Prodloužení studia na VŠ ze zdravotních důvodů - poplatek
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Právo ve školství
Študoval som v ČR Univerzitu Karlovu. Počas prvého ročníka bakalárskeho programu som vážne ochorel a dostal sa do nemocnice, preto som predlžoval bakalárske štúdium zo štandardných troch na štyri roky. Magisterský program som si tiež predĺžil, aby som mal čas dopísať diplomovú prácu, pričom posledný rok som mal prerušené štúdium.
Toto prerušenie mám do 28.9.2019. Študoval som od roku 2012 do roku 2016 na bakalárskom a od roku 2016 (19.9.2016) na magisterskom. Teraz sa mi stalo, že ma nezapísali na jesenné štátnice, tým pádom musím predlžovať i magisterské štúdium do termínu konania štátnic v zimnom semestri (prerušené štúdium od 28.9.2018 do 28.9.2019 sa nezapočítava), čo bude znamenať, že bude prekročená štandardná doba magisterského štúdia. Zákon o vysokých školách upravuje, že je možné predĺžiť bezplatne štandardnú dobu štúdia o jeden rok, interpretácie na viacerých internetových stránkach hovoria, že to platí na každé štúdium, bakalárske aj magisterské. Kedysi pred pár rokmi som však počul o nejakom novom buď výklade zákona alebo judikáte najvyššieho súdu, že toto platí len na prvé štúdium, čiže len na bakalárske, prípadne bakalárske alebo magisterské a nie na oboje. Je to pravda? Budem musieť platiť poplatky za dlhšie štúdium? Zároveň v dobe pred pár rokmi pri diskusii tejto témy sa spomínalo, že pre každého platia iné predpisy a že pre študentov so začatým štúdiom pred týmto judikátom/výkladom (už si presne nepamatám, čo to bolo), tento judikát/výklad neplatí. Je to pravda? Ak áno a ak teda platí judikát vydaný začiatkom štúdia, aký judikát pre mňa platí? Ďakujem.
ODPOVĚĎ:
Oblasti zákona o vysokých školách se věnuje celá řada soudních rozhodnutí, a to i na úrovni nejvyšších soudů. Ze znění Vašeho dotazu proto není možné dovodit, o jaký konkrétní judikát by se mělo jednat. Mohu se pouze domýšlet, že máte na mysli rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, č. j. 4 As 11/2013-42, jehož závěry jsou shrnuty v této právní větě:
„Vyměření poplatku za delší studium podle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách, je odvozeno od trvání standardní doby studia. Standardní doba studia podle § 61 téhož zákona počíná dnem zápisu do studia, kdy se z dané osoby stává student, a končí dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 (absolvování studia) nebo § 56 odst. 1 a 2 (jiné způsoby ukončení studia), kdy osoba přestává být studentem. Dojde-li k přerušení studia podle § 54 citovaného zákona, pak ode dne přerušení do dne opětovného zápisu do studia osoba není studentem, a neběží tak ani standardní doba studia. Pokud standardní doba studijního programu studovaného stěžovatelem (magisterský studijní program Právo a právní věda) činí pět let a stěžovatel tuto dobu překročil o více než jeden rok (tedy studoval déle), je povinen nést negativní následek v podobě poplatku za delší studium. “
Je však nutné pamatovat na to, že ode dne vyhlášení tohoto rozsudku byla příslušná ustanovení zákona o vysokých školách (zejména jeho § 58/3) novelizována. Domnívám se, že závěry Nejvyššího správního soudu se na Váš případ nevztahují (resp. v řešeném případě se jednalo o magisterský studijní program, který nenavazoval na předchozí bakalářský studijní program – tedy případ od Vaší situace dosti odlišný).
Ve Vašem případě je klíčový § 58/3 zákona o vysokých školách, dle něhož (mimo jiné) platí, že:
a/ studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium;
b/ do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45/3 nebo § 46/3 zákona o vysokých školách, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu;
c/ období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech, nebo v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou.
Na Váš případ se vztahuje pouze písm. a/ (výše). Zákon o vysokých školách hovoří v této souvislosti o studiu ve studijním programu, a to vždy o bakalářském a magisterském studijním programu zvlášť.
Písm. b/ (výše) pojednává o situacích, kdy nebylo předchozí studium ukončeno (absolvováno) řádně, což však není Váš případ. Dále je v tomto odstavci pojednáváno o tzv. dalším studiu (tedy situaci, kdy by bylo po absolvování bakalářského studijního programu započato studium jiného bakalářského studijního programu, popř. kdy by bylo po absolvování magisterského studijního programu započato studium jiného bakalářského či magisterského studijního programu), což opět není Váš případ.
Písm. c/ (výše) je pak de facto pouze technického charakteru.
Platí tudíž, že poplatek za delší studium je povinen hradit student (bakalářského nebo magisterského studijního programu), pakliže celková doba jeho studia přesáhla standardní dobu studia v daném studijním programu zvětšenou o jeden rok.
Standardní doba studia je pro bakalářský studijní program zakotvena v § 45/2 zákona o vysokých školách, pro magisterský studijní program pak v § 46/2 zákona o vysokých školách.
Co se týče začátku, přerušení a ukončení studia, jsou podstatná tato ustanovení zákona o vysokých školách:
- § 61/1, dle něhož platí, že uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia;
- § 61/1, dle něhož platí, že osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia;
- § 61/2, dle něhož platí, že osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55/1 (absolvování studia) a § 56/1 a 2 (jiné způsoby ukončení studia) nebo přerušení studia podle § 54.
Ve Vašem případě je podstatné, jak dlouho trvá Vámi studovaný magisterský studijní program (tzn. jaká je standardní délka tohoto studijního programu). Po zjištění této skutečnosti si budete moci snadno spočítat, zda Vaše studium přesáhne standardní délku tohoto studijního programu (prodlouženou o jeden rok).
Ve svém dotazu uvádíte, že magisterský studijní program studujete od měsíce září 2016, přičemž v období měsíce září 2018 – měsíce září 2019 jste studium přerušil (tento rok se tedy do délky Vašeho studia nezapočítává). Vaše studium tak zatím trvalo 2 roky. Dle § 46/2 zákona o vysokých školách činí standardní doba tohoto studia nejméně jeden a nejvýše tři roky.
Abyste tedy nabyl jistoty o své ne/povinnosti platit poplatek za delší studium, je v první řadě nutné vědět, jaká je standardní délka magisterského studijního programu, který studujete. K této délce přičtěte jeden rok a výsledek srovnejte s dobou, po kterou zatím magisterský studijní program studujete (tedy s dobou dvou let).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Štítky: