Popření pohledávky je úkon, kterým se určitá osoba (insolvenční správce, dlužník nebo jiný přihlášený věřitel) domáhá, aby bylo rozhodnuto, že pohledávka vůbec neexistuje (popření pravosti), má být přihlášena nižší částka (popření výše) nebo je přihlášena ve špatném pořadí (popření pořadí).
Účinky popření pohledávky se liší podle typu pohledávky, způsobu řešení úpadku a popírající osoby a platí následující pravidla:
- popření dlužníkem (mimo oddlužení) nemá vliv na zjištění pohledávky (tj. popřením dlužníka není nijak právně zpochybněna existence pohledávky)
- při popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem či dlužníkem v oddlužení musí věřitel podat žalobu u insolvenčního soudu do 30 dnů, jinak se k pohledávce popřené co do pravosti nepřihlíží (tedy se s ní zachází, jako by do insolvenčního řízení vůbec přihlášena nebyla) a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí bude zařazena do seznamu tak, jak uvedl správce v popření
- při popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem musí žalobu u insolvenčního soudu do 30 dnů podat naopak insolvenční správce
- při popření pohledávky věřitelem soud nejdříve rozhoduje o odmítnutí (tedy zkoumá, zda popření věřitele obsahuje všechny potřebné údaje, ale nezkoumá jeho oprávněnost) ; pokud neodmítne, považuje popření za žalobu
Komentáře vytvořeny pomocí CComment