Výživné tabulky 2010

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce zavést orientační tabulky, kterými by se mohli řídit rodiče i soudy při rozhodování o výši výživného. Zároveň navrhuje, aby případy, kdy se rodiče na částce dohodnou, mohli dořešit sociální pracovníci.

Kovářová řekla, že by to značně ulehčilo práci soudů. Párů, které jsou schopny dosáhnout shody, je podle ní zhruba 30 procent.

Podle ministryně zatím existuje několik variant, jak problematiku alimentů řešit. Oslovila proto ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerku, ředitelku nadace Naše dítě Zuzanu Baudyšovou, prezidenta soudcovské unie Tomáše Lichovníka a odbornici na rodinné právo Miladu Hrušákovou, aby vytvořili pracovní skupinu. Ta by se měla poprvé sejít na přelomu roku.

"Byla bych ráda, kdybychom dali dohromady doporučující tabulky, které by orientačně stanovily výživné v závislosti minimálně na věku dítěte," řekla Kovářová. Zvažovat bude skupina i další kritéria. Rozcházejícím se rodičům by tak mělo být jasné, z jaké základní částky mohou vycházet. Podle Kovářové tak bude větší šance na dohodu. Soudci by zároveň dostali vodítka, jak v případech sporů o alimenty rozhodovat.

Přenesení některých pravomocí soudců na sociální pracovníky by pomohlo podle ministryně soudům, rodičům i dětem. Rodiče by nemuseli čekat na nařízení soudního jednání, soudům by odpadla například administrativa spojená s obesíláním účastníků řízení. "Pokud by orgán sociální péče byl schopen schválit dohodu, tak by se rodiče určitě dostali k penězům dříve a činnost soudů by byla ulehčena," prohlásila Kovářová. Justice by podle ní zároveň ušetřila.

Kovářová chce věcný záměr návrhu, který by měnil rozhodování o výživném, předložit do konce volebního období. Pokud by prošel schvalovacím procesem, mohl by podle ní začít nový zákon platit od počátku roku 2011.

Tabulky pro soudy, podle nichž by se určovalo výživné, přináší také návrh ČSSD, který by v pátek měli v prvním čtení projednat poslanci. Návrh počítá i se zavedením minimálního a náhradního výživného. Roční výdaje by měly být zhruba 250 milionů korun. Pokud by totiž rodiče odmítali platit výživné, za určitých podmínek by dětem alimenty kompenzoval stát.

"Není dnes právě šťastné přenášet vyživovací povinnost z odpovědných osob na stát," reagovala na návrh sociálních demokratů Kovářová. Dodala, že vymahatelnost státu je velmi nízká. Zavedení minimálního výživného pak podle ní může být v rozporu se zákonem o rodině. Snižuje totiž částku, kterou mají rodiče na děti platit.

Vláda Jana Fischera návrh sociálních demokratů již dříve odmítla.

Argumentem bylo právě to, že ministerstvo spravedlnosti pracuje na vlastní metodice pro soudy. Poslankyně ČSSD Anna Čurdová však ve středu snahu Kovářové kritizovala s tím, že přichází pozdě.

Ministryně již kvůli sjednocení postupu soudů v otázce výživného požádala o stanovisko Nejvyšší soud. Ten však minulý týden uvedl, že jde o příliš složitou a proměnlivou problematiku. Nejednotný postup proto řešit nebude.

Ministerstvu spravedlnosti soud doporučil vypracovat informační materiál pro veřejnost, který by sloužil jako podklad při uzavírání dohod o výživném.