Zařazení žáka do třídy s rozšířenou výukou některého předmětu bez souhlasu rodiče, zákonného zástupce

1) Pokud má ​základní ​škola na druhém stupni dle ŠVP pouze třídy s rozšířenou výukou nějakého předmětu, může do nějaké třídy ředitel školy zařadit žáka bez souhlasu zákonného zástupce?
2) Co může udělat škola, pokud zákonný zástupce odmítne zařazení do jakékoliv třídy s rozšířenou výukou nějakého předmětu a škola nemá jinou třídu bez rozšířené výuky nějakého předmětu? Jedná se o povinnou školní docházku ve spádové škole.
3) Může být žák zařazen do třídy s rozšířenou výukou některého předmětu bez jakéhokoliv posouzení nadání a předpokladů?
4) Není zřízení třídy s rozšířenou výukou nějakého předmětu bez jakéhokoliv posouzení nadání a předpokladů v rozporu se jmenovanou vyhláškou?
5) Pokud žák nesplní předpoklady pro zařazení do třídy s rozšířenou výukou jazyka, může jej škola zařadit do třídy s rozšířenou výukou jiného předmětu BEZ souhlasu zákonného zástupce?
6) Kdo řeší spor zákonného zástupce se školou ve výše zmíněných otázkách, pokud se rodič aktivně brání?
Předem děkuji za odpovědi. S pozdravem Matyáš.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině je tato problematika upravena v § 17/2 školského zákona, dle něhož platí, že:
„K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů …“
K tomuto tématu je vhodné odcitovat odbornou literaturu (jedná se o část komentáře k § 17 školského zákona přístupného v systému ASPI), neboť se věnuje Vámi popsanému problému:
„Tato právní úprava vychází ze zásady vyjádřené v § 31 odst. 2 školského zákona, že žáka, který plní povinnou školní docházku, nelze ze školy, jejímž je žákem, vyloučit, a to bez ohledu na to, jaký druh školy (základní školu, střední školu či konzervatoř) žák navštěvuje či jaké důvody by ředitele školy k takovému kroku vedly. Za „vyloučení ze školy“ je pak nutné považovat jakékoliv jednostranné rozhodnutí či opatření ředitele školy, kterou žák navštěvuje, přestože by nebylo výslovně označeno jako rozhodnutí o vyloučení ze školy (v praxi se lze setkat především s jednostranným rozhodnutím ředitele školy o „přeřazení“ žáka na spádovou základní školu nebo o „zanechání studia“ žákem). Uvedené se vztahuje na všechny školy bez rozdílu zřizovatele.
To znamená, že každá základní škola uskutečňující rozšířenou výuku některých předmětů či skupin předmětů musí vždy pamatovat na to, že žáka, který v průběhu vzdělávání případně přestane splňovat předpoklady pro tuto rozšířenou výuku, nelze po dobu plnění povinné školní docházky ze školy vyloučit. Z tohoto důvodu musí být v rámci dané školy buď zřízeny i třídy (třída) bez rozšířené výuky, kam lze takového žáka za podmínek stanovených v § 9 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb. , přeřadit, nebo nelze žádné jednostranné opatření přijmout a takový žák se nadále vzdělává ve třídě s rozšířenou výukou, pokud nedojde k dohodě se zákonným zástupcem žáka o jiném postupu. “
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Pokud má základní škola na druhém stupni dle ŠVP pouze třídy s rozšířenou výukou nějakého předmětu, může do nějaké třídy ředitel školy zařadit žáka bez souhlasu zákonného zástupce?
Nikoli, nemůže. V tomto ohledu je znění § 9/1 vyhlášky o základním vzdělávání jednoznačné – podmínkou pro zařazení žáka do třídy s rozšířenou výukou určitého předmětu je souhlas jeho zákonného zástupce.
2/ Co může udělat škola, pokud zákonný zástupce odmítne zařazení do jakékoliv třídy s rozšířenou výukou nějakého předmětu a škola nemá jinou třídu bez rozšířené výuky nějakého předmětu?
Škola by měla v tomto případě přeorganizovat výuku tak, aby vznikla třída bez rozšířené výuky určitého předmětu, popřípadě je možné, aby se žák vzdělával – co se týče předmětu, jehož výuka je v některé třídě rozšířená – v jiné třídě (kde výuka tohoto předmětu rozšířená není).
3/ Může být žák zařazen do třídy s rozšířenou výukou některého předmětu bez jakéhokoliv posouzení nadání a předpokladů?
Nikoli, nemůže. I v tomto případě je znění § 9/1 vyhlášky o základním vzdělávání jednoznačné – „posouzení nadání a předpokladů žáka“ musí tvořit základ k tomu, aby mohl ředitel školy rozhodnout o zařazení takového žáka do třídy s rozšířenou výukou určitého předmětu.
4/ Není zřízení třídy s rozšířenou výukou nějakého předmětu bez jakéhokoliv posouzení nadání a předpokladů v rozporu se jmenovanou vyhláškou?
Zřízení třídy s rozšířenou výukou určitého předmětu samo o sobě v rozporu s vyhláškou o základním vzdělávání není. K porušení ustanovení této vyhlášky však může dojít, budou-li žáci do takové třídy zařazováni bez posouzení jejich nadání a bez souhlasu jejich zákonných zástupců.
5/ Pokud žák nesplní předpoklady pro zařazení do třídy s rozšířenou výukou jazyka, může jej škola zařadit do třídy s rozšířenou výukou jiného předmětu BEZ souhlasu zákonného zástupce?
Nikoli, nemůže. V tomto případě lze odpovědět stejně jako v případě dotazu ad 1/ (výše) – souhlas zákonného zástupce žáka je nepodkročitelnou podmínkou pro jeho zařazení do třídy s rozšířenou výukou určitého předmětu.
6/ Kdo řeší spor zákonného zástupce se školou ve výše zmíněných otázkách, pokud se rodič aktivně brání?
V této věci je možné se obrátit v první řadě na zřizovatele předmětné školy, ve druhé řadě by bylo možné kontaktovat Českou školní inspekci:
https://www.csicr.cz/cz/
V krajním případě by přicházelo v úvahu i soudní řešení nastalého sporu – s ohledem na délku a nejistotu výsledku soudního řízení však doporučuji tuto variantu spíše nevolit.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
vyhláška č. 48/2005 Sb. , o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky