Maximální doba nesvéprávnosti - nový občanský zákoník 2014
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 12. červen 2014
Jaké jsou důvody ke zbavení svéprávnosti podle nového občanského zákoníku. A může být zbavení svéprávnosti i dočasné? Jaký vztah musí mít osoba k člověku, kterého chce zbavit svéprávnosti. Děkuji, Zuzana
ODPOVĚĎ:
Do oblasti způsobilosti k právním úkonům výrazně zasáhl nový občanský zákoník, platný od 1.1.2014. Ten místo způsobilosti k právním úkonům opět zavádí dříve užívaný pojem svéprávnost a přináší v této oblasti poměrně zásadní změny. Jednou z největších změn je skutečnost, že už nebude možné člověka zcela zbavit svéprávnosti - nyní bude možné v souvislosti s duševní poruchou, která není jen přechodná, dosáhnout pouze částečného omezení svéprávnosti.
Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, pokud by mu jinak hrozila závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. Omezit svéprávnost člověka může jen soud, který by měl vyvinout potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje. Soud navíc může svéprávnost omezit nejdéle na dobu tří let. Uplynutím této doby právní účinky omezení svéprávnosti zanikají. Je-li však v této době zahájeno řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do vydání nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok.
Omezení svéprávnosti může navrhnout kdokoliv, kdo má na věci nějaký právní zájem. Nemusí tedy nutně jít například o osobu blízkou či blízkého příbuzného, přestože tito lidé navrhují omezení svéprávnosti nejčastěji.