Počet stránek ve webu: 43.470

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pomocí při péči o vlastní osobu (v právní úpravě je používáno označení „pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu“) se rozumí jedna z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost zahrnuje např. tyto úkony: pomoc při podávání jídla a pití, při oblékání, při samostatném pohybu, při přesunu na lůžko nebo vozík apod.

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.29 (7 hlasů)

Pomáhající profese je všeobecné označení pro profese zaměřené na pomoc druhým. Pojem zahrnuje lékařské obory, psychologii, pedagogiku a sociální práci (srov. heslo sociální pracovník). Mezi pracovníky působící v pomáhajících profesích lze kromě pracovníků vykonávajících tyto obory dále řadit zdravotní sestry, pracovníky v sociálních službách, učitele, manželské a rodinné poradce, fyzioterapeuty apod. Některé činnosti vykonávané profesionálními pracovníky zajišťují v některých případech také dobrovolní pracovníci (dobrovolníci).
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Poloviční důchod znamená, že pojištěnec se rozhodne pobírat po vzniku nároku na starobní důchod jen jeho poloviční výši a výkonem výdělečné činnosti si zvyšuje budoucí plný starobní důchod. Za každých 180 kalendářních dnů takové výdělečné činnosti (do které se nezapočítávají stejné situace jako při přesluhování) při pobírání polovičního důchodu se při pozdějším výpočtu plného důchodu zvyšuje procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu. Kromě takového postupu je možné situaci po dosažení nároku na starobní důchod řešit i jinak: výkonem výdělečné činnosti po vzniku nároku na důchod (přesluhování) nebo o důchod požádat a výdělečnou činnost konat s pobíráním důchodu.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pokud je pojištěnec po ukončení dočasné pracovní neschopnosti v následujícím kalendářním dni uznán znovu práceneschopným, považuje se tato pracovní neschopnost za pokračování předcházející pracovní neschopnosti. Z hlediska trvání pracovní neschopnosti jde tedy o tutéž pracovní neschopnost a takto se posuzuje i doba, po kterou bude nemocenské poskytováno (podpůrčí doba). To platí i v případě, že nová pracovní neschopnost byla uznána z jiného důvodu než předešlá. Naopak o pokračování pracovní neschopnosti nejde, pokud další pracovní neschopnost byla uznána k jiné pojištěné činnosti.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

K poklesu pracovní schopnosti dochází z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, díky kterému se snižuje fyzický potenciál a kvalifikační potenciál osoby. Pokles pracovní schopnosti je zároveň spojen s poklesem nebo úplným výpadkem příjmů z výdělečné činnosti. Pokles pracovní schopnosti se stanoví v procentech a určuje ho posudkový lékař (případně posudková komise). Pro vznik invalidity mají význam tři pásma poklesu. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

  • nejméně o 35 %, ale nejvíce o 49 %, jde o invaliditu prvního stupně,
  • nejméně o 50 %, ale nejvíce o 69 %, jde o invaliditu druhého stupně,
  • nejméně o 70 %, jde o invaliditu třetího stupně.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojištěnec neboli účastník důchodového pojištění je jinak řečeno osobou pojištěnou v důchodovém pojištění. Důchodového pojištění jsou, při splnění stanovených podmínek, účastny tyto výdělečně činné osoby:
1. zaměstnanci v pracovním poměru;
2. příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, vojáci z povolání a státní zaměstnanci podle zákona o státní službě;
3. členové družstva v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci;
4. osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce;
5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;
6. zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, pokud jim byl v kalendářním měsíci zúčtován příjem v částce vyšší než 10.000 Kč;
7. soudci;
8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva;
9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu ČR;
10. prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, veřejný ochránce práv, zástupce veřejného ochránce práv;
11. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
12. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, jež mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí;
13. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce;
14. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů;
15. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci;
16. prokuristé;
17. členové kolektivních orgánů právnické osoby;
18. likvidátoři;
19. vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice;
20. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení (od 1. 1. 2014) ;
21. fyzické osoby neuvedené v bodech 1–20, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva (od 1. 1. 2014), a to všechny tyto okruhy osob v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, jestliže by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny.
Dále jsou pojištěnci osoby samostatně výdělečně činné, pokud mají samostatnou výdělečnou činnost jako činnost hlavní. Jestliže mají samostatnou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší, jsou povinně účastníky důchodového pojištění, pokud jejich roční vyměřovací základ překročí rozhodnou částku nebo pokud se přihlásí k účasti samy. Pojištěnci jsou na základě vlastního rozhodnutí i osoby dobrovolně pojištěné.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nemocenského pojištění jsou při splnění zákonem stanovených podmínek účastni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci. Pro zaměstnance je účast na nemocenském pojištění povinná, osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci se nemocenského pojištění účastní dobrovolně.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojištěnou činností je výdělečná činnost zaměstnance, která zakládá povinnou účast na nemocenském pojištění. Pojištěnou činností je i výkon samostatné výdělečné činnosti, pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k pojištění, nebo činnost zahraničního zaměstnance, jestliže se dobrovolně přihlásil k nemocenskému i důchodovému pojištění. Ten, kdo vykonává pojištěnou činnost, je pojištěncem.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojistné na sociální zabezpečení je pravidelná platba odváděná na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé a zaměstnanci (pokud se účastní nemocenského pojištění). Dále pojistné platí osoby samostatně výdělečně činné a osoby, které se důchodově dobrovolně pojistily. Pojistné se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu u zaměstnanců a z ročního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných. Zaměstnavatelé hradí pojistné ve výši celkem 24,8 % úhrnu měsíčního vyměřovacího základu všech zaměstnanců, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Za zaměstnance odvádí zaměstnavatel pojistné na důchodové zabezpečení ve výši 6,5 % měsíčního vyměřovacího základu. Celkově je tedy za zaměstnance odvedeno na důchodové pojištění 21,5 + 6,5 = 28 % vyměřovacího základu. Osoby samostatně výdělečně činné hradí 29,2 % ročního vyměřovacího základu, z toho: 28 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, a pokud se účastní nemocenského pojištění, ještě další 2,1 %.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pohřebným, jež je dávkou státní sociální podpory, stát přispívá na náklady spojené s pohřbem osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení. Splňuje-li podmínky nároku více osob, pohřebné náleží jen jednou, a to osobě, která se o ně přihlásí jako první. V roce 2015 je výše pohřebného 5 000 Kč. O pohřebné může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

►(zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)