Pojištění odpovědnosti zaměstnance a škoda způsobená zaměstnavateli
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Pojišťovny, pojištění
- Zveřejněno: 27. prosinec 2013
V zaměstnání jsem udělal chybu a pro výrobu určitých krytek jsem použil místo plechu 1mm plech 2 mm. Zaměstnavatel po mě chce náhradu škody a já si pro tento případ platím pojištění odpovědnosti zaměstnance. Zaměstnavatel mi chce peníze strhnout ze mzdy a odmítá mi vydat fakturu nebo jiné potvrzení o zaplacení škod pro pojišťovnu.
Dále mi odmítá vydat poškozený materiál i když ho zaplatím a hrozí mi výpovědí, když si to nenechám strhnout ze mzdy. Mám pocit, že materiál stejně použijí ve výrobě, protože to zase takový problém není. Může mi zaměstnavatel strhnout náhradu škody ze mzdy bez mého dovolení a navíc aniž by mi vystavil doklad z jakého důvodu mzdu strhl? Může mi tímto úmyslně bránit v uplatnění pojištění? A nakonec, mám nárok odnést si onen poškozený materiál ve chvíli kdy ho zaplatím? Díky, Sebastián
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce neřeší, zda zaměstnanec má nárok na materiál, který nějakým způsobem poškodil nebo zničil; v řadě případů si lze představit oprávněnost důrazu zaměstnavatele na to, aby zaměstnanec s takovou věcí nedisponoval (typicky věci nějakým způsobem související s ochranou know how zaměstnavatele či jiných chráněných výrobních postupů; nebo předměty, z nichž lze určit zaměstnavatele - označené symbolem, názvem společnosti apod.). Takže o "nároku zaměstnance" hovořit není možné.
Je ovšem otázkou, z čeho a jak určit škodu v případě, že materiál není znehodnocen. Pokud poškozený materiál lze bez dalšího použít v další výrobě a nemusí se likvidovat (a pochopitelně je takové použití v souladu s výrobními postupy), není možné jako škodu určit cenu materiálu (ale lze si představit jako škodu část Vaší mzdy a odvodů za tu část směny, ve které jste nevyráběl výrobky či jejich díly, které jste měl).
Pokud zaměstnavatel se dožaduje vyšší úhrady než je 1000 Kč, je nutné, aby náhradu a způsob dohody o náhradě projednal s odborovou organizací (pokud u zaměstnavatele působí).
Zaměstnavatel je ke srážce ze mzdy oprávněn pouze v případech uvedených v § 146 zákoníku práce. Jedním z těchto důvodů je "uspokojení závazků zaměstnance"; přičemž obvykle se tento důvod užívá ke srážce ve prospěch 3. osob a závazek uhradit škodu se sráží z výplaty pouze pokud existuje dohoda o takové srážce. Předpokládám, že by se zaměstnavatel mohl pokusit využít tento důvod a srážku ve Vašem případě učinit s odkazem na "uspokojení závazku". Nelze proto s jistotou konstatovat, že by takové sražení znamenalo rozpor s právem, dle mého názoru jej lze ovšem ve vztahu zaměstnanec x zaměstnavatel považovat za zneužití práva.
Proto lze doporučit následující:
1. Pokud nesouhlasíte s výší určené škody (resp. její výše není prokázána), doporučuji se zaměstnavatelem písemně i osobně jednat a žádat vysvětlení, z čeho je škoda určena a jak bylo naloženo s použitým materiálem.
2. Zaměstnavateli výslovně (a to i písemně) sdělte, že nesouhlasíte s tím, aby byla provedena srážka ze mzdy.
K písemným sdělením je vhodné využít nejen standardní formu (obálka s doručenkou), ale i formu e-mailovou (e-mail je obecně jako důkaz před soudem připouštěn).
Pokud by Vám přesto byla srážka ze mzdy provedena, je možné obrátit se na inspekci práce, jelikož neoprávněné srážky ze mzdy jsou správním deliktem zaměstnavatele.
Nad rámec dotazu je třeba uvést ještě jednu věc - a to je smysluplnost celého sporu, jelikož pokud máte standardní pojistnou smlouvu, máte určitou část určenu jako spoluúčast na škodě. Proto je dobré zjistit, v jaké výši máte spoluúčast sjednánu a zda nepřevyšuje zaměstnavatelem požadovanou škodu.