Jak, kdy, kde požádat o invalidní důchod 2024 - podmínky, postup, potřebné dokumenty

Nárok na ID lze i v roce 2024 získat za splnění stanovených  podmínek. Jednou z nich je tzv. zjištění invalidity, jemuž předchází proces posuzování  invalidity (více bod 2.). Další nezbytnou podmínkou je potřebná doba pojištění, která  se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Délka potřebné doby pojištění pro nárok  na invalidní důchod je závislá na věku občana (více bod 4.).

2. Podání žádosti o ID, proces posuzování, posudek o invaliditě

Žádost o ID podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým  ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občem sepisují pracovníci na příslušné ÚSSZ*.   V žádosti občan uvádí údaje o dobách pojištění od ukončení povinné  školní docházky do současné doby a předkládá doklady o dobách, které ČSSZ nemá  ve své evidenci. Bližší údaje jsou uvedeny na informativním osobním listě důchodového  pojištění, o jehož zaslání může občan zdarma požádat jednou za kalendářní rok, nebo jej může získat v ePortálu ČSSZ.

Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o ID podat sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas  oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav  neumožňuje žádost o dávku podat. Žádost o důchod může za občana podat i zmocněnec  na základě plné moci. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti  o důchod.

2.1. Potřebné dokumenty k podání žádosti o ID, invalidní důchod

Při podání žádosti o ID je nutné předložit především:

• občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,
• doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),
• muži předkládají doklady o výkonu vojenské (civilní) služby,
• občané, kteří pečovali o děti do 4 let věku, předkládají doklady prokazující dobu  péče o ně (rodný list dítěte nebo jiný doklad o vztahu k dítěti) a čestné prohlášení  (podává se na předepsaném tiskopise),
• občané, kteří pečovali o osobu závislou na pomoci druhé osoby, předkládají  rozhodnutí příslušné správy sociálního zabezpečení prokazující tuto péči,
• žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení  pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), předkládají  potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad,  
• pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti  přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu  poukazem na účet“,
• doklady o dobách zaměstnání/pojištění, o nichž je žadateli o důchod známo,   že je ČSSZ nemá ve své evidenci, případně doklady prokazující zaměstnání v tzv.   smluvní cizině,
• zaměstnavatel je povinen při podání žádosti o důchod svého zaměstnance na výzvu  ÚSSZ předložit jeho evidenční list důchodového pojištění a sdělit skutečnosti  nezbytné pro rozhodnutí o nároku na důchod a jeho výplatu.

2.2. Proces posuzování a posudek o invaliditě 

Na základě podání žádosti o ID začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující  lékař pro potřeby ÚSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana.
Sám žadatel je povinen ÚSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má a považuje  je za významné. Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku  vyplněný tzv. profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době  a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných činností. Žadateli jej k vyplnění zašle  ÚSSZ (více bod 3.1.).

3. Povinnosti občana po podání žádosti o ID

Pokud občan žádá o ID poprvé, invalidita se posuzuje při tzv. zjišťovací lékařské  prohlídce. U občana s již přiznaným invalidním důchodem pak ÚSSZ posuzuje invaliditu  (zda/jak se změnil zdravotní stav, pracovní schopnost, případně stupeň invalidity)   při tzv. kontrolní lékařské prohlídce. Lidé se mylně domnívají, že u této „prohlídky“  musí být osobně. Vzhledem k tomu, že ÚSSZ během ní vyhodnocuje výhradně veškeré  vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich  osobní účast není nutná a posouzení může proběhnout i v jejich nepřítomnosti.

O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje lékař Institutu posuzování zdravotního stavu na základě zhodnocení dostupné dokumentace.

3.1. Pro účely posouzení invalidity nebo změny jejího stupně musí občan předložit  ÚSSZ veškeré lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které má k dispozici, dále sdělit údaje  o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech  (vyplnit tzv. profesní dotazník) a uvést změny, k nimž došlo od případného předchozího  posouzení.

3.2. Pokud ÚSSZ vyzve občana k doplňujícím vyšetřením jeho zdravotního stavu, např.   u dalších odborných lékařů, musí je absolvovat. Kdyby požadovaná vyšetření odmítl  podstoupit, může být řízení ve věci žádosti o ID přerušeno (anebo  u příjemce ID může být zastavena výplata ID).

Posouzení, zda je žadatel invalidní

4. Rozhodnutí o ID, stupně invalidity 

Na základě žádosti o ID a výše popsaného procesu posuzování invalidity vydá ČSSZ rozhodnutí ve věci nároku a výše ID (tj. přiznání/změnu/odejmutí) a v písemné formě ho zašle občanovi. Podat opravný prostředek proti němu  je možné do 30 dnů ode dne doručení (více bod 5.).

V rámci žádosti o ID se u žadatele, který byl uznán invalidním (bez ohledu  na stupeň invalidity), zjišťuje, zda splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok  na ID.

U občanů ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních  deseti roků před vznikem invalidity, u osoby starší 38 let dále platí, že nesplní-li  podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, považuje  se podmínka za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity  získala 10 let pojištění.

U osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší (u osoby do 20 let činí méně  než 1 rok, u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok, u osoby od 22 do 24 let alespoň 2 roky,
u osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky a u osoby od 26 do 28 let alespoň 4 roky). Doba  pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního  úrazu nebo nemoci z povolání.

4.1. Stupně invalidity

ČSSZ stanovuje stupeň invalidity na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního  stavu a míry poklesu pracovní schopnosti po zhodnocení všech doložených a zjištěných  skutečností, postupuje přitom vždy v souladu se zákonem. Invalidita a její uznaný  stupeň nemusí být trvalá. Obecně lze říci, že zdravotní a funkční postižení se může měnit.
Buď může narůstat jeho negativní dopad na schopnost občana pracovat a jeho pracovní  schopnost se tak může snižovat a stupeň invalidity zvyšovat. Nebo se naopak zdravotní  stav občana vlivem léčby může zlepšit, což má příznivý dopad na jeho schopnost pracovat.

V takových případech může dojít k obnovení pracovní schopnosti a jejího rozsahu,   následně i ke snížení stupně invalidity nebo k zániku invalidity.  

O ID či zvýšení stupně invalidity může občan požádat v situaci,   kdy se domnívá, že se změnil (zhoršil) jeho zdravotní stav.  

Stupně invalidity:

• invalidita prvního stupně - pokles nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %,
• invalidita druhého stupně - pokles nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %,
• invalidita třetího stupně - pokles nejméně o 70 %.

5. Nesouhlas s rozhodnutím, námitky, žaloba

5.1. Možnost podání námitek

Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ o ID, může proti němu  podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení. Námitky lze zaslat přímo ČSSZ  na adresu Křížová 25, 225 08 Praha 5 nebo je podat prostřednictvím kterékoliv ÚSZ.

ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo  změnit. Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým  podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Z podání musí být patrné, které  rozhodnutí účastník řízení napadá, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáhá.

Po obdržení rozhodnutí ČSSZ o ID může občan v rámci řízení  o námitkách požadovat i přezkoumání zdravotního stavu. V tom případě je vhodné  doložit nové/aktuální lékařské zprávy.

O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 30 - 60 dnů podle  složitosti případu. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná plynout dnem doručení námitek  na ČSSZ. Pokud je k rozhodnutí o námitkách nutné další posouzení zdravotního stavu  občana, prodlužuje se lhůta pro rozhodnutí o 60 dnů. Lhůta se prodlužuje rovněž  o dobu probíhajícího šetření. Na řízení o námitkách se nemohou podílet (ani v něm  rozhodovat) osoby, které se již účastnily řízení o vydání původního rozhodnutí.

5.2. Možnost podání žaloby z důvodu nepřiznání invalidního důchodu ID

Teprve po absolvování námitkového řízení a v případě nesouhlasu s jeho výsledkem  je možné podat žalobu. Tj. pokud tedy občan nesouhlasí ani s rozhodnutím, které  bylo vydáno v námitkovém řízení, může podat žalobu k místně příslušnému krajskému  soudu, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách. Pro účely  soudního řízení obvykle posudek vypracovává posudková komise MPSV.

POZNÁMKA:

Příjemci ID (všech tří stupňů) mohou využít svůj zbývající pracovní  potenciál a podle svých možností pracovat. V možnostech výdělečné činnosti jsou  omezeni pouze svým nepříznivým zdravotním stavem, to znamená, že výdělečnou  činností automaticky nezanikne nárok na důchod ani na výplatu důchodu.  

Pro nárok i výši budoucího starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání ID pro invaliditu třetího stupně, která je tzv. náhradní dobou  pojištění. Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého  stupně není dobou pojištění, pouhé pobírání tohoto důchodu se do doby potřebné  pro nárok na starobní důchod nepočítá.

Podrobnější informace naleznete na webových stránkách ČSSZ: www.cssz.cz, na této  adrese v sekci Kontakty jsou uvedeny také adresy OSSZ - ÚSSZ, informace o úředních hodinách  a telefonní kontakty.

  Podrobnější informace Vám rádi podají zaměstnanosti kontaktních pracoviště ÚSSZ.

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstala nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.   V působnosti ČSSZ    vzniká  Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a  metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky také zůstanou na stávajících pracovištích.   ČSSZ nadále mj. rozhoduje o důchodech a zařizuje jejich výplatu.