Sankce pro ministerstvo za nesplnění soudu

Dále bych se vás chtěl zeptat, jaká je finální doba promlčení civilní žaloby, když věc jako trestní podnět již 7 let šetří a odkládá, šetří a odkládá, šetří a odkládá Policie ČR a došlo tam k ublížení na zdraví? Lze na vadné policejní šetření a účelové odkládání a účelově odmítnuté přezkumy státního zastupitelství podat stížnost - komu? - ministerstvu spravedlnosti? - stížnost pro porušení zákona? nebo se na takové jednání policie a státního zastupitelství podává rovnou žaloba?
Třetí dotaz. Jako právnická osoba v souladu s trestním řádem (oběti a poškození) a o. s. ř. a s. ř. s. zastupujeme diskriminované zdravotně postižené léčící se konopím. Máme to ve stanovách. Soudy však vždy odmítají právnickou osobu přijmout jako zástupce a tvrdí zcela svévolně, že dané osoby nejsou diskriminované, aniž by věc byla meritorně řešena, zkrátka dle nás tvrdí účelově tvrzení a povyšují se nad zákonodárce a práva diskriminovaných zakotvená v zákoně. Je takový postup justice oprávněný? Děkujeme, Pavel

ODPOVĚĎ:
K prvnímu dotazu: I rozsudek, který primárně nestanovuje povinnost plnit peněžní částku, je možné vymáhat. Je nezbytné, aby na takovém rozsudku byla vyznačena od soudu právní moc a vykonatelnost, následně se můžete podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, kdy vymáhání této povinnosti bude probíhat formou ukládání pokut (dokud nebude povinnost uvedená v rozsudku splněna).
K druhému dotazu: Dle nového občanského zákoníku účinného od 2014 platí: Podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pokud již od dané události uběhlo cca 7 let, užije se na délku promlčecí doby starý občanský zákon: Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
Dále platí: Uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení.
Pokud tedy v rámci probíhajícího řízení (i prováděného policií) byl takový nárok uplatněn, po dobu daného řízení neběžela promlčecí doba. Je tedy nezbytné v návaznosti na to spočítat, zda již došlo k promlčení či nikoliv.
Na prošetření postupu Policie lze podat podat podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu státnímu zástupci, který vykonával dohled. Ten se jím bude muset zabývat. K prošetření postupu státního zástupce můžete podat podnět k nadřízenému státnímu zastupitelství.
Třetí dotaz: Zde je nezbytné rozlišovat, o jaké řízení se jedná. V případě trestního řízení platí: poškozený se může dát zastupovat zmocněncem, kterým může být i právnická osoba; o tom je třeba je poučit. Zmocněnec poškozeného může být současně důvěrníkem podle zákona o obětech trestných činů. Další požadavky na zmocněnce nejsou zákonem stanoveny, pouze jím nemůže být ten, kdo má v totožném řízení postavení obviněného, svědka, poškozeného. Zde argumentace, že došlo či nedošlo ke diskriminaci, není vůbec na místě.
V občanském soudním řízení a soudním řízení správním: Je nezbytné mít toto uvedeno ve stanovách. Toto zastoupení je možné při všech řízeních, ve kterých se řeší otázka diskriminace (např. i řízení o žalobě na zaplacení, pokud je předmětem otázka diskriminace). V takových případech soud musí připustit toto zastoupení. Pokud nepřipustí, lze se proti takovému rozhodnutí bránit.

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Stížnost pro neaktivitu policie s opakovaným odložením případu a následkem ublížení na zdraví
• Odmítnutí právnické osoby při zastupování diskriminovaně zdravotně postižených v léčbě konopím