Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

 

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) je osoba, která vykonává samostatně výdělečnou činnost (dále jen SVČ). Za OSVČ nelze například považovat držitele živnostenského oprávnění, který ještě nezačal podnikat. Mezi hlavní povinnosti OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří oznamování zahájení, případně ukončení SVČ, placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je-li OSVČ účastna důchodového pojištění a každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích. Pokud OSVČ není povinna platit pojistné a dobrovolně se nepřihlásí k důchodovému pojištění, není doba, po kterou jej neplatí, hodnocena pro nárok na dávky důchodového pojištění.

Podle zákona o důchodovém pojištění je OSVČ osoba, která ukončila povinnou školní docházku, dosáhla aspoň 15 let věku a vykonává SVČ nebo spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

• podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
• provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
• činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,
• výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,
  • Vždy se za výkon takovéto činnosti považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a správce konkursní podstaty (insolvenčního správce), včetně předběžného správce, zvláštního správce a vyrovnacího správce.  
• výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není výše uvedena
• výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku;  
  • Od 1. 2. 2018 se nahrazuje zněním „výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku" 
• výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu.
  • Za výkon těchto činností se nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.  

Od 1. 1. 2004 se SVČ rozděluje na hlavní SVČ a na vedlejší SVČ.
SVČ se dle ustanovení § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění od roku 2015 považuje za  vedlejší, pokud OSVČ v  kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání - zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, zaměstnáním se pro účely výkonu vedlejší činnosti rovněž rozumí činnost zakládající účast na sociálním zabezpečení podle právních předpisů státu, s  nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícím koordinační nařízení,
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v  mateřství nebo nemocenské z  důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z  nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o  osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s  OSVČ ve společné  domácnosti, není-li osobou blízkou - pečuje-li o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, více osob současně, považuje se SVČ za vedlejší u té OSVČ, která byla určena písemnou dohodou všech osob za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se SVČ za vedlejší u té OSVČ, která podle rozhodnutí příslušné OSSZ pečuje o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, v největším rozsahu.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z  povolání,
• byla nezaopatřeným dítětem podle ust. § 20 odst. 4 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb. ,   o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium)

 

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

Dle tohoto zákona lze uložit OSVČ nebo zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Pokutu až do výše 100 000 Kč lze uložit při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena. Jedná se např. o situaci, kdy zaměstnavatel či OSVČ nepředkládá OSSZ ve stanovené lhůtě na předepsaném tiskopisu přehled přehled o příjmech a výdajích spolu s potřebnými údaji, popř. tuto povinnost neplní některá ze mzdových účtáren zaměstnavatele, nebo neuschovává po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného.

Sankce dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

• za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
• za dobu, kdy se již zaměstnavatel nepovažuje za zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném,
• z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti,
• za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,
• za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí,
• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
• za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurz po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, 
• jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
• z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

Pokud zaměstnavatel či OSVČ (tj. plátce pojistného) nezaplatili pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatili v nižší výši než měli, stávají se dlužníky a jsou povinni platit penále (pokutu). Za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, se jedná o 0,05 % dlužné částky. Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Pokud to OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno povolí, penále (pokuta) z takového dluhu se – vždy ode dne první splátky dluhu – stanoví jako 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

Penále (pokuta) se neplatí:
• za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
• za dobu, kdy se již zaměstnavatel nepovažuje za zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném,
• z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti,
• za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,
• za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí,
• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
• za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurz po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů,  
• jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
• z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

 

Dobrovolná účast na důchodovém pojištění je možná u osob starších 18 let od 1. 1. 1996, nestanoví-li zákon jinak, tedy i v roce 2024 platí následující podmínky. K převzetí přihlášky a vedení evidence o dobrovolném důchodovém pojištění je příslušná ÚSSZ* podle místa trvalého pobytu občana nebo podle místa hlášeného pobytu v  ČR (jde-li o cizince). U osob, které nemají trvalý ani hlášený pobyt na území ČR, musí přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění převzít kterákoliv ÚSSZ, na níž   se taková osoba obrátí.   Je-li přihláška k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění podávána v době, kdy již bylo zahájeno řízení o důchod, je k řízení o doplacení pojistného příslušná ÚSSZ, u níž byla žádost o důchod podána.

Od 1. 1. 2012 je účast na dobrovolném důchodovém pojištění možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod.

 

Výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění se stanoví procentní sazbou z  vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem  osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy  platné v  kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.  

Sazba pojistného z  vyměřovacího základu činí  u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 %.

Nejnižší měsíční pojistné hrazené v  roce 2024 činí 28 % z  částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2024, tedy  3 214    Kč, kdy  1/4 průměrné mzdy ve výši 43 967 Kč činí 10 992 Kč. Částka 43 967 Kč představuje průměrnou mzdu vyhlášenou pro účely sociálního pojištění pro rok 2024.  

 

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.  

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

 

Důchodový věk pojištěnců souvisí s jejich datem narození, s  pohlavím a u žen s počtem vychovaných dětí.  

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

Kliknutím zde získáte zkrácenou URL
adresu této stránky

Číst dál...