Rozhodnutí Nejvyššího soudu o umístění ostatků nebo popela do hrobu, schránky
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 26. leden 2012
Po úmrtí i otce 02/2011 nemáme s bratrem dobré vztahy. Bratr má v pronájmu rodinný hrob, ale urny s pozůstatky rodičů má doma. Marně požaduji, aby urny do hrobu, k tomuto účelu přizpůsobenému, uložil a nebo to umožnil mně. Abych mohl já (a ostatní příbuzní) kdykoliv památku rodičů uctít. Existuje řešení? Děkuji, Eduard
ODPOVĚĎ:
Z právního hlediska se jedná o takřka neřešitelnou situaci, neboť zákon o pohřebnictví (č. 256/2001 Sb.) neukládá povinnost uložit zpopelněné lidské pozůstatky do hrobu či hrobky (je tedy možné přechovávat urnu i doma).
Není-li dohoda s bratrem možná, nezbývá Vám, než se obrátit na soud. V této souvislosti bylo však Nejvyšším soudem judikováno (rozsudek sp. zn. Rc 3 Cz 70/81), že soudům nenáleží rozhodovat o návrzích domáhajících se vydání rozhodnutí, jež se týká nakládání s ostatky pochovaných nebo zpopelněných těl zemřelých osob. Vzhledem ke stáří a nedostatečnému odůvodnění tohoto rozsudku se však domnívám, že na něj dnes již nemusí být brán zřetel.
Rozhodnete-li se domáhat důstojného pohřbení svých rodičů soudní cestou, nabízí se Vám zejména tzv. žaloba na ochranu osobnosti dle § 11 Občanského zákoníku, dle něhož má fyzická osoba mimo jiné právo na ochranu soukromí (tedy i rodinného života). Neboť by taková žaloba představovala poměrně složitou konstrukci, lze Vám rozhodně doporučit obrátit se na advokáta. Úspěchu v soudním sporu by patrně napomohl i počet žalobců, tj. pokud byste se pohřbení pozůstatků svých rodičů nedomáhal sám, ale společně s ostatními příbuznými.
Dle § 13/1 Občanského zákoníku můžete v žalobě na ochranu osobnosti zejména požadovat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu Vaší osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů, popř. aby Vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění (zejména ústní či písemná omluva, vyloučena není ani finanční satisfakce).
Není-li dohoda s bratrem možná, nezbývá Vám, než se obrátit na soud. V této souvislosti bylo však Nejvyšším soudem judikováno (rozsudek sp. zn. Rc 3 Cz 70/81), že soudům nenáleží rozhodovat o návrzích domáhajících se vydání rozhodnutí, jež se týká nakládání s ostatky pochovaných nebo zpopelněných těl zemřelých osob. Vzhledem ke stáří a nedostatečnému odůvodnění tohoto rozsudku se však domnívám, že na něj dnes již nemusí být brán zřetel.
Rozhodnete-li se domáhat důstojného pohřbení svých rodičů soudní cestou, nabízí se Vám zejména tzv. žaloba na ochranu osobnosti dle § 11 Občanského zákoníku, dle něhož má fyzická osoba mimo jiné právo na ochranu soukromí (tedy i rodinného života). Neboť by taková žaloba představovala poměrně složitou konstrukci, lze Vám rozhodně doporučit obrátit se na advokáta. Úspěchu v soudním sporu by patrně napomohl i počet žalobců, tj. pokud byste se pohřbení pozůstatků svých rodičů nedomáhal sám, ale společně s ostatními příbuznými.
Dle § 13/1 Občanského zákoníku můžete v žalobě na ochranu osobnosti zejména požadovat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu Vaší osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů, popř. aby Vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění (zejména ústní či písemná omluva, vyloučena není ani finanční satisfakce).
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.