Ucpaná obecní vodoteč a zaplavování soukromého pozemku občana - jak se bránit?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
- Zveřejněno: 1. leden 2015
Již několik let marně žádám Magistrát města Děčín, který je majitelem neudržované vodoteče o nápravu a uvedení mého pozemku do původního stavu. Tento pozemek je již několik let neustále podmáčen neudržovanou, zanesenou vodotečí v majetku města Děčín a podmáčení pozemku se neustále rozšiřuje.
V minulých letech jsem již několikráte žádal Odbor místního hospodářství a majetku města o nápravu stavu a řádnou údržbu vodoteče přiléhající k mému pozemku. Koryto vodoteče přes několikaleté přísliby města, (nemají finanční prostředky) je do dnešního dne nevyčištěné a zanesené a přitékající a rozlévající voda (stovky litrů denně)! Zaplavuje neustále můj pozemek a situace se nadále zhoršuje a na louce mne vzniká močál. Co dělat, aby majitel urychleně učinil řádnou nápravu a uvedl můj pozemek do původního stavu. Děkuji, Pavel
ODPOVĚĎ:
1/ Veřejnoprávní varianta:
Ve Vámi popsaném případě je podstatné, zda je možné předmětnou vodoteč označit za vodní dílo. Dle § 55/1 zákona o vodách jsou vodními díly stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:
a/ přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b/ stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c/ stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d/ stavby na ochranu před povodněmi,
e/ stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f/ stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g/ stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h/ stavby odkališť,
i/ stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j/ studny,
k/ stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
l/ jiné stavby potřebné k nakládání s vodami.
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
Každý vlastník vodního díla je dle § 59/1 zákona o vodách povinen:
a/ dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem,
b/ udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
c/ provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d/ provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
e/ dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
f/ odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,
g/ osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h/ osadit na vodním díle plavební znaky,
i/ u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j/ odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody,
k/ provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu; vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.
Pokud vlastník vodního díla ve Vámi popsaném případě neudržuje vodoteč v řádném stavu, přičemž v důsledku zanedbání této povinnosti Vám vzniká škoda, lze Vám doporučit obrátit se na místně příslušný vodoprávní úřad s podnětem k prošetření nastalé situace (ideálně včetně podrobné fotodokumentace) a zjednání nápravy. Dle § 104/2 zákona o vodách jsou vodoprávními úřady v první řadě obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.
Neboť zalévání Vašeho pozemku vodou může mít rovněž vliv na životní prostředí, můžete v této souvislosti kontaktovat Českou inspekci životního prostředí.
Dle § 59/5 zákona o vodách dále platí, že vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen (zde vlastník vodního díla), tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
Jelikož jste vlastníkem pozemku, který sousedí s vodním dílem (je-li předmětnou vodoteč možné považovat za vodní dílo), je vhodné vědět, že dle § 60 zákona o vodách jsou vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl. Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
Na okraj své odpovědi pouze dodávám, že pokud představuje předmětná vodoteč vodní tok (ve smyslu § 43 zákona o vodách, vztahují se na Vás povinnosti vlastníka pozemku sousedícího s korytem vodního toku dle § 51 zákona o vodách.
2/ Soukromoprávní varianta:
Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Vzniká-li rozlivem vody na Vašem pozemku rovněž škoda, je vhodné upozornit na § 2910 občanského zákoníku, dle něhož platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného (např. tedy vlastnického práva), nahradí poškozenému, co tím způsobil.
Druhou variantou řešení Vámi popsané situace je proto doručení předžalobní výzvy vlastníku předmětné vodoteče, v níž se budete domáhat okamžitého zjednání nápravy závadného stavu vodoteče. Nebude-li vlastník předmětné vodoteče reagovat v přiměřené lhůtě, kterou mu v předžalobní výzvě stanovíte, budete oprávněn se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta: