Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Uložil(a): Mgr. Eva Vetešníková - právník
- Kategorie: SLOVNÍK
Stránka definuje, co znamená solventnost.
- Uložil(a): Mgr. Eva Vetešníková - právník
- Kategorie: SLOVNÍK
Insolvenční zákon je všeobecně užívaná zkratka pro zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení. Insolvenční zákon upravuje řešení úpadku dlužníka prostřednictvím soudního řízení a stanovuje způsoby řešení úpadku (konkurs, reorganizace nebo oddlužení).
- Uložil(a): Mgr. Eva Vetešníková - právník
- Kategorie: SLOVNÍK
Je důležité vědět, že věřitel si musí do insolvenčního řízení přihlásit svou pohledávku v určené lhůtě, které činí:
- 30 dnů, pokud je způsobem řešení úpadku oddlužení
- 2 měsíce, pokud je způsobem řešení úpadku konkurs nebo reorganizace
Lhůta začíná běžet zveřejněním rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku a následkem jejího zmeškání je neuspokojování pohledávky v rámci insolvenčního řízení a současně nemožnost ji po dobu insolvenčního řízení uplatnit vůči dlužníkovi jiným způsobem. Soud nemůže zmeškání lhůty prominout. Lhůta k uplatnění pohledávky je procesní lhůtou, což znamená, že je třeba nejpozději poslední den lhůty přihlášku odevzdat na poště k doručení soudu.
Zároveň existují určité pohledávky (pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené jim na roveň), na které se lhůta nevztahuje – ty je možno uplatnit kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení a budou zaplaceny v plné výši.
- Uložil(a): Mgr. Eva Vetešníková - právník
- Kategorie: SLOVNÍK
Jako majetková podstata se označuje majetek, který je určený k uspokojení dlužníkových věřitelů (tedy ze kterého se budou platit dlužníkovy dluhy).
Přesný obsah majetkové podstaty se liší podle toho, kdo podal insolvenční návrh:
- pokud dlužník, náleží do ní majetek vlastněný dlužníkem v okamžiku zahájení insolvenčního řízení
- pokud věřitel, náleží do ní majetek vlastněný dlužníkem v okamžiku právní moci rozhodnutí o úpadku
V obou případech do ní dále náleží i majetek, který dlužník získal v průběhu insolvenčního řízení.
Majetkovou podstatu tvoří především peněžní prostředky, movité i nemovité věci dlužníka a jeho mzda (resp. její zabavitelná část). Naopak do ní nepatří oblečení, obvyklé vybavení domácnosti, studijní potřeby, zdravotnické potřeby a malá částka v hotovosti.
Za určitých výjimečných okolností může být do majetkové podstaty zahrnut i majetek, který nepatří dlužníkovi, pokud jej třetí osoba získala jako plnění z neúčinných právních jednání dlužníka (např. pokud by dlužník 2 roky před zahájením insolvenčního řízení převedl na svou dceru nemovitost v hodnotě několika milionů za 1 Kč).
- Uložil(a): Mgr. Eva Vetešníková - právník
- Kategorie: SLOVNÍK
Moratorium poskytuje dlužníku, který je podnikatelem, šanci, aby si uspořádal své majetkové poměry před tím, než insolvenční soud rozhodne o jeho úpadku – po dobu moratoria totiž soud nemůže vydat rozhodnutí o úpadku – nebo před tím, než je insolvenční řízení zahájeno.
Návrh na moratorium může podat pouze dlužník, a to do 7 dní od podání insolvenčního návrhu (v případě věřitelského návrhu má dlužník k dispozici 15 dní). Soud pak musí rozhodnout ve velmi krátkém termínu (do konce následujícího pracovního dne). Maximální doba trvání moratoria jsou 3 měsíce s možností prodloužení o dalších nejvýše 30 dní (pokud o to požádá dlužník a přiloží aktualizovaný seznam svých závazků a písemný souhlas většiny svých věřitelů počítáno podle výše pohledávek).
- Uložil(a): Mgr. Eva Vetešníková - právník
- Kategorie: SLOVNÍK
Jako nezajištěný věřitel se označuje osoba, jejíž pohledávka vůči insolvenčnímu dlužníkovi není zajištěna (tedy není podpořena např. zástavním právem), jedná se tedy o nezajištěnou pohledávku.
Insolvenční zákon rozlišuje mezi věřiteli zajištěnými a nezajištěnými, přičemž postavení těchto skupin se liší (př. pokud je způsobem řešení úpadku oddlužení, o jeho formě hlasují pouze nezajištění věřitelé; naopak pouze zajištěný věřitel má právo na uspokojení z výtěžku prodeje zajištění).
- Uložil(a): Mgr. Eva Vetešníková - právník
- Kategorie: SLOVNÍK
Zákon definuje osobu s dispozičními oprávněními jako osobu, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá. To znamená, že pouze osoba s dispozičními oprávněními může např. prodat věc náležející do majetkové podstaty. To, komu přísluší dispoziční oprávnění k majetkové podstatě, se mění v průběhu insolvenčního řízení (v závislosti na jeho fázi a způsobu řešení úpadku) – může se jednat o dlužníka nebo insolvenčního správce.