Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v situaci, kdy kvůli sociální události ztratí krátkodobě výdělek. Osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství (dále PPM) a otcovskou a dlouhodobé ošetřovné. Splnění podmínek nároku na dávky se z každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně.
Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta se vztahuje jen na dávky nemocenského a PPM. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění pro nemocenské, pro PPM činí ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, u mužů, jejichž pojištění zaniklo, však jen 7 kalendářních dnů. Pokud však trvalo pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti OSVČ, která je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí příslušné OSSZ.
Obecné podmínky pro nárok na nemocenské platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:
- Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).
- OSVČ nevykonává osobně po dobu DPN nebo karantény samostatnou výdělečnou činnost.
- Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána DPN nebo které byla nařízena karanténa, trvá-li DPN nebo karanténa déle než 14 kalendářních dní.
Obecné podmínky pro nárok na PPM platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ. Kromě podmínky trvání účasti na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM však:
Otcovská (péče otce o dítě po jeho narození) náleží 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Od 1. prosince 2022 náleží rovněž otci, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození. Nástup na otcovskou je možný dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak otcovská náleží pokud:
- Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.
- OSVČ nevykonává osobně po dobu pobírání otcovské SVČ
Dlouhodobé ošetřovné náleží ošetřující osobě, pokud pečovala o osobu, u níž vznikla potřeba dlouhodobé péče. Dávku mohou čerpat jen pojištěnci za splnění ostatních podmínek a to po dobu maximálně 90 kalendářních dnů. Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak dlouhodobé ošetřovné náleží pokud:
- Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné.
- OSVČ nesmí osobně vykonávat po dobu pobírání dlouhodobého ošetřovného samostatnou výdělečnou činnost, ani jinou výdělečnou činnost (např. zaměstnání).
Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. Účast na nemocenském pojištění OSVČ zaniká dnem, od kterého se odhlásila z nemocenského pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána. Dále prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zvláštního právního předpisu zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Zaniká nástupem výkonu trestu odnětí svobody a dále dnem, kdy nastaly skutečnosti podle § 10 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, tj. např. ukončení výkonu SVČ, zánik oprávnění k výkonu.
Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí od 1.1.2024 částku ve výši 2,7 % z měsíčního základu (dále MZ), jehož výši určuje OSVČ svou platbou pojistného. Minimální měsíční základ pojistného činí 8 000 Kč a minimální platba je stanovena ve výši 216 Kč, a zároveň nemůže být vyšší, než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Pokud Je vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ NP, pak je stanoven ve výši minimálního měsíčního základu. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, SVČ zahájena (znovuzahájena), lze vypočtený vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Polovina průměrné mzdy v roce 2024 činí 21 984 Kč, tzn. platbu pojistného ve výši 594 Kč měsíčně (2,7 % z 21 984 Kč).
Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění neovlivní výši MZ na nemocenské pojištění ani výši ročního vyměřovacího základu.
Od 1.1.2014 může být OSVČ účastna nemocenského pojištění i v případě, že vykonává vedlejší SVČ a nemá povinnost platit pojistné (zálohy na pojistné) na důchodové pojištění. Maximální MZ pro placení nemocenského pojištění je však v tomto případě stanoven v roce 2024 na 8 000 Kč a platba pojistného činí 216 Kč, tzn. , že odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu.
