Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Syn s rodinou bydlí a má trvalé bydliště u nás v RD (120 m2). Chtěl by postavit na našem pozemku přibližně v roce 2016 – 17 vedle současného RD ještě jeden menší domek (cca 60m2), ve kterém by bydlel. Z důvodu zásadního ušetření financí však dům nechce vést jako samostatnou jednotku. Trvalé bydliště by měl stále u nás.

Zaobírá se zákon např. pojmem výminek? Nebo je možné stavbu nazvat např. jako přístavbu, i přesto, že by byla oddělená (cca 20m od domu) a elektřinu a vodu vést od nás? Nebo postavit stavbu jako nebytový prostor a následně jej obývat? Lze v některých variantách natáhnout přípojky vody, elektřiny a odpadu z původního domu? Nebo teoreticky lze získat stavební povolení (nebo ohlášení) na stavbu bez přípojek? Pokud nějaká varianta existuje, která by byla nejjednodušší? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že stavbu není možné nazvat (a pod tímto názvem žádat o její povolení stavební úřad) dle vlastního uvážení, nýbrž tato stavba musí spadat do některé z kategorií staveb dle příslušných právních předpisů.
Český právní řád sice od 1. 1. 2014 zná i pojem výměnek, tento je však zakotven pouze v § 2707 a násl. občanského zákoníku a v žádném případě nepředstavuje nový typ stavby. V rámci územního a stavebního řízení je tedy tento termín nepoužitelný.
Přístavba je v § 2/5 písm. b) stavebního zákona definována jako taková změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou. Výstavbu zcela odděleného objektu proto nelze za přístavbu rodinného domu považovat.
Bytové potřeby (tzn. potřeba dlouhodobého bydlení) mohou být uspokojovány toliko ve stavbách, které jsou k tomuto účelu určeny, a které tak byly stavebním úřadem i zkolaudovány. V tomto ohledu je vhodné poukázat na § 2 písm. a) a b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož je:

- stavbou pro bydlení:
1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,

- stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Trvalé bydlení v nebytovém prostoru (tedy prostoru, který nebyl stavebním úřadem zkolaudován k trvalému bydlení) může být naopak kvalifikováno jako přestupek dle § 178/1 stavebního zákona, za který může být fyzické osobě uložena stavebním úřadem pokuta.

Co se týče možnosti přehlášení adresy trvalého pobytu, platí dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel, že adresa trvalého pobytu může být přihlášena v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.

Připojení stavby k energetickým sítím, vodovodnímu a kanalizačnímu řadu musí být vyřešeno již v projektové dokumentaci takové stavby, přičemž připojení ke stávajícím rozvodům Vašeho rodinného domu není vyloučeno). Mají-li však být v plánované stavbě uspokojovány bytové potřeby, je připojení na energetické sítě, vodovodní a kanalizační řad nezbytností.

V současné chvíli Vám, resp. Vašemu synovi zejména doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad (který bude v budoucím územním a stavebním řízení rozhodovat) a stavební záměr zde konzultovat. Stavební úřad totiž (se znalostí místního územního plánu a vlastní rozhodovací praxe) Vašemu synovi nejkvalifikovaněji sdělí, jaký typ stavby je na předmětném pozemku realizovatelný (s ohledem na skutečnost, že v této stavbě hodlá Váš syn trvale bydlet). Totéž se pak týká i podmínek pro připojení plánované stavby k energetickým sítím, vodovodnímu a kanalizačnímu řadu.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.