Jak vyřadit nemovitost z kulturních památek - postup

Budova se nezadržitelně rozpadá a její zánik je nevyhnutelný. Objekt sousedí s obecním pozemkem a zajišťování bezpečnosti je pro rodinu velice finančně nákladné. Objekt je na seznamu památkově chráněných budov od roku 1994, je nabídnut k prodeji, jenže když se zájemce dozví, že je objekt v památkové péči, ihned od záměru odstoupí. Tak objekt dál chátrá a ohrožuje bezpečnost okolí. Prosím poraďte. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je nezbytné vycházet z § 8/1 zákona o státní památkové péči (zák. č. 20/1987 Sb. , v platném znění), dle něhož platí, že Ministerstvo kultury může z mimořádně závažných důvodů prohlášení stavby za kulturní památku zrušit, a to na žádost a/ vlastníka kulturní památky nebo b/ na žádost organizace, která na zrušení prohlášení stavby za kulturní památku prokáže právní zájem, nebo c/ z vlastního podnětu. To se samozřejmě netýká národních kulturních památek, což však není, jak předpokládám, Váš případ.

Ministerstvo kultury si před zrušením prohlášení stavby za kulturní památku vyžádá vyjádření památkových úřadů (konkrétně krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností), popřípadě vyjádření Akademie věd České republiky (jde-li o archeologický nález prohlášený za kulturní památku).

V případě, že vlastník kulturní památky není žadatelem o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku, musí mu být umožněno zúčastnit se ohledání a ke zrušení prohlášení stavby za kulturní památku se vyjádřit.

Ministerstvo kultury může zrušení prohlášení stavby za kulturní památku vázat na předchozí splnění jím určených podmínek. Těmito podmínkami jsou a/ zpracování měřické a fotografické dokumentace, b/ stavebně historické, popřípadě archeologické průzkumy, c/ přemístění vybraných prvků kulturní památky a d/ úprava vzniklého prostoru. Náklady vynaložené na splnění těchto podmínek nese žadatel a v případě, kdy řízení o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku zahajuje z vlastního podnětu Ministerstvo kultury, nese náklady ten, v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo (§ 8/3 zákona o státní památkové péči).

Co se týče konkrétních náležitostí žádosti vlastníka stavby o zrušení jejího prohlášení za kulturní památku, je nezbytné vycházet z § 7/1 prováděcí vyhlášky č. 66/1988 Sb. , dle něhož musí žádost obsahovat tyto údaje:

- název kulturní památky,
- rejstříkové číslo Ústředního seznamu,
- umístění a bližší určení kulturní památky,
- vlastnické vztahy,
- zdůvodnění žádosti,
- informativní fotografie.

Neboť podáním žádosti o zrušení prohlášení stavby za kulturní památku bude zahájeno standardní správní řízení, musí mít tato žádost rovněž náležitosti podání dle § 37/2 správního řádu (zák. č. 500/2004 Sb.), tzn. že z žádosti musí být patrno:

- kdo jí podává (fyzická osoba uvede jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování),
- které věci se týká,
- co se navrhuje.

Podání musí dále obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno (ve Vašem případě se tedy bude jednat o Ministerstvo kultury), další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

S ohledem na skutečnost, že v dotazu zmiňujete, že Vaší motivací k podání žádosti o zrušení prohlášení předmětné stavby za kulturní památku je její havarijní stav, doplňuji, že zákon o státní památkové péči sice na žádném místě nespecifikuje, jaké mimořádně závažné důvody mohou být důvodem zrušení prohlášení věci za kulturní památku, lze nicméně rozlišit 3 základní skupiny těchto důvodů:

1/ nenávratné zničení té části stavby (kulturní památky), která byla jediným nositelem kulturně-historických hodnot, pro něž se stavba stala kulturní památkou (např. freska) ;

2/ jiný zájem, který převažuje nad zájmem na zachování kulturní památky (např. zájem na vybudování veřejně prospěšné stavby, důvod spočívající v obraně státu, zahájení těžebních prací apod.) ;

3/ náprava pochybení při prohlášení stavby za kulturní památku (zejména v případě následného zjištění, že se jedná o falzifikát a nikoli originál kulturní památky).

Havarijní stav kulturní památky však zpravidla nebývá považován za mimořádně závažný důvod, na jehož základě by bylo možné zrušit prohlášení stavby za kulturní památku, neboť závadný stavebně-technický stav kulturní památky může být odstraněn její rekonstrukcí (která může být ve formě neodkladných zabezpečovacích pracívlastníkovi kulturní památky nařízena stavebním úřadem dle § 135 stavebního zákona). V tomto ohledu je možné stručně citovat z důvodové zprávy k zákonu o státní památkové péči:

„Havarijní stav kulturní památky způsobený zanedbáním povinné péče vlastníka (uživatele) o kulturní památku nelze však pokládat za mimořádně závažný důvod pro zrušení jejího prohlášení za kulturní památku. “

Je však pravdou, že shora citovaný názor je formulován pouze v důvodové zprávě k zákonu o státní památkové péči, nelze proto vyloučit, že praxe Ministerstva kultury je odlišná.