ČEZ odmítá odstranit nosiče nízkého napětí s odvoláním na zrušený zákon 79/1957 - jak postupovat?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Nezařazené dotazy
Před časem jsem se obrátil na ČEZ distribuce s dotazem na odstranění či kompenzaci za 2 nosiče nízkého napětí vedoucí přes mé pozemky. V odpovědi se ČEZ odvolává na zákon č. 79/1957. Z dostupných zdrojů jsem se dozvěděl, že tento zákon byl zrušen. Můj dotaz se týká: je tato odpověď od distributora energie relevantní? Mám šanci se s provozovatelem dohodnout na odstranění nebo kompenzaci, když tyto stavby nejsou v katastru nemovitostí zaneseny jako věcné břemeno?
ODPOVĚĎ:
Informace, které Vám byly sděleny společností ČEZ, jsou pravdivé a v souladu s platnou právní úpravou.
Pokud byla energetická zařízení na Vašem pozemku vybudována za účinnosti zákona č. 79/1957 Sb. , stalo se tak (s největší pravděpodobností) v souladu s § 22/1 písm. a) tohoto zákona, dle něhož příslušelo tehdejším energetickým podnikům oprávnění:
„stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 metrů čtverečních, s příslušenstvím … zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodičů a umisťovat v nich vedení“
Povinnost strpět na pozemcích takto vybudované stavby měla dle § 22/5 zákona č. 79/1957 Sb. podobu věcného břemene, přičemž tato věcná břemena se nemusela zapisovat do pozemkových knih (§ 26/1 zákona č. 79/1957 Sb.).
Skutečnost, že zákon č. 79/1957 Sb. byl zrušen, nemá na kontinuální existenci věcných břemen (zřízených za jeho účinnosti) žádný vliv. Vyplývá to z § 45/3 zákona č. 222/1994 Sb. (kterým byl zákon č. 79/1957 Sb. nahrazen), dle něhož platilo, že:
„Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena. “
Obdobným způsobem byla situace vyřešena rovněž při zrušení zákona č. 222/1994 Sb. a jeho nahrazení nyní účinným energetickým zákonem. Rovněž nyní účinný energetický zákon totiž ve svém § 96/10 výslovně stanoví, že dosavadní oprávnění k cizím nemovitostem (typicky věcná břemena) přecházejí na současné energetické podniky, resp. držitele příslušných licencí:
„Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav … přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují. “
Jak vyplývá ze shora uvedeného, počítaly - na sebe postupně navazující - energetické zákony s tím, že jednou zřízená věcná břemena zůstávají v platnosti i po zrušení příslušného zákona, přičemž tato věcná břemena nemusí být zapisována do katastru nemovitostí (dříve pozemkových knih).
Chcete-li současný stav Vašeho pozemku nějak řešit, musel byste se na společnost ČEZ obrátit s žádostí o realizaci přeložky, jejíž zřízení byste byl povinen uhradit (§ 47 energetického zákona).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 79/1957 Sb. , o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon)
zákon č. 222/1994 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Štítky: