Je platná omluvenka do školy, kterou si napíše dospělý, zletilý student nebo ne? - právní náhled

Žák je povinen omluvit svou nepřítomnost takto:
a) Telefonicky informovat školu nebo dílny o důvodu nepřítomnosti co nejdříve - nejpozději však do tří dnů.
b) Žák je povinen předložit písemné omluvení své nepřítomnosti během prvního dne nástupu do školy u svého třídního učitele. Nepřítomnost v odborném výcviku omlouvá také během prvního dne nástupu na pracoviště odborného výcviku (podle rozvrhu) po nepřítomnosti, a to rovněž písemným dokladem.
c) Písemná omluvenka musí být potvrzena zákonným zástupcem žáka, orgánem státní správy nebo obecní (městské) samosprávy.
d) Jakákoliv absence se omlouvá pouze na omluvném listě.
e) Výše uvedený postup při omlouvání platí i pro žáky starší 18 let!
Omluvenky od žáků starších 18 let se neberou v potaz a odůvodňuje se to tím, že žijí ve společné domácnosti s rodiči, kteří na ně stále pobírají přídavky.
Musím přiznat, že mi toto tvrzení přijde jako právní nonsens, ale možná se mýlím, nicméně ve školském zákoně se praví toto:
(1) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.
Na druhou stranu je tam i tento odstavec, který může být vykládán různě:
(3) Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.
Omluvenky svým zletilým studentům omlouvám a jsem proto v kontradikci se školním řádem, samozřejmě bych však nechtěl porušovat zákon. Dále pak bych se rád zeptal na situaci, kdy se svolá školní výchovná komise (pokud neomluvená absence žáka překročí stanovených 10 hodin). Ve školním řádu se praví toto:
4. Řešení neomluvené absence (vychází z metodického pokynu MŠMT č. j. 10194/2002-14 – prevence záškoláctví) :
a) Při neomluvené absenci do 10 hodin řeší tuto záležitost třídní učitel se zákonným zástupcem žáka formou pohovoru – projedná důvod, provede zápis. Zákonný zástupce je na tento pohovor pozván doporučeným dopisem, zápis podepíší obě strany.
b) Při neomluvené absenci nad 10 hodin svolá ředitel školy školní výchovnou komisi, které se podle závažnosti a charakteru absence žáka účastní ředitel školy, zákonný zástupce, člen vedení školy, třídní učitel, výchovný poradce, školní metodik protidrogové prevence, popř. další odborníci. Každý účastník jednání obdrží kopii zápisu.
c) V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví – oznámení o zanedbání školní docházky s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu. V případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku je třeba postoupit druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR.
d) Absence v teoretické výuce a odborném výcviku se sčítají.
Zde bych se rád dozvěděl, zdali je nutná přítomnost zákonného zástupce i v případě, že daný žák je již zletilý.
Děkuji za váš čas a odborné stanovisko. S pozdravem Alex.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Omluvenky zletilých žáků:
Ve svém dotazu píšete: „Omluvenky od žáků starších 18 let se neberou v potaz a odůvodňuje se to tím, že žijí ve společné domácnosti s rodiči, kteří na ně stále pobírají přídavky. “ a dále vyjadřujete svou domněnku, zda se nejedná o právní nonsens. Stručná odpověď na tento dotaz zní: Vaše domněnka je zcela správná – znění školního řádu je v tomto ohledu protiprávní. Pokud svým zletilým žákům uznáváte (jimi psané/podepsané) omluvenky, jednáte zcela ve shodě s platnou právní úpravou – vzniklý rozpor s protiprávně formulovaným školním řádem Vám proto nemůže být Vaším zaměstnavatelem vytýkán. Naopak – Vašemu zaměstnavateli lze doporučit, aby v tomto ohledu školní řád přepracoval.
V dotazu správně odkazujete na § 67/1 a 3 školského zákona, dle nichž platí, že:
„Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti.
Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád. “
V této souvislosti je dále vhodné odkázat na § 22/2 písm. b) školského zákona, dle něhož jsou zletilí žáci a studenti povinni:
„dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem“
Pokud tedy zletilý žák omlouvá (resp. dokládá důvod) svou nepřítomnost, vykonává nejen své právo (jelikož je plně svéprávným – k tomu více níže), nýbrž i plní svou zákonnou povinnost (na které nemůže školní řád nic změnit).
Požadavek na podpis omluvenky zákonným zástupcem zletilého žáka, který je vznášen Vaším zaměstnavatelem v jím vydaném školním řádu, je ze své podstaty nesmyslný, neboť zletilý žák již žádného zákonného zástupce nemá. V této souvislosti lze odkázat na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 892/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé. “
- § 15/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). “
- § 30/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. “
V okamžiku nabytí zletilosti se tedy žák stává plně svéprávným, tzn. že je schopen sám za sebe právně jednat, a to i v oblasti vlastního vzdělávání. Dovršením osmnáctého roku věku tak žák přestává mít zákonné zástupce – jeho rodiče již nejsou oprávněni za něj právně jednat (resp. ho při právním jednání zastupovat). Argument o sdílení společné domácnosti a pobírání příspěvků na dítě, který v dotazu zmiňujete, je naprosto nesmyslný.
Co se týče rozporu mezi (výše citovaným) § 67/1 a § 67/3 školského zákona, jedná se o rozpor pouze zdánlivý. Pokud § 67/3 školského zákona stanoví:
„Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád. “
neznamená to samozřejmě, že by byla škola oprávněna prostřednictvím školního řádu popřít základní pravidla nabývání plné svéprávnosti (jak je tomu ve Vámi popsaném případě). Toto ustanovení opravňuje školu, aby ve školním řádu například upřesnila, jakými dokumenty bude zletilý žák povinen doložit svou nepřítomnost (neboť omluva sama o sobě nemusí stačit) – například potvrzením od lékaře, potvrzením o účasti na sportovním utkání, o účasti na svatbě/pohřbu apod. , v jaké formě může být nepřítomnost omluvena/doložena (v listinné podobě, elektronicky, telefonicky apod.), komu je zapotřebí omluvenku adresovat atd. V žádném případě však není možné, aby školní řád nerespektoval fakt, že zletilý žák je plně svéprávným a je tudíž (dle občanského zákoníku) oprávněn právně jednat sám za sebe.
2/ Přítomnost zákonného zástupce zletilého žáka na školní výchovné komisi:
Má odpověď na tuto otázku bude dosti stručná, neboť vše podstatné již bylo uvedeno výše. Školní řád nemůže vyžadovat přítomnost zákonného zástupce zletilého žáka na zasedání školní výchovné komise, a to jednoduše proto, že zletilý žák (který nabyl plné svéprávnosti) již žádného zákonného zástupce nemá.
Zletilý (plně svéprávný) žák vystupuje v právním styku (a to rovněž při řešení své absence) sám za sebe – školní výchovné komise by se proto měl tento žák účastnit sám. I v tomto ohledu proto stojí školní řád Vašeho zaměstnavatele za přepracování.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník