Roztříděné a odpovězené právní dotazy 82 (únor 2018)
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Roztříděné dotazy
Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků/advokátů, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.
PRÁCE-PRACOVNÍ ÚRAZ
Pracovní úraz - seznam nároků, náhrad od zaměstnavatele
Stal se mi pracovní úraz 4 dny před ukončením pracovní smlouvy, smlouva byla na dobu určitou stanovena datem. Neschopnost trvá. Pracovní smlouva skončila k datu i přes prac. úraz? Jak se dozvím, že úraz byl uznán jako pracovní? Kdo mi vyplatí nemocenskou za únor? Jaký mám nároky na odškodněníovní Pokud mi skončila smlouva. Musím být již hlášena na úřadu práce? Děkuji, Ivana.
ODPOVĚĎ:
Pracovní poměr skutečně skončil uplynutím doby ke dni uvedenému ve smlouvě. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dostává zaměstnanec "nemocenskou" ve formě náhrady mzdy od zaměstnavatele. Náhrada mzdy přísluší jen za dny, které měly být původně pracovními. V případě pracovního úrazu přísluší náhrada mzdy i za první 3 dny pracovní neschopnosti. Další dávky bude vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení, a to až do konce pracovní neschopnosti, nebo do vyčerpání podpůrčí doby (standardně to bývá 380 dní od zahájení pracovní neschopnosti).
Pokud se jedná o pracovní úraz, měl tento úraz být hned od počátku zapsán do knihy úrazů a jako takový uznán zaměstnavatelem. Posudek lékaře nemá na hodnocení úrazu v tomto ohledu vliv. Doporučuji proto kontaktovat zaměstnavatele a věc s ním projednat.
Dokud trvá pracovní neschopnost, není možné přihlásit se na úřad práce.
Pokud bude úraz uznán jako pracovní, máte nárok na náhradu:
- Ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
- Ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
- Bolestné,
- Ztížení společenského uplatnění,
- Účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
- Náhradu věcné škody.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Úraz na konci pracovní smlouvy - prodloužení pracovního poměru a odkladu zaevidování mezi uchazeče ÚP?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Adopce, osvojení a dědění - má dítě stejná dědická práva jako biologické děti adoptujícího?
2004 jsem adoptoval, tedy osvojil si dítě. Moje partnerství s biologickou matkou nevydrželo. Nyní mám své dvě biologické děti. Má nebiologické dítě má stejná dědická práva, jako mé vlastní biologické děti? Děkuji, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Osvojené dítě má úplně stejná práva, jako dítě biologické, tj. jak z titulu výživného, tak z titulu dědictví. Je tedy tzv. neopomenutelným dědicem a pokud není vyděděno, dědit musí stejným dílem, jako jeho sourozenci, resp. jako Vaše ostatní děti.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv adopce, osvojení na dědictví, dědění, dědická práva - biologické a nebiologické dítě má stejná dědická práva?
__
OBČAN-BYDLENÍ
Nájem, nájemní smlouva psaná na syna, dceru a vystěhování rodiče - co když se odmítá odstěhovat?
Mám v nájmu byt, smlouva je psaná pouze na mě. V bytě žije se mnou také moje matka (nyní i přítelkyně). Nejsme vlastníky žádné nemovitosti. 01/2017 jsem si našel přítelkyni, která nyní žije se mnou v tomto bytě a matka s tím nesouhlasila. Snažil jsem se s matkou domluvit, ale bez úspěchu. Matka se odmítá vystěhovat i přes moje opakované výzvy a brání se tím, že nemá kam jít. Přitom od 18.12.2017 zde dodnes nebyla a pobývala jinde a své věci si odmítá odstěhovat.
Na nájem ani provoz domácnosti nepřispívá. Odmítá se dále vystěhovat s tím, že k ní mám vyživovací povinnost - je ale řádně zaměstnaná a přivydělává si na brigádě. Jaké jsou možnosti, jak matku vystěhovat? Mohu v bytě vyměnit zámek a umožnit jí přístup k věcem pouze tehdy, pokud u toho budu já (matka má zatím klíč a přístup bez omezení)?
Dále - v bytě mám své osobní věci a nábytek z let, kdy jsem studoval střední školu a byl jsem mladší 18 - tedy svůj dětský pokoj - matka požaduje vrácení všech těchto věcí s tím, že je kupovala ona, má na to právo? Děkuji, Tomáš.
ODPOVĚĎ:
Vaše matka užívá byt neoprávněně (bez právního důvodu), neboť nemá k bytu žádné užívací ani vlastnické právo. Můžete se tedy domáhat jejího vystěhování podáním žaloby na vyklizení bytu. Nejprve však matce nejlépe doporučeně zašlete výzvu k vyklizení s tím, že pokud tam do Vámi určené lhůty neučiní dobrovolně, podáte žalobu k soudu. Je zde však riziko, že by soud mohl situaci posoudit tak, že jste s matkou fakticky uzavřel ústní podnájemní smlouvu, vzhledem k tomu, že s Vámi bydlela několik let. Soud však posuzuje také, zda se podílela na placení nájemného a dalších výdajů, případně další okolnosti. Bylo by tedy dobré mít důkaz k tomu, že Vaše matka nic nehradila – resp. že jste vše platil sám, a dále že nyní v bytě nepřebývá.
Pokud byste vyměnil zámek, matka se může domáhat vydání svých věcí žalobou na vydáni věci (přičemž musí prokázat své vlastnictví).
Děti sice mají vyživovací povinnost vůči svým rodičům, nicméně jen za podmínky, že rodiče nejsou schopni sami se živit. Vaše matka by musela takový nárok uplatnit u soudu žalobou na určení výživného.
Pokud jde o věci tvořící Váš dětský pokoj, musela by Vaše matka v případě soudního sporu prokázat, že je vlastníkem těchto věcí – tedy doklady či smlouvy o jejich zakoupení. Lze si jen těžko přestavit, že ještě takovými doklady disponuje. Vy byste také mohl argumentovat tím, že šlo o dar Vám.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystěhování rodiče bez jeho souhlasu z nájmu uzavřené jen na potomka (syna, dceru) daného rodiče
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Proplacení jógy zaměstnance z FKSP zaměstnavatele
U zaměstnavatele můžeme čerpat z FKSP. Přinesla jsem si fakturu na kurzovné jógy 1-6/2018 od fyzioterapeuta na 2.650 Kč. Zaměstnavatel mi oznámil, že služba není od zdravotnického zařízení a já budu příští rok povinna podat daňové přiznání a tuto částku zdanit. Je to pravda? Děkuji, Věra.
ODPOVĚĎ:
dle § 6 odst. 9, písm. d), bod 1. Zákona o daních z příjmů je osvobozeno nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení. Pokud Váš kurz není od zdravotnického zařízení a zaměstnavatel fakturu proplatí, nejedná se pro Vás o osvobozený příjem a zaměstnavatel je povinen tento Váš příjem dodanit ve mzdě včetně odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Z tohoto důvodu Vám nevzniká povinnost podat přiznání k dani z příjmů, protože to bude zdaněno již u zaměstnavatele.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
FKSP a čerpání příspěvku na jógu (nezdravotnické zařízení) - zaměstnavatel jógu neproplatil
__
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Prohlášení vlastníka SVJ vložené do katastru neodpovídá platným zákonům 2017 - co teď?
Jak řešit případy, kdy prohlášení vlastníka SVJ (vložené do katastru nemovitostí v roce 1999) neodpovídá dnes (27.02.2018) platným zákonům a proto ani upraveným stanovám dle NOZ. Např.
1. V prohlášení je v popisu a schématech budovy i bytů uváděno přízemí (kde jsou sklepní kóje, sušárny, atd. ale ne byty, jež jsou až od 1. nadzemního podlaží. Dle stavebního zákona je ale 1. NZ již přízemí, ne až patro nad ním.
Znamená to, že celé prohlášení i smlouvy o převodech bytů jsou neplatné?
2. Ve stanovách je, že na provoz výtahu přispívají uživatelé bytů od 2. NZ. Při rozúčtování nákladů se uplatní definice podle stav. zákona (tj. platí všechny byty) nebo dle prohlášení (byty v 1. patře neplatí)?
3. Dle prohlášení se do plochy bytu započítala i sklepní kóje - ty ale mají být považovány za společné části domu. Pak ale jsou chybně všechny podíly na společných částech domu. Má se při rozúčtování nákladů vycházet z podílů v prohlášení nebo podle nově vypočtených podílů (a vyúčtování 2016 je neplatné)?
4. Jak nejlépe problém s chybami v prohlášení vyřešit? Vyhotovit komplet znovu a to vložit do katastru?
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Prohlášení a smlouvy o převodech bytů rozhodně neplatné nejsou, pouze je třeba, zejména prohlášení, uvést do souladu s novou právní úpravou, a to formou změny prohlášení a odsouhlasení této změny na shromáždění a následné vložení změny prohlášení do katastru nemovitostí.
2. pro rozúčtování nákladů je rozhodně prohlášení.
3. rozhodná je úprava NOZ z roku 2014, kdy listiny SVJ měly být do souladu s NOZ uvedeny do roku 2017. Měli byste při rozúčtování vycházet z nově vypočtených podílů a troufám si tvrdit, že za rok 2016 to řešit nemusíte s ohledem na povinnost sladit úpravu do roku 2017.
4. Jak uvádím výše, můžete zvolit buď variantu změny prohlášení nebo vytvořit úplně nové. Odsouhlasit na shromáždění a se zápisem ze shromáždění vložit do katastru nemovitostí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Oprava prohlášení vlastníka SVJ v kastastru nemovitostí do konce roku 2017
___
OBCHOD-PODNIKÁNÍ
Jednatel s. r. o. - nárok na minimální mzdu
Na konci roku 2017 jsem se stal jednatelem v rodinné firmě (s. r. o.). Je tímto ohrožen můj statut studenta? Jak je to s minimální mzdou? Musím ji jako jednatel dostávat? Děkuji, Honza.
ODPoVĚĎ:
Minimální mzdu je potřeba dodržovat pouze u zaměstnanců.
Jednatel není zaměstnanec a může mít odměnu nižší než minimální mzdu. Je však nutné - po zohlednění postavení jednatele - zajistit placení daně a zdravotního pojištění.
Statut studenta nijak ohrožen není.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jednatel s. r. o. a ohrožení statutu studenta
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Zhotovitel vystavil fakturu po splatnosti - nárok na penále, pokutu za nezaplacení včas
Topenářská firma, která mi 2016/2017 při rekonstrukci domu prováděla instalatérské a topenářské práce mi vystavila zálohovou fakturu na práci a materiál, tu jsem ihned zaplatila a pak mi v 7/2017 doložili konečnou fakturu. Když jsem ji večer chtěla přes internetové bankovnictví zaplatit, zjistila jsem, že má splatnost do 6.2.2017 a že za každý den prodlení naskakuje penále ve výši 0,5%. Ihned jsem kontaktovala majitele firmy, že je faktura po splatnosti a od té doby se dohadujeme, co s tím. On mi odmítá vystavit potvrzení, že mi dodal fakturu po splatnosti a tím se na mě nevztahují penále, já jsem tu fakturu zatím neuhradila. Žádná smlouva o dílo s majitelem firmy sepsána nebyla, na konkrétní částce za práci jsme se nedohodli, jen přibližně na kolik to vyjde, jde o starý dům, kde nelze předem odhadnout co vše bude potřeba udělat. S částkou konečné faktury souhlasím, jen mi jde o to penále za platbu po splatnosti. Poraďte mi, prosím, jak mám postupovat, mohu fakturu uhradit bez penále? Děkuji, Hana.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě bude možné argumentovat chybou v psaní s tím, že splatnost má být zjevně 6.2.2018. Společnost samozřejmě kdykoliv mohla fakturu stornovat a vystavit novou se správným datem splatnosti. Pokud ji uhradíte, neměla by tedy společnost požadovat penále od února 2017. Doporučujeme tedy uhradit fakturu, kdy v poznámce uveďte, že platíte jistotu a skutečně fakturovanou částku. Rovněž společnosti zašlete dopis, ve kterém uvedete, že jste zaplatili vyfakturované částky s tím, že byla vystavena chybná faktura a není možné souhlasit s nesprávným datem splatnosti.
Bylo by vhodné zajistit si písemné vyjádření protistrany nebo získat jiný důkaz o tom, že protistrana o nesprávném vystavení data splastnosti ví a že po Vás nebude neoprávněně penále požadovat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok zhotovitele na penále z nezaplacení faktury včas - faktura vystavena s datem po splatnosti
___
PRÁCE-PLATY, MZDY
Mzda u nepravidelně rozvržené pracovní doby s prací o víkendu a státním svátku v příspěvkové organizaci
Jsme příspěvková organizace, ve které zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou. Dotaz se týká délky pracovní doby, resp. odpracovaných hodin u zaměstnanců pracujících v nepravidelně rozvržené pracovní době - v režimu jednosměnném s postupným nástupem (překrývání se denní a odpolední směny /4 hod. / vždy po dobu polední špičky ve stravování), vč. sobot, nedělí a svátků. Jedná se o pracovníky stravovacího provozu, kteří pracují za základě předem rozvrženého harmonogramu na 26 týdnů.
Stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin, nezávisle na tom, zda v tomto období je svátek, nebo nikoli. Zaměstnanec je tedy povinen odpracovat 26 týdnů x 40 h = 1040 hod. Je tento postup správný? (VARIANTA A)
Někteří zaměstnanci se domnívají, že tento postup je nesprávný a hodiny svátků mají být vyňaty z celkového počtu odpracovaných hodin. Např. V období 26 týdnů jsou 2 státní svátky. Vedoucí zaměstnanec nepracuje s celkovým počtem 1040 hodin, ale počítá takto: 1040 h – 16 h (2 svátky) = 1024 h (VARIANTA B).
Vedoucí pracovník postupuje srovnávajíc svou pracovní dobu (pružná Po-Pá, také vyrovnávací období 26 týdnů).
Je správně varianta A nebo B? Děkuji, Radka.
ODPOVĚĎ:
Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době mohu nastat 3 situace:
1) zaměstnanec ve svátek pracuje
2) zaměstnanec měl na svátek rozvrženu směnu, ale nepracoval kvůli svátku. Doba, kdy zaměstnanec v důsledku svátku nepracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu. Tyto zaměstnanci tak nejsou povinni směnu, jež jim v důsledku svátku odpadla, napracovat v pozdějším období.
Řešení, kdy zaměstnavatel rozvrhne zaměstnanci směnu na svátek, a zaměstnanec v důsledku svátku v tento den nepracuje a odpadlou směnu musí napracovat v pozdějším období, je v rozporu se zákoníkem práce.
3) Zaměstnanec nepracoval protože neměl rozvrženou směnu.
Postup zaměstnavatele je naprosto v pořádku.
Pokud máte rozvrženu směnu na svátek, který je pro Vás pracovním dnem, je možné čerpat dovolenou a den bude posuzován a zaplacen jako dovolená. I tento postup je v souladu s právními předpisy.
Počet reálně odpracovaných hodin se proto snižuje pouze u zaměstnanců, kterým byla na svátek rozvržena směna a tato směna z důvodu svátku odpadla. Pokud směna rozvržena nebyla, je nutné odpracovat plný počet hodin (1040).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Mzda u jednosměnného režimu s postupným nástupem - překrývání se denní a odpolední směny
___
OBČAN-NÁJMY
Výpověď nájmu motorového vozidla taxislužbě Praha
Mám dotaz ohledně nájemní smlouvy motorového vozidla podle § 2201 a následně občanského zákoníku. Smlouva byla sepsána mezi přítelkyní a firmou provozující taxislužbu v Praze. Firma dosadila nového generálního ředitele a začaly se dít věci. Dispečink dodával nevýhodné zakázky - skryté cíle a to nás vedlo k tomu, že jsme chtěli podat výpověď. Manažerka ji odmítla převzít s tím, že lékařskou zprávu, která byla součástí výpovědi, musí dát k posouzení jejich právní kanceláři, zda je adekvátní. Poté jsem výpověď zaslal doporučeně s dodejkou na adresu firmy.
Cca 14 dní před uplynutím výpovědní lhůty mi bylo vyhrožováno generálním ředitelem a jejich vymahačem, že nahlásí na Policii krádež vozidla a fyzickou likvidací. Po 3 dnech výhrůžek jsem vozidlo chtěl předat. To se nestalo, protože jsem byl nucen k podepsání uznání dluhu, se kterým jsme nesouhlasili.
Firma po přítelkyni požaduje smluvní pokutu ve výši trojnásobku nájemného. Ve smlouvě je uvedeno, že pokuta nemusí být požadována v případě vážného zdravotního stavu - lékařská zpráva (já - řidič, přítelkyně - nájemce). Děkuji, Štěpán.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě bohužel bude rozhodující znění smlouvy. Pokud je uvedeno, že pokuta nemusí být požadována, pak bude záležet čistě na společnosti, zda ji bude vyžadovat za předpokladu, že nárok na pokutu skutečně vznikl.
Pokud však došlo k výpovědi smlouvy dle sjednaných podmínek, pak by vše mělo být v pořádku bez ohledu na sporování lékařské zprávy.
Pokud jste podepsali uznání dluhu, se kterým jste nesouhlasili, bude již jeho sporování poměrně obtížné. Věc proto doporučujeme konzultovat s advokátem. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv vážného zdravotního stavu na vymáhání sluvní pokuty taxislužbou Praha
___
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
Telefonní odposlechy při vyšetřování podezřelé osoby - domnělého pachatele trestného činu
Měl bych na Vás dotaz ohledně odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o to, že byl na mou osobu mj. tento prostředek nasazen. K jeho kompromitaci došlo tím, že na mě policejní orgán nasadil současně i otevřené sledování, které prováděli příslušníci z 1. odd SKPV Úo a příslušníci Odboru operativní dokumentace SKPV Kř, jinak sledka. Některé z nich osobně znám a oni mě, což bezpečně vylučuje snahu o utajované sledování dle zákona. Předpokládám, že pojem otevřené sledování neznáte, jedná se o nátlakový operativní prostředek, který používala StB. Aktuálně se tomu říká stalking - aneb § 354 tr. z. Právě specifické formy násilí, kterým stalking je v kombinací s neznalostí tohoto nátlakové prostředku se snažil policejní orgán využít k opatřování důkazů a to zejména formou odposlechů. U policie se tomu říká "podezřelého roztočit". Asi je zbytečné popisovat jaká všechna protiopatření jsem provedl, které vedly právě i ke kompromitaci všemožných odposlechů a to jak telekomunikačních tak i prostorových. Jedním z eliminačních opatření, které jsem učinil byla výzva učiněná ke Krajskému soudu, aby soudce už dále neprodlužoval odposlechy mé osoby, když jsou zkompromitované. Samozřejmě, že nemohou jejich nasazení vyzradit, takže mě odpověděli na úplně něco jiného než jsem popisoval. No a do měsíce na mě byl v reakci na to zase proveden útok otevřeným sledováním, kdy byl k tomu zjevně využit odposlech mého telefonu. Tudíž soud žádný odposlech nezrušil. Nakonec to skončilo tak, že jsem si stěžoval na Okresním státním zastupitelství, kdy jsem jim udělal výklad § 89/3 tr. ř. a tím ta trestná činnost nadobro skončila, byť to SZ jako takové zametlo. V té souvislosti bych se chtěl zeptat právě na zákonnost pořizování odposlechů, které jsou prokazatelně zkompromitovány. V § 88 tr. ř. se mj. praví : "může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené."
Osobně to vidím tak, že odposlechy jsou primárně založené na utajení (v utajeném režimu). Tedy, že odposlouchávaná osoba o odposlechu neví a tudíž lze důvodně předpokládat, že to co říká je pravdivé. Byť to tak samozřejmě nemusí být, a proto musí být provedené odposlechy v kontextu s dalšími zjištěnými skutečnostmi a důkazy. Samotné by asi těžko obstály. Avšak je logické, že pokud byly dekonspirovány, nabízí se odposlouchávané osobě s obsahem vedených hovorů takřka neomezeně manipulovat a takto ovlivňovat a zasahovat do vedeného trestního řízení. Tudíž již nemohou skýtat jakoukoliv záruku získání hodnověrných skutečností významných pro trestní řízení. Sledovaného účelu tedy nelze dosáhnout ani tímto prostředkem. No a pokud tedy nemohou toto zaručit, pak je jejich nasazení za takového stavu nezákonné.
Chtěl bych Vás tedy požádat o názor k této problematice. Tedy k zákonnosti resp. nezákonnosti takových odtajněných odposlechů a jejich možnosti dalšího využití v trestním řízení.
Sám jsem nikde nenašel nějaké stanovisko či precedenční případ, kde by se to řešilo. Proto mě postačí zcela volná subjektivní úvaha bez jakékoliv Vaší záruky právního názoru. Sbírám střípky a poznatky a díky tomu sběru jsem přišel třeba i na to otevřené sledování.
Děkuji, Karel
ODPOVĚĎ:
Odposlechy telekomunikačního provozu mají být utajené – odposlouchávaná osoba o nich primárně nemá vědět, aby bylo zajištěno, že telekomunikační provoz bude co nejvíce hodnověrný a zachycující skutečnou komunikaci. Nicméně i skutečnost, že osoba neví o tom, že je odposlouchávána, neznamená, že hovoří „pravdivě“ a zachycený telekomunikační provoz je skutečný a neobsahuje smyšlené informace. Toto nelze nikdy vyloučit, jelikož nelze stanovit, že ten, kdo neví o tom, že je odposloucháván, mluví pravdu.
Samozřejmě za situace, kdy odposlouchávaná osoba ví o tom, že je odposlouchávána, se více zvyšuje pravděpodobnost toho, že v rámci telekomunikačního provozu si tato osoba bude více „hlídat“, co skutečně obsahově sdělí (popř. I úmyslně uvede nepravdivé skutečnosti). Ovšem i toto nevylučuje, že odposlechem se podaří získat informace významné pro trestní řízení (např. odposlouchávaná osoba se vždy může „proříct“ apod.).
Vaše argumentace je ale jistě vhodná pro zpochybnění případného použití záznamu telekomunikace v trestním řízení. Protože policejní orgán je povinen průběžně vyhodnocovat, zda i nadále trvají důvody, které vedly k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tj. zda lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení. V případě, kdy odposlouchávaná osoba ví o tom, že je odposlouchávána a na tuto skutečnost upozorní, musí toto policejní orgán zhodnotit při posouzení, zda jsou stále naplněny podmínky pro odposlouchávání telekomunikačního provozu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zpochybnění odposlechu telefonu z důvodu nevyhodnocení nutnosti dalšího odposlechu Policií
___
RŮZNÉ-STAVBY
Výjimka ze stavební uzávěry s podmínkou uzavření smlouvy o spolupráci stavebníka s městem, obcí
V územní opatření o stavební uzávěře nejsou uvedeny podmínky, co má být obsahem smlouvy o spolupráci ani v obecných obrysech. Podala jsem žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/199 Sb. o svobodném přístupu k informacím, kde jsem město žádala o obsah smlouvy, na základě které nám nebyla schválena výjimka ze stavební uzávěry.
Dostala jsem odpověď stylem, že odpověděli, ale ne na konkrétní informaci, takže jsem se opět nedozvěděla obsah smlouvy, který město požaduje. Proto jsem zaslala novou žádost o poskytnutí informací s upozorněním, že mi nebyla informace zodpověděna a že žádám o opětovné poskytnutí informace o obsahu smlouvy. Dosud jsem odpověď neobdržela.
Včera (26.02.2018) jsem se zúčastnila veřejného zasedání zastupitelstva, kde jsem vznesla dotaz na obsah smlouvy o spolupráci ze strany města.
"Vedoucí majetkového odboru mi odpověděl, jaké podmínky chce město do smlouvy navrhnout:
- manželé Xxx nechají zhotovit komunikaci i s projektovou dokumentaci s asfaltovým povrchem
- manželé Xxx přivedou všechny inženýrské sítě ke dvěma zbylým pozemkům i s dokumentací
- jediný ústupek od města je, že se vypočte rozdíl kalené cesty a asfaltového povrchu budoucí komunikace a 40% z rozdílu ceny zafinancuje město"
Poté jsem se zeptala, zda tyto podmínky dostanu písemně, když jsem o ně žádala prostřednictvím § 106. Bylo mi řečeno, že ne, že se jedná pouze o návrh, na kterým město trvá. Tyto podmínky jsou pro nás neúnosné.
Mám sepsat návrh smlouvu s požadavky, které jsme schopni splnit a předložit ho městu a potom opět zažádat o výjimku a při opětovném zamítnutí napadnout zamítavé rozhodnutí správní žalobou?
Mám se obrátit na Ministerstvo vnitra nebo na ombudsmana? Ti mi zřejmě nepomůžou.
Jaký postup byste navrhovala? Děkuji, Milena
ODPOVĚĎ:
Ideální je toho učinit co nejvíce. Můžete znovu požádat o výjimku (je otázkou, zda má pro Vás význam sepisovat návrh smlouvy za situace, kdy podmínky znáte), můžete na tento postup upozornit ombudsmana i popř. ministerstvo, můžete se obrátit na nadřízený krajský úřad. V tomto případě nelze hovořit o tom, že se neudělením výjimky obec snaží naplnit účel stavební uzávěry, spíše jednání obce svědčí o jiných úmyslech.
Pro případné právní zastoupení se obraťte na advokáta - kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Podmínka výjimky ze stavební uzávěry - vybudování komunikace a inženýrských sítí stavitelem
___
RODINA-VÝŽIVNÉ
Výživné pro rozvedenou manželku pečující o nezletilé děti, potomky
Jsem 17 let v manželství (2001-2018), máme tři nezletilé děti. Manželství chceme oba rozvést. Manželovi byl během našeho manželství dán darem dům jeho rodičů, ve kterém od začátku našeho společného manželství bydlíme, je tedy psán na něj. Já se po rozvodu budu s dětmi stěhovat z domu. Mám nárok na polovinu ze společně investovaných prostředků, což bude cca 200.000 Kč. Za to ale bydlení pro děti ani sebe nepořídím.
Mohu se domáhat vyšší částky tak, abych alespoň z části pořídila pro naše děti byt? Během manželství jsem se o děti a domácnost dobře starala, o manželovu babičku 8 let a mezi mateřskou dovolenou MD řádně chodila do práce.
Děkuji, Lenka
ODPOVĚĎ:
Bohužel vypořádání společného jmění manželů je pouze matematika. I když jste se řádně starala o domácnost i děti, z finančního pohledu na žádné "odškodné" právo nemáte. Bylo by samozřejmě morální, aby se s Vámi manžel domluvil na rozumné částce, nicméně pokud bude trvat na čistě právním řešení, z důvodu, že jste pečovala o rodinu, žádný finanční nárok nemáte.
Jediné, co by připadalo v úvahu, by bylo žádat výživné na rozvedenou manželku. Pro uplatnění tohoto nároku by ale bylo dobré poradit se s advokátem - seznam na www.advokatikomora.cz, který by lépe analyzoval Vaši konkrétní situaci a možnost úspěšnosti domoci se takového nároku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vypřádání SJM - investice do nemovitosti manžela a odškodné za péči o děti
___
OBCHOD-PONIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
Podnikání a omezené ručení majetkem investorovi - jakou společnost založit?
Jsem podnikající fyzická osoba FO věnující se opravám vozidel. Mám vybavený servis (zařízení v tržní hodnotě přes 1.000.000 Kč), 3 zaměstnance, 1 administrativní asistentku, moje podnikání je úspěšné.
Rád bych rozšířil své podnikání ještě o malý autobazar zaměřený výhradně na veteránská vozidla. Nový obchodní nápad je pro mě však rizikový. Vozidla chci totiž kupovat v elektronických aukcích v zahraničí, abych dosáhl nízké nákupní ceny, ale nemohu při vynaložení veškerého úsilí vyloučit riziko, že některé vozidlo bude mít nějakou právní vadu. Nemám také dostatek volných prostředků na prvotní investici do pořízení vozidel, úpravy prodejní plochy a zaměstnání dalšího zaměstnance (prodejce).
Současně s tím mám ale kamaráda, kterému se můj obchodní nápad s autobazarem líbí a který je ochoten do obchodu investovat 4.000.000 Kč na nákup prvních vozů do prodeje. Rád bych založil nějakou formu společnosti, ale nevím jak to udělat, abych v případě potíží nepřišel o můj servis. Jakou formu společnosti zvolit? Prosím o stručnou analýzu vhodných i nevhodných variant s odůvodněním. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Doporučujeme založit společnost s ručením omezeným (spol. s. r. o.) s tím, že si ponecháte většinový podíl nutný k rozhodování. Váš známý by vystupoval pouze jako investor s nárokem na výplatu zisku, až jej společnost dosáhne. Je třeba počítat s tím, že zdanění společnosti s ručením omezeným je vyšší, než při podnikání fyzických osob. Neručíte však svým osobním majetkem za dluhy společnosti.
Je možné využít také tzv. tichou společnost, kdy by známý pouze vložil vklad a měl nárok na výplatu zisku za sjednaných podmínek.
V tomto případě svěřte založení advokátovi, nejedná se o jednoduchou záležitost.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ručení investorovi projektu do jen do určité výše investice - jaký typ společnosti založit?
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Vymáhání dluhu zahraniční seznamkou - jak se bránit nezákonnému obohacování?
Stala jsem se obětí nezákonného obohacování seznamek. Přihlásila jsem se na jejich stránky a musela jsem odkliknout jejich obchodní podmínky. Zakoupila jsem si na měsíc zkoušku, po měsíci mi automaticky vypnuli přístup. Po třech měsících mi přišel dopis od vymáhací společnosti, že musím zaplatit poplatek, že mi automaticky běží VIP servis. Po dvouměsíčním hádání, aby mi doložili mail, kde mi mělo přijít upozornění, že tuto službu mám, jsem z nich nedostala žádnou informaci, ani informaci jak došli k dané výši poplatku. Poslala jsem podruhé výpověď jak mailem, tak na adresu. Mail se mi vrátil jako nedoručitelný a adresa (vypadá, že je neúplná) je do Lucemburska a dodnes nedorazila výpověď. Žádala jsem po paní, se kterou jsem si dopisovala, aby mi uvedla adresu, kde jí najdu, telefon na ní a přišla mi odpověď, že komunikuje pouze přes daný mail.
Je to jasný podvod. Jak se mohu bránit? Daná seznamka se jmenuje B2 (mají jich víc), lidem strhávají bez jejich vědomí z účtu 3.000 Kč. Seznamka má podmínky, ale z jejich strany nedodrželi ani jednu. Děkuji, Naďa.
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
V prvé řadě je třeba uvést, že pokud odklikáváte souhlas s podmínkami na internetu, je vhodné si je také důkladně přečíst. I po internetu je totiž možné uzavřít závaznou smlouvu, na základě které Vám mohou vzniknout povinnosti.
V tomto případě musí být iniciativa na straně seznamky. To znamená, že pokud nezaplatíte, museli by se domáhat zaplacení žalobou u soudu. Obecně je model takových seznamek známý, kdy spoléhají na to, že klienti raději zaplatí dlužnou částku.
Pokud by seznamka podala žalobu, konečné posouzení případu by záviselo pouze na soudu. Vy se můžete bránit tím, že takové podmínky není možné sjednat v obchodních podmínkách. Je také třeba zohlednit, zda seznamka zná Vaši skutečnou totožnost. Pokud nikoliv, těžko bude podávat žalobu, pokud nezná Vaši adresu či rodné číslo, případně datum narození.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vymáhání poplatku seznamkou - podvod, podvodné jednání seznamky
___
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Návrat zaměstnankyně z mateřské dovolené a změna zařazení náhradní zaměstnankyně nebo její výpověď - průběh, informace
Mám dotaz týkající se ukončení pracovního poměru. Pro zaměstnavatele jsem pracovala necelý rok (6/2014 – 3/2015) na jedné pozici. Následně jsem pokračovala na pozici jiné, jako zástup za kolegyni na mateřské. Smlouva byla upravena – pozice, odměna, místo výkonu práce. Ve finále byla smlouva dvakrát prodloužena.
2017 jsem dostala smlouvu na dobu neurčitou. Kolegyně se vrací po 3 letech zpět z mateřské na své místo a já budu muset končit ke konci 3/2018 na pozici, na kterou se vrací.
Byla mi nabídnuta pozice, která byla pro jinou specializaci a další, která by mé specializaci odpovídala. Jak je to s povinností změnit pozici, pokud mám smlouvu na dobu neurčitou (nabídky jsem odmítla)?
Vztahuje se doba neurčitá na konkrétní pozici nebo na umístění kdekoli ve firmě? Je možné odmítnout z místa odejít nebo ne? A co se stane v případě, že jsem žádné místo neakceptovala, ale na pozici, kterou zastávám, místo nebude?
Pokud bych chtěla řešit výpověď, je možné ze strany zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost? Při ukončení dohodou je krácena podpora v nezaměstnanosti. Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Řešení Vaší situace je hodné závislé na konkrétní formulaci smlouvy a na vymezení pracovní pozice. Pokud je pracovní pozice definována obecně, může Vás zaměstnavatel "převést" na jinou pozici, které bude této definici odpovídat.
Pokud odmítnete nabízené nové pozice, tato skutečnost se stane překážkou v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnankyni náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. O nadbytečnost se zřejmě nejedná – nadbytečnost definuje ust. § 52 písm. c) zákoníku práce takto: „stane- -li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. “
Z judikatury vyplývá, že přijetí nového zaměstnance (tedy Vás) není organizačním důvodem pro výpověď ve smyslu nadbytečnosti dle výše citovaného ustanovení zákoníku práce, ale chybou zaměstnavatele při přijímání zaměstnanců.
Zaměstnavatel si má být vědom, že zaměstnankyně se z rodičovské dovolené může vrátit, a tomu uzpůsobit i obsazení jejího pracovního místa.
Vy byste tedy zůstala na překážkách a zaměstnavatel by musel provést nějakou organizační změnu nebo hledat dohodu s Vámi.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zástup za pracovnici na mateřské dovolené - důvod zástupu není v pracovní smlouvě náhradní zaměstnankyně uveden, změna smlouvy nebo průběh výpovědi při návratu původní pracovnice
___
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Proplacení státního svátku bez náhradního volna - může to zaměstnanec odmítnout?
Zaměstnavatel nám v půlce ledna 2018 oznámil, že nám bude státní svátek proplácet a nebudeme mít za ně náhradní volno jako doposud. Nikdo ze zaměstnanců s tím nesouhlasí. Můžeme se nějak bránit? Děkuji za odpověď, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Podle § 115 odst. 2 zákoníku práce se zaměstnavatel může se zaměstnancem DOHODNOUT (ne přikázat) na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Primárně tedy zaměstnanci náleží náhradní volno a teprve po oboustranné dohodě (= oboustranném souhlasu) se zaměstnancem může zaměstnavatel přistoupit k poskytování příplatku místo tohoto volna. Pokud zaměstnanec nesouhlasí, nemůže o tom jednostranně zaměstnavatel rozhodnout.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nesouhlas zaměstnance s proplacením státního svátku místo náhradního volna
___
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
Darování podílu nemovitosti v SJM potomkovi, potomkům, synovi, dceři - postup, návod, informace
Naše matka by chtěla údajně darovat svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti, tj. rodinném dvougeneračním domku se zahradou mně a sestře (svým dvěma dcerám), který nabyla na základě darovací smlouvy, jež byla vyhotovena jejím tchánem a kde jako obdarovaní jsou naši rodiče (matka a otec). Služebnost v jedné části nemovitosti má naše babička - matka našeho otce. Naše matka 07/2016-02/2017 nebydlí ve společné domácnosti a odstěhovala se pryč i se svými věcmi. Rodiče ale rozvedeni nejsou a žádné řízení o rozvodu zahájené nebylo. Můžete mi prosím sdělit, jaký je v daném případě postup, když náš otec s takovýmto postupem souhlasí? Děkuji. S pozdravem Renata.
ODPOVĚĎ:
V případě, že má Vaše matka svůj podíl na domku ve výlučném vlastnictví (tedy dům nebyl darován do společného jmění manželů), pak samozřejmě může svůj podíl darovat darovací smlouvou svým dcerám. Daň z příjmu se v takovém případě nehradí, neboť je tento příjem mezi příbuznými osvobozen. Sepíšete tedy darovací smlouvu, kde bude matka na straně dárce a Vy se sestrou na straně obdarovaných, přičemž každá budete vlastníkem ideální poloviny původního matčina podílu (patrně budete tedy každá vlastnit ¼ na nemovitosti). Vaše babička má pravděpodobně služebnost dožíti vážicí se k části domku, proto se darovací smlouvou na tomto nic nemění. Rovněž není rozhodné, zda Váš otec s takovým postupem souhlasí či nikoliv, neboť Vaše matka má podíl na domku pravděpodobně ve svém výlučném vlastnictví a s podílem může tedy neomezeně nakládat.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování nemovitosti se služebností v SJM synovi, dceři, potomkům - postup, informace
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Poškození plotu sousedem nahrnutím zeminy, větvemi a kořeny - jak se bránit, je to přestupek?
Mezi mojí a sousedovou zahradou jsem postavil na vlastním pozemku zděný plot. Se stavbou soused souhlasil. Soused jej z jeho strany ničí nahrnutím zeminy, větví a kořenů. Na moje upozornění reagoval negativně. Dokonce tvrdí, že z jeho strany patří plot jemu. Dohoda nebyla možná. Jak se mohu bránit? Děkuji, Pavel.
ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, budu v odpovědi vycházet z předpokladu, že zděný plot jste vybudoval po 1. 1. 2014.
Dle § 1024/1 občanského zákoníku se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.
Tím, že občanský zákoník používá sousloví „má se za to“, konstruuje tzv. vyvratitelnou právní domněnku. Sousloví „má se za to“ by tak bylo možné přeložit jako „není-li prokázáno něco jiného“. Vzhledem k tomu, že zděný plot jste vybudoval sám, na vlastním pozemku a tuto stavbu jste rovněž financoval, je beze všech pochybností prokázáno, že zděný plot mezi Vaším a sousedovým pozemkem není společný, nýbrž se jedná o Vaše výlučné vlastnictví.
Zděný plot je pak Vaším výlučným vlastnictvím samozřejmě ze všech stran, neboť zděný plot Vám náleží jako celek. Sousedovo tvrzení o jeho vlastnickém právu k té části plotu, která je obrácena k jeho pozemku, tedy nemá oporu v platné právní úpravě.
Pro učinění některého právního kroku je zapotřebí vyhodnotit, jaké riziko (resp. jaká škoda) Vám v důsledku sousedova počínání hrozí.
Pokud hrozí, že by v důsledku sousedovy činnosti mohl být zděný plot v budoucnu poškozen (popraskání, vlhnutí, odlupování omítky apod.), můžete se u soudu domáhat toho, aby byla Vašemu sousedovi taková činnost zakázána. Dle § 1042 občanského zákoníku konkrétně platí, že vlastník (zde Vy) se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
Pokud byl Váš zděný plot v důsledku sousedovy činnosti již poškozen, přičemž tuto škodu je možné vyčíslit, můžete se po sousedovi domáhat její náhrady. Nebude-li soused ochoten k náhradě škody mimosoudní cestou, nezbude Vám nic jiného, než se v této věci obrátit na soud.
Rozhodnete-li se nastalý spor řešit soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Pakliže Váš soused nahrnuje materiál na zděný plot s úmyslem tento plot poškodit, mohl by se dopustit přestupku proti majetku. Dle § 8/1 písm. a) bodu 4. zákona o některých přestupcích se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku. Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 50.000,- Kč (§ 8/4 zákona o některých přestupcích). V této věci proto můžete kontaktovat rovněž místně příslušný obecní úřad s podnětem k zahájení přestupkového řízení s Vaším sousedem.
Dříve, než podniknete jakékoli právní kroky, Vám doporučuji pořídit podrobnou fotodokumentaci postižené části Vašeho zděného plotu. Na souseda se můžete rovněž obrátit s písemnou výzvou k odstranění nahrnutého materiálu a dalšího nepoškozování Vašeho zděného plotu s upozorněním, že v opačném případě jste připraven řešit věc právní cestou. Jeden Vámi podepsaný stejnopis této výzvy si ponechte, druhý doručte Vašemu sousedovi prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou či osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Záměrné poškození plotu sousedem - přestupek
Kdo je majitelem plotu podle nového občanského zákoníku z roku 2014?
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Náhrada škody za trvalé poškození čelisti a zubů viníkem dopravní nehody - promlčení, lhůta (nehoda se stala 1997)
1997 jsem jako spolujezdec utrpěla poranění čelisti a zubů - dvojitá fraktura čelisti, úplná ztráta 3 zubů vč. části kosti pod nimi (kvůli tomu nemožnost implantátů). Ostatní zuby zasazeny zpět a fixovány, poté 1 rok docházení k zubnímu lékaři. Od 1998 snímatelná protéza (3 zuby - 3. -5. zub vpravo dole). Na viníka nehody nepodáno trestní oznámení. 2017 na dentální klinice nabídnuta možnost doplnění chybějící části čelisti (štěp s kostní moučkou, v případě uchycení po roce možnost implantátů – základní předběžná cena 120.000 Kč). Časem zhoršení stavu zpět zasazených zubů (1-3 dole - vystupování, velmi výrazná změna barvy). Dosud řešeno bělením u lékaře, výsledek na měsíc.
Přemýšlím o nasazení korunek na tyto přední zuby. Celý spodní chrup mám v 38 letech velmi neestetický. Ráda bych se zeptala, zda můžu po tak dlouhé době žádat na viníkovi nehody (r. 1997, bohužel dříve možnost doplnění kosti neexistovala a zuby se výrazně začaly horšit v posledních letech - v důsledku zasazování zubů zpět) uhrazení alespoň částečných nákladů u zubního lékaře? Doposud mi nikdy nic neplatil. 2002 rozchod.
ODPOVĚĎ:
Vymahatelnost Vašeho práva na náhradu škody je výrazně ovlivněna značným časovým odstupem od okamžiku, kdy jste škodu na zdraví utrpěla.
Dle § 106/1 a 2 Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) seprávo na náhradu škody na zdraví promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídal.
V souvislosti se škodou na zdraví měl poškozený dle § 449/1 Občanského zákoníku rovněž právo na náhradu jím účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Toto právo poškozeného je v současné době zakotveno v § 2960 občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014).
Je tedy velmi pravděpodobné, že Vaše právo na náhradu škody na zdraví (včetně práva na náhradu nákladů spojených s léčením) je již dlouhou dobu promlčeno. Skutečnost, že se právo promlčelo, však neznamená, že by toto právo zaniklo. Promlčené právo nadále existuje a je i soudně vymahatelné. Vymahatelnost promlčeného práva je však v důsledku promlčení oslabena, a to tak, že pokud škůdce vznese tzv. námitku promlčení, nebude vymáhané právo soudem přiznáno (§ 100/1 Občanského zákoníku a § 610/1 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě by tudíž bylo nezbytné argumentovat tak, aby soud Vaše právo vyhodnotil jako dosud nepromlčené. Za tímto účelem by bylo možné tvrdit, že Váš zdravotní stav (ovlivněný utrpěným úrazem) se ustálil až v nedávné době, tzn. že až od té chvíle bylo možné hovořit o vzniku škody na zdraví. Dále byste mohla tvrdit, že kostní štěp je novou metodou, která jako jediná může definitivně odstranit následky utrpěného úrazu (tzn. že cena této léčebné metody představuje účelně vynaložený náklad spojený s Vaší léčbou).
Je však pravdou, že shora uvedené argumenty mohou být poměrně snadno vyvráceny. Především není ani zdaleka jisté, zda se Váš zdravotní stav ustálil až v nedávné době (nepříznivý vývoj Vašeho chrupu souvisí v současné době s předchozími léčebnými pokusy). Skutečnost, že již od roku 1998 používáte (resp. jste donedávna používala) snímatelnou zubní náhradu pak svědčí o tom, že kostní štěp není jedinou léčebnou metodou, která může Vaše potíže řešit.
Vaší šanci na úspěšné vymáhání náhrady škody na zdraví (resp. nákladů spojených s Vaším léčením) nehodnotím jako valnou. V každém případě můžete kontaktovat advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete připravit předžalobní výzvu, jejímž prostřednictvím uplatníte u škůdce své právo na odškodnění, resp. mu nabídnete uzavření dohody, na jejímž základě by se podílel na nákladech Vaší léčby. Nebude-li škůdce ochoten se s Vámi dohodnout, resp. Vás dobrovolně odškodnit, můžete ho upozornit na své odhodlání řešit věc soudní cestou. S advokátem se následně můžete dohodnout, zda budete žalobu skutečně podávat (jelikož vítězství v soudním sporu bude ve Vašem případě značně nejisté) nebo zda bude výzva prvním a také posledním pokusem k získání odškodnění.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na zaplacení škody na zdraví způsobené viníkem dopravní nehohody - trvalé poškození čelisti a zubů
Zaplacení čelistní chirurgie viníkem dopravní nehody způsobivším trvalé poškození čelistí a zubů
___
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Propuštění z práce a nárok na odstupné při novém uzavření pracovní smlouvy se stejným zaměstnavatelem
01/2017 nám bylo oznámeno propuštění ze zaměstnání ke konci roku 2017. V polovině měsíce 12/2017 přišla paní ze mzdového a sdělila nám podmínky odchodu. Dohoda s 2 měsíci na překážce, protože místa rušili - nebo dohoda a za ty 2 měsíce odstupné. Na 2. možnost jsem přistoupila. Bylo mi tedy sděleno, že dostanu 5 měsíčních mezd jako odstupné.
2.1.2018 nám bylo voláno, zda nechceme zpět, že se výpověď posune o 3 měsíce. Když jsme byli jednat v práci bylo nám řečeno, že už to tak nelze a že nás přijmou jako nové zaměstnance. To se nám nelíbilo, jelikož to znamenalo nové podmínky.
Nabídli hned smlouvu na neurčito, ale jednali jsme o odstupném. Nikde nebylo jisté, že nás za pár měsíců nepropustí znova a jako nový nárok na menší odstupné. Prošlo to odbory a pár lidmi, ale pak to zůstalo stát.
Nemohla jsem zůstat bez financí, tak jsem se nahlásila na ÚP. Neschválili. Další den volali opět, že někdo pod tlakem dal výpověď, jestli nechci místo něj. Odmítla jsem. Z toho jednání s námi už jsem měla dost. Navíc jsem dostala pouze 4 měsíce odstupné. Mzdová, kde jsem volala mi sdělila, že je to správně a že podali mylné info.
Můj dotaz tedy zní, zda si tohle může zaměstnavatel dovolit. Děkuji. Izabela.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že ze strany zaměstnavatele došlo hned k několika pochybením, včetně nevyplacení části mzdy. Doporučuji proto obrátit se na místně příslušný inspektorát práce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znovuuzavření pracovní smlouvy se stejným zaměstnavatelem a nárok na odstupné z předchozího ukončení pracovního poměru PP
___
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Zaměstnankyně na mateřské, rodičovské - jak dloho musí držet její místo pro ni zaměstnavatel?
Ráda bych poprosila o radu ohledně návratu do zaměstnání z rodičovské dovolené RD. Jsem zaměstnaná dle pracovní smlouvy jako pracovník marketingu na dobu neurčitou. Mzdový výměr je 10.000 Kč + osobní ohodnocení (mzda byla vždy 25.000 Kč hrubého + 5.000 Kč pohyblivá složka).
08/2015 se mi narodil syn. Nastoupila jsem na mateřskou dovolenou MD a poté rodičovskou dovolenou RD. V současné době se chci do zaměstnání vrátit. Bylo mi řečeno, že moje pozice je obsazená někým jiným (že ze zákona mají pozici držet pouze po dobu mateřské dovolené) a že mi mohou nabídnout pozici asistentky recepce (zatím bez výše platu). Ráda bych se prosím dozvěděla:
a) Jak lze v mém případě uchopit právní formulaci "odpovídá pracovní smlouvě"?
b) Zda musí odpovídat i mzdová nabídka a lze toto řešit vzhledem k nízkému mzdovému výměru (nebo jestli se může přihlížet i k průměrnému výdělku)?
c) Jak v této věci mohu dále postupovat?
Velmi děkuji za Váš čas a práci na tomto webu. S pozdravem, Miluše.
ODPOVĚĎ:
"Odpovídá pracovní smlouvě" znamená, že nabízená pozice musí obsahem činnosti odpovídat pracovní náplni a pozici, které jsou uvedeny v pracovní smlouvě. Záleží proto na tom, jak přesně je pozice vymezena v tomto dokumentu. Čím volnější a vágnější vymezení, tím větší dispozici má zaměstnavatel.
Pokud jde o výši mzdy, je rozhodujícím, zda je uvedena ve smlouvě nebo ve mzdovém výměru. Pokud je ve smlouvě, bude ji muset zaměstnavatel dodržet. Pokud je "pouze" ve mzdovém výměru, může mzdu zaměstnavatel jednostranně měnit.
Doporučuji jednat se zaměstnavatelem s využitím argumentů vycházejících z formulací ve smlouvě, a to písemně. V případě neochoty zaměstnavatele se pak s písemnými podklady obrátit na místně příslušný inspektorát práce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené RD - zaměstnavatel obsadil místo jinou zaměstnankyní
___
OBČAN-PLATY, MZDY
Vrácení přeplatku za proplacenou dovolenou - učitelka, učitel po pracovní neschopnosti kvůli operaci
Jsem učitelka a dovolenou čerpám o letních prázdninách. V září 2018 jdu na operaci, pak bude následovat dlouhodobá neschopenka. Po jejím ukončení se již nechci vrátit do práce, ale chci odejít do předčasného důchodu PD (asi od ledna 2019). Budu mít tedy o jeden měsíc přečerpanou dovolenou, protože od září 2018 do konce roku 2018 budu v pracovní neschopnosti. Budu muset proplacenou dovolenou vrátit? Nebo je tu nějaká jiná možnost? Děkuji, Jindřiška.
ODPOVĚĎ:
Podle § 222 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnanec povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. Zákoník práce jinou možnost nepřipouští.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Dědění stavebního spoření jen jednomu potomkovi - lze to závětí, poslední vůlí, testamentem?
Chtěla bych se zeptat na dědictví, zda-li je možné dát do závěti stavební spoření. Právě u stavebního spoření není možnost v případě smrti zanechat peníze další osobě, ale mělo by se stát součástí dědického řízení. Jde o to, že mi matka chce dát peníze ze svého stavebního spoření, mám ještě dva další sourozence a zde je ten problém. Je tedy možné, aby matka napsat závěť, kde by uvedla jako dědice stavebního spoření pouze mě? Stavební spoření je uzavřeno pouze dva roky, jeho zrušením by přišla o státní podporu a přišla by o částku, která se odečítala při vkladu. Ovšem není na tom zdravotně dobře, proto mě zajímá, jak to je. Děkuji za odpověď. S pozdravem, Miroslava.
ODPOVĚĎ:
Od 1. ledna 2014 se změnila pravidla dědění stavebního spoření. Podle § 8 odst. 1 i zákona o stavebním spoření závazek ze smlouvy o stavebním spoření zaniká smrtí účastníka a součástí pozůstalosti je pohledávka na výplatu uspořené částky, pohledávka na výplatu záloh státní podpory evidovaných na účtu účastníka a zálohy státní podpory za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel, podle skutečně uspořené částky ke dni smrti účastníka v tomto kalendářním roce. Součástí pozůstalosti jsou i případné dluhy účastníka vyplývající ze stavebního spoření.
Smlouva smrtí účastníka tedy zanikne a zůstatek stavebního spoření se stává předmětem dědického řízení. Vaše matka může sepsat závěť, v níž zohlední částku odpovídající naspořeným prostředkům do Vašeho dědického podílu. Bratrům však musí zůstat každému alespoň ¼ z hodnoty pozůstalosti jako nepominutelným dědicům.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zdědění peněz ze stavebního spoření jen jedním potomkem rodiče - lze to udělat závětí?
___
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Úprava pracovní doby jen na ranní a odpolední kvůli narození dítěte (otec dítěte), otmítnutí noční zaměstnancem
Ráda bych Vás poprosila o radu týkající se § 241 Zákoníku práce. Jedná se konkrétně o úpravu pracovní doby mého partnera. Pracuje ve třísměnném provozu jako skladník a v následujících dnech se nám má narodit miminko. Rádi bychom věděli, zda partner může požádat zaměstnavatele o úpravu pracovní doby (na dvousměnný provoz - pouze ranní a odpolední) a odkázat se na paragraf 241. Jsem sice na mateřské, ale vzhledem k finanční situaci pracuji často z domova a v týdny, kdy by byl partner na nočních, kdy se vrátí ráno a celý den prospí, bych byla na miminko a celou domácnost sama a nemohla tak finančně přispívat do našeho rozpočtu. Děkuji, Alena.
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 241 zákoníku práce mluví o zaměstnankyních i o zaměstnancích. Tento paragraf tedy mohou využít i otcové a požádat o vhodné zařazování do směn nebo o úpravu pracovní doby. Vynutitelnost je však minimální, bude proto záležet na dohodě se zaměstnavatelem.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Může otec narozeného dítěte požádat jen o ranní a odpolední směny a nedělat noční?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Původní majitel nevyklidil vydraženou nemovitost - jak jej vystěhovat?
V květnu 2017 jsem vydražil byt. Usnesení o příklepu nabylo právní moci až dne 17.10.2017 s vykonatelností dne 24.11.2017, ve kterém byla povinně uložena povinnost vyklidit vydraženou nemovitou věc. Příklep jsem doplatil po nabytí právní moci, dne 5.11.2017. Povinnost vyklidit vydražený byt nesplnila, proto jsem pověřil Exekutorský úřad k provedení exekuce – vyklizení nemovité věci. Povinná dosud v bytě bez právního důvodu bydlí. V lednu 2018 jsem byl kontaktován předsedou Společenství bytových jednotek a informován, že zápisem do KN ze dne 3.1.2018, povinnost hradit měsíční příspěvky do fondu přešla na mne. Zajímá mne, zda užíváním bytu, který povinná měla vyklidit ke dni 24.11.2017 nedošlo k jejímu bezdůvodnému obohacení, když mi nic za užívání nehradí, a zda k bezdůvodnému obohacení povinné nedochází již ode dne příklepu, tedy od května 2017, kdy jsem se stal majitelem vydraženého bytu. Kdo je oprávněn vyčíslit výši bezdůvodného obohacení, a zda mohu soud žádat přímo o vydání platebního rozkazu.
ODPOVĚĎ:
Okamžikem, kdy se stáváte vlastníkem nemovitosti, vstupujete do všech práv a povinností předchozího vlastníka. Pokud se jednalo o byt, který byl před Vámi ve vlastnictví uvedené osoby, která jej nyní odmítá opustit, je tato povinna ho opustit dle pokynů v usnesení o příklepu. Tj. od 24.11.2017, kdy měla byt vyklidit, máte právo žádat bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení můžete vyčíslit pouze Vy sám a bude odpovídat výši nájmu, který je v dané lokalitě pro daný byt (rozměry, vybavení, kvalita, ...) obvyklý. Měl byste si tedy na realitních serverech najít několik srovnatelných nabídek a podle nich vyčíslit této paní nájem, a to od 24.11.2017. Neuhrazený nájem je bezdůvodným obohacením, a pokud nájem řádně neuhradí, můžete podat návrh na vydání platebního rozkazu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vystěhování původního majitele z vydražené nemovitosti - postup, návod
Náhrada bezdůvodného obohacení - nevystěhování z vydražené nemovitosti
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Darování peněz rodičem potomkovi za života a započtení daru v dědictví, dědickém řízení
06/2015 jsem dostala darem 350.000 Kč od maminky, která byla vdova. Ještě tentýž měsíc byla odvezena do nemocnice (domů se již nevrátila) a v prosinci 2015 zemřela. Tyto peníze jsem si převedla na svůj účet z jejího ještě v červnu 2015, bezprostředně po té, co ji odvezla záchranka a následně si ještě přímo vložila na svůj účet další 2 její důchody cca 20.000 Kč (za červen a červenec 2015) a hotovost 30.000 Kč, kterou nalezli bratři v domě a odevzdali mi ji.
Měla jsem dispoziční právo provádět transakce z matčina účtu. Mám 2 bratry, kteří nyní chtějí, aby tyto peníze (dohromady cca 400.000 Kč), které mám na účtu, byly započteny jako dar v dědickém řízení – odvolávají se na zákon č. 89/2012 Sb. Notář tuto variantu zatím nechce příliš rozebírat a chce, abychom si to vyřešili mezi sebou. Musí notář tuto částku zohlednit při výpočtu mého podílu z dědictví, pokud na tom budou bratři trvat? Může mě přinutit předložit výpisy z banky, kde jsou vklady těchto částek?
V dědictví se nyní rozděluje pouze nemovitost, která má hodnotu 1.200.000 Kč. Děkuji, Kristýna.
ODPOVĚĎ:
V případě, že Vaši bratři budou na započtení daru trvat a prokáží, že k darování došlo, bude notář muset dar započíst. Notář si pak může sám vyžádat z banky sdělení o zůstatku na účtu Vaši matky k datu úmrtí, nemá však právo žádat sdělení o zůstatku na Vašem účtu. I pokud jde o dva důchody a 30.000 Kč v hotovosti, pak bude na bratrech, aby prokázali, že matka ke dni úmrtí těmito penězi disponovala.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Započtení finančního daru darovaného rodičem potomkovi v dědictví, dědickém řízení
___
RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
Vymáhání přeplatku vyplacené pojistky po poškozeném - dopravní nehoda se zahraničním občanem
V srpnu 2014 bylo naše auto nabouráno ukrajinským občanem. Pojišťovna nejprve odmítla plnění z titulu povinného pojištění, takže jsme dostali nejnutnější částku na opravu z havarijní pojistky. Potom však pojišťovna poslala doplatek z povinného. Nyní, v roce 2018 tvrdí, že neoprávněně. Vše proběhlo do konce září 2014. Doklady již žádné nemáme. Je tento případ promlčen? Děkuji, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Pokud pojišťovna tvrdí, že Vám byla náhrada škody poskytnuta neoprávněně a požaduje vrácení vyplacené částky, předpokládám, že požaduje vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Dle občanského zákoníku totiž platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
I právo na vydání bezdůvodného obohacení podléhá samozřejmě promlčení. Občanský zákoník stanoví u práva na vydání bezdůvodného obohacení dvojí promlčecí lhůtu: objektivní a subjektivní.
Tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí v okamžiku, kdy jedna (kterákoli) z těchto lhůt uplyne. Dojde-li k uplynutí objektivní či subjektivní promlčecí lhůty, postačí, když dlužník před soudem vznese tzv. námitku promlčení. Pokud soud vznesené námitce promlčení vyhoví, nebude moci žalovaný požadavek žalobci přiznat (tzn. že žalobu na vydání bezdůvodného obohacení zamítne).
Objektivní promlčecí lhůta činí 10 let a počíná běžet ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638/1 občanského zákoníku). K bezdůvodnému obohacení ve Vašem případě došlo v okamžiku, kdy Vám byla vyplacena náhrada škody (tedy v den, kdy jste obdrželi příslušnou finanční částku). Objektivní promlčecí lhůta tedy ve Vašem případě bezpochyby ještě běží.
Subjektivní promlčecí lhůta činí 3 roky (§ 629/1 občanského zákoníku). V případě subjektivní promlčecí lhůty je proto možné, že již uplynula. V tomto ohledu je proto podstatné, kdy subjektivní promlčecí lhůta počala běžet. Dle § 621 občanského zákoníku platí, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu (subjektivní) promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují a/ vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a b/ vědomost o osobě povinné k jeho vydání.
Je tedy podstatné, kdy se pojišťovna dozvěděla, že Vám byla náhrada škody poskytnuta neoprávněně. Ve Vašem případě je rozhodující, kdy pojišťovna nabyla znalost skutkových okolností, z nichž mohla dovodit Vaší odpovědnost za bezdůvodné obohacení. V tomto ohledu nelze z dotazu zjistit, co vedlo pojišťovnu ke změně názoru, tzn. zda pojišťovna věděla ihned po poskytnutí náhrady škody, že se tak stalo neoprávněně, anebo zda se pojišťovna dozvěděla rozhodující skutkové okolnosti až v letošním roce.
Rozhodnete-li se pojišťovně poskytnutou náhradu škody nevracet, bude vhodné, když to pojišťovně písemně oznámíte. V tomto oznámení můžete pojišťovně sdělit, že a/ jste přesvědčení, že náhrada škody Vám byla vyplacena po právu, tzn. že o bezdůvodné obohacení se vůbec nejedná a b/ že i pokud by se o bezdůvodné obohacení jednalo, jste si vědomi toho, že právo na jeho vydání pojišťovna již promlčela (a jste tudíž v případě soudního sporu připraveni vznést námitku promlčení). Je možné, že toto písemné oznámení zchladí případné odhodlání pojišťovny podávat na Vás k soudu žalobu. Jeden podepsaný stejnopis oznámení si ponechte, druhý doručte pojišťovně prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou).
Pokud na Vás pojišťovna podá k soudu žalobu, bude vhodné, pokud se necháte zastoupit advokátem:
www.advokatikomora.cz
Vaše procesní obrana se může zakládat na dvou výše uvedených argumentech, tzn. že a/ se o bezdůvodné obohacení vůbec nejednalo, neboť náhrada škody Vám byla vyplacena oprávněně a b/ i pokud by šlo o bezdůvodné obohacení, bylo právo na jeho vydání pojišťovnou již promlčeno.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přeplatek vyplacené pojistky z dopravní nehody povinného ručení - vymáhání vyplaceného přeplatku, promlčení, promlčecí lhůta
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Koupení družstevního bytu jedním z manželů mimo SJM - dědění bytu
Rodiče od 2007 disponují smlouvou o zúžení rozsahu SJM, nicméně rozvedení nejsou. Jsem jejich jediný potomek. V roce 2010 moje matka zakoupila byt v družstevním vlastnictví, přičemž můj otec podepsal čestné prohlášení, že nežije s mou matkou ve společné domácnosti a nenárokuje si podíl na členských právech ani povinnostech bytu.
Rád bych se zeptal, jak by probíhalo dědictví ze zákona? Má můj otec nárok na polovinu družstevního podílu jakožto manžel, anebo žádný podíl nezíská a jediným vlastníkem se stanu já?
A změnila by se situace, kdyby se byt převedl do matčina osobního vlastnictví? Děkuji, Ivan.
ODPOVĚĎ:
Záleží na tom zda je družstevní byt součástí společného jmění manželů SJM či nikoliv. Vzhledem k uzavření smlouvy o zúžení SJM je pravděpodobně výlučným majetkem Vaší matky, nicméně bez znalosti obsahu smlouvy nemohu situaci přesně posoudit.
Na dědění nemá vliv čestné prohlášení Vašeho otce. Ze zákona dědí pozůstalý manžel a děti každý rovným dílem. Pokud jste tedy jediné dítě, pak byste polovinu družstevního podílu zdělil Vy a polovinu Váš otec. S otcem byste se pak museli dohodnout, kdo bude nadále členem bytového družstva a vypořádat se z tržní ceny družstevního podílu.
Pokud je však byt součástí SJM, pak by se v dědickém řízení nejprve provedlo vypořádání SJM, tedy polovina by připadla otci a do pozůstalosti by byla zahrnuta jen polovina družstevního podílu (pak byste zdědil ¼). Situaci by tedy bylo možné vyřešit jedině pořízením pro případ smrti, tedy dědickou smlouvou či závětí.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění družstevního bytu nespadajícího do SJM, společného jmění manželů
___
OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace ojetého auta koupeného "jak leží a běží“ - lze reklamovat nebo už ne?
01/2018 jsem koupil auto u soukromé osoby. Při prohlídce a zkušební jízdě vypadalo a bylo vše v pořádku. Sepsali jsme kupní smlouvu, kde je napsáno, že auto kupuji "jak leží a běží“. Žádné závady nebyly v kupní smlouvě vyjmenovány = nebylo na ně upozorněno. Po odjetí z místa auto ujelo 60 km a zastavilo se, kdy se na displeji zobrazila zpráva „porucha motoru, do servisu“. Nejspíš přeskočil rozvodový klínový řemen, což jsem nemohl při koupi na místě odhalit. Oprava může být až kolem 40.000 Kč.
Jaké mám možnosti? Jedná se o skrytou vadu a mohu požadovat vrácení peněz nebo zaplacení opravy? Je problém, že je ve smlouvě napsáno, že kupuji auto „jak leží a běží“? Děkuji, František.
ODPOVĚĎ:
Pokud ve smlouvě bylo sjednána doložka, že se auto prodává jak stojí a leží, jedná se o neplatné ustanovení. Jak stojí a leží je možné sjednat pouze v případě, že je prodávána věc, která není určena individuálně, ale naopak úhrnně a bez ohledu na její jakost, množství nebo váhu. Automobil bude vždy určen individuálně, není možné jej prodat jak stojí a leží. V tomto případě se nejspíše bude jednat o vadu automobilu, která byla dána již v době prodeje.
Prodávající Vám tedy bude odpovídat za vady, které mělo vozidlo v době prodeje. K tomuto doporučujeme nechat vypracovat znalecký posudek, který vadu prokáže s tím, že jednoznačně musela existovat již v době prodeje.
Dle závažnosti vady máte možnost požadovat slevu z kupní ceny, která by měla odpovídat nákladům na opravu. Pokud by se jednalo o podstatné porušení smlouvy, pak můžete od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení celé kupní ceny.
Konečné posouzení by však záleželo pouze na soudu, pokud by Váš nárok prodávající neuznal.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ojeté auto bez záruky - lze přesto reklamovat vadný rozvodový klínový řemen u prodávajícícho?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Jak získat malou část pozemku bývalé majitelky - nepečuje o něj a neseká trávu
2010 jsme zakoupili pozemek s domkem, část pozemku si přál soused zakoupit od původní majitelky. Neudělal tak. Šlo o 19 metrů pozemku. Jde o původní majitelky, která ani jednou nepřijela pozemek posekat. Stará se o něj můj manžel, nechce nám jej prodat. Stále věří, že ho koupí soused. Jak máme postupovat, jestliže jsme ochotni i vlastně nám patřící část pozemku získat (původně v nabídce byla i tato část pozemku). Dále by mne zajímalo, jak máme postupovat v jednání se sousedem, kterému pronajímáme místo na parkování, s prodloužením smlouvy, kterou jsem mu zaslala doporučeně 8.12.2017 (platná od 1.1.2018) a smlouvu doposud nepodepsal.
04/2017 přišel s tím, ze oněch 26 metrů koupí, nemáme s tím problém, řekli jsme mu, ať přijde s návrhem, jak si celou záležitost představuje a také se nic neděje. Co by bylo pro původní majitelku i pro nás nejlepší - pronajmout nám ten kus zahrady, darovat nebo prodat? A jak na souseda, aby bylo vše v pořádku? Děkuji, Marie.
ODPOVĚĎ:
1. pokud jde o sousedku a její část pozemku, nejvýhodnější by bylo sousedku oslovit s nabídkou, že část pozemku koupíte. Dar nepřipadá v úvahu, jelikož byste platili darovací daň, která je výrazně vyšší, než daň v případě koupě - tzv. daň z nabytí nemovité věci. Pokud sousedka odmítne, nezbude, než tuto část pozemku nesekat a vyčkat, jak se k tomu postaví obecní úřad, že se o svou část nestará (je potřeba úřad oslovit s požadavkem kontaktování majitele). Může pro ni být značně problematické se o pozemek starat, může být vystavena pokutám apod. To může být motivací, aby to začala skutečně řešit a pozemek zcizila (tj. prodala nebo darovala).
2. Pokud jde o souseda, pokud nijak nereaguje, tak s ním vše řešte doporučeným dopisem a pokud nebude reagovat nadále, nezbude, než ho vyzvat, aby na Vašem pozemku neparkoval. K uzavření jakékoliv smlouvy ho nemůžete nutit, věc bude tedy spíš otázkou strategie, jak na něj, než otázkou právní.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Majitel pozemku neseká trávu a jsou na ní náletové dřeviny - udání na obecní úřad, městský úřad
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Náležitosti účtenky, paragonu, daňového dokladu ze zákona (2018)
Byl jsem na LPG stanici (koupit LPG plyn do auta) a dostal jsem paragon, na kterém je napsáno jen "Prodej - 1 ks, cena 412, DPH 21%, cena celkem 412 Kč". Na paragonu není uvedeno co jsem koupil nebo kolik litrů LPG jsem za tu cenu obdržel.
Musí prodejce uvést druh pohonné hmoty, kterou prodává a cenu za jednotku, tedy 1 litr LPG (podobně 1 litr benzinu, nafty, etanolu apod.)? Děkuji. Zikmund
ODPOVĚĎ:
Náležitosti tzv. paragonů jsou upraveny hned v několika právních předpisech. V tomto ohledu je rozhodující, zda je provozovatel čerpací stanice, resp. LPG stanice, plátcem DPH či nikoli, je-li účetní jednotkou či nikoli apod.
Je-li provozovatel čerpací stanice, resp. LPG stanice plátcem DPH (a vystavuje-li tudíž daňové doklady), je v první řadě povinen postupovat dle zákona o dani z přidané hodnoty.
Náležitosti daňového dokladu jsou vyjmenovány v § 29/1 a 2 zákona o dani z přidané hodnoty, dle něhož musí daňový doklad obsahovat tyto údaje:
a/ označení osoby, která uskutečňuje plnění (tedy uvedení obchodní firmy nebo jména, dodatku ke jménu a sídla),
b/ daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
c/ označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
d/ daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
e/ evidenční číslo daňového dokladu,
f/ rozsah a předmět plnění,
g/ den vystavení daňového dokladu,
h/ den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu,
i/ jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
j/ základ daně,
k/ sazbu daně,
l/ výši daně; tato daň se uvádí v české měně,
m/ odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno, je-li plnění osvobozeno od daně,
n/ „vystaveno zákazníkem“, je-li osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, zmocněna k vystavení daňového dokladu,
o/ „daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
Daňový doklad nemusí obsahovat tyto údaje (§ 29/3 zákona o dani z přidané hodnoty) :
a/ daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, není-li jí přiděleno,
b/ jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty,
c/ sazbu daně a výši daně,
- jedná-li se o plnění osvobozené od daně, nebo
- je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno.
Při prodeji pohonných hmot lze předpokládat vystavování zjednodušených daňových dokladů, které nemusí (dle § 30a/1 zákona o dani z přidané hodnoty) obsahovat:
a/ označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
b/ daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
c/ jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
d/ základ daně,
e/ výši daně.
Pokud je provozovatel čerpací stanice, resp. LPG stanice, osobou povinnou k dani, ovšem není plátcem DPH, je rozhodující, zda je či není účetní jednotkou (ve smyslu § 1/2 zákona o účetnictví). Jedná-li se o účetní jednotku, je provozovatel čerpací stanice, resp. LPG stanice povinen vystavovat účetní doklady, a to jako průkazné účetní záznamy, které musí dle § 11/1 zákona o účetnictví obsahovat:
a/ označení účetního dokladu,
b/ obsah účetního případu a jeho účastníky,
c/ peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
d/ okamžik vyhotovení účetního dokladu,
e/ okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d/,
f/ podpisový záznam (podle § 33a/4 zákona o účetnictví) osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.
Není-li provozovatel čerpací stanice, resp. LPG stanice, ani účetní jednotkou, nýbrž se jedná o podnikající fyzickou osobu, je tento provozovatel povinen vést daňovou evidenci dle § 7b zákona o daních z příjmů. Tento právní předpis však žádné zvláštní náležitosti vystavovaných účtenek nezakotvuje.
Pokud jste při nákupu LPG vystupoval jako spotřebitel, byl provozovatel čerpací stanice, resp. LPG stanice, povinen uvést na paragonu ještě údaje dle § 16/1 zákona o ochraně spotřebitele. Dle tohoto ustanovení platí, že na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že zvláštní právní úprava se pak vztahuje ještě na účtenky vydávané dle zákona o evidenci tržeb (tedy účtenky z EET). Dle § 20/1 zákona o evidenci tržeb je poplatník povinen na účtence uvádět:
a/ fiskální identifikační kód,
b/ své daňové identifikační číslo,
c/ označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
d/ označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
e/ pořadové číslo účtenky,
f/ datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
g/ celkovou částku tržby,
h/ bezpečnostní kód poplatníka,
i/ údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty
zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví
zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej pohonných hmot - musí prodávající na paragonu uvést druh a množství zboží?
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Povinnost zakoupení obalu na lyže u vlaku LeoExpres, Leo Expres - povinnost ze zákona?
Moje přítelkyně využila služeb vlaků LeoExpres na cestu ze Suchdola nad Odrou do Přerova s běžkami. Po rozjetí vlaku byla donucena zakoupit jejich obal na lyže, protože ve smluvních podmínkách stojí, že je pro přepravu lyží povinný. Tento nákup je však pro nás absolutně zbytečný.
Na webu ČOI jsem se dozvěděl, že v případě nákupu "mimo obchodní prostory" mám nárok na odstoupení od smlouvy do 14 dnů. Chtěl bych se Vás proto zeptat, zda jsou prostory vlaku brány právně jako "Obchodní prostory" či mohu využít práva vrácení zboží. Vykládal jsem si je jako kamenné prodejny avšak po přečtení definice jsem na vahách. Děkuji, Hanuš.
ODPOVĚĎ:
Je třeba uvést, že pojem "mimo obchodní prostory" je nutné vykládat jako místo, kde nedochází obvykle k prodeji. Nemusí se tedy jednat jen o kamenné prodejny, ale jde například také o stánky, pokud prodej probíhá běžně ve stáncích.
Ve Vašem případě by bylo nutné posoudit, zda prodej společnosti LeoExpres probíhá běžně ve vlaku, resp. na nástupišti vlakového nádraží. K tomuto neexistuje relevantní rozhodování soudů, není proto možné jednoznačně odpovědět.
V této situaci doporučujeme písemně odstoupit od smlouvy s tím, že požadujte vrácení kupní ceny. Pokud by společnost částku nevrátila, obraťte se na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Návrh je možné podat online zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
Pokud by však ani řízení u ČOI nepomohlo, bude nutné se domáhat zaplacení žalobou u soudu, který by rovněž posuzoval oprávněnost odstoupení od smlouvy. V takovém případě doporučujeme využít pomoci advokáta. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vrácení obalu na lyže LeoExpres, Leo Expres zakoupených mimo obchodní prostory - může to cestující udělat?
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Bezdůvodné používání soukromého pozemku sousedem jako přístupu do na jeho pozemek a nemovitost - jak se bránit?
V dubnu 2017 jsme s rodinou koupili pozemek. Náš soused má vchod přes náš pozemek, který užívá od roku 2011. Řekli jsme mu, jestli by si mohl vytvořit vstup ze svého pozemku, jelikož tu možnost má. Odpověděl že ano. Leden 2018 jsme mu to řekli znovu - na to nám docela arogantně odpověděl, že to nejde, že v zemi vede plyn a elektrické kabely.
Myslíme si, že to jsou jen věci technické a že to není jak říkal, jelikož jsme už od jiných sousedů o něm zaslechli jiné věci a že se pravděpodobně jen vymlouvá. Zajímalo by nás, jak v téhle záležitosti postupovat a co pro to dělat. Jelikož místo by jsme chtěli pro svou vlastní potřebu. Děkujeme za odpověď.
ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině dle § 1012 občanského zákoníku platí, že vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Pokud Vašemu sousedovi nesvědčí žádný právní titul pro užívání Vašeho pozemku jako přístupu k pozemku vlastnímu (tzn. že soused užívá Váš pozemek pouze na základě Vašeho ústního svolení), představuje nejjednodušší možnost odvolání Vašeho původního souhlasu s užíváním Vašeho pozemku.
Lze Vám proto doporučit obrátit se na Vašeho souseda s dopisem, v němž mu oznámíte, že:
- odvoláváte Váš souhlas (svolení) s užíváním Vašeho pozemku k přístupu k sousedovu pozemku,
- nadále si nepřejete, aby soused přes Váš pozemek přecházel/přejížděl, resp. si nepřejete, aby na něj vůbec vstupoval (bez Vašeho předchozího výslovného souhlasu),
- pokud nebude soused Vaše přání respektovat, instalujete na svém pozemku mechanickou zábranu, popř. učiníte určité právní kroky.
Jeden podepsaný stejnopis dopisu si ponechte, druhý doručte sousedovi prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou či osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka).
Z dotazu nevyplývá, zda je Váš pozemek oplocen, resp. zda by bylo možné pozemek oplotit tak, aby na něj neměl soused přístup (popř. mu v přístupu na Váš pozemek jinak zabránit).
Pokud bude soused přesvědčen o tom, že Váš pozemek představuje jedinou použitelnou přístupovou cestu k jeho pozemku, bude se moci u soudu domáhat zřízení tzv. nezbytné cesty (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). Pokud však soused může na svůj pozemek vstoupit i odjinud (jak v dotazu zmiňujete), je zřízení nezbytné cesty soudem prakticky vyloučeno. Dle § 1032/1 písm. c) občanského zákoníku totiž platí, že soud nepovolí nezbytnou cestu, žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
Nebude-li soused dbát Vašeho přání, resp. ani mechanické zábrany (oplocení, závora apod.), pokud takovou zábranu zřídíte (k čemuž nejste samozřejmě povinni), nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou, v níž se budete domáhat, aby soud sousedovi zakázal Váš pozemek užívat za účelem přístupu k jeho pozemku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Souvislost věcného břemene vedení inženýrských sítí (kabel, vodovod, telefonní vedení, kanalizace) s věcným břemenem chůze
Souvislost služebnosti vedení inženýrských sítí (kabel, vodovod, telefonní vedení, kanalizace) se služebností chůze
___
PRÁCE-PLATY, MZDY
Klouzavá pracovní doba a proplacení státního svátku (Vánoce) zaměstnavatelem - má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy?
Pracuji jako prodavačka, pravidelně se mi střídá krátký a dlouhý týden, jedna směna je 10 hodin. Dle pracovní smlouvy je rozsah pracovní doby 40 hodin týdně, pracovní doba klouzavá, základní mzda je 11.000 Kč/měsíc. Svátky 25. a 26.12.2017 mi připadly na dlouhý týden, tj. v tyto dny jsem měla mít směny, v obchodě bylo ale zavřeno.
Zaměstnavatel mi tyto dva dny neproplatil se zdůvodněním, že v dlouhodobém ročním rozpise nejsou ve svátky, kdy má být prodejna zavřena, směny rozepsány a tudíž mi za ně žádná náhrada mzdy nepřísluší. Chtěla bych Vás tímto požádat o Váš názor, zda mi opravdu náhrada mzdy nenáleží a pokud ano, tak v jaké výši. Děkuji, Radana.
ODPOVĚĎ:
V případě nepravidelného rozvržení pracovní doby mohou nastat 3 situace:
1) zaměstnanec ve svátek pracuje
2) zaměstnanec měl na svátek rozvrženu směnu, ale nepracoval kvůli svátku. Doba, kdy zaměstnanec v důsledku svátku nepracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu. Tyto zaměstnanci tak nejsou povinni směnu, jež jim v důsledku svátku odpadla, napracovat v pozdějším období.
Řešení, kdy zaměstnavatel rozvrhne zaměstnanci směnu na svátek, a zaměstnanec v důsledku svátku v tento den nepracuje a odpadlou směnu musí napracovat v pozdějším období, je v rozporu se zákoníkem práce.
3) Zaměstnanec nepracoval protože neměl rozvrženou směnu.
Postup zaměstnavatele je naprosto v pořádku. Pokud máte rozvrženu směnu na svátek, který je pro Vás pracovním dnem, je možné čerpat dovolenou a den bude posuzován a zaplacen jako dovolená. I tento postup je v souladu s právními předpisy.
Podstatné proto je, zda jste měla na svátky rozvrženy směny nebo nikoli. Pokud ano a bylo zavřeno, považují oba dny za odpracovanou dobu a měly by být zaplaceny. Pokud jste směny rozvržené neměla, práce z důvodu svátku neodpadla a dny se nezapočítávají do pracovní doby.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Náhrada mzdy za státní svátek (Vánoce, vánoční svátky) - obchod byl zavřený
___
OBCHOD-REKLAMACE
Zamítnutí reklamace motherboardu, základní desky počítače pro přepětí ze zdroje zákazníka
V září 2017 jsem zakoupil základní desku počítače, tedy tzv. mother board. Po dvou měsících přestala fungovat - samovolně přijímala napájení ze zdroje, větráky se točily ale PC nešel vypnout ani zapnout. Opatrně a s příslušenstvím jsem ji tedy zabalil a reklamoval. Při přijetí mj. v protokolu uvedli "motherboard pohledově nepoškozená".
Poslední den lhůty byla reklamace zamítnuta, že deska je mechanicky poškozena. Ukázali mi pak, že některé čipy měly nepatrné méně než milimetrové prasklinky a ďolíčky - spálené obvody. Dle vyjádření technika bylo do desky vpuštěno nekvalitním zdrojem příliš napětí, který desku spálil. Jeden známý co má se servisy a tištěnými obvody zkušenosti mi řekl, že některé servisy v případě nestihnutí vyřízení reklamací vědí, kam na desku přesně vpustit kolik napětí, aby ji znehodnotili a svedli to jednoduše na zákazníka.
I když jsem desku před tím nefotil a měsíc neviděl, některá poškození si nevybavuji a tudíž k nim muselo dojít přímo v servisu. Známý řekl, že obyčejný zdroj by totiž desku tak zdecimovat neuměl. Dá se v tomto případě nějak bránit? Znalecký posudek neusvědčí, kdo desku poškodil. Děkuji Petr
ODPOVĚĎ:
V tomto případě byste musel prokázat, že jste desku, resp. počítač používal správně. Mám za to, že by i znalecký posudek, případně vyjádření odborníka mohly pomoci.
V tomto případě, kdy došlo k poškození ve lhůtě 6 měsíců od zakoupení, je na prodávajícím, aby prokázal, že deska byla při prodeji v pořádku. Na druhou stranu by soud v případě sporu nejspíše vyžadoval důkazy i z Vaší strany o správném užívání a nepoškození desky. V tomto případě tedy nelze s jistotou předjímat, jak by spor dopadl.
V každém případě však doporučujeme využít možnosti obrátit se na Českou obchodní inspekci s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Toto řízení je zdarma a také získáte další právní názor vztahující se k Vašemu případu. Pokud by ani toto nepomohlo, bude jedinou cestou žaloba k příslušnému soudu.
Návrh na mimosoudní řešení u ČOI je možné podat zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přepětí ze zdroje elektřiny a poškození motherboardu, základní desky počítače
___
OBCHOD-ŽIVNOSTI
Prodej písniček a her ze zásobníku na Internetu - je nutná živnosti, zřízení živnosti?
Chtěl bych začít přes Internet prodávat zásobníky dětských písniček a her. Musím mít na tento prodej živnostenský list? Když to nebude přímo e-shop zřízený, ale budu to nabízet jen na svých stránkách, blogu. A nebo je nějaká možnost bez živnostenského oprávnění? Dále mě zajímá, jestli musím odvádět měsíčně nějaké zálohy na zdravotní a sociální, když už jsem zaměstnaný a odvádí to za mě zaměstnavatel? Děkuji za odpověď, Jiří.
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu se lze domnívat že zamýšlíte vykonávat soustavně činnost za účelem dosažení zisku. V tomto případě se bude jednat o podnikání, a budete proto potřebovat živnostenské oprávnění. To je možné získat na jakémkoliv živnostenském úřadě za poplatek ve výši 1.000,- Kč.
Vzhledem k tomu, že budete vykonávat podnikání jako vedlejší činnost, neměl byste během prvního roku platit zálohy na pojištění, a toto budete platit až po roce na základě Vašich skutečných příjmů. Doporučujeme však Vaší situaci konzultovat se správou sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnou, které Vám poskytnout konkrétní informace dle povahy Vašeho podnikání.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Eshop s písničkami a hrami - živnost, povinnost zřízení živnosti
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Vyúčtování díla při dodání materiálu objednatelem díla (stavby)
Byla uzavřena smlouva o dílo, jejíž předmětem byl stavba, kde byla stanovena cena materiál+práce. Objednatel projevil zájem o dodání materiálu na svou stavbu a bylo dohodnuto, že bude účtován v odsouhlasených cenách obvyklých.
Zhotovitel účtuje objednateli pouze práci, nikoliv materiál. Aby se došlo k ceně za práci byl od původní ceny odečten materiál. Objednatel však vytvořil pohledávku s daňovým dokladem vůči zhotoviteli za dodaný materiál a požaduje po zhotoviteli vystavit fakturaci za původní cenu + materiál, s tím, že provede vzájemný zápočet.
Dotaz: je vytvoření takové pohledávky ze strany objednatele oprávněné? Mám za to, že by zhotovitel měl vyúčtovat pouze práci Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Primární by měla být dohoda smluvních stran. Dle zákona pak platí, že má-li objednatel opatřit věc k provedení díla, předá ji zhotoviteli v dohodnuté době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Má se za to, že se cena díla o cenu této věci nesnižuje.
Ve Vašem případě se tedy domníváme, že objednatel není oprávněn fakturovat dodání materiálu, kdy Vy jako zhotovitel vyúčtujete pouze cenu práce dle dohody.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Objednatel koupil materiál na stavu - vliv na fakturu zhotovitele díla (odečtení ceny materiálu od celkové původní ceny)
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Jak zabránit vyplacení důchodu důchodci v domově důchodců
Mám v domově důchodců 96letou matku a při jejím nástupu 2014 si Domov vymínil zasílání jejího důchodu přímo na Domov a z toho pak hradí své náklady a zbytek - kapesné (asi 3.500 Kč/měs.) vyplácí matce v hotovosti.
Díky úbytku mentálních schopností však matka v poslední době již není vůbec schopna si peníze řádně převzít a hospodařit s nimi, pravděpodobně je poztrácí nebo rozdá. My bydlíme asi 100 km odtud a vždycky dojde k tomu, že krátce po výplatě důchodu nemá v peněžence vůbec nic, ani doklad, že obdržela výplatu.
Zodpovědní pracovníci Domova nám tvrdí, že to tak je podle zákona v pořádku, že oni nejsou zařízeni na to, aby jí peníze deponovali a hospodařili s nimi. Přitom ale nehodlají akceptovat, aby peníze chodily jako dříve na účet matky, kde bychom s nimi hospodařili my a nakupovali jí z toho věci nezbytné, případně potřebné ke zkvalitnění jejího života a kapesné jí dávali v menších bankovkách.
Prosím o radu, jak by byla uvedená věc v rámci platných zákonů co nejlépe řešitelná. Moc děkuji. Leoš.
ODPOVĚĎ:
Pokud Vám současný způsob hrazení služeb domova důchodců nevyhovuje, resp. se domníváte, že není žádoucí pro Vaší matku, je vhodné nastavit takové podmínky, které panovaly dříve (tzn. že důchod bude chodit na účet Vaší matky). V tomto ohledu je důležité, jak byl nyní používaný způsob hrazení s domovem důchodců zaveden (tzn. zda se jednalo o písemnou smlouvu či pouze dohodu s pracovníky domova důchodců). Od této skutečnosti se bude odvíjet Váš následný postup (písemnou smlouvu by bylo nutné vypovědět, ústní dohodu by bylo nutné zrušit oznámením nového rozhodnutí).
Důchod Vaší matky může být případně zasílán i na Váš účet, odkud budete hradit služby domova důchodců a další potřeby Vaší matky. Za tímto účelem by bylo nutné, abyste se stal tzv. zvláštním příjemcem dávek důchodového pojištění (§ 118 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení).
Nebude-li dohoda s domovem důchodců možná, bude Vaše právní postavení (vůči domovu důchodců) posíleno, pokud získáte rozhodnutí soudu o tom, že jste oprávněn Vaší matku ve věci hospodaření s jejími penězi zastupovat. Za tímto účelem přicházejí v úvahu tyto instituty:
- zastoupení členem domácnosti (§ 49 a násl. občanského zákoníku), které není spojeno s omezením svéprávnosti Vaší matky,
- omezení svéprávnosti (§ 55 a násl. občanského zákoníku), v jehož rámci byste byl Vaší matce ustanoven jako opatrovník (Vaše matka by mohla být omezena ve svéprávnosti pouze co do nakládání s určitou finanční hotovostí).
Obě shora uvedené varianty nicméně vyžadují rozhodnutí soudu. Bude-li to proto možné, pokuste se s domovem důchodců dohodnout na změně způsobu úhrady, popř. se staňte zvláštním příjemcem dávek důchodového pojištění a nechte si matčin důchod zasílat na svůj účet.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak zajistit vyplácení důchodu důchodce jeho rodině
Zbavení svéprávnosti důchodce s demencí - rozvádá peníze v domově důchodců
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Instalace kamery zaměstnancem ve firmě, podniku - pravidla pro instalování
V zaměstnání se s kolegyní střídáme u mého pracovního stolu. Minule se jí právě na mém stole ztratila větší částka peněz a podezírá z odcizení další kolegyni z vedlejší kanceláře. Za tím účelem by chtěla u mého stolu nainstalovat kameru, kterou by údajně pouštěla pouze po pracovní době nebo v době, kdy by odběhla od tohoto stolu. Já však takové zařízení u svého stolu nechci a mám pochybnosti, zda je to z pohledu zaměstnavatele i legální. Považuji to za zásah do soukromí. Z
ároveň prosím o sdělení, zda je možné mít na pracovišti odposlechy (ke kterým se jedna z kolegyň přiznala). Děkuji za odpověď, Milada.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku není úplně jednoduchá. Na jednu stranu je zde § 316 zákoníku práce, který říká, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
Zákaz tedy cílí jednoznačně na zaměstnavatele.
Zohlednit proto bude nutné i úpravu ochrany osobních údajů. Zákon o ochraně osobních údajů se nevztahuje na zpracování údajů (kamerový záznam i hlasová nahrávka), pokud je zpracování prováděno fyzickou osobou pro osobní potřebu. Pokud by tedy kolegyně prováděla kamerový záznam sama a pro sebe (pro potřeby využití jako důkazu), stejně tak jako druhá kolegyně odposlech či hlasový záznam, nelze tento zákon využít.
Bránit se je možné pouze prostřednictvím občanského zákoníku - § 84 a násl.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Odposlech na pracovišti bez vědomí pracovníků, zaměstnanců - je to legální, zákonné?
__
OBCHOD-DANĚ
Uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání při pronájmu více bytů
OSVČ podniká i v pronajímaní bytů. Byt A pronajímal celkem 4 roky s celkovou ztrátou 50.000 Kč. Po dalších dvou letech začal pronajímat byt B. Může se ztráta z pronájmu bytu A použít při vyúčtování pronájmu bytu B? Děkuji Cyril
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že vyúčtováním myslíte přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Ano, daňovou ztrátu můžete uplatnit za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 Zákona o daních z příjmů jako odčitatelnou položku od základu daně v 5ti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Daňovou ztrátu můžete uplatnit vůči dílčím základům daně dle § 7 - 10 Zákona o daních z příjmů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ztrátová pronájem jednoho z bytů a zaevidování ztráty v daňovém přiznání (přiznání k dani z příjmů fyzických osob)
___
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
Povinnost zaměstnavatele vydat daňové potvrzení, roční zúčtování daně
Přítel pracoval na dobu určitou jako řidič. Poslední 8 měsíců je na neschopence. Je stále. Doba určitá vyprchala. Požádal zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ten mu to odmítl udělat, že prý on nemusí. Slevu na dítě mu dávala do výplaty. Prosím jak to je? Na co má nárok? Děkuji. Lucie
ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 38ch zákona o daních z příjmů říká, že poplatník může požádat... Stanoví také, kdy plátce daně roční zúčtování neprovede (Roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění dále neprovede plátce daně u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani - § 38ch a § 38k zákona o daních z příjmů).
Pokud nejde o poplatníka, který je povinen podat daňové přiznání sám, plátce daně PROVEDE roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Podle mého názoru je možné z dikce zákona dovodit povinnost zaměstnavatele na žádost zaměstnance provést zúčtování daně, a to ke dni skončení pracovního poměru.
Zaměstnanec musí požádat zaměstnavatele o daňové potvrzení písemně do 15.2. daného roku.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydání ročního zúčtování daně zaměstnavatelem - povinnost nebo dobrá vůle zaměstnavatele?
Je zaměstnavatel povinen vydat daňové potvrzení zaměstnanci na jeho žádost?
Do kdy musí zaměstnanec požádat zaměstnavatele o daňové potvrzení
___
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
Vrácení omylem vyplaceného přeplatku mzdy za proplacenou loňskou dovolenou
Proplacení zbylé dovolené z předešlého roku 2017. Naše účetní mi ji v lednu 2018 vyplatila do výplaty za 12/2017 a nyní (01/2018) chce peníze vrátit zpět. Má na to nárok a pokud ano, jak se vyrovná zdanění? Děkuji za odpověď. Jana
ODPOVĚĎ:
Dovolenou z předešlého roku nelze proplatit. Nevyčerpaná dovolená se převádí do dalšího roku. "Proplacení" je možné jen u nevyčerpané dovolené při ukončení pracovního poměru.
Zaměstnavatel by měl opravit mzdy za 12/2017, přeplatky na zdravotním pojištění, sociálním pojištění a dani z příjmů si vyžádá od příslušných institucí a Vy uhradíte vyčíslený přeplatek mzdy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Proplacení dovolené omylem a vrácení přeplatku zaměstnavateli
___
OBČAN-BYDLENÍ
Kdo platí správu nájemního bytu (správcovskou firmu) - pronajímatel nebo nájemník (nájemce)
Mám firmu, která je v nájmu. Jedná se o nemovitost o několika bytech v osobním vlastnictví. Správu nemovitosti zajišťuje firma.
1. bych se chtěl zeptat, zda ve vyúčtování je možné účtovat "správu nemovitosti - bytu", zdá se mi, že správcovskou firmu platíme my nájemníci. Nepřijde mi, že by spadala správa nemovitosti pod drobnou opravu nebo běžnou údržbu. V nájemní smlouvě nemáme uvedeno, že budeme platit správu nemovitosti.
2. dotaz se týká platby za "zapojení nového kotle do provozu". Správkyně nám účtuje 2100 Kč za zapojení nového kotle, i když předchozí kotel fungoval bez problému. Šlo tedy o výměnu funkčního kotle za jiný funkční kotel. V nařízení vlády č. 308/2015 Sb. není nic s čím bych identifikoval tuto platbu, ani správkyně bytu platbu nepodložila zákonem/ nařízením. Kdo tedy má zaplatit tento poplatek? (V nájemní smlouvě není kotel uveden)
Děkuji, Bohdan
ODPOVĚĎ:
Subjekty, které se zabývají správou nemovitosti, to samozřejmě zdarma nedělají. Určitě ale k jejich hrazení neslouží fond oprav. Problematika správy nemovitosti by měla být projednána na shromáždění a stejně tak by měla být projednána částka, za kterou bude správa nemovitosti provozována.
U Vás je spíše problém s tím, že uvádíte, že máte nájemní smlouvu. Pokud to tedy dobře chápu, jste v nájmu v prostoru, který někomu patří.
Otázka hrazení správcovské firmy či nového kotle se tedy vůbec nemá týkat Vás jako nájemce, ale Vašeho pronajímatele. Vy hradíte pouze nájem a související služby, které užíváte.
Otázka hrazení správcovské firmy či nového kotle není vůbec otázka na nájemce, ale na vlastníka prostoru, v němž jste v nájmu.
Pokud byste měli za to, že kotel byl vyměněn zbytečně, musel by být vypracován znalecký posudek, který by se k tomuto vyjádřil. Výměna kotle by dle mého názoru měla být hrazena z fondu oprav.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kdo platí zapojení nového kotle v nájemním bytě - pronajímatel nebo nájemník (nájemce)?
___
RŮZNÉ-STAVBY
Vliv územní studie na již vydané stavební povolení
Na danou lokalitu, ve které chceme stavět rodinný dům zanikla k 01.01.2017 územní studie z důvodu marného uplynutí lhůty pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti.
V srpnu 2016 jsme koupili od města stavební pozemek v dané lokalitě, v říjnu 2017 jsme podali žádost o vydání povolení stavby.
Město nechalo opět vypracovat územní studii a ta byla předložena 31.01.2018 zastupitelstvu, které obsah formálně odsouhlasilo, takže ještě není vložena do evidence ÚPČ.
Jsme zatížení při stavbě rodinného domu v dané lokalitě nově vzniklou územní studii, která bude teprve zaevidována? Nebo nově vznikající územní studie bude platit pouze pro majitelé, kteří si koupí stavební pozemek až po zaevidování nově vzniklé studie?
Jak se zachovají k nově vzniklé územní studii majitelé rodinných domů nebo pozemků, které v dané lokalitě již nemovitost vlastní? Děkuji za odpověď. Barbora
ODPOVĚĎ:
Sama důvodová zpráva k této věci uvádí, že až po zápisu územní studie do evidence se tato studie stane podkladem pro rozhodování o území.
Není rozhodné, kdy došlo ke koupi pozemku, ale kdy probíhá řízení ve věci rozhodování o umístění stavby, jelikož je potřeba vždy postupovat podle účinných právních předpisů a podkladů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Platnost, účinnost územní studie pro stavebníky - platí jen pro nové stavebníky nebo i pro původní (povolení vydané před účinností studie)
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Investice do bytu, domu rodičů a darování nemovitosti jiné osobě - jak získat investice zpět?
Jsem jediný syn svých rodičů a společně vlastníme jednogenerační RD v poměru 3/4 SJM rodiče a 1/4 já. Já jsem cca 14 let z 90% po autonehodě ochrnutý (hýbu pouze hlavou) a již 11 let zde žijeme se svou přítelkyní, která se o mě 24h/365 dní v roce stará, a 3-letou dcerou.
Máme zde trvalý pobyt, ale bohužel, s rodiči dlouhodobě nevycházíme. Vzali si mě do domácí péče, ale péči zvládali jen obtížně. S přítelkyní jsem se seznámil ještě při pobytu v nemocnici, kde byla na praxi, a následně jsme spolu začali žít a sestěhovali se k rodičům do RD, kde ona přebrala od rodičů zcela péči o moji osobu.
Bohužel od samého začátku se rodiče stavěli k přítelkyni nenávistně a místo toho, aby nám v těžkém životě pomáhali a byli přítelkyni vděční, že péčí o mě jim zajistila klidný důchod a umožnila věnovat se jejich koníčkům bez omezení, dělali naschvály. Já, v dobré víře, že celý dům bude jednou můj, jsem za mnoho let investoval do domu spoustu desítek až stovek tisíc Kč a to jak do nových věcí, tak do oprav (bazén, tepelné čerpadlo, bezbariérové úpravy vjezdu, interiéru, rekonstrukce koupelny, přípojka vody, apod.).
Z prvního manželství (z dob před úrazem) mám syna, který nemá žádný vztah k tomuto domu (na rozdíl ode mě, který tu od svých 12-ti let musel pracovat, a vybudoval si k domu za 47 let svého života citové pouto) a který je dlouhodobě vychováván svoji matkou a mými rodiči k nenávisti k mé přítelkyni.
Bohužel, jsem na KÚ nyní zjistil, že na vlastnické právo je "pověšená plomba" z důvodu převodu vlastnictví 3/4 SJM rodičů na nabyvatele-syna. Je mi jasné, že rodiče si se svým majetkem mohou za svého života nakládat, jak uznají za vhodné a já s tím nemohu nic dělat. Na druhou stranu darováním 3/4 RD mě a moji dceru z druhého vztahu de facto vydědili a mě připravili o investované prostředky do domu.
1. může nabyvatel-syn-nový vlastník 75% podílu prodat celý dům bez mého souhlasu a pouze mi můj podíl vyplatit? Předpokládám, že svoji 3/4 část ano. (? )
2. pokud se na finančním vyrovnání investic s rodiči nedohodnu, je jedinou možností soudní spor o náhradu mnou investovaných prostředků do RD? Jen upřesním, že rodiče, ač vlastnili 3/4 RD, se nijak na úhradě investic a rekonstrukcí nepodíleli, všechny faktury jsem hradil já a jsou vystavené na mé jméno. Jde mj. i o faktury pouze na materiál, práce byla v mnoha případech hrazena separátně, popř. byla poskytována mými kamarády bezúplatně.
3. i když hradím ze svého jediného příjmu (invalidního důchodu) 60% veškerých provozních nákladů celého domu a využíváme pouze dvě menší místnosti (odpovídající plochou 1/4 z obytných místností), společnou kuchyni a sociální zařízení (zahradu a stodolu nevyužívám), může po mně nabyvatel většinového podílu požadovat nájemné za využívání jeho podílu RD?
4. může nabyvatel bez mého souhlasu provádět rekonstrukce, které by způsobovaly dům dlouhodobě neobyvatelným (např. výměna střechy, oken, apod.)?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Nový většinový vlastník může prodat pouze své 3/4, nemůže prodat celý dům a Vás vyplatit. Pokud by prodával, musí respektovat Vaše předkupní právo a napřed nabídnout jeho podíl ke koupi Vám. Může se ale pokusit podat žalobu o vypořádání SJM a domáhat se přikázání celého domu do svého vlastnictví s tím, že Vás vyplatí.
2. Ano, máte právo žádat zpět investice do domu. Pokud rodiče vlastní 3/4, měli by se poměrově podílet na úhradě investic rovněž ze 3/4.
3. Ano, nabyvatel bohužel nájemné požadovat může, ovšem je otázkou, zda by v daném případě byl v případném soudním sporu úspěšný. Jde jednak o historii případu, kdy byste měl prokázat ony investice do domu a fakticky tedy zhodnocení i jeho podílů a rovněž Váš zdravotní stav, kdy je v rozporu s dobrými mravy, aby Váš vlastní syn po Vás ještě požadoval nájemné.
4. Rekonstrukce, které by měly způsobit, že by dům byl dlouhodobě neobyvatelný, nespadají pod běžnou správu věci, kde stačí k rozhodnutí většina. Problematika tak rozsáhlých rekonstrukcí spadá pod ust. § 1129 odst. 1 NOZ, který uvádí, že " K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud." Z uvedeného vyplývá, že takové rekonstrukce by tedy provádět neměl a pokud by na nich trval, musel by k soudu podat žalobu a domáhat se svolení k rekonstrukci soudně.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak získat zpět peníze investované do oprav bytu, domu, nemovitosti rodičů při darování nemovitosti jiné osobě
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Zdědění dluhu ze smlouvy o dílo zemřelého objednatele
Potřebovali bychom radu ohledně dědictví a také úhrady za provedení práce.
2016 (pravděpodobně v létě) si nechali manželovi rodiče udělat od kamenické firmy obložení zahradní kašny mramorem. O tom, že práce proběhly a byly dokončeny víme.
01/2017 manželův otec zemřel a cca za měsíc přišel za manželovou matkou někdo z kamenické firmy, že jim dluží ještě peníze za práci. Velký problém je v tom, že oba rodiče byli těžcí alkoholici. Tchyně nám o tom řekla a věděla, že tchán tehdy něco platil, ale nevěděla vůbec kolik. Chtěli jsme po ní, aby si zažádala o fakturu, doklad o proběhlé platbě, popř. cokoliv jiného, z čeho by bylo zřejmé, že na částku 22.000 Kč mají nárok. Ona ovšem nebyla schopna cokoliv zajistit ani nevěděla název firmy, která práci provedla, abychom se s nimi zkontaktovali.
Za pár týdnů jí prý opět telefonovali a chtěli zaplatit, ale ona takovou částku neměla. Pak však získala dědictví po tchánovi a manželovi řekla, že tu částku uhradila. Neměla ovšem žádný doklad.
Vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu (neustále byla opilá) to nebylo nic zvláštního a manželovu pomoc rázně odmítala, takže jsme doufali, že to tak opravdu bylo.
19.1.2018 tchyně tragicky zemřela při požáru, kdy byla zničena celá budova, kde bydlela včetně všeho vybavení atd.
20.1.2018 přišla na její jméno faktura z kamenické firmy na úhradu 22000 Kč vč. DPH, která byla vystavena 17.1.2018 a datum uskutečnění zdanitelného plnění je také 17.1.2018, přestože práce proběhly v létě 2016.
Jelikož nemáme vůbec žádné dokumenty k této situaci, nevíme, jak se zachovat.
Tchyně neměla téměř žádný majetek, ale manžel by se případného dědictví nechtěl vzdávat pouze k vůli této faktury, o které nevíme, jestli byla vystavena oprávněně. Domníváme se, že se nejedná o "čistou" záležitost ze strany kamenické firmy (pozdní vystavení faktury; snaha, aby jim byly peníze zaplaceny bez faktury).
Tchán přepsal celý dům včetně pozemku, kde bydleli 15.8.2016 na mého manžela. Tedy nebyl už vlastníkem ani zmiňované kašny. Pokud by firma doložila smlouvu, kde by byl datum podpisu po 15.8.2016, byla by platná?
A pokud bychom odmítli fakturu zaplatit, protože si myslíme, že se jedná o snahu získat peníze z téměř nesvéprávné osoby (manželova matka), měli by nárok odvézt si mramorové obložení zpět, i když jim tchán nějakou částku zaplatil? O ničem však nemáme žádné doklady.
Děkujeme, Olga
ODPOVĚĎ:
Pokud kamenická firma cokoliv požaduje, musí prokázat oprávněnost nároku. Musí tedy doložit objednávku, rozpočet, rozpis provedených prací, doklad, že komunikovala s objednatelem a doklad, co a kdy tchán zaplatil. Kamenická firma musí svou pohledávku přihlásit do dědického řízení a pokud ji jako dědicové neuznáte, musí se tato firma obrátit na soud, kde se bude dokazovat oprávněnost nároku. Za dané situace bych nedoporučovala pohledávku uznávat a pokud by se firma rozhodla pohledávku uplatnit u soudu, obrátit se na pomoc advokáta - seznam na www.advokatikomora.cz.
Pokud by firma doložila smlouvu podepsanou až v době, kdy již tchán nebyl vlastníkem, sice by smlouva platná nebyla, ovšem na jejím základě plněno bylo a strany by si tedy musely vrátit vše, co si navzájem poskytly. Kamenická firma by si tedy mohla odvézt své dílo, nicméně pouze do té míry, jaká by byla fakticky možná, aby dílo nebylo znehodnoceno. V ostatním by pravý vlastník byl povinen uhradit provedené práce. A to se týká i situace, kdy by bylo prokázáno, že tchán již něco uhradil.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dluh zemřelého objednatele zhotoviteli - vymáhání dluhu po dědici, dědicích
___
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
Výpočet odpracovaných hodin u fondu pracovní doby (přetržitý provoz)
Ve firmě máme provoz na směny od pondělí do neděle i přes svátky, tedy 365 dní v roce. Směny máme následovně
- 12 hodin: od 6 do 18,
- od 10:00 do 22:00.
V pracovní dny je i průběžná směna od 8:00 do 20:00, tedy máme provoz pokrytý od 6 rána do 22 večer. Podle zaměstnavatele se jedná o přetržitý provoz jenom s jiným nástupním časem, takže máme dáno odpracovat 40 hodin týdně.
Když jsem si kontrolovala směny, tak mi neseděly hodiny. Ptala jsem se zaměstnavatele, který fond odpracovaných hodin mám počítat, protože je vyšší počet hodin včetně placených svátků, ale když přes svátek nepracuji, tak by se podle mě měl počítat ten nižší počet hodin, nemohu přece, když nemám svátek odpracovat ty hodiny.
Zaměstnavatel mi sdělil, že jelikož my máme tu pracovní dobu od pondělí do neděle i přes svátky, tak se nám počítá vždy ten vyšší fond. Zaměstnanec, který je v práci přes svátek má 100 procent, zaměstnanec, který měl mít směnu, ale nemusí tam být má volno, zaměstnanec, který nebyl v práci, a neměl plánovanou směnu, si ten počet hodin odpracuje v týdnu.
Mě tento postup přijde nelogický, že nemáme nárok na svátek mít volno a máme si ho odpracovat. Za celý rok jsem měla 3 svátky, které byly zaplaceny, a ostatní si musím odpracovat.
Jako příklad uvádím měsíc prosinec 2017, kde jsem měla přes tyto tři svátky volno. Podle počtu hodin mám odpracováno 177,6 hodin (dva dny, tedy 22 hodin jsem měla dovolenou, ale ta se počítá do odpracovaných hodin), ale podle zaměstnavatele jsem měla mít odpracováno 168 hodin, tedy dobu včetně placeného svátku a ne dobu 152 hodin bez svátků. Z tohoto měsíce mám jenom 9,6 hodin navíc.
Mým druhým dotazem je, že když nám vyjde směna na svátek, a chceme mít dovolenou, zda nám to mohou počítat jako hodiny za dovolenou, protože to v naší práci tak stanoveno je. Děkuji, Jitka
ODPOVĚĎ:
Při takovém rozvržení pracovní doby mohou nastat tři situace:
1) zaměstnanec ve svátek pracuje
2) zaměstnanec měl na svátek rozvrženu směnu, ale nepracoval kvůli svátku. Doba, kdy zaměstnanec v důsledku svátku nepracoval, se posuzuje jako výkon práce a započítává se do stanovené týdenní pracovní doby v příslušném týdnu. Tyto zaměstnanci tak nejsou povinni směnu, jež jim v důsledku svátku odpadla, napracovat v pozdějším období.
Řešení, kdy zaměstnavatel rozvrhne zaměstnanci směnu na svátek, a zaměstnanec v důsledku svátku v tento den nepracuje a odpadlou směnu musí napracovat v pozdějším období, je v rozporu se zákoníkem práce.
3) Zaměstnanec nepracoval protože neměl rozvrženou směnu.
Postup zaměstnavatele je naprosto v pořádku.
Pokud máte rozvrženu směnu na svátek, který je pro Vás pracovním dnem, je možné čerpat dovolenou a den bude posuzován a zaplacen jako dovolená. I tento postup je v souladu s právními předpisy.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Fond pracovní doby, přetržitý provoz - výpočet odpracovaných hodin
___
OBCHOD-REKLAMACE
Reklamace nekvalitního projektu architekta - projekt je nepoužitelný v praxi
Ráda bych Vás požádala o právní názor na spor, který vedeme s paní architektkou ohledně účtovaných nákladů za její práci, kterou nepovažujeme za řádně odvedenou.
Popis situace:
Chystám se s přítelem rekonstruovat dvougenerační dům z 80. let a skrze změnu dispozic pro obě patra jsme na doporučení oslovili paní architektku Márii Opavskou, společnost FOAM. Aktuálně v domě bydlí rodiče od přítele. Ti se po rekonstrukci přesunou do přízemí, my pak do prvního patra. Během první konzultace na domě s paní architektkou jsme specifikovali naše požadavky následujícím způsobem:
Změnu dispozic, aby odpovídaly dnešnímu standartu bydlení
Otevřít prostory, omezit dveře
Maximalizovat prostor
Změny v 1. a 2. nadzemním patře řešit koncepčně a v návaznosti
Očekáváme nápady, aby se 3 generacím, naší labradorce a 2 kocourům dobře bydlelo
Poskytli jsme jí původní technickou dokumentaci domu
Podepsali jsme smlouvu o dílo, kterou zasílám v příloze, a zaplatili zálohu 50%.
Prvotní spolupráce s paní architektkou nenaznačovala žádné problémy. Zastavila se na zaměření 1. NP, komunikovali jsme ohledně umístění krbu, poskytl jí informace o možnostech napojení krbů v patrech a nutnosti výstavby komínu vně fasády. Očekávali jsme návrhy dispozičních změn.
První návrh pro 1. NP, který nám paní architektka zaslala dne 11. 12.2017, byl nepřijatelný a důvody jsme jí sdělili v emailu ze dne 13.12.2017. Jako reakci na připomínky nám paní architektka zaslala dne 14.12.2017 druhý návrh 1. NP. Tento návrh je však přesnou kopií současného stavu 1. NP a doplněn o
nový krb v návaznosti na předchozí komunikaci ohledně výstavby nového komínu na fasádě.
Během osobního setkání na domě 17.12.2017 vyjádřila maminka přítele kritiku a nespokojenost s prací paní architektky. Kritika byla místy důrazná, nicméně nepadla žádná hrubá slova, nadávky, osobní útoky.
Argument paní architektky byly nedostatečné finanční prostředky na větší změny. Při prvním setkání však náš rozpočet považovala za adekvátní a dostatečný. Kritikou byla zřejmě zaskočena.
Na dotaz maminky přítele, zda chce v projektu 1. NP patra pokračovat, odmítla. Na nabídku přítele pokračovat v projektu pro 2. NP odmítla také.
Dne 27.12. 2017 jsme požádali o vracení zálohy z důvodu jejího odstoupení od smlouvy. Dne 2.1.2018 paní architektka odepsala, že vystaví storno fakturu a dohodu o ukončení spolupráce. Cenu práce, kterou provedla, si chce odečíst a zde nastává jádro našeho sporu.
Nárokuje si plnou sazbu 5000 Kč za návrhy 1. NP dle bodu 3a v cenové nabídce. První návrh byl však nepoužitelný a u druhého nedošlo k žádným dispozičním změnám v rámci 1. NP. Náš návrh na 50% slevu ze sazby odmítla. Architektka trvá na tom, že svoji práci odvedla a v projektu nemohla dále
pokračovat z důvodu našeho nevhodného chování.
Má smysl tohle řešit soudní cestou? Jako zákazník jsme vznesli oprávněné důvody pro odmítnutí 1. návrhu. Druhý návrh nepovažujeme jako její práci. Jaký postup byste navrhovali?
S paní architektkou se nedá domluvit a trvá na tom, že svoji práci odvedla skvěle. Její práce nám však nepřinesla žádný efekt. Mockrát děkuji.
ODPOVĚĎ:
Nejprve architektce zašlete doporučený dopis, ve kterém specifikujte svůj nárok a požadavek. V tomto případě se zjevně jedná o porušení smlouvy ze strany architektky, neboť poskytla vadné plnění, které neodpovídalo smluveným požadavkům. V každém případě jste oprávněni požadovat slevu. Pokud by vadné plnění představovala podstatné porušení smlouvy, což dle Vašeho podpisu bude nejspíše splněno, jste oprávněni od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení celé zaplacené částky, neboť ani částečné plnění ze strany architektky nelze považovat za řádné splnění smlouvy.
Za této situace bych doporučil využít možnosti podat návrh na mimosoudní řešení sporu k české obchodní inspekci. Návrh je možné podat online zde:
https://www.coi.cz/informace-o-adr/
V tomto řízení získáte v písemné podobě právní stanovisko vztahující se k Vašemu případu a doloženým podkladům. Architektka rovněž uvidí, že situaci hodláte i nadále trvat a je možné, že svůj postoj přehodnotí.
Je však třeba uvést, že mimosoudní řešení u ČOI není závazné a strany nemají povinnost se podřídit stanovisku a závěrům ČOI. Pokud by tedy ani toto nevedlo k vyřešení situace, bylo by nutné se domáhat vrácení peněz žalobou u soudu. Před podáním žaloby doporučuji postup konzultovat s advokátem. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Architekt Mária Opavská, FOAM - zkušenosti
___
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Od kdy se počítá smluvní pokuta - nepředání, nedodání díla včas zhotovitelem (smlouva o dílo)
Jsem živnostník, tedy OSVČ podnikající na živnostenský list, tedy ŽL. Provádím stavebně montážní dodávky se zaměřením na interiery, nyní na základě objednávky Škoda provádím v jejich závodě dělicí prosklenou vstupní stěnu se dveřmi uvnitř chodby, tuto dodávku jsem poptal i více firem aby ji pro mne zhotovili jako subdodávku. Na základě nabídek a srovnatelných cen jsem vybral firmu, která nabídla přijatelnou oboustrannou dobu plnění. Dohodli jsme podmínky, obdržel jsem klasickou smlouvu, kde bylo mimo jiné uvedeno, že požadují 50% zálohu, tj. 40.000 Kč a zbytek (tj. 50%) po dokončení a předání na základě předávajícího protokolu s tím, že po podpisu smlouvy a připsání zálohy na účet a doručení na firmu zadají do výroby a poběží termín, který byl uveden na počátek k 25.10.2017. Termín dodání byl 6. týdnů (48. týden) a 7. týden (49. týden) montáž. Termín nedodrželi a po mých urgencích a jejich výmluvách emailem jsem nakonec 22.12.2017 na zakázku přijeli, zahájili ji, ale dodávku nedodělali. Něco jim chybělo, samozřejmě stále jsem trval na urychleném dokončení. Bylo mi emailem sděleno, že musím počkat, až si naplánují i práci tímto směrem (z Prahy do Vrchlabí) a pokud trvám na urychlení vyúčtují mi paušál 1.000,- za dopravu.
To jsem samozřejmě odmítl s tím, že pokud to okamžitě nedodělají, odstoupím od smlouvy. Nakonec přijeli 26.1.2018 a opět to nedodělali, nebyli dostatečně připraveni, možná i váznoucí komunikací mezi montéry a vedoucími ve firmě. Vymlouvají se na to, že nemají potřebný díl atd. Od minulého týdne s nimi řeším možné ukončení smlouv o dílo. Napsali mi, že přijedou až 16.2.2018. Trpělivost dochází i vedoucím ze Škodovky, v pátek 2.2.2018 jsem dodavateli napsal, že pokud nebude dokončeno do středy 7.2.2018 přizvu znalce (mohu to udělat? ) se sepsáním stavu nedokončené zakázky a odstoupím od smlouvy a nechám si to dodělat od jiné firmy.
Ptám se tedy co mi hrozí, když to takto ukončím nebo jak to mám provést v rámci zákonů?
Dále po tomto druhém jejich pokusu o dokončení (26.1.2018) mi následně 29.1.2018 poslali závěrečnou fakturu s týdenní splatností, kde mne upozorňují na datum splatnosti. Napsal jsem že fakturu absolutně neakceptuji, že nepostupují podle smlouvy a faktura může být vystavena pouze po podepsání předávacího protokolu, tak jak sami uvedli ve smlouvě. Navíc mi sdělili, že dílo dokončí až fakturu zaplatím. Zřejmě se domnívají, že se jedná pouze o drobné nedodělky a opravy. Pravda je taková, že dvoukřídlové dveře nejdou kvalitně zajistit v podlaze. Je tam něco ulomeno, nejsou dodělány ukončovací lišty a nejsou strhány folie. Jde o absolutně nepřijatelný stav pro pracovníky Škodovky, kteří preferují pouze kvalitní práci a v termínu. Má na to dodavatel právo, když je to v rozporu se smlouvou? Nebo to na mne jenom zkouší? Napsal jsem že fakturu mohou vystavit až po úplném dokončení a předání a z faktury odečtou i smluvní pokutu dle smlouvy kde uvádějí 0,01% denně po termínu dokončení. Odepsali mi že se na smluvní pokutu vystaví dobropis, je to možné? Jak tedy počítat smluvní pokuta dle jejich smlouvy, je to takto, že 7 týdnů (konec montáže) x 7 dnů je 49 dní a od té doby běží pokuta nebo se to počítá dle celých týdnech? Po této době se počítá smluvní pokuta? . Může to být také s datem k 25.10.2017/43 týden/ + 7 týdnů tj. 49. týden a od 50. týdne běží pokuta?
Děkuji za pomoc Stanislav
ODPOVĚĎ:
Pokud dílo mělo být dokončeno na začátku prosince, následně jste poskytl subdodavateli dodatečnou lhůtu ke splnění smlouvy, pak ze strany subdodavatele již došlo k podstatnému porušení smlouvy a jste od ní oprávněn odstoupit. Přizvání znalce nebude nutné, nicméně je to vhodnější pro zachycení doposud provedených prací.
Pokud oprávněně odstoupíte od smlouvy, nemůže po Vás subdodavatel požadovat jakékoliv sankce či plnění, naopak on by musel vracet uhrazenou zálohu, případně poníženou o hodnotu doposud provedených prácí.
Odstoupení od smlouvy zašlete doporučeně, nejlépe s dodejkou dodavateli s tím, že odstupujete pro podstatné porušení smlouvy. Zároveň požadujte uhrazení smluvní pokuty sjednané ve smlouvě.
Pokud je ve smlouvě stanoven termín splatnosti zbývající části ceny (50%) až po dokončení a předání díla, nejste povinen částku hradit, dokud k této skutečnosti nedojde. Smlouva má přednost před vystavenou fakturou.
Pokud neodstoupíte od smlouvy a budete společnosti hradit zbytek ceny, zašlete rovněž dopis, ve kterém započtete smluvní pokutu a následně uhradíte fakturu poníženou o vypočtenou pokutu. Úhradu celé částky a následné vymáhání pokuty nedoporučujeme, s ohledem na přístup subdodavatele by Vám ji zřejmě dobrovolně neuhradil. Je však třeba uvést, že smluvní pokuta je velmi nízká, a to 3,65% ročně, nemá tedy velmi motivační efekt.
K určení doby, od kdy je možné požadovat smluvní pokutu, bude nutné náležitě posoudit uzavřenou. Pokud je však termín plnění stanoven podle týdnů, pak dnem plnění bude den, který se shoduje se dnem rozhodným pro počátek 7 týdenní lhůty. 25.10.2017 byla středa, termín k plnění by tedy měl uplynout ve středu za 7 týdnů. Splněno by tedy mělo být 13.12.2017 a od 14.12.2017 je možné požadovat smluvní pokutu.
Pro větší jistotu správnosti postupu doporučuji další postup svěřit advokátovi. Seznam advokátů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Průtahy s dokončením a předáním díla a odstoupení od smlouvy o dílo
Smluvní pokuta - možnost vyúčtování jako dobropis nebo stržením fakturované částky?
Požadavek doplacení celé částky za dílo při nedokončené práci a nepředání díla - může to zhotovitel chtít? (rozpor se smlouvou)
___
OBCHOD-DANĚ
Nestudující dítě a sleva na dani, daňové zvýhodnění - je studium podmínkou slevy na dítě?
Dcera studuje vysokou školu, má 24 let. Stále bydlí s námi. Kromě studia má jako vedlejší činnost podnikání. Stala se jednatelkou SRO. Mohu si uplatňovat daňové zvýhodnění i když podniká a je jednatelkou? Je podmínkou daňového zvýhodnění pouze studium?
Děkuji, Šárka
ODPOVĚĎ:
Rodič může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud s ním žije ve společně hospodařící domácnosti a dítě se až do dovršení věku 26 let soustavně připravuje na budoucí povolání dle § 12 až 15 Zákona o státní sociální podpoře. Podnikání, ani to, že se stala jednatelkou v s. r. o. , nemá na uplatnění daňového zvýhodnění vliv.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Daňové zvýhodnění na dítě, potomka, který je podnikatel (jednatel v s. r. o.)
_
RODINA-SOCIÁLNÍ
Zneužívání invalidního důchodu opatrovníkem pro vlastní potřebu - jak postupovat?
Přítelkyně je na vozíku po dětské mozkové obrně DMO, chodíme spolu už rok a 3 měsíce (09/2016-01/2018), a teď by jsme chtěli spolu bydlet, byt mám. Problém je v tom, že její matka nám v tom dělá problémy. Nechce to povolit. Přítelkyně je zřejmě "zbavená svéprávnosti z hlediska finančních operací." A jako její opatrovník soud určil její matku. Přítelkyně se doma necítí bezpečně, často jí nechávají samotnou. Na jídlo má pravidelně instantní ovesnou kaši ze sáčku, to bylo odůvodněno tím, že její matka nemá čas vařit, ale do restaurací čas chodit mají, ovšem bez mé přítelkyně.
Na vaší stránce jsem četl, že i když je takto omezena, může se rozhodnout, kde bude bydlet, ale vás jsem se chtěl zeptat, jak to vše vyřešit, aby mohla u mě bydlet? Přítelkyně ze svého důchodu vidí úplné minimum. Po týdnu už má po důchodu, jelikož její matka si za to nakupuje oblečení atd. Když je přítelkyně u mě, živím ji já a to se z jedné mzdy to utáhnout bohužel nemohu.
Její matka dle mého úsudku ji využívá jen na peníze a má na přítelkyni napsané i auto, které ani nechce půjčit. Michal
ODPOVĚĎ:
Vaše přítelkyně by měla podat návrh na změnu opatrovníka a jako důvod uvést, že opatrovník jedná v rozporu s jejími zájmy. V návrhu je pak nutné srozumitelně popsat důvody, pro které opatrovaný o změnu opatrovníka žádá. Popište důvody, proč opatrovník nehájí zájmy, v čem si odporuje s vůlí opatrovance, jaké mají spory, co vidíte jinak a proč. Čili popište situaci s bydlením, nedostatečnou výživou, používání důchodu z velké části pro vlastní potřebu příp. další skutečnosti prokazující, že opatrovník jedná v rozporu se zájmy opatrovance (Vaší přítelkyně).
Návrh může vypadat např. takto:
Rozhodnutím Okresního soudu v... ze dne. sp. zn. … mi byla ustanovena opatrovnicí paní. , nar. ..., která je povinna spravovat mé jmění (či vypsat dle rozhodnutí o ustanovení opatrovníka, které by měla mít Vaše přítelkyně k dispozici, případně si jej může vyžádat na příslušném soudě). Nejsem však spokojena s tím, jakým způsobem pan í... funkci opatrovníka vykonává, a proto žádám, aby mi byl ustanoven opatrovník jiný. V dalším odstavci pak popíše důvody, proč již nechcete, aby byla matka opatrovnicí (jak jsem již uvedla výše). Dále navrhne soudu, aby byla ustanovena jiná osoba (např. Vy jakožto její přítel) a popíše, v jakém jsou vztahu a proč si myslí, že by byl lepším opatrovníkem. V posledním odstavci pak uvede: S ohledem na výše uvedené Vás žádám o změnu opatrovníka. Poté datum a podpis.
Níže zasílám odkaz, kde se můžete inspirovat. Jde o vzor žádosti o jmenování opatrovníka s výkladem k dané problematice:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/zaloby-soud/navrh-na-omezeni-svepravnosti-navrh-na-opatrovnika-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přestěhování opatorvaného opatrovance k příteli, přítelkyni - je nutný souhlas finančního opatrovníka peněz opatrovance?
Zbavení finanční svéprávnosti - může opatrovník zakázat přestěhování opatrovaného opatrovance k jiné osobě?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Poplatek za převod bytu z družstva do osobního vlastnictví - oprávněnost naúčtovaného poplatku
Několik souvisejících dotazů z oblasti družstevního bydlení, tedy DB:
1) Umožňuje stávající legislativa, aby družstvo (SBD) podmínilo převod bytu do OV za úplatu nad rámec administrativních nákladů převodu, jsem-li momentálně statutem družstevník a mám takřka zplacenou anuitu?
(vizte zde: https://www.pokrok.cz/vyzva-clenum-druzstva, třetí odstavec od konce)
2) Pokud je to nezákonné, ale přesto bych chtěl byt převést, dá se bránit ex post - po uhrazení oné úplaty družstvu navíc, aniž by hrozilo, že o OV bytu zase přijdu?
3) Případně jaký postup lze doporučit, aby převod do OV proběhl, ale nebyla na něj aplikována ta procentuální přirážka z ceny?
4) Jak by to v takovém případě bylo s daní z nabytí nemovitosti - platila by se? Pokud ano, z jakého základu?
5) Je-li to proti zákonu, jak se lze případně bránit?
Děkuji, Petr.
ODPOVĚĎ:
K Vaším otázkám:
1) Stávající legislativa ponechává rozhodnutí o převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví na rozhodnutí družstva, stejně jako stanovení podmínek převodu. Je tedy možné, aby družstvo požadovalo úplatu.
2) Požadovat úplatu není nezákonné.
3) Zrušení poplatku lze docílit Jedině odhlasováním na schůzi družstva.
4) Při převodu bytu ať už úplatnému či bezúplatnému jste od daně z nabytí nemovitostí osvobozen, je však nutné podat daňové přiznání.
5) Nejde o protizákonný postup.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na vrácení poplatku od bytového družstva za převod družstevního bytu do osobního vlastnictví, OV
Jak definitivně zrušit poplatek za převod družstevního bytu na družstevníka do jeho osobního vlastnictví?
___
OBČAN-DLUHY
Splácení dluhu věřiteli po smrti - komu posílat splátky?
Mám dotaz ohledně splácení koupě domu. Komu se splátky (dokud nebude splacena celá částka daná ve smlouvě) dávají, v případě, že ten komu se splácí zemře dříve, než se mu stačí splatit celá částka? Přechází splácení ze zákona na další členy rodiny (jde o vdovu)? Děkuji, Lenka.
ODPOVĚĎ:
V případě, že věřitel zemře, pohledávka nezanikne (neváže-li se pohledávka čistě na konkrétní osobu – např. náhrada újmy na zdraví) a na místo věřitele nastupují jeho dědicové. Ve Vámi popisovaném případě bude dědit vdova po zemřelém a jeho děti, pokud nějaké má, neboť manželka a děti zůstavitele dědí v první dědické skupině. Pokud bylo spláceno dle smlouvy na konkrétní bankovní účet, zasílejte splátky na tento účet, dokud Vám případně dědicové či notář soudem pověřený vyřízením dědictví nesdělí jiný způsob úhrady. Pokud bylo spláceno v hotovosti, doporučuji splácet k rukám vdovy po zemřelém a o tomto informovat pověřeného notáře a samozřejmě si ponechat doklad o každé splátce.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Komu se splácí dluh po smrti, úmrtí věřitele dlužníka?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Změna stanov SVJ - je nutné schválení notářem?
Jsme společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, které vzniklo před účinností nového občanského zákoníku. Tomuto zákoníku jsme přizpůsobili za přítomnosti notáře stanovy. Je nutná přítomnost notáře k jakékoliv změně (třeba i jen přidání či vypuštění jednoho slova, či věty) v textu stanov? Slyšel jsem, že společenství vlastníků bytových jednotek SVJ vzniklá před účinností nového OZ, nemusí mít ke změně stanov zajištěnou přítomnost notáře. Děkuji, Milan.
ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, zda účast notáře vyžadují vaše stanovy. Pokud ne, měl by Vám rejstříkový soud změnu stanov zapsat. Nicméně v této oblasti je bohužel rozpolcená judikatura vyšších soudů.
Pokud by Vám změnu stanov bez ověření notáře nechtěli zapsat, argumentujte usnesením Vrchního soudu v Praze VS 7 Cmo 79/2015.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Schválení změny stanov SVJ notářem - je to nutnost?
___
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
Zrušení a prodej akcií správcem akcií kuponové privatizace
Jak je v právním státě možné, že správce akcií z kuponové privatizace (za jehož služby občan - majitel platí) mu jeho akcie zruší - prodá - prostě nejsou. Zdědil jsem po rodičích 2 x 70 akcií TATRA. Jelikož asi jediný prostředník pro manipulaci s nimi je nyní FIO, musel jsem je u nich, samozřejmě za poplatek, zaregistrovat a akcie takzvaně oživit. Když jsem si šel zaevidovat druhou polovinu po matce, dostal jsem informaci, že vlastně žádné akcie již nejsou, že byly zrušeny. Takže nemám jako nic, i když si myslím, že TATROVKA JDE NYNÍ NAHORU. Je toto normální? S pozdravem Ivan
ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že „TATROU“ máte na mysli společnost TATRA TRUCKS a. s. , IČ: 01482840, sídlící v Kopřivnici (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Vámi popsaný problém pramení s největší pravděpodobností ze skutečnosti, že původně listinné akcie společnosti TATRA TRUCKS a. s. byly v nedávné době zaknihovány, tzn. že listinné akcie byly touto společností od akcionářů staženy a nahrazeny za zápis do příslušné evidence; takové akcie nemohou být napříště převáděny jejich odevzdáním, nýbrž toliko změnou zápisu v této evidenci (jak vyplývá z § 525/1 občanského zákoníku).
Společnost TATRA TRUCKS a. s. rozhodla o přeměně svých listinných akcií na akcie zaknihované v říjnu 2016. O tomto rozhodnutí a o dalších nezbytných krocích byli akcionáři informováni na webových stránkách této společnosti:
http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/aktualne/oznameni-o-premene-podoby-akcii-na-zaknihovane/
Příslušné rozhodnutí společnosti TATRA TRUCKS a. s. naleznete ve sbírce listin obchodního rejstříku zde:
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=274834
(konkrétně se jedná o notářský zápis z 10. 10. 2016).
Přeměny cenných papírů (tedy i akcií) na zaknihované cenné papíry jsou upraveny v § 529 a násl. občanského zákoníku. V této souvislosti upozorňuji především na tato ustanovení:
- § 529/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že rozhodl-li emitent (zde společnost TATRA TRUCKS a. s.) o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, bez zbytečného odkladu zveřejní své rozhodnutí včetně lhůty, ve které vlastník cenného papíru emitentovi cenný papír odevzdá, a rozhodnutí v téže lhůtě uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (k čemuž došlo prostřednictvím oznámení na webových stránkách společnosti TATRA TRUCKS a. s. , na které odkazuji výše) ;
- § 529/2 občanského zákoníku, dle něhož nemůže být lhůta k odevzdání cenného papíru emitentovi kratší než dva měsíce a delší než šest měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí (což bylo v případě společnosti TATRA TRUCKS a. s. splněno, neboť jí určená lhůta byla dvouměsíční) ;
- § 529/3 občanského zákoníku, dle něhož je emitent, kterému jiný právní předpis ukládá vést evidenci vlastníků cenných papírů, povinen zaslat osobě uvedené v této evidenci a na adresu tam uvedenou oznámení o přeměně tohoto cenného papíru na zaknihovaný cenný papír (pokud jste po zdědění cenných papírů po svých rodičích neoznámil společnosti TATRA TRUCKS a. s. , že jste novým vlastníkem akcií a neuvedl jste svou adresu, je možné, že společnost TATRA TRUCKS a. s. zaslala oznámení o přeměně listinných akcií na zaknihované Vašim rodičům; bez povědomí o skutečné povaze Vašich akcií, tzn. zda se jedná o akcie „na jméno“ či akcie „na majitele“, však nelze určit, zda byla společnost TATRA TRUCKS a. s. vůbec povinna zaslat Vám, resp. Vašim rodičům, oznámení o přeměně listinných akcií na zaknihované).
Pokud jste společnosti TATRA TRUCKS a. s. neodevzdal své akcie k jejich zaknihování ve lhůtě, která byla touto společností určena, měla být touto společností stanovena dodatečná lhůta k odevzdání listinných akcií, a to s upozorněním, že po marném uplynutí této lhůty budou neodevzdané akcie prohlášeny za neplatné (jak vyplývá z § 531 občanského zákoníku).
Dle znění dotazu předpokládám, že Vaše listinné akcie byly společností TATRA TRUCKS a. s. prohlášeny za neplatné, a to z důvodu jejich včasného neodevzdání k zaknihování (§ 534/1 občanského zákoníku). Bylo-li tomu skutečně tak, je pro Vás v současné době klíčový § 534/2 a 3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- po prohlášení cenného papíru za neplatný prodá emitent zaknihovaný cenný papír, který jej nahrazuje, s odbornou péčí;
- emitent vyplatí výtěžek z prodeje zaknihovaného cenného papíru osobě, jejíž cenný papír byl prohlášen za neplatný, po započtení pohledávek vzniklých emitentovi prohlášením cenného papíru za neplatný a prodejem zaknihovaného cenného papíru, který jej nahrazuje.
Pokud tedy společnost TATRA TRUCKS a. s. již přikročila k prodeji zaknihovaných akcií, kterými byly nahrazeny Vaše zneplatněné listinné akcie, vzniklo Vám právo na výtěžek tohoto prodeje, tedy zisk z prodeje těchto akcií (samozřejmě po započtení nákladů, které s tímto prodejem společnosti TATRA TRUCKS a. s. vznikly).
V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat společnost TATRA TRUCKS a. s. , sdělit jí čísla Vámi vlastněných akcií a informovat se u ní:
1/ zda skutečně došlo k zaknihování listinných akcií této společnosti,
2/ kdy skončila dodatečná lhůta pro odevzdání listinných akcií,
3/ zda byly Vámi vlastněné listinné akcie zneplatněny v důsledku jejich včasného neodevzdání,
4/ zda došlo k prodeji zaknihovaných akcií, kterými byly nahrazeny Vaše zneplatněné akcie, a kolik činí výtěžek z tohoto prodeje, který Vám přísluší.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Přeměny cenných akcií, cenných papírů na zaknihované cenné papíry - informace (Tatra)
Oživení zděděných akcií z kupónové privatizace - informace
___
RODINA-SJM
Doplacení důchodu zpětně - spadá do SJM, společného jmění manželů nebo ne?
Kamarádka by teoreticky měla být v důchodu (cca 3 roky, tj. 01/2015-01/2018), ale dosud si o důchod nezažádala. 11/2017 jí zemřel manžel a ona teď řeší otázku, když si o důchod nyní požádá a bude jí vyplacena částka za cca 3 roky nazpět, zda-li tato částka nespadne do "společného jmění manželů, " tj. SJM. Tedy jestli nebude její část předmětem dědictví, protože kdyby o důchod zažádala v řádném termínu, byl by jí vyplacen v době, kdy byl ještě manžel naživu. Nebo by byla nyní vyplacená částka důchodu za 3 roky nazpět současným příjmem, který by neměl s dědictvím nic společného? Vzhledem k nedobrým vztahům s dětmi z prvního manželova manželství se bojí, aby o důchod nepřišla. Děkuji, Karolína.
ODPOVĚĎ:
Část zpětně vyplaceného důchodu, která by připadala na dobu, po kterou manžel Vaší kamarádky žil, by spadala do společného jmění manželů a měla by být tedy i součástí dědického řízení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Doplacení důchodu zpětně - jde o peníze výlučně jednoho z manželů nebo patří do SJM?
___
RODINA-SJM A ROZVOD
Prodej družstevních práv k bytu jedním z manželů a využití na nabytí nemovitosti v SJM - vliv na vypořádání majetku při rozvodu manželství
Manžel si "koupil" družstevní byt 1+1, 03/1992. Tehdy tržní hodnotě 50.000 Kč. Byl svobodný a koupil ho za jeho peníze. 06/1992 jsme měli svatbu, 09/1992 jsme tento byt vyměnili za 2+1 s doplatkem, takže se z jeho bytu stalo SJM. Až jsme se dopracovali k současnému domu.
Teď jsme před rozvodem. Chtěla bych se rozvést společným návrhem, bez soudu. Na rozdělení SJM jsme se dohodli, jen se neshodneme na hodnotě jeho bývalého bytu 1+1. Na co má dle práva nárok?
1. Na tržní hodnotu z roku, kdy jsme uzavřeli manželství, t. j. 50.000 Kč?
2. Na tržní hodnotu současnou?
3. Je oprávněný požadovat, abych mu já zaplatila koupě bytu "stejných parametrů" jako měl za svobodna?
Moc vám předem děkuji za odpověď. Karin.
ODPOVĚĎ:
V tomto případě lze chápat peníze vložené z manželova bytu do SJM jako vnos a fakticky by se mělo vycházet z tržní hodnoty bytu, která byla ke dni, kdy došlo k výměně bytů. Pokud byste tedy chtěli postupovat naprosto transparentně, měli byste si nechat vypracovat znalecký posudek na hodnotu bytu v době, kdy byl vyměněn za jiný. Manžel není oprávněn požadovat koupi bytu stejných parametrů, jako měl za svobodna, má právo požadovat pouze finance odpovídající hodnotě bytu v době výměny.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vliv tržní hodnoty bytu, domu, nemovtisto v minulosti a nyní při vypořádání SJM při rozvodu manželství
___
RODINA-SJM
Koupení bytu jedním z manželů částečně z peněz SJM - jak zajistit dědění jen dětmi, ne manželem, manželkou?
2014 jsem uzavřela manželství, máme každý dvě dospělé děti z předchozích manželství. Manžel se svými dětmi nevychází dobře, s dcerou nepromluvil 2008-2018 a ani se synem není v kontaktu. Již před sňatkem jsem koupila do osobního vlastnictví, tedy OV byt, kterým jsem byla vlastníkem. Byt jsem prodala 2016. 2019 budu kupovat byt do osobního vlastnictví OV, kde také budu majitelem pouze já. Otázka, která mě zajímá je: byt, který budu kupovat, bude mít určitě větší cenu než za kolik jsem prodala předchozí byt. Manžel mi před koupí podepíše u notáře podepsaný dokument, kde se zřekne nároku na byt co by mohl nastat po mé smrti.
Chci, aby byt, který tu zanechám po mé smrti si rozdělili pouze mé dvě děti. Je napadnutelná později smlouva (dokument) od manžela po mé smrti, kde by si mohl nárokovat podíl vlastnictví na bytu? Je možné, aby mohli začít nárokovat vlastnictví na můj byt manželovo děti po mé smrti?
I když mám podepsaný dokument, že se nároku na můj byt manžel zříká. Jak 100% ošetřit, aby můj veškerý majetek (byt i peníze) zdědili jen mé dvě děti? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám po koupi bytu sepsat dohodu o zúžení společného jmění manželů SJM, ve které vyloučíte byt ze společného jmění SJM. Samozřejmě pokud byste byt zakoupila výhradě za Vaše výlučné prostředky, pak by do SJM nespadal.
Nicméně z Vašeho dotazu vyplývá, že bude nutné na kupní cenu přispět z prostředků náležejících do SJM (např. z Vašich příjmů). Obávám se, že smlouva o „zřeknutí se nároku na byt“ by byla napadnutelná, neboť jediným zákonným prostředkem jak vyloučit některé věci ze SJM je právě institut zúžení společného jmění manželů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zúžení SJM jako prevence dědění nemovitosti manželem, manželkou
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Položení kabelu Eon, E-on a ochranné pásmo kolem kabelu s nemožnosti pokládky inženýrských sítí u soukromého pozemku stavitele
Mám problém se společností E-on, která hodlá na hranici mého pozemku nově položit kabel pro trafostanici na vedlejším pozemku. Ochranné pásmo nového elektrického vedení zasáhne na můj pozemek a znemožní mi připojení sítí pro stavbu RD, protože kabel a jeho ochranné pásmo jsou naprojektovány právě v místě, které je JEDINÉ, kde můj pozemek navazuje na silnici, v níž jsou veškeré sítě (kanalizace, voda). Je to krátký úsek, ale fakticky jediné místo, které mi umožňuje realizovat zde přípojky vody, kanalizace a elektrického napojení i příjezdové cesty pro plánovanou stavbu domku.
Položením kabelu, který přitom zde nikdy nebyl a může být položen o kus dále - buďto na obecním pozemku nebo na pozemku developera, který tuto investici inicioval. Ten mi tak znemožní jakoukoliv stavbu a fakticky tak celý můj pozemek znehodnotí.
V územním plánu zde bylo počítáno se stavbou RD již před více, než 20 lety. Má i podle NOZ EON více práv než ochrana soukr. vlastnictví, když je kabel možno položit na obecním pozemku nebo pozemku developera, který tuto investici inicioval? Jak se mohu bránit? Děkuji
ODPOVĚĎ:
Proti položení kabelu v těsné blízkosti Vašeho pozemku je možné se bránit především v rámci územního řízení, které bude v této věci (jak předpokládám) zahájeno. Pro položení kabelu není (s největší pravděpodobností) zapotřebí vydání stavebního povolení ani stavební ohlášky (jak vyplývá z § 103/1 písm. e) bodů 5. a 10. stavebního zákona, tzn. že obrana v rámci územního řízení je jediná možná (myšleno: obrana před stavebním úřadem).
Jako vlastník sousedního pozemku se stanete účastníkem územního řízení se všemi právy z toho vyplývajícími. Především tak budete oprávněn nahlížet do správního spisu, vznášet námitky (se kterými se bude muset stavební úřad vypořádat), předkládat důkazy apod. Proti územnímu rozhodnutí budete následně oprávněn podat opravný prostředek (odvolání).
Lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad s dotazem, zda již v této věci bylo zahájeno územní řízení (pro případ, že by Vás stavební úřad opomněl obeslat jako účastníka řízení). Svého účastenství v územním řízení se můžete případně domáhat dle § 28 správního řádu.
V této souvislosti bude vhodné, abyste zároveň sledoval úřední desku místně příslušného stavebního úřadu.
Pakliže dospěje stavební úřad k závěru, že pro položení kabelu není zapotřebí vydání územního rozhodnutí, bude nutné, aby stavebník získal územní souhlas. K vydání územního souhlasu je však nezbytné, aby stavebník shromáždil písemné souhlasy všech vlastníků sousedních pozemků (a to ve formě podpisu výkresu, na kterém je budoucí stavba znázorněna). Pakliže budete stavebníkem kontaktován s žádostí o podpis takového výkresu, bude samozřejmě nutné, abyste takový podpis odmítl.
Budete-li v rámci územního řízení aktivní (což Vám lze jednoznačně doporučit), bude možné se proti položení kabelu bránit i občanskoprávní cestou (tedy prostřednictvím žaloby). Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (zde Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Pokud by měl být kabel položen bez předcházejícího územního řízení či bez získání územního souhlasu (což však spíše nepředpokládám), mohl byste se (občanskoprávní cestou) proti realizaci stavebního záměru bránit pomocí § 1020 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.
Pro učinění jakéhokoli kroku v rámci případného občanskoprávního řešení sporu Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Bude-li v budoucnu na sousedním pozemku kabel skutečně položen, a to tak, že jeho ochranné pásmo bude zasahovat na Váš pozemek, je vhodné, abyste měl základní představu o právním rámci ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy.
V tomto ohledu je klíčový § 46 energetického zákona, dle něhož (mimo jiné) platí, že:
- ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu;
- u podzemního vedení elektrizační soustavy o napětí nad 110 kV činí ochranné pásmo 3 m po obou stranách krajního kabelu;
- v ochranném pásmu podzemního vedení elektrizační soustavy je zakázáno:
a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením;
- v ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t;
- v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení;
- fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.
Stavební činnost v ochranném pásmu elektrizační soustavy však není zcela vyloučena. Dle § 46/11 písm. b) energetického zákona totiž platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy udělí písemný souhlas se stavbou nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
Vzhledem k tomu, že existence ochranného pásma zasahujícího na Váš pozemek bude mít za následek znehodnocení Vašeho pozemku (přinejmenším znesnadněním stavební činnosti na příslušné části Vašeho pozemku), je namístě uvažovat o Vašem odškodnění.
Dle § 24/3 písm. e) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení (to vše samozřejmě postupem dle stavebního zákona). § 24/9 energetického zákona pak stanoví, že pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle § 24/3 písm. e) energetického zákona omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká. Totéž pak platí v případě provozovatelů distribuční soustavy (jak vyplývá z § 25/3 písm. e) a § 25/9 energetického zákona).
Dojde-li proto v budoucnu k položení předmětného kabelu, bude možné, abyste zkusil na společnosti E-on nárokovat poskytnutí jednorázové náhrady. Upozorňuji však, že jazykovým výkladem předmětných ustanovení energetického zákona lze dospět k závěru, že tato náhrada přísluší spíše pouze vlastníkům těch nemovitostí, které byly zřízením energetického zařízení přímo dotčeny. Budou-li však stejná ustanovení interpretována s ohledem na jejich účel, bude možné dospět k názoru, že jednorázová náhrada přísluší vlastníkům všech dotčených nemovitostí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Znehodnocení pozemku pokládkou kabelu elektrárny E-on blízko soukromého pozemku - jak se bránit?
___
OBČAN-BYDLENÍ
Kdy musí být v bytech indikátory, měřiče tepla na radiátorech v bytech ze zákona
Bydlím v bytovém domě o 6 bytových jednotkách, SVJ. Byty máme v osobním vlastnictví, OV. 5 bytů je vytápěných naši vlastní společnou kotelnou. Účetnictví nám dělá bytové družstvo BD, na jehož popud (? ) nám v listopadu 2016 namontovali indikátory vytápění. Chtěl bych se zeptat, jestli v takovém malém bytovém domě s vlastní kotelnou musí být měřiče tepla na radiátorech? My dáme za rozúčtování za rok 4.574 Kč (až za tuto sezonu), což je skoro tisícovka, kterou musím ušetřit pro firmu Techem a když budu chtít ušetřit alespoň něco pro sebe, tak bych musel zmrzat. Děkuji, Leoš.
ODPOVĚĎ:
Vyhláška č. 237/2014 Sb. uvádí jedinou výjimku z plošné povinnosti a to tam, kde nedochází k rozúčtování nákladů. Tuto podmínku naplňuje tzv. paušální platba podle zákona č. 67/2013 Sb. , § 9, kdy nedochází k rozúčtování nákladů na službu vytápění, ale tato služba je pouze vyúčtována.
Vaše společenství vlastníků bytových jednotek, tedy SVJ si tedy může na schůzi odhlasovat způsob úhrady energie za teplo dle předem stanovené jednotkové ceny za m2 započitatelné podlahové plochy vytápěných místností či prostorů.
Dále je třeba uzavřít dvoustranné smlouvy mezi SVJ a jednotlivými členy. Nesmí se tedy již dodatečně rozúčtovat skutečně vzniklé náklady na vytápění za uplynulé zúčtovací období.
V případě kontroly ze Státní energetické inspekce SVJ prokáže, že se v domě neprovádí rozúčtování nákladů, zápisem ze schromáždění o schválení způsobu úhrady služby a předpisem plateb.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Kontrola rozúčtování tepla v domě SVJ ze Státní energetické inspekce ČR
Rozúčtování tepla bez měřičů na radiátorech - lze to?
___
OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
Prodej zvětšených zapaspartoavaných pohlednic českých výtvarníků
Zajímalo by mne, zda je možné prodávat obrázky na stěnu, které budou zapaspartované pohlednice s obrázky českých výtvarníků? Předpokládám, že se na to vztahuje autorské právo a toto právo je uplatnitelné celosvětově tzn. je třeba získat souhlas patřičného výtvarníka? Jednalo by se o prodej na Novém Zélandu. Děkuji, Zita.
ODPOVĚĎ:
Ano, Váš předpoklad je v zásadě správný.
Máte-li v úmyslu založit svou výdělečnou činnost na prodeji kopií cizích autorských děl, je zapotřebí získat souhlas dotyčných autorů. Tento souhlas získáte nejsnáze prostřednictvím příslušného kolektivního správce autorských práv. V případě děl výtvarného umění je tímto kolektivním správcem OOA-S, Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, z. s. :
http://www.ooas.cz/
Oblasti děl výtvarného umění se věnuje ještě GESTOR – ochranný svaz autorský z. s. :
http://www.gestor.cz/cs/
(jeho zaměření se však vymyká Vašemu záměru).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej výtvarných uměleckých děl (obrazů, obrázků) v zahraničí - podmínky, autorské právo
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Dodatečné dědické řízení dohledaného majetku osoby dávno zemřelé (50 let od smrti, úmrtí a více)
Bydlím v domě svých rodičů až prarodičů. Zjistil jsem, že na mou prababičku Alžbětu (11/1842-12/1950) jsou stále vedeny dva pozemky. Podal jsem žádost o dodatečné projednání dědictví, tedy dodatečné dědické řízení k notáři. Bylo mi sděleno, že na soudu skartovali nějaké původní usnesení z roku, kdy prababička zemřela a ať se obrátím na soud. Tam mi řekli že po 50 letech běžně listiny skartují a že věc předali k vyřízení tomuto notáři. Ten zase tvrdí, že bez tohoto dokumentu nemůže žádost vyřídit.
Doložil jsem i soupis žijících dědiců, ale jiné dokumenty jsme nenašli. Jedná se o 2 parcely o celkem asi 3800 m2. Dá se tato věc nějak vyřešit? Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
Toto je bohužel běžný problém. Nezbývá Vám, než se pokusit potřebné dokumenty pro dodatečné projednání dědictví vyhledat v oblastním archivu, kam příslušný soud spadá.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Majetek 50 let zpět nevypořádaný v dědickém řízení a dodatečné projednání, dodatečné dědické řízení u notáře nebo soudu - postup
___
OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
Vydržení věcného břemene vedení vodovodu přes pozemek na vedlejší pozemky
Máme v ulici vodovodní přípojku budovanou 1950, která byla budována přes zahrady 6ti sousedících pozemků. Každý pozemek má svou vodovodní šachtu s přípojku k domu. Vodárna oficiálně registruje a fakturuje pouze 1. z řady. Zbytek pozemků (domů) má své neoficiální osobní vodoměry, podle kterých se jednotlivým sousedům spotřeba rozpočítává. Zmíněná 1. vodovodní šachta s přípojkou dál, není chráněna věcným břemenem. Pozemek je jen zahrada bez nemovitosti a majitelka tu nebydlí a nejezdí sem, nebyla s ní možná téměř žádná komunikace, pouze se nám podařilo s ní dohodnout, že alespoň fakturace za vodu chodí na mé jméno.
Nedávno jsme se dověděli, že tento pozemek před pár týdny prodala. Bojíme se, aby si nový majitel nechtěl nechat vodu pro sebe a zbytek domů odstřihne. Já a naši sousedé, se chceme domluvit s novým vlastníkem na zřízení věcného břemene na vodovodní přípojku a šachtu k ní. Co ale dělat, když to odmítne? Může nám pomoct místní úřad, jaké máme vůbec možnosti? Možnost vést vodovod jinudy, není možné. Předem děkuji za odpověď, Ludmila
ODPOVĚĎ:
V daném případě je dle mého názoru věcné břemeno vydrženo a pokud bude nový majitel dělat problémy, nezbude, než se obrátit na soud s žalobou o určení, že věcné břemeno vedení vody bylo vydrženo a posléze rozsudek vložit na evidenci nemovitostí, aby věcné břemeno zapsala. Lhůta pro vydržení činí 10 let.
Nepíšete, jak dlouho to takto funguje, nicméně z kontextu dotazu plyne, že i přípojky k ostatním zahradám byly budovány v roce 1950 nebo bezprostředně poté, takže by již měly být rozhodně vydrženy. Takže pro právní jistotu všech by bylo nejlepší kontaktovat nového majitele s tím, aby byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene a tato vložena do katastru nemovitostí a pokud odmítne, máte zmíněnou možnost obrátit se na soud a žádat o zápis věcného břemene z důvodu vydržení, které nastalo již před desetiletími.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vydržení služebnosti vedení vodovodní roury, trubky přes pozemek na vedlejší pozemky
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Zákaz zápočtu daru v závěti, poslední vůli, testamentu
Mám manželku a dva syny Petra a Josefa. Petrovi jsem daroval nějaké pozemky před 10 lety, tj. 2008. Nyní chci napsat závěť, ve které odkazuji veškerý svůj majetek manželce a Petrovi rovným dílem. Má smysl do závěti připsat, že si nepřeji provádět zápočet darů na povinný díl?
Pro případ, že by se Josef (nestýkáme se) přihlásil jako nepominutelný dědic, aby se jeho podíl, na který má nárok, nevypočítával i z ceny dříve darovaných pozemků Petrovi. Děkuji, Hanuš.
ODPOVĚĎ:
V případě dědění dle pořízení pro případ smrti se zápočet na dědický podíl provede jen tehdy, přikázal-li to zůstavitel projevem vůle ve formě předepsaní pro pořízení závěti (viz § 1663 občanského zákoníku). Pokud tedy v závěti výslovně neuvedete, že chcete, aby se podíl nepominutelného dědice počítal i z ceny dříve darovaných pozemků, nebude takový zápočet v dědickém řízení proveden.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Darování nemovitosti potomkovi za života a vynechání z dědictví, dědického řízení
___
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Doložení studia zdravotní pojišťovně a uplynutí lhůty na doložení - mám doplatit zdravotní pojištění a penále?
Na trvalé bydliště (kde se nezdržuji) 10/2017 přišel dopis pojišťovny Allianz. V dopise vyrozumění, že jsem údajně ukončil studium a jsem plátce zdravotního pojištění. Vyžadují 30.894 Kč + 5.174 Kč (penále). SŠ jsem ale navštěvoval a stále navštěvuji. Přes email doložení potvrzení o studiu ze školního r. 2014/2015 a 2017/2018. Odpověď na email až 01/2018 (nevědomost o existenci dopisu). Samozřejmě 15 denní lhůta na vyjádření propásnuta. Lze mě na základě potvrzení oddlužit? Hrozí mi nějaký postih za tříměsíční nekomunikaci? Děkuji, Hunert.
ODPOVĚĎ:
Ze znění Vašeho dotazu předpokládám, že Vaše zdravotní pojišťovna dospěla k mylnému závěru, že jste přestal být žákem střední školy. Vaše zdravotní pojišťovna tak (pravděpodobně) předpokládá, že jste se stal plátcem zdravotního pojištění dle § 5 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění (tedy tzv. plátcem bez zdanitelného příjmu) a jste tudíž povinen pojistné na zdravotní pojištění platit sám (jak vyplývá z § 8/1 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění). Pakliže jste za těchto okolností pojistné na zdravotní pojištění neplatil (alespoň jak to Vaše zdravotní pojišťovna mylně předpokládala), byla Vaše zdravotní pojišťovna povinna ho po Vás vymáhat, a to včetně penále (§ 8/5 zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Vzhledem k tomu, že postup Vaší zdravotní pojišťovny byl založen na omylu, nic ze shora uvedeného by nemělo platit. Není přitom důležité, kdo předmětný omyl způsobil. Vzhledem k tomu, že v rozhodném období jste byl žákem střední školy, spadal jste do kategorie nezaopatřených dětí (§ 11/1 písm. a) a § 12 a § 13 zákona o státní sociální podpoře), tzn. že pojistné na zdravotní pojištění za Vás hradil, resp. měl hradit stát (jak vyplývá z § 7/1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Pokud své zdravotní pojišťovně prokážete, že jste byl v rozhodném období žákem střední školy (a tudíž i tzv. státním pojištěncem), nebudete povinen hradit účtované pojistné na zdravotní pojištění, ani účtované penále (neboť Vám zákonná povinnost k jeho úhradě nevznikla). V této souvislosti Vám lze doporučit zvolit aktivní přístup k věci (tzn. se zdravotní pojišťovnou komunikovat a spolupracovat na vyjasnění vzniklého omylu).
Pokud jste studium na střední škole například přerušil a následně v něm opět pokračoval (nebo na Vaší straně došlo k jiné relevantní změně poměrů), je možné, že jste zanedbal svou oznamovací povinnost. Nelze proto vyloučit, že po Vás Vaše zdravotní pojišťovna nebude požadovat úhradu nějaké s tím související smluvní pokuty. Svou zdravotní pojišťovnu můžete v každém případě požádat o její prominutí či alespoň snížení.
Pro eliminaci obdobných obtíží Vám doporučuji přenést adresu Vašeho trvalého pobytu tam, kde skutečně pobýváte, nebo si na této adrese alespoň zřídit adresu korespondenční.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zanedbání oznamovací povinnosti zdravotní pojišťovně - pokuta od ZP
Pokuta od zdravotní pojišťovny kvůli neoznámení přerušení studia na střední škole, vysoké škole
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Spolumajitel nechce opustit prodaný byt, dům, nemovitost - jak postupovat?
Celkem čtyři spoluvlastníci v dědickém řízení nabyli nemovitost - byt v osobním vlastnictví. Všichni spoluvlastníci se dohodli na prodeji bytu a rozdělení utržené částky. Jeden ze spoluvlastníků ale byt odmítá opustit a přestal s ostatními komunikovat. Pokusy o osobní či telefonické jednání selhávají. Nereaguje ani na dopisy a výzvy zaslané prostřednictvím doporučeného psaní Českou poštou, s. p.
Můj dotaz - jakou formou je třeba spoluvlastníka kontaktovat, aby měly zaslané listiny právní/oficiální platnost a musel na ně reagovat? Např. chtějí-li ostatní spoluvlastníci zaslat písemný nesouhlas s užíváním nemovitosti, smlouvu o kompenzaci za nadužívání nemovitosti, případně dále návrh na odkoupení ostatních vlastnických podílů a podobně.
Děkuji, Radka.
ODPOVĚĎ:
Listiny mají oficiální platnost v okamžiku, kdy mu je adresujete na adresu trvalého pobytu či na adresu, na které se obvykle zdržuje. Pokud přesto nereaguje, z právního pohledu to na jakékoliv případné soudní řešení stačí a prokážete, že jste se snažili ho kontaktovat. Je jeho problém, že nereagoval či si poštu nepřebíral. Jde to k jeho tíži. Následné řešení by bylo takové, že byste mohli k soudu podat žalobu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde by o osudu nemovitosti rozhodl soud. Tj. přikázal do spoluvlastnictví např. jednomu, nařídil prodej, atd...
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výzva spoluvlastníkovi k vystěhování z prodané nemovitosti novému majiteli
__
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
Zpoždění autobusu způsobilo neplatnost časové jízdenky - oprávněnost pokuty revizora MHD
Někdy cestuji MHD a ze zastávky, kde nastupuji na zastávku, kde vystupuji to trvá dle jízdního řádu 14 minut. Zakoupila jsem si tedy 15 minutovou jízdenku. Avšak autobus nabral zpoždění a cesta trvala 18 minut. Na předposlední zastávce mě zastavil revizor a udělil mi pokutu. A to i přes mé protesty, že s takovou si musím koupit vždy celodenní jízdenku, neboť MHD má často zpoždění. Ale přece je poněkud zvláštní, že někdo neplní své závazky (jízdu načas), a já kvůli tomu musím platit. Je to opravdu tak, že musím neustále kupovat další a další jízdenky úměrně s narůstajícím zpožděním, nebo si mohu koupit jízdenku podle délky trasy uvedenou v jízdním řádě a za případné zpoždění a překročení tak délky jízdenky nemusím pokutu platit? Děkuji, Ivana.
ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný případ umožňuje několik vzájemně protichůdných právních výkladů (což ostatně platí téměř o všem ve světě práva), předesílám proto, že v následujícím textu budu prezentovat toliko vlastní právní názor, nebude se tedy jednat o nezpochybnitelné dogma.
V okamžiku, kdy jste si zakoupila časovou jízdenku, resp. v okamžiku, kdy jste nastoupila do autobusu a tuto jízdenku použila, byla mezi Vámi a provozovatelem městské hromadné dopravy uzavřena smlouva o přepravě osoby (§ 2550 a násl. občanského zákoníku), jejímž předmětem je závazek dopravce přepravit cestujícího do místa určení a závazek cestujícího zaplatit jízdné.
Jelikož právní úprava přepravy osob je v občanském zákoníku dosti stručná, je tato problematika dále rozvedena ve vyhlášce č. 175/2000 Sb. , která upravuje přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (jak ostatně předpokládá i § 2578 občanského zákoníku). V rámci této vyhlášky stojí za zmínku především tato její ustanovení:
- § 3/1, dle něhož platí, že uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu;
- § 6/1 písm. g), dle něhož je jízdní doklad neplatný, jestliže uplynula doba jeho platnosti.
Ze shora uvedených ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. je zřejmé, že ve Vámi popsaném případě nedodržel dopravce závazek, který mu vyplýval z uzavřené smlouvy, neboť nerealizoval Vaší přepravu včas, tedy dle jízdního řádu (povinnost dopravce realizovat přepravu cestujícího včas vyplývá rovněž z § 2553/1 občanského zákoníku), zároveň je však pravdou, že jízdní doklad (časová jízdenka), kterým jste se revizorovi prokázala, byl již neplatný. Tento (zdánlivý) rozpor obou uvedených ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. je dle mého názoru řešitelný za pomoci tří základních ustanovení občanského zákoníku. Těmito ustanoveními jsou:
- § 2/3 občanského zákoníku, dle něhož nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy,
- § 6/2 občanského zákoníku, dle něhož nesmí nikdo těžit ze svého protiprávního činu; nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu,
- § 8 občanského zákoníku, dle něhož nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany.
Provozovatel městské hromadné dopravy porušil svou smluvní povinnost (tedy povinnost přepravit Vás do cílové stanice včas dle jízdního řádu), čímž bezpochyby vyvolal protiprávní stav (resp. měl kontrolu nad protiprávním stavem, který v důsledku zpoždění autobusu vznikl). Za těchto okolností se příčí dobrým mravům, abyste byla pokutována, pakliže jste si zakoupila časovou jízdenku, která svou hodnotou (časovým rozsahem) odpovídala údajům dle jízdního řádu (vydaného provozovatelem městské hromadné dopravy a pro něj závazného). Došlo-li ke vzniku zpoždění autobusu z důvodu vyšší moci (například vlivem dopravní zácpy), nejste ani tak povinna pokutu hradit, neboť důsledky působení vyšší moci spadají do podnikatelského rizika provozovatele městské hromadné dopravy, který nemůže toto riziko přenášet na cestující (kteří v tomto případě navíc figurují v postavení spotřebitelů).
Lze Vám doporučit nahlédnout ještě do smluvních přepravních podmínek dotyčného provozovatele městské hromadné dopravy a ověřit, zda zde není Vámi popsaný případ nějak upraven.
Shora uvedenou právní argumentaci můžete převzít do dopisu, kterým se obrátíte na provozovatele městské hromadné dopravy, a ve kterém ho vyzvete, aby Vám vyúčtovanou smluvní pokutu stornoval (a následně Vám o tom podal zprávu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Zpoždění tramvaje, autobusu a platnost časové jízdenky po uplynutí doby způsobená zpožděním dopravního prostředku
__
OBČAN-BYDLENÍ
Výpověď nájmu z důvodu nové práce - výpovědní lhůta
Můj dotaz se týká výpovědi z nájmu. 27.1.2018 se stěhuji z Karviné do Varnsdorfu. Pronajimatel o tom ví avšak trvá na 3-měsíční výpovědní lhůtě. Já bohužel nejsem schopna platit ještě v únoru a březnu 2018 nájem v Karviné i Varnsdorfu. Navíc majitelce vracím i klíče od bytu v měsíci lednu 2018 a ví tedy, že tady již nebudu. Práci mám slíbenou od března 2018, ale jsem samoživitelka a zatím na sociálních dávkách. Děkuji za odpověď, Šárka.
ODPOVĚĎ:
Bohužel pokud byla ve smlouvě stanovena v nájemní smlouvě výpovědní lhůta 3 měsíce a pronajímatel se s Vámi nechce dohodnout na dřívějším ukončením nájmu, musíte do skončení nájemní smlouvy hradit nájem, jinak jej po Vás bude moci majitelka vymáhat.
Jedinou možností je najít na tuto dobu podnájemníky či nabídnout pronajímateli, aby s nimi již uzavřel nájemní smlouvu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stěhování za prací a ukončení nájemní smlouvy - vliv na výpovědní dobu nájmu
Nová práce a výpověď nájemní smlouvy, nájmu - lhůta, kolik dní?
___
OBČAN-SVĚŘENÍ DO PÉČE
Důvody pro svěření dítěte do péče matky při rozvodu manželství
Je mně 41 let, jsem (ještě) vdaná, z Brna, OSVČ na mateřské, a beru 7600 Kč měsíčně rodičovský příspěvek na naší 18měsíční dceru. Manžel (43), taky z Brna, (ještě) ženatý, taky OSVČ, se chce rozvézt (oznámil 18.9.2017, kdy jsem měla 3 dny po potratu - zamlklém těhotenství) a chystá se podat žádost o rozvod. Manžel u nás od listopadu 2017 nebydlí, bydlí se svou novou partnerkou ve studentském bytě, kde má pronajatý pokoj. Během cca. 6 měsíců se budu stěhovat asi o ulici dál, do domku, který jsem před 2,5 lety pořídila a který momentálně opravuji.
S manželem moc dobře nevycházíme, což je daný tím že mne velice zranil a já přestala k němu mít důvěru. Manžel chce čistě z psychologických důvodů společnou péčí (prý aby naše Viktorka nebyla na papíře "jen moje"), já chci výlučnou péči s širokým stykem pro otce, protože to odpovídá realitě. Moje důvody pro výlučnou péči jsou takové:
- o dítě se vůbec nesnažil a když jsem otěhotněla, dostal z toho depresi (nicméně, když se dcera narodila, byl náhle nejšťastnější člověk na světě a mne za vše vděčný. Je umělec a má emocionální výkyvy).
- o naší dceru se od jejího narození starám jen já a taky jí všechno platím a pořizuji výhradně já ze svých peněz (a to do dnes (26.02.2018) ). Máme totiž s manželem společný podnikání (kavárnu), tj. společný peníze, a pak děláme každý ještě svou jinou práci
- manžel si půjčuje dceru jen "na hraní", nic s ní nemusí řešit, nikdy jí nic nepořídil, neprodělal s ní žádnou nemoc, nechodí s ní k doktorům ani do kroužku, nic ji nikdy neuvařil, strávil s ní zatím všehovšudy jen 2 noci sám atd. Prostě o všechno se starám já a dcera je až na ty výjimky kdy ji má manžel 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, se mnou. Manžel ji má průměrně 2-3x týdně po dobu 1-3 hodin, kdy já zrovna učím, a nebo když chce (to není moc často, nemá čas).
- dcera je tím pádem pochopitelně ne mě fixovaná a když je delší dobu beze mne, nese to špatně (pak mne třeba týden nepustí ani z očí).
S manželem chceme rozvod s DOHODOU, tj. ne sporný, a řešíme teď formu péče a co má být napsáno v té dohodě. A zde jsou moje dotazy:
1) Jaká šance vůbec je že nám za daných okolností vůbec udělí společnou péčí? Jsou k tomu nějaké podmínky?
2) Pokud by manžel přistoupil na mou výlučnou peci s širokým stykem pro otce, co mu pak "hrozí"? Bojí se na příklad, že se odstěhuji (což na rozdíl od něj opravdu neplánuji.
On naopak touží odjakživa po tom, žít na venkově), nebo že můžu jednoduše změnit a omezit jeho styk s dcerou. Ujišťuji ho, že bych to nikdy neudělala (už jenom kvůli dceři a taky proto, že budu potřebovat aby ji měl když budu pracovat - učím jazyky), ale chápu že to chce mít pojištěny i nějak právně.
3) Pokud bych přistoupila na společnou péčí (což se mne opravdu moc nechce), s tím že se v naší dohodě stanoví částka kterou mne bude platit na dceru a po zbytek mě mateřské ještě i nějaké výživné na mě (nebo? ), jak (snadno) tu společnou péčí pak mohu změnit na výlučnou péči, pokud by naše dohoda nefungovala (třeba pokud by mne manžel neplatil nebo pokud bychom se začali hádat kolem dcery)?
4) Hraje nějakou roli, kdo podá žádost o rozvod, tj. jestli manžel sám nebo my společné, třeba v případě že bychom chtěli společnou péčí? Manžel totiž chce abychom to už rychle rychle podali a spolu, a já se cítím pod tlakem že musím přistoupit na společnou péčí, přitom to vůbec neodpovídá okolnostem ve kterých naše dcera vyrůstá.
Děkuji moc za informace. Žaneta
ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše dotazy:
1. Pokud uvažujete o tom, že dcera bude ve Vaší společné (nikoliv střídavé) péči, základní podmínkou pro společnou péči je souhlas obou rodičů Dle § 907 nového občanského zákoníku totiž platí, že: „Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. “ Žádné jiné ustanovení, které by blíže definovalo podmínky pro společnou péči a její fungování, ale v občanském zákoníku ani v jiném právním předpise nejsou definovány. Přestože zákonná definice společné péče chybí, lze konstatovat, že společná péče rodičů znamená, že oba rodiče budou nadále vykonávat péči a výchovu dítěte společně bez nutnosti soudní úpravy poměrů, neboť se na všech otázkách, včetně vyživovací povinnosti vzájemně dohodnou. V případě rozvodu manželství, kdy je úprava poměrů k nezletilým dětem jednou z podmínek rozvodu, soud schválí dohodu rodičů o společné péči.
2. Pokud bude dcera svěřena do Vaší výlučné péče a Vy byste se přece jen rozhodla v budoucnu odstěhovat, nemůže Vám dceřin otec ve stěhování bránit. Jestliže se otec do budoucna obává omezení styku s dcerou, může požádat soud, aby styk s dcerou byl určen rozhodnutím soudu. Vy byste pak byla povinna otci ve stanovenou dobu styk s dcerou umožnit. Jakákoliv další úprava (změna) styku by pak opět měla proběhnout soudní cestou.
3. Jestliže soud rozhodne (schválí dohodu) o společné péči, ale Vám toto uspořádání nebude vyhovovat, budete se muset v budoucnu opět obrátit na soud. Soud pak bude zkoumat, zda a jak se změnila situace od posledního rozhodnutí, zda je společná péče stále v zájmu dcery a proč jste s ní přestala souhlasit. Nelze tedy jednoznačně říci, zda by soud Vaší žádosti o změnu společné péče na střídavou vyhověl či nikoliv.
4. V případě nesporného rozvodu není důležité, kdo podá návrh na rozvod jako první. Podstatné je to, zda se druhý manžel k návrhu připojí. V případě nesporného rozvodu je ale zapotřebí, aby soud nejprve schválil dohodu rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem před a po rozvodu manželství. Nikdo nemá právo Vás k uzavření takovéto dohody nutit, pokud s ní nesouhlasíte, nemusíte na ni přistoupit. Jestliže se ale nedohodnete na úpravě poměrů k dceři, nebude se jednat o nesporný rozvod, nýbrž o rozvod sporný.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nesporný rozvod manželství - je důležité kdo z manželů podá návrh na rozvod jako první?
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Osobní vyměřovací základ a výpočet invalidního důchodu
Můj přítel 2017 vážně onemocněl. Od února 2017 byl nemocný až do konce roku 2017 a dosud. Nyní žádá o invalidní důchod, pravděpodobně mu bude přiznán invalidní důchod III. stupně. Po celý rok 2017 měl k dispozici od zaměstnavatele služební automobil k soukromým účelům. Ten mu zdaňoval 1% pořizovací ceny vozu ve výši 3500 Kč a současně to byl i vyměřovací základ na sociální pojištění.
Nyní jsme se dozvěděli, že osobní vyměřovací základ pro výpočet invalidního důchodu se počítá z příjmu dosahovaného před invaliditou.
Bude OSSZ počítat příjem pro výpočet důchodu z tohoto období a vezme pro výpočet tuto částku 3.500 Kč jako příjem? Pokud ano, je nějaká možnost toto případně rozporovat? Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Nárok na invalidní důchod (dále jen ID) vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek: nedosáhl ještě věku 65 let, stal se invalidním pro invaliditu I. , II. či III. stupně a získal potřebnou dobu pojištění.
Potřebná doba pojištění pro nárok na ID je závislá na věku pojištěnce, tedy na věku Vašeho přítele a zjišťuje se, kromě výjimek, z období před vznikem invalidity.
Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Procentní výměra závisí na délce doby pojištění, na uznaném stupni invalidity a příjmech dosahovaných před vznikem invalidity, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Z těchto příjmů se vypočte osobní vyměřovací základ – laicky řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě.
Dobu dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN) lze z rozhodného období pro výpočet vyměřovacího základu vyloučit za předpokladu, že se nekryje s dobou, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální zabezpečení.
Váš přítel užívá v době DPN služební auto k soukromým účelům a má tudíž podle jiných přepisů nepeněžní příjem ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla, konkrétně ve výši 3 500 Kč. V dotazu neuvádíte další souvislosti se zúčtováním tohoto příjmu, proto doporučuji, aby přítel o vyloučení doby DPN sám požádal, a to podle § 16 odst. 8 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Výpočet invalidního důchodu - vliv osobního vyměřovacího základu a pracovní neschopnosti, DPN
__
RODINA-SOCIÁLNÍ
Nárok na nemocenskou, nemocenské dávky při neschopence ihned po rodičovském příspěvku
Po skončení peněžité pomoci v mateřství PPM jsem sdělila zaměstnavateli, že budu čerpat rodičovskou dovolenou RD do 3 let dítěte, tj. do 5.3.2018. Začátkem 2018 jsem byla na operaci a jsem pořád v nemocenském stavu, tedy mám DPN a koncem ledna 2018 jsem prodělala další operaci.
15. ledna 2018 mi z ÚP přišlo oznámení, že mám ukončené pobírání rodičovkského příspěvku RP k 31.12.2017. Do práce nemůžu a budu bez příjmů. Zaměstnavatel mi totiž odmítl přijmout neschopenku. Dokladem z ÚP mohu doložit, že mám ukončený rodičovský příspěvek RP.
Když mi lékař vystaví neschopenku, mám nárok na nemocenskou, když jsem pořád v pracovním poměru?
Z ČSSZ mi odpověděli, že v době neplaceného volna nemám nárok na nemocensoku, tedy nemocenské dávky. Není mi ale jasné, proč nemohu ukončit neplacené volno na základě oznámení ÚP o ukončení vyplácení RP.
Jaké by bylo řešení, kdyby se třeba dítě nedožilo tří let. To by matka dítěte byla bez příjmů až do dne předpokládaného ukončení neplaceného volna (do 3 let dítěte)? Jakým zákonem nebo vyhláškou jsou tyto případy řešeny?
ODPOVĚĎ:
V době čerpání rodičovské dovolené (dále jen RD) z původního zaměstnání nemocenské skutečně nenáleží, protože Vám neuchází příjem, který má nemocenské nahradit. Nemocenské jako dávka nemocenského pojištění (podle zákona o nemocenském pojištění) se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat podle zákoníku práce pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud pracovní neschopnost vznikla dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno.
Podle zákoníku práce patří RD mezi důležité osobní překážky zaměstnance a zaměstnavatel je povinen omluvit po tuto dobu jeho nepřítomnost v práci, tedy poskytnout zaměstnanci na tuto dobu pracovní volno bez náhrady příjmu. RD přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené v rozsahu, o jaký požádá, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Pokud jste požádala o RD na dobu do tří let věku dítěte a chtěla byste nastoupit zpět do zaměstnání dříve, pak se jedná o změnu v čerpání RD a na této změně je potřeba se zaměstnavatelem dohodnout. Skutečnost, že jste vyčerpala rodičovský příspěvek (dále jen RP), nesouvisí s délkou RD. RD jako neplacené volno a RP jako dávka ze systému státní sociální podpory, jsou dva na sobě nezávislé instituty. Proto zaměstnavatel neukončí RD pouze na základě předložení oznámení z úřadu práce o ukončení vyplácení RP.
Ve Vašem případě tedy došlo k situaci, kdy jste ke dni 31.12.2017 vyčerpala RP, Vaše RD podle oznámení zaměstnavateli bude trvat do 5.3.2018 a zároveň jste nemocná, přičemž nemáte nárok na nemocenské. Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na dřívějším ukončení RD, budete mít skutečně na nemocenské nárok až v období od 6.3.2018 a zároveň od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Při úmrtí dítěte v období čerpání RD je podle zákoníku práce situace řešena tak, že RD trvá ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku. RP při splnění ostatních podmínek náleží podle zákona o státní sociální podpoře naposledy v kalendářním měsíci, kdy dítě zemřelo.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Ukončení rodičovského příspěvku a pracovní neschopnost - nárok na nemocenskou, nemocenské dávky
__
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Odpovědnost majitele bytu, domu za odpadky vyhozené nájemníky z okna bytu, domu, nemovitosti
Máme sousedy, kteří nám z oken hází na zahradu odpad (hračky, jídlo, špinavé pleny – prostě cokoliv čeho se chtějí zbavit).
Kontaktovali jsme majitele nemovitosti, ale ten tvrdí, že nepořádek není jeho - respektive, že za něj nezodpovídá (tvrdil, že to neudělali jeho nájemníci, ale my je několikrát viděli). K tomu všemu ještě dochází k neoprávněnému vstupu na soukromý pozemek – sousedi mají okno v přízemí bez mříží a vylézají z něj na náš pozemek a prohrabují se v tom nepořádku. Zajímalo by mne jak můžeme majitele nemovitosti donutit k úklidu nepořádku a zajištění okna, aby nedocházelo k neoprávněnému vstupu na náš pozemek.
Popřípadě jestli jde vůbec nějak dokázat, že je za nepořádek zodpovědný on a kdo by měl tedy odklidit nepořádek – kdybychom ho nechali odklidit my, tak vyjde na celkem vysokou částku. Děkuji, Věra
ODPOVĚĎ:
Dle občanského zákoníku platí:
Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
V této situaci doporučuji zaslat vlastníkovi, a taky nájemníkům, tzv. předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby se zdržel (jako vlastník zajistil, že se nájemníci zdrží) tohoto nežádoucího chování. Vzor naleznete zde:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.
V případě, že by na výzvu nebylo reagováno, je možné se domáhat ochrany u soudu, kdy se můžete nechat zastupovat advokátem – kontakt naleznete zde: www.advokatikomora.cz. Taky se můžete obrátit na policii a podat trestní oznámení, aby bylo posouzeno, zda takovým jednáním nedochází k naplnění některé skutkové podstaty trestného činu.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nevhodné protiprávní chování nájemníka a okamžitá výpověď, zrušení nájemní smlouvy
___
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
Odtahová služba Votice - majitel autoservisu kontaktoval obtěžoval rodinu kvůli urovnání situace a smazání pravdivé recenze
12/2017 jsem dal své auto do servisu. Byly s tím nějaké problémy, ale 23.12.2017 to bylo hotové a vůz jsem si převzal. 18.1.2018 jsem měl čas, tak jsem napsal na Googlu recenzi (po cca. 3 hodinách pro telefonní obtěžování odstraněna) na onen servis (viz příloha). Na toto majitel reagoval SMSkou, kterou mi poslal, taktéž přikládám v příloze.
Nehodlal jsem to nikterak řešit, dle mého to byla normální recenze založená na faktech, nikoho neurážela ani nijak nepohoršovala. Jednalo se pouze o mou zkušenost.
24.1.2018 přišel otci dopis (otec a majitel servisu se znají). Jediné urážlivé chování a jednání vidím na straně majitele servisu. Navíc některé věci z dopisu vůbec nejsou pravdivé, třeba o tom, že po ujetí dalších 70 km mám přijet a motor se doladí - to tom nepadlo jediné slovo, není to uvedeno ani ve faktuře. Stejně znečištění vozu, psal jsem o znečištění od špinavých rukou na sedačkách, olejem na koberečku řidiče a na zadní sedadla nejspíš vběhl pes podle chlupů a tlap, nikoli o znečištění od dílů, které jsem dal do krabic a do kufru.
Naprosto absurdní mi přijde obesílání po rodině, pokud chce něco řešit tak jsem ochoten si to vyjasnit. Přeci když tu práci prováděl on, tak nepíšu jeho manželce o tom, že to udělal tak jak to udělal.
Nemám náladu ani čas toto řešit, ale uráží mě toto lživé osočování za recenzi, která byla napsána podle reálných a pravdivých faktů. Prosím o vyjádření Vašeho názoru a právního pohledu na tento problém.
Dopustil se majitel autoservisu nějakého přestupku nebo trestného činu? Děkuji, Bedřich
ODPOVĚĎ:
V této věci doporučuji obrátit se na policii ČR a podat trestní oznámení, aby bylo prošetřeno, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu (trestný čin pomluvy dle § 184 trestního zákoníku), popř. přestupku dle § 7 zákona č. 251/2016 Sb. Oznámení můžete podat na kterékoliv pobočce Policie ČR, pokud bude ze strany tohoto orgánu shledáno, že toto jednání nelze charakterizovat jako trestný čin, bude daná záležitost předána přestupkové komisi, aby ta posoudila, zda lze takové jednání postihnout jako přestupek.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Trestný čin pomluvy - podání trestního oznámení na Policii
___
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
Oprava veřejného chodníku u domu a nedodržení izolace - vlhnutí stěny a plíseň
Město 2017 nechalo rekonstruovat chodníky v naší ulici. Byla položena zámková dlažba. Po nějaké době se ale začaly objevovat stopy vlhkosti na zdech a v místnosti pod úrovní chodníku jsou vlhká místa, která začínají plesnivět. Když jsem kontaktoval odpovědného pracovníka MěÚ, byl jsem pouze odkázán na to, že vše bylo provedeno dle projektu a nic s tím nelze dělat.
Domnívám se, a dotazy u různých stavebních firem mi toto potvrdily, že jsme měli být před zahájením rekonstrukce upozorněni na nutnost dodělání příslušných izolací a toto nám mělo být umožněno. Bohužel nikdo nám takové informace nedal, firma odtěžila starý podklad, navezla kačírek a na něj položila novou zámkovou dlažbu. Došlo k poškození našeho domu a já nevím, jak mám postupovat. Za případnou radu předem děkuji. Jiří
ODPOVĚĎ:
Pro získání podrobnějších informací o provádění předmětných rekonstrukčních prací (resp. o projektu, dle něhož mělo být postupováno) můžete u místně příslušného speciálního stavebního úřadu (kterým by měl být odbor dopravy městského úřadu) nahlédnout do správního spisu, který je v této věci veden.
Povinnost upozornit při rekonstrukci chodníku vlastníky sousedních domů na vhodnost provedení izolací není v žádném právním předpise výslovně zakotvena. Je však pravdou, že tuto informační povinnost je možné (alespoň v obecné rovině) dovodit z prevenční povinnosti dle § 2901 občanského zákoníku.
Dle tohoto ustanovení totiž platí, že každý, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu (například škodu na majetku), o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit, má povinnost zakročit na ochranu jiného.
Město, jako zadavatel a investor předmětných rekonstrukčních prací, které v dané věci disponuje odbornými znalostmi, si muselo být vědomo toho, že rekonstrukcí chodníku může dojít k poškození sousedních domů (ve smyslu vlhnutí těch jejich částí, které se nacházejí pod úrovní chodníku). Této újmě mohlo město snadno zabránit tím, že by vlastníky sousedních domů upozornilo na hrozící škodu a vhodnost provedení izolace. Pakliže město tuto svou upozorňovací (prevenční) povinnost zaviněně nesplnilo, odpovídá za vzniklou škodu (§ 2910 občanského zákoníku).
Pro potvrzení Vašeho názoru si můžete opatřit znalecký posudek. Seznam znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
(v tomto případě se bude jednat o znalce z oboru „stavebnictví“ a odvětví „stavby dopravní“).
Současný stav Vašeho domu Vám samozřejmě doporučuji řádně zdokumentovat (vyfotografovat), přičemž je vhodné postupovat v této věci ve shodě s dalšími obdobně postiženými sousedy.
Dospěje-li znalec k závěru, že příčinou vlhnutí sousedních domů je skutečně rekonstrukce chodníku, resp. neprovedení izolace domů (na kterou měli být vlastníci sousedních domů předem upozorněni), bude možné, abyste zahájil s městem jednání o nahrazení Vám vzniklé újmy (i v rámci tohoto jednání je vhodné postupovat ve shodě s dalšími sousedy).
Nepovede-li jednání s městem k náhradě Vám vzniklé škody, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Vlhnutí zdi domu po opravě chodníku obce, města bez provedení izolace stěny stavitelem - jak, kde žádat nápravu stavu a doplnění izolace?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Smrt rodiče žijícího v zahraničí a dědictví, dědické řízení - je nutné informovat zahraničního notáře o existenci dědice, potomka?
Mé tchýni zemřel na začátku ledna 2018 otec. Posledních 30 let žil v Brazílii. Jak se má tchyně zachovat. Bude jí ohledně dědictví někdo z Brazílie kontaktovat nebo musí ona sama podniknout nějaké kroky? Zemřelý, byl vdovec, v Brazílii má ještě další dceru z druhého manželství, která s tchyní nekomunikuje.
Není jí známo byla-li pořízena nějaká závěť či nikoliv.
Děkuji, Barbora.
ODPOVĚĎ:
Váš dotaz se týká mezinárodního práva soukromého, což přesahuje rámec této poradny, která se orientuje jen na vnitrostátní právo. Je však velmi pravděpodobné, že brazilské úřady nebudou sami po dceři zemřelého pátrat, proto by bylo vhodné, aby se Vaše tchyně sama podnikla nějaké kroky, nejlépe aby se obrátila na advokáta zabývajícího se mezinárodním právem soukromým.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Dědění po rodiči dlouhodobě žijícím v zahraničí - nutnost informovat notáře v zahraničí o existujícím synovi, dceři, potomkovi, potomcích
___
RODINA-SOCIÁLNÍ
Práce likvidátora společnosti a uchazečství o zaměstnání na ÚP - nárok na podporu v nezaměstnanosti
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.8.2014, které nabylo právní moci dne 28.10.2014, byla společnost zrušena s likvidací a jmenován likvidátor. Likvidátorem jsem byl určen já, jako jediný jednatel společnosti. Teď jsem přišel o práci, ale jako likvidátor spol. , nesplňuji podmínky přijetí na ÚP. Chtěl bych se teda zeptat, jak se dá likvidátorství co nejrychleji zbavit. Podotýkám, že firma nefunguje nějakých 8 - 9let, žádný majetek nemám a sám jsem v osobním bankrotu od 05/2014. Děkuji za pomoc, Norbert.
ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že uchazečem o zaměstnání nemůže být (mimo jiné) likvidátor obchodní korporace (jak vyplývá z § 25/1 písm. o) zákona o zaměstnanosti).
Ve Vašem případě je klíčový § 191 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora,
- nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu; takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit (předpokládám, že právě toto je Váš případ) ; může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.
V současné chvíli Vám doporučuji postupovat dle druhé odrážky (výše), tzn. obrátit se písemně na Krajský soud v Ostravě s návrhem, aby Vás funkce likvidátora předmětné obchodní korporace zprostil. Tento návrh budete muset odůvodnit (a uvedené důvody prokázat) tak, aby bylo zřejmé, že po Vás nemůže být soudem spravedlivě požadováno, abyste funkci likvidátora nadále vykonával.
Svůj návrh můžete odůvodnit především ekonomicky, tzn. že vzhledem k tomu, že a/ jste nezaměstnaný, b/ nemůžete být z důvodu výkonu funkce likvidátora přijat do evidence uchazečů o zaměstnání a c/ jste v oddlužení, ohrožuje další výkon funkce likvidátora Vaší sociální situaci (neboť má přímý a negativní vliv na výši Vašich příjmů). Tato tvrzení je nezbytné prokázat odpovídajícími listinami. Použitelné jsou samozřejmě i další argumenty (obecně platí, že čím více argumentů a důkazů k jejich prokázání, tím lépe).
Z dotazu nevyplývá, zda Vám byla soudem určena nějaká odměna za výkon funkce likvidátora (§ 195 občanského zákoníku a § 4 a násl. nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pobíráte-li z důvodu výkonu funkce likvidátora nějakou odměnu, je nezbytné tento fakt v návrhu zohlednit. Má-li být naopak odměna vypočtena např. z čistého majetkového zůstatku (který bude v případě Vámi likvidované obchodní korporace nulový), je samozřejmě vhodné tuto skutečnost v návrhu vyzdvihnout.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
________________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nárok na podporu v nezaměstnanosti - likvidátor společnosti jmenovaný soudem
Rezignace, zrušení funkce likvidátora společnosti, korporace na žádost likvidátora - jak, kde požádat o zproštění funkce?
___
OBČAN-VLASTNICTVÍ
Předkupní právo spolumajitele bytu, domu, nemovitosti 2018
Bratr, který se před 35 lety odstěhoval v květnu 2017 zemřel. Jeho podíl na mé nemovitosti je 1/12. Dle výpisu z katastru je zřejmé, že podíl zdědil jeho syn. O tom všem jsem se dozvěděl až nyní, nestýkali jsme se 35 let. S jeho synem jsem se tedy ještě nespojil. Může po vkladu do katastru nemovitostí spoluvlastník, čili spolumajitel svůj podíl 1/12 prodat bez mého vědomí dále, někomu jinému, aniž by to nabídl k prodeji mne a manželce, máme totiž 11/12 rod. domku. A zda je možno při zpracování odhadu nemovitosti poukazovat na domu 35 let, co jsme do domu investovali počínaje střechou, okny, atd atd. Vím, že si zřejmě stejně budu muset vzít právníka, ale předem bych potřeboval vědět, jak se mám zachovat, protože vlastně ani nevím, jak se bude chovat dědic. Pokud nebudu mít na celou částku vyplatit a budu ochoten splácet, jestli mohou dát dům do exekuce. Děkuji Vám. Pokud by nebylo možno dotaz zodpovědět, jsem ochoten na Vaši výzvu se dostavit a jednání zaplatit. Odhad ještě nemám, nemovitost zhruba kolem 5.000.000 Kč. Děkuji, Waldemar
ODPOVĚĎ:
Do konce roku 2017 platilo znění občanského zákoníku (§ 1124), dle kterého mají ostatní dědicové předkupní právo po dobu 6 měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví. (Od 1.1.2018 mají již všichni spoluvlastníci předkupní právo,
jako tomu bylo dle starého občanského zákoníku, který byl účinný do 31.12.2013). Váš synovec tedy vzhledem k uplynutí lhůty 6 měsíců již může prodat svůj podíl komukoliv, aniž by jej musel nejprve nabídnout Vám k odkupu. Doporučuji Vám tedy synovce kontaktovat a pokusit se s ním domluvit na odprodeji jeho podílu. Pokud jde o cenu, bude záležet jen na Vaší dohodě se synovcem, zda budete v posudku počítat i Vašimi investicemi do domu. Stejně tak si můžete v případné kupní smlouvě sjednat uhrazení ceny ve splátkách. Pokud by na to synovec nepřistoupil a ve smlouvě by bylo ujednáno jednorázové uhrazení ceny, pak by při Vašem prodlení s platbou samozřejmě mohl synovec částku vymáhat a mohlo by dojít až k exekuci na dům.
V každém případě však můžete za předpokladu, že nedojde k dohodě se synovcem, podat k soudu žalobu na zrušení spoluvlastnictví. Dle zákona totiž nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. V žalobě byste navrhl, nechť je dům přikázán Vám s tím, že synovci bude vyplacena finanční náhrada.
Doporučuji Vám tedy jednat rychle, aby nedošlo k prodeji podílu třetí osobě. Navrhněte nejprve doporučeným dopisem synovcovi odkoupení jeho podílu, a pokud se nebude možné na tomto domluvit, podejte žalobu na zrušení spoluvlastnictví.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Prodej spoluvlastnického podílu bytu, domu, nemovitosti bez nabídnutí ostatním spoluvlastníkům, spolumajitelům - může k tomu dojít?
__
OBČAN-BYDLENÍ
Nepřiměřeně vysoká odměna výboru SVJ - jak napadnout její výši?
Chtěl bych se zeptat na následující situaci. Paragraf 1180 občanského zákoníku stanovuje a rozděluje příspěvky na správu domu a pozemku a na vlastní správní činnost. Dále je to upřesněno Nařízením vlády 366/2013 Sb. Tyto příspěvky jsou tvořeny rozdílnými podíly jednotlivých vlastníků (správa domu a pozemku dle velikosti podlahové plochy, vlastní správní činnost jednotně na všechny byty).
V souladu s těmito ustanoveními jsou i naše stanovy společenství vlastníků.
Nyní máme situaci, kdy statutární orgán SVJ hradí obrovské částky spadající do vlastní správní činnosti z příspěvku na správu domu a pozemku (tzv. fondu oprav), čímž poškozuje všechny vlastníky bytů s nadprůměrně velkou podlahovou plochou (a tito sponzorují vlastníky bytů s podprůměrně velkou podlahovou plochou).
Následně se schvaluje účetní závěrka, kde většina vlastníků o tomto problému vůbec netuší, protože to z dodané dokumentace není zřejmé, přičemž schválením závěrky svým způsobem odsouhlasí tohle hospodaření s fondem oprav, které je v rozporu se zákonem.
Chci se zeptat, o co bych se měl opřít, když jako přehlasovaný vlastník napadnu tohle schválení účetní závěrky u soudu.
Děkuji, Otakar
ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Máte-li v úmyslu bránit se proti rozhodnutí shromáždění SVJ o schválení účetní závěrky soudní cestou, je zapotřebí vycházet primárně z příslušných ustanovení stanov SVJ.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že způsob hrazení příspěvků do tzv. fondu oprav a příspěvků na vlastní správní činnost je v § 1180 občanského zákoníku upraven pouze dispozitivním způsobem, tzn. že SVJ si může způsob placení příspěvků stanovit odlišně, a to typicky ve stanovách. Pakliže byl § 1180 občanského zákoníku v případě Vašeho SVJ de facto převzat do stanov SVJ, je i přesto logické, abyste v žalobě argumentoval porušováním stanov SVJ (nikoli tedy porušováním zákona, byť i to lze samozřejmě v žalobě zmínit).
Kromě příslušných ustanovení stanov SVJ (a popř. jim odpovídajícího § 1180 občanského zákoníku) bude vhodné, pokud v žalobě zmíníte, že nesprávným nakládáním s finančními prostředky v tzv. fondu oprav, porušil statutární orgán SVJ svou povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře. Dle § 159/1 občanského zákoníku totiž platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu (což se samozřejmě vztahuje rovněž na člena statutárního orgánu SVJ), zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že poruší-li statutární orgán SVJ svou zákonnou povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře a SVJ (či jednotlivým vlastníkům jednotek) tím vznikne škoda, ponese statutární orgán za takovou škodu odpovědnost.
Po vyřešení otázky "Na základě jakých ustanovení žalovat? " je nezbytné vyřešit otázku "Na co žalovat? ", resp. "Čeho se v žalobě domáhat? " (přičemž tato otázka je samozřejmě klíčová). V této souvislosti se Vám v zásadě nabízí dvě možnosti:
1/ Žaloba dle § 1209/1 občanského zákoníku:
Dle § 1209/1 občanského zákoníku platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Pokud se rozhodnete koncipovat žalobu dle tohoto ustanovení občanského zákoníku, bude zapotřebí v žalobě uvést, co je oním důležitým důvodem, který je podmínkou pro důvodné podání této žaloby. Takovým důležitým důvodem může být nejen fakt, že finanční prostředky tzv. fondu oprav jsou statutárním orgánem vynakládány v rozporu se stanovami SVJ (čímž je ohrožována finanční schopnost SVJ hradit opravy společných částí bytového domu), nýbrž tímto důležitým důvodem může být také sám fakt, že vlastníci jednotek rozhodovali na shromáždění SVJ na základě neúplných podkladů předložených statutárním orgánem SVJ (a neměli tudíž možnost zjistit neoprávněné nakládání s finančními prostředky z tzv. fondu oprav).
Dle § 1209/1 občanského zákoníku se však může přehlasovaný vlastník jednotky domáhat pouze toho, aby namísto shromáždění SVJ rozhodl o předmětné záležitosti sám soud. Vzhledem k tomu, že ve Vámi popsaném případě se však jedná o rozhodnutí o schválení účetní závěrky, je těžko představitelné, jak by v této záležitosti mohl soud vlastně rozhodnout namísto shromáždění SVJ.
Soud by mohl nanejvýš rozhodnout v tom smyslu, že účetní závěrku neschvaluje.
Z dikce § 1209/1 občanského zákoníku je však zřejmé, že toto ustanovení cílí spíše na ty případy, kdy bylo shromážděním SVJ rozhodováno ve smyslu výběru, tzn. kdy byla volena některá z předložených či možných variant (což se však příliš neshoduje s Vámi popsaným případem). Jako vhodnější se proto jeví podání žaloby na zrušení předmětného rozhodnutí shromáždění SVJ (jak je tato žaloba popsána v bodu 2/ níže).
2/ Žaloba dle § 258 - § 260 občanského zákoníku:
Ze znění dotazu usuzuji, že Vaším záměrem je zneplatnit rozhodnutí shromáždění SVJ o schválení účetní závěrky a umožnění nového hlasování, tentokrát již na základě relevantních účetních podkladů. Pro tento případ je tedy vhodnější podat k soudu žalobu, v níž se budete domáhat zrušení předmětného rozhodnutí shromáždění SVJ.
Dle § 1221 občanského zákoníku platí, že nevyplývá-li z ustanovení o SVJ něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o spolku (§
214 a násl. občanského zákoníku).
Dle § 258 občanského zákoníku může každý člen spolku (resp. SVJ, nadále budu pojem "spolek" nahrazovat pro přehlednost za "SVJ") navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu SVJ pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů SVJ. Toto právo zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí (§ 259 občanského zákoníku).
V žalobě dle těchto ustanovení občanského zákoníku je tak nezbytné především popsat, v čem spatřujete rozpor rozhodnutí shromáždění SVJ se stanovami SVJ (ve Vámi popsaném případě tkví tento rozpor samozřejmě v tom, že shromáždění SVJ schválilo takové nakládání s finančními prostředky z tzv. fondu oprav, které je v rozporu se stanovami SVJ, to vše pak na podkladě nedostatečných účetních záznamů).
Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu SVJ hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře (§ 260 občanského zákoníku). Lze předpokládat, že tyto výjimky se ve Vámi popsaném případě neuplatní.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 261 občanského zákoníku platí, že porušilo-li SVJ základní členské právo člena závažným způsobem, má člen právo na přiměřené zadostiučinění. Namítne-li to SVJ, soud právo na zadostiučinění členu SVJ nepřizná, nebylo-li uplatněno:
a/ v době stanovené pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, nebo
b/ do tří měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu, byl-li tento návrh zamítnut podle § 260 občanského zákoníku.
Pro přípravu žaloby (ať už by se mělo jednat o žalobu dle varianty ad 1/ nebo ad 2/ výše) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Žaloba na neplatnost schválení účetní závěrky SVJ
Dispozitivní způsob právní úrapvy - je to to, vysvětlení, příklad
Odpovědnost SVJ za škodu vzniklou nedbalou péčí řádného hospodáře
__
OBČAN-NÁJMY
Nájemní smlouva - kolik vyhotovení musí mít?
Chtěla bych se zeptat, zda nájemní smlouva může být sepsána pouze v jednom vyhotovení? Děkuji, Simona.
ODPOVĚĎ:
Ano může. Záleží jen na dohodě stran, kolik vyhotovení smlouvy s platností originálu vyhotoví.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Počet vyhotovení nájemní smlouvy podle zákona.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Dohledání majetku Čecha žijícího v zahraničí (USA) - pro účely dědického řízení
Jsem dědičkou 1. stupně po mém dědovi, spolu s mými bratry (náš otec zemřel) a spolu se strýcem (Čechem), který byl vypravitel pohřbu na území ČR v 06/2016. Potřebuji pomoc ohledně dohledání stavu majetku (bankovních účtů akcií, schránek, depozitních certifikátů apod.) na území USA ke dni úmrtí mého dědy.
Bohužel jsem neoficiální formou zjistila, že můj strýc po dědově pohřbu, vyslal do USA svého zetě (který má pracovní vízum, ), aby mu v USA vybral peníze z účtů po dědovi, spolu ve spolupráci se spravovateli dědových účtů v USA, kteří žijí na území USA (děda měl u spravovatelů svých účtů na území USA nahlášenou rezidenci). Vše probíhalo, jakoby děda ještě žil, neboť USA úřadům v té době nebylo nahlášeno dědovo úmrtí a stále mu chodil do ČR americký důchod.
Celá skutečnost se odehrála v období mezi koncem srpna a začátkem září 2016.
Až o 6 měsíců později proběhlo v ČR první notářské předvoální dědického řízení (březen 2017), kde strýc uváděl, že kromě depozitního certifikátu vkladu peněz v USA (který byl součástí dědový závěti), děda již v USA nic neměl, ale že se mu nepodařilo peníze dohladat (částku přes 50. tisíc dolarů při vkladu), takže se vzdává možnosti, aby bylo po částce dále pátráno.
US ambasádě v Praze strýc oznámil dědovo úmrtí na území ČR až o 5 měsíců později 16.11.2016, ale nám i notáři sdělil, že vše nahlásil okamžitě po dědově úmrtí a že na vystavení oficiálního US dokumentu o úmrtí amerického občana se musí pravděpodobně tak dlouho čekat, .
Komunikovala jsem s US ambasádou v Praze v září 2017 a ta mi v listopadu 2017 odpověděla,, že dokumenty vystavují do 3 pracovních dnů po nahlášení o úmrtí amerického občana, a aby se pozastavilo vyplácení US důchodů, a že zprávu o úmrtí mého dědy obdrželi až 16.11.2016 a dokument o úmrtí odeslali strýci 18.11.2016 ve 20 kopiích.
Když jsem notářku obeznámila o mých pochybnostech a žádala jsem ji, aby učinila kroky k dohledání majetku v USA ke dni úmrtí mého dědy úřady v USA, tak mi sdělila, že dle prohlášení mého strýce existuje v USA pouze depozitní certifikát na částku přesahujíc 50. tisíc dolarů, ale že dle sdělení mého strýce daná banka kde byl depozitní certifikát v roce 2007 byla odkoupená jinou bankou a nelze se peněz dohledat, takže jiný majetek ke dni úmrtí nehodlá dohledávat, neboť nebyly předloženy podklady ze strany mého strýto jakožto vyřizovatele pohřbu, takže celé dědické řízení uzavře bez mé přítomnosti v lednu 2018.
Prosím o pomoc, jak mám postupovat. Notářku jsem žádala o pozastavení celého dědického řízení s tím, že sama na své náklady se obrátím na schopného právníka, aby dohledání majetku ke dni dědova úmrtí dohledal, a že ji budu řádně o všem informovat a veškeré zjištěním dodám do dědického řízení. ale bylo odpovězeno, že dědické řízení uzavře bez přítomnosti v lednu 2018.
Notářka je známá mého strýce (vzdálená rodina) a již v samotném dědickém řízení byly velké nedostatky ze strany notáře co se týče jeho postupu při dohledávání majetku (neprovedl překlad obsahu depozitního certifikátu, nekomunikoval se spravovateli dědových účtů, kteří sou součásti dědovy závěti, nekomunikoval s bankou, která odkoupila původní banku, kde byl vložen depozitní certifikát. atd.).
Notář vůbec nejevil zájem se mnou spolupracovat. Vůbec nepožádal USA úřady, aby se začalo na území USA dohledávat oficiální úřední cestou případný majetek amerického občana ke dni úmrtí.
Děkuji, Vladislava
ODPOVĚĎ:
Pokud se Vám postup notářky nejeví v pořádku, obraťte se se stížností na notářskou komoru - www.nkcr.cz. Ukončení dědictví ale není zas takový problém, protože pokud by se Vám podařilo další majetek dohledat, můžete podat návrh na dodatečné projednání dědictví a notář je povinen dodatečné dědictví projednat. Otázka dohledání majetku bude velmi složitá, neboť ve veřejných rejstřících USA se vyzná pouze americký právník či právník v ČR, který s tímto má zkušenosti. Doporučila bych Vám obrátit se ještě na Ministerstvo zahraničních věcí, které by Vám ve věci mohlo poskytnout nějaké kontaktní údaje a bližší informace.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak postupovat při dohledání majetku v USA ke dni úmrtí českého občana, který měl i americké občanství.
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Darovací smlouva pro případ smrti 2018
S manželkou pomalu stárneme a chceme všechen majetek, který máme ještě v SJM (v podstatě již pouze dům a chalupu) uspořádat tak, že když jeden umře, tak vše, co je v SJM, připadne ještě tomu žijícímu druhému manželovi a naopak. Máme sice dvě děti a řadu od nich vnoučat, ty jsme však již řádně a stejně podělili, jsou zabezpečeni a na dědění toho zbytku po nás, co máme ještě v SJM (dům a chalupa) jsou připraveni až v době, kdy budeme po smrti již oba.
Zjišťovali jsme, co a jak nejlépe udělat a kamarád doporučil: Nejdříve ten domek a chalupu v SJM rozdělit dohodou o vypořádání SJM na spoluvlastnické podíly vždy ½ : ½ a tak to vložit do katastru. Následně pak každý z nás manželů napíše na toho druhého manžela darovací smlouvu pro případ smrti (nový institut v OZ), kterou lze vložit do příslušného rejstříku. Samozřejmě prý to lze udělat i jinak (např. závěť každého z nás doplněná zřeknutím se dědictví oběma našimi dětmi a pod), to je však složitější a drahé s notářskými poplatky. Prý se domnívá, že tu dohodu o vypořádání SJM i následné darovací smlouvy si můžeme napsat sami a mimo poplatku za vklad dohody do katastru a poplatku za vložení darovacích smluv pro případ smrti do rejstříku zaplatíme prý oproti notářským zápisům nepoměrně méně. Prosím tedy o odpověď takto:
Je tedy právně možné řešit náš zájem o ponechání celého domku i chalupy plnohodnotně na tom z nás, který bude ještě na živu a dědit budou děti až po smrti i toho druhého? Tedy, aby při smrti jednoho z nás vše připadlo, bez jakýchkoliv závazků, jen tomu druhému žijícímu?
Mohu si dohodu o vypořádání nemovitosti v SJM na spoluvlastnické podíly vždy ½ : ½ a následný vklad tohoto do katastru napsat a řešit sám? Nevyžaduje to náhodou notářský zápis?
Mohu následně (až nemovitosti budou v katastru ½ : ½), ty darovací smlouvy pro případ smrti napsat pro sebe i manželku sám? Nevyžaduje to náhodou notářský zápis?
Jak a kam je vhodné ty darovací smlouvy pro případ smrti uložit, aby byly v případě smrti každého z nás manželů k dispozici notáři, který vše po smrti řeší.
Poznámka: Nerozvádíme se, nehádáme se, nemíníme se nějak vyrovnávat, nemíníme nijak usilovat o smrt druhého a nevíme kdo z nás manželů umře dříve.
Předem děkuji. Vilém
ODPOVĚĎ:
Bohužel nemůžete pořídit pro případ smrti tak, abyste vynechali děti. Děti vždy, pokud nejsou vyděděny, musí dědit (čímž se dostáváme na roveň závěti).
To znamená, že pokud by jeden z manželů zemřel, musí po něm dědit jeho dědicové rovným dílem. V případě dvou dětí musí dědit manžel a obě děti, každý třetinu. Změna SJM do podílového vlastnictví není dle mého názoru řešením, navíc toto vyžaduje vždy formu notářského zápisu, jedná se o tzv. zúžení SJM. Darování pro případ smrti notářský zápis nevyžaduje, ovšem bylo by neplatné, jelikož byste tím fakticky vydědili děti a to nelze. Vámi navržené řešení tedy není tímto způsobem možné. Spíše bych viděla řešení v sepsání tzv. dědické dohody, která se ale musí sepsat u notáře, a v té byste tuto situaci za pomoci notáře ošetřit mohli. V tomto směru bych nedoporučovala na notáři šetřit, jelikož pouze formou notářského zápisu tuto situaci vyřešíte. V rámci dědické dohody se lze do budoucna domluvit, jak dědictví vyřešíte, a v tomto případě je i možné, aby se děti svého dědického podílu vzdaly.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak darovat majetek v případě smrti, úmrtí - informace
___
RŮZNÉ-STAVBY
Stavba chaty, chatky do 30m2 bez kanalizace (pilinové WC) a elektrické přípojky (solární panely) - lze to?
Vlastním pozemek 209 m2, přibližně obdélníkového tvaru cca 16 x 13 m. Ráda bych na něj umístila dřevěnou chatku cca do 30 m2 (nezáleží mi na poměru stran), postavenou svépomocí. Info o parcele z katastru: způsob využití: neplodná půda; druh pozemku: ostatní plocha; parcela nemá ev. BPEJ; žádná břemena apod.
2015 nám na životním prostředí ústně sdělili, že proti umístění chatky nemají de facto námitky. V územním plánu je parcela také vhodná pro individuální rekreaci a sousedí s obecní cestou.
Nyní řešíme elektrickou přípojku. V obci není vodovod a kanalizace by se měla údajně stavět, ale to už posloucháme více jak 3 roky.
Pozemek je na skále cca 15 m nad úrovní řeky a vzhledem k rozměrům pozemku a skále asi není moc reálný zdroj vody ze studny. Máme šanci stavět i bez zdroje vody s tím, že bychom pitnou vodu dováželi a odpad řešili chemicky (pilinový záchod popř. jímka)?
Pokud by nám soused nepovolil elektrickou přípojku přes jeho pozemek, dovolí nám řešit enerigii pouze solárními panely? Předem velice děkuji za Vaši odpověď, Miroslava
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Váš stavební záměr se týká rekreační chatky, je Vámi navržené řešení dodávek pitné vody, odvodu splaškové vody a dodávek elektrické energie představitelné (jedná se ostatně o řešení, která jsou u drobných rekreačních objektů vcelku obvyklá).
Jedním dechem je však nutné dodat, že v tomto ohledu bude vše záviset na názoru (resp. na požadavcích) místně příslušného stavebního úřadu. Pro získání konkrétnějších informací Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a vyžádat si od něj vydání územně plánovací informace (§ 21 stavebního zákona). Jedná se o předběžnou informaci o podmínkách umístění Vámi zamýšlené stavby na konkrétním pozemku. Tímto způsobem byste se tedy měla dozvědět, jaké podmínky bude nutné pro výstavbu rekreační chatky splnit.
Není-li v obci zaveden obecní vodovod, nemůže po Vás samozřejmě stavební úřad požadovat, abyste si zajistila dodávky pitné vody jinak než jejím dovozem. Likvidace splaškových vod jinak než jejich odvodem do obecní kanalizace je rovněž přípustná (§ 24b vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území). V této souvislosti upozorňuji, že bude-li v budoucnu v obci zřízena obecní kanalizace, může Vám být ze strany obce nařízeno se k této kanalizaci připojit (§ 3/8 zákona o vodovodech a kanalizacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
_______________________
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Postavení chatky na pozemku kam není vodovodní řád, kanalizace a problém s připojením na elektricoku síť - využití pilinového záchodu a solárních panelů jako zdroj elektřiny
__
OBČAN-DĚDICTVÍ
Jak dokázat zájem dědiců za života zůstavitele v dědickém řízení?
V neděli 21.1.2018 mi zemřela babička. Měli jsme složité rodinné vztahy a nechtěla udržovat kontakty. Maminku týrala a o vnoučatech nechtěla slyšet. I přesto jsem jí občas psala, ale nikdy neodpověděla. Dozvěděla jsem se, že byla vážně nemocná, ale o pomoc mě nikdy nepožádala. Nakonec se jí do přízně vnutil syn sousedky a ten jí pomáhal. Z vděčnosti mu napsala byt, který měla v osobním vlastnictví. Nejsem si jistá do jaké míry mu byla vděčna a zda nezanechala po sobě závěť, kde by mu odkázala veškerý majetek.
Je možné závěť napadnout nebo zpochybnit? A jaká je šance popřípadě vyloučit tuto osobu z dědického řízení.
Dále by mě zajímalo, kdy je vhodné vyhledat právní pomoc. Předpokládám, že po prvním šetření notářem.
Děkuji, Karla
ODPOVĚĎ:
Za svého života má člověk právo převést svůj majetek komukoliv, to nijak zpochybnit nelze. Pouze pokud by zde existovalo podezření, že tento člověk nechápe následky svého jednání (demence, duševní porucha, apod.), by bylo ze strany dědiců možné domáhat se neplatnosti takového jednání. Pokud jde o závěť a změnu vlastnictví babiččina majetku až po její smrti, tak za situace, kdy babička měla děti či vnoučata, musela by tyto vydědit, aby mohl vše dědit jen syn sousedky. Pro vydědění by ale musely existovat jasné a prokazatelné důvody, jinak by rozhodně stálo zato bránit se vydědění prostřednictvím žaloby. Rozhodně doporučuji si právní zastoupení opatřit už před první schůzkou u notáře a k notáři vzít právního zástupce ssebou. Pokud by se jednalo o neplatnost vydědění, pak by tím byl syn sousedky vyloučen z dědického řízení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Nezájem zemřelého před smrtí o dědice - je to důvod pro vydědění?
___
OBČAN-DĚDICTVÍ
Vymáhání platu, mzdy zemřelého v dědickém řízení - práce notáře nebo dědiců?
26.2.2017 nám zahynul syn při automobilové nehodě cestou do práce (Německo - český zaměstnavatel, řidič TIR). Nedojel. Úmrtní list, po všech peripetiích byl vystaven v červnu 201, pan notář zahájil dědické řízení.
Já, matka, jako jediný dědic ze zákona jsem upozornila, že synovi nebyla vyplacena mzda za jím odpracovaný měsíc únor cca 40.000,- Kč.
Pan notář teprve nyní kontaktoval zaměstnavatele a ten mu sdělil, že mají někde deponovanou částku 35.000 Kč. Nevím proč a z jakého důvodu výplata"nepřistála" na bankovním účtě syna, kam mu dříve posílali výplaty. Když jsem 2017 mluvila telefonicky se zaměstnavatelem, tak mi řekl, že ho nikdo nevyzval, myslel tím notáře aby něco vůbec posílal.
Nyní pan notář nařídil k 13.2. 2018 konec dědického řízení, s tou informací že zaměstnavatel někde deponuje tu již zmíněnou částku. Jak se k té částce dědic dostane, když již částku započetl jako plusovou do své odměny, kterou mi již nahlásil, že si mám připravit 5.300 Kč. Je to práce pana notáře, aby zaměstnavatele vyzval k odeslání peněz na BÚ syna nebo popř. můj? Nebo mi vystaví nějaký doklad? A ještě prosím o radu jakým způsobem uplatnit u pojišťovny, kde byl syn pojištěn, náhradu za ztracenou německou SIM kartu zaměstnavatele v mobilu, který se při autohavárii ztratil (zaměstnavatel mi toto vyčetl, my ale tento jediný telefon nedostali, ostatní rozsekanou elektroniku ano). Loni (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) (2017) v březnu jsem na pojišťovnu volala kvůli zrušení pojistky, ani se nechtěli se mnou bavit o to jsem teď více překvapená, že než aby vrátili nespotřebované pojistné (mrtvý nepotřebuje pojistné krytí) mne odbyli a nyní chtějí další roční pojistné.
Děkuji, Regina
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o nevyplacenou mzdu, tak tato fakticky po dobu dědického řízení nemusí být deponována nikde u notáře. Notář vydá na konci dědického řízení usnesení, kde bude mezi pohledávkami uvedeno, že dědic dědí oprávnění na výplatu mzdy. Jakmile usnesení o dědictví nabude právní moci, budete kontaktovat zaměstnavatele a ten je povinen mzdu vyplatit k Vašim rukám. Pokud by to neučinil, můžete se i s usnesením o dědictví obrátit na exekutora. Pokud jde o komunikaci s pojišťovnou, tak ta s Vámi bude rovněž komunikovat až po předložení pravomocného usnesení o dědictví. Pojišťovnu tedy budete kontaktovat, jakmile Vám bude vydáno usnesení o dědictví, neboť na jeho základě vstupujete do všech práv a povinností zemřelého.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Jak získat plat, mzdu zemřelého zaměstnance (zůstavitele) od zaměstnavatele
___
RŮZNÉ-STAVBY
Stavebník nevlastní pozemek - zápis na katastru nemovitostí a bude stavební úřad souhlasit se stavbou?
Manžel ještě před svatbou získal pozemek, který mu darovali rodiče. Jedná se o zahradu s výměrou několik tisíc m2, která je v územním plánu vedena jako stavební pozemek. Nyní bychom na pozemku rádi společně postavili rodinný dům, tedy RD. Naše představa byla, že pozemek zůstane ve vlastnictví manžela a nově postavený dům budou součástí SJM, tudíž vlastníci domu budeme oba.
Podle stanoviska místně příslušného stavebního úřadu, lze situaci řešit v rámci stavebního řízení takto:
Pokud stavebník není vlastníkem pozemku nebo stavby, na kterém má být stavba prováděna, postačí doložit k žádosti o umístění a provedení stavby (ohlášení stavby, stavební povolení) souhlas k umístění a provedení stavebního záměru podle § 184a stavebního zákona, který musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Tedy na žádosti budou uvedeni oba manželé a na situačním výkresu bude souhlas vlastníka.
Následně jsme zjišťovali stanovisko katastrálního úřadu, který nám ovšem sdělil, že se řídí občanským zákoníkem, podle kterého od roku 2014 platí pravidlo vlastník pozemku = vlastník stavby. Proto by byl do katastru zapsán jako jediný vlastník rodinného domu manžel, protože náš případ nespadá do žádné zákonné výjimka, která by umožňovala zapsat i mě jako spoluvlastníka domu.
Znamená to tedy, že toto právo vlastníka nemovitosti (pozemku) je nadřazeno nad společné jmění manželů (společně postavený dům)? Lze tedy situaci vůbec řešit podle našich představ (pozemek manžela, dům společný)? Nebo je nutné, abych mi manžel část pozemku daroval a dál pak situaci řešili např. podílovým vlastnictvím?
Děkuji.
ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku je stavba součástí pozemku. Pokud tedy stavíte dům, katastr nemovitostí vám skutečně nepovolí, aby byl pozemek psán pouze na jednoho z manželů, a dům na oba. Znamená to tedy, že dle evidence by byl dům psán pouze na manžela. Z právního pohledu (když pomíjím zápis do evidence nemovitostí), kdy je dům vystavěn za manželství, je dům automaticky součástí SJM, i když v katastru je psán pouze na manžela. Prakticky to znamená, že v případě soudního sporu, např. rozvodu manželství, soud vychází z předpokladu, že dům je součástí SJM, pokud není prokázán opak, ale z hlediska katastru nemovitostí by se mohlo stát, že manžel dům klidně prodá bez Vašeho souhlasu (neboť katastr vlastnické právo přepíše z důvodu, že je psán pouze na manžela) a Vy byste se případně musela domáhat u soudu neplatnosti prodeje z důvodu, že dům je součástí SJM a Vy jste s prodejem nesouhlasila. Osobně bych spíše doporučovala, zejména pro Vaši ochranu, abyste pozemek formou notářského zápisu vložili do SJM (tzv. rozšíření SJM) a dům pak postavili a zapsali také jako SJM.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stavba na nevlastním, nevlastněném pozemku- podmínky stavebního úřadu a katastru nemovitostí
___
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
Průtahy soudního řízení - protistrana se opakovaně nedostavuje k soudu, jak postupovat dál?
Chtěla bych se zeptat zda je možné podat stížnost na protahování soudního řízení když se druhá strana odmítá dostavit k soudu s tím že je to vždy omluveno nemocí či případně pracovní vytížeností právního zástupce.
Děkuji Zlata
ODPOVĚĎ:
Soud by měl zkoumat, zda nemoc účastníkovi řízení skutečně znemožňuje se tohoto účastnit. Tj. soudce by si měl vyžádat vyjádření lékaře, pokud se jedná o opětovné protahování. Pokud se Vám zdá, že soudce vyhovuje žádostem o odročení nadmíru, můžete se obrátit na předsedu soudu s žádostí o prověření situace. Následně byste se mohla obrátit na stát s žádostí o odškodnění za průtahy v řízení. Zde by ovšem Ministerstvo spravedlnosti zkoumalo, zda skutečně důvod průtahů stojí na straně soudu či nebylo možno soudem průtahům z důvodů obstrukcí druhé strany zabránit.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
Stížnost na průtahy soudního řízení z důvodu opakovaného nedostavení se (omluvy) protistrany soudního sporu nebo jeho právního zástupce