíná sousedův pozemek. Na tento odtok vody je od roku 2016 zřízeno mezi námi a majitelem daného pozemku tedy obcí věcné břemeno čili podle nového občanského zákoníku služebnost. Nyní nastal problém, kdy soused i přes výslovný zákaz obce tento obecní pozemek zahradil a nám znemožnil přístup k udržování strouhy odtoku vody.
Obec několikrát souseda žádala o odstranění plotu, ten tak neučinil a ani plot odstranit nehodlá. Nyní nám obec oznámila, že pokud budeme žádat o odstranění plotu, bude muset soudně zažádat o zrušení věcného břemene z důvodu neplnění funkce věcného břemene.
Soused tvrdí, že věcné břemeno vzniklo bez jeho souhlasu a tudíž dle jeho názoru neplatné. Mohu poprosit o radu, jak reagovat na oznámení obce? A mohu poprosit o upřesnění informace, zda se domníváme správně, že smlouva o věcném břemenu se uzavírá pouze s majitelem a není třeba souhlas okolních sousedů. Děkuji, Vlaďka.

ODPOVĚĎ:
Neznám danou situaci, pokud jde o umístění pozemků (musela bych vidět geometrickou mapu k lepšímu posouzení umístění pozemků), nicméně obecně - nikdo Vám nemůže bránit užívat věcné břemeno. Toto se uzavírá pouze mezi vlastníkem pozemku, tzv. povinným z věcného břemene a oprávněným z věcného břemene.
Soused nemá na uzavření smlouvy o věcném břemeni žádný vliv. Máte právo se domáhat odstranění plotu, vždyť právě plot je důvodem, který Vám v užívání věcného břemene brání. Pokud s obcí nebude rozumná domluva, máte právo žádat odstranění stavby plotu i soudně.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zdědění bytu, domu a věcené břemeno dožití pro přítele, partnera - možnost darování, prodeje nemovitosti dědicem, dědici
- Možnost darování, prodeje zděděné nemovitosti s věcným břemenem dědicem, dědici
- Možnost darování, prodeje zděděného bytu, domu s věcným břemenem dědicem, dědici

12/2016 jsme s přítelem koupili rekreační chalupu a každý vlastníme 1/2. Jedná se o velmi malou nemovitost, která není vhodná k trvalému bydlení. Já sama vlastním ještě od roku 2000 třípokojový byt, který mi zůstal po rozvodu a ve kterém oba již 16 let žijeme. Oba máme dospělé děti - já 1, přítel 2. Děti s námi nebydlí. Potřebujeme vyřešit bydlení v případě úmrtí jednoho z nás. Je možné, aby mi přítel daroval nebo prodal za symbolickou cenu svoji polovinu rekreační chalupy a já bych mu buďto přímo ve smlouvě nebo případně v závěti umožnila věcným břemenem užívání bytu i chalupy do jeho smrti. Poté by teprve mohla moje dcera s oběma nemovitostmi nakládat dle svého uvážení. Prosím Vás o radu, zda by to bylo možné, případně prosím o návrh, jak situaci vyřešit. Děkuji, Šárka.

ODPOVĚĎ:
Jelikož nejste z právního pohledu příbuzní, tak bude z daňového pohledu výhodnější, aby Vám přítel spoluvlastnický podíl na chalupě prodal. Vy samozřejmě můžete majetek odkázat dětem a příteli zřídit věcné břemeno, nicméně musíte předpokládat, že vlastníky se stanou Vaše děti a Váš přítel neovlivní, jak oni s majetkem naloží (tj. zda ho zcizí, tj. darují nebo prodají jiné osobě - je možné prodat i s věcným břemenem čili služebností). Věcné břemeno, čili služebnost pouze sníží cenu nemovitosti, ale neznemožní byt prodat úplně.
Nejvíc by Vás oba chránilo to, že byste oba vlastnili polovinu chalupy i bytu nebo uzavřeli manželství.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Opakované křičení a verbální napadání duševně nemocnou osobou - jak se bránit?
- Křivé obvinění duševně nemocnou osobou - jak se bránit?
- Jak se bránit proti opakovanému verbálnímu napadání od souseda, sousedky?

Jsme majitelé chalupy ve Středních Čechách. Máme ve vesnici sousedku - notorickou stěžovatelku, která má utkvělou představu, že vlastní všechny pozemky ve vesnici a všichni její sousedé jí je ukradli. Nejprve se vše omezovalo na neustálé stížnosti na katastrálním úřadě, kde jí samozřejmě vše zamítali, ale její odvolání sahala poté až k ústavnímu soudu. 2017 se však útoky stupňují a dosahují osobních urážek. Chodí po obecní cestě a po zahradě a jakmile někoho z nás vidí vykřikuje, že je vše její, že jsme všichni zloději, že nás nechá zavřít až zčernáme, že jsme jí vše ukradli, že budeme muset všechny naše domy zbourat, že nám to nařídí. Při posledním jednání se stavebním úřadem po další její nesmyslné stížnosti před úřednicemi vykřikovala, že jsem zloděj, sousedka, že je kriminálnice a že půjde sedět a že je zlodějka, dále obchází s fotoaparátem naše nemovitosti a to jak v naší přítomnosti, tak nepřítomnosti a fotí si pozemky a budovy a to za účelem monitorování našeho majetku. Dále při tom samozřejmě křičí, že jsme zloději a že půjdeme všichni do vězení. Tím vším se prolínají její každodenní výkřiky z jejího dvora a to ve stejném duchu.
Sousedka, která je tímto jejím jednáním také postižena pracuje na katastrálním úřadě kam směřují hojně její nesmyslné stížnosti a kde ji také v těchto stížnostech obviňuje, že ji upsala pozemky, že je zlodějka a nechala by jí zavřít. Na toto vše jsou písemné doklady. Samozřejmě ji již všichni znají, takže tomu nepřisuzují vážnost, ale je to samozřejmě nepříjemné a pro nezúčastněné osoby může toto být zavádějící, když neví, kde je pravda.
Dlouho jsme si toho nevšímali, ale situace se stává již neúnosnou a zdá se i poslední dobou nebezpečnou. Máme obavy, že její muž, příslušník bývalého SNB může být majitelem střelné zbraně, kterou nemá dostatečně proti ní zajištěnu a časem se situace může vyústit v nějakou tragédii. Psali jsme již před cca rokem jejímu zastupujícímu právnímu zástupci, kdy jsme si na její chování stěžovali a žádali jsme ho, aby jí z titulu své autority upozornil, že si nepočíná v souladu se zákonem, zdálo se, že to na chvilku ustoupilo, ale naopak, situace se ještě více zhoršila. Další věcí je, že již nechceme poslouchat její neustálé urážky a výhrůžky a každodenní křik. Víme, že naše situace je tíživá a obrana velmi malá, ale přesto by jsem měl pár otázek.
1. Je to na trestní oznámení nebo jen ohlášení na přestupkovou komisi v místě.
2. Máme pocit, že po tomto co dělá se bude pravděpodobně někde léčit na psychiatrii, popřípadě že je nesvéprávná, je možno toto nějak zjistit?
3. Můžeme zároveň podat žádost a prošetření, zda nevlastní ona nebo její manžel střelnou zbraň?
4. Máme se svou stížností postupovat každý samostatně nebo máme podat stížnost společnou?
5. Je nějaká možnost, aby někdo nařídil psychologický posudek, jelikož její jednání vykazuje jednoznačně psychickou poruchu se známkami agresivity.
Velice děkuji za radu. Norbert.

ODPOVĚĎ:
K Vašim jednotlivým dotazům:
1. Zajděte na polici ČR a podejte trestní oznámení. Policie bude muset celou záležitost prošetřit a pokud by dospěla k úsudku, že intenzita útoků nenaplňuje některý (jeden či i více) z trestných činů, postoupí věc přestupkové komisi.
2. Zda se Vaše sousedka léčí nemáte možnost zjistit.
3. Můžete Vaše obavy sdělit polici ČR (v rámci trestního oznámení), která se bude i touto otázkou zabývat při šetření.
4. Můžete podat společnou stížnost, kdy ovšem budete muset vymezit, kdo za všechny osoby bude jednat s úřady, nebo můžete podat každý zvlášť s tím, že pokud policie/komise shledá, že jsou zde důvody pro spojení těchto věcí dohromady, tak takto učiní.
5. Posuzování duševního stavu je možné v rámci řízení o případném omezení svéprávnosti osoby, je otázkou, zda by agresivita osoby byla důvodem pro omezení její svéprávnosti.

Dále můžete podat žalobu (u civilního soudu) a domáhat se, aby se paní zdržela takového jednání (napadání), případně aby Vás nekontaktovala. Co se týká fotografií, pokud na fotografii je zachycena osoba bez jejího souhlasu, je zde možné se obrátit na úřad na ochranu osobních údajů a podat podnět, zda tímto nedošlo k porušení zákona (neoprávněné nakládání s osobními údaji).

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Poplatek právníka - stížnost k Ústavnímu soudu
- Stížnost k Ústavnímu soudu - poplatek právníka, palmare
- Rozsudek omluvy protistraně - forma omluvy (písemná, ústní? )
- Způsob omluvy přikázaný rozsudkem soudu a dokázání že se neúspěšná strana opravdu omluvila
- Jak dokázat, že proběhla omluva přikázaná soudem rozsudkem soudu?

Dceři v rozsudku KS a pak i NS byla nařízena osobní omluva a dostala podmínku na 15 měsíců. Zvažovala stížnost k ÚS, ale advokátka po ní požadovala za sepsání 75.000 Kč s tím, že za dva dny má stížnost sepsanou. Je tato částka v pořádku? Po odmítnutí ze strany dcery advokátka přestala komunikovat a na její dotazy neodpovídá. Takové jednání je hodně divné a víme, že spoustu dotazů a informací nám advokátka vůbec nesdělila. Můj dotaz se týká omluvy. Dcera se poškozené omluvila ústně, ale ta tvrdí, že může omluvu vyžadovat exekučně. Je toto možné? Jak může poškozená dokazovat, že se jí dcera neomluvila ústně? Má dcera omluvu poslat písemně, aby předešla dalším problémům s poškozenou? A v případě podmínky. Za jak dlouho se záznam vymaže z rejstříku. Moc děkuji za odpovědi. S pozdravem, Nina.

ODPOVĚĎ:
Výše smluvní odměny advokáta záleží na dohodě stran, odvíjí se od zkušeností advokáta, praxe, složitosti případu, ale také od skutečnosti, zda se jedná o renomovanou advokátní kancelář či nikoliv. Jiné smluvní ceny jsou v Praze a jiné např. v menších městech apod. Zastupování před Ústavním soudem, stejně jako sepsání ústavní stížnosti, můžete svěřit jinému advokátovi/advokátce, pokud nejste z jakéhokoliv důvodu se současným právním zástupcem spokojeni.
Co se týká omluvy, zde záleží, zda je nějaká forma uložena samotným rozsudkem – např. že musí být omluva písemná, popř. otištěná na určitém místě apod.
Jinak je opravdu možné exekučně vymáhat i splnění takové povinnosti, kdy se vymáhání uskutečňuje ukládáním pokut. Pokud je rozporováno, zda došlo k omluvě či nikoliv, je vhodné (pokud to umožňuje rozsudek) omluvit se za přítomnosti svědka či svědků nebo i písemně.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Návrat bývalé manželky do domu SJM - jak přikázat bydlení jen v určité části domu?
- Jak přikázat bývalé manželce bydlení v určité části domu v SJM?
- Jak přikázat bývalému manželovi bydlení v určité části domu v SJM?

Má známá řeší nemilou situaci. Její manžel je rozvedený, jeho bývalá manželka se z domu, který je v SJM odstěhovala již před více než rokem. Nyní má její bývalý manžel přítelkyni, se kterou mají čerstvé miminko. Jakmile to bývalá manželka zjistila, nastěhovala se zpět do domu a to přímo k nim do ložnice, i se svým synem, který má ADHD. Je možné podat např, předběžné opatření, aby alespoň dotyčná bývalá jim nechala soukromí a hlavně klid s miminkem a nastěhovala se do jiné místnosti v domě? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Je to velmi nepříjemná situace a obávám se, že rychle řešitelná nebude. V daném případě je třeba podat žalobu o vypořádání SJM a v jejím rámci lze navrhnout předběžné opatření, ovšem toto musí být dobře zdokladováno a doloženo důkazy, mám za to, že bude velmi těžké předběžné opatření prosadit. Tato situace bude klást velké nároky na psychiku účastníků, neboť první jednání ve věci žalob o vypořádání SJM může být i za rok. Ale doporučovala bych neotálet a podat co nejdříve.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyrovnání z bytu zapsaného v katastru na jednoho z manželů
- Koupě bytu před manželstvím a zápis do katastru v době manželství - je byt SJM?
- Vyrovnání z domu zapsaného v katastru na jednoho z manželů
- Koupě domu před manželstvím a zápis do katastru v době manželství - je byt SJM?
- Vyrovnání z nemovitosti zapsané v katastru na jednoho z manželů
- Koupě nemovitosti před manželstvím a zápis do katastru v době manželství - je byt SJM?
- Vyrovnání z pozemku zapsaného v katastru na jednoho z manželů
- Koupě pozemku před manželstvím a zápis do katastru v době manželství - je byt SJM?

V 08/2007 jsme s přítelem koupili družstevní byt (přesněji družstevní práva). 300.000 Kč jsem zaplatila já z peněz, které jsem získala prodejem vlastního bytu (jehož koupi jsem financovala úvěrem ze stavebního spoření a splácela ho až do r. 2015) a zbytek se financoval hypotékou (900.000 Kč). Byt byl napsán pouze na přítele a hypotéka také. 14.6.2008 jsme se vzali. K 30.6.2008 byl byt převeden do osobního vlastnictví, pouze na manžela (tvrdil mi, že to jinak nejde, jelikož k podpisu smlouvy došlo ještě před svatbou) a já jsem zaplatila anuitu 170.000 Kč.
2013 jsme hypotéku přeúvěrovali, tudíž už jako manželka jsem se stala spoludlužníkem.
08/2014 jsme se rozvedli. Z bytu jsem se i s dětmi odstěhovala 04/2014. Exmanžel v tomto bytě žije. Doposud nedošlo k vyrovnání.
Mám nárok na podíl z bytu, když v katastru nemovitostí je zapsáno pouze exmanželovo jméno? Mám nějakou šanci dostat zpět peníze investované do bytu? Exmanžel, nechce nic řešit, pouze mi nabídl 200.000 Kč. Prosím, jak mám řešit tuto situaci a jak se zbavit dluhu na hypotéce? Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
Rozhodné je, že jste byt do osobního vlastnictví nabyli až v době manželství. I když je byt v katastru nemovitostí evidován pouze na bývalého manžela, právně je součástí SJM a pokud byste podala k soudu žalobu o vypořádání SJM, soud by vycházel z premisy, že byt je součástí SJM, jelikož byl koupen v době manželství a pokud manžel tvrdí opak, musí to prokázat.
Důkazní břemeno leží na něm. Pokud jste se rozvedli v srpnu 2014, nemáte již moc času, jelikož po třech letech po rozvodu už žalobu o vypořádání SJM podat nelze. Proto neváhejte a navštivte advokáta a podejte žalobu o vypořádání SJM.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dítě o prázdninách u otce - placení alimentů, výživného
- Placení alimentů když je dítě o prázdninách u otce (letní školní prázdniny)
- Děti o prázdninách u otce - placení alimentů, výživného
- Placení alimentů když jsou děti o prázdninách u otce (letní školní prázdniny)
- Nezaplacení výživného pokud je dítě o prázdninách u otce který nemá dítě svěřené do péče

Přítel má z bývalého vztahu dvě děti, poctivě platíme alimenty ve výši 5.200 Kč a včera (12.08.2017) (12.08.2017) (12.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (07.05.2017) nám oznámila, že celý červenec na prázdniny budou děti u nás, tak by nás zajímalo, jestli jí tím pádem musíme poslat za ten měsíc alimenty, když je nebude mít. Děkuji, Dita.

ODPOVĚĎ:
Podle § 921 nového občanského zákoníku platí, že výživné se plní v pravidelných splátkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Ani skutečnost, že bude Váš přítel o děti pečovat celý měsíc, ho tedy nezbavuje povinnosti uhradit za tento měsíc matce dětí výživné. Pokud se tedy s matkou dětí nedohodnete jinak, doporučuji uhradit i na měsíc červenec výživné v plné výši.
Ve svém dotazu neuvádíte, jakým způsobem je upraven styk dětí s otcem (Vaším přítelem). Pokud má Váš přítel podle soudního rozhodnutí pečovat o děti v červenci například pouze 14 dní, nemusíte ale přistoupit na matčin požadavek, abyste o děti pečovali celý měsíc. Vycházím z toho, že píšete, že Vám matka oznámila, že budou děti celý červenec u vás, což nezní jako výsledek vzájemné dohody.

__

RODINA-OSVOJENÍ, ADOPCE
- Přímá adopce dítěte od kamarádky, známé - lze to?
- Souhlas s osvojením matkou novorozence - kdy ho může dát? (kolik dnů, týdnů, měsíců po porodu? )
- Kolik dnů po porodu může dát matka novorozence, dítě k adopci, osvojení?
- Osvojení dítěte - co soud posuzuje?
- Adopce dítěte - co soud posuzuje?
- Osvojení dítěte od kamarádky, známé osoby - průběh, informace
- Adopce dítěte od kamarádky, známé osoby - průběh, informace

Máme šanci u soudu v případě přímé adopce? Jsme manželé, máme zažádáno o klasickou adopci, z důvodu onemocnění ženy bylo posudkovým lékařem krajského úřadu doporučeno žádost o adopci přerušit a za 10 měsíců tj. 02/2018 dodat novou lékařskou zprávu. V případě, že se onemocnění nebude horšit by nás nechali v klasické adopci pokračovat. Nyní naše známá je těhotná, ona ani otec dítěte si miminko nechat nechtějí. Chtěla by po narození, tj. 11/2017, dítě svěřit výhradně do naší péče přímou adopcí.
Nevíme, zda by nevznikl problém u soudu nebo na OSPOD v řízení o osvojení, právě kvůli tomu, že nejsme státem ověření žadatelé o adopci. A nebo, aby to nezamítli z důvodu onemocnění ženy, když jsme přerušili do 02/2018 klasické řízení o adopci. Měli bychom společně zajít na OSPOD a oznámit jim náš záměr ještě před narozením dítěte? Budou po nás v porodnici něco vyžadovat, když by matka dítěte chtěla, aby s ním v porodnici byla budoucí matka a odvezli si dítě z porodnice již budoucí rodiče? Jak prosím pokračovat po porodu, kdy bychom měli kam zajít ohlásit situaci a žádat o osvojení?

ODPOVĚĎ:
K osvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. Souhlas dává rodič osobním prohlášením vůči soudu. Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec osvojovaného dítěte může dát souhlas k osvojení i před uplynutím této doby, nejdříve však po narození dítěte.
Podle § 823, odst. 1, nového občanského zákoníku je možné se souhlasem budoucího osvojitele předat mu osvojované dítě do péče ihned poté, kdy oba rodiče dali k osvojení souhlas. Souhlasí-li s tím rodiče, lze dítě předat budoucímu osvojiteli do péče i dříve, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí.
Pokud s tím tedy rodiče budou souhlasit, budete si moci dítě odvézt rovnou z porodnice. Rodiče osvojovaného dítěte jsou povinni o předání dítěte informovat OSPOD. O předání dítěte do péče pak rozhodne soud. Soud o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením rozhodne až poté, co provede šetření ohledně vzájemné vhodnosti dítěte a osvojitele, zejména se zřetelem na:
a) osobnost a zdravotní stav osvojitele i jeho sociální prostředí, zvláště bydlení a domácnost, jakož i schopnost osvojitele pečovat o dítě a pohnutky osvojitele k osvojení
b) osobnost a zdravotní stav dítěte, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, jakož i jeho statusová práva
c) etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte a osvojitele
d) dobu, po kterou bylo dítě v péči osvojitele
Z výše uvedeného vyplývá, že soud se bude zajímat mj. také o zdravotní stav Vaší manželky, neboť i podle § 799, odst. 2, nového občanského zákoníku platí, že zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře. K návrhu na osvojení dítěte tedy doporučuji doložit i aktuální lékařské zprávy, které budou dokládat vaši schopnost se o dítě postarat.
I když rodiče dítěte mohou dát souhlas k osvojení až po narození dítěte (v případě matky až po uplynutí šestinedělí), nic nebrání tomu, aby již během těhotenství navštívili OSPOD v místě svého bydliště a sdělili pracovníkům OSPOD svůj záměr dát dítě k přímé adopci a svěřit je do Vaší péče. Můžete OSPOD navštívit společně s nimi a potvrdit, že máte zájem o přímou adopci jejich dítěte. Pracovníci OSPOD s Vámi celou situaci proberou a poradí Vám, jak dále postupovat.
O osvojení nezletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce dítě osvojit – to platí i v případě přímé adopce. Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojení společně jako společní osvojitelé. Bude tedy zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na osvojení dítěte. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát či pracovník OSPOD.

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Informovaný souhlas o výkonu v nemocnici vyplněný u praktického lékaře - může to nemocnice požadovat?
- Může nemocnice chtít po praktickém lékaři aby vyplnil informovaný souhlas o výkonu který provede nemocnice?

Vedení naší nemocnice připravilo souhlasy s výkonem, informované souhlasy, a požaduje po praktických lékařích, aby tyto souhlasy s pacientem vyplnili a pacient si je přinesl k výkonu. Je tento postup správný?

ODPOVĚĎ:
Název tohoto právního institutu, informovaný souhlas, je odvozen ze dvou základních předpokladů poskytování péče: 1. podání informací.
2. souhlasné stanovisko pacienta. Institut informovaného souhlasu vychází z povinnosti poskytovatele zdravotních služeb pacienta informovat
o poskytovaných zdravotních službách, o potřebných vyšetřeních či výkonech a také možných rizicích s tím spojených. Dále má pacient právo na informace o možných alternativách, jiných možnostech léčby.
Zdravotní služby lze poskytnout pouze se souhlasem pacienta, s výjimkami, které jsou vymezeny zákonem. Jak z uvedeného vyplývá, je informovaný souhlas ve své podstatě právem pacienta na poskytnuté informace a nezbytný souhlas s konkrétním výkonem. Podle § 31 odstavec 3 zákona o zdravotních službách informace podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se informace týká. Jde-li tedy například o diagnostický výkon v oboru gastroenterologie, pak praktický lékař není odborníkem v oboru gastroenterologie, nemůže tedy pacienta řádně poučit a posoudit jeho konkrétní rizika tak jako gastroenterolog, který výkon provede.
Pacient má také dále právo klást doplňující otázky. Splněním povinnosti získat pacientům svobodný, informovaný souhlas s výkonem není podpis na listině, ale především rozhovor s lékařem, který rozhodnutí pacienta předchází. Sama listina bez poučení nestačí. Pacient by měl svým podpisem stvrdit souhlas s výkonem až po poučení lékařem, který tento typ výkonu provádí. Informace a poučení musí být podány i s ohledem na individualitu pacienta, s přihlédnutím k rizikům vyplývajícím nejen ze samotného výkonu, ale také ze zdravotního stavu konkrétního pacienta, z dalších onemocnění, kterými trpí.
Přesto bych tento krok úplně nezavrhovala. Předání formulářů vytvořených vedením vaší nemocnice praktickým lékařům jim může usnadnit poučení o výkonu, který spadá do jiné odbornosti. Pacient získá možnost si formulář souhlasu prostudovat doma, během delší doby před výkonem a při poučení lékařem gastroenterologie bezprostředně před výkonem již bude seznámen se základními informacemi o výkonu. Pacient má možnost klást doplňující otázky a to je pro něj snazší, pokud si poučení již prostudoval.
Je však velmi důležité si uvědomit, že pro platnost souhlasu jakožto právního úkonu pacienta je nezbytné, aby pacient souhlasil s výkonem a písemný souhlas stvrdil podpisem teprve po poučení lékařem způsobilým k provedení příslušného výkonu.
MUDr. Mgr. Dita Mlynářová, právník-specialista, právní kancelář ČLK

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Poskytování lékařských zpráv komerčním pojišťovnám
- Kdy může lékař poskytnout informace komerční pojišťovně pacienta
- Poskytnutí informací lékařem komerční pojišťovně - pravidla
- Je nutný souhlas pacienta s předáním informací komerční pojišťovně? (informace o zdraví pacienta, pojištěnce)
- Souhlas s pokynutí informací lékařem komerční pojišťovně - náležitosti
- Poplatek lékaře za poskytnutí informací komerční pojišťovně pacienta
- Informace o pacientovi komerční pojišťovně - poplatek lékaře

Rád bych se s vámi poradil, nakolik jsou tzv. komerční pojišťovny, u kterých mají pacienti sjednáno např. životní či úrazové pojištění, oprávněny vyžadovat informace o zdravotním stavu pacienta a zda existuje nějaký závazný ceník pro zpracování lékařské zprávy či výpisu
z dokumentace za účelem komerčního pojištění. Často se na mě tyto pojišťovny obracejí s různými formuláři k vyplnění, argumentují souhlasem, který jim k tomu pacient při uzavření pojistné smlouvy dal, a za zpracování informací o zdravotním stavu nabízejí částku, která snad má být
určena tabulkami této pojišťovny. Mají pracovníci komerčních pojišťoven na takový postup nárok?

ODPOVĚĎ:
Jedním ze základních pravidel při výkonu povolání lékaře je dodržování zásad zákonem stanovené povinné mlčenlivosti lékaře. Ta je zakotvena především v § 51 a násl. zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách, v platném znění, pokud to shrneme a zjednodušíme, k legálnímu tzv. průlomu do povinné mlčenlivosti může dojít pouze za účelem návaznosti zdravotní péče o pacienta, nebo pro obhajobu lékaře v různých typech řízení, nebo stanoví-li tak výslovně pro určitou situaci právní předpis, anebo pokud se sdělením údajů chráněných povinnou mlčenlivostí lékaře
třetí osobě souhlasí sám pacient.
V daném případě jistě nejde o návaznost zdravotní péče o pacienta ani o obhajobu lékaře ve sporu s pacientem. Rovněž žádný právní předpis nestanoví onen automatický legální průlom do povinné mlčenlivosti lékaře, jestliže sdělení údajů o zdravotním stavu pacienta vyžaduje komerční pojišťovna. Proto nezbytnou podmínkou pro možnost sdělení takových údajů pracovníkovi komerční pojišťovny (např. ve formě poskytnutí výpisu
ze zdravotnické dokumentace či vyplnění tiskopisu vytvořeného pojišťovnou) je souhlas pacienta.
Z právní úpravy a všech logických okolností věci vyplývá, že je nutné, aby takový souhlas s poskytnutím údajů byl jasný, konkrétní vůči danému lékaři, který má údaje z dokumentace poskytnout, konkrétní ohledně osoby (subjektu), komu tyto údaje mají být poskytnuty, a pokud možno v jakém rozsahu.
Zcela určitě nepostačí obecný a nekonkrétní bianco souhlas pacienta, nejčastěji obsažený v jeho pojistné smlouvě, že pracovníci pojišťovny
jsou oprávněni kdykoliv od kteréhokoliv ošetřujícího lékaře vyžadovat jakékoliv informace o zdravotním stavu pacienta. Takový obecný souhlas naslepo pro jakékoliv v budoucnu vzniklé situace by lékař neměl respektovat, neboť pacient v době uzavření pojistné smlouvy naprosto nemohl do nejmenších detailů předpokládat, o jaké konkrétní údaje event. může jít a jaká přesná životní situace může nastat. Koneckonců, i kdyby se pacient s tímto argumentem vůči pojišťovně v době uzavírání pojistné smlouvy obrátil, bylo možné očekávat, že pojišťovna na uzavření smlouvy nepřistoupí. Pacientovi tak nezbývalo nic jiného než zmíněný bianco souhlas udělit.
Je rovněž nutné, aby pro lékaře bylo obecně čitelné, srozumitelné a nepochybné, že v daném konkrétním případě pacient souhlas skutečně dal. Komerční pojišťovna není státním orgánem, aby bylo možno uplatnit zásadu presumpce správnosti a postačovalo
její tvrzení, že souhlas se sdělením údajů pacient pojišťovně dal. Tento princip není možné uplatnit u soukromoprávních subjektů (na rozdíl např. od Policie ČR či soudů, viz předchozí články v Tempus medicorum), kterým komerční pojišťovna v tomto případě je. Proto je potřeba, aby zcela konkretizovaný souhlas pojišťovna lékaři přímo i předložila, aby v lékaři takový souhlas nebudil žádné pochybnosti.
Schází-li takový jasný, konkrétní a srozumitelný souhlas pacienta v žádosti komerční pojišťovny, není lékař oprávněn informace o zdravotním stavu poskytnout a je třeba pracovníka pojišťovny vyzvat, aby tento souhlas pacienta doplnil. Rovněž je možné postupovat tak, že požadované údaje (výpis ze zdravotnické dokumentace, vyplněný formulář apod.) lékař předá přímo do rukou pacienta, který má nárok na informace o svém zdravotním stavu zaznamenané ve zdravotnické dokumentaci, s tím, že pacient může na základě vlastního rozhodnutí tyto údaje předat dále,
např. právě své komerční pojišťovně.
Pro případ, že jde o sjednanou životní pojistku a pacient již zemřel, obdobně lze postupovat v případě předání informací pozůstalým osobám blízkým, které dle svého uvážení údaje postoupí dále. V dané situaci, kdy pacient za svého života konkrétní a výslovný souhlas neudělil, je to de facto jediné řešení, neboť pozůstalé osoby blízké nemohou zemřelého pacienta v udělení souhlasu třetím osobám suplovat, jestliže subjektem a nositelem údajů byl sám zemřelý pacient. Shrneme-li to, tato možnost řešení zaručí, že údaje o zdravotním stavu pacienta poskytne lékař toliko těm osobám, které na ně mají ze zákona nárok (tedy samotnému pacientovi nebo pozůstalým osobám blízkým), nikoliv přímo komerční pojišťovně, která nesplnila pro konkrétní případ zákonnou podmínku průlomu do povinné mlčenlivosti lékaře. Nutno k tomu dodat, že daný postup může lékař zvolit, je-li to pro něj výhodnější a méně náročnější cesta. Pokud je tomu naopak, zákon na lékaře neklade povinnost, aby sám aktivně buď sháněl pacientův souhlas, anebo kontaktoval pozůstalé osoby blízké. V daném případě je plně na místě pracovníkovi komerční pojišťovny odpovědět, že údaje budou poskytnuty (výpis vyhotoven, tiskopis vyplněn…) až poté, co pojišťovna předloží požadovaný konkretizovaný souhlas
pacienta. Zda má pojišťovna ještě reálnou možnost takový souhlas pacienta opatřit, již není odpovědností či starostí lékaře.
Konečně ještě k části dotazu týkající se úhrad např. za vyplnění tiskopisu – tyto služby lékaře nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění ani pro ně neexistuje ceník, který by byl stanoven obecně závazným právním předpisem. Tabulku úhrady, na kterou pracovník pojišťovny poukazuje, je nutno vnímat pouze jako interní dokument pojišťovny, kterým lékař v žádném případě není vázán a není povinen si nechat cenu úhrady diktovat. Tato situace je jednou z těch, při kterých lze podle § 66 odst. 3 zákona o zdravotních službách žádat takovou úhradu, která
odpovídá nákladům na pořízení. Tyto náklady nejsou omezeny pouze na hotové výdaje v podobě např. vyhotovení kopie zprávy anebo případě poštovného, ale zejména je žádoucí, aby zahrnovaly zejména hodnotu práce lékaře. Tu lze stanovit např. na základě účetně podloženého hodinového výdělku či příjmu lékaře.
Jestliže tedy komerční pojišťovnou nabízená či v mnoha případech striktně nadiktovaná cena úhrady ani zdaleka neodpovídá všem těmto faktorům, i za těchto okolností je lékař oprávněn zpracování a poskytnutí údajů odmítnout, stanovit komerční pojišťovně částku odpovídající náhradě nákladů na vyhotovení a teprve po její akceptaci ze strany pojišťovny požadovanou práci vykonat. Naprosto stejně lze při stanovení výše náhrady postupovat i při výše popsané alternativě, kdy lékař např. výpis z dokumentace či vyplněný formulář předává na základě komunikace s pacientem
či pozůstalými osobami blízkými.
Zdroj: Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista, právní kancelář ČLK

__

RODINA-PLATY, MZDY
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství při převedení na hůře pracenou práci z důvodu těhotenství
- Převedení na hůře placenou práci z důvodu těhotenství a vyrovnávací příspěvek
- Nárok na vyrovnávací příspěvek - těhotenství, mateřství, při kojení
- Těhotenství, mateřství, kojení a vyrovnávací příspěvek od OSSZ při převedení na jinou práci (hůře placenou)
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD
- Práce přesčas v těhotenství - může ji zaměstnavatel přikázat?
- Může zaměstnavatel přikázat práci přesčas těhotné, gravidní zaměstnankyni?
- Noční práce v těhotenství - může ji zaměstnavatel přikázat?
- Může zaměstnavatel přikázat noční práci těhotné, gravidní zaměstnankyni?

Pracuji jako lékařka a z důvodu těhotenských komplikací jsem byla zaměstnavatelem na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře převedena na jinou práci. V důsledku převedení na jinou práci mi poklesl příjem. Mohu tuto situaci nějak řešit?

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce výslovně zaměstnavateli ukládá povinnost dočasně převést těhotnou zaměstnankyni na jinou práci v případech, kdy stávající práci nesmí těhotná zaměstnankyně vykonávat nebo ohrožuje-li podle lékařského posudku stávající práce těhotenství zaměstnankyně. Tentýž postup se týká zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně matky do konce devátého měsíce po porodu.
Zaměstnavatel by měl těhotnou zaměstnankyni dočasně převést na práci, která je pro ni dle lékařského posudku vhodná a současně, je-li to možné, při níž může dosahovat stejného výdělku jako v dosavadní práci. Pracuje-li těhotná zaměstnankyně v noci, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti o zařazení na denní práci. Rovněž je v těhotenství zakázána práce přesčas.
Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle zák. č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, v platném znění.
Nárok na vyrovnávací příspěvek podle zákona o nemocenském pojištění má těhotná zaměstnankyně, která je bez svého zavinění převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství, dále zaměstnankyně, která je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo mateřství, a zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je zakázána kojícím ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení.
Za převedení na jinou práci, kdy zaměstnankyně z důvodu těhotenství či mateřství bez svého zavinění dosahuje nižších výdělků, se v rámci posouzení nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství považuje také úprava pracovních podmínek, která může spočívat ve snížení množství požadované práce a pracovního tempa, popřípadě zproštění výkonu některých prací, jímž se odstraní příčiny, na základě kterých je taková práce zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo která ohrožuje těhotenství
ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení.
Za převedení na jinou práci se také považuje přeložení k výkonu práce do jiného místa nebo k převedení na jiné pracoviště z důvodu, že práce na dosavadním pracovišti je zakázána těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ženám, nebo ohrožuje těhotenství ženy, její zdraví, mateřství nebo kojení.
Převedením na jinou práci je rovněž zproštění výkonu noční práce (služby v noci).
Přehled prací, které nesmí těhotné a kojící zaměstnankyně vykonávat, vymezuje vyhláška č. 180/2015 Sb. , o zakázaných pracích a pracovištích, v platném znění.
Nárok na vyrovnávací příspěvek v době mateřství a těhotenství uplatňuje zaměstnankyně na základě příslušného tiskopisu Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který vydá její ošetřující lékař nebo registrující lékař v oboru gynekologie, jenž v době těhotenství či mateřství této zaměstnankyni poskytuje zdravotní péči. Tento tiskopis posléze zaměstnankyně předá svému zaměstnavateli a ten jej po doplnění informací a dalších podkladů postoupí příslušné OSSZ. Příslušná OSSZ vyplatí vyrovnávací příspěvek do jednoho měsíce od doručení dokladů nezbytných pro uplatnění tohoto nároku.
Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemá zaměstnankyně, která vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce, dále zaměstnankyně, která je účastna pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnankyně vykonávající dobrovolnou pečovatelskou službu, žákyně a studentky, spadá-li zaměstnání výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zahraniční zaměstnanci a konečně členky kolektivních orgánů právnické osoby vymezených zákonem o nemocenském pojištění (§ 5 písm. a) bodě 18).
Zdroj: Mgr. Daniel Valášek, právník-specialista, právní kancelář ČLK

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Skartace zdravotnické dokumentace - praktický lékař
- Skartace zdravotnické dokumentace - specialista v ambulanci
- Skartování zdravotnické dokumentace - pravidla, výjimky, skartační komise
- Skartační komise a skartování zdravotnické dokumentace - pravidla, výjimky skartování

Již 20 let jsem soukromým lékařem a za tuto dobu se mi v ordinaci nahromadila spousta zdravotnické dokumentace pacientů, mnoho z nich již nemám ve své péči. Karty už pomalu nemám kam dávat, rozšíření prostor mé praxe z několika důvodů nepřipadá v úvahu. Byl jsem však kolegy informován, že po uplynutí jisté doby lze již nepotřebnou zdravotnickou dokumentaci skartovat. O jak dlouhou dobu se jedná a má proces skartace nějaká přesně popsaná pravidla? V informacích kolegů totiž padly mj. i údaje o nějaké skartační komisi.

ODPOVĚĎ:
K problematice se obsáhle vyjadřuje článek
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/administrativa/skartace-zdravotnicke-dokumentace-v-ambulaci-a-nemocnici
Ve svém dotazu neupřesňujete, zda jste praktickým lékařem, anebo ambulantním specialistou, protože toto má vliv na minimální délku archivace zdravotnické dokumentace.
Popíšeme tedy raději obě varianty.
Pravidla pro uchovávání a skartaci zdravotnické dokumentace určuje vyhláška č. 98/2012 Sb. , o zdravotnické dokumentaci, v platném znění. Příloha č. 3 této vyhlášky uvádí, že zdravotnickou dokumentaci nebo její části je nutno v případě praktických lékařů (rovněž také PLDD a registrujících gynekologů) uchovávat 10 let od změny registrujícího poskytovatele nebo 10 let od úmrtí pacienta.
U ambulantních specialistů je lhůta o polovinu kratší a dle vyhlášky činí 5 let od posledního vyšetření pacienta.
Je třeba však ještě upřesnit, že tato doba uchovávání zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi jedním poskytovatelem počíná běžet dnem 1. ledna následujícího kalendářního roku po dni, v němž byl proveden poslední záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Vždy se tedy ve skutečnosti jedná o lhůtu 5 nebo 10 let + ještě část roku, ve kterém nastala vyhláškou předpokládaná událost (poslední vyšetření, změna registrujícího poskytovatele či úmrtí pacienta).
Rovněž doporučujeme dát si pozor, zda nenastala některá z výjimek, kterou příloha č. 3 citované vyhlášky předpokládá. Možnými výjimkami jsou např. dispenzární péče, pracovnělékařské služby či léčba duševních poruch, včetně soudem nařízeného ochranného léčení. Každý poskytovatel by tedy u zdravotnické dokumentace, kterou hodlá skartovat, měl nejprve ověřit, zda se nejedná o nějakou z výjimek popsaných vyhláškou, a teprve jakmile tyto výjimky vyloučí, aplikovat onu výše uvedenou obecnou lhůtu. Vyhlášku č. 98/2012
Sb. a všechny výjimky uvedené v její příloze č. 3 lze najít na webových stránkách ČLK v sekci „Knihovna zdravotnické legislativy“.
Pokud jde o postup při skartaci a Vámi zmíněnou komisi – v případě poskytovatele, který má méně než 10 zdravotnických pracovníků nebo jiných odborných pracovníků, se komise nezřizuje a za řádné posouzení možnosti skartace zdravotnické dokumentace odpovídá sám poskytovatel. Lze tedy
předpokládat, že Vás se povinnost ustanovit komisi týkat nebude, stejně jako většiny soukromých lékařů, neboť alespoň 10 zdravotnických pracovníků zaměstnává málokterý soukromý lékař. Jestliže by však u Vás platil navzdory všem předpokladům opak, potom komise musí být minimálně tříčlenná a její členy jmenuje poskytovatel, tedy Vy, pokud jste majitelem a provozovatelem zmíněné soukromé praxe. Členové komise musejí být
zdravotničtí pracovníci.
Vyhláška pak již výslovně neuvádí způsoby, jakým způsobem má dojít k fyzické skartaci neboli zničení zdravotnické dokumentace. Pouze upřesňuje, že zničením zdravotnické dokumentace se rozumí znehodnocení takovým způsobem, aby byla znemožněna rekonstrukce a identifikace jejího obsahu.
Je tedy už dále na rozhodnutí poskytovatele, jakým způsobem toto provede tak, aby splnil svou odpovědnost za ochranu osobních údajů
pacientů a způsobem provedení vyloučil, aby se skartovaná dokumentace, a zejména její obsah dostaly do nepovolaných rukou.
Lze proto buď využít služeb nějaké firmy, která se skartací dokumentů zabývá, anebo dokumentaci skartovat svépomocí – např. využitím vlastního skartovacího stroje anebo třeba také spálením vyřazené dokumentace na zahradě, jak jsme občas lékaři bez nadsázky tázáni, zda i takový způsob je přípustný. Před samotným zničením ovšem ještě doporučujeme, aby lékař provedl stručný soupis té dokumentace, která bude zničena, a tento
soupis pro případné budoucí nejasnosti pečlivě uchoval.
Zdroj: Mgr. Bc. Miloš Máca, právník-specialista právní kancelář ČLK

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Komerční název v inzerátu - musí ho provozovatel webu smazat?
- Název v inzerátu registrovaný na Úřadu průmyslového vlastnictví - musí ho provozovatel webu smazat na požádání majitele ochranné známky?
- Název v inzerátu chráněný ochrannou známkou - musí ho provozovatel webu smazat na žádost majitele známky?
- Co lze chránit ochrannou známkou a zaregistrovat na úřadě průmyslového vlastnictví?

Jsem provozovatelem portálu www.kde-mi-pujci.cz a dnes (18.05.2017) jsem obdržel tento email:
"Dobrý den, prohlížím si Vaše webové stránky a právě jsem narazila na tento inzerát
http://www.kde-mi-pujci.cz/pujcka/rychla-a-snadna-pujcka___29033.html.
Tímto Vás prosím o blokování slovního spojení Snadná půjčka nejen v tomto inzerátu, ale i na celém webu, a to z důvodu, že máme na Snadnou půjčku ochrannou známku (vizte https://isdv.upv.cz/webapp/webapp.glob.det?xprim=114278& xskup=6& xzdrk=U& lan=cs& s_majs=tommy%20stachi& s_puvo=& s_naze=).
Předem děkuji za nápravu. Za společnost Filip.
Jedná se přece o běžně užívané slovní spojení. Vztahuje se ochranná známka i na toto? Web funguje jako inzertní portál a za obsah nezodpovídám. Předem děkuji. S pozdravem, Jakub.

ODPOVĚĎ:
Odpovídat začnu od konce Vašeho dotazu.
Je pravdou, že jako provozovatel inzertního webu neodpovídáte za obsah jednotlivých inzerátů, ovšem pouze do určitého okamžiku. Konkrétně dle § 5/1 písm. b) zákona o některých službách informační společnosti platí, že poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele tehdy, dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
Je nepochybné, že inzertní web je službou, která spočívá v ukládání informací poskytnutých uživateli (tedy jednotlivými inzerenty). Za obsah jednotlivých inzerátů tedy neodpovídáte, ovšem pouze do okamžiku, kdy se prokazatelně dozvíte o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací (tedy o protiprávní povaze některého inzerátu či jeho části). V takovém případě jste povinen neprodleně učinit veškeré kroky, které lze po Vás požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací (pokud tak neučiníte, vznikne na Vaší straně odpovědnost za obsah inzerátu, samozřejmě vedle odpovědnosti inzerenta).
Autor e-mailu Vás tedy informoval o protiprávním obsahu konkrétního inzerátu, resp. Vám sdělil, že se domnívá, že obsah inzerátu je protiprávní (a to ve smyslu shora uvedeného ustanovení zákona o některých službách informační společnosti).
V současné chvíli je tedy zapotřebí vyhodnotit, zda je požadavek autora e-mailu oprávněný, tzn. že je nutné si odpovědět na otázku, zda je obsah konkrétního inzerátu protiprávní (je-li tedy v rozporu s platnou právní úpravou ochranných známek).
Dle § 1 zákona o ochranných známkách může být ochrannou známkou jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.
Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku (R) (§ 8/1 zákona o ochranných známkách).
Z výpisu z rejstříku (vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví), na který Vás autor e-mailu odkázal, vyplývá, že autor e-mailu disponuje ochrannou známkou na slovní spojení "SNADNÁ PŮJČKA", ovšem v grafickém provedení v kombinaci s logem (ovál, v němž se protínají písmena S a T), které je umístěno vlevo od slovního spojení "SNADNÁ PŮJČKA".
Není tedy pravdou, že by autor e-mailu disponoval ochrannou známkou na slovní spojení "snadná půjčka" jako takové, nýbrž jeho ochranná známka se vztahuje pouze ke zcela konkrétnímu grafickému znázornění tohoto slovního spojení (v kombinaci s logem).
V inzerátu, na který autor e-mailu upozorňuje, je užito slovní spojení "RYCHLÁ A SNADNÁ PŮJČKA", přičemž logo (ovál, v němž se protínají písmena S a T) zde obsaženo není. Toto slovní spojení se tak s předmětnou ochrannou známkou nepřekrývá (tzn. že užitím slovního spojení "RYCHLÁ A SNADNÁ PŮJČKA" nemohlo být zasaženo do práv vlastníka předmětné ochranné známky).
Autor e-mailu by si měl uvědomit, že jako vlastník ochranné známky disponuje toliko touto ochrannou známkou, tedy zcela konkrétním grafickým znázorněním. Prostřednictvím ochranných známek není samozřejmě možné zablokovat užívání zcela běžných slov či slovních spojení (jak se o to autor e-mailu pokouší ve Vašem případě).
Pokud by se autor e-mailu pokusil zaregistrovat si jako ochrannou známku prosté slovní spojení "snadná půjčka", pravděpodobně by nebyl úspěšný.
V tomto ohledu upozorňuji na § 4 písm. b) a d) zákona o ochranných známkách, dle něhož platí, že do rejstříku ochranných známek se nezapíše označení:
- které nemá rozlišovací způsobilost,
- které je tvořeno výlučně označeními, jež se staly obvyklými v běžném jazyce.

Shora uvedené lze shrnout konstatováním, že jelikož vlastnické právo autora e-mailu k ochranné známce nebylo slovním spojením "RYCHLÁ A SNADNÁ PŮJČKA" (v inzerátu na Vašem webu) porušeno, nejste samozřejmě povinen požadavku autora e-mailu vyhovět. V tomto smyslu (resp. s využitím shora uvedených argumentů) Vám doporučuji na předmětný e-mail odpovědět.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)
zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přeplatek za služby vrácený zemřelému - patří do dědictví?
- Přijetí části dědictví - pohlíží se na to jako přijetí celého dědictví?
- Odmítnutí dědictví dítětem - informace
- Odmítnutí dědictví nezletilou osobou - informace
- Musí o odmítnutí dědictví dítěte rozhodnout jen rodič nebo musí i soud?
- Musí o odmítnutí dědictví dítěte rozhodnout jen zákonný zástupce nebo musí i soud?

Cca v roce 2013 nám zemřel děda. Při dědickém řízení se polovina nemovitosti, kterou vlastnil děda přepsala na otce. Při té příležitosti se zbylá polovina, kterou vlastnila babička připsala také na otce - nyní je 100 % vlastníkem nemovitosti. Na začátku května 2017 babička zemřela a zjistili jsme, že má dluhy kolem 400.000 Kč, o kterých nám nic neřekla a tajila je. Chtěli bychom tedy odmítnout dědictví a ideálně tak, aby to nešlo ani na vnoučata, tedy na mě a mé bratry, kteří jsou nezletilí. Energie, které se platily, byli napsané na babičku.
Ihned po smrti babičky změnil plátce na sebe, aby nedošlo k zdržení plateb a tím poplatku za nesplacenou zálohu.
Dnes (17.05.2017) obdržel složenku s přeplatkem. Bojíme se ji ale přijmout, aby to nebylo bráno jakou souhlas s děděním. Jak se máme zachovat a co může nebo nemůže, aby jsme se mohli dědictví vzdát? S pozdravem, Richard.

ODPOVĚĎ:
Pokud je složenka s přeplatkem na jméno Vašeho otce, tak si tento přeplatek může bez problému vyzvednout. Pokud je složenka na jméno babičky, tak přeplatek spadá do dědictví a Vy byste jej neměli vyzvedávat. Navíc byste tento přeplatek měli nahlásit notáři, který pozůstalost vyřizuje. Pokud jste energie hradili Vy a tento přeplatek by měl náležet Vám, můžete do pasiv dědictví přihlásit svoji pohledávku vůči babičce a doložit to účtenkami (výpisem z účtu, atd.), že jste zálohy skutečně hradili Vy.
Pokud již teď víte, že chcete dědictví odmítnout, neměli byste činit žádné kroky směřující k přijetí majetku po babičce. Jakékoliv přeplatky, účty, atd. byste měli přihlásit do dědictví.
Dědictví můžete odmítnout u notáře, který pozůstalost vyřizuje.
Za nezletilé odmítají dědictví zákonní zástupci a tento úkon navíc musí schválit opatrovnický soud (předložení jednání za účelem schválení odmítnutí zajišťuje notář, který pozůstalost vyřizuje).

__

OBČAN-DLUHY
- Darování bytu rodiči a následná insolvence na rodiče - vrácení daru do majetkové podstaty
- Darování bytu rodiči a následné oddlužení rodičů - vrácení daru do majetkové podstaty
- Vrácení daru do majetkové podstaty při insolvenci - darovaná nemovitost od rodiče, rodičů
- Darování domu rodiči a následná insolvence na rodiče - vrácení daru do majetkové podstaty
- Darování domu rodiči a následné oddlužení rodičů - vrácení daru do majetkové podstaty
- Zabavení darovaného bytu insolvenčním správcem - může se to stát?
- Zabavení darovaného domu insolvenčním správcem - může se to stát?
- Zabavení darované nemovitosti insolvenčním správcem - může se to stát?
- Zabavení darovaného pozemku insolvenčním správcem - může se to stát?
- Dar nemovitosti a pozdější zadlužení dárce - zabavení bytu, domu insolvenčním správcem

2015 jsem obdržel svatební dar od rodičů v podobě bytu zatíženého hypotékou (hodnota bytu cca 6.000.000 Kč, převzal jsem hypotéční dluh ve výši 2.900.000 Kč, tj. reálná hodnota daru cca 3.100.000 Kč). Uběhlo 2 roky, s manželkou jsme řádně spláceli splátky z hypotéky, což celkem ke dnešnímu dni činí cca 500.000 Kč. Po uplynutí těchto dvou let se moji rodiče dostali do finančních potíží a teď je proti nim vedeno insolvenční řízení s řešením úpadku konkurzem. Jejich dluhy vznikly výhradně z ručitelských závazků spojených s jejich podnikáním ve firmě. Insolvenční správce rodičů naznačil, že se pokusí předmětný byt vrátit do majetkové podstaty dle „§ 240 IZ - Neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění“, čili byt nám s manželkou a roční dcerkou odebrat.
1. Prosím o radu, jak se můžeme chystané žalobě ze strany insolvenčního správce rodičů bránit a jaká by mohla být úspěšnost?
2. Dle odst. (4), pism. b) § 240 IZ bych měl obhájit, že se jednalo o svatební dar (to mohu doložit), ale není mi jasné, co znamená formulace zákona, že dar měl být „v přiměřené výši“. Jak lze obhájit majetkové poměry rodičů v době darování?
3. Pokud bych nyní předmětný byt prodal třetí osobě dle klasické kupní smlouvy, tak lze pak tento prodej také napadnout pro neúčinnost? Nebo insolvenční správce stejně bude moci nárokovat po mně nějaké finanční plnění z titulu tohoto prodeje? Děkuji. S pozdravem, Jirka.

ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud Vám byl byt darován v době, kdy již rodiče měli dluhy, pak se skutečně jedná o případ relativní neúčinnosti právního jednání a o byt můžete přijít. V tomto případě velmi těžce budete dokazovat, že majetkové poměry rodičů byly v té době takové, že dar, který Vám darovali, byl odpovídající jejich majetkovým poměrům.
Pokud byste byt smluvně převedl na jinou osobu, tak tato osoba rovněž může o byt přijít ze stejného titulu jako Vy a může se po Vás domáhat ještě způsobené škody. Převod na třetí osobu tedy není řešením.
Celkově není Vaše pozice vůbec dobrá, proto bych doporučila obrátit se na advokáta - www.advokatikomora.cz, který s Vámi projedná okolnosti konkrétního případu a podrobně se seznámí se situací Vašich rodičů v době daru.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Vydání dítěte školkou otci - může to matka zakázat?
- Může matka zakázat vydání dítěte ze školky otci dítěte?
- Dítě svěřené do péče matky - může dítě ve školce vyzvednou otec?
- Vyzvednutí dítěte otcem ve školce - je nutný souhlas matky? (dítě svěřené do péče matky)
- Jak zabránit vyzvednutí dítěte ze školky otcem - svěření do péče rozsudkem soudu matce

Přítel má se svou bývalou přítelkyní 5letou dceru. Jeho bývalá přítelkyně má dceru v péči, je určeno soudem. Se svou bývalou přítelkyní má neustále problémy. Má si ji brát jednou za 14 dní, to že to tak nefunguje budeme řešit přes právníka a soud, jelikož tam jiná možnost není, ale jde o to, že si chce přítel vyzvedávat dceru ve školce v pátky, kdy ji má mít. Matka je ale zásadně proti a prý nikdy nedá ve školce souhlas s tím, aby si ji vyzvedával. A zde je má otázka. Musí k tomu matka dát souhlas? Já jsem totiž byla v situaci, kdy jsem žádala ve školce, aby si synův otec nesměl syna ve školce vyzvedávat, jelikož byl psychicky velmi nevyrovnaný a bylo mi ředitelkou řečeno, že by mu syna nesměli vydat pouze v případě, že by o tom rozhodl soud, jinak že je to jeho otec a oni jsou povinni mu ho vydat, protože má stejná rodičovská práva jako matka. Je to tedy opravdu tak? Může si přítel svou dceru vyzvedávat ve školce? Pokud to možné není, je možné to nějak řešit nebo se proti tomu nějak bránit? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
K problému, na který se ptáte, vydalo v roce 2011 stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů a styk dítěte s druhým rodičem je stanoven dohodou nebo soudním rozhodnutím, měli by rodiče informovat školské nebo předškolní zařízení o tom, jaká dohoda byla uzavřena ohledně styku dítěte s druhým rodičem, případně jaké bylo v této věci vydáno soudní rozhodnutí. V případě, že školské nebo předškolní zařízení má k dispozici potřebné informace o úpravě péče o dítě a styku s dítětem. , může předat dítě rodiči, který nemá dítě svěřčeno do péče, za splnění následujících podmínek:
1. Právo rodiče na převzetí dítěte z péče školského nebo předškolního zařízení vyplývá z vykonatelného soudního rozhodnutí nebo z dohody rodičů o styku s dítěte.
2. K předání dítěte rodiči, který nemá dítě ve své péči, udělil souhlas rodič, který má dítě svěřeno do péče.
Jsou-li uvedené předpoklady splněny, mělo by školské nebo předškolní zařízení předat dítě rodiči, který nemá dítě svěřeno do péče, a nebránit tomu, aby dítě bylo tímto rodičem ze školy či školky vyzvednuto.
Odlišná situace nastává v případě, že školské nebo předškolní zařízení není náležitě informováno o tom, že je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů a v jakém rozsahu je rodič, který nemá dítě v péči, oprávněn se s dítětem stýkat. V takovém případě se školské či předškolní zařízení nedopustí pochybení, předá-li dítě rodiči, který dítě v péči nemá, avšak je i nadále zákonným zástupcem dítěte a nositelem rodičovské odpovědnosti k dítěti. Jestliže rodič, který nemá dítě ve své péči, jedná při vyzvedávání dítěte v rozporu s rozhodnutím soudu nebo dohodou rodičů o styku s dítětem, nese odpovědnost za své protiprávní jednání v první řadě tento rodič. Školské nebo předškolní zařízení by nemělo vědomě k protiprávnímu jednání přispívat, v případě sporné situace však lze obtížně vyvozovat právní odpovědnost školského nebo předškolního zařízení za předání dítěte rodiči, který není v určitou dobu ke styku s dítětem oprávněn, ale stále je zákonným zástupcem dítěte. Celá text stanoviska MPSV najdete k dispozici zde:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/11673/0229_001.pdf
Pokud Váš přítel chce vyzvedávat dceru ze školky v den, kdy s ní má soudně stanovený styk, doporučuji mu sjednat si schůzku s ředitelkou školky a informovat ji o tom, že v daný den má soudně stanovený styk s dcerou, a proto by si dceru v daný den rád ze školky vyzvedl a odvedl s sebou. Pokud bude ředitelka přístupná dohodě, je možné, že k vyzvedávání dcery ze školky svolí i bez souhlasu matky. Je ale také možné, že na základě výše uvedeného stanoviska MPSV bude ředitelka trvat na tom, aby k vyzvednutí dcery ze školy udělila souhlas její matka. V takovém případě se bude muset Váš přítel snažit získat souhlas matky nebo si nadále vyzvedávat dceru až v místě jejího bydliště. O jakémkoliv neuskutečněném styku dcery s otcem doporučuji informovat pracovnici příslušného OSPOD, která si může dceřinu matku předvolat a zjednat nápravu.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Obtěžování vymahači - jak se bránit?
- Obtěžování vymáhací agenturou - jak se bránit?
- Obtěžování vymahači - trestný čin nebezpečné pronásledování, vyhrožování

Chci se Vás zeptat zda existuje řešení proti nadměrnému obtěžování. Od roku 2005 prý dlužím firmě Provident 6.200 Kč. V roce 2007 začalo vymáhání od jednotlivých firem, některé to dokonce zkouší potřetí, jako firma EOS KSI (2007, 2011, 2017), která mne nyní neustále obtěžuje. Já jim své stanovisko sdělil, že žádný svůj závazek neuznávám a ať celou záležitost dají k soudu. Je proti tomu nějaká obrana třeba trestním oznámením nebo žalobou? Děkuji Broněk.

ODPOVĚĎ:
O trestněprávní odpovědnosti by bylo možné uvažovat za situace, kdy by zde byly další doprovodné znaky, jak např. předpokládají následující trestné činy:
Nebezpečné vyhrožování: Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Nebezpečné pronásledování: Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Podle intenzity takového jednání by bylo možné toto posoudit jako trestný čin (viz výše), popř. jako mírnější přestupek.
Můžete zkusit zaslat společnosti předžalobní výzvu (vzor zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014),
ve které tuto společnost vyzvete, aby se zdržela dalšího obdobného jednání.
Dále se můžete na tuto společnost obrátit s výzvou, aby doložila podklady, podle kterých usuzuje, že jste dlužníkem. Na základě případně takto získaných podkladů můžete prokázat, že se na Vás společnosti obracejí neoprávněně.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení rodinného domu na byty kvůli hypotéce - postup, informace
- Rozdělení nemovitosti na byty kvůli hypotéce - postup, informace
- Darování nemovitosti v zástavě banky a zřízení věcného břemene
- Darování domu v zástavě banky a zřízení věcného břemene dožití
- Darování nemovitosti blokovaného bankou a zřízení služebnosti
- Darování domu blokovaného bankou a zřízení věcného břemene dožití

Jsem výluční vlastnicí třípatrového rodinného domu a souvisejících pozemků včetně příslušenství. V domě jsou tři samostatné byty, půda a v suterénu domu i samostatně využitelné nebytové prostory. V 1. NP bydlí můj syn, ve 2. NP dcera a 3. NP obývám já. Nyní mám v úmyslu tento svůj dům bezúplatně darovat svým dětem (syn a dcera) do bezpodílového spoluvlastnictví, s věcným břemenem mého doživotního užívání bytu kde bydlím. V roce 2007 však dcera uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 1.000.000 Kč s Hypoteční bankou a. s. na rekonstrukci a modernizaci bytu, který užívá. Já jako majitelka domu jsem dle této smlouvy ručitelkou. Dcera svůj dluh pravidelně a včas splácí. Cena našeho domu byla odhadcem Hypoteční banky stanovena na 8.000.000 Kč, a tímto domem tedy ručím za její úvěr. Hypoteční banka a. s. mi však nepotvrdila mou žádost o vydání souhlasu s darováním nemovitosti viz výše a požaduje, aby se k závazku o úvěru dcery připojil i můj syn, jako budoucí spoluvlastník. Další možností by podle HB bylo „Rozdělit dům“ na tři bytové jednotky, s tím, že by si pak mohla dcera ručit za svůj úvěr svým bytem. Mám za to, že tyto jejich požadavky jsou vzhledem k poměru výše úvěru k výši zajištění tohoto hypotečního úvěru poněkud nepřiměřené. Dcera se přece stane již na základě DS vlastnicí 1 celé nemovitosti, tedy bytu a příslušenství (včetně přístupových cest k bytu, tj. mj. společné chodby a schodiště) v hodnotě 8.000.000 Kč, resp. poloviny, tedy 4.000.000 Kč. Syn si zatím úvěr brát nepotřebuje, ale myslím, že kdyby se kdykoliv v budoucnosti (dokud nebude splacen úvěr dcery) rozmyslel a z nějakého důvodu by se chtěl či potřeboval také zadlužit, byl by pak jako spoludlužník velmi omezen, a to vlastně bezdůvodně. Pro úplnost dodávám, že další nemovitost, kterou bychom mohli dceři ručit nemáme. Pokud bychom chtěli vyhovět požadavku HB na „Rozdělení domu“. Znamená to „jen“ dle situačního plánku jednotlivé části nemovitosti (pozemky, byty, nebytové prostory) detailně popsat (identifikovat), pojmenovat a určit kdo co bude užívat a za jakých podmínek? Takováto Dohoda o rozdělení a užívání nemovitosti by pak měla být jako nedílná příloha k Darovací smlouvě? Předpokládám, že věcné břemeno mého doživotního užívání by nebyl problém (? ). Předem děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem Vlasta.

ODPOVĚĎ:
Především je nutné si ujasnit situaci. Pokud si dcera sjednala hypotéku a v zástavě za tuto hypotéku je Váš dům, pak vůbec nechápu požadavek banky, neboť banka je kryta zástavním právem na domě, nemá se co vyjadřovat ke změně vlastníka. Pokud by přece jen nebyla jiná možnost a bylo nutné rozdělit dům na bytové jednotky, pak je třeba s tímto oslovit advokáta, neboť je to náročná a nákladná procedura. Je nutné vypracovat listinu "prohlášení vlastníka", nechat zpracovat projekt na bytové jednotky a společné prostory domu a to vše vložit do katastru nemovitostí. Zřízení věcného břemene může být problém, jelikož pokud je dům zastaven bance, tak pravděpodobně smlouva o hypotečním úvěru obsahuje ujednání o tom, že nejste oprávněna dům jakkoliv zatížit bez souhlasu banky, neboť věcné břemeno nebo-li ponovu služebnost vždy snižuje hodnotu nemovitosti, což je pro banku riziko. Takže věcné břemeno, čili služebnost může být problém, resp. je možné ho zřídit pouze se souhlasem banky. Souhlasu by nebylo třeba pouze za situace, kdy by se podařilo dům rozdělit na jednotky a věcné břemeno by bylo zřízeno k jednotce, ke které by se nevázala hypotéka.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Navýšení poplatku realitní kanceláře za správu garáží bytového domu - je možné zpětně?
- Zpětné zvýšení poplatku za správu garáží bytového domu - poplatek realitní kanceláři, tj. správci objektu
- Správce nemovitosti si zvýšil poplatek za zprávu prostor zpětně - může?

Bydlím v bytovém domě (24 bytů + 8 garáží, vše prostorově vymezeno a zapsáno v katastru nemovitosí ČR), dům spravuje realitní kancelář. Donedávna vlastníci garáží (kteří současně vlastní i byty) platili za správu těchto garáží částku, která představovala 1/6 částky, placené za správu bytu. To odráželo i skutečnost, že faktické náklady, spojené se správou těchto garáží, byly zanedbatelné (garáže jsou napojeny na elektřinu z bytů, není zde voda ani radiátory a většina vlastníků garáží platila za správu 1x ročně). Koncem roku 2016 si RK (s odkazem na NOZ) vynutila navýšení poplatků za správu garáží na úroveň poplatků za byty, takže finální částka za garáž (vč. odměn funkcionářů) je cca 10-násobná. Společenství vlastníků tento krok RK na shromáždění s nevolí akceptovalo (pro období od ledna 2017). RK minulý týden rozeslala vlastníkům vyúčtování nákladů za rok 2016, ze kterého vyplývá, že si RK toto navýšení za správu nárokuje i zpětně za rok 2016 (NOZ údajně platí 4 roky). Dotazy:
- Postupuje RK v souladu se zákonem (a dobrými mravy)?
- Jak se jednotlivec - člen sdružení spoluvlastníků - může bránit RK? Řešením by byla výpověď RK, 2/3 spoluvlastníků ale žádný problém nemají (ti bez garáží) a jednatel se bojí jakékoliv změny?
Děkuji, Slávek.

ODPOVĚĎ:
Navýšení poplatků mělo být schváleno, což uvádíte, že učiněno bylo od ledna 2017. Požadavek RK na zvýšení i za rok 2016 není oprávněný a doporučovala bych písemně reagovat a neuhradit a následně smlouvu s RK ukončit.
Samozřejmě je problém, že pokud se Vám nepodaří ukončení smlouvy prosadit, není z této situace východisko. Možná by bylo dobré na shromáždění SVJ upozornit členy výboru, že mají jednat s péčí řádného hospodáře a činit vše proto, aby nebylo zbytečně utráceno za drahé služby. V opačném případě byste mohl dát podnět pro jejich odvolání. Tím byste mohl motivovat aspoň statutární orgán, aby začal ve věci činit potřebné kroky k ukončení smlouvy, a aby nehradil předražené služby.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odstoupení z představenstva bytového družstva - informace, postup
- Rezignace předsedy představenstva bytového domu - postup, informace
- Odpovědnost představenstva družstva za finanční závazky družstva

V listopadu 2016 jsem se nechala přemluvit a nechala jsem se zvolit do představenstva bytového družstva. Toto se stalo za situace, kdy bývalý předseda družstva zpronevěřil, resp. vytuneloval přes 1.000.000 Kč. Když se na to přišlo, vzniklo SVJ a následně ještě BD, protože máme v domě tři nebytové prostory. Od představenstva SVJ jsme úkolováni, následně káráni, že ještě nemáme stanovy, že máme dělat to a nestarat se o ono. Lítají celkem i urážlivé emaily a já tomu nerozumím, jsem nešťastná a začíná se to podepisovat i na mém psychickém stavu. Chci svou činnost co nejdříve ukončit, co mám udělat, abych pak nenesla žádné následky, či závazky - finanční nebo i jiné. Děkuji Věra.

ODPOVĚĎ:
Máte právo ze své funkce odstoupit. Odstoupení musí být projednáno na nejbližší schůzi a tímto dnem Vaše funkce končí. Vypracujte tedy písemně jednoduché odstoupení z funkce, zašlete doporučeně na adresu Bytového družstva a trvejte na projednání.
Způsob ukončení funkce upravují stanovy, předpokládám, že toto budou obsahovat i stanovy vašeho družstva, tak si je dobře projděte a postupujte při odstoupení v souladu s nimi.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Agresivní psychicky nemocný soused - jak se bránit a vyhnout se ublížení na zdraví?
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Případové omezení svéprávnosti z důvodu psychické nemoci a agresivity osoby

Bydlíme v jednom rodinném domě dvě rodiny. Již sedmým rokem (2010-2017) spolu nekomunikujeme. Druhá rodina má postiženého syna s diagnózou lehká mozková dysfunkce, tj. LMD a je mu 33 let. Není zbaven svéprávnosti, ale postupem času je stále agresivnější. Na začátku června 2017 mně bezdůvodně sprostě napadl slovně skrz okna, když jsem byla na zahradě. Je štván svou matkou proti nám. Prosím o radu, kde bych se měla obrátit v případě opakování. Léčí se u psychiatra, ale pochybuji, že bere léky. S ním jsem to již konzultovala. Děkuji za radu a přeji hezký den Zuzana.

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost obrátit se na policii a nechat prošetřit jeho chování, kdy toto může být považováno za přestupek či až závažnější trestný čin. V případě jakéhokoliv dalšího útoku, ať již slovního či fyzického, přivolejte ihned policii tak, aby bylo takové jednání zdokumentované. Bylo by ideální pořídit si i nahrávku - zvukovou, obrazovou nebo mít svědka, který dosvědčí takové atypické chování.
Je zde možnost iniciovat zahájení řízení o případném omezení svéprávnosti, nicméně k omezení svéprávnosti může dojít pouze v zájmu posuzované osoby, a za podmínky, že nepostačuje mírnější a méně omezující opatření (zastoupení členem domácnosti, nápomoc při rozhodování). Tedy k tomuto kroku se přistupuje až v okamžiku, kdy nelze využít jiné mírnější prostředky. Dále ovšem samotné omezení na svéprávnosti neznamená, že taková osoba může být umístěna do zdravotnického zařízení apod.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo spoluvlastníka nemovitosti 2018
- Předkupní právo spoluvlastníka bytu, domu 2018
- Předkupní právo spolumajitele nemovitosti 2018
- Předkupní právo spolumajitele bytu, domu 2018

Pokud kromě daní nechci být už v době splácení (asi po 1-3 roky) spolupodílu kupce zodpovědný za jakékoliv účty, účelové opravy atd. + chci mít možnost svou 1/2 prodat i přes soud, pokud nebude splácet, jakou smlouvu doporučujete? Nebo vyjde levněji soud na zrušení spoluvlastnictví, než soudy kvůli nesplácení? Nechci trvat na prodeji kvůli vypořádání, ale obávám se soudních tahanic, je tu předpoklad, že záměrně platit nebude. Kolik soud stojí krom 7.000 Kč /žaloba bez právníka/? A tahanice pak? Co radíte? Děkuji, František.

ODPOVĚĎ:
Každý vlastník, a i spoluvlastník, se ze zákona podílí na opravě/údržbě věci, kterou má ve vlastnictví/spoluvlastnictví, přičemž se rozlišuje běžná správa (rozhoduje se většinou hlasů) a rozhodování o významné záležitosti (rozhoduje se dvoutřetinovou většinou hlasů).
Dále platí, že z právního jednání týkajícího se společné věci, jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a také povinni společně a nerozdílně (v duchu hesla: jeden za všechny, všichni za jednoho). Tento stav není možné smluvně vyloučit.
K dnešnímu dni ovšem platí, že spoluvlastníci nemají navzájem předkupní právo ke svým podílům – při prodeji podílu tak spoluvlastník není povinen nabídnout ostatním spoluvlastníkům svůj podíl přednostně k odkupu.
Od začátku roku 2018 je toto změněno u spoluvlastnictví nemovitostí, u kterých od tohoto data povinnost nabídnou podíl k odkupu ostatním spoluvlastníkům vejde v platnost.
Dnešní stav je tedy obecně takový, že svůj podíl může spoluvlastník prodat bez toho, aby potřeboval souhlas dalšího spoluvlastníka.
Bohužel nelze stanovit, jaké by byly případně finanční náklady soudního řízení, jelikož každé řízení je specifické a náklady v průběhu řízení mohou být různé (znalecké posudky, náklady svědků, náklady účastníků apod.).

___

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Rozsudek o zrušení společného nájmu bytu manželů družstevního bytu - nárok na vypořádání manžela
- Finanční vypořádání družstevního bytu po rozsudku o zrušení společného nájmu bytu
- Lhůta na vypořádání družstevního bytu od rozvodu manželství (a rozsudku o zrušení společného nájmu manželů)
- Do kdy se musí vypořádat družstevní byt po rozvodu manželství?
- Do kdy se musí vypořádat družstevní byt po zrušení společného nájmu bytu družstva?

Za trvání manželství jsme získali s manželem družstevní byt. 1998 jsem se rozvedla, rozsudek nabyl právní moci 27.5.2008. 6.6.2001 jsem dala žalobu na soud na zrušení společného nájmu bytu. Rozhodnutím soudu jsem se stala výlučnou nájemnicí tohoto bytu – rozsudek nabyl právní moci PM 26.9.2002. 2009 jsem tento byt převedla za úplatu na svého syna – ten se tedy stal nabyvatelem a členem družstva (nájemcem) a tím je do dnešní doby.
Bývalý manžel však v současné době (po 19 letech od rozvodu) mne chce žalovat o uhrazení poloviny tržní ceny bytu. Tvrdí, že byt i po zrušení členství patří stále do podílového spoluvlastnictví, a proto má nárok na vyplacení podílu – tj. tržní ceny, která je dnes (10.05.2017) aktuální. Podle mých informací je jeho nárok již promlčený.
Prosím potřebuji poradit, zda jeho nárok oprávněný, či ne. Byla jsem na radě u dvou právníků a každý z nich mi odpověděl jinak.
Jednu z odpovědí jsem dostala takovou:
Dobrý den, dle našeho názoru nárok Vašeho bývalého manžela oprávněný není. Jednak z důvodu promlčení celé věci a pak z důvodu toho, že pokud je byt stále družstevní není možné mluvit o podílovém spoluvlastnictví bytu. Byt je majetkem družstva a členem družstva je nyní vaš syn, který je nájemníkem (nikoliv vlastníkem tohoto bytu). Při vypořádání SJM jste tedy musela nabýt družstevní podíl, který jste měli s manželem v SJM do Vašeho výlučného vlastnictví, jinak by družstvo nemohlo převést družstevní podíl z Vás na Vašeho syna.
U dalšího právníka jsem dostala odpověď, že se budu muset vypořádat s bývalým manželem i z družstevního bytu. Podle nějakého rozsudku z posledních let - Nejvyššího soudu.
Děkuji, Martina.

ODPOVĚĎ:
Obdobné situace řeší rozsáhlá judikatura, která se ovšem v některých případech značně rozchází. Aktuální názor Nejvyššího soudu je takový, že členský podíl se vypořádává v hodnotě, jakou měl v době, kdy bylo zrušeno společné členství v družstvu a kdy se jeden z manželů stal výlučným nájemcem bytu. Od této doby běží tříletá promlčecí doba na to, aby se manžel, jemuž nájem bytu nesvědčí, domáhal vyplacení vypořádacího podílu. Ve Vašem případě je tomu tedy tak, že manžel se nemůže ničeho domáhat, jelikož jeho nárok je již promlčený. Pokud by to stihl zažalovat do tří let po zrušení společného členství a nájmu bytu, byl by nárok oprávněný.
Na okraj uvádím, že podat žalobu může, ale po Vaší námitce promlčení věci bude soudní řízení zastaveno a Váš bývalý manžel tak odejde od soudu s nepořízenou.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Odstoupení z funkce jednatele - společnost neudělala změnu v rejstříkovém soudu
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek - výmaz z rejstříkového soudu při odstoupení z funkce jednatele
- Soud určil jednatele společnosti jako likvidátora - jak se bránit?
- Odvolání proti stanovení jednatele s. r. o. likvidátorem
- Vymáhání soudního poplatku po s. r. o. - neudělala výmaz v rejstříkovém soudu

Před několika lety jsem písemně odstoupil z funkce jednatele společnosti Lilie Decor, s. r. o. IČO: 29008425. Společnost však tuto změnu na
rejstříkovém soudu nikdy nezaznamenala. Městskému soudu v Praze jsem 12/2016 zaslal upozornění na nesoulad a přiložil dokumenty, že
jsem písemně odstoupil a nejsem tudíž jednatelem. Soud za půl roku tuto informaci nezpracoval, místo toho mě jmenoval likvidátorem společnosti.
Rozumím tomu správně, že pokud nesouhlasím a nejsem ani jednatelem společnosti nemohu být jmenován likvidátorem? Proti usnesení jsem ihned podal odvolání k Vrchnímu soudu, nyní po mě soud žádá zaplatit poplatek 2000 Kč. Jelikož se mi nechce platit poplatky za cizí chybu a to ještě tak absurdní, jako platit soudu za to, že opraví svou chybu, chtěl bych se zeptat, zda tuto skutečnost lze řešit jiným způsobem. Zda poplatek je v případě uznání mého případu vratný a celkově jaká je praxe a jak postupovat. Mnohokrát děkuji za pomoc, s pozdravem Petr.

ODPOVĚĎ:
Podle § 191 odst. 3 Občanského zákoníku "Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával."
Pravidlem je, že likvidátor musí se svým ustanovením souhlasit, nicméně pokud likvidaci nařizuje soud, pak souhlas není podmínkou. Podmínkou v takovém případě ale je, aby byl takový likvidátor členem statutárního orgánu, což Vy již nejste.
V daném případě tedy doporučuji soudní poplatek uhradit, odvolání projednat a následně se náhrady poplatku domáhat po obchodní korporaci, jelikož zde nejsou dle mého názoru podmínky, abyste byl likvidátorem jmenován.
Pokud soud odvolání nevyhoví, podejte k soudu návrh na zproštění funkce likvidátora.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání škody, ušlého zisku z důvodu úrazu - pes navolno
- Rvačka psa na volno, úraz a náhrada škody - ušlý zisk z důvodu pracovní neschopnosti
- Neproplacení úrazu pojišťovnou - úraz způsebený cizím psem který napadl mého psa
- Náhrada škody za úraz způsobený cizím psem - vymáhání ušlého zisku

8.4.2017 jsem byla na procházce se svým psem, na přepínacím vodíku okolo těla a s náhubkem. Potkali jsme bernardýna na volno, bez náhubku a cca 50 m od svého pána. V tomto místě obec povolila volný pohyb psů. Jelikož tento pes již jednou mého psa napadl, zavolala jsem, ať si jej stáhnou. Pes vyrazil proti mému a oba do mne společnou vahou (cca. 80 kg) narazili a srazili k zemi, padla jsem dozadu do boku s koleny šikmo pod sebou a psi přeze mne ještě přeběhli. Nebyla jsem schopná vodítko uvolnit a v rámci rvačky mne, stále v sedu, táhl můj pes s sebou, cca 1 m. Pak byl pes zdálky odvolán a já uklidnila svého. Situaci sledovali svědci, kteří ale viděli jen závěr rvačky. 9.4.2017 jsem vyhledala lékařské ošetření - natržené vazy obou kolen, menisky, mám dočasnou pracovní neschopnost DPN, cca. 6 týdnů. Kontaktovala jsem majitele psa, nahlásil pojišťovně událost, tu uzavřeli s tím, že mne strhl můj pes, který byl u mne uvázaný (což majitel tvrdí také, zprvu tvrdil, že ke mně pes ani nedoběhl). Jsem OSVČ, nemocenská ani zdaleka nepokryje náklady, natož ušlý zisk. Pokud se nedohodnu na finanční kompenzaci, mám šanci u soudu? Děkuji, Radana.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2933 občanského zákoníku platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
Ve Vašem případě je podstatná nejen skutečnost, jakým psem jste byla stržena k zemi, nýbrž i z jakého důvodu se tak stalo. Posouzení skutkového stavu pojišťovnou se tak jeví přinejmenším jako nedostatečné (lze předpokládat, že tímto způsobem se pojišťovna snaží vyhnout vyplacení pojistného plnění, což bývá pohříchu častou praxí mnoha pojišťoven).
Vzhledem k tomu, že jste utrpěla úraz z důvodu rvačky Vašeho psa s cizím bernardýnem, lze si představit dělenou odpovědnost za vzniklou újmu na zdraví (kdy byste zčásti odpovídala za vzniklou újmu sama a zčásti vlastník bernardýna).
Je samozřejmě vhodné, abyste se pokusila o mimosoudní vyřešení situace. Předpokládám však, že zaujala-li pojišťovna k Vašemu požadavku zamítavé stanovisko, bude stejný názor zastávat i vlastník bernardýna. Pokud by totiž vlastník bernardýna nahradil vzniklou škodu ze svého, pojišťovna by mu takto vyplacenou částku s největší pravděpodobností odmítla refundovat.
Nebude-li mimosoudní řešení nastalé situace možné, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Veškerá svá žalobní tvrzení budete povinna řádně prokázat (skutečnost, že Vám byla způsobena újma na zdraví, může být prokázána kopiemi příslušných lékařských zpráv, skutečnost, že jste byla zraněna v důsledku psí rvačky, může být prokázána korespondencí s pojišťovnou, které byla nahlášena škodní událost, použít lze samozřejmě i svědecké výpovědi těch, kdož byli psí rvačce přítomni). Výsledek soudního sporu však není možné předvídat, jelikož vše bude záviset na posouzení věci konkrétním soudcem. V soudním řízení je vhodné zastoupit se advokátem - www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dodatečné zapsání hospodářské budovy do katastru nemovitostí - postup
- Dodatečné zapsání stodoly do katastru nemovitostí - postup
- Dodatečné zapsání staré stavby do katastru - geometrický plán nutností?
- Je nutný geometrický plán při zaspání staré budovy do katastru nemovitostí?
- Je nutný geometrický plán při zaspání staré stodoly, hospodářské budovy do katastru nemovitosí ČR

Na našem pozemku vedle stodoly stojí již více jak 50 let hospodářská budova, která sloužila jako chlév. Nyní jsme zjistili, že tuto budovu před 50 lety nikdo nenechal zapsat do katastru nemovitosti. Žádné písemné záznamy o budově nemáme. Mohu poprosit o radu, zda je třeba pro zapsání této nemovitosti geometrický plán? Děkuji, Helena.

ODPOVĚĎ:
Ano, pro zápis budovy do katastru nemovitostí je geometrický plán zapotřebí.
Dle § 30/1 katastrálního zákona totiž platí, že k zápisu údajů o nové budově musí být předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán. Prakticky totéž vyplývá rovněž z § 7/1 písm. d) katastrální vyhlášky, dle něhož platí, že v souboru geodetických informací jsou geometricky a polohově určeny (mimo jiné) budovy.

Ve Vámi popsaném případě zůstává otázkou:
- zda je předmětná hospodářská stavba budovou, která se dle § 3/1 katastrálního zákona eviduje v katastru nemovitostí (ne všechny budovy se zde totiž evidují) ;
- zda nebude pro zápis této budovy do katastru nemovitostí katastrálním úřadem vyžadován rovněž doklad o způsobu užívání stavby (typicky tedy kolaudační rozhodnutí).

Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný katastrální úřad a konzultovat s ním rozsah dokladů, které bude k zápisu budovy do katastru nemovitostí vyžadovat (resp. konzultovat, zda tato budova může být do katastru nemovitostí vůbec zapsána).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek - zrušení spoluvlastnictví žalobou
- Zrušení spoluvlastnictví - soudní poplatek, poplatek soudu
- Žaloba na peněžité plnění - soudní poplatek
- Soudní poplatek - vymáhání dluhu
- Vymáhání dluhu - soudní poplatek, kolik Kč?

Žaloba na zrušení spoluvlastnictví stojí 7.000 Kč k soudu. Kolik by pak stála žaloba, že nesplácí, kdybych nejdřív použil kupní smlouvu s vedlejším ujednáním (nebo radši smlouvu budoucí kupní? U té bych ale musel asi hradit 1/2 nákladů až do splacení 1/2 nemovitosti budoucím (spolu) majitelem, že? To právě nechci, jen 1/2 daní). Na splátky mimosoudně a je to pak obtížnější soud? Např. případný prodej nemovitosti při nesplácení apod. ? Co doporučujete? Děkuji, David.

ODPOVĚĎ:
Soudní poplatky jsou upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. , přičemž dle přílohy tohoto zákona platí:
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20 000 – činí poplatek Kč 1 000 Kč
b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč - činí poplatek 5 % z této částky
c) v částce vyšší než 40 000 000 Kč – činí poplatek 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává
Rozhodující je tedy cena – obecně toto platí i u dluhů.
Obecně platí, že pokud není dluh plněn dobrovolně („mimosoudně“), je nutné se obrátit s žalobou na soud, kdy na základě pravomocného rozhodnutí soudu tento dluh vymůže soudní exekutor.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Koupě domu v insolvenci od i. správce - skryté vady nemovitosti
- Reklamace domu koupeného v insolvenci od insolvenčního správce
- Skryté vady domu koupeného v insolvenci od insolvenčního správce
- Koupě bytu v insolvenci od i. správce - skryté vady nemovitosti
- Reklamace bytu koupeného v insolvenci od insolvenčního správce
- Skryté vady bytu koupeného v insolvenci od insolvenčního správce

Dne 11. 5. 2016 jsme koupili rodinný dům v insolvenci. Dům byl prodávaný přes realitní kancelář, kupní smlouva byla uzavřena s insolvenčním správcem. V průběhu užívání jsme v domě objevili dost podstatné závady, na které jsme nebyli upozorněni. Tyto závady jsou prasklá, nefunkční kanalizace, splašky nám vytékají ve sklepě, prorezivělé vodovodní potrubí, voda prosakuje do zdí ve dvou místech, dále je na domě prasklina která by mohla narušovat jeho statiku. I na tuto prasklinu jsme upozorněni nebyli a sami jsme si jí před koupí nevšimli. Jde tyto závady považovat za skrytou vadu? Je možné uplatňovat nápravu škody a na kom když byl dům prodávaný v insolvenci? Musíme si pozvat odborníka, aby posoudil stav závad? Za odpověď předem děkuji, Teodor.

ODPOVĚĎ:
Obecně při koupi nemovitostí v insolvenci platí, že není možné uplatňovat práva za vady koupené věci. Předpokládám, že Vaše kupní smlouva rovněž obsahuje ustanovení, které vylučuje odpovědnost prodávajícího za vady. Bohužel se tedy nebudete moci domáhat slevy, nebo opravy vad v domě.

____

TRESTNÍ-TRESTY, OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Stalking bývalé manželky a soudní zákaz styku
- Nebezpečné pronásledování bývalé manželky a soudní zákaz styku
- Soudní zákaz styku s bývalou manželkou - stalking, nebezpečné pronásledování
- Stalking, návrh na vydání předběžného opatření soudem, soudně
- Předběžné opatření soudu - zákazu styku pro stalking, nebezpečné pronásledování

Bývalý přítel mé ženy ji neustále kontaktuje píše SMS a MMS. Když byl odmítnut zaměřil se na našeho 11 letého syna. Přes kterého se stále snáší nabourat naší rodinu. Už nevíme jak dál. Zkoušeli jsme se nějak dohodnout ale bez úspěchu. Dá se zažádat o soudní zákaz styku a nějak omezit jeho obtěžování našeho syna? Prosím o radu jak postupovat. Děkuji, Radovan.

ODPOVĚĎ:
Právní řád v současné době umožňuje postihnout stalking. Je zde možnost obrátit se na soud a požadovat, aby se takového jednání zdržel (stalkingu).
Můžete také podat návrh na vydání předběžného opatření, které je soud povinen vydat v poměrně krátké lhůtě -
do 48 hodin bez jednání – a domáhat se, aby se zdržel setkávání s navrhovatelem, nebo se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem.
Právní úpravu naleznete v § 400 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (292/2013 Sb.). Pokud byste se rozhodli využít toto předběžné opatření, doporučuji obrátit se na advokáta, jelikož požadavky kladené na obsah a vyhotovení návrhu jsou poměrně vysoké, (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přední dědic v závěti - příklad
- Zdědění až v době dospělosti, zletilosti - lze to?
- Příkaz dědění až v dospělosti, zletilosti potomka - lze to přikázat?

Jsem vlastníkem velkého domu se zahradami, pole mám ve spoluvlastnictví s příbuzným. Nabyl jsem všechno před manželstvím. Nyní chci nechat si oddělit svůj podíl na poli, pokud by jsme se nedohodli, zřejmě by se muselo postupovat přes soudní cestu, neboť již nyní je těžká dohoda. V případě mého úmrtí by dle zákona dědila manželka a nezletilé děti. Ona by dům se zahradami nezvládla udržovat a musela by jít bydlet jinam s dětmi. Ale jak by mohla dům s pozemky prodat, když by zde měli podíl i nezletilé malé děti, to by bylo neprodejné. Lze třeba sepsat nějakou závěť, jak postupovat, aby mohla nemovitost v případě mého úmrtí prodat a mohla jít jinam bydlet manželka s dětmi? Děkuji moc za odpověď, Radovan.

ODPOVĚĎ:
Nemovité věci ve vlastnictví nezletilých jsou prodejné, avšak toto jednání (tj. např. kupní smlouvu) musí schválit na návrh zákonného zástupce opatrovnický soud. Jakmile tento soud udělí s prodejem souhlas, je možno tuto smlouvu podat na katastr a nemovité věci přepsat.
Také můžete sepsat závěť, ve které dědictví odkážete svým dětem až po nabytí zletilosti a do té doby určíte jako tzv. předního dědice např. svoji manželku. Doporučila bych Vám však takovou závěť sepsat u notáře, abyste měl jistotu, že jste institut tzv. svěřenského nástupnictví správně formuloval.

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přivýdělek státního zaměstnance: výroba uměleckého díla a prodej - lze to?
- Může být státní zaměstnanec i OSVČ a mít přívýdělek z výroby uměleckých děl?
- Přivýdělek státního zaměstnance podnikáním jako OSVČ - lze to?
FINANCE-DANĚ
- Přivýdělek státního zaměstnance jako podnikatel, OSVČ - daně, zdanění
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ, ZDRAVOTNÍ
- Přivýdělek státního zaměstnance jako OSVČ - sociální, zdravotní pojištění
- Sociální, zdravotní pojištění státního zaměstnance přivydělávajícím si jako OSVČ podnikatel

Jsem zaměstnaná jako o. z. u Policie ČR. Chtěla bych si ale přivydělávat grafickými pracemi (tvorba grafických obrázků pro děti) a prodávat je na eshopu. Moje otázka zní:
1. Musím mít vedlejší živnost (živnostenské oprávnění)?
2. Do jakého ročního výdělku neplatím daně?
3. Pokud ano, platím daně hned první rok?
4. Popřípadě se zeptám, jak funguje systém „odpisu z daní“ (abych si na takové práce mohla pořídit příkladně program pro tvorbu grafiky) a zda by pro mne také platil?
5. Bude se mě týkat platba sociálního a zdravotního pojištění?
6. Pokud budu vykonávat více druhů živností, tak se můj výdělek za rok sčítá a já platím daně dle jednoho podaného daňového přiznání nebo u každé živnosti zvlášť? Předem velmi děkuji za odpověď. S pozdravem, Karla.

ODPOVĚĎ:
Na prodej zboží přes eshop musíte mít živnostenské oprávnění. Po skončení zdaňovacího období, kterým je kalendářní rok, podáte přiznání k dani z příjmů, do kterého zahrnete příjmy ze zaměstnání a příjmy ze živnosti. Jak bude vysoká daň, bude záležet na výši výdělku, na nezdanitelných částech základu daně (např. úroky z hypotéky, zaplacené životní pojištění, penzijní připojištění atd.) a na slevách na dani, na které máte nárok.
Jako výdaje budete moct využít buď skutečné výdaje, které v souvislosti s tvorbou obrázků a provozem eshopu budete mít, anebo výdaje paušální, tj. procentem z dosažených příjmů.
Pokud příjmy ze zaměstnání dosahují alespoň minimální mzdy, budete na zdravotní pojišťovně vedena jako OSVČ na činnost vedlejší. Zdravotní pojištění budete platit z dosaženého zisku ze živnosti, nebudou se na Vás vztahovat minimální zálohy ani minimální vyměřovací základ.
Česká správa sociálního zabezpečení vás bude evidovat jako OSVČ vedlejší, pokud je ve Vašem zaměstnání odváděno nemocenské pojištění. Sociální pojištění budete platit, pokud zisk ze živnosti (tj. příjmy po odečtení výdajů) bude vyšší než 2,4 násobek průměrné mzdy. Za rok 2016 to bylo 64 813 Kč. Pokud takového zisku nedosáhnete, nebudete sociální pojištění platit, jen zdravotní. Do konce dubna, resp. července, musíte podat přehled o příjmech a výdajích na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Všechny Vaše příjmy se uvádějí do jednoho daňového přiznání, tj. i příjmy ze zaměstnání, z pronájmu atd. Všechny Vaše příjmy za kalendářní rok se tedy sčítají.

___

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Psychické týrání bývalým manželem při předávání dítěte - jak se bránit?
- Jak se bránit psychickému týrání bývalého manžela při předávání dítěte?
- Psychické týrání bývalým manželem a předběžné opatření soudu - návrh vyřízení soudem do 48 hodin

Po svatbě 08/2015 mě manžel začal psychicky týrat, napadat a urážet. V 01/2017 jsem od něj odešla. 04/2017 jsme byli rozvedeni. Jeho chování vůči mě se nijak nezměnilo a jeho šikana vůči mě pokračuje i nadále při každé návštěvě našeho syna. Mohu se proti jeho výpadům nějak bránit? Jeho chování po psychické stránce velmi těžko snáším a nevím, jak jej mám zastavit. Děkuji, Dominika.

ODPOVĚĎ:
Jeho jednání lze charakterizovat jako domácí násilí. Toto jednání je postižitelné právním řádem a můžete se obrátit na soud a požadovat, aby se takového jednání zdržel.
Dále také můžete také podat návrh na vydání předběžného opatření, které je soud povinen vydat
do 48 hodin – které je díky lhůtě určené pro jeho vydání častým prostředkem využívaným pro ochranu.
Právní úpravu je obsažena v § 400 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních (292/2013 Sb.). Pokud byste se rozhodli využít toto předběžné opatření, doporučuji obrátit se na advokáta, jelikož požadavky kladené na obsah a vyhotovení návrhu jsou poměrně vysoké, (kontakt zde: www.advokatikomora.cz).
V neposlední řadě se můžete obrátit na policii ČR a podat na něj trestní oznámení, kdy bude posuzováno, zda se tímto jednáním nedopouští některého trestného činu popř. přestupku.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdy končí funkční období člena výboru při prohlášení o odstoupení
- Odstupení člena výboru SVJ a zvolení do kontrolní komise SJV - časový průběh
- Zánik funkce člena výboru SVJ - dle stanov SVJ nebo dle zákona (§ 160 nového občanského zákoníku)?

1) Jeden člen výboru doručil SVJ prohlášení o tom, že odstupuje z funkce člena výboru. Dle § 160 NOZ zaniká jeho funkce uplynutím dvou měsíců od doručení prohlášení, ale ve stanovách máme uvedeno, že je to měsíc od doručení prohlášení. Nejsme si jisti, co vlastně platí.
2) Pokud platí stanovy, skončí mu funkce 12.7.2017. Na tento den je svoláno shromáždění k "dovolbě" výboru a druhým bodem je volba kontrolní komise. Tento člen kandiduje do KK. Přeme se o to, zda mu funkce končí toho 12.7.2017 už ráno v 00.01 hod a do kontrolní komise SJV může být zvolen nebo až v 24.00 hod a pak být zvolen nemůže, protože dle stanov současně nelze být členem obou volených orgánů. Děkuji, Jan.

ODPOVĚĎ:
Pokud máte ve stanovách měsíc, pak platí měsíc - tj. funkční období končí 12.7.2017. Ve vztahu ke stanovám se použije zákon pouze v případech kdy věc není ve stanovách vůbec upravena nebo pokud se ustanovení stanov vysloveně příčí zákonu. Pak by takové ustanovení stanov bylo neplatné a použil by se zákon. To ovšem není váš případ.
Funkční období končí ve 24 hodin, lhůta vždy končí v 24 hodin daného dne, pokud není výslovně v listinách uveden jiný čas. Takže z tohoto pohledu ve vztahu k Vašim stanovám by v případě zvolení do kontrolní komise dne 12.7.2017 byla tato osoba členem dvou volených orgánů.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nemožnost vstupu na oplocený pozemek ve spoluvlastnictví - jak se tam dostat?
- Znemožnění užívání pozemku oplocením druhým spoluvlastníkem, spolumajitelem - jak se bránit?
- Umístění stavby na pozemek ve spoluvlastnictví bez souhlasu spolumajitele - lze to?
- Je možné postavit stavbu na společném pozemku bez souhlasu, vědomí spolumajitele, spoluvlastníka?

Ve spoluvlastnictví mám oplocený prostor (pozemek). Za plot nemám přístup. Mohu za plot na 1/2 umístit chatku bez souhlasu? Jak je to s údržbou? Platí se něco za společný pozemek, trávu se starým sklepem pod zemí? A další náklady? Jen 1/2 daně? Nemohu přeci získat klíče přes jejich dvorek s policií. Mohu udělat díru do plotu? Nechce se dohodnout, co mohu dělat, když se chci vyhnout soudu? Děkuji Vám, Tranek.

ODPOVĚĎ:
Pokud máte pozemek v podílovém spoluvlastnictví a spoluvlastník Vám brání v přístupu, nezbude, než se přístupu domáhat soudně nebo svůj podíl prodat.
Bez souhlasu spoluvlastníka byste na pozemek žádnou stavbu umisťovat neměl, na nákladech byste se jako spoluvlastníci měli podílet rovným dílem, tedy na půl. Pokud budete situaci řešit např. dírou v plotě, dá se očekávat, že tím spustíte celou řadu vzájemných půtek a nevyhnete se pravděpodobně přestupkové komisi.
Doporučovala bych situaci uvést do pořádku prostřednictvím věcně a místně příslušného soudu a jeho rozhodnutí.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Určení majetku do dědictví dědickou dohodou a notářem - informace, průběh
- Sporný majetek v dědickém řízení - jak bude vypořádán mezi dědice?

Máme právo sepsat do dědické dohody všechny banky, akcie a nedořešený soudní spor (i visící pozemky neznámo kde? ) s nulovou hodnotou? Paragraf? Notář totiž něco málo zjistil, ale i to pak zapřel. Na zjišťování všeho není čas, banky to říct nechtějí a notář to chce už uzavřít. S dědickou dohodou od soudu už se totiž banky a úřady mohou podívat, zda tam něco není. Nebo jak řešit? Děkuji, Gustav.

ODPOVĚĎ:
Podle § 172 zákona o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.) soud aktiva pozůstalosti zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Pokud je nezjistí tímto způsobem, tak soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.
Dále se použije ust. § 120 občanského soudního řádu (o. s. ř.) : Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Podle § 132 o. s. ř. soud hodnotí důkazy podle své úvahy.
Notář tedy do dědické dohody napíše pouze ta aktiva, která má plně za prokázaná a která nejsou založená jen domněnkách. Pokud po skončení řízení zjistíte, že existuje nějaký majetek či pohledávka (tedy vymahatelný dluh), která nebyla v původním řízení projednána, je možno kdykoliv dát podnět k zahájení dodatečného dědického řízení a tento majetek doprojednat.

___

FINANCE-DANĚ
- Autorská tvorba - daně, zdanění
- Prodej autorského díla do zahraničí - může jen osooba identifikovaná k dani?
- Prodej autorských děl - daně, výdajový paušál, zdanění
- DPH při prodeji autorských děl - výdajový paušál, kolik % ze zisku?

Začala jsem se věnovat autorské tvorbě, kterou prodávám přes svůj blog. Jedná se o e-booky, MP3 nahrávky a obrazy. Mám živnostenský list na výuku, semináře a služby pro osobní hygienu z předchozího podnikání. Jak mohu dál postupovat? Ponechám si živnostenský list ŽL, akorát budu dále uvádět v přiznání jen autorskou tvorbu a danit paušálem, který si může odečíst 30% na náklady? Musím se stát osobou identifikovanou k dani, když prodám svůj obraz nebo nahrávku zákazníkovi nepodnikateli na Slovensko či do zahraničí nebo se DPH na autorské právo nevztahuje? Děkuji, Janka.

ODPOVĚĎ:
Na prodej přes blog si budete dle mého názoru muset zřídit živnostenské oprávnění. Živnostenské oprávnění, které již máte, je nedostačující. Můžete využít výdajový paušál. Na autorskou tvorbu je 40 %, na ostatní živnosti 60 %.
Identifikovanou osobou k DPH se při dodání zboží osobě nepovinné k dani do jiného členského státu EU a 3. zemí nestáváte.
Budete vykonávat ekonomickou činnost dle zákona o DPH, zákon o DPH se tedy na Vás vztahuje.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Otcovství po rozvodu manželství
- Rozvod manželství a otcovství k dítěti
- Smrt matky dítěte, otec dítěte
- Smrt biologického otce dítěte - na koho bude dítě přepsáno pokud zákonný otec dítěte podá návrh na určení otcovství?
- Návrh na určení otcovství právním otcem dítěte - biologický otec před rozsudkem zemřel
- Návrh na určení otcovství právním otcem dítěte - matka dítěte před rozsudkem zemřela
- Určení otcovství u soudu - průběh
- Zrušení otcovství u soudu - průběh
- Lhůta na zrušení otcovství 2017 - do kolika let věku dítěte?
- Zrušení otcovství - lhůta 2017
- Žaloba na zrušení otcovství právním otcem dítěte - biologický otec před rozsudkem zemřel
- Žaloba na zrušení otcovství právním otcem dítěte - matka dítěte před rozsudkem zemřela

Mám relativně čerstvě rozvedeného partnera. Přítel se ženil 06/2016, ale 08/2016 se provalila nevěra jeho manželky, která byla dlouhodobého rázu a bohužel už před svatbou. Podal tedy žádost o rozvod formou žaloby a 26.10.2016, byli rozvedeni. Na začátku června 2017, mu ta jeho bývala manželka oznámila, že chce podepsat papír na matrice kvůli jménu dítěte, které není jeho. Ona to velmi dobře ví i jemu to psala, a tvrdila, že je to pouhá formalita, nicméně díky předchozí nastalé situaci, člověk se zdravým rozumem pochybuje, co bude chtít ještě "vyždímat". Už máme samozřejmě zjištěné, že je automaticky otcem. Samozřejmě nám bylo sděleno, že je to zkrátka ochranná lhůta podle zákona těch 300 dnů. Žádali jsme ji tedy ve vší slušnosti, aby si vzala pravého otce dítěte, se kterým žijou a nijak se ani jeden netají tím, že budou mít spolu dítě. Nicméně s úsměvem odmítla. Předpokládáme tedy, že je to kvůli přídavkům, aby je po soudním zřeknutí mého přítele mohla od státu žádat. Přítel bude nést zodpovědnost, i zdánlivě na pouhých pár měsíců, za někoho kdo k němu nijak nepatří. Byli jsme poučeni, že už moc nezmůžeme.
Přítel ji ten papír na matrice ohledně křestního jména odmítl podepsat. Porodí tedy dítě bez křestního jména.
Co bude dál? Jak dlouho bude trvat, než se přítel zbaví závazku? Právník nám poradil, aby ten papír na matrice nepodepsal. Ale to se mi nezdá. Prý jej má podepsat jen pod podmínkou, že ta žena si nechá vypracovat něco jako listinu, kde bude stát, že je ona matkou a otcem jejího dítěte ten stávající partner. To ona odmítla a vysmála se nám. Trvá na tom, aby se s mým přítelem viděla u soudu, i když všichni tři velmi dobře ví, čí to dítě je.
Máme také počítat s tím, že ten soud bude muset nakonec platit přítel, když ona bude vlastně před státem jako "svobodná matka"? Nevíme si rady, jediné co lze konstatovat, tak že zákon velmi křivdí. Je to velmi nešťastná situace, je to obrovská křivda vůči člověku, který se ničím neprovinil, a teď bude platit za blbost jeho bývalé ženy.
Co by se dělo v případě, kdyby se přihodilo něco matce dítěte nebo jejímu příteli (tedy biologickému otci dítěte) do rozsudku soudu? Chceme bránit a informovat. Ještě pro upřesnění sdělím, že termín porodu té jeho bývalé ženy je 13.7,otěhotněla tedy už před rozvodem. Můžeme se vůbec nějak bránit v této situaci? Nebo musí přítel kývnout na vše co jeho exmanželka nadiktuje?
Nejvíce se obáváme toho, jak dlouho bude vše trvat. Pochopte, jsme především lidé. Můj partner si nepřeje s ní mít cokoliv společného-byť jen zdánlivě dítě dle zákona na pár měsíců. A já, jakožto nová partnerka už vůbec ne, i když jsem si velice dobře vědomá faktu, že v této situaci před zákonem nemám žádné místo. Strašně nás to oba štve. Prosíme, aby nebyl náš dotaz nikde uveřejněn, pokud ano, tak anonymně. Je to jak jistě chápete velice citlivé téma.
Prosíme Vás o vyhodnocení našeho problému jak z právní tak lidské podstaty. Děkujeme, Karin

ODPOVĚĎ:
Jak jste již zjistili, v současné situaci je skutečně ze zákona otcem dítěte Váš současný přítel. Paragraf 776, odst. 1 nového občanského zákoníku (NOZ) totiž říká, že: „Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, má se za to, že otcem je manžel matky. “ Řešením by skutečně bylo, kdyby se přítelova exmanželka za biologického otce dítěte provdala nebo kdyby biologický otec uznal své otcovství a přítelova exmanželka by jeho otcovství potvrdila. Z Vašeho dotazu je ale zřejmé, že uvedený scénář je nepravděpodobný.
Jestliže Váš přítel se svým otcovstvím nesouhlasí, své exmnaželce žádný dokument podepisovat nemusí. Pokud dojde k určení jeho otcovství na základě výše uvedeného paragrafu NOZ, jedinou obranou je popření otcovství. Podle § 785, odst. 1 NOZ může manžel do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech, které zakládají důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Podle § 786, odst. 1 pak platí, že narodí-li se dítě mezi stošedesátým dnem od uzavření manželství a třísým dnem po jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, lze otcovství popřít jen je-li vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte.
Vašemu příteli tedy doporučuji po narození dítěte a určení otcovství podat žalobu o popření otcovství. Žalobu je zapotřebí podat nejen proti matce dítěte, ale jako žalované musí být označené i dítě, k němuž má být otcovství popřeno. Žaloba musí obsahovat označení soudu, jemuž je žaloba určena, označení účastníků řízení (tedy obou rodičů a dítěte) jménem, příjmením, datem narození a adresou bydliště. Dále v žalobě musí být stručně a srozumitelně vylíčeny skutkové okolnosti, musí být navrženy důkazy a je třeba uvést i výrok, který má být soudem vydán. Žaloba musí být podepsána a datována, měly by k ní být připojeny i důkazy v listinné podobě, zejména rodný list dítěte. Žalobu o popření otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště žalované – přítelovy exmanželky. Za podání žaloby se platí soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Doporučuji zaplatit poplatek kolkem nalepeným přímo na originálu žaloby.
Při soudním řízení většinou nejdříve probíhají výslechy účastníků řízení, při kterých se zjišťuje, zda spolu v době početí dítěte souložili či nikoliv. Pak většinou přichází na řadu testy DNA, na základě kterých je zpracován znalecký posudek, který určí, zda Váš partner je či není otcem dítěte. Pokud se potvrdí, že otcovství Vašeho partnera je vyloučeno, soud vydá rozsudek, že Váš partner není otcem dítěte. Délka soudního řízení je velmi individuální. Jak dlouho bude soudní řízení trvat, záleží jednak na vytíženosti konkrétního soudu, ale také na tom, jak účastníci řízení budou se soudem spolupracovat.
Co se týče nákladů řízení, v zásadě platí, že náklady řízení platí ten, kdo soud prohraje. Pokud bude otcovství Vašeho přítele popřeno, prohraje žalovaná (jeho exmanželka). Soud ale může z důvodů hodných zvláštního zřetele o nákladech rozhodnout jinak nebo se může Váš přítel s exmanželkou na úhradě nákladů dohodnout a soud pak rozhodne dle dohody.

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nemocenská - péče o nemocnou manželku s dítětem, odpočet nemocenské ze sociální dávky
- "Paragraf" na péči o nemocnou manželku s dítětem a odečtení nemocenské z dávek matky
- Odečtení sociální dávky pokud si otec dítěte vezme neschopenku na péči o matku svého dítěte
- Ošetřovné a odečtení ošetřovného ze sociální dávky pro rodinu
- Sociální dávky a ošetřovné na manželku na mateřské dovolené - odpočet ošetřovného ze sociální dávky
- Odečítá se ošetřovné ze sociálních dávek? (manžel si vezme neschopenku na péči o manželku a dítě)

Manželka přišla z porodnice (císařský řez) a necítí se dobře. Chci si vzít paragraf na manželku a bylo mi obvodním lékařem sděleno, že částka mně vyplacená na paragraf bude dodatečně odečtena z mateřské manželky. Ptám se, zda mám na paragraf nárok a pokud ano, zda sociálka po nějaké době vyplacenou částku na paragraf odečte manželce z mateřské. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Jedná se tzv. ošetřovné, které spadá do systému nemocenského pojištění. Nárok na ošetřovné tak má pouze zaměstnanec, jehož zaměstnavatel za něj odvádí nemocenské pojištění. (Nárok nemají OSVČ, ti kdo pracují na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti). Ze zákona vzniká nárok na ošetřovné i z důvodu ošetřování členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou.
Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud jste zaměstnán a přispíváte na nemocenské pojištění, máte nárok zažádat o ošetřovné na manželku z důvodu péče o ni po porodu. Ošetřovné pak vyřizujete přes svého zaměstnavatele a není důvod, aby bylo strháváno z peněžité pomoci v mateřství, kterou pobírá Vaše manželka.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti rozhodnutí přestupkového řízení poškozeným
- Může se poškozený odvolat proti rozhodnutí přestupkové komise?
- Žádost o přezkum rozhodnutí přestupkové komise podaná poškozeným
- Stížnost proti rozhodnutí přestupkové komise podaná poškozeným
- Kdy může poškozený náhlížet do spisu přestupkové komise?

Zdejší MěÚ řešil koncem roku 2016 moje podání na souseda ohledně činění schválností. Při řízení jsem měl roli svědka. Výsledek řízení mi v souladu se zákonem nebyl sdělen. Přesto jsem byl před týdnem (začátek července 2017) sousedovým advokátem upozorněn, že přestupek nebyl prokázán a připojil možnou reakci z jeho strany. To mě mě velmi překvapilo, neboť mi při řízení bylo dáno za pravdu. Lze nějakým způsobem provést odvolání či stížnost, aby bylo dosaženo přezkoumání přestupku, resp. jak bych měl pokračovat? Děkuji. Daniel

ODPOVĚĎ:
Jestliže nemáte postavení účastníka řízení, Vaše možnosti jsou v této situaci značně omezené, jelikož zejména nejste oprávněn podat odvolání proti takovému rozhodnutí, nemáte právo nahlížet do spisu, ledaže prokážete právní zájem.
Můžete podat podnět na přezkum postupu orgánu, který ve věci rozhodoval, aby bylo posouzeno, zda postupoval v souladu se zákonem, nicméně se jedná pouze o podnět a nesměřuje především vůči rozhodnutí ve věci, ale vůči postupu orgánu.
V případě reakce ze strany souseda – zde pak už Vaše možnosti jsou značněji rozsáhlejší, jelikož pokud by byly ze strany Vašeho souseda činěny nějaké kroky vůči Vám, budete mít (zjednodušeně) postavení účastníka řízení a také rozsáhlá práva s tímto spojená.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vybrání peněz a zrušení účtu před smrtí vážně nemocné osobě členem rodiny - jak vrátit peníze do dědictví
- Člen rodiny vybral peníze z účtu vážně nemocné rodiny - jak vrátit peníze do dědictví?
- Ukradené peníze z účtu zústavitele před dědickým řízením - jak vrátit peníze do dědictví (vybráno za života vážně nemocného majitele účtu)
- Ukradené peníze z účtu zemřelého před dědickým řízením - jak vrátit peníze do dědictví (vybráno za života vážně nemocného majitele účtu)

Prosím o radu ohledně zrušeného účtu, který měl být předmětem dědického řízení. Otec získal již v manželství po rodičích jistý majetek, který mu po roce 1989 byl navrácen. Zároveň byly vyplaceny i restituce v hodnotě několika milionů korun. 07/2016 měla jeho žena (naše maminka) těžkou mrtvici. V 11/2016 téhož roku zemřela. Za celou dobu co byla v nemocnici, nebyla schopna pohybu ani nemluvila. Tudíž nemohla dávat k ničemu souhlas. Po jejím úmrtí se v dědickém řízení zjistilo, že nikde není žádný účet, na kterém by peníze byly uloženy. Když se hledalo dále k datu její mrtvice, bylo nalezeno, že účet opravdu existoval, ale byl zrušen již v roce 2015 a že na něm bylo jen 100.000 Kč. Účet byl celé roky na jméno otce. A ještě v roce 2016 po maminčině mrtvici na něj ukládal několik milionů. Je tedy jasné, že účet byl zrušen v období mezi 07/2016 a 11/2016, z důvodu zatajení. Myslíme si, že v bance došlo k manipulaci s daty. A peníze tam buď jsou nebo byly vybrány, ale až v roce 2016. Prosím o radu jak můžeme dále postupovat. Děkuji Zita.

ODPOVĚĎ:
Notář si může v rámci dědického řízení vyžádat výpisy z účtu, a to i několik let zpětně. Požádejte notáře, ať banku vyzve k zaslání těchto výpisů. Z nich bude patrné, kam peníze odešly. Notář také může banku požádat o sdělení, kdo všechno měl dispoziční právo k účtu a od kdy do kdy bylo toto dispoziční právo platné. Pokud zjistíte, že došlo k podvodu, můžete podat trestní oznámení a řešit to i přes trestní řízení.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví po rodiči - přechází dluhy přesto na dítě, potomka?
- Přechází dluhy po rodiči po smrti na syna, dceru, potomka?
- Kterých dluhů se nelze zříci po smrti rodiče, otce, matky

Jsem 15 let (2002-2017) rozvedená a ze vztahu z bývalým manželem mám 27 letou dceru. Manžel od našeho rozvodu žije životem, kdy nic neplatí. Má velké dluhy, jaké a kolik nevím, ale třeba vůbec neplatí po celou dobu zdravotní pojištění. Proto se chci zeptat, až bývalý manžel zemře, jediným dědicem po něm bude naše dcera. Když se vzdá veškerého nároku na dědictví po otci, bude tím osvobozena od placení dluhů po svém otci? Já jsem někde slyšela, že i když se vzdá dědictví, že i tak jsou některé dluhy dědičné. Bojím se, aby mé dceři po jejím otci nezůstali dluhy, které by platila možná do konce života. Kdyby tomu tak bylo, to by pro ni bylo pak asi jediným řešením, aby se této skutečnosti vyhnula, se svého otce soudně vzdát. Prosím mohli by jste mi poradit? Děkuji, Míla.

ODPOVĚĎ:
Dluhy jsou dědičné pouze v případě, že by dcera dědictví přijala, čímž by za tyto dluhy odpovídala, nebo také v případě, že by na některém z jeho dluhů za jeho života podepsala ručitelství či spoludlužnictví.
Vaše dcera může dědictví po svém otci odmítnout, pak na ni žádné jeho dluhy nepřejdou a nebude za ně odpovědná.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zatékání do bytu SVJ - skrytá vada při prodeji?
- Rekonstrukce domu SVJ a zatékání do bytu - skrytá vada při prodeji bytu?

Zatékalo do domu, SVJ udělalo rekonstrukci, zatékalo i poté, ale SVJ donutilo druhého dědice k vymalování s tím, že je problém vyřešen. Byt musíme pak co nejdřív prodat, nebude čas čekat, zda se flek objeví znovu. Mám dilema. Přiznáním možné vady snížím kupní cenu či udělám byt neprodejným, nepřiznáním zase riskuji, že mi byt vrátí po 5 letech kvůli skryté vadě dle nového občanského zákoníku 2014. Navíc je to nemorální, ale možná skutečně už zatékat nebude. Jak mohu postupovat, abych zachoval cenu bytu a přitom se nedostal do problémů s kupcem bytu? Tomu SVJ rádo sdělí, že už tam dřív zatékalo. Děkuji, Robert.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vám zatéká do bytu z jiného bytu, nemělo by se jednat o skrytou vadu Vašeho bytu. Tato situace by založila odpovědnost vlastníka hořejšího bytu, po kterém by se případný kupující měl domáhat náhrady škody v případě, že by došlo k opětovnému zatékání vody. Vaše odpovědnost za vady by tak založena být neměla.
SVJ nemá v této záležitosti žádnou kompetenci, proto bych se příště obracel přímo na vlastníka horního bytu.
Pokud jde o jednání se zájemcem, bylo by vhodnějšího jej upozornit na to, že z horního bytu Vám bytu zatekla voda, kdy však následně proběhla rekonstrukce a problém by měl být vyřešen. Pokud se totiž domníváte, že situace napravena nebyla, pak byste zatajil kupujícímu informace, které by ho od koupě mohly odradit, kdy by případně z tohoto důvodu (uvedení v omyl) mohl požadovat slevu či od smlouvy odstoupit. Úplné zatajení této skutečnosti nedoporučuji.
Informaci sdělte zájemci tak, abyste toto byl schopen případně prokázat, např. v písemné informaci zájemci či mu toto sdělte před svědkem.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Uzavření dohody dědiců v dědickém řízení u notáře
- Je možné uzavřít dohodu dědiců u notáře při dědickém řízení?
- Dohoda o vyplacení z dědictví sepsaná u notáře při dědickém řízení - lze to?

Mne a bratra čeká dědické pozůstalostní řízení. Maminku již nemáme, tatínek nedávno zemřel, aniž by zanechal závěť. Vlastnil polovinu bytu v hodnotě 1.000.000 Kč, polovinu jsme s bratrem zdědili již před časem po smrti maminky. Bratr mi navrhl, že mne vyplatí. S tím souhlasím. Lze uzavřít dohodu o zrušení spoluvlastnictví a finančním vyrovnání hned přímo u notáře? Budu muset odvést státu daň z příjmu? Děkuji, Jitka.

ODPOVĚĎ:
Ano, takovou dohodu stačí uzavřít u notáře při jednání ústně do protokolu (notáři tedy nemusíte k jednání nosit žádnou předem sepsanou písemnou dohodu). Z částky vyplacené na dědický podíl se daň z příjmů neodvádí - dle ust. § 4a písm. a) zákona o daních z příjmů je tento bezúplatný příjem osvobozen. Pouze v případě, že byste zdědila majetek nad 5.000.000 Kč, pak by se Vás týkala pouze oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu v souladu s ust. § 38v tohoto zákona.

___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za úraz způsobený na akci pořádané spolkem
- Odpovědnost spolku za úraz, škodu na zdraví na akci pořádané spolkem
- Odpovědnost za úraz způsobený na atrakci pořádané spolkem
- Odpovědnost spolku za úraz, škodu na zdraví na atrakci pořádané spolkem

Jsme spolek maminek, které se ve svém volném čase snaží vydělat peníze a tyto pak dát zpět dětem. Např. v podobě příspěvku na plavání, příspěvek na dopravu na školní výlet atd. Pro děti během roku připravuje tři akce: maškarní ples, den dětí/výlet do zoo, lampionový průvod. Potřebovaly bychom vědět, kdo je za děti (ale i za dospělé) zodpovědný, např. když např. na WC bude špatně na mokro setřená podlaha a dítě nebo dospělý si tam naší nedbalostí zlomí nohu. Má právo rodič v tomto případě chtít pojistné plnění po našem spolku?
Druhý příklad: na dětském dnu oblíbený skákací hrad. Dítě si pohmoždí ruku. Stačí ošetření cedulí: "Za svoje dítě jsou plně zodpovědní rodiče"? Má tato cedule právní hodnotu? Stačila by tato cedule použít i u vchodu na každou takovou akci?
Příklad třetí: lampionový průvod. Jdeme po komunikaci v obci. Vždy je zajištěn hasičský dozor (místní dobrovolní hasiči uzavírají celý průvod a mají za úkol upozornit zezadu blížící se auta, aby zpomalila nebo zastavila). Ale i tak se může stát, že podnapilý řidič srazí maminku.

ODPOVĚĎ:
V prvé řadě je nutné upozornit, že není možné paušalizovat odpovědnost, a vždy by bylo nutné v konkrétním případě zjišťovat, kdo je za případnou újmu odpovědný.
V prvém případě doporučuji při vytírání vždy umístit varovný nápis, že je mokrá podlaha. Tím se můžete vyvinit, protože na fakt mokré podlahy bylo upozorněno. Pokud by došlo ke zranění v důsledku kluzké podlahy, pak by bylo nejspíš možné se po spolku domáhat náhrady újmy na zdraví.
Ve druhém případě doporučuji u skákacího hradu umístit podrobnější pravidla (např. minimální věk, nutný dohled a souhlas dospělého apod.) Pokud budou atrakce provozována dle pravidel jejich provozu (nebudou např. poškozena, nebude na nich nepřiměřený počet dětí apod.), pak by v tomto případě odpovědnost spolku spíše dovozována být neměla. U rizikovějších atrakcí doporučuji vždy dohled pověřené osoby, která bude regulovat počet dětí na atrakci a případně usměrňovat jejich chování.
Ve třetím případě by odpovědnost spolku být dána neměla a odpovědný by byl pouze řidič vozidla. Dle mého náhoru tím, že spolek zajistil doprovod hasičským vozidlem udělal téměř maximum možného k odvrácení sražení chodcem při lampionovém průvodu.

___

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Osoba blízká - definice, příklad, vysvětlení
- Kdo je osoba blízká podle zákona, občanského zákoníku
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vystěhování osoby blízké od osoby oprávněné věcným břemenem
- Vystěhování osoby blízké od osoby oprávněné služebností dožití v bytě, domě, nemovitosti
- Soudní vystěhování přítele, partnera osoby s věcným břemenem dožití, doživotního užívání nemovitosti
- Soudní vystěhování přítelkyně, partnerky osoby s věcným břemenem dožití, doživotního užívání nemovitosti
- Věcné břemeno dožití - může majitel nemovitosti vystěhovat partnera osoby s věcným břenemem
- Služebnost dožití - může majitel nemovitosti vystěhovat partnera osoby s věcným břenemem

V současné chvíli se soudím z jistým pánem, který očaroval mojí matku, že nevidí neslyší, zadlužuje se. Jde o to, že se nastěhoval k mé mámě, což jsme u soudu prokázali, ač tvrdil že tam nebydlí. Máma bydlí v mém domě, váže se na ní věcné břemeno užívání. Ve smlouvě je definováno "právo přijímat návštěvy v kteroukoliv denní či noční dobu a mít u sebe osobu pečující o ni v nemoci nebo ve stáří"
Máma ještě vloni (2016) chodila na brigádu, zdravotně není na tom špatně, že by potřebovala péči. je jí 65 let. U soudu řekla, že ten člověk je jí tak blízký, že nechce aby byl vystěhován. Můj právník mi řekl, že soudní spor nevyhraji, protože matka řekla, že je to osoba blízká. V občanském zákoníku §22 jsem našel, že to nemůže být kdokoliv. Vzaní nejsou, příbuzní také ne, a že je to její partner. 2 lidi to u soudu potvrdili, že řekl, že není její přítel, ale jen spolubydlící.
Do dopisu advokáta máma tvrdila, že je to jen spolubydlící, a že žádného chlapa nechce. To že tam bydlí, je pořád odsunování toho, že je to dočasné. To už je tři roky. Zjistil jsem o tomto člověku, který navíc nepracuje už spoustu let a žil z dobroty jiných lidí, že má sklony k podvodům. Máma už mu prý dluží 80.000 Kč. Řekla to u soudu, ale tento člověk ji nemá z čeho půjčovat. Navíc si máma už půjčila na sebe pro jeho kamaráda, který je podobná sorta, už dvakrát peníze. Za 20.000 Kč vrátí 100.000 Kč. Proto jsem se konečně rozhodl jít právní cestou, ale plno lidí mi říkalo, že pokud ho tam bude chtít, nic s tím neudělám. Poradíte mi z tou osobou blízkou, popřípadě jinou dobrou radu? Obracím se na Vás, abych měl jistotu, že moje advokátka, dělá co může. Kdyby jste potřebovali, mohu Vám poslat zápis ze soudu, darovací smlouvu a pod.
Děkuji, Jaromír

ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně tedy v současné době vedete s „přítelem“ matky soudní řízení o vystěhování z Vašeho domu.
Podle § 22 občanského zákoníku se za osobu blízkou považuje „příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen "partner") ; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. "
Z části za středníkem tedy vyplývá, že „přítel“ matky může být také považován za osobu blízkou právě s ohledem na skutečnost, že spolu žijí, ovšem zároveň za předpokladu, že by případnou jeho újmu pociťovala jako újmu vlastní. Posouzení, zda tom tak je však bude záležet na uvážení soudu. Nicméně ze znění Vámi uvedeným podmínek věcného břemene, nevyplývá že by tyto podmínky splňoval. Navíc právo odpovídající věcnému břemeni nepřechází na žádného spolubydlícího. Soud však i tak může žalobu zamítnout pro rozpor s dobrými mravy, právě proto, že Vaše matka si vystěhování „přítele“ nepřeje a Vy jste jen nevděčný syn, kterému matka darovala nemovitost. Šanci na úspěch v soudním řízení by byla větší, pokud by se Vám podařilo prokázat, že se Vaše matka kvůli této osobě zadlužuje.
A předpokládám, že na chod domu tento pán také nijak nepřispívá a nemáte s ním uzavřenu nájemní smlouvu. Vzhledem k tomu, že se nejedná o osobu, která by splňovala některou z podmínek věcného břemene, měl byste s pánem uzavřít nájemní smlouvu a požadovat od něj vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu v dané lokalitě za dobu, co v domě zdarma bez právního důvodu bydlel. Pokud by odmítl nájem zpětně doplatit, můžete se opět pokusit vymáhat nájemné soudně z titulu bezdůvodného obohacení. Jde však o dosti komplikovanou situaci, proto bylo by vhodné vyhledat odbornou pomoc advokáta.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Nahrání otce dítěte bez jeho souhlasu - důkaz pro Policii, soud?
- Nahrávka otce dítěte bez souhlasu - důkaz pro soud, Policii?
- Lze zvukovou nahrávku otce dítěte použít jako důkaz u soudu?
- Lze videozáznam otce dítěte použít jako důkaz u soudu?
- Je možné nahrát otce dítěte bez jeho souhlasu (zvuková, obrazová nahrávka)
- Je možné fotit otce dítěte bez jeho souhlasu? - důkaz pro soud, Policii?
- Pořízení fotografie otce dítěte bez jeho souhlasu - důkaz pro soud, Policii
- Videonahrávka bez souhlasu nahrávaného jako důkaz pro Policii, soud - obstojí?
- Audionahrávka bez souhlasu nahrávaného jako důkaz pro soud, Policii - obstojí?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nahrávání zaměstnavatele zaměstnancem bez souhlasu - je to důkaz pro soud, Policii? (Ústavní soud, r. II. ÚS 1774/14)

Pořízení a použití zvukových nahrávek bez informace nahrávanému, v tomto případě otci společného dítěte: u zvukových nahrávek jsem otce neinformovala, zaznamenala jsem jeho problémové a konfliktní jednání a chci nahrávky předložit Policii - potažmo příslušnému orgánu města pro otevření řízení, zatím jsem nahlásila předběžné jako přestupek proti občanskému soužití u osoby ve vztahu příbuzenském nebo podobném.
Nahrávky se liší místem pořízení a situací takto:
1. nahrávky předávání společného dítěte před bytem, před domem otce během předání syna do mé péče
2. nahrávky, kdy jsem byla v bytě v přízemí a otec mi do okna nadával a řešil se mnou jeho odlišný názor na péči o dítě. Otec byl na pozemku náležejícího k nemovitosti, v níž bydlím.
Mohu tyto nahrávky použít, aniž bych se vystavila postihu? Použila bych nahrávky pouze k prokázání konfliktního jednání otce a to předáním záznamů na příslušných úřadech a u soudu.
U videonahrávek a fotek mám tyto typy:
1. Videonahrávky v okolí domu, kde otec bydlí - náhodné - z autobusu, kdy jsem zaznamenala příjezd nebo odjezd celé rodiny, popř. příjezd brzy ráno autem otce mého syna přijela jeho přítelkyně brzy ráno z práce na adresu trvalého pobytu otce mého syna.
2. Videonahrávka v okolí domu, kde otec bydlí - čekala jsem v obvyklou dobu jedenkrát na to, zda otec odvede do školy ze svého bydliště brzy ráno jen našeho syna, nebo také dětí přítelkyně. Nahrála jsem otce vycházejícího z domu, kde bydlí, s naším synem a jedním dítětem přítelkyně, ačkoli na úřadech otec krátce před tím tvrdil že spolu nežijí.
3. Videonahrávka okolí domu poté, co jsem otce se synem viděla odjet autem, ale v bytě otce se svítilo. Nahrávka zvonků a ženského hlasu, který se ozval po zazvonění na zvonek bytu otce našeho syna.
4. Fotky domu, kde otec bydlí - panelový dům - fotky balkónu otce, kde je pravidelně pověšeno růžové dívčí oblečení.
Mohu tyto nahrávky a fotky použít stejně, vizte výše.
Náš syn je postižený a přítomnost dalších osob v domácnosti komplikuje výchovnou situaci, kterou otec již nezvládá, ale syna nechce předat do mé péče, protože na něj bere příspěvky, když ho má na adrese, proto je pro mne důležité prokázat, že situace v domácnosti mého syna je jiná, než otec popisuje a tudíž, že otec lže.
Přítelkyně otce mne byla již jednou nahlásit na Policii pro podezření ze spáchání přestupku, když jsem nahrávala na telefon a to ve chvíli, kdy otec mého syna odváděl děti své přítelkyně jako obvykle do školy, ačkoli před úřady otec tvrdí, že s přítelkyní nežije.
Policie učinila záznam a já podala vysvětlení, dál se věc neřešila, ale pokud by prý došlo k dalším incidentům, mohlo by se přihlížet k návrhu podanému na policii jako přestupek. Proto se nyní bojím záznamy, které mám, použít.
Děkuji. Předem za info. Jelena

ODPOVĚĎ:
Pořizování nahrávek bez vědomí/souhlasu osoby, která je nahrávána, je poslední dobou častěji zmiňované téma, na které ovšem nejsou jednotné názory. Obecně totiž platí, že k pořízení takových záznamů je třeba souhlas dané osoby. K této věci vizte podrobný článek uvedený zde:
http://bit.ly/1ym9cyQ
Soudy dovodily výjimky z tohoto pravidla, např. v rozhodnutí ústavního soudu: II. ÚS 1774/14 (pořízení nahrávky zaměstnancem bez souhlasu zaměstnavatele) apod.
V každém případě se posuzují konkrétní okolnosti pořízení nahrávky a takový zásah do soukromí osoby. Aby bylo možné hovořit o oprávněném (dovoleném) použití nahrávky pořízené bez souhlasu nahrávané osoby, musí takové pořízení v co nejmenším rozsahu zasahovat do soukromí dané osoby a zároveň zde musí být „ospravedlnitelný“ důvod pro pořízení takové nahrávky, a dále nahrávka musí být použita takovým způsobem, aby co nejméně bylo zasaženo do práv na ochranu soukromí – nesmí být svévolně zveřejňována/zpřístupňována třetím osobám (např. na facebooku apod.), ale musí být použita výlučně za účelem výkonu/ochrany svých práv, a v neposlední řadě také možnost prokázat takové jednání jiným způsobem (např. svědky). Dále zvýšená ochrana je v případě pořizování záznamů nezletilých osob.
U Vámi uváděných videonahrávek - zde by pravděpodobně nebyl dohledán zákonný důvod pořízení takového videozáznamu, jelikož dle Vámi uváděných informací neobsahuje žádné protiprávní jednání, dále je zde možnost (vzhledem k četnosti takového jednání) doložit např. svědeckými výpověďmi a záznamy zachycují i jiné osoby.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Určení nemajetkové újmy a její vymáhání soudně
- Soudní vymáhání nemajetkové újmy a její výpočet
- Výpočet nemajetkové újmy
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Placení nákladů, hrazení nákladů soudního řízení - rozdíl
- Rozdíl mezi placení nákladů a hrazení nákladů soudního řízení
- Povinnost zaslat žalovanému výzvu na uhrazení náklady soudního řízení
- Náhrada nákladů řízení - zaslání výzvy žalovanému před podáním žaloby k soudu

Dne 8.8.2015 jsme měli svatbu a objednali jsme si profesionálního fotografa, který chtěl zaplatit dopředu, aby si rezervoval ten den pro nás, jak řekl. Ale na svatbu nedorazil a nereagoval ani na telefonáty. Napsal až druhý den pouze SMS, že byl pracovně mimo a peníze že vrátí. Ale nevrátil ani po roce, co jsme ho upozorňovali v emailech i písemně, že to dáme k soudu a že se navýší částka o soudní poplatky a že budeme požadovat nemajetkovou újmu, jelikož jsme si nemohli dotyčný den užít podle našich představ a nemáme žádné vzpomínky, co se profesionálních fotografií týká.
Jak nám bylo řečeno, že můžeme žádat nemajetkovou újmu a že se těžko vyčísluje a tak jsme dali 10.000 Kč. Soud nám vyhověl a vystavil platební rozkaz. Žalovaný se však odvolal s tím, že zaplatí všechno kromě té částky za nemajetkovou újmu a tak mi přišlo předvolání k soudnímu řízení. Chtěl jsem se zeptat, zda je potřeba či lepší si najmout právního zástupce k tomu soudu. Případně co si myslíte o tom Vy. A jak to bude s placením popřípadě s celou tou kauzou, kdo bude co platit. Děkuji, Filip.

ODPOVĚĎ:
V případě, že se necháte zastoupit advokátem, máte jistotu, že Vaše práva budou náležitě a v co největší možné míře v řízení hájena a chráněna. Nicméně povinnost nechat se zastoupit advokátem zde není, záleží tedy na Vašem rozhodnutí.
Zákon (občanský soudní řád) rozlišuje placení nákladů a hrazení nákladů. Platí, že každý z účastníků si platí průběžně sám náklady, které mu v rámci řízení vzniknou. V rozhodnutí, kterým se řízení končí, je pak stanovena povinnost nahradit náklady. Náhrada nákladů se řídí následujícími principy (§ 142 a násl.) :
Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.
Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené na mateřské dovolené - neodpracovaný ani jeden rok v práci
- Neodpracovaný rok v práci a krácení dovolené při mateřské dovolené - kolik dní?
- O kolik dní se krátí dovolená na mateřské - neodpracovaný rok v práci
- Nástup do práce po mateřské ve státní svátek - nárok na plat, mzdu za státní svátek
- Nástup do práce po rodičovské ve státní svátek - nárok na plat, mzdu za státní svátek

O kolik dní se mi bude krátit řádná dovolená kterou jsem nevyčerpala, za rok kdy jsem byla na mateřské dovolené. Neodpracovala jsem (rodičovská dovolená) 86 pracovních dnů.
Synovy třetí narozeniny vycházejí na sobotu, tudíž bych měla do zaměstnání nastoupit v pondělí, ale je to pondělí Velikonoční. Bude mi tento svátek zahrnut do mzdy nebo zaměstnavatel může nástup do zaměstnání posunout na úterý?
Mám dojem, že zaměstnavatel se mnou bude chtít rozvázat pracovní poměr hned po vyčerpání dovolené, pokud na to přistoupím z čeho by se mně vypočítávala případně podpora v nezaměstnanosti, ze zaměstnání nebo rodičovského příspěvku?
Děkuji, Věra

ODPOVĚĎ:
V případě, že nástup připadá na víkend, posouvá se tento nástup na nejbližší pracovní den. Je však vhodné situaci zkonzultovat se zaměstnavatelem a domluvit se s ním podle konkrétního provozu u zaměstnavatele.
Z vašeho dotazu není zřejmé, jaká je výměra dovolené za kalendářní rok u Vašeho zaměstnavatele, zda máte na mysli dovolenou za letošní rok, zda jste vyčerpala dovolenou v návaznosti na ukončení mateřské dovolené. Vše jsou údaje nezbytné pro výpočet nároku na dovolenou. Při určení nároku za letošní rok hraje roli i to, zda skutečně bude Váš pracovní po měr ukončen a kdy.
Obecná pravidla pro výpočet dnů dovolené obsahuje § 212 a následující zákoníku práce. Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.
Pokud se z rodičovské dovolené zaregistrujete přímo na ÚP, budete mít nárok pouze na minimální podporu. Pokud odpracujete alespoň jeden den a bude se registrovat ze zaměstnání, podpora bude vypočítávána z výdělku dosaženého po rodičovské dovolené (tedy z pravděpodobného výdělku).

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Od kdy se bere denní dávka v pracovní neschopnosti od OSSZ (práce na HPP)
- Kolikátý den neschopnosti je nárok na denní dávku od OSSZ?

Od kterého dne mohu pobírat denní dávku při pracovní neschopnosti od OSSZ. Pracovní neschopnost mám od 3. 7. 2017. Standardně pracuji na HPP od po-pá. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
První tři dny pracovní neschopnosti (3. – 5. 7. 2017) nemáte nárok na žádnou finanční kompenzaci. Od 4. do 14. dne nemoci (6. – 16. 7. 2017) Vám vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel za předpokladu, že Váš pracovní poměr stále trvá, ale jen za pracovní dny (bez sobot a nedělí). Od 15. dne pracovní neschopnosti (17. 7. 2017) máte pak nárok na nemocenskou dávku, kterou Vám bude vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení, tentokrát už za kalendářní dny. Okresní správa sociálního zabezpečení má na výplatu těchto dávek lhůtu 30 dní od data, kdy obdrží potřebné podklady od Vašeho zaměstnavatele. Mezi výplatou náhrady mzdy a nemocenské dávky tedy může nastat určitá časová prodleva.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Darování dvou nemovitostí v různých katastrálních územích - stačí 1 smlouva?
- 1 darovací smlouva na darování více nemovitostí v různých katastrálních územích
- 1 darovací smlouva na darování více bytů, domů v různých katastrálních územích

Chci darovat synovci současně svůj byt v Praze a chalupu v obci u Havlíčkova Brodu. Nemovitosti jsou tedy v různých příslušných katastrálních úřadech. Musím pro každý vklad do katastru zpracovat samostatně návrh na vklad a příslušnou darovací smlouvu, tedy vše 2x, nebo stačí jen jeden návrh na vklad a k tomu jednu darovací smlouvu, kde jsou uvedeny obě nemovitosti? Pokud to lze, tak potom jak a kam ten návrh na společný vklad podat?
Nebo aspoň je možné zpracovat návrh na vklad pro každou nemovitost a tedy i pro každý katastrální úřad, zvlášť a vždy k danému návrhu přiložit jedinou společnou darovací smlouvu?
Vycházím z toho, zda např. advokát mi zpracuje jednu darovací smlouvu na všechny mé nemovitosti (nebo jednu dědickou smlouvu nebo jednu celkovou závěť) a nějak to najednou vloží do katastru. Jak a kde to potom vloží? Stejně tak je třeba jediný rozsudek soudu nebo exekuční titul exekutora ne? A tedy soud nebo exekutor přeci neposílá návrh na vklad (nebo na zápis poznámky o exekuci) na každý katastrální úřad zvlášť?
Děkuji. Marek

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě postačí jedna smlouva, na základě které převedete všechny nemovitosti (budete potřebovat dvě vyhotovení takové smlouvy s úředně ověřenými podpisy), nicméně návrhy na vklad musí být dva, jelikož platí: ke vkladu je příslušný katastrální úřad, v jehož obvodu je nemovitost, které se smlouva, dohoda nebo jiná listina týká.

Tedy zvlášť budete podávat návrh na vklad vlastnického práva k nemovitosti v Praze a zvlášť k nemovitosti v Havlíčkově Brodě.

___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Připojení se souseda na vodovodní přípojku bez věcného břemene, služebnosti
- Ústní souhlas s připojením na vodovod na soukromém pozemku a vznik věcného břemene, služebnosti
- Vznik věcného břemene, služebnosti na základě ústního souhlasu původního majitele pozemku, nemovitosti

Lze vytvořit věcné břemeno neboli služebnost bez souhlasu majitele - jímž jsem já - na přístup do oplocené zahrady - z důvodu napojení se sousedkou na naši přípojku na vodu, kterou máme z obecního vodovodu? Toto připojení bylo ústně dohodnuto s mou již nežijící matkou a celkem konfliktní sousedka se tohoto práva věcného břemene neboli služebnosti domáhá. Dům by ztratil tímto hodnotu a já bych nerada ztratila soukromí ve své zahradě.
Současně žádá, abychom v našem lese pokáceli stromy, kde se bojí, že ji spadnou na dům. Jaké jsou podmínky, co mám dělat. Nechci dělat naschvály, jak je dělá ona, ale chci znát, jak se můžu bránit. Děkuji za odpověď. Nora.

ODPOVĚĎ:
Bez Vašeho souhlasu se sousedka nemůže připojit na Vaši vodovodní přípojku. Obecně pak lze vodovodní přípojku na cizím pozemku realizovat na základě tzv. práva stavby, na základě služebnosti inženýrské sítě (viz § 1240 a § 1267 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník) nebo třeba i formou nájmu. Vždy je však nutný souhlas vlastníka pozemku pokud jde o přípojku soukromé osoby (a není zde tedy veřejný zájem, který může být důvodem pro vyvlastnění pozemku).
Pokud jde o sousedčin požadavek pokácení Vašich stromů, záleží, zda se jedná skutečně o les či o dřeviny mimo les. V druhém případě má sousedka v souladu s ustanovením §1017 občanského zákoníku právo požadovat, aby jste stromy odstranil, má-li k tomu rozumný důvod. Pokud tedy stromy sousedčin dům reálně ohrožují, pak by mohla případný soudní spor vyhrát.
Jde-li však skutečně o les, jak uvádíte ve Vašem dotazu, je nutno při kácení stromů postupovat dle zákona č. 289/1995 Sb. , o lesích, a to buď na základě lesního hospodářského plánu nebo lesních hospodářských osnov, anebo na základě souhlasu odborného lesního hospodáře.

-

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Rozdělení podnikání mezi druha a družku - informace
- Rozdělení podnikání mezi druha a družku - daně, zdanění podnikání
- Sdružení podnikatelů - výhody, nevýhody
- Vytvoření obchodní společnosti - výhody, nevýhody
FINANCE-DANĚ
- Sdružení podnikatelů - daně, zdanění výdělku z podnikání
- Obchodní společnost dvou podnikatelů - daně, zdanění výdělku

Potřebovala bych poradit ohledně optimalizace podnikání. Současná situace: Provozujeme ubytování a kamennou prodejnu s ponožkami a spodním prádlem. Přítel je majitel nemovitosti, kde provozujeme ubytování i prodejnu. Nyní plánujeme spustit i eshop. Veškeré podnikání je na IČ přítele. Přítel pracuje v zahraničí, je zaměstnanec, podnikání je jeho vedlejší činnost.
Já zajišťuji chod veškerého podnikání, tzn. ubytovávám, uklízím apartmán, komunikuji s klienty, prodávám v obchodě.
Jsem osoba spolupracující, mám své IČ. Mé IČ však zatím v nákupu, prodeji zboží nebo ubytování zatím nefiguruje.
Jelikož fakticky veškeré podnikatelské aktivity zajišťuji já, chci se informovat, zda si můžeme podnikání s přítelem nějak rozdělit.
Dotazy:
1. Pokud bych ubytování začala provozovat na své IČ:
a) Musím mít s přítelem smlouvu?
b) Musím mu platit nějaký nájem?
c) Musí na mne přítel převést zálohy, které již byly zaslány na jeho účet (rezervace v srpnu a září) a pokud ano, bylo by to u přítele bráno jako příjem a následný výdaj nebo by se jednalo o nějaké „storno“, které by nemělo vliv na příjmy?

2.
a) Je možné, abychom v prodejně podnikali s přítelem současně, tzn. každý na své IČ?
b) Pokud ano, mohli bychom prodávat stejné zboží? Tzn. Oba bychom měli stejný sortiment a někdy by se prodávalo na přítele (např. když by byl přítel zrovna doma) a někdy na mne. Nebo třeba já bych měla spodní prádlo a přítel ponožky.
c) Nebo přítel by měl kamennou prodejnu a já eshop. Bylo v tomto případě možné, že když bych zboží neměla skladem, „vypůjčit si zboží z prodejny“, odeslat a až bych nakoupila na své IČ, „vrátit“ zboží do prodejny?
3. Slyšela jsem o sdružení podnikatelů
a) Má sdružení nějaké výhody?
b) Pokud bychom podnikali ve sdružení, jak je to pak s obratem? Bere se společný obrat obou podnikatelů, tzn. že se pak oba musí stát plátci DPH (při dosažení milionového obratu) nebo se počítá obrat každého podnikatele ve sdružení zvlášť? Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
1.
Pokud budete provozovat ubytování na své IČO, pak bude stačit jednoduchá smlouva, na základě které budete mít k dispozici dané prostory, nájem nutně placen být nemusí, mohla byste jej však uplatňovat do nákladů. Pokud někteří klienti již uzavřeli smlouvu s přítelem, pak by měl poskytnout ubytování on. Nejjednodušší by bylo, pokud by na své IČO poskytl ubytování již objednaným zákazníkům, Vy byste ubytovávala až zákazníky nové.
2.
a) Živnostenský zákon podnikání více osob v jedné provozovně nezakazuje, je tedy možné. Na druhou stranu je nutné dodržovat veškeré zákonné povinnosti u obou, především označení provozovny, zajištění účtenek na obě IČO atd.
b) Prodej stejného zboží střídavě si z praktického hlediska nedokážu příliš představit. Museli byste vždy řešit převod zboží na druhého a zpět. Prodej rozdílného sortimentu by byl vhodnější možností.
c) Prodej odděleně v kamenném obchodě a e-shopu by byl rovněž možný. Převody zboží doporučuji konzultovat s účetním, protože by u Vámi navrženého řešení nesouhlasily účetní doklady, kdy byste zboží prodala dříve, než byste jej nakoupila. Přicházel by v úvahu např. komisní prodej, kdy byste vrátila peníze, případně stejné zboží, které byste následně koupila.
3.
Sdružení, resp. nově dle občanského zákoníku společnost (bez právní subjektivity) by ve Vašem případě nebylo nutné zakládat, neboť byste podnikali každý na své IČO a v podstatě žádnou společnou činnost provozovat nebudete. DPH se nově posuzuje u každého společníka samostatně, jeden tedy může být plátcem DPH a druhý nikoli.

___

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Spořicí účet pro nezletilé dítě - musí banka komunikovat s rodičem, rodiči, zákonným zástupcem?
- Spořicí účet pro dítě - může banka poslat dopis dítěti?
- Zrušení dětského spořicího účtu beruška bez souhlasu a vědomí rodiče

2002 jsme dceři založili bezplatný účet (beruška u KB - spořící). Odstupem času se tam přestalo přispívat. Dnes (11.07.2017) jsme byli v bance zeptat se na daný účet, sděleno, že účet je v mínusu 95 Kč (na bezplatném účtu) a že oni to předali dál na vymáhání. Je fakt že jsme se před pár lety přestěhovali a adresu tam nezměnili. Dle nich 07/2016 poslali dopis na starou adresu. Kde informovali dceru která je pořád neplnoletá o zrušení účtu. Je to v pořádku že neinformovali zákonného zástupce? Který by to samozřejmě vyřešil. Neměli nás informovali na nové adrese? Myslím si že databáze existuje kde je pomalu každý svým způsobem evidovány. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Na Vaše dotazy je třeba hledat odpověď především v samotné smlouvě, kterou byl účet zřízen, případně ve smluvních podmínkách. Obecně pokud je dcera starší patnácti let, není nutné, aby byl informován zákonný zástupce.
S ohledem na ochranu osobních údajů není možné, aby se banka jakkoliv dozvěděla o změně adresy, pokud nebyla nová adresa nahlášená, banka neměla možnost se ji oficiálně dozvědět, protože to není státní, ale soukromý subjekt (laicky řečeno vlastní ji soukromé osoby, ne stát).
Doporučuji nechat si písemně bankou potvrdit, z jakého důvodu vznikl na účtu debet a tento v případě oprávněnosti uhradit.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Hlasování v domě bytového družstva a bytů v osobním vlastnictví
- Jak se hlasuje na schůzi u domu s byty BD a OV?
- Družstevní byty a v osobním vlastnictví - průběh hlasování a hodnota hlasů členů
- Hodnota hlasu na členské schůzi bytového družstva
- Hodnota hlasu na členské schůzi SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek
- Jak se počítá hodnota hlasu na schůzi SVJ nebo bytového družstva?

Dovoluji si obrátit se na Vás s dotazem týkajícím se hlasování v bytovém družstvu, BD: Jsme manželé, máme jeden družstevní byt (společné členství manželů v BD) a jeden byt v osobním vlastnictví OV v tomtéž domě, byt jsme již jako OV, tedy osobní vlastnictví koupili (rovněž společně jako manželé). Ačkoli již téměř polovina bytů je v osobním vlastnictví, dosud nebylo založeno SVJ, v dohledné době snad bude. Současná praxe je taková, že je svolávána členská schůze družstva, které se účastní jak družstevníci, tak vlastníci, a každý byt má jeden hlas (bez ohledu na status DR/OV). Výsledek se potom řídí rozhodnutím většiny.
Pominu-li chybu s dosavadním nezaložením SVJ, je toto hlasování v pořádku? A máme nárok na dva hlasy (za každou jednotku jeden) nebo pouze na jeden? Stanovy družstva upravují pouze společné členství manželů v družstvu a 1 hlas v daném případě, to je nám jasné. Domnívám se, že celá situace není zcela v souladu se současnou právní úpravou.
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Za daného stavu bych si troufla říct, že veškerá přijatá rozhodnutí jsou neplatná, jelikož v daném případě mělo být ze zákona založeno SVJ, kde se hlasování řídí ustanovením § 1206 Občanského zákoníku - "Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží. Ve Vašem případě máte nárok na takový počet hlasů, který odpovídá velikosti Vašeho podílu na společných částech z titulu bytu v OV a 1 hlas z titulu bytu v družstevním vlastnictví. Ve Vašem případě bych tedy doporučovala co nejdříve založit SVJ, než se najde někdo, kdo začne rozhodnutí dosavadním způsobem přijatá zpochybňovat.

____

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení dovolené objednané přes internet do 14ti dnů
- Je možné zrušit do 14 dnů dovolenou objednanou přes internet?
- Zrušení zájezdu objednaného přes internet do 14ti dnů
- Je možné zrušit do 14 dnů zájezd objednaný přes internet?
- Odstupné za zrušení dovolené klientem cestovní kanceláře, agentury
- Odstupné za zrušení zájezdem klientem cestovní kanceláře, agentury

9.7.2017 jsme si objednali před internet dovolenou (Turecko viz příloha). Chtěla bych zeptat, jeli možné odstoupit od smlouvy ve 14 denní lhůtě bez udání důvodu tak, že bychom měli nárok na vrácení celé zálohy. V obchodních podmínkách je stanoveno, že v případě odstoupení od smlouvy o zájezdu nejpozději 60 dní (včetně) před zahájením čerpání služeb uvedených v potvrzení: 1.500 Kč za každého cestujícího uvedeného ve smlouvě o zájezdu, ale o možnosti "Odstoupení od smlouvy do 14 dnů v případě uzavření smlouvy přes interet" jsem se bohužel nedočetla ani řádku. Děkuji, Jindra

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1840 písm. f) občanského zákoníku se na smlouvu o zájezdu nevztahuje možnost odstoupit od smlouvy uzavřené po internetu ve 14 denní lhůtě (resp. se nevztahuje na tyto smlouvy celá úprava spotřebitelských smluv uzavřených na dálku). Pokud to tedy neumožňuje dobrovolně sama cestovní agentura, pak ze zákona toto právo odstoupit nemáte.
Pro úplnost dodávám, že v tomto případě odstoupení od smlouvy má cestovní agentura skutečně právo požadovat odstupné, a to v souladu s ust. § 2536 odst. 1 občanského zákoníku.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění auta, automobilu pro rodiči, rodičích - postup, průběh, poplatky
- Dědictví vozidla po rodiči, rodičích - postup, průběh, poplatky
- Dědění auta, automobilu - notářský poplatek, palmare notáře
- Dědění motorového vozidla - notářský poplatek, palmare notáře
- Dědění auta, automobilu pro otci, matce - postup, průběh, poplatky
- Dědictví vozidla po otci, matce - postup, průběh, poplatky

Prosím o odpověď:
1/ manželé za doby trvání manželství ze společných prostředků koupí automobil. 2/ vozidlo je v technickém průkazu zapsáno na manžela, protože dle vysvětlení registračního místa prý nelze do TP psát oba manžele. 3/ a) po smrti některého z nich dědí druhý a děti. b) v případě bezdětnosti, nestává se auto automaticky majetkem druhého manžela - když si ho pořídili ze společných financí? 4/ a) je auto předmětem notářského poplatku při vyřizování dědictví? b) musí být pro stanovení tohoto poplatku provedeno znalcem ocenění zůstatkové hodnoty vozidla?
5/ může za života jeden z manželů darovat auto druhému? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
k ot. 2 a 3) Do technického průkazu se zapisuje jen jeden vlastník vozidla, nicméně pokud se automobil pořizoval z prostředků náležejících do SJM, je poté součástí SJM a tato skutečnost se prokazuje v případě vypořádání SJM (rozvod, úmrtí, smluvní zúžení SJM atd.)
V případě bezdětného manželství se po smrtí jednoho z manželů nestane druhý manžel automaticky vlastníkem automobilu. Nejprve je nutné v rámci dědického řízení určit, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi. O tom rozhodne notář jakožto soudní komisař usnesením (viz ustanovení § 162 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních). Notář tedy nejprve určí, že polovina hodnoty automobilu je předmětem pozůstalosti a poté v rámci konečného rozhodnutí o dědictví potvrdí nabytí dědictví a tedy i poloviny automobilu pozůstalému manželovi.
K ot. 4) Pokud jde o stanovení poplatku za dědické řízení (tedy odměny notáře), vychází se z obvyklé ceny zůstavitelova majetku (suma aktiv), který se stal předmětem řízení o pozůstalosti. Z uvedeného vyplývá, pro stanovení poplatku bude rozhodná i hodnota automobilu (resp. jeho polovina). Znaleckého posudku ke zjištění ceny pozůstalosti pak není třeba v případě, že se dědici na jeho ceně dohodnou.
K ot. 5) Část SJM nelze darovat druhému manželovi. Daroval lze jen věci náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů.

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Mobbing, bossing na pracovišti - jak se bránit?

Obracím se na Vás s dotazem na možnosti právní obrany proti mobbingu/bossingu na pracovišti. Situace nastala na univerzitním pracovišti - ústavu po nástupu nové vedoucí, a to vůči podřízené, která se sama s prokazatelně lepší/odpovídající kvalifikací účastnila konkurzu na danou vedoucí pozici. Nová vedoucí po nástupu do funkce začala uplatňovat (téměř vůči všem podřízeným) direktivní způsob řízení a dehonestující komunikace postrádající jakýkoliv dialog s podřízenými a jejich pozitivní motivaci, což vedlo maximálně k vynucenému, i když minimálnímu respektu. Nastala situace, která je na univerzitním pracovišti zcela nestandardní. Výsledkem byly opakované stížnosti na vedení (děkanátu) s příslibem řešení, ovšem bez přijetí jakýchkoliv konkrétních a oficiálních opatření na zlepšení situace. Tyto stížnosti iniciovala ona neúspěšná podřízená. Situace se vyvinula tak, že místo dalšího prodloužení její končící pracovní smlouvy na dobu určitou (což je v akademické sféře obvyklé), vedoucí vypsala na její pracovní pozici výběrové řízení, ale s upravenými kvalifikačními parametry. Závěr je tedy takový, že dotyčná osoba u výběrového řízení oficiálně neuspěla a bude jí končit pracovní poměr. Z ústavu tak bude "odstraněn" konkurent a aktivní kritik nové vedoucí. Kromě toho bývá standardem, že informace o ukončení pracovního poměru se na univerzitách oznamuje na začátku kalendářního roku, aby si dotyčný byl schopen do podzimu, kdy začíná nový akademický rok, najít nové místo.
V případě ukončení pracovního poměru na začátku léta je téměř nemožné si do září najít zaměstnání na VŠ. Jsem si vědom, že z formálního hlediska patrně k žádnému pochybení nedošlo (pokud by tomu neodpovídal fakt, že stávající pracovní místo bylo nahrazeno jiným s upravenými kvalifikačními požadavky, aniž by se situace probrala s odborovou organizací). Nicméně z hlediska faktické situace se jedná o zjevný bossing, vedoucí mj. k psychickým problémům dané osoby, a kdy i někteří ostatní podřízení si hledají jiné zaměstnání. Bohužel řada těch věcí proběhla pouze ústně, u zbývajících zaměstnanců lze předpokládat, že v zájmu zachování místa se otevřené konfrontaci a kritice vyhnou a zůstane to převážně v rovině tvrzení proti tvrzení. Přesto ale některé věci jsou prokazatelné - například dosavadní dlouholetý pracovní poměr bez jakékoliv stížnosti na kvalitu odvedené práce či pracovní (vědecké) výsledky patřící k nejproduktivnějším na pracovišti.
Lze se za tohoto stavu nějak účinně bránit, resp. stojí za to se pouštět například do soudního sporu?
Děkuji, Bohdan

ODPOVĚĎ:
Obrana proti bossingu není jednoduchá. V první řadě je nutné mít shromážděné důkazy, které mohou mít podobu svědeckých výpovědí kolegů, záznamů elektronické komunikace atd. Následně je možné obrátit se se stížností na zaměstnavatele s požadavkem zjednání nápravy dle ustanovení § 276 odst. 9 zákoníku práce.
Dále je možné kontaktovat příslušný oblastní inspektorát práce (www.suip.cz), popř. soud. Bez důkazů je ale možnost nápravy situace jen těžko dosažitelná.

___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Právo soudu znát zdravotní stav matky dítěte - soud o péči o dítě a výživné
- Psychické, psychologické vyšetření rodiče, rodičů - svěření dítěte do péče
- Psychiatrické vyšetření rodiče, rodičů v řízení o svěření dítěte do péče
- Svěření dítěte do péče a psychiatrické vyšetření rodiče, rodičů
- Svěření dítěte do péče a psychologické vyšetření rodiče, rodičů
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Nahlížení soudních znalců do zdravotní dokumentace posuzované osoby
- Mlčenlivost lékařů - zákon, zákony, paragraf, paragrafy
- Mlčenlivost zdravotníků - zákon, zákony, paragraf, paragrafy

Má soud právo vyžádat lékařské údaje o mě, jako matce, v řízení o péči a výživu?
Otec dítěte chce zneužít toho, že jsem měla psychické potíže, které jsem si vyřešila, a nyní, protože otec sám zkolaboval, snažím se převzít péči o syna. Otec své problémy neřeší a tak není nijak prokazatelné, že je psychicky ve špatném stavu.
Naproti tomu je prokazatelné, že jsem já navštěvovala lékaře - psychiatra - do 10/2016, od té doby léky neberu a zvládám velmi náročné řízení o péči a otcovo jednání, které je přinejmenším nefér a bezohledné vůči synovi. Chci mít stejné šance jako otec a nedovolit soudu, aby kvůli papíru z minulosti, rozhodoval v můj neprospěch.
Mohu docílit toho, aby soud takové informace nevyžadoval a namísto toho si vyžádat, aby soud oba rodiče podrobil stejnému vyšetření odborníkem?
Je to podle mne jediné optimální řešení.
- Na základě čeho bych to mohla vyžadovat, je nějaký vhodný paragraf nebo rozsudek, podle kterého bych mohla jednat?
Může můj obvodní lékař odmítnout, poskytnutí jména psychiatra, kterého jsem navštěvovala a odepřít soudu podat informace k diagnóze?
Diagnóza nebyla nic zásadního, ale přesto bych dle mého názoru byla vyslovením diagnózy již označena. Děkuji. Daniela.

ODPOVĚĎ:
Lékaři mají v souladu s § 51 zákona o zdravotních službách povinnost zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Odstavec 2 téhož ustanovení pak stanovuje případy, kdy lze takové skutečnosti sdělovat, nicméně sdělení informace na prostou žádost soudu v civilním řízení mezi tyto výjimky nespadá. Váš lékař tedy není povinen soudu sdělit jméno Vašeho psychiatra, natož diagnózu. Do Vaší zdravotnické dokumentace však může nahlížet (viz § 65 téhož zákona) soudní znalec v oboru lékařském (psychiatr), který by byl ustanoven za účelem posouzení zdravotního stavu či posouzení osobnosti v občanském soudním řízení.
U soudu můžete žádat, aby byl vypracován znalecký posudek k posouzení výchovné způsobilosti rodičů, kdy je samozřejmě zohledňován i psychický stav rodičů.
Psychologické posudky jsou v řízení o úpravu poměrů nezletilých poměrně běžné a mám za to, že k posouzení manželových psychických problémů není třeba posudku psychiatra. Psycholog však není lékař a tedy nemůže nahlížet do lékařské dokumentace, své závěry zakládá na pohovorech s rodiči a vyhodnocení zadaných psychologických testů.
Požadavek na vypracování znaleckého posudku lze opřít o ustanovení § 907 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého soud bere mimo jiné při rozhodování o svěření dítěte do péče v úvahu i výchovné schopnosti každého z rodičů, stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, dále také u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého (a to samozřejmě i po psychické stránce) a úspěšného vývoje.
Níže uvádím citovaná ustanovení:
§ 907
(1) Soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.
(2) Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.
(3) Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.
§ 51

Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami
(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.
(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje
a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb,
b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění,
c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta,
d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.
(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1.
(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory.
(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro
a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání,
b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb,
c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka,
d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené,
e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách,
f) osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g),
g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související.
Nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování jejích výpisů nebo kopií
§ 65
(2) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné pro účely vyplývající z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu,
...i) soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem, poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku pro potřebu trestního řízení nebo pro řízení před soudem podle jiných právních předpisů, ...

__

PRÁCE-PLATY, MZDY ODSTUPNÉ
- Převedení na jiné služební místo a odebrání práv představeného - doplacení platu, úroky z prodlení
- Doplacení platu a úroky z prodlení při převedení na jiné služební místo a odebrání práv představeného
- Dluh platu - úroky z prodlení od zaměstnavatele
- Úroky z prodlení od zaměstnavatele - dluh platu

Jsem úředník (pod zákonem č. 234/2014 Sb. , o státní službě). V prosinci 2016 jsem převzal rozhodnutí o převedení na jiné služební místo (§61/1 c) cit. zák.) od 1.1.2017. Byl jsem převeden i fyzicky (odebrání práv představeného). Proti rozhodnutí jsem se odvolal. V březnu 2017 jsem převzal rozhodnutí státního tajemníka, kterým bylo napadané rozhodnutí zrušeno s tím, že se věc vrací služebnímu orgánu I. stupně k novému projednání a s účinky ode dne předběžné vykonatelnosti (tedy od 1.1.17) je služební orgán povinen mi doplatit plat do výše, která byla stanovena přede dnem převedení. Do dnešního dne nebylo nové řízení zahájeno a nic doplaceno (stále pobírám plat o 25% nižší). Myslím si správně, že „až jednou“ bude nové řízení zahájeno a ukončeno pravomocným rozhodnutím – bude mi plat doplacen od 1.1.2017 do dne nabytí právní moci a vykonatelnosti tohoto rozhodnutí? Budu mít právo na úroky z prodlení? Nemůže služební orgán namítat, že mi doplatek nepřísluší, když jsem službu představeného nevykonával? Platí promlčecí lhůta 3 roky? Abych něco neopominul - mám činit nějaké kroky? Děkuji, Emil.

ODPOVĚĎ:
Tím, že bylo zrušeno rozhodnutí o převedení na jiné služební místo, zůstáváte na místě představeného s nárokem na plný plat, a to bez ohledu na to, že Vám zaměstnavatel neumožňuje fakticky službu představeného vykonávat (jedná se svým způsobem o překážku na straně zaměstnavatele).
Nárok na úroky z prodlení vzniká a uplatní se obecná promlčecí lhůta 3 roky.
V současné chvíli by bylo vhodné služební orgán I. stupně, který zjevně nerespektuje rozhodnutí státního tajemníka, vyzvat k doplacení dlužného platu s úroky a k řešení situace. V případě, že i pak zůstane služební orgán nečinný, je nutné podat stížnost státnímu tajemníkovi.
Pokud by ani tento krok nevedl k řešení situace, bude třeba podat stížnost náměstkovi ministra vnitra pro státní službu. Nepovede-li ani tento postup k nápravě, bude na místě zvážit žalobu k věcně a místně příslušnému soudu.

___

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Neuctivé, hrubé chování k dárci bytu, domu - jak požádat o vrácení daru obsarovaného?
- Neuctivé, hrubé chování k dárci nemovitosti - jak požádat o vrácení daru obdarovaného?
- Vrácení daru (byt, dům, nemovitost) - hrubé, neuctivé chování obdarovaného k dárci
- Nevděk k dárci bytu, domu - jak požádat o vrácení daru obsarovaného?
- Nevděk k dárci nemovitosti - jak požádat o vrácení daru obdarovaného?
- Vrácení daru (byt, dům, nemovitost) - nevděk obdarovaného k dárci
- Vrácení daru (byt, dům, nemovitost) - lhůta, promlčení
- Promlčení vácení daru - byt, dům, nemovitost
- Do kdy musí dárce požádat o vrácení daru obdarovaného - promlčení vrácení daru

V roce 2011 naše klientka (dárkyně) darovala dceři své bývalé spolupracovnice nemovitost. Jelikož se však obdarovaná začala k dárkyni v posledních měsících chovat hrubě, křičet na ni, urážet ji, o nemovitost se nestará a nechá ji chátrat, dárkyně se chce domoci darované nemovitosti zpět. Prosíme o radu, zda existuje nějaká cesta, jak by mohla dárkyně získat nemovitost zpět. Děkuji, Julie.

ODPOVĚĎ:
Odvolání daru je upraveno v § 2068-2071 občanského zákoníku.
Pro nevděk lze od darovací smlouvy odstoupit. V daném případě však předpokládám, že došlo k převodu vlastnictví zapsaného v katastru nemovitostí, pak je třeba požadovat vrácení daru a není-li to možné, např. pokud by došlo k prodeji domu, zaplacení obvyklé ceny.
Žalobu na vrácení daru je třeba podat u místně a věcně příslušného soudu. Žaloba není nikterak jednoduchá, musí být prokázán faktický nevděk obdarovaného, proto doporučuji obrátit se na advokáta specializujícího se na občanské právo.
Odvolání daru lze učinit do 1 roku, co k závadovému jednání došlo, případně do 1 roku, co se o závadovém jednání dárce dozvěděl.

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zrušení výživného - potomek žije s partnerem a jezdí na dovolené několikrát ročně
- Zrušení alimentů - potomek žije s partnerem a jezdí na dovolené několikrát ročně
- Je dobrá finanční situace potomka důvodem k ukončení výživného, alimentů?

Jménem mého otce bych se rád zeptal, jakým způsobem dále řešit problematiku výživného k dceři (mé sestře). Sestře je 24 let. S otcem se od roku 2000 nestýká. V roce 2010 byla soudně nařízena platba výživného (z důvodu mého ukončení studia) ve výší 3.500 Kč na dceru. Dcera s otcem nejsou v žádném kontaktu. Dle věku by měla letos (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) ukončit VŠ. Zároveň je vidět na profilu dcery na sociální síti vidět, že pravděpodobně již nežije s matkou, ale v nějakém bytě s přítelem a cestují různě po světě (Vietnam, Indie, Evropa...). Minimálně její finanční stránka není tak špatná, aby si stále činila nárok na výživné (cestování, dovolená i 3x ročně). Otec na dovolené nejezdí, protože je finančně zatížený platbou výživného a splácením úvěru, který byl čerpán k vypořádání SJM. Jsou uvedené informace důvodem k ukončení plateb výživného? Jakou formou žádost o ukončení výživného podat? Stačí zaslat dopis na příslušný soud, nebo nutné přes právníka? Děkuji, Denis.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud není dítě schopné samo se živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Vašemu otci doporučuji pokusit se nejprve dceru kontaktovat a požádat ji o informaci, zda ještě studuje, případně kdy hodlá studium ukončit. Pokud dcera otci sdělí, že je již zaměstnaná a má dostatečný příjem k úhradě svých životních potřeb, je možné se na ukončení vyživovací povinnosti s dcerou dohodnout. Tuto dohodu je možné uzavřít i písemně, její vzory najdete k dispozici na internetu.
Jestliže se Vašemu otci nepodaří dceru kontaktovat nebo mu dcera odmítne požadované informace sdělit a Váš otec se domnívá, že k dalšímu poskytování výživného už není důvod, může se obrátit na věcně a místně příslušný soud s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti. Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště zletilého dítěte a za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek. V návrhu doporučuji uvést všechny skutečnosti, na základě kterých se Váš otec domnívá, že by placení výživného mělo být ukončeno. Návrh může Váš otec podat k soudu sám, spolupráce s advokátem není nezbytně nutná, ale lze ji doporučit. Stejně tak není nutné se nechat advokátem zastupovat při samotném soudním řízení. Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí a zda návrhu Vašeho otce vyhoví či nikoliv.

___

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Věcné břemeno dožití nebo darování části nemovitosti manželovi - co je lepší?
- Věcné břemeno dožití nebo darování části bytu, domu manželce - co je lepší?
- Služebnost dožití nebo darování části nemovitosti manželovi - co je lepší?
- Služebnost dožití nebo darování části bytu, domu manželce - co je lepší?
- Věcné břemeno dožití nebo darování části nemovitosti manželce - co je lepší?
- Věcné břemeno dožití nebo darování části bytu, domu manželovi - co je lepší?
- Služebnost dožití nebo darování části nemovitosti manželce - co je lepší?
- Služebnost dožití nebo darování části bytu, domu manželovi - co je lepší?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to vnos do nemovitosti - vysvětlení, příklad
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné kombinovat služebnost, darování a závěť?
- Je možné kombinovat věcné břemeno, darování a závěť?

1972 jsem koupila malý domek, který používáme k rekreaci. 1973 jsem se vdala a máme dvě dcery. Manžel v současné době z velké části financoval opravu domku (je v důchodu a ještě pracuje, má tudíž větší příjem než já) a chce abych mu půlku domku darovala. Chtěla jsem, aby byl jako věcné břemeno, v případě mé smrti, aby mohl pohodlně v domku dožít. Co je pro něj lepší, být jako věcné břemeno a nebo když mu půl domku daruji? A co je lepší pro mne? Nebo případně, jaká jiná varianta by byla možná. (Zda by stačila závěť nebo dědictví jen na manžela). Jde mi hlavně o to, kdyby jeden z nás umřel, tak aby nás naše dcery nechaly v domku dožít a nechtěly uplatňovat právo na dědictví. Děkuji, Šárka.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste dům zakoupila před uzavřením manželství, nachází se ve Vašem výhradním vlastnictví. Vnosy (financování) do nemovitosti ze strany Vašeho manžela jsou vnosy ze společného jmění manželů SJM, neboť příjem Vašeho manžela do společného jmění manželů spadá.
V případě Vašeho úmrtí dochází k zániku společného jmění manželů a notář vždy nejprve řeší jeho vypořádání. Tyto vnosy by mohl manžel uplatnit v dědickém řízení, ale ve většině případů se jedná o složité dokazování zvláště, když vnosy někdo z účastníků rozporuje.
Pokud se jedná o věcné břemeno (dle současné právní úpravy služebnost doživotního užívání domu) lze založit smlouvou, tuto nechat zapsat do katastru nemovitostí. Toto však pouze zajistí právo bydlení.
Darování zakládá vlastnické právo, které je samozřejmě silnější a je více chráněno.
Ze situace, jak ji popisujete, vychází, že v případě Vašeho úmrtí by při dědění ze zákona dědil Váš manžel a 2 dcery, každý rovným dílem. Dům by se tak rozdělil na tři třetiny. V případě, že by došlo k darování 1/2 nemovitosti, předmětem dědictví by byla pouze zbylá polovina, která by se rovněž rozdělila na tři třetiny, tedy Váš manžel by vlastnil 4/6, dcery každá po 1/6.
Situaci můžete dále ovlivnit rovněž sepsáním závěti. Dcery jsou však neopomenutelnými dědici a musí získat alespoň jednu polovinu toho, co by jim náleželo dle zákonného dědění.
V případě rozdělení celého domu musí dcerám zůstat každé 1/6, v případě, že by 1 domu byla darována Vašemu manželovi, pak ze závěti musí dědit každá minimálně 1/12.
Pokud by zemřel Vás manžel, předmětem dědictví dům v současné situace nebude vůbec.
Pro vyšší ochranu Vašeho manžela můžete i kombinovat výše popsané varianty – služebnost, darování i závěť.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Je možné přihlásit si trvalý pobyt na kterémkoliv úřadě v ČR?
- Ve které obci, městě je možné přihlásit si trvalý pobyt - je to jedno?
- Odhlášení z trvalého pobytu - kam úřad dá nový trvalý pobyt?
- Může si občan zvolit město, obec pro trvalý pobyt na úřadě?
- Trvalý pobyt na úřadě - může občan zvolit město, obec dle svého uvážení?

Je možné přihlásit se k trvalému pobytu na místním či městském úřadě kdekoliv v ČR nebo pouze tam, kde je poslední trvalý pobyt? Čím je to určeno? Již 7 roků bydlení na ubytovnách v Praze, ty neumožňují přihlášení k trvalému pobytu. Trvalé bydliště na Vysočině v nevyhovujících podmínkách u rodičů. Ani v tomto případě se nedá v Praze přihlásit k trvalému pobytu na místním úřadě? Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
K trvalému pobytu se nemůžete bohužel přihlásit kdekoli. Pokud by Vás rodiče odhlásili z místa bydliště, na kterém se fakticky nezdržujete, budete přihlášen na místním úřadě, tedy dle posledního místa trvalého pobytu. Nejde totiž o faktické odhlášení, ale přehlášení a s ohledem na to, že není nové bydliště známo, resp. nemůžete doložit potřebné doklady k zapsání nového trvalého pobytu, učiní tak příslušný úřad dle posledního místa pobytu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění SJM manželů potomka z prvního manželství po smrti rodiče
- Smrt rodiče a dědění části SJM potomkem z prvního maneželství
- Dědění SJM potomkem z prvního manželství

Jsme manželé od r. 1980. Manžel má 42letého syna z 1. manželství, já nemám žádné děti. Kdyby manžel zemřel - může jeho syn dědit i majetek v SJM? Na moje jméno sporožiro, "šikovné spoření, " stavební spoření, důchodové připojištění. Na manželovo jméno sporožiro (dispoziční právo mám), stavební spořební, důchodové připojištění.
Pokud ano, které a jak zabezpečit, aby k tomu nedošlo? S manželem máme nemovitost - 1/2 jsem vlastník já a 1/2 vlastní manžel. Je možnost, pokud by došlo k dědickému řízení (ne vydědění), že svoji nárokovou část manželův syn zdědí až po mé smrti? Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
Úmrtím jednoho z manželů zaniká společné jmění manželů a nejdříve dojde k jeho vypořádání, následně předmětná část připadající zůstaviteli (zemřelému) spadá do dědictví. Pro názornost uvedu příklad: ve společném jmění manželů bude částka 100.000 Kč, nejprve dojde k vypořádání SJM, 50.000 Kč náleží Vám do výhradního vlastnictví, 50.000 Kč bude připadne do dědictví. Pokud by dědil syn Vašeho manžela a Vy rovným dílem (tedy ze zákona), připadne každému 25.000 Kč.
Závětí lze upravit výši dědického podílu, ten lze omezit na 1/4. Do 1/4 je syn Vašeho manžela neopomenutelným dědicem. Dle daného příkladu by na něj připadla část 12.500 Kč.
Zajistit, aby syn nedědil ničeho, lze pouze vyděděním. Institut vydědění je upraven v § 1646-1649 občanského zákoníku.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna pozemku z osatní plocha na stavební pozemek, parcelu - postup
- Jak požádat o změnu typu pozemku ostatní plocha na stavební parcela
- Převod pozemku z „ostatní plocha“ na „zastavěná plocha a nádvoří“
- Nevydání územního plánu a převod z ostatní plocha na stavební pozemek
- Jak požádat obec o územní plán obecní, městský úřad
- Jak požádat o územně plánovací informaci obecní úřad, městský úřad?

Ráda bych se zeptala, jak postupovat při změně typu pozemku - ostatní plocha na stavební parcelu. Při koupi jsme obdrželi písemné vyjádření od obce, že pozemek je určen pro výstavbu rodinného domu. Územní plán však ještě není vydán. Děkuji, Lada.

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu se dopouštíte matení pojmů, které se pokusím uvést na pravou míru.

Pozemky se podle svého druhu člení do těchto skupin:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy
(jak vyplývá z § 3/2 katastrálního zákona).

Vámi vlastněný pozemek je dle svého druhu zařazen do skupiny „ostatní plochy“. Druh pozemku „stavební parcela“ (jak ho zmiňujete ve svém dotazu) neexistuje, Váš pozemek proto nemůže být do této druhové skupiny zařazen.
Stavební parcelou se (pro účely katastrálního zákona) rozumí pozemek evidovaný v druhu pozemku „zastavěná plocha a nádvoří“ (§ 2 písm. c) katastrálního zákona).
Aby se tedy Váš pozemek mohl stát stavební parcelou, musí být změněno jeho druhové zařazení, a to ze skupiny „ostatní plocha“ do skupiny „zastavěná plocha a nádvoří“ (jak však uvádím níže, není tato změna pro výstavbu rodinného domu na Vašem pozemku nutná).

Do druhové skupiny „zastavěná plocha a nádvoří“ spadají pozemky, na kterých je:

a/ budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku, obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který je v katastru nemovitostí evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha,
b/ společný dvůr,
c/ zbořeniště,
d/ vodní dílo
(jak vyplývá z přílohy katastrální vyhlášky).

Ze znění dotazu nicméně předpokládám, že se tážete na podmínky, za jakých je možné realizovat na Vámi vlastněném pozemku výstavbu rodinného domu (a to za situace, kdy příslušná obec nevydala územní plán).
Na tyto situace pamatuje stavební zákon ve svém § 59 a § 60, když obcím umožňuje rozhodnout o pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem. Obec tedy může vlastním rozhodnutím určit, jaké pozemky spadají do tzv. intravilánu a jaké pozemky jsou určeny k zastavění.
I pokud by se Vámi vlastněný pozemek nacházel v nezastavěném území obce, bylo by možné realizovat na něm stavbu rodinného domu, a to s odkazem na § 188a/1 písm. c) stavebního zákona (budou-li splněny tam uvedené podmínky a bude-li s tím souhlasit zastupitelstvo obce). Tento mechanismus je ovšem použitelný toliko do vydání územního plánu, resp. nejpozději do 31. 12. 2020.
Skutečnost, že Vámi vlastněný pozemek je zařazen do druhové skupiny „ostatní plocha“ není překážkou tomu, aby byla na tomto pozemku realizována stavba rodinného domu. Je ovšem podstatné, zda je výstavba na tomto pozemku možná z hlediska stavebního rozvoje obce (který bývá zpravidla určen v územním plánu, v případě jeho neexistence je pak nutné postupovat, jak popisuji výše).
V současné chvíli Vám doporučuji pokusit se od obce získat písemné vyjádření o tom, že Vámi vlastněný pozemek je určen k zastavění rodinným domem (resp. stavbou pro bydlení).
Dále Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad s žádostí o poskytnutí tzv. územně plánovací informace. Dle § 21/1 stavebního zákona je stavební úřad povinen poskytnout na žádost územně plánovací informaci např. o podmínkách umístění stavby na konkrétním pozemku. Územně plánovací informace má charakter předběžné informace (ve smyslu § 139 správního řádu).
Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána.
Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Slepá silnice bez obratiště - jak zabránit stavbě?
- Chyba záměru stavby dvouproudé silnice obcí - obec chyby ignoruje a chce stavět (silniční správní úřad)
- Chyba záměru stavby dvouproudé silnice městem - město chyby ignoruje a chce stavět
- Silniční správní úřad ignoruje chyby budoucí stavby silnice - jak donutit aby chyby řešilo?
- Připojení pozemku k silnici - informace - povinnosti, náležitosti
- Jak připojit pozemek, nemovitost k silnici - povinnosti, náležitosti
SPRÁVNÍ-OBCE
- Dvouproudová silnice bez možnosti parkování na obecním pozemku
- Sjezd na silnici ze soukromého pozemku bez dokumentace - může ji obec dodatečně vyžádat?

Prosím o Vaši radu ohledně výzvy obecního úřadu z pozice silničního správního úřadu, kterou jsem tento týden obdržela.
Jsme malá obec, místní komunikace spadají pod silniční správní úřad, kdy tuto funkci plní úřad obecní. Ten se chystá na místní komunikaci, která kopíruje celou délku našeho pozemku, uskutečnit stavební záměr, který se nás přímo dotýká. Ze slepé, nyní dvoupruhové ulice, na jejímž konci není točna ani obratiště, chtějí polovinu její šíře vymezit na parkovací stání a tato slepá ulice bude přeměněna na jednopruhovou, obousměrnou, a to bez zřízení točny na jejím konci (komunikace je delší než 100m). Veškerý provoz bude probíhat v jednom jízdním pruhu o šíři 3,5m. Obec si záměr sama sobě posoudila, odsouhlasila a nyní jej chce uskutečnit.
Upozornila jsem na rozpor se zákonem o provozu na pozemních komunikacích (nebude zachován průjezdný pruh 3m pro každý směr jízdy), na rozpor s územním plánem (parkování je přípustné pouze na vlastních pozemcích) a rozpor s příslušnými předpisy a vyhláškami (slepé ulice delší než 50 m musí mít na konci obratiště). Získala jsem i vyjádření autorizovaného inženýra pro dopravní stavby a obci jej předala.
Reakce byla taková, že si z pozice silničního správního úřadu sami sobě odsouhlasili a potvrdili, že jejich záměr žádné stavební řízení nepotřebuje a nebudou jej proto řešit přes příslušný speciální stavební úřad ve věci povolování dopravních stav. Vyzvala jsem je i k zaslání kopie stanoviska hasičů a dopravního inspektorátu, nic jsem neobdržela. V rámci záměru mi navíc chtějí znemožnit používat současný vjezd na pozemek, před kterým je nyní travnatá mez. Tu zamýšlí osadit zelení a před mez dát vysoký obrubník, takže už na pozemek nevjedeme. Auto sice momentálně nemám, ale volnou plochu za vjezdem používáme jako manipulační pro uskladnění písku, štěrku apod.
Na výše uvedené jsem upozornila, vyslovila svůj nesouhlas a doložila vyjádření kompetentní osoby (dopravního inženýra). Namísto vyvolání diskuze a možnosti se vyjádřit ve stavebním řízení jako majitel dotčené nemovitosti, jsem byla informována, že věc se ve stavebním řízení projednávat nebude a současně mi přišla výzva, ve které obecní úřad požaduje doložení povolení sjezdu z našeho pozemku, jelikož najednou zjistili, že "evidence k povolení se nedochovala".
Je důležité zmínit, že pozemek jsem zdědila po dědovi, který jej zakoupil v roce 1947. Vrata a branka, stejně jako současné drátěné oplocení, se tam nacházejí od 70. let minulého století. Žádná povolení jsem nedohledala a ani nevím, zda existují. Obecní úřad mě vyzval k vypracování projektové dokumentace, zpracování projektu rozhledových poměrů, doložení písemných souhlasu DI Policie ČR atd. , jako kdybychom chtěli budovat vjezd nový.
Záměr této výzvy je jasný: Historicky existující vjezd mi oficiálně nepovolit, protože z hlediska dnešních předpisů neprojde. Jelikož byla dědovi právě v 70. letech, kdy stávající oplocení vzniklo, více jak 1/3 pozemku vyvlastněna ve veřejném zájmu na dotyčnou místní komunikaci, ona vrata, ke kterým mám nyní zpětně doložit projekty a ostatní dokumenty, se díky oddělení značného pruhu zahrady ocitla v rohu parcely, cca. 3 metry od nově vzniklé místní komunikace / křižovatky.
Poraďte mi, prosím, jak se mohu proti postupu obecního úřadu bránit. Je možné, aby si dovolili ignorovat vyjádření autorizovaného inženýra pro dopravní stavby, který upozorňuje na vícero pochybení a porušení zákonů v případě plánovaného záměru? A mají právo po mně požadovat nová povolení dle současných předpisů k historicky existujícím vratům?
Předem děkuji za Vaši odpověď a pomoc. S pozdravem, Uršula.

ODPOVĚĎ:
Na silnici a místní komunikaci lze připojit sousední nemovitost pouze na základě povolení vydaného silničním správním úřadem. K žádosti je nutné přiložit mj. i dokumentaci nebo situaci, z níž jsou patrné parametry připojení (zejména rozhledové vzdálenosti). K vydání rozhodnutí o připojení je nutný souhlas vlastníka (správce) dotčené pozemní komunikace a souhlas Policie České republiky.
Pokud žadatel souhlas silničnímu správnímu úřadu nepředloží, silniční správní úřad si jej od vlastníka dotčené pozemní komunikace a od Policie České republiky vyžádá.
Pokud již sjezd existuje, a není k němu dokumentace, je zde bohužel povinnost vlastníka dokumentaci pořídit, a to v rozsahu, jaký je potřebný pro povolení sjezdu (jeho vytvoření). V případě potřeby se můžete v řízení nechat zastoupit advokátem: www.advokatikomora.cz.
Co se týká provedení úprav stávající pozemní komunikace, tyto úpravy musejí být v souladu s územním plánem obce – zde je vhodné se obrátit na stavební úřad daného kraje a upozornit na rozpory.

___

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Diskriminace zaměstnance - vyplácení pohyblivé části mzdy jen některým zaměstnancům
- Diskriminace pracovníka - vyplácení pohyblivé části mzdy jen některým zaměstnancům
- Vyplácení pohyblivé části mzdy jen některým pracovníkům - jak se bránit?
- Diskriminace zaměstnance - vyplácení prémií jen některým zaměstnancům
- Diskriminace pracovníka - vyplácení prémií jen některým zaměstnancům
- Vyplácení prémií jen některým pracovníkům - jak se bránit?

Matka má uzavřenu pracovní smlouvu, v níž je následující mzdové ohodnocení: - základní mzda 17.000 Kč, - pohyblivá část mzdy 2.000 Kč. Zároveň je ve smlouvě uvedeno: "Mzda je stanovena za předpokladu splnění všech úkolů souvisejících s pracovním zařazením a úkolů stanovených nadřízeným pracovníkem při úvazku 30 hodin týdně. Pohyblivá část mzdy bude vyplacena v závislosti na plnění zadaných úkolů a na hospodářské a finanční situaci společnosti."
Již dva měsíce jí bez upozornění a vysvětlení není vyplácena pohyblivá část mzdy, přestože ostatním pracovníkům vyplácena je. Není si vědoma žádného svého pochybení ani neplnění zadaných úkolů.
Rádi bychom Vás tímto požádaly o radu, zda je toto v pořádku, příp. jak se má matka bránit.
Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Podle § 16 odst. 1 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Jestliže ostatním pracovníkům pohyblivá složka mzdy vyplácena je a Vaší matce bez vysvětlení nikoli, může docházet k nerovnému zacházení.
V této situaci je vhodné požádat zaměstnavatele o vysvětlení, případně se obrátit na místně příslušný inspektorát práce, v krajním případě na soud. Advokátní zastoupení - www.advokatikomora.cz

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Zrušení terénu způsobující porušení statiky a sesouvání zeminy - jak postupovat?
- Soused stavební úpravou způsobil statickou nestabilitu domu - jak postupovat?
- Soused stavební úpravou způsobil poruchu statiky domu - jak postupovat?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení náhrady škody - stavba souseda narušila statiku domu

Soused koupil chalupu cca 1987. My jsme sousední chalupu, s manželkou, koupili asi 2007. Původní majitel sousední chalupy - prodejce této chalupy současného souseda, přistavěl její část. Při její přístavbě byl nucen zrušit původní terén, ve kterém základ naší chalupy byl staticky ukotven. Před naší chalupou vznikl nový sráz v úhlu asi 70 stupňů a hloubky tří metrů. 07/2014 jsme si všimli, že terén, na kterém stojí naše chalupa, začíná ujíždět směrem k sousedově chalupě. Terén se začal propadat, štítová zeď popraskala. V současné době jsme objednali u statika statický posudek.
Kdo bude hradit náklady na případné statické zajištění naší chalupy, aby neujížděla. Jaký vliv na úhradu nákladů má to, zda byla část sousedovo chalupy, zaviňující sesun, postavena legálně či nelegálně. Jak nám řekl původní majitel naší chalupy, nikdy nedal souhlas k výstavbě přístavby. Pro objasnění, proč chalupa neujížděla dříve, mám jediné vysvětlení: Podklad pod chalupu je filit či břidlice, který po obnažení začal zvětrávat a drobit na zeminu o hrubosti cca 5 mm. Podotýkám, že předchůdce souseda vybral zeminu na svém pozemku. Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu dovozuji, že případné provedení statického zajištění Vaší chalupy budete hradit Vy.
Ve Vámi popsaném případě hraje nezanedbatelnou roli čas. Pokud totiž původní vlastník sousední chalupy provedl terénní úpravy na svém pozemku před 30 lety (resp. před více než 30 lety, jak z Vašeho dotazu vyplývá), je v podstatě irelevantní, zda byly tyto terénní úpravy provedeny legálně či nikoli.
Za škodu, která na Vaší chalupě v současné době vzniká, odpovídá ten, kdo provedl terénní úpravy bez příslušného přivolení stavebního úřadu (tedy původní vlastník sousední chalupy). Vzhledem k tomu, že škody na Vaší chalupě jste zaznamenali již v červenci 2014, lze uvažovat o tom, že odpovědnost za tuto škodu se promlčela (či se v nejbližších dnech promlčí). K tomuto závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
V každém případě však platí, že pro vznik odpovědnosti původního vlastníka sousední chalupy za škodu je nezbytné prokázat, že mezi jím provedenými terénními úpravami a vznikem škody existuje nezpochybnitelný vztah příčinné souvislosti. S ohledem na skutečnost, že předmětné terénní úpravy byly provedeny před více než 30 lety, je dle mého názoru prokázání vztahu příčinné souvislosti velmi obtížné (resp. téměř nemožné).
Případné soukromoprávní řešení nastalé situace (tedy podání žaloby na náhradu škody proti původnímu vlastníkovi sousední chalupy) by tedy dle mého názoru bylo velmi komplikované (resp. by Vám neskýtalo přílišnou jistotu procesního úspěchu).
V současné chvíli se můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad s žádostí o konzultaci nastalé situace. Nelze vyloučit, že stavební úřad nepřikáže vlastníku sousední chalupy provedení nezbytných úprav (§ 137 stavebního zákona) či nutných zabezpečovacích prací (§ 135 a § 136 stavebního zákona). Rovněž tuto možnost však hodnotím jako spíše pouze teoretickou.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Předběžné šetření dědického řízení - účel
- Ocenění nemovitosti v dědictví - je nutné ocenění znalcem, znalecký posudek ceny bytu, domu, pozemku, nemovitosti?
- Důvody pro zastavení dědického řízení notářem
- Kdy notář zastaví dědické řízení pro majetek malé hodnoty
- Co je majetek malé hodnoty - dědictví, dědické řízení u notáře
- Jak dokázat neexistenci vozidla v dědickém řízení
- Notář byl upozorněn že majetek není zůstavitele a přesto na tom trvá - jak postupovat?
- Majetek nebyl zemřelého, zesnulého a notář trvá na projednání v dědickém řízení

Tchýně zemřela, jsem vypravitel pohřbu a byla vyzvána k předběžnému šetření. S notářkou jsme sepsali dědice a majetek. Po ověření, protože šlo o osobní věci zanedbatelné hodnoty, tedy majetek nepatrné hodnoty a dědicové souhlasili, bylo dědické řízení zastaveno a majetek vydán mě jako vypravitelce pohřbu.
Několik měsíců po tchýni zemřel i tchán, opět jsem byla vypravitel pohřbu. Domluvila jsem se s původní notářkou, že si vyžádá spis od jemu přiděleného notáře a dědictví rovněž uzavře.
U tchána byl majetek jen osobní věci zanedbatelné ceny a staré vozidlo nízké hodnoty.
Než k tomu došlo, druhý notář místo mě vyzval k šetření jen dědice. Ti neměli žádné informace o majetkových poměrech a dědictví nechtěli. Na další jednání jsem byla pozvaná i já, abych doplnila údaje.
Notář odmítl zastavit dědické řízení, dle něj automobil má nejméně hodnotu 20.000 Kč, dále z evidence motorových vozidel vyplynulo vlastnictví motocyklu (neexistuje už 24 let), oceněn notářem na 5.000 Kč. Dále do dědictví přidal hrob, oponovala jsem, že nebyl psaný na tchána (ověřeno, úřednice se při dotazu spletla) a osobní věci. Celková hodnota dědictví je tedy 27.600 Kč. Za pohřeb jsem zaplatila 12.260 Kč a je třeba uhradit nezaplacenou fakturu ve výši 2.500 Kč.
Dědice obtěžuje se dědictvím zabývat, už byla dvě jednání, ani ho nechtějí. Notář je naopak přesvědčoval o tom, že by se ho vzdávat neměli.
1) Je v pořádku, že druhý notář obeslal dědice místo vypraviteli pohřbu?
2) Je běžná taková rozdílnost v ocenění majetku?
3) Prý tak jako tak nemůže s ohledem na druh majetku řízení zastavit. Proč?
4) Pokud jde o hrob, tak je prý jedno jak se věci mají, on to má černé na bílém. Proč si to neověřil?
5) Je běžné a korektní, že notář přesvědčuje dědice, aby chtěli dědictví?
Jsou to detaily, ale smrt obou nenesu dobře a chtěla jsem mít co nejdřív klid, u tohoto notáře se to, podle mě, jen zbytečně komplikuje. Děkuji Nora.

ODPOVĚĎ:
1/ účelem předběžného šetření je zjistit okruh dědiců a rozsah majetku, který má být předmětem dědického řízení. K tomu bývá nejčastěji předvolán vypravitel pohřbu, neboť se velmi často jedná o osobu, která žila se zůstavitelem ve společné domácnosti nebo si byla se zůstavitelem jinak blízká a jsou jí známy poměry zůstavitele mnohdy lépe než samotným dědicům. Je tedy obvyklé předvolat nejprve vypravitele pohřbu. Nejedná se však o chybu, pokud byli nejprve předvoláni dědicové, od kterých se notář předpokládám ničeho zásadního nedozvěděl, proto předvolal následně Vás.
2/ Nemovité věci v dědickém řízení bývají oceňovány znaleckým posudkem (ale není třeba), u vozidel starších 5 let a většiny movitého majetku postačuje souhlasné prohlášení dědiců. Pokud k tomuto prohlášení dědiců nedojde, tedy neshodnou se či nesouhlasí s oceněnou hodnotou, rovněž na movité věci se vypracovává znalecký posudek či odborné vyjádření. S oceněním je tím však spojen výdaj, který bude zahrnut do odměny notáře.
3/ Dědické řízení se zastavuje v případě, že zůstavitel nezanechal vůbec žádný majetek, nebo proto, že zůstavitel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty. Z toho, co uvádíte, předpokládám, že notář nechce dědické řízení zastavit, neboť má za to, že majetek zůstavitele převyšuje náklady spojené s vypravením pohřbu.
4/ Skutečnost, že si na základě Vaší informace notář neověřil vlastnictví hrobového místa je samozřejmě chybou. Doporučuji si vyžádat potvrzení o vlastnictví a toto předložit notáři. Sníží se tak hodnota majetku v dědictví.
Shodně tak doložit, že motocykl již neexistuje (např. potvrzení o likvidaci či čestné prohlášení dědiců, že motocykl je zlikvidován).
5/ Standardní jednání to není. Je pravdou, že notář se často snaží dědicům profesionálně radit, nesmí však ovlivňovat jejich vůli jak s dědictvím naložit.

V daném případě je zcela nejvhodnějším řešením vyškrtnout z majetku náležejícího do dědictví hrobové místo a motocykl. Dále doložit vlastní ocenění vozidla, nemusí se jednat o znalecký posudek (příliš nákladný), postačí vyjádření odborníka. Sníží se tak hodnotu majetku na roveň nákladů spojených s vypravením pohřbu a dědické řízení tak zastavit.
Pokud by se toto s notářem nedařilo dojednat, pak doporučuji dědictví odmítnout (dědice nikdo nemůže nutit k opaku, nejsou dány ani žádné podmínky, za kterých by dědictví nešlo odmítnout). Pouze pozor, samotným odmítnutím dědické řízení nekončí, odmítnou-li dědicové dědictví, nastupují do dědického nároku jejich děti, které však mohou rovněž dědictví odmítnout. Pokud je tímto způsobem vyčerpána zákonná posloupnost dědiců, připadne dědictví státu.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Střelba v zástavbě domů - podat trestní oznámení nebo ne?
- Soused střílí má domácí zvířata - mám podat trestní oznámení?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dlouhodobé užívání pozemku a žaloba na určení vydržení pozemku
- Žaloba na určení vydržení pozemku při dlouhodobém užívání

Můj otec (70 let) před více jak 20-ti lety (1997) zdědil malý domek s malým pozemkem, kůlnou a chlívkem. Před ním to takto zdědila babička. V dobré víře přijal. Bohužel teď se nová generace sousedů hlásí o to, že cca 1/3 kolny stojí na jejich pozemku. Dělají mému otci ze života peklo neustále ho atakují skoro, až šikanují. Donutili ho např. , aby zrušil chov poštovních holubů (choval je 50 let a nikdy nebyl problém), prý jim žerou rybíz, brambory a cibuli (nesmysl). Donucovací prostředek byl dost krutý začali je střílet (umírání trvalo i několik hodin) a vyhrožovat brokovnicí. Otec je dost vážně nemocný se srdcem a cukrovkář. U vyhrožování jsem byla osobně s bratrem (5.7.2017 v 18.00), soused přišel opilý a mával pistolí (asi poplašňák to nevím jistě). Mám podat trestní oznámení? A jak je to prosím s vydržením? Děkuji, Miluše.

ODPOVĚĎ:
Určitě podejte trestní oznámení, jelikož střelba, ač na holuby, může být obecným ohrožením a za takový trestný čin je dosti vysoká trestní sazba. Dále se soused dopustil trestného činu týrání zvířat, určitě by toto jednání mělo být řešeno Policií. Pokud jde o problematiku vydržení, tato je dosti složitá z hlediska dokazování, nicméně v tomto konkrétním případě, kdy již po desetiletí se mělo za to, že kůlna stojí na pozemku Vaší babičky, posléze otce, resp. ještě předtím na pozemku jejich předků, mohli byste být ve sporu úspěšní. Obecně lhůta pro vydržení je desetiletá a pokud byste se chtěli domáhat části pozemku do svého vlastnictví, museli byste podat žalobu o určení vydržení pozemku a v případě kladného rozhodnutí toto zanést do katastru nemovitostí.

___

SPRÁVNÍ-OBCE
- Plot omylem postavený na pozemku obce - jak požádat o odkoupení?

Před 3 lety (2014) jsem koupila domek s pozemkem a dnes (18.07.2017) jsem zjistila, že hlavní zděný plot s bránou na elektrické ovládání je postaven na obecním pozemku. Jedná se asi o 100 m2 a ještě je tam postavený skleník s betonovými základy a naše obecní voda (formou studny). Co mám proto udělat, aby to bylo legální a jestli to vůbec půjde. Nevím, kdy to bylo vybudovaný. Děkuji, Dagmar.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o případ, že stavby jsou na obecním pozemku, máte několik možností. Buď se pokusit obecní pozemek odkoupit nebo s obcí projednat nájem pozemku nebo nejlépe do evidence nemovitostí zanést věcné břemeno, tedy ponovu tzv. služebnost.
V daném případě by bylo třeba co nejvíce informací a nejlépe projekt a snímky z katastrální mapy, proto doporučuji obrátit se na advokáta www.advokatikomora.cz.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opatrovnický soud a odmítnutí dědictví po nemajetném zůstaviteli
- Odmítnutí dědictví a opatrovnický soud dětí zůstavitele bez majetku
- Nemajetný zůstavitel a opatrovnický soud dětí jako dědiců
- Nedědění dluhů dětmi - výhrada soupisu dědictví od notáře

Při vyřizování dědictví po mém bývalém manželovi a otci našich tří dětí nás notářka po více než hodině přesvědčování vmanipulovala do přijetí dědictví, přestože jsme měli v úmyslu toto dědictví odmítnout. Odůvodnila to opatrovnickým soudem, který by prý mohl mé rozhodnutí, jako zástupce nezletilé dcery, napadnout s tím, že poškozuji její práva. Opatrovnický soud toto rozhodnutí přijmout nevýhodné dědictví za nezletilou dceru neodsouhlasil, ale dva synové bohužel zůstali jako dědici, přestože původně nikdo z nás nechtěl mít s dědictvím po šedesátiletém alkoholikovi nic společného. Notářka prohlásila, že už jejich nepřijetí dědictví změnit nelze, přestože je k tomuto rozhodnutí v podstatě donutila. Mají naši synové v této fázi, kdy se vše vrátilo znovu k odsouhlasení k opatrovnickému soudu (již s tím, že dcera dědictví odmítá), ještě možnost se nějak bránit a dědictví odmítnout? Mohou se nějak bránit? Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Odmítnout dědictví lze pouze do jednoho měsíce, kdy notář dědice vyrozumí o právu dědictví odmítnout. Uplynutím lhůty právo odmítnout dědictví zaniká. Bohužel tuto skutečnost nelze zvrátit.
Doporučuji uplatnit výhradu soupisu, která zajistí, že dědicové odpovídají pouze za dluhy zůstavitele do výše nabytého dědického podílu. Výhrada soupisu se uplatnuje u notáře v rámci dědického řízení. Vzhledem k popsanému jednání notářky je určitě vhodnější sepsat listinu, ve které bude uvedeno, že uplatnujete výhradu soupisu a tuto doručit předmětné notářce.

___

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství nebiologickým otcem zapsaným do RL, rodného listu dítěte
- Nebiologický otec zapsaný v rodném listě dítěte - zrušení otcovství
- Popěrná lhůta - zrušení otcovství

S přítelkyní žijeme spolu necelé dva roky (2015-2017) a než se její dítě narodilo 02/2016 tak jsem se nechal přemluvit a nechat se zapsat do rodného listu RL jako otec dítěte. Podotýkám že nejsem biologický otec, ale nechtěla, aby pravý otec malého navštěvoval. Bohužel nám to nějak neklape, dostala mě do dluhů a přemýšlím, že odejdu. Dají se udělat nějaké kroky k tomu, aby po mě nechtěla alimenty? Už platím alimenty na svoje dítě. Aby se nemuselo k soudu, nebo zda mám pak u soudu nějakou šanci. Děkuji, Pavel.

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste zapsaný v rodném listě dítěte jako jeho otec, jediným řešením současné situace je popření Vašeho otcovství.
§ 790 nového občanského zákoníku (NOZ) k tomu říká, že: „Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasný prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. “
Ve Vašem případě tedy záleží na tom, kdy došlo k souhlasnému prohlášení o otcovství. Pokud od souhlasného prohlášení o otcovství uplynulo už více než šest měsíců, bude popření otcovství velmi problematické. Jedinou další naději nabízí § 792 NOZ, který říká, že: „Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. “ Situace, kdy popření otcovství je v souladu se zájmem dítěte, jsou ale velmi ojedinělé. Pokud se biologický otec k dítěti nehlásí, zcela určitě není v zájmu dítěte, aby dítě zůstalo bez otce.
I v případě, že popěrná lhůta ještě neuplynula nebo by došlo k jejímu prominutí, je pro úspěšné popření otcovství podstatné to, zda je vyloučeno, že byste mohl být otcem dítěte. To znamená, že při soudním řízení (pokud k němu dojde), bude soud zjišťovat, zda jste v době početí souložil s matkou dítěte. Pokud se prokáže, že byste mohl být otcem dítěte, Vaše snaha o popření otcovství pravděpodobně nebude úspěšná. V takovém případě zůstanete nadále otcem dítěte a budete muset jeho matce přispívat na výchovu a výživu dítěte – platit výživné (alimenty).

___

OBČAN-DLUHY
- Prodloužení promlčecí lhůty dluhu - Nový občanský zákoník

12/2008 jsem půjčil 50.000 Kč se splatností do konce roku 2008. Smlouva i první splátka byly úředně ověřeny, potom splátky přestaly. Promeškal jsem 3-letou promlčecí dobu, nyní jsem se dozvěděl, že tato doba byla prodloužena na 10 let. Platí to i pro můj případ z r. 2008, nebo jenom pro nové případy? Děkuji, František.

ODPOVĚĎ:
Promlčecí lhůta nebyla novým občanským zákoníkem automaticky u všech případů prodloužena na 10 let, stále zůstává tříletá.
Pouze lze smluvně tuto lhůtu zkrátit na rok či prodloužit až na 15 let. Ve Vašem případě nárok stále zůstává promlčen.

___

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin zpronevěry - pracovník věřitele si nechával splátky a nevydal potvrzení o přijetí
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu - pracovník věřitele přijímal splátky dluhu a zpronevěřil je
- Pracovník úvěrové firmy zpronevěřil peníze - musí dlužník uhradit dluh 2x
- Vymáhání drakrát zaplaceného dluhu úvěrové společnosti - zpronevěra peněz pracovníkem společnosti

Měla jsem půjčku u Providentu, splátky jsem dávala pravidelně, ale nevzala jsem si na to doklad, mám na to svědky. Bohužel ten co splátky vybíral, si je nechával, ještě si na mně vzal půjčku, kterou za mě podepsal, to je už potvrzené, že udělal podvod. Mám i SMS, kde přiznává, že si ty splátky nechával. V Providentu mi řekli, že musím dluh uhradit, protože nemám stvrzenky od přijatých peněz. Můžete mi poradit, jak se bránit. Bohužel pán mi nezvedá ani telefon. Děkuji, Maja.

ODPOVĚĎ:
Rozhodně podejte trestní oznámení, jedná se o trestný čin zpronevěry. Bohužel dokud nebude u trestního soudu prokázáno, že se tohoto jednání dotyčný skutečně dopustil, musíte dluh (podruhé) uhradit Vy. Následně tuto částku budete vymáhat po tomto pracovníkovi, resp. v případě jeho pravomocného odsouzení budete nárokovat vše dvakrát uhrazené přímo u Providentu a tento si musí peníze vymáhat po této osobě.

___

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vyklizení obecního bytu po zemřelém - kdo z rodiny ho musí vyklidit?
- Vyklizení městského bytu po zesnulém - kdo z rodiny ho musí vyklidit?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dluh za nájem po zemřelém do dědického řízení a povinnost dědiců dluh uhradit
OBČAN-BYDLENÍ
- Přechod nájních práv po zemřelém, zesnulém na člena domácnosti
- Má člen domácnosti právo užívat nájemní byt?
OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu po smrti nájemníka - dědicové se vzdali dědictví
- Odmítnutí dědictví dědici a dluh na nájmu, nájemném - kdo zaplatí dluh?

Přítelkyni v minulém měsíci (06/2017) umřel otec. Nebyla vypravitelkou pohřbu. Nyní je v řešení obecní byt po zemřelém. Kdo a na čí náklady je povinen vyklidit byt - přítelkyně jako dcera (jediný potomek) nebo osoba, která vypravovala pohřeb, či nikdo z nich?
Užíváním a neplacením bytu zemřelým vznikl dluh na nájemném - na koho přechází tento dluh a jak je s tímto spjat převod užívání obecního bytu (kdo má na něj nárok, má-li vůbec), když se jediná dcera a vypravitel pohřbu zřekli dědictví a dědické řízení je zastaveno?
Děkuji za odpovědi, Leoš.

ODPOVĚĎ:
Ohledně vyklizení nájmu bytu, pak pokud ho dobrovolně nevyklidí někdo z rodiny, přátel apod. , byt vyklidí na své náklady vlastník. Náklady vzniklé v souvislosti s vyklizením není na kom uplatňovat, neboť jak uvádíte dědicové se dědictví zřekli, resp. předpokládám, že dědické řízení bylo zastaveno pro nedostatek majetku.
Co se týče přechodu nájmu, pak je třeba aplikovat ustanovení § 2279 občanského zákoníku, které stanovuje, že zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na něj nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.
Nájemní vztah pak trvá 2 roky.
Na tomto nástupci by však byly uplatňovány i dluhy související s nájmem. Jinak tyto dluhy nemohou být uplatňovány, neboť není na kom, když dědické řízení bylo zastaveno.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu ze zdravotních důvodů a vinkulační poplatek (alergie z důvodu plísní v bytě)
- Alergie kvůli plísni v nájemním bytě, výpověď nájmu a vinkulační poplatek
- Výpověď nájmu ze zdravotních důvodů a kauce nájmu, nájemného (alergie z důvodu plísní v bytě)
- Alergie kvůli plísni v nájemním bytě, výpověď nájmu a kauce nájmu, nájemného, jistota
- Předčasné ukončení nájmu ze zdravotních důvodů (astma, plíseň v bytě) a kauce nájmu, jistota

Bydlíme v pronájmu. Smlouva je na jeden rok. Do 30.8.2017 nám přišli výsledky z alergologie. Já i má přítelkyně máme zdravotní potíže, astma atd. a to z důvodu nadměrné vlhkosti a plísní v nájemním bytě. S majitelkou se nedá jednat. Je povrchní a neumí jednat s lidmi. Má problémy s konstruktivním jednáním. Chci ji sepsat výpověď z nájmu dle paragrafu 2227 ke dni 20.7.2017. Tedy o měsíc dříve než je u vedeno v nájemní smlouvě.
Dotaz: Při nenaplnění 12 měsíců má právo, si ponechat vinkulační poplatek ve výši 10.000 Kč. Má na to nárok i když ji dáme dle paragrafu 2227 předčasnou výpověď z nájmu. Kvůli zdravotním potížím? Nemáme bohužel finance na právního advokáta. Byl bych Vám vděčný za vaší odpověď. Zda má smysl s ní o tom jednat a zda můžeme počítat s vrácením vinkulačního poplatku. Velice vám děkuji za vaši odpověď. Přeji hezký zbytek dne, Dominik.

ODPOVĚĎ:
Pod ustanovení § 2227 občanského zákoníku lze podřadit Vámi uváděné skutečnosti, avšak v případě sporu je třeba příčinnou souvislost mezi zdravotními problémy a stavem bytu prokázat, resp. prokázat, že daný byt byl skutečně zdravotně závadný (doporučuji alespoň fotografie plísně apod.).
Co se týče sankčního poplatku za předčasné ukončení, pak mám za to, že aplikovat ustanovení, na základě kterého by si pronajímatel ponechal částku 10.000,- Kč pro předčasné ukončení nájmu, když k němu došlo z důvodu nezpůsobilosti předmětu nájmu k řádnému užívání, by bylo v rozporu s dobrými mravy a z tohoto důvodu bych žádala vrácení poplatku zpět.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Výpověď nájmu z důvodu nastěhování člena rodiny - odškodné, satisfakce
- Výpověď nájmu z důvodu nastěhování člena rodiny - právo na část poplatku realitní kanceláři od pronajímatele
- Právo na část poplatku od pronjímatele zaplaceného RK nájemníkem při předčasném ukončení nájemní smlouvy pronajímatelem
- Platnost výpovědi nájmu zaslané emailem, elektronickou poštou
- Výpověď nájmu zaslaná emailem - platnost výpovědi

Bydlím v nájmu od listopadu 2016, nájemní smlouvu mám podepsanou na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 3 měsíce, čili 90 dní. Dnes (18.07.2017) mi majitelka bytu oznámila, že potřebuje byt od 1.9.2017 k dispozici pro člena rodiny. Mám tedy právo na odškodné/odstupné, pokud vyhovím a opustím byt na její žádost dříve, než po dobu tří měsíců?
Další věc je, že byt zprostředkovala RK, platila jsem tedy provizi a to ve výši 15 000 Kč. Zajímá mě, jestli není majitelka povinna mi i alespoň část dané částky vyplatit. Nemýlím-li se, byty zprostředkované RK jsou minimálně na rok? Možná mám mylné informace. Majitelka bytu upřednostňovala dlouhodobé nájemníky, zatímco mi po osmi měsících oznámila toto.
Kauce činila jeden měsíční nájem, tj. 14 500 Kč. Nic ji nedlužím, nájem platím včas, pouze mě nyní poprosila o pochopení a o to, zda bychom mohly zkrátit výpovědní lhůtu. Nic písemného jsem od ní však nedostala, pouze mě kontaktovala mailem. Děkuji, Tamara.

ODPOVĚĎ:
Pokud pronajímatelka potřebuje byt pro člena rodiny, může Vám dát výpověď s tříměsíční výpovědní dobou. Pokud přistoupíte na kratší výpovědní dobu, je to pouze Vaše dobrá vůle, nikoliv povinnost.
Zákon žádné právo na odškodnění z důvodu zkrácení výpovědní doby nepřiznává, je čistě na vůli smluvních stran, zda si nějaké odškodnění sjednají.
Realitní kancelář obdrží svou provizi pouze za zprostředkování, není odpovědná za délku smluvního vztahu, proto na odškodnění či vrácení části jejich odměny není ze zákona nárok. Pokud Vám ale pronajímatelka nezaslala písemnou výpověď, výpověď jste stále nedostala a k 1.9. nemáte povinnost se nikam stěhovat.

___

RODINA-SOCIÁLNÍ
OBČAN-EXEKUCE
- Příspěvek na koupi motorového vozidla pro dítě, děti a exekuce jednoho z rodičů - může exekutor zabavit auto, automobil?
- Může exekutor zabavit auto, automobil pro dítě, děti - příspěvek na koupi motorového vozidla od Úřadu práce
OBČAN-EXEKUCE
- Zúžení SJM z důvodu exekuce na jednoho z manželů - snaha vyhnout se zabavení vozidla pro dítě, děti v pěstounské péči

Mám v pěstounské péči 4 děti, všechny nad 13 let. Zažádala jsem o příspěvek na zakoupení auta a došlo mi z ÚP ČR (Úřad práce České republiky) kladné rozhodnutí. Problém je, že manžel má z podnikání dluhy a neřeší je. Zatím proti manželovi žádná exekuce vedená není, ale myslím si, že je to jen otázkou času. Bojím se proto, aby exekutor v budoucnu auto pořízené z příspěvku na nákup motorového vozidla nezabavil, jestli má na to právo? Případně jak mám ošetřit, aby auto nefigurovalo v soupisu majetku dlužníka, tedy mého manžela? Nákup automobilu proběhne v následujících 2 měsících, zatím nemám pořizovací smlouvu. Děkuji za odpověď. Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji sepsat u notáře notářským zápisem smlouvu o zúžení SJM a automobil výslovně vyjmout ze SJM. Jelikož se nejedná o vozidlo užívané z důvodu zdravotního stavu, jako je tomu u osob se ZPP, může exekutor vozidlo zabavit. Pokud má manžel dluhy, bylo by vhodné SJM zúžit co nejdříve a v rozsahu až na věci tvořící vybavení společné domácnosti.

___

OBČAN-DLUHY
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání dluhu za stavební práce po soukromé osobě
- Objednatel vymýšlí nesmyslné chyby díla aby nemusel platit fakturu - vymáhání dluhu z faktury

Jedná se o nezaplacenou fakturu za provedené stavební práce (obklady a omítky) + materiál. Celkem nám paní dluží 39.748 Kč za provedené práce (fakturu převzala a naší podepsala) + 6.840 Kč za materiál, které nám přislíbila vyplatit hotově dnes (18.07.2017), avšak tomu tak nebylo.
15.7.2017 se na vše dívala a líbilo se jí to (máme fotodokumentaci provedené práce). Paní si začala vymýšlet, že je na další nevyfakturované práci něco špatně a že nám nezaplatí předchozí fakturu, ani materiál. Paní na každého řemeslníka nadává a je jasně vidět, že pouze hledá nesmyslné chyby, aby nemusela platit a "ušetřila".
Kontaktoval jsem také dalšího pána co dělal ostatní omítky a divil se, že nám nechce zaplatit za tak pěkně odvedenou práci. Myslíte, že bych s tím měl šanci uspět u soudu?
Děkuji, Gabriel.

ODPOVĚĎ:
Ano, doporučuji na soud se obrátit s žalobou na plnění, tedy bylo soudně této paní uloženo Vám fakturu uhradit. Pokud bude tvrdit, že práce byla špatně odvedená, musí toto své tvrzení prokázat. Vy máte faktury, které paní zpočátku nerozporovala, takže paní bude muset prokazovat případné vady, tj. nejlépe by si musela nechat vypracovat znalecký posudek. Takže já doporučuji do sporu jít, ovšem předtím navštivte advokáta -
seznam na www.advokatikomora.cz, aby Vám byl vysvětlen celý postup a procedura, která Vás čeká.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit aby snacha nedědila se synem?
- Jak zajistit aby zeť nedědil s dcerou?
- Jak vynechat snachu z dědictví syna?
- Jak vynechat zetě z dědictví dcery?
- Vydědění snachy - informace, postup
- Vydědění zetě - informace, postup
- Jak vydědit snachu, zetě - postup, informace

Matka vlastní byt v osobním vlastnictví. Ráda by ještě před smrtí napsala závěť, aby v případě její smrti připadl byt pouze mě a mému bratrovi, nikoli do společného jmění manželů SJM (tedy také našim partnerům). Bratr se bude ženit, a ona nechce, aby se musel se ženou v budoucnu vypořádat, co se týče tohoto bytu. Lze to ošetřit závětí, nebo jiným právním úkonem? Děkuji, Táňa.

ODPOVĚĎ:
Majetek získaný dědictvím nespadá do společného jmění manželů SJM. K tomuto není potřeba ani závět ani jiný právní dokument. V případě úmrtí Vaší maminky byt připadá výhradně Vám a bratrovi (resp. dědicům) nehledě na to, zda žijete v partnerském či manželském vztahu.
Uvedené naleznete v § 709 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.
Další informace týkající se dědění, závěti, vydědění ad. jsou zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi.html

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel užívá celou nemovitost - právo na nájem, nájemné druhému spoluvlastníkovi
- Spoluvlastník užívá celou nemovitost - právo na nájem, nájemné druhému spolumajiteli
- Nájemné za užívání celé nemovitosti spoluvlastníkem, spolumajitelem - je možné požadovat?
- Spolumajitel užívá celý byt, dům - právo na nájem, nájemné druhému spoluvlastníkovi
- Spoluvlastník užívá celý byt, dům - právo na nájem, nájemné druhému spolumajiteli
- Nájemné za užívání celého bytu, domu spoluvlastníkem, spolumajitelem - je možné požadovat?

Já a má sestra spoluvlastníme nemovitost rovným dílem, kde má naše maminka věcné břemeno (služebnost). Maminka v nemovitosti nebydlí, bydlí v ní má sestra s přítelem, kteří ji využívají 100%, bez žádných oprav a spravování majetku.
Můj dotaz je: mám právo od nich vyžadovat nájemné? Děkuji, Dagmar Soňa.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste spoluvlastníkem nemovitosti a tuto nevyužíváte a zcela ji využívá jiná osoba, máte právo po této osobě požadovat nájemné. Pokud jste podíloví spoluvlastníci o vel. podílu každý id. 1/2, pak by Vaše požadovaná částka nájmu odpovídala polovině nájmu za celý dům.

__

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstávání ČID - lépe na DPP nebo DPČ?
- Je lepší DPP nebo DPČ u zaměstnávání osob s invalidním důchodem
- Je lepší DPP nebo DPČ u zaměstnávání osob s ČID?

Chtěl bych Vás požádat o informace ohledně zaměstnávání částečně invalidních důchodců. Rád bych, aby byla spokojenost jak na straně zaměstnance, tak na straně mé, jakožto zaměstnavatele. Je tedy výhodnější zaměstnat člověka pobírajícího částečný invalidní důchod na DPP nebo DPČ? Jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění a dani z příjmů FO? Je výhodné, aby takovýto člověk u mě podepsal prohlášení poplatníka? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Poplatník, pobírá-li invalidní důchod, může uplatnit kromě základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč ročně uplatnit i slevu na invaliditu. Pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na výplatu tohoto invalidního důchodu z důvodu souběhu invalidního a starobního důchodu, je sleva na dani ve výši 2 520 Kč ročně. U invalidity třetího stupně je sleva na dani 5 040 Kč ročně a u držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně.
Na invalidního důchodce se nevztahuje minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění. Tzn. pokud bude mít mzdu nižší než 11 000 Kč měsíčně, není potřeba odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, ale jen ze skutečně dosažené mzdy.
Z hlediska odvodů sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmů není kromě výše uvedených zvýhodnění žádný rozdíl oproti zdravým zaměstnancům. Pokud nebudou mít podepsané prohlášení poplatníka u jiného zaměstnavatele, je výhodnější ho podepsat a uplatnit výše uvedené slevy na dani.
Z hlediska výhodnosti DPP nebo DPČ bude záležet na odpracované době, výši odměny a dalších faktorů Vašeho podnikání.
Zaměstnavatel, pokud zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením, může uplatnit slevu na dani ve výši 18 000 Kč ročně za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč ročně za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Zjednodušeně řečeno tyto částky se však uplatňují u pracovního poměru na plný úvazek. Pokud je pracovní úvazek nižší, je potřeba stanovit průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením a uplatnit poměrnou část z těchto částek. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců (skupina se zdravotním postižením a skupina s těžším zdravotním postižením) jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce na dvou konkurenčních pracovištích - zakazuje to Zákoník práce?
- Je nutný souhlas zaměstnavatele při práci u konkurenční firmy (obchod se stejným zbožím)
- Souhlas zaměstnavatele při práci u konkurenční firmy - zaměstnanec má ŽL na tutéž činnost

Chtěl bych se zeptat, zda je možné při práci na HPP na pozici zástupce manažera prodejny s potravinami provozovat zároveň prodejnu s potravinami na ŽL (na vedlejší činnost)? Děkuji, Honza.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 304 zákoníku práce mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Pro výkon této činnosti proto nejprve zajistěte písemný souhlas zaměstnavatele.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Opomenutí dědice - příklad z praxe
- Zůstavitel přidělil dědici menší díl než 25% majetku - jak se bránit?
- Jak se bránit při opomenutí dědice?

Zemřel mi otec. V závěti z roku 2004 odkazuje mě malou finanční částku a mé nevlastní matce vše "ostatní jmění ". Otec vlastnil družstevní byt s mou nevlastní matkou. Mám nárok na dědictví ze zákona a čtvrtinu hodnoty bytu nebo ne? Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Jako potomek jste neopomenutelným dědicem. Podle současné právní úpravy nesmíte být zkrácen více, než kolik činí polovina Vašeho dědického podílu ze zákona. Tedy pokud dědíte pouze Vy a Vaše nevlastní matka (manželka zůstavitele), pak skutečně máte právo na 1/4 majetku spadajícího do dědictví.
Vaše opomenutí nezpůsobuje neplatnost závětí, ale pouze zakládá Vaše právo na vyplacení povinného podílu (§ 1654 odst. 1 občanský zákoník).

___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření dítěte do péče otce - jak dlouho trvá vyřízení úřady?
- Duševně zanedbané dítě a převzetí péče otcem dítěte
- Zanedbání duševního stavu dítěte matkou a převzetí dítěte do péče otce
- Návrh na svěření dítěte do péče - náležitosti, důvody návrhu

Chtěla bych se zeptat jak dlouho trvá vyřízení svěření péče o dítě otci. Máme takový problém, že matka se má stěhovat do jiného města, stále nic nehledá, už jí zbývá jen 14 dnů a stále nic a dítě má nastoupit do ZŠ. Tak se manžel rozhodl jít na sociálku že se o syna postará bez kontaktování matky. Když má matka řešit nějaký problém co se týče syna, tak se manželovi stále směje do obličeje a nic neřeší. Jejich syn má 7 let, ale bohužel chování má tak cca 4 roky.
Už si s manželem nevíme rady, co dělat.
Já mám taky syna je mu 8 let a nikdy se takhle nechoval. Už jen smutný je, že když k nám 7 leté dítě přijede na víkend, tak vlastnímu otci říká strejdo. Neustále strká předměty do pusy, líže si kolena, pořád má v puse vražený prsty, no prostě hrůza. Neposlechne, někdy nám přijde jak z jiného světa, že nás ani nechápe, co po něm vlastně chceme.
Já osobně si myslím, že má nějakou poruchu chování, ale čemu se divit, matka mu stále dává mobil a tablet, aby si hrál, ani moc ven nechodí, když je u nás musíme ho nutit. Mockrát děkuji za odpověď, Dana.

ODPOVĚĎ:
Jestliže se Váš manžel domnívá, že matka o syna dostatečně nepečuje, může se s tímto podezřením a se žádostí o nápravu obrátit na sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě synova bydliště. Sociální pracovnice by měla situaci v rodině prošetřit a dle možností se pokusit zjednat nápravu – může například matce doporučit návštěvu odborného pracoviště.
Pokud chce Váš manžel převzít syna do své péče, i v takovém případě doporučuji OSPOD navštívit. Sociální pracovnice OSPOD totiž bude při soudním řízení syna zastupovat a soud bude zajímat doporučení OSPOD, komu syna do péče svěřit. Návrh na svěření syna do péče je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště, za podání návrhu se neplatí žádný soudní poplatek. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu (i na našem webu na této adrese:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html)
nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát.
V návrhu doporučuji zejména zdůvodnit, v čem Váš manžel spatřuje nedostatečnou péči o syna a proč usiluje o svěření syna do své péče. Bude pak záležet na rozhodnutí soudu, jak celou záležitost posoudí a zda návrhu Vašeho manžela vyhoví či nikoliv. Délka soudního řízení je značně individuální – záleží mj. na vytíženosti konkrétního soudu. Soudní řízení může trvat několik měsíců, ale i déle než rok.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Zákaz vstupu návštěv do nájemního bytu - hrubé porušení nájemní smlouvy
- Může pronajímatel zakázat vstup návštěvě nájemníka, nájemce do bytu a okolí domu?

Pronajímám si byt 2+1 v RD u manželů v důchodu. Dnes (18.07.2017) mi předali k podpisu nájemní smlouvu, ve které je spousta nerovností, ale zajímá mne jedna věc, se kterou si nevím rady. Našla jsem si zde ve vesnici přítele, kterého mi pronajímatelé znají již 20 let a nemají ho rádi. A ačkoli si byt v jejich RD pronajímám já sama, do nájemní smlouvy napsali tuto větu: "Pronajímatel si vyhrazuje právo zakázat vstup do všech prostor budovy Ústecká 44/10, 43203 Povrly, jakož i souvisejících pozemků, příteli výše jmenovaného nájemce, panu S. S.
Nedodržení tohoto bodu smlouvy bude považováno za hrubé porušení Nájemní smlouvy a Pronajímatel má právo tuto Smlouvu okamžitě ukončit." Chci se Vás tedy zeptat, je toto zákonné a můžou si toto dovolit?
Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
Takové ujednání nájemní smlouvy je dle mého názoru neplatné, neboť porušuje osobnostní právo Vás a i Vašeho přítele a je neplatné i z důvodu nemožnosti plnění, neboť Vás v tomto znění zavazuje k něčemu, co nejste schopna ovlivnit (tj. zda se Váš přítel bude někde zdržovat či procházet poblíž).
Doporučila bych ale smlouvu v tomto bodě rozporovat a trvat na vypuštění takového ustanovení ze smlouvy. Takové ustanovení je šikanózní a seriózní smlouva by nic takového obsahovat neměla.

_

RODINA-MANŽELSTVÍ
- Zneplatnění manželstí - vztah bez sexu, intimního života
- Zneplatnění manželského sňatku - vztah bez sexu, intimního života
- Je sex, sexuální život v manželství povinností nebo ne?
- Manželství a sex - je intimní život povinností manželů?

Neteř se soudila s novým (mladým) manželem své 60-ti leté tety. Argumentovala věkem a že si ji vzal pro peníze. On tvrdil, že manželství je platné a že svoji ženu nijak neovlivnil. Vyšlo najevo, že stará paní chtěla svůj majetek dát jemu. Během let, co u ní žil jako její nájemník, si začali rozumět (jako matka a syn) a původní záměr byla adopce. To ale nešlo, a tak další (jediný) právně správný způsob, jak by muž mohl legálně dědit, byla svatba. Manželé spolu ještě asi 2 roky žili pod jednou střechou, než žena náhodně zemřela. Všechen její majetek potom zdědil její nový manžel. Vše bylo podle zákona. V jiném případě šlo o muže, který si velice oblíbil jednoho chlapce a chtěl ho adoptovat. Jenomže chlapcova matka byla proti. Chlapcův otec – neznámý. Vyřešeno svatbou a žili spolu až do její smrti (byla nemocná: rakovina, nebo AIDS …). Ani v jednom z těchto případů sexuálně nežili (věkový rozdíl X přenosná nemoc). Je možné žít v manželském svazku (bez fyzického naplnění), aby nebyl nijak právně napadnutý (anulovaný)? - není nutný sexuální styk …? Díky.

ODPVĚĎ:
Manželský svazek je platný a nelze jej anulovat z důvodů, že manželé spolu intimně nežijí. Jedná se o jeden z možných argumentů pro rozvod manželství. Návrh na rozvod manželství však může podat pouze jeden z manželů.
Je vlastním rozhodnutím manželů, zda spolu budou žít sexuálně či nikoli.

___

RODINA-SJM
- Nájemné z bytu jednoho z manželů a dědictví - jak vyřadit příjem z nájmu ze SJM?
- Jak vyřadit příjem z nájmu bytu jednoho z manželů ze SJM?
- Darování peněz pro případ smrti manželem - postup, návod
- Darování peněz pro případ smrti manželkou - postup, návod
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Bydlení ve společném bytě po smrti manžela - jak toho docílit?
- Bydlení ve společném bytě po smrti manželky - jak toho docílit?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Ovlivnění dědictví pozemku koupeného jedním z manželů
- Ovlivnění dědictví auta, automobilu koupeného jedním z manželů

11/2016 jsme uzavřeli manželství. Manžel je občan Německa s povolením k trvalému pobytu v ČR, já mám české občanství. Manžel má z předchozího manželství dospělou dceru, já mám z předchozího manželství dva dospělé syny. Žádné z dětí s námi nežije ve společné domácnosti. Bydlíme s manželem v ČR v nemovitosti, jejíž vlastníkem je spol. s r. o. , jediným jednatelem této spol. s r. o. je manžel.
Spol. s r. o. má již několikátý rok pozastavenu činnost. Já mám v osobního vlastnictví byt, který v současné době pronajímám. Před uzavřením sňatku jsme se ústně já a dnes (23.07.2017) již bývalý manžel mezi sebou dohodli, že veškerý manželův movitý majetek, který nabyl před sňatkem, bude výlučně dědictvím jeho dcery a můj movitý majetek bude dědictvím mých synů. Také jsme se dohodli, že peníze získané z pronájmu mého bytu budou moje a manžel si podíl ze zisku nebude nárokovat.
1) Jak příjem z pronájmu ošetřit, aby v případě úmrtí manžela jeho dcera nežádala o zařazení zisku z pronájmu bytu do dědictví? Jak ošetřit, aby nebyla do dědictví zařazena finanční hotovost, kterou jsem měla na svém účtu před uzavřením sňatku a tyto finance jsem získala prací, spořením ap. ale mohu to doložit pouze částečně?
2) Manžel mě chce v případě svého úmrtí zajistit finanční hotovostí, ale tak aby o tom jeho dcera nevěděla a aby tento finanční obnos nebyl součástí případného dědického řízení. Jak to lze provézt?
3) Manžel by rád, abych v případě jeho úmrtí dále mohla bezplatně bydlet a užívat jeho nemovitost na jejíž adrese mám od uzavření sňatku trvalý pobyt, přesto, že dcera bude jediným dědicem. Jak to lze zajistit?
4) Jak zajistit, aby z majetku, který nabydeme v manželství, např. když si já koupím ososobní automobil nemohla dědit manželova dcera a když by manžel koupil pozemek, aby nemohli z tohoto majetku dědit moje děti?
Děkuji a přeji příjemný den. Karolína

ODPOVĚĎ:
Nemovitost ve vlastnictví s. r. o. , nespadá do společného jmění manželů, v tomto směru by bylo možné nárokovat pouze vnosy (zhodnocení nemovitosti z Vašeho výhradního majetku nebo z majetku náležejícího do SJM). Byt ve Vašem výhradním vlastnictví rovněž nespadá do společného jmění vyjma případných vnosů za shodného režimu.
Pokud rozvod manželství proběhl tzv. nespornou formou, předpokládám, že jste již vyřešili problematiku společného jmění manželů. Pokud nebyla uzavřena dohoda o vypořádání SJM, pak máte možnost se na tomto dohodnout i následně, tedy uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů. Dle Vašeho dotazu usuzuji, že primárně není problém dohodnout se s bývalým manželem, ale obáváte se, aby v případě dědění byla dodržena vaše vzájemná dohoda.
1/ Vy jste výhradním vlastníkem bytové jednotky, finanční prostředky získané z pronájmu bytu tak náleží výhradně Vám. Společné jmění manželů již zaniklo, neexistuje ani možnost, jak by do SJM spadlo (již neexistuje). V případě Vašeho úmrtí budou zákonnými dědici Vaše děti, nikoli děti Vašeho bývalého manžela.
2/ Pokud Vám chce bývalý manžel přednechat nějakou finanční hotovost, nejlépe, nechť tak učiní před smrtí, jinak tato částka bude zahrnuta do dědictví. Má samozřejmě možnost napsat závěť ve Váš prospěch ohledně finanční hotovosti, obsah závěti bude však jeh dceři sdělen.
Dále je možné užít institutu darování pro případ smrti (§ 2063 a násl. občanského zákoníku) případně uzavřít dědickou smlouvu (§ 1582 a násl. občanského zákoníku).
3) Doporučuji uzavřít smlouvu o služebnosti bytu/domu. Služebnost (věcné břemeno) se sjedná doživotně, bezúplatně. Podpisy na smlouvě musí být ověřeny a tuto smlouvu je třeba založit do katastru nemovitostí na příslušeném formuláři. http://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Formulare.aspx
Právo služebnosti Vám bude svědčit i v případě změny vlastníka, tedy i v případě, že nemovitost nabude v dědictví dcera bývalého manžela.
4) Na počátku dotazu uvádíte, že dnes (25.07.2017) je Váš manžel,, již bývalým“ a nyní se dotazujete na majetek nabytý za manželství. Vzhledem k tomu, že nemám na jisto postavený faktický stav, píši Vám raději obě varianty.
V případě, že jste rozvedeni, ale budete žít ve společné domácnosti, nevedete již,, společnou kasu“, společné jmění manželů zaniklo. Movité i nemovité věci, které získáte za své finanční prostředky, nabudete do svého výhradního vlastnictví a dědicem budou Vaši synové, shodně tak majetek Vašeho bývalého manžela.
V případě, že jste stále manželé, pak lze toto upravit prohlášením, že daná movitá/nemovitá věc byla pořízena z výhradních peněz daného manžela, nestane se tak součástí SJM. U nemovitých věcí bude i v katastru nemovitosti zapsán pouze jeden z manželů, neboť jen on je vlastníkem. U věcí náležejících do společného jmění manželů se po smrti jednoho z manželů vypořádávají tak, že část připadající na zůstavitele (zemřelého) připadne do dědictví a rozdělí se mezi dědice, druhá část zůstává druhému z manželů.
Pouze připomínám, pokud jste rozvedeni, právní mocí rozsudku zaniká společné jmění manželů, nyní získaný majetek nabýváte každý do svého výhradního vlastnictví, potomci druhého z manželů nejsou zákonnými dědici.

___

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za nesprávný úřední postup
- Satisfakce za nesprávný úřední postup
- Ušlý zisk kvůli nesprávnému úřednímu postupu - vymáhání škody

Jsme zapsaný spolek (nezisková organizace). Podali jsme žádost o finanční zadostiučinění kvůli nesprávném úřednímu postupu. Předseda spolku (statutární zástupce) musel reagovat na kroky úřadu, který nesprávně postupoval, a v konkrétních dnech, kdy byl zaměstnán tímto nesprávným postupem úřadu, nemohl být výdělečně činný a vykázal jako OSVČ ušlý zisk. Má právo žádat o odškodnění pro majetkovou újmu, i když nebyl účastníkem řízení, byl jen statutárním zástupcem spolku, vůči kterému úřad nesprávně postupoval? Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Z pozice předsedy spolku nelze žádat ušlý výdělek, jelikož statutární orgán spolku je povinen jednat ve věcech spolku, a za tuto činnost mu dle jeho zařazení náleží odměna, případně tuto činnost vykonává bezplatně. Ale musí ve věcech spolku jednat s péčí řádného hospodáře, takže je odměněn přímo spolkem dle interních předpisů. Pokud se zabýval nesprávným postupem úřadu, musel tuto činnost vykonávat v zájmu spolku a spolkem za tuto činnost měl být odměněn. Jediný, kdo může ve vztahu k druhé straně sporu za zastoupení žádat náhradu, je advokát či notář, podle advokátního či notářského tarifu.

___

OBČAN-DLUHY
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Dárce nesplácí dluh za dlužníka v insolvenci, oddlužení, bankrotu - co se bude dít?
- Co se bude dít pokud dárce přestane splácet dluh za dlužníka v insolvenci, oddlužení, bankrotu
- Dárce přestane splácet dluh za dlužníka v insolvenci, oddlužení, bankrotu - co se bude dít?
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na dar - dárce neplatí dar dlužníkovi v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu

Mému synovi soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Podepsala jsem : "V okamžiku vydání tohoto rozhodnutí po dobu trvání měsíčně 3.200 Kč, dle smlouvy o daru. Co se stane, když tuto částku nebudu platit. Totiž během roku než se vyřídilo insolvenční řízení, ale syn je v podmínce za majetkovou trestnou činnost odsouzen na 18 měsíců. Jsem důchodkyně, beru starobní důchod. Může se stát, že mi tato částka, kterou jsem podepsala jako DAR při podání návrhu bude strhávána z důchodu? Co se stane, když syn přestane splácet insolvenci? Jsem povinna platit za něj? Děkuji za odpověď, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Dle judikatury insolvenčních soudů je plnění z darovací smlouvy v rámci insolvenčního řízení dobrovolné a přislíbené plnění nelze vymáhat. Tato skutečnost nevyplývá ze zákona, ale v praxi plnění z darovací smlouvy není insolvenčním správcem vymáháno. Pro Vaši jistotu a klid Vám však doporučuji zaslat insolvenčnímu soudu (ke spisové značce, která je uvedena na rozhodnutí o povolení oddlužení) dopis, ve kterém soudu sdělte, že došlo ke změně poměrů na Vaší straně, které popisujete ve svém dotazu, nemůžete tak již plnit z darovací smlouvy. Soud k tomuto dopisu přihlédne.
Váš syn je povinen neprodleně zajistit jiného dárce či příjem (k zajištění úhrady min. 30% pohledávek věřitelů). Pokud tak neučiní, soud nejprve dlužníka vyzve a pokud příjem ani následně nezajistí, insolvenční řízení se zastaví. Pohledávky věřitelů pak zůstávají v celkové výši 100%.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dohoda o vypořádání dědictví - změna dohody
- Dohoda o vypořádání dědictví - zrušení, výpověď dohody
- Dohoda o vypořádání dědictví - nahrazení novou dohodou a zánik původní
- Zrušení dohody o vypořádání dědictví

Aktuálně (07/2017) probíhá dědické řízení po našem zesnulém otci - jedná se o SJM, v linii první třídy dědí manželka a 3 děti.
Před soudní komisařkou byla sepsána dohoda 4 dědiců v linii první třídy a následně vydáno Usnesení. V dohodě je uvedeno, že manželka svou 1/2 SJM přenechává k rozdělení mezi 3 děti.
Předmětem dědického řízení je tedy celá hodnota majetku ve prospěch 3 dědí zůstavitele.
Tato dohoda byla sepsána bez rozmyslu dědiců, z důvodu průběhu a vyřízení dědického řízení v co nejkratší době a za existence ústní dohody mezi mou sestrou a bratrem - že z pozemku sestry bude vymezena část pro zřízení přístupové cesty k pozemku bratra po ukončení dědického řízení.
Podotýkám, že soudní komisařka si byla plně vědoma, že sepisuje dohodu, která je paskvil, neboť již při sepisování dohody jsem dala jasně najevo, že s touto nesouhlasím, protože není vymezena přístupová cesta k bratrovu pozemku. Přesto jsem ustoupila, abych vyhověla bratrovi, který mě ubezpečil, že se určitě se sestrou domluví, ať nemám obavy a řízení nezdržuji.
Dohoda je zjevně sepsána v neprospěch mého bratra, kdy má zdědit stavební pozemek, který nemá však možnost přístupu, pouze přes pozemek, který má zdědit má sestra a který navazuje na děděný bratrův pozemek. Pozemek takto pozbyl své hodnoty, nehledě na skutečnost, že jej bratr nemá jak udržovat - nemá k němu přístup.
Z chování a ústního projevu sestry je dnes (26.07.2017) zřejmé, že od ústní dohody ustupuje, odmítá část pozemku vyčlenit a přestala komunikovat.

Dotaz:
Rádi bychom s bratrem dosáhli změny průběhu dědického řízení, kdy Usnesení dosud nenabylo právní moci a vrátili věc v původní stav - po smrti našeho otce tak, aby dědičkou byla znovu manželka a 3 děti.
Jakým postupem bychom mohli této změny dosáhnou, aby došlo případně k sepsání promyšlené dohody mezi dědici, nebo k rozdělení majetku podle zákona - 1/2 SJM zůstane manželce, 1/2 majetku po otci zdědí všichni dědicové rovným dílem?
Je možné v případě vzdání se svého podílu 2 dědiců (2 dětí) ve prospěch matky (manželky zemřelého) tak, aby tato disponovala většinovým podílem a mohla tak provést bez souhlasu 4. dědice pozemkové úpravy na základě geometrického plánu tak, aby byl zajištěn přístup ke všem pozemkům, aby mohly být využívány samostatně?
Prosím o návrh postupu, jak zajistit nápravu vzniklé situace. Děkuji za Váš čas, s pozdravem Alena.

ODPOVĚĎ:
Dohoda o vypořádání dědictví může být za řízení změněna, odvolána nebo nahrazena novou dohodou, a to i během odvolacího řízení, dokud odvolací soud ve věci nerozhodl. Změna dohody, její odvolání nebo nahrazení novou dohodou jsou možné jen se souhlasem všech dědiců, kteří ji uzavřeli.
Pokud tedy již existuje usnesení, jímž soud schválil dohodu týkající se rozdělení pozůstalosti, je třeba se proti němu do 15 dnů bránit odvoláním podaným k nadřízenému (krajskému/městskému soudu).
Pokud se změnou dohody nesouhlasí někteří dědicové, pak doporučuji podat u věcně a místně příslušného soudu (nikoli notáře) žalobu na určení neplatnosti dohody o vypořádání dědictví pro rozpor s dobrými mravy. V dané věci bych však i z procesní opatrnosti podala i odvolání proti usnesení o schválení předmětné dohody, přestože právní moc rozhodnutí neznamená, že se ve věci již nelze bránit (rozhodnutí NS ČR 30 Cdo 2953/2004). Uváděná žaloba není však jednoduchou záležitostí, doporučuji Vám obrátit se na odborníka, který se dědickým právem zabývá.
Pokud manželka zůstavitele odmítla dědictví, pak tato skutečnost již nelze zhojit. Odmítnout dědictví lze ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla daná osoba vyrozuměna o právu dědictví odmítnout a o následcích tohoto odmítnutí (3 měsíce u cizinců). Odmítnutí dědictví je právním jednáním, které nelze odvolat, což nový občanský zákoník výslovně stanovuje.
Odmítnout dědictví nelze učinit ve prospěch určité osoby, pokud tedy Vy a Váš bratr odmítnete dědictví, nemůžete stanovit, že vaše dědické podíly má získat manželka zůstavitele. Na místo vás by nastoupili další osoby předpokládané zákonem (pokud máte děti, pak vaše děti). Navíc můžete dědictví odmítnout pouze s výhradou povinného zákonného podílu, který Vám musí být zachován. Pokud již máte vydáno usnesení o schválení dohody, měsíční lhůta pro odmítnutí dědictví jistě uplynula.
V daném případě, tedy pokud již máte vydáno soudním komisařem, resp. příslušným okresním soudem, usnesení o schválení dohody, bych se bránila proti tomuto rozhodnutí odvolání potažmo žalobou na určení neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Kdo platí škodu způsobenou vozidlem - majitel nebo provozovatel auta, automobilu, vozidla?
- Lhůta na převod vozidla v evidenci vozidel ČR
- Do kolika dnů se musí převést vozidlo v evidenci vozidel ČR?
- Do kolika dnů se musí převést vozidlo na dopravním inspektorátu ČR?
- Ztráta kupní smlouvy na auto - jak převést auto v registru vozidel na nového majitele?
- Nový majitel nepřepsal vozidlo na sebe - může to udělat starý, původní majitel?

Cca. 07/2016 jsem přenechal (prodal) automobil novému majiteli. Sepsali jsme smlouvu, předal jsem dokumentaci k vozu, malý a velký technický průkaz. Přepis vozu jsme odložili na později, ale nedošlo k němu. Nový majitel vůz opravil a prodal dalšímu majiteli, kterého se mi nedaří kontaktovat. Rovněž nemohu najít prodejní smlouvu.
V současné době je tak vůz vedený na mou osobu a platím na něj pro jistotu povinné ručení.
Otázky:
1. Za kým půjde škoda způsobena vozidlem?
2. Jak mám postupovat, pokud se mi nepodaří zkontaktovat nového majitele vozu a nebude tak možný přepis vozidla?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
1. Obecně platí, že škodu způsobenou provozem vozidla hradí jeho provozovatel, přičemž není-li provozovatel znám, hradí ji vlastník vozidla. Vzhledem k tomu, že jste vlastnické právo k vozidlu převedl na novou osobu, škoda půjde za takovou osobou, nicméně je určitě více než žádoucí docílit stavu, kdy nejste veden jako vlastník/provozovatel takového vozidla v registru – k tomu viz bod 2 níže.

2. K zápisu změny vlastníka vozidla má dle zákona (č. 56/2001 Sb.) dojít do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu, přičemž je třeba, aby se na úřad dostavil původní i nový vlastník vozidla. Nicméně díky novele z letošního roku dále platí: Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě 10 pracovních dnů, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. O podání žádosti vyrozumí obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu dosavadního nebo nového vlastníka silničního vozidla, který žádost nepodal, a umožní mu se k žádosti vyjádřit. Má-li dosavadní nebo nový vlastník silničního vozidla, který žádost nepodal, v držení technický průkaz nebo osvědčení o registraci silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jejich předložení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Pokud tedy nový vlastník neposkytne součinnost, můžete se na úřad obrátit Vy sám a i tak docílíte přepisu vozidla.

___

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Poradenství v oblasti sázení na sportovní události - smlouva s brigádníky a provize
- Provize brigádníků ze zaškolení v poradenství - sázení na sportovní události
OBCHOD-PODNIKÁNÍ A ŽIVNOSTI
- Živnost - poradenství u sázení na sportovní události, způsob provozování živnosti

Zakládám svou první firmu. Hlavní důvod, proč Vám píši je takový, že musím vymyslet, jaký typ smlouvy použít pro své brigádníky, které budu zaměstnávat.
Popis mého podnikání:
Moje firma bude založena na poradenství v oblasti sázení na sportovní události. Na sportovní události už sázím několik let a za ty roky jsem se naučil strategii sázení bez rizika, nejedná se tedy v žádném případě o hazard. Své zkušenosti bych chtěl sdílet s klienty, které bych rád přijmul jako brigádníky a učil je, jak sázet bez rizika a vydělávat. K sázení využívám různé analýzy, nástroje, kalkulačky. Vše bych poskytl svým brigádníkům. V podstatě bych se postaral o vše potřebné k sázení včetně peněz. Brigádník by tedy nesázel za své peníze, ale za mé. Důkaz, že by neriskoval své peníze.
TYP 1 - Na oplátku bych chtěl od každého brigádníka určité procento z jejich měsíčního výdělku. Ovšem měsíční zisk brigádníka by byl maximálně 10 000, -
nebo
TYP 2 – Nejedná se o sázkové kanceláře, které působí v České republice, i přes to si nejsem jistý, jak se můj záměr protíná se zákonem o hazardu. V každém případě bych se chtěl této části české legislativy vyhnout. Vzhledem k tomu, že mé podnikání má být postaveno na poradenské / konzultační činnosti, nevím, jestli je vůbec možné použít typ 1 (zaměstnávat brigádníky s tím, že budou sázet za firemní peníze) v případě, že ne, rád bych své podnikání upravil, tak aby korespondovalo se zákony České republiky. Napadla mne ještě možnost, že bych poskytl klientům mé služby za měsíční taxu (procento ze zisku, bez zaměstnávání). Výhodnější mi ale přijde první možnost.
Můj dotaz zní:
Lze tento typ podnikání vyřešit smlouvou pro brigádníka z jedné z dohod? Pokud ano, prosím o radu jak dohodu sestavit.
Děkuji, Vlastimil

ODPOVĚĎ:
Koncepce Vašeho podnikatelského záměru není bez právních otazníků.
Ze znění dotazu vyplývá, že poradenství v oblasti sázení na sportovní události hodláte provozovat živnostenským způsobem. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (§ 2 živnostenského zákona).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že živností může být toliko poradenství v oblasti sázení na sportovní události, nikoli již sázení samo. Sázení na sportovní události, byť by bylo z Vaší strany organizované, prováděné soustavně, za účelem zisku atd. bude vždy pouze organizovanou účastí na hazardní hře (jelikož se nejedná o Výrobu, obchod ani služby).
Máte-li v úmyslu stát se zaměstnavatelem, je nutné si uvědomit, že svým zaměstnancům (brigádníkům) nemůžete úplatně poskytnout poradenskou službu v rámci své živnostenské činnosti (de facto by zde totiž došlo ke splynutí osoby klienta/zákazníka a zaměstnance). Je-li nutné, aby zaměstnanec získal pro výkon sjednané práce nějaké zvláštní znalosti, musí jej zaměstnavatel náležitě proškolit (a to samozřejmě na své vlastní náklady, po zaměstnanci nelze za proškolení požadovat žádnou úplatu).
Je možné si představit výkon takové práce, jejímž předmětem je organizované sázení na sportovní události. V této souvislosti nicméně upozorňuji, že bude-li předmětem pracovní činnosti zaměstnanců sázení na sportovní události, nebudou zaměstnanci sázet sami za sebe, nýbrž tak budou činit jménem svého zaměstnavatele (tedy Vás).
Je totiž nutné si uvědomit, že předmětem vztahu zaměstnance a zaměstnavatele je výkon závislé práce. Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě (§ 2 zákoníku práce).
V tomto ohledu mi není známo, zda může mít tato skutečnost vliv na případné sázky, tzn. je-li možné, aby více osob sázelo jménem jediné osoby (jako jejich zaměstnavatele).
Zejména však platí, že veškeré výhry ze sázek by představovaly Váš příjem (tedy zisk zaměstnavatele), z něhož by byla zaměstnancům vyplácena sjednaná mzda či odměna za práci. Není možné, aby si Vaši zaměstnanci jednotlivé výhry ze sázek ponechávali a hradili Vám z nich poměrnou část (tento model by odporoval základní koncepci pracovněprávních vztahů, kdy zaměstnavatel odměňuje zaměstnance za odvedenou práci).
Z důvodů shora uvedených můžete svůj podnikatelský záměr koncipovat tak, že se stanete zaměstnavatelem, předmětem jehož činnosti bude sázení na sportovní události, přičemž tuto činnost za Vás budou vykonávat Vaši zaměstnanci (a to za mzdu či odměnu za práci), anebo zvolíte cestu občanskoprávního smluvního vztahu (jak rozebírám níže).
Hodláte-li si naopak skutečně opatřit živnostenské oprávnění k poradenství v oblasti sázení na sportovní události, můžete tuto poradenskou službu poskytnout úplatně svým klientům/zákazníkům. Následně není vyloučeno, abyste s těmito klienty/zákazníky uzavřel smlouvu o spolupráci, jejímž předmětem bude vaše dohoda na společném sázení na sportovní události, a to za využití Vámi předaného know-how, popř. pod Vašim vedením. V rámci této smlouvy je pak samozřejmě možné ošetřit povinnou mlčenlivost, dělení zisku, odpovědnost apod. Předání know-how Vašim budoucím „spolusázejícím“ může samozřejmě proběhnout i mimo Vaší živnostenskou činnost, svým budoucím spolupracovníkům tedy můžete své znalosti předat i bezúplatně.
Pro získání dalších informací Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný živnostenský úřad a Ministerstvo financí (které je dozorujícím orgánem nad oblastí hazardních her).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

OBČAN-DLUHY
- Odpor elektronického platebního rozkazu - lhůta na vyjádření se k žalobě
- Musí být součástí odporu EPR hned i vyjádření se k žalobě?
- Neschopnost zaplatit dluh - důvod podání odporu EPR, elektronického platebního rozkazu?
- Odpor EPR z důvodu neschopnosti zaplatit dluh najednou
- Odpor elektronického platebního rozkazu z důvodu neschopnosti zaplatit dluh najednou

Byl mi doručen Elektronický platební rozkaz EPR. Soud mi ukládá, abych do 15dnů od doručení zaplatil žalobci uvedenou částku nebo podal odpor. V dalším článku se uvádí, že pokud žalovaný podá odpor, je povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu (28.7.) se písemně vyjádřit ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem.
Znamená to, že stačí podat odpor (bez uvedení důvodů) a pak se do 30dnů vyjádřit k žalobě a uvést důvody, popř. přiložit důkazy?
Na vašich stránkách v sekci Dluhy a jejich vymáhání uvádíte, že pokud nejsem schopen zaplatit celý dluh, ale určité splátky ano, mám podat odpor, a dostavit se k jednání soudu. Je tedy neschopnost úhrady celého dluhu + příslušenství a možnost splátek důvodem k podání odporu? Pokud tak učiním, mám počítat s nějakými dalšími soudními poplatky, výdaji a popř. v jaké cca výši. Dluh je cca do 10tis. K
č. Také bych chtěl vědět, zda úrok z prodlení ve výši 0,25% denně není v rozporu s dobrými mravy a mohl by to být další důvod pro podání odporu, i když toto bylo sjednáno ve smlouvě o úvěru. Samozřejmě je ještě vyžadován zákonný úrok 8,05%ročně z výše jistiny. Jedná se konkrétně o spol. Zaplo.cz. A ještě poslední, již se nezdržuji na adrese trvalého bydliště a mám zřízenou datovou schránku, spol. Zaplo.cz postoupila tuto pohledávku spol. sídlící na Maltě zastoupenou advokátem zapsaným v ČAK. Smlouva o postoupení pohledávky a následně Předžalobní upomínka mi byly zřejmě zaslány na tuto adresu bez možnosti převzetí. Byl jsem přesvědčen, že taková pošta by měla být doručena do datové schránky. Proto jsem nemohl dříve reagovat. Bohužel ani nemám důkazy, zda při sjednávání půjčky byla požadována korespondenční adresa-pokud ano, jistě bych ji uvedl. Je nějaká obrana? Děkuji za vaši
odpověď. Erik

ODPOVĚĎ:
Ano, proti elektronickému platebnímu rozkazu stačí podat tzv. blanketní odpor, tedy bez odůvodnění a následně do 30 dnů odpor odůvodnit. Pokud souhlasíte s podstatou sporu, ovšem ne s povinností jednorázově uhradit, napište do odporu, že požadujete splátky a doložte důvod - tedy např. výplatní pásky či např. rozhodnutí o invalidním důchodu apod. Za situace, kdy podáte odpor, bude nařízeno jednání a tím náklady vzrostou o jeden úkon právní služby. Pokud dluh činí cca 10.000,-Kč, pak jeden úkon právní služby bude činit 1.800,-Kč plus DPH, pokud bude advokát protistrany plátcem. Adekvátní úrok z prodlení činí cca 8 až 9% ročně, pokud v přepočtu požadovaný denní úrok výrazně převyšuje tuto hranici, je v rozporu s dobrými mravy a je třeba to namítnout. Pokud máte datovou schránku, mělo Vám být doručováno do datové schránky a doporučuji toto rovněž namítnout, aby soud v tomto případě zvážil, zda skutečně přizná úrok z prodlení a náklady řízení, když jste se o tom, že bude věc vymáhána, fakticky nedozvěděl.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace prstenu - vypadený drahokam, zirkon

Jak postupovat při reklamaci opraveného zboží bez dokladu o zaplacení.
Dala jsem si do zlatnictví opravit zlatý prsten, vypadl mi z něj větší zirkon (kámen jsem naštěstí doma našla). Jednalo se tedy pouze o usazení kamene do prstenu. K vyzvednutí opraveného prstenu jsem byla vyzvána prostřednictvím sms. Přibližně po týdnu mi však kámen vypadl a ztratil se. Prsten doma nenosím, při běžných domácích pracích mi překáží. Vzhledem k tomu, že se oprava týkala konkrétně usazení kamene, ten po krátkém čase vypadl, domnívám se, že oprava byla provedena nekvalitně.
Bohužel jsem sáček z opravny v kterém mi byl opravený prsten vrácen i účtenku vyhodila. Oprava byla však evidována na mé jméno a telefonní číslo na které mi zaslali sms, že prsten je opraven a k vyzvednutí je též moje (lze ověřit smlouvou u spol. O2).
Reklamovat opravu prstenu jsem mohla cca po měsíci (pracovní vytížení + ostatní osobní překážky), domnívala jsem se, že reklamovat mohu v termínu minimálně 2 měsíce od vyzvednutí prstenu.
Zašla jsem proto do zlatnictví a chtěla jsem na základě zaslané SMS + předložení OP k ověření totožnosti opravu reklamovat. Byla jsem odmítnuta z důvodu, že nemám doklad o zaplacení opravy nebo alespoň sáček od opraveného zboží. Žádala jsem dohledání opravy z knihy přijatých zakázek na základě jména a popisu opravy - i toto mi bylo odmítnuto. Nabídli mi pouze přijetí prstenu znovu do opravy s tím, že si opravu + zirkon zaplatím sama. Nevím, proč bych si měla kupovat drahý zirkon když jeho ztrátu zavinila nekvalitně provedená oprava.
Vyzvednutí opraveného prstenu + reklamaci byla jako svědek přítomna sestra (zlatnictví je v Tesku - obojí pod kamerami).
Bohužel nyní nevím jak mám postupovat dál, kam a na koho se obrátit, když zlatnictví reklamaci odmítá. Mám žádat písemné vyjádření ze zlatnictví, že reklamaci nepřijímají z toho a toho důvodu? (formou doporučeného dopisu? )
Předem děkuji za informace. S pozdravem Stanislava

ODPOVĚĎ:
Reklamovat je možné i za situace, kdy nemáte k dispozici doklad o zaplacení, byť je Vaše situace složitější. Musíte však prokázat, že zlatnictví provedlo opravu. V tomto případě využijete SMS o opravě (s prokázáním, že číslo je skutečně tohoto zlatnictví) a svědectví sestry.
Právo z vadného plnění je možné uplatnit nejpozději do dvou let od dokončení opravy a předání věci. Máte však povinnost oznámit vytýkané vady neprodleně poté, kdy jste se o nich dozvěděla, jinak soud právo z vadného plnění nemusí přiznat. Proto je vhodné s reklamací neotálet
Pokud však prokážete, že zlatnictví Vám prsten opravovalo, měla byste mít nárok jak na nové usazení kamene, tak na náhradu škody představující hodnotu nového kamene. Zde však budete opět povinna prokázat vznik škody (ztrátu kamene), což může být opět složitější, když jste sama opravu reklamovala až po 2 měsících.
Doporučuji písemně reklamovat doporučeným dopisem opravu s tím, že nárokujete také vložení nového kamene. Uveďte také, že pokud reklamace nebude uznána, jste připravena podat žalobu k příslušnému soudu. Předpokládám však, že reklamace bude zamítnuta.
Pokud zlatnictví odpovědnost neuzná, bude nutné se obrátit na věcně a místně příslušný soud se žalobou. Nejprve však doporučuji využít možnost mimosoudního řešení sporů u České obchodní inspekce.
Možnost podání návrhu na zahájení řízení, jakož i další informace naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs

Výhodou tohoto řízení je, že je pro Vás zdarma, podnikatel je povinen se v něm vyjádřit a rovněž získáte další právní posouzení Vašeho případu. Pokud však zlatnictví dobrovolně svou odpovědnost ani v tomto řízení neuzná, nezbude Vám jiná možnost, než podat žalobu k soudu. S tím jsou spojené nejen náklady, ale rovněž riziko prohry, kdy prohraná strana hradí náklady protistraně. V případě, že budete chtít podat žalobu, doporučuji konzultovat situaci s advokátem.
Pro řízení u ČOI, případně u soudu by bylo také vhodné nechat prsten posoudit znalcem z oboru - zlatnictví, který by měl být schopen určit, zda v něm byl prsten nekvalitně usazen.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dodatek o prodloužení nájemní smlouvy a trvalé bydliště - městský úřad ho nezřídil kvůli vypršení hlavní nájemní smlouvy
- Nezřízení trvalého pobytu úřadem z důvodu vypršení hlavní nájemní smlouvy, smlouva je prodloužena dodatkem

Ráda bych se zeptala ohledně smlouvy o nájmu bytu v případě jejího uzavření na dobu určitou od 1.12.2012 do 30.11.2014 a jejího dodatku rovněž na dobu určitou od 1.12.2014 do 30.11.2016, zda je nájemní poměr ujednán na další dva roky v souladu s § 2285 NOZ.
Jedná se mi o to, že na městském úřade při přepisu trvalého bydliště mě odmítli s tím, že dle NOZ nájemní poměr skončil uplynutím doby určité. Jako podporu pro trvání nájmu jsem měla u sebe i výpisy z účtu, kterými jsem chtěla prokázat platby nájemného i po uplynutí doby určité, tedy i v současné době. Prosím o sdělení, zda nájemní poměr trvá ze zákona další dva roky, a zda mě MěÚ odmítl oprávněně. Děkuji mockrát za odpověď a přeji hezký den.
Jiřina

ODPOVĚĎ:
Pokud po uplynutí doby určité nedošlo k uzavření nové smlouvy či prodloužení té původní uzavřením dodatku, a jako nájemce jste pokračovala další 3 měsíce v užívání bytu v souladu s § 2285 NOZ, nájemní vztah se automaticky ze zákona prodlužuje.
Toto ovšem platí pouze v případě, že jste nebyla vyzvána pronajímatelem, abyste byt opustila a dále toto neplatí, pokud v nájemní smlouvě či v uzavřeném dodatku je uvedeno, že nelze takto prodloužit nájem. Je nutné zkontrolovat obsah nájemní smlouvy a dodatku a zjistit, zda v ní najdete či nikoliv takové ustanovení. Pokud takové ustanovení (vyloučení aplikace § 2285 NOZ) nenajdete a ani jste nebyla vyzvána k opuštění bytu, došlo k prodloužení nájemní smlouvy.

___

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Délka dovolené u zdravotně postižených zaměstnanců - spolek, nezisková organizace
- Prodloužení dovolené zdravotně postiženému zaměstnanci - je nutný dodatek pracovní smlouvy nebo interní předpis?

Jsme zapsaný spolek (nezisková organizace), který zaměstnává 3 zdravotně postižené. Je nějak omezena délka dovolené, kterou může zaměstnavatel svým zaměstnancům dát během roku, nebo může zaměstnavatel dát libovolně
dlouhou dovolenou? Musí být tato větší délka dovolené, než je obvyklé, stanovena dodatkem pracovní smlouvy nebo interním předpisem nebo stačí žádost zaměstnanců a písemný souhlas zaměstnavatele?

ODPOVĚĎ:
Podle § 213 odst. 1 zákoníku práce výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Obecně je tedy stanoven jen nejnižší limit pro stanovení výměry dovolené. Horní limit obecně stanoven není, je to plně v kompetenci zaměstnavatele. Výjimkou jsou zaměstnance, jejich zaměstnavatelem je:
a) stát,
b) územní samosprávný celek,
c) státní fond,
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo
f) regionální rada regionu soudržnosti.
U těchto zaměstnanců zákoník práce striktně stanoví výměru dovolené na 5 týdnů.
Další výjimkou jsou pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol, kde výměra dovolené činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Kromě výše uvedených má tedy zaměstnavatel možnost délku dovolené za kalendářní rok prodloužit nad zákonnou minimální výměru 4 týdny v kalendářním roce. Způsob, jakým tak učiní, závisí na jeho uvážení.

___

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zástup za mateřskou dovolenou a pracovní smlouva na dobu neurčitou
- Změna pracovní smlouvy (zástup za pracovnici na mateřské dovolené) na smlouvu na dobu neurčitou

Mám dotaz týkající se pracovní smlouvy. Jsem zaměstnanec, pracuji jako učitelka na gymnáziu. V srpnu 2015 jsem dostala smlouvu na dobu určitou po dobu jednoho školního roku, která byla následně prodloužena s dodatkem - pracovní poměr se prodlužuje od 1. 7. 2016 na zástup po dobu rodičovské dovolené, nejdéle do 3 let věku dítěte.
Chápu, že pokud se kolegyně z rodičovské vrátí, můj pracovní poměr tímto končí. Chci se zeptat jaké jsou mé možnosti, pokud do práce nenastoupí a škola se rozhodne mě dále zaměstnávat. Zda mi mohou smlouvu ještě prodloužit na dobu určitou nebo zda už mám nárok na smlouvu na dobu neurčitou (o kterou samozřejmě velmi stojím). Dále bych se také chtěla zeptat, jestli by se situaci pro mě nějak změnila, pokud by kolegyně měla druhé dítě a pokračovala na rodičovské dovolené?
Děkuji. S pozdravem, Vanda.

ODPOVĚĎ:
Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím doby, na kterou byl tento poměr uzavřen. V případě, že je pracovní po měr ohraničen ukončení rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně, pracovní poměr jejím návratem končí.
Podle § 23a zákona č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky. Škola tedy může pracovní smlouvu na dobu určitou ještě jednou (naposledy) prodloužit minimálně o 12 měsíců.
Je-li délka Vašeho pracovního poměru ohraničena způsobem "pracovní poměr se prodlužuje od 1. 7. 2016 na zástup po dobu rodičovské dovolené, nejdéle do 3 let věku dítěte", na věci se nic nezmění ani tím, že zaměstnankyně půjde na další mateřskou dovolenou.
Záleželo by pak na samotném zaměstnavateli, zda zvolí variantu prodloužení na 12 měsíců, na 3 roky nebo zda Vám nabídne smlouvu na dobu neurčitou.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník upravuje byt bez souhlasu pronajímatele - jak mu to zakázat a zabránit v tom?
- Nájemce topí propanbutanovou lahví a demontoval plynoměr nájemního bytu - má na to právo?
- Nájemník odmítá nahlédnutí do bytu pronajímateli - jak to přikázat?

Jsem vlastníkem bytu. Byt jsem pronajala nájemníkovi (smlouva uzavřena 2.10.2014 na dobu neurčitou). Nájemce je invalidní důchodce a docela velký alkoholik. Když má popito, je dost nepříjemný.
Četnými doporučenými dopisy (v průběhu posledních 2 let /2015-2017/ několikrát) jsem ho upozorňovala na následující:
- na dlužné platby (hradí měsíční platby o měsíc později - kolem 24. následujícího měsíce, než je daný měsíc a dle nájemní smlouvy má hradit k 15. dni bezprostředně předchozího měsíce + nějaké další nedoplatky z minula a v rámci vyúčtování).
K 31.5.2017 tak celkový jeho dluh včetně zohlednění vyúčtování služeb za r. 2016 činí 17.918,- Kč. Měsíčně má hradit 4.411,- Kč (měsíční nájem 3.774,- Kč, nájem za ohřívač vody 82, - Kč + služby 555, - Kč).
- dle nájemní smlouvy má písemně posílat vždy k 31.12. a k 1.7. čísla a stavy vodoměrů, což také neposílá ani nijak nehlásí. Mám kvůli tomu problémy i v SVJ, protože nezpřístupňuje byt pro odečet.
- nechal odstranit rozvod plynu v bytě a nechal demontovat plynoměr – není možné byt vytápět a ohřívat vodu. Poškozuje byt a způsobujete mi škody a obtíže v mém bytě, ale i u ostatních obyvatel domu.
- ostatní obyvatelé domu si na něj stěžují, že vytápí byt propanbutanovou bombou a mají strach o své zdraví.
- mnohokrát jsem ho žádala o zaslání údajů pro zpracování Průkazu energetické náročnosti, ale podklady od něj neobdržela. Současně jsem ho žádala, že pokud tak neučiní nejpozději do 15.11.2016, aby mi zpřístupnil byt pro tyto účely dne 17.11.2016 v 9:00 hod. Termín zpřístupnění mi nepotvrdil a byt nezpřístupnil. Totéž jsem žádala dne 23.11.2016, aby mi zpřístupnil byt 5.1.2017. Taky tak neučinil. Upozornila jsem ho, že toto je zákonem vyžadováno.
- opakovaně mi odepírá právo vstupu do mého bytu. Opakovaně porušuje svým jednáním zákon a vyhlášky a vystavuje mě sankcím a nepříjemnostem.
- žádala jsem ho, aby 2.1.2017 SVJ zajistil přístup do bytu pro odečet vodoměru. A současně jsem ho žádala, aby mi zaslal číslo a stavu vodoměru k tomuto datu. Neučinil tak. Neumožnil mi ani vstup do bytu dne 5.1.2017. nesdělil mi číslo ani stav vodoměru k datu 31.12.2016. SVJ toto po mě opakovaně požadovalo, stavy mi nezaslal. Opakovaně mi způsobuje nepříjemnosti v domě i u výboru SVJ.
- několikrát si na něj stěžovali ostatní obyvatelé domu, že se po domě pohybujete opilý a ohrožujete ostatní obyvatelé včetně matky s dítětem. Nadto i mně v minulosti vyhrožoval s nožem v ruce.
- mnohokrát jsem ho upozornila, že opakovaně porušuje nájemní smlouvu zvlášť závažným způsobem a stále v tom pokračuje.
- upozornila jsem ho, že byly stanoveny 2 termíny pro provedení revize komínů. Ani v jednom termínu byt pro provedení revize komínu nezpřístupnil a kominíkovi neumožnil revizi provést. O druhém termínu, který proběhl dne 30.11.2016 jsem ho i já dopředu informovala, neboť mě kontaktovalo SVJ s tím, že byt v prvním termínu nezpřistupnil a že je potřeba byt zpřístupnit 30.11.2016, že další termín již nebude. Ani na základě informací v domě, ani informacích ode mě, neumožnil provést revizi komínu (ani při poslední revizi, ani v předchozím období). Žádala jsem ho, aby revizi komínů nechal provést na vlastní náklady a zaslal mi revizní zprávu nejpozději do 10.5.2017. Dodnes tak neučinil.
- informovala jsem ho o všem výše uvedeném v dopise, který převzal 23.6.2017 i o tom, že mi způsobuje velké nepříjemnosti a škody na mém majetku, ohrožuje zdraví obyvatel domu a způsobuje mi velké nepříjemnosti i v rámci SVJ, a proto jsem mu dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a nájemní smlouvy uzavřené dne 2.10.2014 dala výpověď z nájmu bytu z důvodu opakovaného porušování jeho povinností zvlášť závažným způsobem, které jsem uvedla výše. Poučila jsem ho, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti soudem. (takto jsem to popsala i ve výpovědi z nájmu, kterou převzal 23.6.2017).
Mnohokrát jsem ho upozorňovala, že má byt uvést do původního stavu a má mě o tom informovat. Dodnes tak neučinil. Před časem mi sdělil, že se v bytě dlouhodobě nevyskytuje. Upozornila jsem ho, že to ho neopravňuje byt ničit a poškozovat.
Prosím o radu/zodpovězení:
- jak nyní postupovat/jaké mám podniknout další kroky? Jaká je výpovědní lhůta (část výše uvedených důvodů je bez výpovědní lhůty, tzn. okamžitě, část s 3 měsíční výpovědní lhůtou, která by měla končit k 30.9.2017. Je to tak? )
- chtěla bych mu cca 23.8.2017 poslat výzvu k vyklizení bytu s tím, že bych tam uvedla, ať byt vyklidí nejpozději dne 30.9.2017 a navrhnout mu přesný čas. Pokud bude připraven byt vyklidit dříve, ať mě o tom informuje (z hlediska opatrnosti bych to časovala v rámci těch 3 měsíců výpovědní lhůty). Je má úvaha správná? Nebo mi doporučujete jiný postup?
- on má právo podat žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu a lhůta je do 23.8.2017? Je to tak?
- Pokud odmítne byt vyklidit, nebo bude dělat "mrtvého brouka", jak mám postupovat, aby byt vyklidil a předal mi ho?
- Musím podávat nějakou žalobu na vyklizení nebo jak mohu získat byt zpět?
Děkuji a přeji Vám příjemný den. S pozdravem, Hana.

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Občanský zákoník umožňuje ukončit nájem s tříměsíční výpovědní dobou a pokud nájemce porušuje své povinnosti zvlášť závažným způsobem, pak bez výpovědní doby. Vždy ale ve výpovědi musíte důvod výpovědi uvést a popsat, v čem je spatřováno porušení. Dle § 2291 odst. 2 Občanského zákoníku "Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno." Pokud dáváte výpověď bez výpovědní doby, můžete požadovat, aby byt neprodleně odevzdal, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Chování nájemce určitě naplňuje požadavek pro okamžité skončení nájmu, doporučuji tedy odeslat mu výpověď z nájmu dle § 2291 z důvodu hrubého porušování povinností s výzvou k odevzdání bytu. Do výpovědi podrobně uveďte, čeho se dopouští, jinak by výpověď byla neúčinná.
2. K druhému dotazu viz. předchozí odpověď, ano, Vaše úvaha je správná a můžete takto postupovat.
3. podle § 2290 Občanského zákoníku "Nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla."
4. pokud odmítne byt vyklidit, nezbude Vám, než podat k soudu žalobu o vyklizení. Po pravomocném soudním rozhodnutí můžete nájemce vyklidit exekučně a samozřejmě po něm z titulu bezdůvodného obohacení požadovat nájem za dobu, kdy se v bytě bez právního důvodu zdržoval.

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Rekonstukce komunikace - je nutné stavební povolení, územní povolení?
- Územní povolení, stavební povolení - rekonstrukce komunikace

Prosím o informaci, zda na rekonstrukci komunikací musí být územní a stavební povolení. Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Stavební povolení či ohlášení ani územní rozhodnutí/souhlas nevyžadují sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti, pokud nejsou jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Toto platí i pro úpravy a udržovací práce.

U ostatních druhů komunikací je nutné proběhnutí územního řízení a stavebního řízení. Záleží tedy na tom, jakou komunikaci máte na mysli.

____

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Poplatek za neveřejné jednání u Nejvyššího soudu - kolik Kč?
- Nejvyšší soud - poplatek za neveřejné jednání - kolik Kč?

Dceři v rozsudku KS a pak i NS byla nařízena osobní omluva a dostala pomínku na 15 měsíců. Jak je to s platbou neveřejného jednání u NS. Jaký bude dcera platit poplatek? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jednalo o trestní řízení a dceři byl uložen podmíněný trest, pak nic hradit nebude. Bude hradit pouze za předpokladu, že poškozený měl v řízení zmocněnce, který si požádá o náhradu nákladů řízení. To může zmocněnec učinit do roka po doručení rozhodnutí NS. Pak by dcera musela hradit náklady zmocněnce. V opačném případě by neměla hradit žádnou částku.

___

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv dalších vyživovacích povinností na zvýšení výživného, alimentů
- Má narození dalšího dítěte vliv při žádosti o zvýšení výživného na jiné dítě?

Mám 20 letého syna, studenta, který pobírá od svého otce, který nemá jinou vyživovací povinnost alimenty ve výši 5000Kč s tím, že už mu nedává dárky a nepřispívá na školu, já jsem na rodičovské dovolené a beru 7100Kč. Můj přítel má dvě vyživovací povinnosti na 14 a 18 letou dceru a spolu máme tedy 2 letou dceru se kterou jsem doma. Včera (12.08.2017) (12.08.2017) (12.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (10.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (13.07.2017) proběhl soud o zvýšení výživného, žalovala ho jeho starší, osvojená dcera. Průběh líčení mě šokoval a prosím o vysvětlení, zda vše probíhalo v souladu se zákonem.
Plat mého přítele je 15300, - včetně daňového zvýhodnění na dceru ve výši 1117, -, dosud placené výživné na obě děti 4500, -, nově zvýšeno na 6200, -, takže příteli zůstane 9100, -, což je dle mého názoru málo. Mě ale zaráží skutečnost, že výši příjmu dokládal pouze můj přítel, jeho opět, již potřetí vdaná bývalá žena ne a když upozorňoval na další vyživovací povinnost a chtěl předložit rodný list naší dcery tak pan soudce nechtěl, že ho nepotřebuje, protože je tam ještě dost prostoru, protože má alimenty odebírané exekučně (nevím proč, jsem s přítelem 4 roky a rozvedený je 12 let) tak mu může ponechat pouze částku 6155, -. Tak mám pocit diskriminace, když jsem žádala o porodné a přídavky na děti, tak mi sociální odbor usadil, že se bere v úvahu celý přítelův plat bez srážek a i když nemáme stejné bydliště a nejsme manželé, tak nás berou jako rodinu, ale když u soudu předkládá rodný list naší společné dcery, tak ho nikdo nechce s tím, že mu můžou nechat 6155, -. pan soudce to chtěl mít zřejmě brzy za sebou a můj přítel samozřejmě rád svým dcerám přilepší, ale z čeho uživím děti já, to opravdu nevím, syn studuje a dojíždí, mám úvěr na bydlení a proto musím i s vážnou revmatoidní artritidou chodit na brigádu, kde dřu za 3000, - a to mě za dva měsíce čeká operace C/1,2, páteře.
Otázka tedy zní: probíhalo vše podle zákona, když se pan soudce ani nezeptal jestli platí nájem, nepotřeboval rodný list naší dcery a protistrana nemusela dokládat příjmy? A opravdu nám můžou nechat pouze 6155 korun?
Děkuji, Tina.

ODPOVĚĎ:
Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (dítěte) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (otce). Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že soud neměl povinnost přihlížet k majetkovým poměrům matky dcery Vašeho přítele. Soud však musí při určení výše výživného přihlížet k tomu, zda má povinný ještě jiné vyživovací povinnosti. Musí tedy zohlednit skutečnost, že má ještě další dceru s Vámi a toto také uvést v odůvodnění rozsudku. V opačném případě by otec mohl podat odvolání proti rozsudku s tím, že soud nepřihlédl k další vyživovací povinnosti povinného.
Nájem a jiné další náklady otce však již soud při stanovení výživného nezohledňuje, neboť vyživovací povinnost k dítěti má přednost před veškerými dalšími závazky rodiče (soud zohlední maximálně náklady na dopravu do zaměstnání a zvýšené náklady povinného v souvislosti se zdravotním stavem.
Podle metodiky ministerstva spravedlnost by mělo obecně výživné na 14ti a 18tileté dítě činit zhruba 30 % příjmu povinného.
Pokud jde o výši tzv. nezabavitelné částky, pak je pravdou, že pro rok 2017 činí tato částka 6154,67 Kč. Tato částka se však zvyšuje o 1 na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, tj. o částku 1538,67 Kč. Soud by měl tedy vycházet cca z částky 7.700,- Kč při zohlednění vyživovací povinnosti vůči Vaší společné dceři.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti řízení městského úřadu - sousedský spor a schválnosti

Zdejší MěÚ řešil koncem roku 2016 moje podání na souseda ohledně
činění schválností. Při řízení jsem měl roli svědka. Výsledek řízení mi v souladu se zákonem nebyl sdělen. Přesto jsem byl před týdnem sousedovým advokátem upozorněn, že přestupek nebyl prokázán a připojil možnou reakci z jeho strany. To mě mě velmi překvapilo, neboť mi při řízení bylo dáno za pravdu. Proto prosím, lze nějakým způsobem provést odvolání či stížnost, aby bylo dosaženo přezkoumání přestupku, resp. jak bych měl pokračovat. ?
Děkuji. Standa

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte postavení účastníka řízení, Vaše možnosti jsou značně omezené, jelikož např. nejste oprávněn podat odvolání proti takovému rozhodnutí, nemáte ani právo nahlížet do spisu, pokud neprokážete právní zájem. Můžete podat podnět na přezkum postupu orgánu, který ve věci rozhodoval, aby bylo posouzeno, zda postupoval v souladu se zákonem, nicméně se jedná pouze o podnět a nesměřuje primárně vůči rozhodnutí ve věci, ale vůči postupu orgánu.

V oblasti reakce ze strany souseda – zde pak už Vaše možnosti jsou značněji rozsáhlejší, jelikož pokud by byly ze strany Vašeho souseda činěny nějaké kroky vůči Vám, budete mít (zjednodušeně) postavení účastníka řízení a také rozsáhlá práva s tímto spojená.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Vrácení notebooku ve 14denní lhůtě - právo prodávajícího na náhradu škody za porušení plomby
- Porušení plomby krabice a vrácení notebooku do 14 dnů - právo prodávajícího snížit kupní cenu
- Porušení plomby krabice a vrácení notebooku do 14 dnů - právo obchodníka snížit kupní cenu

Měla bych ještě jednu prosbu o radu a souvisí též s odstoupením od smlouvy. Jedná se o zakoupený PC. Vrátili jsme ho bez udání důvodů do 14 dnů viz zdola, ale s tím že důvod jsme měli. Když se notebook začal po zapnutí aktualizovat, tak se zasekl a nikdy aktualizace nedokončil. To jsme ale prodávajícímu neřekli a vrátili mu PC ve 14 denní lhůtě. Myslím tedy aspoň doufám, že jsem nebyli povinni mu toto sdělovat, protože MY jsme notebook žádným způsobem nepoškodili. Postupovali jsme přesně podle jeho obchodních podmínek, zaslali email před odesláním zboží a až do včerejšího dne se vůbec nic nedělo. Včera (12.08.2017) (12.08.2017) (12.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (11.08.2017) (10.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (07.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (06.08.2017) (13.07.2017) jsme poslali oba s přítelem panu prodávajícímu email, na který odpověděl mému příteli a mě to poslal v kopii:
"Dobrý den, chyba se nestala, ale otevřeli jste noebook a porušili ochranou plombu. Předal jsem notebook do autorizovaného servisu k diagnostice co se s ním dělo a uvedení do původního stavu, popř. vyčíslení ztráty. Na to mám ze zákona právo, stejně jako vy máte právo na odstoupení. Kdyby jste krabici neotevřeli a neporušili plombu, bylo by to vyřízené během dnů. Jak bude zpět, pošlu opravný doklad a peníze.
ELEKTRO KAMIK, Petr Kamermeier, www.elektro-kamik.cz "

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 182 občanského zákoníku má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží. Tato lhůta slouží k vyzkoušení zakoupeného zboží.
Dle ust. § 1833 občanského zákoníku spotřebitel odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti.
Vyzkoušení zboží by tedy mělo probíhat standardním způsobem, tzn. nemělo by se jednat o nakládání jiným způsobem, než je nutné k tomu, aby se spotřebitel obeznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. To znamená, že spotřebitel neodpovídá za snížení hodnoty způsobené tím, že zboží v potřebné míře vyzkoušel. Pokud by však spotřebitel ovšem po zjištění vlastností zboží pokračoval dál v jeho užívání, za další znehodnocení již odpovídat bude, stejně jako bude odpovídat za znehodnocení způsobené nesprávným nakládáním s věcí (poškození věci).
Dle ust. § 1831 odst. 2 občanského zákoníku pak platí, že podnikatel může po spotřebiteli požadovat pouze úhradu nákladů stanovených tímto zákonem.
Dle ust. § 1832 odst. 1 občanského zákoníku dále platí, že odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
Prodejce Vám tedy je povinen vrátit přijatou platbu do 14 dní od odstoupení od smlouvy. Z dotazu však nevyplývá, kdy k dostoupení došlo, není proto možné posoudit, zda je již prodejce v prodlení s vrácením kupní ceny. Pokud z Vaší strany došlo pouze k zapnutí PC a jeho krátkému vyzkoušení, pak by Vám prodejce měl vrátit plnou kupní cenu. Ohledně porušení ochranné plomby mi není jasné, o co se má přesně jednat, zda pouze nějaký druh nálepky, kterou byl PC zabalen a kterou bylo nutné ji roztrhnout, či zda se jedná o plombu po rozšroubování krytu PC. Pokud se jedná o první možnost, pak by prodejce neměl nárok na jakoukoli náhradu, ve druhém případě již nejspíše ano.
Prodejce písemně, tj. emailem a také nejlépe písemně doporučeným dopisem, vyzvěte k okamžitému navrácení plné kupní ceny s tím, že jste PC nijak nepřiměřeným způsobem neužívali a žádnou ochrannou plombu jste neporušil. Rovněž uveďte, že pokud nebude kupní cena vrácena, budete se svého nároku domáhat soudní cestou včetně zákonného úroku z prodlení ve výší 8,05% ročně.
Pokud by prodejce kupní cenu nevrátil, doporučuji se nejprve obrátit na ČOI s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Toto pro Vás bude mít 2 výhody. :
1) Řízení je zcela zdarma
2) ČOI Vám poskytne právní rozbor celého případu.
Více informací a možnost podání návrhu naleznete zde:
https://adr.coi.cz/cs
Pokud by ani mimosoudní řešení u ČOI nepomohlo, bylo by jedinou možnou cestou domáhat se vrácení peněz žalobou u soudu. Zde bych již doporučil využít služeb advokáta.

___

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Úroky - bezdůvodné obohacení

Ráda bych se zeptala na výpočet úroků v civilním procesu. Jedná se o nárok za období od března 2012 do prosince 2012. Nárok není promlčen. Mohu požadovat úroky od března 2012 nebo až od podání žaloby?
Jde o věc bezdůvodného obohacení. Děkuji, Běta.

ODPOVĚĎ:
Úroky můžete požadovat od okamžiku, kdy nárok vznikl, tedy od března 2012.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží - vrátilo se poškozené po opravě
- Zboží se z reklamace vrátilo poškozené, polámané - zamítnutí 2. reklamace, co dělat dál?
- Poškozené zboží vrácené z reklamace - jak postupovat?

Reklamoval jsem stojanový ventilátor se zvlhčovačem (lehce zaprášený, dobrý stav), kde problémem bylo pouze nefunkční čerpadlo. Reklamace uznána, výměna všech dílu (píše reklamační protokol).
Bylo to zasláno na adresu (PPL, řádně zabaleno), rozbalil jsem to a vidím že díly působí skutečně jako nové (nezaprášene, nepoužité), ale jsou poškozené! Hlavní část kde se nachází motor je celý popraskaný přední plást, plást je naštíplí také z boku.
Zabalím jsem to, podal k reklamaci s popisem, zasláno do servisu a reklamace zamítnuta. Důvod: Vaše reklamace nebyla uznána, protože výrobek byl nevhodně používán.
Zvažují to poslat znovu k reklamaci a zmínit tam znalecký posudek. Jaký by byl nejlepší postup, když vrátí zboží v ještě v horším stavu? Zkusit prostě štestí a až poté sehnat znalecký posudek?
Prodejce mi tam vždy uvede při příjmů zboží stav jen používáno + nechá můj popis. Má to chytrě vymyšleno, z jejich kolonek v online v systému, lze pouze požadovat zaslání zboží
na adresu, možnost třeba vrácení peněz chybí a musím to dopisovat jen do dopisu. Děkuji. Vilém

ODPOVĚĎ:
V tomto případě nepřichází v úvahu další reklamace, neboť zde zjevně došlo k poškození, resp. znehodnocení věci, během opravy. Zde totiž nereklamujete vadu věci, která vznikla v průběhu používání.
Je proto nutné po servisu, resp. po osobě, u které jste uplatnil reklamaci, požadovat náhradu škody, a to uvedením v původní stav, tzn. opravou (výměnou poškozených dílů), případně by bylo možné považovat náhradu škody v penězích.
Znalecký posudek by Vám v tomto případě nepomohl, neboť je zřejmé, že zboží je poškozeno. Budete však muset prokázat, že zboží takto nebylo poškozeno v době, kdy jste jej předal do opravy, případně že byly nainstalovány poškozené díly. K tomuto by měl sloužit především reklamační protokol, do kterého se zapisuje stav zboží při převzetí (odeslání).

___

RODINA-RŮZNÉ
- Vystěhování matky s dítětem, země bez dohody o vydání občanů ČR - možnost ignorování rozsudku o styku otce s dítětem
- Jak znemožnit styk, setkávání otce s dítětem - odstěhování do zahraničí do země bez dohody o vydání občanů do ČR
- Znemožnění styku dítěte, dětí s otcem - vystěhování do země bez dohody o vydání občanů ČR

Existují stále ještě země, které nemají dohodu o vydávání občanů ČR zpět do vlasti? Napadá mě Belize, Bahamy apod. Čistě teoreticky, pokud se otec nezajímal 10 let o své dítě a najednou
by zájem měl, soud by mu dal za pravdu, že nárok na styk s dítětem má a matka s tím nesouhlasí a je ochotna se odstěhovat na 8 let (do zletilosti dítěte) na druhou stranu zeměkoule, aby tomu zabránila, má
šanci, najít zemi, kde takový rozsudek z ČR nebude nijak vymahatelný (například v těch zemích Karibiku jako Belize apod.)? Děkuji Jolana

ODPOVĚĎ:
Vydávání občanů do vlasti je uplatňováno v rámci trestního řízení. V rámci výkonu rozhodnutí – styk s nezletilým dítětem, jsou vzájemné vztahy zemí upravovány zejména mezinárodními dohodami, přičemž vliv na jejich plnění má také politická situace.
Je zde možnost postupovat Vámi uvedeným způsobem, nicméně matka se v takové situaci vystavuje případnému postihu z neumožnění otci vídat dítě, jelikož k tomu má otec zákonný důvod/rozhodnutí soudu.
Postih může přijít především v situaci, kdy matka má majetek na území ČR – kdy pokud by bylo soudem rozhodnuto, že matka je povinna umožnit otci styk s nezletilým dítětem, a matka tomuto neoprávněně bránila, může soud vymáhat splnění takové povinnosti ukládáním pořádkových pokut a tím postihnout majetek matky.

___

FINANCE-DANĚ
- Koupě a následný prodej bytu - jak se vyhnout placení daně z příjmu 15% - darování peněz potomkovi na splacení hypotéky?
- Koupě a následný prodej domu, nemovitosti - jak se vyhnout placení daně z příjmu 15% - darování peněz potomkovi na splacení hypotéky?
- Jak neplatit daň z příjmu při koupi a prodeji bytu, domu, nemovitosti - darování peněz na hypotéku potomka?

Moje maminka nyní kupuje byt a tento je nucena ihned prodat. Takový prodej však podléhá dani z příjmu 15% ze zisku z prodeje, který evidentně bude. Tato daň z příjmu je prý osvobozena v případech - mimo jiné - uvedených níže-zajímá mne vysvětlení pojmu bytová potřeba:
Pojem bytová potřeba pro účely zákona o dani z příjmů
- koupě domu, rodinného domu, rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu podle zvláštního předpisu (zákon o vlastnictví bytů),
- úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu spojených s právem nájmu bytu,
- úhrada podílu na obchodní společnosti uskutečněné v souvislosti s převodem práva nájmu bytu nebo jiného užívání bytu,
- složení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejímž členem nebo společníkem se stal za účelem získání práva nájmu nebo užívání bytu nebo
rodinného domu,
- údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu,
- splacení úvěru resp. půjčky, které byly použity poplatníkem na financování.
Otázka:
1. Pokud mamka tento přijatý zisk z prodeje vezme a vloží ho na splacení části hypotečního úvěru mne = své dcery, je toto možné, aby se daň neplatila? (úvěr je psán na jméno moje = dcera)
2. pokud toto lze-dokdy od příjmu zisku to ona musí udělat, aby se daň neplatila?
3. pokud toto z hlediska mamky nelze, protože úvěr není její-nechám si z hlediska přímého darovaní přepsat byt na sebe, a potom ho ihned prodám já a zisk vložím na splacení úvěru-takto to možné je prosím? dokdy musím peníze vložit na úvěr, aby se daň neplatila?
Děkuji, Miroslava

ODPOVĚĎ:
U varianty 1 by příjem z prodeje nebyl osvobozen od daně z příjmů. Varianta 3 je možná, pokud v bytě, který nezahrnuje jiný nebytové prostor než sklep, komoru nebo garáž, budete mít bydliště bezprostředně před prodejem, tj. budete mít úmysl se v bytě trvale zdržovat.
Příjem z prodeje musíte vložit na splacení úvěru 1 rok před nebo do konce následujícího kalendářního roku po prodeji nemovitosti. Finančnímu úřadu musíte do 31. 12. roku, kdy jste příjem obdrželi, oznámit záměr použití prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Osvobozena je ta část příjmu (ne zisku), který použijete na obstarání bytové potřeby. Pokud na splacení úvěru použijete pouze část příjmu (tj. část kupní ceny nemovitosti), osvobozena bude jen tato část. Zbývající část zdaníte a jako výdaj si můžete uplatnit cenu bytu dle znaleckého posudku ke dni darování, a to poměrem v jakém jsou osvobozené a neosvobozené příjmy.
___

FINANCE-DANĚ
- Daňový odpis hmotného majetku při ukončení podnikání
- Daňový odpis majetku firmy při ukončení podnikání
- Daňová zůstatková cena při odpisech majetku (věci) firmy
- Ukončení podnikání a odpis věci vysoké hodnoty - co se bude dít?

Fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH, zakoupila přístroj, určený k podnikání, v ceně cca 600.000 Kč, odpisová skupina 2, odpis 5 let. Přístroj vloží do podnikání a řádně odpisuje
Po dvou letech od vložení majetku do podnikání, ukončí podnikání.
Otázka:
1) Jak zúčtuji daňovou zůstatkovou cenu zařízení. ? Daňová zůstatková cena, se bude také danit, nebo jen uvedený přístroj, po ukončení podnikání, nesmím odprodat, po dobu 5 let?
2) Odepsanou část zařízení se bude ještě dodaňovat, nebo nikoliv?
Děkuji Čeněk

ODPOVĚĎ:
Movitý majetek, který byl zahrnut do obchodního majetku, je v případě prodeje osvobozen od daně z příjmů po 5ti letech od vyřazení z obchodního majetku. Pokud majetek prodáte do 5ti let, zdaníte příjem z prodeje dle § 10 Zákona o daních z příjmů a jako výdaj si můžete uplatnit zůstatkovou cenu majetku.
Ukončení podnikání nemá z hlediska movitého majetku a daně z příjmů daňové dopady. V roce ukončení podnikání lze však uplatnit odpis pouze v poloviční výši.

___

PRÁCE-RŮZNÉ
- Dohoda o mlčenlivosti zaměstnance vůči zákazníkům firmy - může ji zaměstnavatel vyžadovat podepsat?
- Pokuta od zaměstnavatele za prozrazení informací zaměstnancem vůči třetím stranám
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu nezachování mlčenlivosti zaměstnancem

Mám dotaz ohledně dohody mlčenlivosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedná se o to, že jsme v březnu 2017 získali klienta, u kterého máme podepsanou dohodu o mlčenlivosti a já chci po svých zaměstnancích tuto dohodu podepsat také, protože s těmi informacemi přicházejí do styku. Někteří mi to však nechtějí podepsat. Zde jsou tedy otázky:
- Mohu já to po nich vyžadovat?
- Platí i u nároku peněžité pokuty z této dohody maximální výše 4 násobku jejich mzdy?
- Pokud mi to odmítnou podepsat mohu jim dát výpověď z důvodu, že přestali splňovat podmínky na tuto pozici?
Nemohu je bez toho nechat pracovat u tohoto klienta což však dělá významnou část jejich práce.
Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Obchodní tajemství Vaši firmy samozřejmě můžete chránit podepsáním dohody o mlčenlivosti (nejlépe formou dohody o změně pracovní smlouvy), avšak nutit zaměstnance k podpisu nemůžete a rovněž jim nemůžete z důvodu nepodepsání dohody dát výpověď z pracovního poměru. Je také vhodné povinnost mlčenlivosti konkrétněji specifikovat, aby se tak předešlo případným budoucím sporům. V dohodě je možné sjednat přiměřenou smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti mlčenlivosti. Smluvní pokuta však představuje odlišný institut, než náhrada škody. Tu můžete v případě porušení povinnosti požadovat vedle smluvní pokuty. Obecně pak v souladu s § 257 odst. 2 a 3 zákoníku práce „výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek", a v takovém případě může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se však lze v souladu s 363 zákoníku práce odchýlit a sjednat vyšší náhradu škody.

___

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Využití případové konference OSPOD v praxi - případ
- Stížnost na postup OSPOD u krajského úřadu a dozor zástupce kraje nebo MPSV

Prosím o informaci, zda mohu v rámci přestupků mezi osobami blízkými řešit tyto události jako zákonný zástupce syna za něj, události se vážou k problémovému jednání otce společného dítěte během řízení soudu o péči a výživu, případně prosím o informaci, jak otce za jeho jednání postihnout, aby musel věc napravit a jednat mezi osobami blízkými jak se patří.
Budu řešit po řádném postupu již stížnost na OSPOD na krajském úřadu, momentálně nemám dovolání a otec zneužívá své postavení, které jsem mu poskytla na základě dohody rodičů, ačkoli bychom měli mít stejná práva k dítěti, otec tato práva porušuje a diktuje podmínky, které poškozují našeho syna, rozhodnutí soudu ani jiné právně závazné rozhodnutí zatím nemáme. Jak mohu věc dál řešit?
Soud na podkladě informací OSPOD opakovaně zamítl předběžné opatření, škola potvrzuje zdravotní újmu mého syna.
1) otec pečuje o syna během pracovních dní, je doma a čerpá příspěvek na péči aj. , matka pracuje, pečuje o postiženého syna přes víkend, předávání syna bylo obvykle odpoledne po práci matky, vyzvednutím syna u otce
1a - otec změnil místo předávání z domácího prostředí na místo předání "na ulici" před školou, což není vzhledem k postižení syna žádoucí, otec tak učinil poté, kdy matka byla svědkem nevhodného jednání otce vůči synovi v domácím prostředí těsně před předáním
1b - otec nevyzvedl syna ze školy, aby měl volno a donutil matku změnit zaběhnutý systém předávání. postižený syn musel čekat zhruba 10 min. na náhradní vyzvednutí, tuto dobu paní učitelka popsala jako stresovou pro našeho syna
2) matka poskytla z příspěvku nadací a finančních darů otci zakoupené speciální vybavení pro syna - speciální zádržný systém do auta, tablet s možností vzdělávání a hlasového výstupu, když syn nemluví, tiskárnu k tisku obrázkové náhradní komunikace aj. vybavení, které otec využíval pro syna, dokud se řádně snažil pečovat, v roce 2015 se otec zhroutil a péče není řádná
2a - mohu se domoci také nápravy v péči, pokud není řádná - na můj podnět bylo ohlášeno správní řízení dle § 6 a § 13 zákona na ochranu práv dítěte - (dle zák. 359/1999 Sb - § 6a) - bod 3. , neboť otec nevykonává řádně péči o syna a zneužívá práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti. Žádám o uplatnění § 13 - 1 a) +b) s cílem okamžité nápravy.), OSPOD nakonec řízení neotevřel pro údajné důvody protistrany, důvody mi nebyly jasně vysvětleny a prý není možné otevřít správní řízení na návrh účastníka - můžete mi k tomu tak é poskytnout informaci, zda návrh musí podat někdo jiný? - již jsem žádala školu, kde proběhl jasný incident a otec mi zabránil vyzvednout syna ze školy. // mohu špatnou či nedostačující péči řešit formou přestupku mezi osobami blízkými?
2b - otec přestal využívat speciální zařízení pro syna a odmítá mi toto vrátit, popřípadě mi neposkytuje možnost, aby syn využíval mnou zajištěné speciální pomůcky během pobytu u mne, žádala jsem otce o vrácení nepoužívaných či rozbitých pomůcek, což otec odmítl, mám smlouvu o daru k jednotlivým pomůckám, otci jsem dary předala na osobní ústní dohodě, že mi věci po skončení užívání vrátí, což nemám nijak podloženo
otec přestal používat zádržný systém do auta, což mohu prokázat, zatím ho nevrátil, lze řešit formou přestupku? // otec mi nedává pro syna k dispozici tablet, tvrdí, že je rozbitý, ale ani rozbitý mi ho nechce předat k zajištění opravy, či ke kontrole stavu /// otec po svém zhroucení přestal pro syna řešit speciální pomůcky v náhradní komunikaci, chtěla bych tedy vrátit zařízení poskytnuté pro tyto účely.
3 - ačkoli nemáme žádné rozhodnutí soudu a měly bychom mít oba stejná práva a povinnosti k synovi, otec má práva k synovi výrazným způsobem omezuje, diktuje podmínky předání, rozdělení péče - ubírá na mém podílu péče a neposkytuje mi možnost se synem navštívit lékaře, či odborníka v týdnu - lze toto řešit v rámci přestupků?
4 - Hledám možnost, jak konečně věc řešit... a otce "srovnat", aby měl snahu spolupracovat, před OSPODEM běžně otec prohlašuje, že mne jako rodiče neuznává, mohu toto samostatně řešit jako přestupek, pokud mám nahrávku z jednání OSPOD?
Prosím o informaci k případové konferenci uspořádané OSPODem.
Jak lze využít výsledků případové konference prakticky pro mne, abych dosáhla zrovnoprávnění vztahu rodičů - jsou vymahatelné? Jestliže dosud je vztah rodičů k dítěti neupraven soudem, rodiče mají dohodu bez právního základu, která není vymahatelná a otec ji porušuje - nastavuje podmínky péče a předávání syna matce dle vlastních potřeb, momentálně 1x za čtrnáct dní (od pátku odpoledne do pondělí ráno), nedává matce možnost jít se synem k lékaři či jinému odborníkovi (syn je postižený), otec neposkytuje informace o lékařích a od lékařů, sám řeší léky (psychiatrické léky pro syna s autistickým postižením a kombinovanými vadami).
Snažím se získat syna do vlastní péče, předběžná opatření soud opakovaně zamítl z důvodu zamítavé pozice OSPOD, který podporuje otce v jeho nárocích, což mohu dokázat a budu dávat stížnost po řádném postupu již na krajský úřad.
Mohu si vyžádat přítomnost zástupce z kraje, či MPSV? - Jaký význam by měla účast MPSV?
Budu žádat o nahrávku konference na zařízení OSPOD, Mohu si ho vynutit? Děkuji. Světlana

ODPOVĚĎ:
Ve Vaší situaci se jeví jako nejvhodnější iniciovat zahájení řízení u soudu o soudní úpravě péče o dítě, kdy soud autoritativně stanoví podmínky péče o dítě (včetně doby a místa předání dítěte apod.).

Dle občanského zákoníku totiž platí:
§ 888: Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.
§ 889: Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.
§ 890: Rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.
§ 891: (1) Rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se spolu dohodnou, jak se rodič, který dítě v péči nemá, bude s dítětem stýkat. Nedohodnou-li se rodiče, nebo vyžaduje-li to zájem na výchově dítěte a poměry v rodině, soud styk rodiče s dítětem upraví. V odůvodněných případech může soud určit místo styku rodiče s dítětem.
(2) Je-li to nutné v zájmu dítěte, soud omezí právo rodiče osobně se stýkat s dítětem, anebo tento styk i zakáže.

V konečném důsledku toto maření styku s dítětem ze strany otce, nepředávání informací o dítěti apod. může vést až k omezení práva s dítětem se stýkat – vykonávat rodičovskou zodpovědnost.

Co se týká speciálních pomůcek, je zde možnost domáhat se po otci jejich vydání, a to soudní cestou. Dále je zde možnost řešit jeho přístup k této záležitosti přes OSPOD, nicméně ve Vašem případě se zdá, že tento způsob řešení neplní svůj účel. Pokud máte za to, že OSPOD nepostupuje v souladu se zákonem, je zde mj. možnost nechat prošetřit jeho postup ze strany veřejného ochránce práv (více informací získáte zde: www.ochrance.cz).

V případě přestupku teoreticky přichází v úvahu přestupek proti občanskému soužití (zejména schválnosti, kdy za schválnost se považuje jednání hrubě zasahující do pokojného stavu života jiné osoby, narušující tak současně občanské soužití, apod, ), kterého se dopustí fyzická osoba tím, že
a) jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí,
b) jinému ublíží na zdraví, nebo
c) úmyslně naruší občanské soužití tak, že
1. jinému vyhrožuje újmou na zdraví,
2. jiného nepravdivě obviní z přestupku,
3. se vůči jinému dopustí schválnosti, nebo
4. se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání.
Zde se postačí obrátit na policii ČR.

Dále v případě nahrávky jednání před OSPOD: takové jednání, pokud je vedeno dle zákona, je považováno za správní řízení, přičemž platí: Správní řád výslovně neupravuje, zda je účastník oprávněn pořizovat si záznam z ústního jednání. Proto lze postupovat podle zásady legální licence - co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Účastník má tedy právo si pořizovat pro vlastní potřeby zvukové a obrazové záznamy během ústního jednání ve správním řízení. Správní řád výslovně právo nahrávat si jednání nezakotvuje, nelze však z této skutečnosti dovozovat, že je toto právo zakázáno. K tomuto závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, který ve svém rozhodnutí (ze dne 31. 3. 2010 č. j. 5 As 37/2009-94).

Výstupem případových konferencí je tzv. individuální plán péče, který ovšem nemá vynutitelnou podobu, je spíše jakýmsi „informativním“ dokumentem, který obsahuje posouzení případu a návrh možných řešení (podrobnější informace jsou dostupné v metodice vydané ministerstvem – zde: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13087/manual.pdf).

___

OBČAN-DLUHY
- Nárok na vypořádání po rozchodu vztahu - přítelkyně vyplatila přítele ze SJM při rozvodu manželství
- Vyplacení přítelkyní, partnerkou ze SJM při rozvodu - vymáhání peněz
- Vyplacení přítelem, partnerem ze SJM při rozvodu - vymáhání peněz

Žila jsem 8 let ve společné domácnosti s mým bývalým přítelem. Dům i příslušející pozemky + auto jsou napsané na přítele - koupi auta, kolaudaci a opravy domu jsem financovala já. S přítelem jsem vychovávala jeho 3 nezletilé děti, které měl ve střídavé péči. Vzala jsem si na své jméno standardní spotřebitelský úvěr ve výši 500.000,- Kč. Peníze jsem posílala na přítelův bankovní účet kdykoliv bylo potřeba něco uhradit. Ze svého osobního účtu jsem na přímo k dodavatelům posílala platby na energie, TV, Internet, vodu apod. - účty jsou ale vedené opět na přítelovo jméno.
Když se přítel před lety rozváděl, poskytla jsem mu k vyrovnání SJM 1.000.000 Kč. Na to je ověřený dodatek ke smlouvě o majetkovém vyrovnání SJM mého přítele. Peníze jsem poslala ze svého účtu přímo na účet jeho bývalé ženy.
V dodatku je:
"dle schválené smlouvy o vypořádání majetku manželů Matějkových po rozvodu je dáno, že panu Jindřichu Matějkovi připadne rozestavěná nemovitost v k. ú. Xxxxxxxx na stavební parcele č XXX/XXX/7 oproti platbě kompenzace na nové bydlení.
Tyto finanční prostředky získá Jindřich M. prostřednictvím paní Šárky M, která je vyplatí paní Markétě M.
Dodatek je podepsaný třemi zúčastněnými - tj:
Jindřich a Markéta M. a já - podpisy jsou ověřené.
Přítel nejdříve sliboval, že na mě přepíše celý dům a později jsme se dohodli na tom, že bude dům společný půl na půl. K právnímu přepisu bohužel nedošlo.
Bývalý přítel má nyní nový vztah - já jsem toto nervově neunesla a na základě radikálního zhoršení mého zdravotního stavu jsem se odstěhovala k synovi.
Mám nárok na nějaké finanční vyrovnání? Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě by bylo nejlepší, kdybyste si všechny půjčky (1.000.000, - Kč na vyrovnání, finance na koupi auta) a investice do rekonstrukce domu ošetřila smluvně např. sepsání smlouvy o půjčce či písemným uznáním dluhu.
Nejprve k financování oprav domu: Ze strany partnera jde o bezdůvodné obohacení, neboť jste investicí do jeho domu zhodnotila jeho majetek. Bez písemné dohody je však problematické dokazovat výši investic, jejich důvod a zejména výši bezdůvodného obohacení. Pokud se na výši bezdůvodného obohacení nedohodnete, můžete se obrátit na soud s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Prokazování však nebude jednoduché. Podle judikatury Nejvyššího soudu se za bezdůvodné obohacení nepovažuje hodnota provedených prací, nýbrž samotné zhodnocení věci (tj. o kolik se zvýšila hodnota nemovitosti po provedené rekonstrukci vůči hodnotě před ní). K tomuto je zapotřebí soudně - znalecký posudek. Navíc bezdůvodné obohacení v rozsahu zhodnocení nemovitosti bývá zpravidla nižší než částka samotné rekonstrukce. Rovněž je třeba myslet na promlčecí lhůtu, která do 31.12.2013 činila 3 roky dle § 107 občanského zákona účinného do uvedeného data. Pokud tedy přítel navrhne námitku promlčení, soud žalobě nevyhoví a zamítne ji pro promlčení nároku.
Částky zasílané na přítelův účet, úhrada ceny za koupi auta a platby za energie rovněž nebude lehké získat zpět pokud je nebude přítel ochoten uhradit dobrovolně. Přítel se může bránit tím, že šlo o dar z Vaší strany. Doporučila bych Vám tyto částky přesně vyčíslit dle výpisů z účtu a příteli zaslat písemnou výzvu k jejich uhrazení s tím, že se na Váš úkor bezdůvodně obohatil a tuto výzvu kvalifikovat jako předžalobní výzvu. Je pak na vás, zda by jste částky vymáhala z titulu ústně uzavřené půjčky (půjček) či z titulu bezdůvodného obohacení. Samotné splácení spotřebitelského úvěru je samozřejmě na Vás, neboť Vy jste ve smlouvě o úvěru uvedena jako dlužník.
Konečně peníze, které jste příteli poskytla k vyrovnání SJM by neměl být problém vymoci zpět vzhledem k dodatku ke smlouvě o majetkovém vyrovnání.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace demoličního projektu domu u projektanta
- Reklamace stavební části projektu domu u projektanta
- Reklamace projektu, projektové dokumentace projektanta
- Projektant odmítl odstranit vady projektu - jak postupovat dále?
- Projektant odmítá vydat projekt v elektronické podobě - jak postupovat?
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorské právo projektu domu - má ho majitel projektu nebo tvůrce (projektant)?
- Kdo má autorské právo na projekt - projektant nebo zadavatel projektu?
- Kdo je majitel autorského práva na projekt - projektant nebo zadavatel projektu?

Smlouva o dílo na vytvoření stavební části projektové dokumentace, která byla uzavřena ústně cca v dubnu 2016: Koupili jsme starý dům, který jsme se rozhodli zbourat a postavit na jeho místě téměř přesnou repliku z moderních materiálů. Oslovili jsme tedy projektanta. Ten nám navrhl, že vytvoří projekt potřebný pro demolici domu a následně vytvoří stavební část projektové dokumentace (výkresy a průvodní zprávu) na novostavbu.
Prvním problémem však bylo to, že dům stojí přímo na hranici pozemku. Stavební úřad by nám takto umístěnou novostavbu nepovolil, což pan projektant nevěděl. V případě dokončení a oznámení provedení demolice, bychom na pozemku vzhledem k jeho charakteru už nic nemohli postavit. Ze strany stavebního úřadu nám bylo doporučeno projekt předělat z "novostavby" na "rekonstrukci".
Druhým problémem je, že se ve výkresové části projektu vyskytly nepřesnosti, na které jsem pana projektanta upozornila, ten je však odmítl opravit.
Třetím problémem je, že průvodní textová část projektové dokumentace není v souladu se stavebním zákonem a příslušnými prováděcími vyhláškami. Neobsahuje všechny body. Tyto vady nebyly panem projektantem odstraněny a já byla již potřetí nucena odejít ze stavebního úřadu s nepořízenou.
Jistě chápete, že mi s panem projektantem došla trpělivost a ztratila jsem důvěru v jeho odborné znalosti. Telefonicky jsem mu oznámila, že chci ukončit naši spolupráci a vyzvala jsem ho, aby mi poskytl zpracované výkresy v elektronické podobě tak, aby je mohl jiný projektant upravit a dokumentaci dokončit a aby mi vystavil za tuto výkresovou část fakturu. Pan projektant odmítl s tím, že to musí dokončit on. Předpokládám, že mi odmítne materiály v elektronické podobě poskytnout.
Dotazy:
1) Mohu touto formou a z těchto důvodů od smlouvy odstoupit?
2) Mohu požadovat předání části dokončené práce a zaplatit pouze za tuto část?
3) Má pan projektant autorské právo, i když jsem si veškeré vnitřní dispozice i vnější vzhled domu navrhla sama?
4) Pokud mi nepředá výsledek své práce tak, abych z něj měla prospěch, tj. v elektronické podobě, mohu odmítnout zaplatit mu za jeho práci?
Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena ústně, řídí se příslušnými ustanoveními občanského zákoníku (viz § 2586 a násl.).
Podstatou smlouvy o dílo, je vytvoření díla, tj. projektu, který vytvořen byl, a jeho převzetí a zaplacení ceny díla objednatelem. Zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (viz § 2106 obč. Zák.) Podstatné porušení smlouvy pak představuje takové porušení, o kterém už při uzavření smlouvy druhá strana (projektant) věděla, nebo musela vědět, že byste smlouvu neuzavřeli, pokud byste předvídali, že k němu dojde.
K ot. č. 1) a 2) V souladu s odst. 2 výše zmíněného ust. § 2106 občanského zákoníku máte také možnost v případě, že projektant odmítne vady projektu odstranit, požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud projektant odmítne vady projektu odstranit i po Vaší písemné výzvě (tuto zašlete doporučeně či si nechte její převzetí potvrdit oproti podpisu, abyste měla důkaz k případnému soudnímu řešení sporu), můžete od smlouvy odstoupit pro podstatné porušení smlouvy či požadovat slevu z ceny.
Lze však předpokládat, že projektant s tímto souhlasit nebude a bude tedy vyžadovat zaplacení ceny díla. V takovém případě se nejspíše nevyhnete soudnímu řízení. V případě, že byste se rozhodna věc řešit podáním žaloby na (bezplatné) odstranění vad díla, bylo by vhodné nechat si vypracovat posudek soudním znalcem, který by popsal vady projektu, navrhl jejich odstranění a vyčíslil náklady na jejich odstranění.
Máte však také možnost podat stížnost na projektanta u České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, pokud projektant nedbá při výkonu své činnosti platných obecně závazných právních předpisů (tedy i stavebního zákona a prováděcích vyhlášek).
K ot. č. 3) Obecně má projektant autorské právo k projektu. Pouze technická dokumentace autorským právem chráněna není. Pokud však nemáte písemně podloženo, že veškeré návrhy byly Vaše, nabyl projektant minimálně k výkresové části projektové dokumentace autorské právo.
K ot. č. 4) Podle příslušných ustanovení občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
Dokud tedy dílo nepřevezmete, nemusíte platit cenu za zhotovení projektu. Ve Vašem případě však záleží, jaká byla domluva ohledně předání projektu – zda bylo dohodnuto i předání v elektronické podobě.

___

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused zabral pozemek a postavil na něm bazén - jak ho vyzvat, aby bazén odstranil a pozemek vyklidil?
- Stavba bazénu na cizím pozemku - jak požádat majitele bazénu, aby odstranil bazén a vyklidil pozemek?
- Soused zabral můj pozemek - jak se bránit?
- Koupě pozemku, na kterém soused načerno postavil bazén - právo souseda na vydržení pozemku
- Vydržení pozemku sousedem - zabral pozemek a postavil na něm bazén

Chci kupovat pozemek avšak soused si kus pozemku zabral - přehradil, dokonce si na něm postavil bazén. Nevím zda když pozemek koupím, jak vyřeším vyklizení pozemku (odstranění bazénu) a jak zajistím vrácení kusu pozemku, který si přivlastnil. Děkuji velice za poradu. Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že soused pozemek užívá bez právního důvodu (v případě, že nemá s nynějším vlastníkem uzavřenou nájemní smlouvu). Pokud k pozemku nabudete vlastnické právo, oznamte tuto skutečnost písemně sousedovi a zároveň jej vyzvěte k vyklizení pozemku a případnému uvedení pozemku v předešlý stav, tj. stav, ve kterém byl, než jej neoprávněně zabral. Výzvu kvalifikujte jako tzv. předžalobní výzvu. V případě, že ani ve Vámi stanovené lhůtě pozemek nevyklidí a neuvede v předešlý stav, nezbude Vám, než věc řešit podáním žaloby na vyklizení nemovitosti a uvedením pozemku v předešlý stav. Kromě vyklizení nemovité věci můžete také požadovat náhradu škody, která Vám užíváním pozemku ze strany souseda vznikla. V případě soudního řešení sporu Vám však doporučuji obrátit se na advokáta (viz seznam advokátů: http://www.advokatikomora.cz

___

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Právo pacienta na výsledek kopie vyšetření CT, MR, laboratorní výsledky ad.
- Právo pacienta na kopii výsledků vyšetření a Ministerstvo zdravotnictví ČR, MZČR
- Právo pacienta na výsledek vyšetření CT, MR na DVD - má právo nebo ne?
- Nárok pacienta na výsledek vyšetření CT, MR na DVD - má právo nebo ne?

21. 03. 2016 jsem absolvoval ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (dále jen VFN) vyšetření magnetickou rezonancí MRI. Pořízení kopie mé zdravotnické dokumentace, předmětných snímků z vyšetření MRI (na disku CD nebo DVD), dle § 65 odst. (1) písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. , bylo ze strany VFN odmítnuto. Poskytnutí kopie dle § 66 odst. (2) zákona č. 372/2011 Sb. , tj. bez úhrady, bylo ze strany VFN odmítnuto. Žádost o zjednání nápravy na Magistrát hlavníh města Prahy MHMP, byla podána u správního orgánu MHMP, který vydal zamítavé stanovisko. MHMP zakládá své stanovisko na tvrzení, že § 66 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. se vztahuje na zdravotnickou dokumentaci v listinné podobě.
V dané situaci jsem se tedy obrátil na Ministerstvo zdravotnictví ČR, tedy MZČR. Ze stanoviska MZČR cituji:
Vzhledem k výše uvedenému tedy lze výsledky magnetické rezonance (MRI) považovat za součást zdravotnické dokumentace, do které je dle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách pacientovi umožněno nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud VFN pořízení kopie zdravotnické dokumentace dle § 65 odst. (1) písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. odmítne, má VFN v takovém případě povinnost poskytnout kopii
zdravotnické dokumentace dle § 66 odst. (2) zákona č. 372/2011 Sb. , tj. bez úhrady a do 5 dnů od odmítnutí.
Bohužel, na moji opětovnou žádost ze dne 20.03.2017 podloženou stanoviskem MZČR poskytovatel zdravotních služeb VFN opět nereagoval kladně a stejně tak později MHMP, kde jsem opětovně podal stížnost podloženou stanoviskem MZČR.
Dotaz:
Domnívám se, že MHMP nectí zákon a nezjednal coby výkonný orgán státu ve výše uvedené situaci nápravu. Rád bych podal žalobu na stát, který je v tomto případě zastoupen MHMP. Je to tak správně? U kterého soudu mám takovou žalobu podat?
Děkuji. S pozdravem, Miroslav

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaký je právní názor VFN, tj. proč (na základě jaké argumentace/výkladu) VFN poskytnutí kopie výsledků MRI odmítá (z tohoto důvodu není možné současný postoj VFN posoudit).
Podstatnou roli v této souvislosti hraje skutečnost, zda VFN vede zdravotnickou dokumentaci v listinné či elektronické podobě, popř. v obou těchto podobách (§ 54 zákona o zdravotních službách). I pokud by VFN vedla zdravotnickou dokumentaci pouze v listinné podobě, nelze dle mého názoru dospět k závěru, že veškeré výsledky vyšetření zobrazovací technikou (rentgen, CT, MRI apod.), které jsou uchovávány na nosičích elektronických informací (flashdisky, CD, DVD apod.), nejsou součástí zdravotnické dokumentace. Účelu § 65 a § 66 zákona o zdravotních službách naopak odpovídá výklad, dle něhož je pacient oprávněn pořizovat si kopie i těch informací, které jsou v elektronické podobě uchovávány na nosičích (které bývají často založeny přímo v listinné zdravotnické dokumentaci).
Z tohoto pohledu se tedy původní argumentace MHMP jeví jako nesprávná. Vámi citovaný výklad poskytnutý MZ je naopak logický a odpovídající účelu platné právní úpravy.
Je pravdou, že správní orgán (krajské úřady, ve Vašem případě MHMP) je oprávněn uložit poskytovateli zdravotních služeb nápravná opatření (s uvedením lhůty pro jejich splnění), a to v případě, kdy tento správní orgán při šetření stížnosti zjistí porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo činnostech s tím souvisejících anebo jiná pochybení dotýkající se práv a zájmů pacientů (§ 96/1 písm. a) zákona o zdravotních službách). Lze si proto představit, že správní orgán bude oprávněn uložit poskytovateli zdravotních služeb povinnost pořídit a předat pacientovi kopii zdravotnické dokumentace.
Pokud však MHMP dospěl ve Vašem případě k závěru, že VFN nepochybila, bylo by nutné se proti takovému zamítavému rozhodnutí bránit v rámci správního soudnictví (na tomto místě nicméně podotýkám, že podání správní žaloby je poněkud sporné, takový postup si však představit lze). Správní žalobu je nezbytné podat k místně příslušnému krajskému soudu (v rámci HMP se jedná o Městský soud v Praze). Připomínám, že dle § 72/1 soudního řádu správního lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci (Vám) oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, přičemž zmeškání této lhůty není možné prominout.
Pakliže je však Vaším primárním zájmem získat kopii výsledku MRI vyšetření, nejeví se podání žaloby proti rozhodnutí MHMP jako dobrý krok. V tomto ohledu je vhodnější obrátit se na místně příslušný okresní soud (v rámci HMP se jedná o místně příslušný obvodní soud) s žalobou (směřovanou přímo proti VFN) na pořízení a vydání kopie výsledku MRI vyšetření. Tímto způsobem totiž budete postupovat přímo proti VFN s tím, že v případě Vašeho procesního úspěchu bude VFN povinna předmětnou kopii zdravotnické dokumentace pořídit a následně Vám vydat. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta (ideálně takového, který se věnuje zdravotnickému právu) :
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Písemný souhlas zaměstnavatele se studiem zaměstnancem, pracovníka
- Souhlas zaměstnavatele se studiem zaměstnance - přednášky, zkoušky

Chtěla bych poprosit o radu, zda-li je možné, a jak, zformulovat do pracovní smlouvy větu: " zaměstnavatel bere na vědomí, že zaměstnanec navštěvuje dálkové bakalářské studium mimo obor, ve kterém je zaměstnán, a umožní zaměstnanci navštěvovat přednášky, dle rozvrhu akademického roku, a zároveň umožní řádně splnit náležitosti studia (zkouškové období)." Děkuji Rita

ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis neupravuje vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který studuje jiný obor, než ve kterém pracuje, za předpokladu, že se nejedná o zvyšování kvalifikace. Je proto pouze na domluvě mezi oběma stranami, jak svou dohodu zformulují. Je tedy možná i Vámi navržená věta.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Neprodloužení nájemní smlouvy - zaplacení nájmu pozdě, nesoučinnost při výměně vodoměru
- Pozdní zaplacení nájmu, nájemného a neprodloužení nájemní smlouvy
- Hrubé porušení nájemní smlouvy a její neprodloužení
- Neprodloužení nájemní smlouvy - jak se bránit?
- Odvolání proti neprodloužení nájemní smlouvy pronajímatelem (opožděné placení nájmu, nájemného a nesoučinnost)

Můj problém se týká neprodloužení nájemní smlouvy od Domovní správy s. r. o. pro 3 osoby. 19.6. jsem se dozvěděla, že mi nebude prodloužena nájemní smlouva na byt, který užívám od 1999. Měla jsem zpoždění s platbou dvou nájmů, nájemné je již uhrazeno. Dále problém s výměnou vodoměru, nebyla jsem zachycena doma, když se měnil. Nikdo mě však neinformoval o výměně, nikde nebylo napsáno na nástěnce, že se bude vodoměr měnit. Instalatér pak se mnou komunikoval přes SMS, když se měl dostavit se nedostavil, mám uchované SMS. Doporučený dopis o výměně vodoměrů v domě jsem však žádný neobdržela, nebyla na nástěnce žádná informace. Pokud někdo převzal dopis za mě, tak ho musel podepsat, ale já jsem nic nepřebírala.
Na Domovní správě mi tvrdili, že všichni o výměně věděli, že se ke mně půl roku nikdo nemůže dostat.
Na Domovní správě mi bylo řečeno, že mi smlouvu neprodlouží, i když jsem nájem zaplatila. Řekli, že se do 30.6. musím vystěhovat. Tuto informaci jsem obdržela 19.6. Že prý se jedná o hrubé porušení nájemní smlouvy. Vše mám zaznamenáno - audiozáznam, celé jednání na Domovní správě s. r. o. Je možné podle zákona požadovat vyklizení bytu za 11 dní a vrácení bytu do původního stavu? Mohou nechat 3 osoby bez přístřeší, aniž by poskytli náhradní ubytování? Ještě musím dodat, že od 16.6. jsem v pracovní neschopnosti, která trvá.
V příloze Vám zasílám dopis (výzvu k zaplacení dluhu a výzvu k vyklizení bytu) od Domovní správy s. r. o. a dotatek k nájemní smlouvě. Děkuji, Josefína

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, nemáte bohužel žádnou možnost obrany proti neprodloužení nájemní smlouvy pronajímatelem. Z pozice nájemce nemáte žádný nárok na prodloužení nájemní smlouvy. Záleží pouze na pronajímateli, zda se rozhodne nájemní smlouvu prodloužit či ne. Pronajímatel ani nemá povinnost Vám neprodloužení nájmu odůvodňovat. Rovněž nemá povinnost Vám zajistit bytovou náhradu. Je samozřejmě vhodné nájemce včas informovat, že smlouva nebude prodloužena, aby si nájemce měl možnost včas nalézt nové bydlení. Na druhou stranu by se měl i sám nájemce včas informovat, zda mu bude nájemní smlouva prodloužena, aby měl dostatek času na hledání případného nového ubytováni.
Pokud byste se v daném termínu nevystěhovala, může Vám pronajímatel zaslat písemnou výzvu k vystěhování s tím, že byt užíváte neoprávněně. Pokud se v pronajímatelem stanovené lhůtě nevystěhujete, může pronajímatel podat žalobu k soudu.

___

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Koupě auta a registrace na cizí jméno - jak zabránit ekologické likvidaci auta, automobilu, vozidla?
- Může provozovatel vozidla nechat auto ekologicky zlikvidovat?
- Kdo rozhoduje o ekologické likvidaci auta - majitel nebo provozovatel?
- Může dát provozovatel auto ekologicky zlikvidovat?

Koupila jsem použité auto, ale nechala jsem je napsat na bývalého přítele. Takže v technických průkazech je uvedený on. Také on uzavřel smlouvu s pojišťovnou o povinné ručení. Já ale platím všechny pojistky, protože auto užívám, a také jsem je nechala na své náklady několikrát opravit. Přítel mi ale nyní vyhrožuje, že to auto nechá ekologicky zlikvidovat. Technické průkazy jsou oba u mě, on má duplikáty. Je možné, aby to udělal? Ústně jsme se dohodli, že budeme spoluvlastníky, ale není na to nic písemného, jenom že já všechno platím (můžu dokázat). Prosím o odpověď na tyto otázky:
1. Můžu se nějak bránit, že s tou likvidací nesouhlasím jako spoluvlastník (jsem uvedená jako kupující v kupní smlouvě, kdy jsem auto koupila). Ústní dohodu asi ex přítel nepotvrdí, ale všechno jsem platila... Můžu napsat např. nějaký dopis likvidační firmě nebo do registru aut, že jsem spoluvlastník, který nesouhlasí s likvidací?
2. Můžu aspoň požadovat, pokud to zlikviduje, aby mi uhradil škodu - vynaložené náklady (pojistky, opravy...).
3. Auto je na mém pozemku, může mě zažalovat, že ho k němu nechci pustit, když je jako vlastník v technickém průkazu?
Děkuji, Silva

ODPOVĚĎ:
Likvidace se nemusí obávat, pokud vozidlem disponujete. Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.
Je tedy nezbytné, aby mohlo dojít k ekologické likvidaci, vozidlo předat oprávněné osobě a předat jí také velký technický průkaz v originálu. Po faktickém provedení likvidace vozidla je následně vyhotoven protokol o likvidaci, na základě kterého je možno vyřadit vozidlo z evidence.
Poněkud komplikací je skutečnost, že stav zapsaný v registru není v souladu se stavem uvedeným v kupní smlouvě. Je možné, že se bude domáhat přístupu k vozidlo (odevzdání vozidla) s tím, že je jeho vlastníkem. V takovém případě je nezbytné tuto skutečnost rozporovat a argumentovat právě tím, že dle kupní smlouvy jste vlastníkem Vy. Nicméně zákon předvídá, že v případě změny vlastníka vozidla musí proběhnout do 10 pracovních dnů od uzavření smlouvy (účinnosti převodu), jinak zde hrozí sankce v podobě pokuty. Tato sankce ovšem hrozí jak novému vlastníkovi, tak vlastníkovi původnímu.

___

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta, automobilu u AutoEsa - legalizace vozidla trestným činem
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Odvolání proti rozhodnutí o technické způsobilosti auta - legalizace vozidla trestným činem, trestnou činností

V prosinci 2016 jsem u Auto Esa Koupil vozidlo Mitsubishi Lancer (podrobnosti v přiložených materiálech), které v roce 2007 bylo koupeno v Německu a v Česku mu byla udělena technická způsobilost trestným
činem, což jsem se dozvěděl v lednu 2017 od KÚ Hradec Králové (z AutoEsy jsem se o tom vůbec nedozvěděl). Věc se vrátila na MěÚ Dobruška, která obnovila řízení o udělení technické způsobilosti. Které zastavila (viz
přiložený dokument). Můj dotaz tedy zní, jestli má cenu se proti rozhodnutí MěÚ Dobruška odvolávat, nebo jestli mám věc řešit s Autoesou, která mi přislíbila odkup vozidla za kupní cenu. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Proti rozhodnutí se můžete odvolat, nicméně za této situace se to nejeví jako nejvhodnější postup.
Z odůvodnění vyplývá, že budete moci toto vozidlo provozovat na komunikacích v ČR poté, co bude zapsáno do registru. Nicméně v rámci zahájeného řízení o obnově není možné toto provést – takto rozhodnout.

Vzhledem k tomu, že se změnila právní úprava, není potřeba u vozidla, které pochází z jiného členského státu EU, provádět řízení o udělení technické způsobilosti. Nýbrž se rovnou požádá o zápis vozidla do registru.

K žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel žadatel přiloží
a) doklad o technické způsobilosti vozidla, kterým je
1. technický průkaz silničního vozidla,
2. prohlášení o shodě, nebyl-li technický průkaz vydán,
3. osvědčení o registraci silničního vozidla vydané jiným členským státem a, byl-li vydán, i technický průkaz tohoto silničního vozidla,
4. rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného silničního vozidla, nebo
5. osvědčení o schválení vozidla s platností ve v? ech členských státech,
b) doklad o technické prohlídce, jedná-li se o provozované silniční vozidlo,
c) protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, nejedná-li se o nové vozidlo,
d) zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
e) doklad o povolení k pobytu, o udělení azylu na území České republiky nebo o délce přechodného pobytu, nemá-li provozovatel silničního vozidla trvalý pobyt na území České republiky,
f) potvrzení o zaplacení daně z přidané hodnoty v případě pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a
g) dokumentaci obsahující údaje v rozsahu potřebném pro vydání technického průkazu vozidla, pokud nejsou obsaženy v dokladu podle písmene a).

Žádost o zápis do registru je upravena v zákoně č. 56/2001 (dostupný zde: portal. gov.cz) v ust. § 6.

___

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Dvě žaloby na stejnou věc podané na dva různé soudy - co soud udělá s duplicitou žaloby?
- Duplicita žaloby u dvou různých soudů - jak věc bude postupovat?
- Žaloba na neplatnost výpovědi podaná na dva soudy - jak soudy věc vyřeší?

Povedu spor se zaměstnavatelem na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností.
K mému dotazu uvádím následující podklady pro určení místně příslušného soudu:
- zaměstnavatel má sídlo firmy v okrese Praha západ,
- v Brně je pobočka, která byla zapsaná i v obchodním rejstříku OR (pobočka stále funguje s cca. 50 lidmi, ale k 10.5.2017 byla vymazaná z OR)
- výpověď jsem dostal 26.4.2017, v té době pobočka byla zapsaná i v OR
- žalobu o neplatnost výpovědi jsem donesl na soud v Brně na podatelnu dne 23.6.2017 (v té době již pobočka není zapsaná v OR, nicméně funguje s cca 50 lidmi)
- pro jistotu (kvůli časovému limitu 2 měsíců) jsem odeslal žalobu i na okresní soud pro Prahu západ také 23.6.2017
- jsem připraven jednu z podaných žalob, na soud, který nebude místně příslušný vzít zpět
- pokud by obě varianty byly možné, ponechám žalobu u Městského soudu v Brně, kvůli bydlišti na jižní Moravě
Jak dále postupovat? Děkuji, Víťa

ODPOVĚĎ:
Pokud podáte žalobu (návrh) u nepříslušného soudu, musí tento soud vydat usnesení, které je třeba vyhotovit, doručit, je proti němu možné podat odvolání a teprve po jeho právní moci soud nepříslušný zašle spis soudu příslušnému. Je logické, že řízení se tím prodlouží o několik týdnů, někdy i o několik měsíců. V současné době je nutné počkat, až Vás soud osloví, ať už s tím, že nebyla správně určena místní příslušnost, nebo s vyzváním k dalším krokům. Po podání žaloby bude žalovaná strana vyzvána k vyjádření, takže je nutné počítat s tím, že v tuto chvíli vznikne z Vašeho pohledu určitá prodleva, než se žalovaný vyjádří a než soud vyzve k dalšímu jednání.

___

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Zvýšení platu a odebrání osobního ohodnocení - může to zaměstnavatel udělat?
- Zvýšení mzdy a odebrání osobního ohodnocení - může to zaměstnavatel udělat?
- Odebrání osobního ohodnocení a zvýšení platu, mzdy - může to zaměstnavatel udělat?
- Odebrání osobního ohodnocení a Zákoník práce

Pracuji v domově důchodců senior jako uklízečka. Organizace nám bude zvyšovat plat o devět procent. Teď se v práci mluví o tom, že nám sice zvýší plat ale že nám organizace sebere osobní ohodnocení a tím pádem na tom budeme finančně stejně jak před zvýšením. Je tohle v pořádku. ?
Děkuji

ODPOVĚĎ:
Podle § 131 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytovat osobní ohodnocení zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy. Osobní příplatek jako nenároková (fakultativní) složka platu se tedy v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jeho přiznání a výši stává složkou platu nárokovou (obligatorní). Ke snížení nebo odnětí přiznaného osobního příplatku může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, došlo-li v okolnostech (předpokladech a podmínkách) uvedených v ustanovení § 131 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce, za nichž byl osobní příplatek zaměstnanci přiznán, k takové změně, která odůvodňuje jeho další poskytování v menším rozsahu nebo která vyžaduje jeho odnětí.
Jinak řečeno, osobní příplatek, který Vám byl přiznán, nemůže být snížen nebo odejmut jen tak bez dalšího. Muselo by proběhnout hodnocení zaměstnanců, při němž by zaměstnavatel dospěl k podloženému závěru, že v současné době dosahujete horších pracovních výsledků než v době, kdy byl příplatek přiznán.

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Zamítnutí stavby kůlny 3x3 metry z důvodu nemožnosti napojení na veřejnou komunikaci
- Zamítnutí stavby skladu dřeva 3x3 metry na soukromém pozemku z důvodu nemožnosti napojení na veřejnou komunikaci
- Nemožnost napojení na veřejnou komunikaci a zamítnutí stavby kůlny, dřevníku
- Zamítnutí stavby dřevníku 3x3 metry na soukromém pozemku z důvodu nemožnosti napojení na veřejnou komunikaci

Diskriminace stavebního úřadu – jak se bránit? Vlastním oplocený pozemek na okraji města, který je v katastru nemovitosti dle způsobu využití orná půda. V územním plánu města stojí pak tento pozemek na ploše uvažované pro bydlení. Pozemek je přes další veřejné pozemky (veřejná účelová komunikace) napojen na veřejnou komunikaci města (veřejnou cestou), která je využívána všemi vlastníky okolních pozemků, patrna v terénu a udržována sekáním. Mělo se tam už 20 let stavět, ale město tomu stále nepřeje.
Letos (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) jsem si na tomto svém pozemku chtěl postavit dřevěný sklad zahradního nářadí cca 3x3 m, v dostatečné vzdálenosti od připravované uliční čáry (přes 30 m) a v dostatečné vzdálenosti od okolních pozemků (více než 3 m). Tento sklad potřebuji k údržbě pozemku a zahradnímu využití.
Nechal jsem zhotovit plány, technickou dokumentaci. Doložil souhlasnými stanovisky majitelů a správců sítí (CEZ, INNOGY, VAK, …) a vyplnil jsem žádost na vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném řízení. Normálně by taková drobná věc měla jít pouze na územní souhlas, ale tuto možnost mi stavební úřad města vůbec nenabídl. Místo toho jsem musel vyslechnout dlouhou přednášku, co pro nás město dělá a že si toho nevážíme.
V probíhajícím stavebním řízení mi bylo sděleno, že mi chybí napojení na veřejnou komunikaci kapacitně vyhovující přes pozemky označené v katastru jako ostatní plocha způsob využití ostatní komunikace.
Dále že není možné na mém pozemku nic stavět, protože se tam musí nejprve postavit dům pro bydlení a pak teprve není-li to z prostorových a provozních důvodů možné zabezpečit ve stavbě pro bydlení si budu moci postavit případné další hospodářské stavby. Jenže dům pro bydlení tam nelze již 20 let stavět, protože v místě dosud nejsou vybudovány sítě. Z těchto důvodů mou žádost o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném řízení stavební úřad zamítl a sdělil mi že bude provedeno územní řízení v plném rozsahu. Vyzval mne, abych doplnil chybějící řešení napojení na veřejnou komunikaci a soulad s územním plánem, jinak bude územní řízení o umístění stavby za půl roku zastaveno.
Připadá mi toto rozhodnutí diskriminující. Stavební úřad mi brání svobodnému využívání mého pozemku. Již 20 let čekám na posun v jednání o komunikacích, slíbil jim jsem spoluúčast a nijak jim v tom nebráním. Stavba skladu zahradního nářadí podle technické zprávy nevyžaduje žádné speciální požadavky na komunikaci a stačí mi tam pěší přístup přes stávající veřejnou travnatou cestu. Rovněž řešení stavby dřevěného skladu na zahradní nářadí není nijak v rozporu s územním plánem a neovlivňuje nijak životní prostředí v lokalitě.
Jak se mám bránit? Mám vyčkat zastavení řízení nebo se mám hned odvolat k nadřízenému krajskému stavebnímu úřadu?
Pokud i ten zamítne mou žádost, mám požádat o soudní rozhodnutí?
Děkuji. S přátelským pozdravem, Leopold

ODPOVĚĎ:
Možností obrany je zde několik. V prvé řadě máte možnost podat opravný prostředek proti rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte – konkrétně proti rozhodnutí o zamítnutí. Případná nezákonnost rozhodnutí může vést až ke vzniku práva na náhradu škody.
Proti nevhodnému chování úředníků se lze bránit podáním stížnosti podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád. Stížnost se podává správnímu orgánu, na jehož postup či chování úředníka si chcete stěžovat. Občan tak může učinit ústně, písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Je však třeba uvést náležitosti podání podle § 37 správního řádu (tzn. kdo je činí - stížnost nelze podat anonymně, které věci se týká, co se navrhuje.
Správní orgán musí až na výjimky stížnost vyřídit do 60 dnů. Pokud není stížnost řádně vyřízena, můžete požádat o přešetření stížnosti nadřízený správní orgán. Dále je doporučováno požádat ve stížnosti, aby Vás správní orgán vyrozuměl o výsledcích šetření a přijatých opatřeních k nápravě, ze zákona však nemusí.
Dále je zde možnost obrátit se na veřejného ochránce práv – na adrese www.ochrance.cz naleznete podrobnosti.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem nebytového prostoru – platba záloh po ukončení nájmu, nájemného

Z osobních důvodů jsem byl nucen ukončit pronájem prodejny bez ohledu na výpovědní lhůtu (3 měsíce). Prodejnu jsem předal 4. ledna správci s tím, že končím. Správce mi mou výpověď neuznal a v březnu mi poslal svou okamžitou výpověď (dle smlouvy 5-ti denní).
Nyní po mně vyžaduje zaplatit nájemné, vodné, stočné a zálohy na vytápění ještě za leden, únor a březen 2017.
Tímto dotazuji, jestli je správce oprávněn vyžadovat zaplacení vodného, stočného a záloh na vytápění za měsíce, kdy již byla prodejna jemu předána (vrácena) a já jsem do ní již neměl přístup. V případě vytápění by se pak jednalo ještě o další platbu v roce 2018 v rámci vyúčtování záloh za rok 2017.
Součástí nájemní smlouvy je „Měsíční předpis nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním prostoru“, kde jsou rozepsány 3 položky: nájemné a zálohy na vodu a teplo. Dle mého názoru po vrácení prodejny již neexistuje užívání prostoru, takže nelze požadovat ani úhrady za jakákoliv plnění, tj. platby za vodu a teplo. Děkuji, René

ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodné, jak jste měli výpovědní dobu sjednánu ve smlouvě, protože podle zákona je tato tříměsíční v případě, že byl nájem sjednán na dobu určitou a šestiměsíční, pokud byl sjednán na dobu neurčitou. Po výpovědní dobu jste povinen hradit nájemné včetně záloh na energie, ovšem tyto zálohy by Vám měly být po vyúčtování vráceny jako přeplatek, jelikož jste v dané době žádnou službu nespotřeboval. Pokud jste posílal výpověď, pak tato byla platná a správce nebyl oprávněn cokoliv uznávat a posílat Vám novou výpověď, jelikož výpověď je jednostranný právní úkon účinný okamžikem, kdy byl doručen druhé straně. Poté, co byla druhé straně výpověď doručena, jste byl ještě oprávněn tři měsíce (případně 6 měsíců), provozovnu z titulu nájmu užívat a byl jste povinen také hradit tři nájmy a zálohy na služby. 4 měsíce po konci zúčtovacího období by Vám měly být vyúčtovány služby a do dalších 3 měsíců by Vám měly být přeplatky vráceny.

___

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod manželství a svěření dítěte, dětí do péče
- Rozvod manželství a svěření dítěte do péče - oba návrhy k soudu najednou?
- Rozvod manželství a svěření dětí do péče - oba návrhy k soudu najednou?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Rozvod manželství a nárok matky samoživitelky na sociální dávky

Je mi 34, chci se rozvést s manželem po společných 13 letech a od svatby 9 let, bydlíme v jeho rodinném domě, máme spolu 2 děti 3 roky a 10 let a já mám z jiného vztahu syna 14 let, mají s manželem dá se říct stejný vztah jak s ostatními dětmi, syn neví že má jiného otce. Náš vztah už dávno zamrzl nemiluji ho, jen jsem přežívala a dlouhá léta se to snažila přecházet a omlouvat ho, dbývá i agresivní a nevěnuje se rodině podle mého, tak jak by měl a dětí to taky ví, chtějí jít od něho taky pryč. Já mám práci kde vydělám 13 000 Kč, pracuji noční a odpolední směny, víkendy doma. Manžel pracuje denní 12ky. Přijde domů až v 17 hodin takže momentálně jak jsem v práci, tak hlídá jeho matka.
Mám v plánu jít do zařízeného podnájmu 3+1 který si chci zařizovat, peníze na pořízení a vybavení mám, ale potřebují být rozvedena a požádat o příspěvek na bydlení a ostatní příspěvky jako alimenty a přídavky, abych zvládla platit nájem s platu. Mám momentálně tajně přítele jeho maminka ráda bude hlídat děti, když budu já nebo přítel v práci. Chci bydlet prozatím sama s dětmi bez přítele pokud nám to bude klapat, tak bychom si spolu pořídili větší bydlení nebo i domek.
Manžel říkal, že mi malého syna nedá. Že on má hlídání a já ne. Ještě neví, že mám od přítele maminku taky na hlídaní.
Dítěti jsou 3 roky je maličký a manžel s ním neumí, tak jak já. Sousedé říkají, že jsem perfektní matka jak se umím starat o děti může mi malého takhle vzít a svou vlastní dceru nechat u mě? A s tím bytem se můžu odstěhovat a dostanu příspěvky na bydlení? Když ještě nejsem rozvedená? Budou tam se mnou přihlášené i děti.
A nebo se mám raději rozvést a pak jít až do bytu až budu mít vyřešené děti a majetky s ním. Nevím jak to mám udělat abych nepřišla o žádné dítě a abych mohla z výplaty platit už jen dětem co potřebují a něco málo za byt, když budu mít ty příspěvky.
Budu si vybírat byt tak do 10 000 Kč měsíčně se vším. Tak doufám že pro matku se 3 dětmi nějaké dávky dostanu. A přítel taky bude přispívat.
Děkuji moc za odpověď a rady, jak dál. Milena

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do několika částí.

Rozvod a péče o děti:
Při rozvodovém řízení záleží do značné míry na tom, zda jste s manželem schopni se dohodnout na péči o děti a vypořádání majetku (nesporný rozvod) nebo dohoda není možná (sporný rozvod). V obou případech je ale nejprve zapotřebí vyřešit péči o děti. Proto doporučuji nejprve podat k soudu návrh na úpravu výchovy a výživy vašich dětí na dobu před a po rozvodu manželství. V návrhu uveďte, komu mají být děti svěřeny do výchovy a kolik má druhý rodič přispívat na jejich výchovu a výživu. Pokud chcete, můžete navrhnout i úpravu styku dětí s druhým rodičem – není to ale povinná součást návrhu. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát či sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD). Návrh se podává k okresnímu soudu v místě bydliště dětí, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek.
Ve stejné době můžete podat i návrh na rozvod manželství. Do něj uvedete důvody Vašeho rozhodnutí a proč se domníváte, že by měl soud manželství rozvést. Návrh na rozvod manželství se podává k okresnímu soudu v místě posledního společného bydliště manželů, bydlí-li v této lokalitě alespoň jeden z nich. Pokud tato podmínka není splněna (oba manželé už žijí jinde), podává se návrh na rozvod k okresnímu soudu v místě bydliště žalovaného (druhého manžela). Za podání návrhu na rozvod se platí soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.
U soudu pak budou probíhat dvě řízení – nejprve o dětech a teprve potom o rozvodu. Soud nebude o rozvodu manželství rozhodovat dříve, než bude ukončeno řízení o dětech. Proto můžete s návrhem na rozvod počkat a podat ho až tehdy, když budete mít pravomocný rozsudek o dětech nebo rozsudek o dětech dodáte k dříve podanému návrhu na rozvod.
Délka soudního řízení ohledně péče o děti i rozvodového řízení celkové je individuální – může trvat několik měsíců, ale i několik let. Pokud se bude jednat o rozvod sporný, soud bude během řízení zkoumat, nakolik je vaše manželství rozvráceno a zda není možné, abyste se k sobě ještě vrátili. Soud také bude zjišťovat příčiny rozpadu vašeho manželství – nevěra, rozdílné názory, agresivita, dluhy apod. Jakmile bude manželství rozvedeno, může, ale nemusí následovat řízení o vypořádání společného jmění manželů (SJM), které zaniká ke dni nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.

Příspěvek na bydlení a další dávky:
Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, jste-li vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve které máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Je tedy zapotřebí nejprve celé kalendářní čtvrtletí hradit náklady a splňovat také další podmínky (nájemní smlouva, trvalé bydliště) a teprve poté žádat o příspěvek na bydlení. Při žádosti o příspěvek se dokládají příjmy těch osob, které mají v bytě trvalé bydliště. Pokud Váš manžel bude mít trvalé bydliště jinde, není společně posuzovanou osobou a nemusíte tudíž dokládat jeho příjmy, i když ještě nejste (nebudete) rozvedeni. To stejné platí o Vašem příteli – dokud nebude mít v daném bytě či domě trvalé bydliště, nemusíte dokládat ani jeho příjmy.

O něco složitější situace už bude u ostatních sociálních dávek (například přídavky na děti). Zde jsou společně posuzovanými osobami rodiče a nezletilé děti, takže by společně posuzovanou osobou byl i Váš manžel. Pokud byste nechtěla, aby jeho příjmy byly posuzovány společně s těmi Vašimi, musela byste požádat úřad práce o vyloučení Vašeho manžela z okruhu společně posuzovaných osob. Úřad práce ale nemusí Vaší žádosti vyhovět, záleží na úřednících, jak Vaši situaci posoudí.

Pokud by soudní řízení o péči o děti a rozvodu manželství trvalo příliš dlouho, můžete požadovat výživné pro děti (případně i pro sebe) ještě před rozvodem manželství. Stejně jako mají rodiče vyživovací povinnost ke svým dětem, mají ji i manželé vůči sobě navzájem.

___

RŮZNÉ-STAVBY
- Stará stavba s oknem na sousední pozemek s rodinným domem, vzdálenost 5 metrů a méně - povinnost zazdění okna
- Povinnost zazdění okna - okno umístěné mezi dvěma rodinnými domy vzdálenými méně než 5 metrů o sebe
- Rodinné domy umístěné méně než 5 metrů a okno mezi domy - povinnost zazdění okna
- Oprava stěny domu - soused nechce pustit na svůj pozemek
- Hlína na stěně domu a plíseň - jak donutit souseda aby hlínu odstranil?
- Jak donutit souseda aby odstranil hlínu u zdi domu (plíseň, plesnivění zdi)
- Jak donutit souseda aby mě pustil na jeho pozemek opravit stěnu, zeď domu?

Bydlím v přítelově domě, který je postaven za první světové války Němci, je to v oblasti sudet. V té době se neřešily žádné stavební zákony. Jedná se o to, že z boční strany domu není plot, ale bok domu tvoří hranicí našeho pozemku. Sousední dům je od nás vzdálen asi 5 metrů. Problémem je, že ne této straně domů máme okno. Pokoj, kde okno máme je v ložnici. Vyčetla jsem si, že pokud je mezi domy rozdíl méně, než 7 metrů nesmí okno být. Sousedka se chce soudit, abychom okno odstranili, fotí si každé otevření okna. Jsme nešťastní. Kdyby jsme dnes (24.07.2017) stavěli dům, nikdy bychom to takto nevyřešili, ale přítel dům dostal dědictvím. Sousedka vyhrožuje soudem, můžeme se nějak bránit?
Další dotaz ke stejnému domu: Výše jmenovaná strana domů neustále plesniví, protože sousedka má u domu zahradu a z hlíny vzlíná voda, máme stále podmočený dům. Chtěli jsme stěnu ošetřit, ale sousedka nás nepustí na její pozemek. Dá se s tím, prosím, něco dělat? Je to neštěstí řešit sousedské vztahy. Děkuji, Dita

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Odstranění okna v ložnici:
Na výhrůžky Vaší sousedky nemusíte dbát, neboť její požadavek na zazdění okna Vaší ložnice je zcela neoprávněný. I pokud by Vás, resp. Vašeho přítele (jako vlastníka předmětného domu) sousedka zažalovala, nebude s největší pravděpodobností úspěšná.

Je pravdou, že platná právní úprava reguluje rovněž vzájemné odstupy staveb. Konkrétně dle § 25/2, 4 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m;
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností (v takovém případě se následující odrážka nepoužije) ;
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory (zejména okna či větrací otvory).

Zároveň je však nutné si uvědomit, že vyhláška o obecných požadavcích na využívání území nabyla účinnosti dne 1. 1. 2007 (jak vyplývá z jejího § 27).

Co se týče své vlastní působnosti, vypovídá o sobě vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (ve svém § 1) následující:
- tato vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání území (mimo jiné) při umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území;
- ustanovení této vyhlášky se použijí (mimo jiné) při umisťování staveb na pozemcích; při rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na využití území apod.

Shora uvedené lze shrnout tak, že působnost vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území se vztahuje toliko na umisťování staveb na pozemcích (tedy výstavbu nových staveb), změny staveb (tedy nástavby, přístavby, rekonstrukce či jiné stavební úpravy), a to vše až od 1. 1. 2007. Pakliže není dům Vašeho přítele stavebně upravován, nemohou se na něj pravidla o vzájemných odstupech staveb vztahovat (neboť tento dům vznikl mnoho desetiletí před účinností předmětné vyhlášky).

Pro doplnění dodávám, že vyhláška o obecných požadavcích na využívání území nemůže zasahovat do stavebně technických parametrů staveb, které existovaly ještě před její účinností, rovněž proto, že by se jednalo o tzv. pravou retroaktivitu právního předpisu (tedy zpětnou účinnost právního předpisu), která je obecně nepřípustná. K pravé retroaktivitě právních předpisů více zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Retroaktivita

2/ Vstup na sousedčin pozemek:
Vstup na sousedčin pozemek Vám zaručují hned dva právní předpisy, a to občanský zákoník a stavební zákon.

Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že:
- nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník (zde Váš přítel) právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné (tedy zejména snášel vstup na svůj pozemek, vybudování lešení apod.) ;
- žádosti dle předchozí odrážky nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací (z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by sousedka měla nějaký zvláštní důvod pro odepření vstupu na svůj pozemek).

Pokud by se Vaše sousedka začetla do občanského zákoníku a namítala, že jeho § 1022 se vztahuje pouze na výstavbu, bourání, opravu nebo obnovu stavby, přičemž zabránění vlhnutí/plesnivění stěny dle jejího názoru do výčtu těchto prací nenáleží, můžete kontrovat pomocí § 1021 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení je totiž vlastník (zde Vaše sousedka) povinen umožnit sousedovi (zde Vašemu příteli) vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Přestože toto ustanovení hovoří pouze o „sousedním pozemku“, je použitelné rovněž na stavbu na sousedním pozemku, neboť dle § 506/1 občanského zákoníku je stavba součástí pozemku (co je tedy uvedeno o pozemku, vztahuje se v zásadě automaticky rovněž na stavbu na tomto pozemku). To však spíše na okraj.

Nebude-li dohoda se sousedkou možná (což dle znění dotazu spíše předpokládám), bude se Váš přítel moci domáhat vstupu na sousedčin pozemek dvěma způsoby:
a/ Soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu (jelikož je tato varianta poněkud zdlouhavá a nikoli bez finančních výdajů, nedoporučuji ji).

b/ Prostřednictvím stavebního úřadu, a to konkrétně postupem dle § 141 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě;
- účastníkem řízení je ten, v jehož prospěch má být povinnost uložena, a ten, z jehož pozemku nebo stavby mají být práce prováděny;
- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle prvé odrážky uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.

Nedojde-li tedy k dohodě se sousedkou, lze Vašemu příteli doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad s návrhem na zahájení správního řízení, v jehož rámci bude sousedce uložena povinnost strpět vstup na svůj pozemek a provádění nezbytných stavebních prací ze svého pozemku. Pokud stavební úřad takové správní rozhodnutí vydá a Vaše sousedka by ho nerespektovala, může na ní být vynuceno (např. ukládáním pokut).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

___

RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Matka dítěte nevyužívá alimenty ve prospěch dítěte a utrácí je pro svou potřebu - jak postupovat?
- Matka dítěte utrácí výživné pro svou osobní potřebu - dokládání utracených alimentů
- Matka dítěte neutrácí výživné ve prospěch dítěte a utrácí je pro svou potřebu - jak postupovat?
- Matka dítěte utrácí výživné pro svou osobní potřebu - dokládání utraceného výživného
- Dokládání utraceného výživného, alimentů - může to otec dítěte požadovat?
- Vyúčtování alimentů, výživného matkou - může to otec dítěte chtít?
- Může soud přikázat vyúčtování alimentů, výživného matce dítěte?

Manžel posílá výživné na dvě dcery 11 a 9 let ve výši 6700 Kč měsíčně. Nyní jsou u nás na prázdninách. Otci řekly, že v průběhu školního roku nejely na školu v přírodě a matka jim to zdůvodnila tím, že na to nemají peníze. To samé o letních prázdninách, kdy chtěly jet na tábor. Prý nejsou peníze. Může otec požadovat na bývalé ženě aby dokládala jak nakládá s penězi, které dostane na dcery? Případně zda to může matce uložit soud? Domníváme se totiž, že matka používá výživné na jiné účely než na výchovu a výživu dcer. Děkuji za odpověď Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš manžel domnívá, že jeho exmanželka využívá výživné pro svou potřebu a nikoliv na úhradu nákladů spojených s výchovou a výživou dcer, může ji požádat, aby mu předložila vyúčtování, jak s obdrženým výživným nakládá. Žádný právní předpis ale rodiči, který má dítě (děti) v péči, nestanovuje povinnost předkládat druhému rodiči vyúčtování. Ani nový občanský zákoník, který upravuje problematiku výživného místo zrušeného zákona o rodině, takovou povinnost rodiči nestanovuje. Obecně ale platí, že rodiče musí spravovat majetek dítěte jako řádní hospodáři.
S žádostí o vyúčtování výživného soudní cestou by tedy bylo možné uspět tehdy, pokud by se podařilo prokázat, že rodič nepečuje o majetek dítěte jako řádný hospodář. Žádost o vyúčtování naopak neuspěje tam, kde výživné kryje pouze základní potřeby dítěte (dětí). Pravidlem by pak vyúčtování mělo být v situacích, kdy je výživné stanoveno v takové výši, že je možné z něj dítěti spořit, nebo kdy je přímo soudem určen díl výživného, který má připadat na spoření.
Samotná skutečnost, že bývalá manželka nezaplatila dcerám školu v přírodě nebo pobyt na táboře, tedy ještě nemusí znamenat, že s přijatým výživným špatně hospodaří. Z výživného jsou totiž hrazeny i další pravidelné výdaje – na jídlo, oblečení, školní potřeby, volnočasové aktivity apod. Pokud se ale přesto domníváte, že jde o špatné hospodaření s výživným, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště návrh na předložení vyúčtování výživného. Tvrzení, že Vaše exmanželka nenakládá s výživným jako řádný hospodář, ale bude zapotřebí řádně doložit a zdůvodnit. Obávám se ale, že nezaplacení tábora a školy v přírodě nebude soudu jako důkaz stačit.

___

RODINA-SJM
- Zúžení SJM společným prohlášením manželů - je nutný notářský zápis?
- Zúžení SJM společným prohlášením manželů - je ověření podpisů nutností?
- Prohlášení o zúžení SJM - je nutné ověření podpisu manžela, manželky, manželů?

Chtěla by jsem informaci zda toto prohlášení v jeho znění co zasílám si můžeme sami doma napsat a podepsat, nebo ten podpis musí být ověřen. Hodláme koupit jeden pozemek od státního úřadu a chceme aby tento pozemek byl zapsán v katastru nemovitostí ČR, tedy v listu vlastnictví pouze na manžela. Předem děkuji Anna
"Písemné prohlášení druhého manžela opatřené jeho podpisem, že manžel, který podává nabídku, uhradí kupní cenu z prostředků, které nejsou součástí společného jmění manželů."

ODPOVĚĎ:
V prohlášení není třeba ověřeného podpisu. Zákon neřeší, jakým způsobem či jakou formou má být prohlášení učiněno. Postačí tedy prostý podpis.
Jiný případ by byl, pokud se chcete zúčastnit výběrového řízení na prodej matku státu a ověření podpisu by bylo jednou z podmínek výběrového řízení. V případě,, klasické kupní smlouvy" dané prohlášení nemusí být podepsáno s ověřeným podpisem.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Sleva nájmu - nefunkční bojler v městském nájemním bytě, bytu
- Poplatky za nefunkční bojler v nájemním bytě, bytu
- Jak často se musí měnit bojler v nájemním bytě, bytu?
- Interval výměny bojleru v nájemním bytě, bytu
- Výměna bojleru v nájemním bytě - jak často ze zákona?

Jsem nájemcem bytu (městský byt) od Domovní správy s. r. o. , bojler je nefunkční, je starý již 20 let. Dávno by měl být již asi odepsán jako ostatní vybavení bytu a přesto si Domovní správa stále účtuje poplatky za užívání. Je to zákonné? Jakou dobu má Domovní správa na výměnu bojleru, za jak dlouho je povinna ho vyměnit? Bojler je opravdu nefunkční a Domovní správa mi stále tvrdí, že se musí opravit. Jak dlouho mohu být bez vody? Mohu požadovat slevu na nájemném?
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Nikde není zákonem stanoveno, v jaké době musí Domovní správa nebo obecně majitel nájemního bytu, domu nebo bytového domu vyměnit bojler, nicméně pokud to neudělá neprodleně poté, co nastane problém a jsou tím poškozeni obyvatelé bytů, mohou čelit žalobě. Samozřejmě s tím se pojí Váš nárok požadovat slevu z nájmu, neboť pokud Vám neteče voda nebo teplá voda, nemáte možnost řádného nájmu. Pokud je tato situace dlouhodobá, doporučuji obrátit se na advokáta www.advokatikomora.cz, který by měl nachystat předžalobní výzvu a uplatnění slevy z nájmu. V této situaci už se nejedná o havarijní stav, ale setrvalý stav, který je ve vztahu k nájemníkům protiprávní.

__

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď v ochranné době na nemocenské, dočasné pracovní neschopnosti
- Výpověď na neschopence, v dočasné pracovní neschopnosti (od zaměstnavatele)
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nárok na plat, mzdu pokud nemá zaměstnavatel práci pro zaměstnance
- Zaměstnavatel nemá práci pro pracovníka - nárok na plat, mzdu
- Zaměstnavatel nemá práci pro zaměstnance - nárok na plat, mzdu

Dala jsem zaměstnankyni výpověď k 1.8.2017 podle §52 odst a. Platí pro tuto výpověď dvouměsíční výpovědní lhůta? Je výpověď platná od daného data nebo mohu po zaměstnankyni požadovat ještě dva měsíce, aby chodila do práce? Vysvětlení - zaměstnankyně, když jsme rušily její pracovní místo, tak odešla na nemocenskou, ukončit pracovní poměr v době nemocenské nechtěla a já jsem to nechala podle ní. Domluvily jsme se, že jak ukončí nemocenskou, podá sama Dohodu o ukončení pracovního poměru, bez nároku na odstupné. Postupně se její nárok změnil a trvá na odstupném, že sama výpověď nedá. Já se tomu bránila, naše dohoda byla jiná. Na konci července 2017 přišla, že ukončuje pracovní poměr k 31.7.2017 nemocenskou a nastoupí do zaměstnání. Práci pro ni nemám a co jsem jí nabídla tak odmítla (dělala prodavačku a já jí nabídla uklízečku). Tudíž jsme tedy sepsaly výpověď dle §52 odst. a s tím, že odstupné dostane a datum je uveden k 1.8.2017. Zaměstnankyně mi to podepsala a poté mi předložila lístek od doktorky s tím, že pokračuje v nemocenské.
K 1.9.2017 prý nastupuje na nové místo. Děkuji, Pavla.

ODPOVĚĎ:
Podle § 51 odst. 2 zákoníku práce výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. V případě, že výpověď byla doručena v průběhu července, začíná výpovědní doba běžet 1.8. a končí 30.9. Podle ustanovení § 53 odst. 2 zákoníku práce byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Výpovědní doba a její případné prodloužení se počítá v kalendářních dnech, a nikoliv v pracovních.
Ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, běh výpovědní doby se přerušuje a její zbytek započne běžet po skončení ochranné doby.
V případě, že byla dána zaměstnanci výpověď, je i nadále zaměstnavatel přidělovat mu v průběhu výpovědní doby práci podle pracovní smlouvy. Pokud takovou práci nemá, jedná se o překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy.

___

RODINA-SJM
- Dům v SJM - může jeden z manželů nastěhovat cizí osobu?
- Je možné nastěhovat cizí osobu do domu SJM jedním z manželů?
- Dům v majetku manželů a nastěhování cizí osoby bez souhlasu druhého z manželů
- Byt v SJM - může jeden z manželů nastěhovat cizí osobu?
- Je možné nastěhovat cizí osobu do bytu SJM jedním z manželů?
- Byt v majetku manželů a nastěhování cizí osoby bez souhlasu druhého z manželů

S manželkou jsme od sebe rok (08/2016-08/2017), bydlí u svého přítele i s dětmi. Soudně jsme si vyřešili péči o děti. Dohodu o rozvodu máme před podepsáním. V domě si platím už všechno sám, manželka s dětmi tady má trvalý pobyt. Před pár dny se ke mně přistěhovala přítelkyně, o které se dozvěděla manželka a chce po ní uživatelský poplatek nebo nájemné. Má na to právo, i když tady nebydlí? Nebo její povolení k pobytu mé přítelkyně v domě? Děkuji, Ondřej.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda je dům pouze ve Vašem vlastnictví nebo ve společné jmění manželů. Pokud je ve Vašem vlastnictví, pak manželka nemá právo rozhodovat, kdo bude co hradit kdo u Vás bude bydlet. Pokud je dům v SJM, pak manželka teoreticky může vznést nesouhlas, nicméně je to její nesouhlas proti Vašemu souhlasu, takže věc, kterou by manželka musela řešit soudně. A než by proběhlo soudní řízení, budete rozvedeni a taková žaloba by tedy postrádala smysl. Doporučuji požadavek manželky ignorovat.

__

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
FINANCE-DANĚ
- Levný převod pozemku - postup, návod, informace
- Jak darovat pozemek co nejlevněji - postup, návod, informace
- Levné darování pozemku s minimem administrativy - postup, návod, informace
- Darování nemovitosti bývalému manželovi, manželce - daně
- Darování bytu, domu bývalému manželovi, manželce - daně

Mám dotaz ohledně daru – koupě pozemku. Hodlám svému bývalému manželovi. Jsme rozvedeni přes dvacet let (1997-2017), čili dnes (31.07.2017) již „nepříbuzní“ lidé. Chci mu darovat, tedy převést pozemky (nevlastním je dlouho - ani ne jeden rok). Jelikož se jedná o takřka „pár“ metrů čtverečních (245 m2 orná půda, 66,5 m2 trvalý travní porost a 36,5 m2 ostatní plocha) v pohraničí, chci, aby to probíhalo bez přílišné administrativy a velkých finančních nákladů pro nás oba. Nevím, zda-li zvolit darování nebo prodej. Díky za Vaše vyjádření. Vilma

ODPOVĚĎ:
Pokud nejste již manželé, pak doporučuji formu prodeje, jelikož v tomto případě bude bývalý manžel hradit pouze 4% z kupní ceny daň z nabytí nemovité věci. V případě darování byste museli hradit darovací daň, která je 19%. Pokud byste ještě manželé byli, pak by byla lepší varianta darování, neboť jako manželé byste byli od darovací daně osvobozeni.
V případě koupě i darování musíte sepsat kupní či darovací smlouvu, tuto opatřit ověřenými podpisy a vložit do katastru nemovitostí. Správní poplatek, který se hradí přímo na katastru, činí 1.000,-Kč.

___

OBČAN-DLUHY
- Nemožnost splácení dluhu zdravotní pojišťovně - co bude následovat?
- Odmítnutí nižších splátek věřitelem - může to udělat?
- Může věřitel odmítnout nižší splátky než požaduje od dlužníka?
- Nepodepsání splátkového kalendáře z důvodu vysokých splátek požadovaných věřitelem
- Může dlužník odmítnout podepsat splátkový kalendář?

Manžel z dob podnikání dluží na zdravotním pojištění 30.000 Kč u Vojenské zdravotní pojišťovny VoZP. Snaží se poslat peníze jak může. Svůj dluh uznal a požádal o splátkový kalendář v rozumné výši. Popsal i své finanční možnosti. Já jsem na mateřské a máme dvě děti. Splácíme hypotéku. Přesto nám zdravotní pojišťovna poslala dohodu na splátkový kalendář, kde měsíční splátka je 6.500 Kč. Pro nás by to znamenalo nezaplatit hypotéku a přijít o byt. Jsem zoufalá a nevíme co už dělat. Pán na pobočce, pod kterou patříme je dost nepříjemný a arogantní.
Když jsem se zmínila, že máme dvě děti a tohle neuplatíme, tak mi řekl, že se o děti postará stát a jeho to nezajímá.
Nikde není, že se můžeme odvolat. V dopise stojí dohoda o úhradě dluhu ve splátkách. Máme je podepsat a odeslat zpět.
Předem děkuji moc za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji dohodu nepodepsat a dál hradit, co je ve vašich silách. Pojišťovna nemůže splátky v nižší výši odmítnout, musí je přijmout, takže hraďte dle svých možností i přes její nesouhlas. V podstatě zvolte oddalovací taktiku. Sice je riziko, že to pojišťovna zažaluje, ale než se to dostane k exekutorovi, bude pravděpodobně dluh uhrazen. Pokud by pojišťovna zažalovala, pak v rámci soudního sporu máte možnost žádat, aby soud uložil dluh hradit ve splátkách, doložíte svou majetkovou situaci a soud na základě Vaší situace rozhodne o přiměřené výši splátek.

__

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Výpověď zaměstnance poštou - musí ji zaměstnavatel podepsat a vrátit zaměstnanci?
- Výpověď pracovníka zaslaná poštou - musí ji zaměstnavatel podepsat a vrátit zaměstnanci?
- Podpis zaměstnavatele na výpovědi - je nutný nebo to není nutnost?

Měl bych k Vám dotaz ohledně mojí výpovědi. 1.6.2017 jsem podal výpověď doporučeně do vlastních rukou s výpovědní lhůtou 2 měsíce a chtěl bych se zeptat, zda-li zaměstnavatel danou výpověď, která mu přišla tehdy poštou, musí podepsat? Děkuji, s pozdravem Ežen.

ODPOVĚĎ:
Podle § 337 odst. 3 zákoníku práce je doručení písemnosti určené zaměstnavateli splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal. Pokud byla zaměstnavateli Vaše výpověď doručena a Vy jste schopen doručení doložit, není podpis zaměstnavatele nutný.

___

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Otěhotnění ve zkušební době - vliv na pracovní poměr
- Těhotenství ve zkušební době - vliv na pracovní poměr
- Výpověď zaměstnavatele ve zkušební době - těhotenství, otěhotnění

Chci ze Vás zeptat na podmínky zaměstnání, když manželka nyní zjistila, že otěhotněla, ale zbývá jí 30 dnů do konce zkušební lhůty. Může s ní zaměstnavatel ukončit pracovní poměr a nebude mít tak právo na mateřskou vypočítanou z platu? Další věc je její pracovní smlouva, která je na 2 roky, což nestačí do konce rodičovské. Lhůta dvou let se posouvá, nebo jí skončí během rodičovské dovolené? Předem děkuji za odpověď, s pozdravem Štefan

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je oprávněn zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Ochranná ustanovení ohledně výpovědi se na těhotnou zaměstnankyni v tomto případě nevztahují. Na druhou stranu zaměstnankyně nemá žádnou povinnost oznamovat zaměstnavateli své těhotenství, pokud nepracuje někde, nebo s něčím, co je těhotným ženám zakázáno.
Pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby, rodičovská dovolená nemá na běh doby žádný vliv. Pracovní poměr proto skončí v průběhu rodičovské dovolené.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.