Rád bych se zeptal na radu a řešení následující situace - moje nevlastní teta (78 let) byla hospitalizovaná na LDN, čímž se stala imobilní a tedy prakticky neschopná fungovat dále v běžném životě. Do toho spadá i úhrada různých aktivních poplatků (např. pojistka na dům, kde je spolumajitelkou ještě se svým bratrem), internetu či tarifu za mobilní telefon, apod. ale i např. měsíční doplatek pobytu na LDN (jelikož částka není plně hrazena pojišťovnou). Aktuálně je většina těchto poplatků nastavena tak, že odchází formou inkasa přímo z bankovního účtu tety. Nicméně některé poplatky je přesto třeba uhradit manuálně formou bankovního převodu, což teta kvůli svému stavu již nemůže sama provést. Současně je k účtu zřízen přístup pomocí internetbankingu. Tetě na účet chodí její důchod (ze kterého veškeré tyto finanční pohledávky byly dříve hrazeny přímo tetou prostřednictvím internetbankingu). Nicméně vzhledem ke změně zdravotního stavu tety vyvstává nyní otázka, jak tyto závazky dál hradit. V této souvislosti mám dva dotazy. 1) vzhledem k tomu, že aktuálně figuruji jako jakýsi "neformální" opatrovník (i za života jsem tetě prakticky jako jediný, kromě jejího bratra, z její vlastní rodiny pomáhal a nyní jako jediný ji navštěvuji a snažím se tyto věci dál řešit jak mohu ve svém čase, ostatní rodina jako její dcera či vnuci nemají žádný zájem o tetu a ani ji nikterak nenavštěvují a nepomáhají jí), mám ze zákona nějaké právo nakládat s prostředky na běžném účtu tety kvůli úhradě těchto poplatků? Pokud toto právo nemám, co v této situaci dál dělat (samozřejmě je zde varianta, že budu platit všechno toto sám ze své vlastní režie)? Teta prakticky stále ještě vnímá a souhlasí s tím, že tyto poplatky bude hradit ze svého účtu tak, jako dříve, nicméně sama již není schopna tyto platby provádět. A 2) mohu poskytnout (předat či sdělit) přístup k tomuto bankovnímu účtu bratrovi tety, který by měl jakožto přímý příbuzný lepší pozici v tom, se o tyto věci případně postarat do budoucna, i pro případ případného řešení pozůstalosti, atd. Odpověď na tuto otázku bude znít, že nejspíše ne, jelikož je to v rozporu s podmínkami banky, nicméně jak tedy jinak provádět veškeré úhrady za pacienta dlouhodobě hospitalizovaného? Jak tuto situaci nejlépe řešit? Děkuji za odpověď a zdravím. Vendelín
Právo nakládat s účtem LDN pacienta - úhrada výdajů LDN, pojistky na dům, energie, vodné, stočné apod.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Nezařazené dotazy (různé)
- Zobrazení: 135
V případě, že zletilá svéprávná osoba není schopna činit sama některá právní jednání, zakotvuje občanský zákoník 3 možnosti řešení - tzv. Nápomoc při rozhodování dle § 45 - § 48 Občanského zákoníku, Zastoupení členem domácnosti dle § 49 až § 54 Občanského zákoníku nebo Omezení svéprávnosti dle § 55 až 65 Občanského zákoníku. Není třeba hned přistupovat k omezení svéprávnosti, ale mohl byste soud požádat, aby Vás ustanovil opatrovníkem dle Nápomoci při rozhodování nebo bratr tety by se mohl stát zástupcem jako její bratr. O tomto by byla vydána listina o jmenování opatrovníka, většinou se o tomto nevede ani soudní jednání a navrhovatel je pozván jen na pohovor k vyšší soudní úřednici. Nejširší možnosti má samozřejmě opatrovník ustanovený v řízení o omezení svéprávnosti, kdy tento opatrovník činí úkony, které nemůže činit osoba omezená ve svéprávnosti, což jsou prakticky všechna právní jednání. Pokud nemáte listinu o jmenování opatrovníka, opatrovníkem, ani neformálním nejste a pokud by byly v rodině špatné vztahy, mohl by kdokoliv zneužít toho, že jste za tetu činil některé nutné transakce.
Přístup k bankovnímu účtu byste neměl dávat již jen z důvodu, že jakékoliv údaje je oprávněna poskytnout pouze teta, takže opět je zde riziko, že dokud nejste opatrovník, bude Vás někdo vinit ze zneužití údajů.
