Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zveřejněno: 20. červenec 2011
V listopadu 2010 jsem si udělal plastová okna v panelovém domě. Okna byla předsazena, ale v projektové dokumentaci,která byla původně vypracována na zateplení panelového domu neměla být předsazena. Teď po půl roce na mě SVJ panelového domu přišlo, že na mě dají stížnost na stavebním úřad o nedodržení údajně projektové dokumentace, ačkoli bylo vydáno stavební povolení na celý panelák.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zveřejněno: 20. červenec 2011
V listopadu 2010 jsem si udělal plastová okna v panelovém domě. Okna byla předsazena, ale v projektové dokumentaci,která byla původně vypracována na zateplení panelového domu neměla být předsazena. Teď po půl roce na mě SVJ panelového domu přišlo, že na mě dají stížnost na stavebním úřad o nedodržení údajně projektové dokumentace, ačkoli bylo vydáno stavební povolení na celý panelák.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 20. červenec 2011
Kdo je oprávněn kotrolovat školní jídelny základních škol, v případě že vedení školy a zřizovatel (městský úřad) nespolupracují , zastávaji se školní jídelny, stížnosti zamítaji, ředitel každou stížnost hodnotí, tak, že řekne, že jemu neuvaří nikdo tak dobře jako v jídelně a co by ostatní tedy nechtěli. U zřizovatele, někdo vedoucí takříkajíc "drží ruku".
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 20. červenec 2011
Kdo je oprávněn kotrolovat školní jídelny základních škol, v případě že vedení školy a zřizovatel (městský úřad) nespolupracují , zastávaji se školní jídelny, stížnosti zamítaji, ředitel každou stížnost hodnotí, tak, že řekne, že jemu neuvaří nikdo tak dobře jako v jídelně a co by ostatní tedy nechtěli. U zřizovatele, někdo vedoucí takříkajíc "drží ruku".
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 20. červenec 2011
Kdo je oprávněn kotrolovat školní jídelny základních škol, v případě že vedení školy a zřizovatel (městský úřad) nespolupracují , zastávaji se školní jídelny, stížnosti zamítaji, ředitel každou stížnost hodnotí, tak, že řekne, že jemu neuvaří nikdo tak dobře jako v jídelně a co by ostatní tedy nechtěli. U zřizovatele, někdo vedoucí takříkajíc "drží ruku".
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Znění, výňatky, definice, texty
- Zveřejněno: 15. červenec 2011
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Odpočinek může být ve zdravotnictví zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaněstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
- Zveřejněno: 10. červenec 2011
Rozhodnutí o tom, zda občanu bude či nebude přiznána dávka invalidního důchodu, vydává ČSSZ. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu není možné podání opravného prostředku. Proto je třeba vždy vyčkat na rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti. Každé rozhodnutí obsahuje „poučení“ o možnostech podání opravných prostředků s uvedením lhůty a místa podání.
Od 1. 1. 2010 lze proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění podat řádný opravný prostředek písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky lze podat přímo u ČSSZ nebo od 1.1.2024 i u Územní správy sociálního zabezpečení. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu. V řízení o námitkách se občan může domáhat i přezkoumání výsledku posouzení svého zdravotního stavu.
Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených správním řádem. Lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužují se lhůty o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu a není přitom vázán podanými námitkami.
Řízení o námitkách bude vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni. Nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí. Občan může od 1.1.2024 požádat o invalidní důchod na kterémkoliv kontaktním pracovišti Územní správy sociálního zabezpečení, které jsou nově zřízenými orgány sociálního zabezpečení, fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Řízení o přiznání invalidního důchodu na základě žádosti občana se nemění. Každý však má právo o invalidní důchod nepožádat a nechat si vyplácet nemocenské do skončení dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN), nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby. DPN se ukončí, pokud po 180 dnech jejího trvání je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a umožňuje vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.
Od 1. 1. 2010 lze proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění podat řádný opravný prostředek písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky lze podat přímo u ČSSZ nebo od 1.1.2024 i u Územní správy sociálního zabezpečení. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu. V řízení o námitkách se občan může domáhat i přezkoumání výsledku posouzení svého zdravotního stavu.
Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených správním řádem. Lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužují se lhůty o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu a není přitom vázán podanými námitkami.
Řízení o námitkách bude vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni. Nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí. Občan může od 1.1.2024 požádat o invalidní důchod na kterémkoliv kontaktním pracovišti Územní správy sociálního zabezpečení, které jsou nově zřízenými orgány sociálního zabezpečení, fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Řízení o přiznání invalidního důchodu na základě žádosti občana se nemění. Každý však má právo o invalidní důchod nepožádat a nechat si vyplácet nemocenské do skončení dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN), nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby. DPN se ukončí, pokud po 180 dnech jejího trvání je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a umožňuje vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
- Zveřejněno: 10. červenec 2011
Lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu, který je od 1.1.2024 nově zřízen a spadá pod ČSSZ kontrolují správnost posuzování zdravotního stavu, dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování. Rovněž kontrolují správnost vedení a úplnost zdravotnické dokumentace při tomto posuzování. Kontrola se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na jiném místě určeném lékařem IPZS, a to zpravidla za osobní účasti posuzovaného pojištěnce. Lékař IPZS může určit, v kterých případech není přítomnost posuzovaného člověka potřebná. Ke kontrole podle požadavku posudkového lékaře musí pojištěnce předvolat ošetřující lékař. Pojištěnec má povinnost dostavit se v určeném termínu, prokázat svou totožnost a předložit Lékaři IPSZ veškeré doklady potřebné ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti.
Zjistí-li lékař IPZS kdykoliv v průběhu DPN nebo potřeby ošetřování, že nejsou důvody pro její další trvání, rozhodne o jejím ukončení, pokud ji neukončil ošetřující lékař.
Nejpozději 30 dnů před koncem podpůrčí doby zhodnotí ošetřující lékař spolu s lékařem IPZS zdravotní stav a dosavadní průběh onemocnění práceneschopného. Pokud zjistí, že pojištěnec nebude uznán práce schopným před ukončením podpůrčí doby, doporučí mu, aby si požádal o invalidní důchod nebo o prodloužení výplaty nemocenského.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
- Zveřejněno: 10. červenec 2011
Občan, který se domnívá, že pro svůj závažný zdravotní stav nemůže pracovat, může požádat o invalidní důchod. Způsob posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely invalidity je uveden v § 2 až 6 vyhlášky č. 359/2009 Sb. , o posuzování invalidity. Od 1.1.2024 posuzují zdravotní stav lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu*, kteří vypracovávají posudky pro Územní správy sociálního zabezpečení*. Při posuzování se hodnotí mimo jiné profesní profil posuzovaného. Invaliditu nelze uznat, pokud je zdravotní stav uspokojivý a nemá dopad na schopnost vykonávat výdělečnou činnost.
Rozhodnutí o tom, zda občanu bude či nebude přiznána dávka invalidního důchodu, vydává ČSSZ. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu není možné podání opravného prostředku. Proto je třeba vždy vyčkat na rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti. Každé rozhodnutí obsahuje „poučení“ o možnostech podání opravných prostředků s uvedením lhůty a místa podání.
Od 1. 1. 2010 lze proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění podat řádný opravný prostředek písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky lze podat přímo na ČSSZ nebo u kterékoliv ÚSSZ*. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu. V řízení o námitkách se občan může domáhat i přezkoumání výsledku posouzení svého zdravotního stavu.
Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených správním řádem. Lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužují se lhůty o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu a není přitom vázán podanými námitkami.
Řízení o námitkách bude vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni. Nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Občan může požádat o invalidní důchod na místně příslušné ÚSSZ*. Řízení o přiznání invalidního důchodu na základě žádosti občana se nemění. Každý však má právo o invalidní důchod nepožádat a nechat si vyplácet nemocenské do skončení dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN), nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby. DPN se ukončí, pokud po 180 dnech jejího trvání je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a umožňuje vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.
Rozhodnutí o tom, zda občanu bude či nebude přiznána dávka invalidního důchodu, vydává ČSSZ. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu není možné podání opravného prostředku. Proto je třeba vždy vyčkat na rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti. Každé rozhodnutí obsahuje „poučení“ o možnostech podání opravných prostředků s uvedením lhůty a místa podání.
Od 1. 1. 2010 lze proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění podat řádný opravný prostředek písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky lze podat přímo na ČSSZ nebo u kterékoliv ÚSSZ*. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle správního řádu. V řízení o námitkách se občan může domáhat i přezkoumání výsledku posouzení svého zdravotního stavu.
Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených správním řádem. Lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužují se lhůty o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu a není přitom vázán podanými námitkami.
Řízení o námitkách bude vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni. Nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Občan může požádat o invalidní důchod na místně příslušné ÚSSZ*. Řízení o přiznání invalidního důchodu na základě žádosti občana se nemění. Každý však má právo o invalidní důchod nepožádat a nechat si vyplácet nemocenské do skončení dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN), nejdéle však do uplynutí podpůrčí doby. DPN se ukončí, pokud po 180 dnech jejího trvání je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný a umožňuje vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.
*Od 1.1.2024 se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5 Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) . Všechna stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ. V působnosti ČSSZ vzniká Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky také zůstávají na stávajících pracovištích. ČSSZ nadále mj. rozhoduje o důchodech a zařizuje jejich výplatu.
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
- Zveřejněno: 10. červenec 2011
Všechny stránky této kategorie (kategorie Sociální zabezpečení 2024) se řídí následujícími zákony a vyhláškami:
- zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 100/1988 Sb. , o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (platný od 12. 5. 2006, účinný od 1. 1. 2009),
- zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 284/1995 Sb. , kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity),
- vyhláška č. 161/1998 Sb. , o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
- nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Rady (EHS) č. 574/72,
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009,
- nařízení Rady (ES) č. 859/03, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,
- (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.)