Vyměřovací základ OSVČ pro důchodové pojištění 2024

 

Vyměřovací základ OSVČ pro odvod pojistného na důchodové pojištění činí od 1.1.2024 nejméně 55 % daňového základu (podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona). Uvedené platí pro ty OSVČ, které jsou účastny důchodového pojištění.

 

Maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v kalendářním roce 2024, je stejně jako u zaměstnanců, 48násobek průměrné mzdy, tedy  2 110 416 Kč.    

Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění  OSVČ  vykonávající vedlejší činnost za rok 2024 je 105 520 Kč.

 

Zálohy na pojistné není povinna platit OSVČ

• která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné ÚSSZ* oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.
  • Pokud byla OSVČ v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance Vyměřovací základy zaměstnance dokládá OSVČ potvrzením zaměstnavatele.
• za kalendářní měsíce, v  nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z  nemocenského pojištění OSVČ –  NEPLATÍ PRO OSVČ POPLATNÍKEM V  PAUŠÁLNÍM REŽIMU  (platí paušální zálohy správci daně – finanční správě). Kalendářním měsícem se v  tomto případě rozumí i  jeho část, po kterou OSVČ vykonávala SVČ, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc, ale po celou dobu výkonu činnosti trval nárok na nemocenské nebo PPM. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.