Výpočet starobního důchodu 2024

Výši starobního důchodu upravují § 33 - 36 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní a z procentní výměry. Výše základní výměry je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy v ČR. Od 1.1.2024  je to částka 4 400 Kč.   Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu.   Od 1.1.2023 se procentní výměra starobního důchodu dáe zvyšuje o  pevnou  částku 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval. Tzv. výchovné se týká jak starobních důchodů přiznávaných po 31. 12. 2022, tak starobních důchodů již vyplácených.

Minimální výše procentní výměry starobního důchodu je 770 Kč.

Nárok na výplatu starobního důchodu při výkonu výdělečné činnosti již od roku 2010 není podmíněn sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku. Pojištěnec po přiznání starobního důchodu podle § 29 zákona o důchodovém pojištění může pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu.

Kromě této možnosti má poživatel důchodu možnost na základě své žádosti si zvolit při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši (polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry).

Výše výplaty starobního důchodu, tj. skutečnost, zda je důchod vyplácen v plné výši, ve výši poloviční, či zda vyplácen není, má pak vliv na zvyšování výše procentní výměry v souvislosti se souběhem s příjmem z výdělečné činnosti, a to takto:
Pokud pojištěnec po vzniku nároku na starobní důchod (po splnění podmínek stanovených v § 29 odst. 1 nebo 3 zákona) nebo po dovršení důchodového věku (jde-li o poživatele předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona) vykonává výdělečnou činnost a

a) nepobírá starobní důchod  - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v případě, že se tak získá celý rok pojištění. V případě, že o to pojištěnec požádá, pak se i doba delší než 90 kalendářních dnů nezhodnotí pro zvýšení procentní výměry, ale přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v rozsahu, který určí pojištěnec.

b) pobírá starobní důchod v poloviční výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; na rozdíl od zvýšení náležejícího za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod.

c) pobírá starobní důchod v plné výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu; toto zvýšení náleží vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti.

Pro účely zvýšení důchodu uvedeného pod písm. a) až c) se za výkon výdělečné činnosti nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby trvání tzv. omluvných důvodů (např. dočasná pracovní neschopnost).