Rodiče odmítají přerušení studia ze zdravotních důvodů, škola navrhuje vyloučení studenta - jak postupovat?

Škola však po nás požaduje přerušení studia s tím, že ho vést jako studenta nechce a pokud syn neudělá na konci školního roku zkoušky, vyloučí ho. Tomu se chceme v tuto chvíli vyhnout. Jak postupovat proti argumentům školy? Je možné se třeba obrátit na zřizovatele školy? Jaké paragrafy školského zákona se tohoto týkají a máme vůbec nějakou možnost se bránit?  

ODPOVĚĎ:
Jak přerušení studia, tak opakování ročníku, jsou upraveny v jediném ustanovení školského zákona, a to v jeho § 66.
Ve Vašem případě je podstatné znění § 66/1 školského zákona, dle něhož platí, že:
„V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje … přerušení vzdělávání, opakování ročníku …, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka. “
Je tudíž nutné si uvědomit, že o přerušení studia či o opakování ročníku může ředitel střední školy rozhodnout pouze na základě písemné žádosti (nikoli tedy z vlastního podnětu). Přestože je tedy na Vás vyvíjen ze strany školy nátlak, je pouze na Vašem rozhodnutí, o co ředitele střední školy požádáte (tzn. zda budete žádat o přerušení studia či o opakování ročníku).
Ředitel střední školy bude Vaší žádostí vázán, tzn. že pakliže požádáte o opakování ročníku, bude ředitel oprávněn rozhodnout buď o vyhovění či o zamítnutí Vaší žádosti (a o ničem jiném) – tzn. , že požádáte-li o opakování ročníku, nemůže být ředitelem školy rozhodnuto o přerušení studia.
Je pravdou, že na vyhovění žádosti neexistuje právní nárok (což se týká jak žádosti o opakování ročníku, tak žádosti o přerušení studia), tzn. že ředitel žádost posoudí a rozhodne, zda jí vyhoví či ji zamítne. V tomto ohledu je velmi důležité, jaké argumenty v žádosti uvedete (neboť s těmito argumenty se bude ředitel školy muset – v případě nevyhovění žádosti –řádně vypořádat).
Dále je vhodné odcitovat ty odstavce § 66 školského zákona, které se věnují přerušení studia a opakování ročníku (jedná se o odstavce 5 a 7) :
„Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy. “
Přerušení studia přináší tu nevýhodu, že po dobu přerušení ztrácí dotyčný status žáka, což má vliv například na zdravotní pojištění, hrazení pojistného na sociální zabezpečení apod.
V případě, kdy ředitel střední školy Vaší žádosti nevyhoví, bude povinen vydat o tom správní rozhodnutí (jak to vyplývá z § 165/2 písm. g) školského zákona). To platí pouze v případě, že se jedná o střední školu zřizovanou státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí (což ve Vašem případě předpokládám).
Zamítavé rozhodnutí ředitele střední školy tudíž musí obsahovat všechny náležitosti správního rozhodnutí dle § 68 správního řádu, tzn. výrokovou část, odůvodnění a poučení:
- ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků,
- v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí,
- v poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Jelikož je zamítavé rozhodnutí ředitele střední školy správním rozhodnutím, je možné se proti němu odvolat. Odvolacím orgánem je v tomto případě místně příslušný krajský úřad (§ 183/4 školského zákona).
Na tomto místě uvedu několik podstatných informací pro přípravu odvolání:
- odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení; odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné (§ 82/1 správního řádu),
- odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37/2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo (§ 82/2 správního řádu),
- odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí – tedy typicky od jeho doručení (§ 83/1 správního řádu),
- odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal (§ 86/1 správního řádu) – v tomto případě je tedy nutné adresovat odvolání přímo střední škole (pokud ředitel odvolání nevyhoví, postoupí ho k rozhodnutí místně příslušnému krajskému úřadu).
V současné chvíli Vám lze tudíž doporučit adresovat střední škole takovou žádost, která odpovídá Vašim představám o dalším studiu Vašeho syna. V případě zamítnutí této žádosti pak bude možné se proti zamítavému rozhodnutí odvolat. Další otázky v této věci můžete konzultovat s místně příslušným krajským úřadem.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád