Oprava zděného plotu vyhodnocená stavebním úřadem jako stavba - jak se bránit?

Po 3 odvoláních na odstranění stavby Stavební úřad rozhodl o exekuční výzvě ke splnění nepeněžité povinnosti v odstranění stavby oplocení. Jaké mám ještě možnosti, protože si myslím, že je právo na mé straně a nic jsem neporušil. Jednalo se o opravu a ne o stavbu. Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že:
- stavebním úřadem s Vámi bylo zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona,
- stavebním úřadem bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,
- rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci (není tedy možné se proti němu bránit řádnými opravnými prostředky).

Jelikož jste předmětné oplocení neodstranil ve lhůtě, která Vám byla stavebním úřadem v rozhodnutí o nařízení odstranění stavby stanovena, rozhodl se stavební úřad dát Vám „poslední šanci“ k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Dle § 109/1 správního řádu totiž platí, že nehrozí-li vážné nebezpečí, že účel exekuce bude zmařen, může exekuční správní orgán před nařízením exekuce vyzvat povinného ke splnění nepeněžité povinnosti exekuční výzvou a určit mu náhradní lhůtu, v níž má být splněna. Proti exekuční výzvě se nelze odvolat (§ 109/3 správního řádu).
Neodstraníte-li oplocení ani v náhradní lhůtě, která Vám byla v exekuční výzvě stanovena, vydá stavební úřad exekuční příkaz, proti němuž se nelze odvolat (§ 111/3 správního řádu).

V exekučním příkazu zvolí stavební úřad, jakým způsobem bude exekuce provedena. Dle § 112 správního řádu může být exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti nařízena a provedena těmito způsoby:
a/ náhradním výkonem v případě zastupitelných plnění,
b/ přímým vynucením v případě nezastupitelných plnění, zejména vyklizením, odebráním movité věci a předvedením (v případě nařízení odstranění stavby nepřichází tento způsob v úvahu), nebo
c/ ukládáním donucovacích pokut.

Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. a/ výše, je vhodné vědět, že:
- ukládá-li exekuční titul, aby povinný podle něho provedl nějakou práci nebo výkon, které může vykonat i někdo jiný než povinný, vydá exekuční správní orgán exekuční příkaz, na jehož základě provedením prací nebo výkonů pověří jinou osobu, pokud ta s tím souhlasí;
- práce nebo výkony se provádějí na náklad a nebezpečí povinného;
- dojde-li v souvislosti s provedením exekuce k potřebě přemístění stavebních materiálů nebo věcí mimo prostory nebo pozemky povinného a neprohlásí-li povinný při provádění exekuce písemně, že tyto věci opustil, je exekuční správní orgán povinen zajistit uskladnění těchto věcí po dobu 6 měsíců a informovat povinného o této skutečnosti a o možnosti tyto věci převzít; povinný je povinen uhradit náklady na uskladnění; nevyzvedne-li si povinný tyto věci v uvedené lhůtě, připadají do vlastnictví státu; prohlásí-li povinný, že tyto věci opustil, připadají do vlastnictví státu; případná likvidace se provede na náklady povinného;
- exekuční správní orgán může povinnému usnesením uložit, aby mu potřebné náklady nebo zálohu na ně v určené výši zaplatil předem v určené lhůtě, která nesmí být kratší než 8 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení; (vše dle § 119 správního řádu).

Co se týče způsobu provedení exekuce dle písm. c/ výše, je vhodné vědět, že:
- nelze-li nebo není-li účelné provádět exekuci náhradním výkonem nebo přímým vynucením, vymáhá se splnění povinnosti postupným ukládáním donucovacích pokut do výše nákladů na náhradní výkon, a nelze-li náhradní výkon provést, až do výše 100.000,- Kč;
- exekuční správní orgán uloží povinnému donucovací pokutu rozhodnutím, v němž mu určí, aby ji zaplatil ve lhůtě nejméně 15 dnů ode dne nabytí právní moci;
- výši pokuty exekuční správní orgán určí s ohledem na povahu nesplněné povinnosti;
- pokuty vybírá a jejich exekuci provádí exekuční správní orgán, který je uložil;
- zaplacením pokut se povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu;
(vše dle § 129 správního řádu).

S ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nabylo právní moci a bylo již zahájeno exekuční řízení, jsou možnosti Vaší obrany omezené, nicméně stále existují. Svou obranu můžete vést ve dvou rovinách:

1/ Mimořádné opravné prostředky v rámci správního řízení:
Dle § 94/1 správního řádu přezkoumávají správní orgány v tzv. přezkumném řízení pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.
Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli (tzn. že na zahájení přezkumného řízení nemá účastník právní nárok).
Návrh na zahájení přezkumného řízení můžete podat ke stavebnímu úřadu, který vydal rozhodnutí o nařízení odstranění stavby či k jemu nadřízenému stavebnímu úřadu.
Zahájení přezkumného řízení nemá v zásadě odkladný účinek, tzn. že i po zahájení přezkumného řízení může být exekuce na odstranění stavby vykonána. Hrozí-li však vážná újma některému z účastníků (zde Vám) nebo veřejnému zájmu, může příslušný správní orgán (a to i na Vaší žádost, což lze doporučit) při zahájení nebo v průběhu přezkumného řízení usnesením pozastavit vykonatelnost přezkoumávaného rozhodnutí (v takovém případě by tedy po dobu přezkumného řízení nemohlo být v exekučním řízení pokračováno).
Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci (tedy od data nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby).
V úvahu přichází i další mimořádný opravný prostředek, kterým je obnova řízení. Dle § 100/1 písm. a) správního řádu platí, že řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.
Účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoli správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
Jsou-li tu tedy skutečnosti, které ve Vašem případě odůvodňují obnovu řízení o nařízení odstranění stavby, můžete stavební úřad písemně požádat o obnovu tohoto řízení.

2/ Obrana v rámci exekučního řízení:
Dle § 113/1 správního řádu může exekuční správní orgán ze závažných důvodů usnesením odložit nebo přerušit provedení exekuce, zejména:
a/ požádá-li povinný o posečkání se splněním povinnosti a lze-li z jeho chování mít důvodně za to, že splní svoji povinnost nejpozději ve stejné lhůtě, v jaké může být provedena exekuce, a nehrozí-li, že účel exekuce tím bude zmařen, nebo
b/ i bez požádání, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce (např. probíhá-li přezkumné řízení ohledně rozhodnutí, na jehož základě byla exekuce zahájena).

Je-li tu dán některý z důvodů dle § 115 správního řádu, může být prováděná exekuce i zcela zastavena.
V rámci exekučního řízení můžete proti jednotlivým usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, podávat námitky (§ 117/1 správního řádu).

Podané námitky nemají v zásadě odkladný účinek, s některými výjimkami, např. :
- uplatňuje-li se některý z důvodů uvedených v § 115 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu, nebo
- rozhodne-li o tom z vážných důvodů exekuční správní orgán.

Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
Svou obranu můžete v rámci exekučního řízení vést i obstrukčním způsobem, kdy budete toto řízení protahovat do doby, kdy již nebude možné v exekuci dále pokračovat. Dle § 108/4 správního řádu totiž platí, že exekuční správní orgán může exekuci nařídit nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně.
Vaše další obrana je možná I soudní cestou, a to dle soudního řádu správního.
Pro učinění některého ze shora uvedených obranných kroků Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv: http://www.ochrance.cz/
Veřejná ochránkyně práv sice není další odvolací instancí, její názor Vám však může posloužit pro posílení Vaší argumentace.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/