Může být klient úřadu nevpuštěn pokud nemá roušku v době mimo nouzový stav?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
Rád bych se vzdělal v oblasti státní vyhlášky povinnosti nosit roušku v uzavřených prostorách. Byl jsem vykázán již z několika obchodů, státních instituci (úřad práce, aj.), protože jsem neměl zakrytá ústa rouškou. Již nedávno jsem diskutoval s kamarádem ohledně lidských práv a svobod a svobodného slova.
Žijeme v demokratické zemi a doufám, že se nemýlím, ale podle mého má ústava vyšší právní moc než vyhláška daná státem v případě, že nouzový stav dále netrvá. Tzn. roušku si nevezmu a to z důvodu že nesouhlasím se současným nařízením vlády. Mohu za to být osočován? V případě, že mi některý ze zaměstnanců budovy brání v přístupu do ní? Předem děkuji za Vaši odpověď.
ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi jsem nucen konstatovat, že Vaše právní stanovisko považuji za mylné a nesouladné s platnou právní úpravou (a to rovněž právní úpravou na ústavněprávní úrovni).
Předně je nutné si uvědomit, že přestože nouzový stav netrvá, je stát oprávněn regulovat chování svých obyvatel, a to například i ve formě příkazu nosit v uzavřených prostorech roušku. V současné době jsou tyto povinnosti stanovovány Ministerstvem zdravotnictví ČR, a to ve formě mimořádných opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Konkrétně dle § 69/1 písm. i) ve spojení s § 80/1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví platí, že:
- Ministerstvo zdravotnictví ČR je k ochraně a podpoře veřejného zdraví oprávněno nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení,
- mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou (mimo jiné) zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.
Dle § 69/2 zákona o ochraně veřejného zdraví pak platí, že:
„Osoby jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit. “
Podrobení se mimořádným opatřením vydávaným Ministerstvem zdravotnictví ČR dle zákona o ochraně veřejného zdraví proto není otázkou svobodné volby či názoru, nýbrž se jedná o zákonnou povinnost (při jejímž porušení může vzniknout i odpovědnost za přestupek dle § 92n/1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví).
K tomu, aby bylo Ministerstvo zdravotnictví ČR oprávněno vydávat mimořádná opatření s celostátní působností proto není zapotřebí, aby trval nouzový stav – postačí, existuje-li epidemická situace. Je totiž nutné striktně rozlišovat mezi nouzovým stavem, který se řídí krizovým zákonem (a v jehož rámci rozhoduje vláda ČR) a epidemickou situací, která opravňuje rozhodovat Ministerstvo zdravotnictví ČR, a to v mantinelech zákona o ochraně veřejného zdraví.
Seznam aktuálně platných (a tudíž i závazných) mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR naleznete zde:
https://koronavirus.mzcr.cz/aktualni-opatreni/
Jelikož ve svém dotazu zmiňujete i právní sílu ústavních právních předpisů, dovolím si stručný výtah z Listiny základních práv a svobod. Dle čl. 2/2 a čl. 4/1 a 3 Listiny základních práv a svobod platí, že:
- státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,
- povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod,
- zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
Je tedy zjevné, že postupuje-li Ministerstvo zdravotnictví ČR při vydávání mimořádných opatření dle výslovného zákonného zmocnění (což dokládám výše), je jeho postup souladný s ústavním pořádkem.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 240/2000 Sb. , o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
Štítky: