Platí odškodnění za zdravotní úraz zaměstnavatel nebo pojišťovna?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Pojišťovny, pojištění
- Zveřejněno: 31. srpen 2012
Prosím o radu ohledně postupu pojišťovny Kooperativa při likvidaci pojistné události. Dne 29.11.2010 se mi přihodil pracovní úraz. Po 11 měsících, 1.11.2011 jsem ukončil pracovní neschopnost a vrátil se do práce. Pojišťovna Kooperativa, pří likvidaci pojistné Události, mne vyzvala k doplněni dotazníku a zaslala výzvu na adresu mého zaměstnavatele, přestože měla adresu moji i mého lékaře.
Tato výzva se ke mně dostala již v kopii a obsahovala následující větu: "Předpokládaná doba léčení pro zhmoždění krční páteře a lehký otřes mozku bývá 5–9 týdnů." V době šetření a propouštění, mne tato věta v očích zaměstnavatele velmi poškodila, jelikož to byl pouze průvodní jev mých zdravotních potíží. Má právo pojišťovna sdělit zaměstnavateli můj zdravotní stav a smyšlenou dobu léčení? Do dnešního dne jsem nebyl odškodněn. Jakou má pojišťovna lhůtu? Děkuji, Aleš
ODPOVĚĎ:
Nejprve k době odškodnění.
Neuvádíte jaká forma odškodnění Vám dosud nebyla poskytnuta. Platí, že druhy náhrad uvedené v § 369 zákoníku práce je zaměstnanci povinen poskytnout zaměstnavatel.
V praxi se stává, že zaměstnavatelé v dohodě s pojišťovnou buď nehradí tyto náhrady vůbec, ale hradí je pojišťovna přímo zaměstnanci, nebo tyto náhrady vyplatí až poté, co pojišťovna peníze poukáže na účet zaměstnavatele. Taková dohoda má řadu praktických důvodů (zejm. administrativně ulehčuje zaměstnavateli).
Pro Vás je zásadní, že Vám byla způsobena škoda na zdraví a její odškodnění se standardně promlčuje a to ve dvouleté promlčecí době (§ 106 občanského zákoníku). Takže doporučuji především u zaměstnavatele urgovat splnění jeho povinností, protože v listopadu 2012 uplynou dva roky, od okamžiku, kdy Vám škoda na zdraví vznikla. A začnou se postupně promlčovat jednotlivé částky tvořící celkové odškodnění (tedy např. náhrada za ztrátu na výdělku z listopadu 2010, případná věcná újma vzniklá v okamžiku úrazu atd.).
K zavádějícímu tvrzení uvedeném na dotazníku pojišťovny: Není neobvyklé, že takové dotazníky či žádosti o upřesňující informace jsou zaměstnanci doručeny cestou zaměstnavatele.
Pokud věta o době léčení nějak zásadně poškodila Vaši pracovní pověst, doporučuji nechat realizovat znalecký posudek k posouzení úrazu a doby léčení a tento předložit jak zaměstnavateli, tak pojišťovně s žádostí o omluvu.
Pokud zaměstnavatel nevěděl s čím se léčíte, pojišťovna sdělila Vaše citlivé osobní údaje o zdravotním stavu neoprávněně a zároveň porušila zákon o ochraně osobních údajů a i v tomto bodě můžete žádat omluvu, příp. dát podnět k šetření úřadu pro ochranu osobních údajů.
Pokud by se dlouhodobá absence a případné pochybnosti zaměstnavatele o nutnosti tak dlouhé absence nějak projevily v pracovním vztahu (muselo by se jednat ale o zjevné projevy, např. výtka zaměstnavatele o "zcela zbytečném marodění" apod.) bylo by možné dovozovat z jednání pojišťovny další důsledky. Zatím neuvádíte, že by Vaše poškození ve vztahu k zaměstnavateli mělo reálnější obrysy.
Jiné formy odškodnění (např. finanční zadostiučinění) se z Vašeho dotazu nejeví jako reálné, jelikož nedošlo k tak zásadnímu zásahu do Vašich osobnostních práv.
V praxi se stává, že zaměstnavatelé v dohodě s pojišťovnou buď nehradí tyto náhrady vůbec, ale hradí je pojišťovna přímo zaměstnanci, nebo tyto náhrady vyplatí až poté, co pojišťovna peníze poukáže na účet zaměstnavatele. Taková dohoda má řadu praktických důvodů (zejm. administrativně ulehčuje zaměstnavateli).
Pro Vás je zásadní, že Vám byla způsobena škoda na zdraví a její odškodnění se standardně promlčuje a to ve dvouleté promlčecí době (§ 106 občanského zákoníku). Takže doporučuji především u zaměstnavatele urgovat splnění jeho povinností, protože v listopadu 2012 uplynou dva roky, od okamžiku, kdy Vám škoda na zdraví vznikla. A začnou se postupně promlčovat jednotlivé částky tvořící celkové odškodnění (tedy např. náhrada za ztrátu na výdělku z listopadu 2010, případná věcná újma vzniklá v okamžiku úrazu atd.).
K zavádějícímu tvrzení uvedeném na dotazníku pojišťovny: Není neobvyklé, že takové dotazníky či žádosti o upřesňující informace jsou zaměstnanci doručeny cestou zaměstnavatele.
Pokud věta o době léčení nějak zásadně poškodila Vaši pracovní pověst, doporučuji nechat realizovat znalecký posudek k posouzení úrazu a doby léčení a tento předložit jak zaměstnavateli, tak pojišťovně s žádostí o omluvu.
Pokud zaměstnavatel nevěděl s čím se léčíte, pojišťovna sdělila Vaše citlivé osobní údaje o zdravotním stavu neoprávněně a zároveň porušila zákon o ochraně osobních údajů a i v tomto bodě můžete žádat omluvu, příp. dát podnět k šetření úřadu pro ochranu osobních údajů.
Pokud by se dlouhodobá absence a případné pochybnosti zaměstnavatele o nutnosti tak dlouhé absence nějak projevily v pracovním vztahu (muselo by se jednat ale o zjevné projevy, např. výtka zaměstnavatele o "zcela zbytečném marodění" apod.) bylo by možné dovozovat z jednání pojišťovny další důsledky. Zatím neuvádíte, že by Vaše poškození ve vztahu k zaměstnavateli mělo reálnější obrysy.
Jiné formy odškodnění (např. finanční zadostiučinění) se z Vašeho dotazu nejeví jako reálné, jelikož nedošlo k tak zásadnímu zásahu do Vašich osobnostních práv.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.