Přerušení studia při prodlouženém studiu - platí se poplatek za delší studium?

Nyní jsem studium opět zahájil 02/2020 a připravuji se na obhajobu BC práce. Tady bych shrnul můj dotaz. Po dobu přerušení studia na VŠ se platí poplatek za delší studium? Pokud ne, tak prosím o informace, které bych mohl uplatnit v odvolání proti poplatku (zbývá 14 dní do konce platnosti odvolání).   Předem děkuji za konstruktivní informace. Robert.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Nikoli, po dobu, kdy je studium přerušeno, nevzniká povinnost hradit poplatek za delší studium.
Dle § 58/3 zákona o vysokých školách totiž poplatková povinnost tíží pouze studenta, který studuje ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu.
Je-li však studium přerušeno, přestává být člověk studentem (jak je to výslovně uvedeno v § 54/4 zákona o vysokých školách, a jak to rovněž vyplývá z § 61 zákona o vysokých školách).
Po dobu přerušení studia tedy člověk není studentem a proto nemůže být poplatníkem poplatku za delší studium (jelikož tento poplatek se vztahuje pouze na studenty).
Potud vypadá vše jasně. Ve Vašem případě však problém tkví někde jinde.
Bude nutné vrátit se k ustanovení, které zakotvuje možnost vysokých škol vybírat poplatek za delší studium, tedy k § 58/3 zákona o vysokých školách. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že:
„Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu …“
Výše citované ustanovení jasně stanoví, že poplatek za delší studium se vybírá „… za každých dalších započatých šest měsíců studia …“. Lze předpokládat, že Vámi studovaná vysoká škola rozvrhuje tato šestiměsíční období na semestry.
Poplatková povinnost proto vznikne, pokud začnete studovat nový semestr (a to bez ohledu na to, zda v průběhu tohoto semestru například přerušíte studium). V dotazu uvádíte, že studium jste přerušil v září 2019 a studovat jste opět začal v únoru 2020. Zjistíte-li, kdy přesně začínal v tomto období semestr/semestry, snadno se doberete závěru, zda jste (v době, kdy jste byl ještě studentem – tedy před přerušením studia) započal dalších šest měsíců studia (předpokládám, že nový semestr jste v září pravděpodobně započal a proto Vám vznikla poplatková povinnost za všech následujících šest měsíců (přestože jste následně studium přerušil).
V první řadě Vám doporučuji nahlédnout do statutu vysoké školy, kde by měla být zakotvena pravidla pro vyměřování poplatku za delší studium. Zde by rovněž mohla být zakotvena pravidla pro snižování či promíjení tohoto poplatku.
Vyjde-li totiž najevo, že poplatková povinnost Vám vznikla, nebude mít smysl se odvolávat proti poplatku jako takovému, nýbrž bude vhodnější požádat vysokou školu o jeho prominutí či snížení.
V této žádosti můžete argumentovat tím, že téměř po celou dobu semestru jste nebyl studentem a hrazení poplatku za delší studium (když jste nestudoval) je protismyslné. Zákon o vysokých školách sice jasně stanoví, že poplatková povinnost vzniká s každými započatými šesti měsíci studia, je však zřejmé, že účelem tohoto poplatku je kompenzovat vysoké škole zvýšené náklady za studium studenta, který studuje déle, než je zákonem stanoveno. Jakožto nestudent jste pro vysokou školu po dobu přerušení studia nepředstavoval de facto žádnou administrativní zátěž. Argumentovat pak můžete samozřejmě i důvody sociálními (které jsou ovšem – vzhledem k tomu, že jste výdělečně činný – sporné).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)