Jak získat výjimku na stavbu u lesa (do 50 metrů od lesa)

Ale tento pozemek se nachází na hranici lesa a jeho ochrané pásmo ho celý pokrývá. Pak není možná žádná stavební činost. Úředník na životním prostředí odmítá udělit jakoukoli vyjímku z Lesního zákona o 50 m ochranném pásmu lesa. (Plzeňsko). Les nepatří státu, ale soukromé osobě. Stavební odbor proti nové stavbě nic nenamítá, jen si musím získat tu výjimku. Pozemek je tak zatím znehodnocen a je možné ho prodat jen jako zahradu. Je nějaké řešení?
Sousedův pozemek je na katastru veden jako les. Ale na starém, nynějším, územním planu města je veden jako "zahrady a sady". V připravovaném plánu je pozemek veden jako "les se speciálním využitím". Co je pro mě lepší? Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, zda je předmětný les v soukromém, státním či jiném vlastnictví, není pro řešení Vašeho případu rozhodná.
Co se týče Vámi zmiňovaného předpokládaného využití předmětných pozemků dle současného a připravovaného územního plánu, je nutné si uvědomit, že územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (jak to vyplývá z § 18, § 19 a § 43/1 stavebního zákona).
Územní plán tedy pouze reguluje (možný) budoucí vývoj území, jedná se však toliko o politický dokument, kterým je ovlivňována stavební (a další) činnost na území obce. Územní plán však může zůstat rovněž nenaplněn (a to zejména v případě, kdy se vlastníci pozemků a investoři s daným územním plánem neztotožní). Územní plán nemá v žádném případě vliv na stávající druhové začlenění jednotlivých pozemků. Územní plán tedy může stanovit, že do budoucna se na určitém území počítá např. s výstavbou pro rodinné bydlení, územním plánem však nemůže být změněn druh příslušných pozemků např. z „lesních pozemků“ na „zahrady“. Druh pozemku může být v zásadě změněn v rámci územního řízení (dle stavebního zákona).
Ve Vašem případě je tedy určující, jak je Váš pozemek (a pozemky sousedící s Vaším pozemkem) druhově začleněn v katastru nemovitostí, údaje dle územního plánu nejsou v tomto ohledu podstatné.
Co se týče Vámi zmiňované výjimky z ochranného pásma lesa, je podstatný § 14/2 lesního zákona, dle něhož platí, že dotýká-li se územní řízení (dle stavebního zákona) zájmů chráněných lesním zákonem, rozhodne stavební úřad jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
Pro možnou obranu proti postoji úředníka odboru životního prostředí je podstatné vědět, že jím vydávané stanovisko má právní formu závazného stanoviska dle § 149 správního řádu. V tomto ohledu platí, že:
- jestliže bylo v průběhu řízení (např. územního řízení) o žádosti vydáno závazné stanovisko (zde závazné stanovisko dle § 14/2 lesního zákona), které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán (zde stavební úřad) další dokazování a žádost zamítne;
- jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska;
- nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko.
V současné chvíli Vám lze doporučit vyžádat si od orgánu státní správy lesů (odbor životního prostředí) vydání závazného stanoviska k Vašemu stavebnímu záměru. Bude-li toto závazné stanovisko negativní (což předpokládám), budete oprávněn se obrátit na nadřízený orgán státní správy lesů (krajský úřad) s podnětem k zahájení přezkumného řízení (§ 94 a násl. správního řádu).
Druhou možností je zahájení územního řízení (tzn. podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby), v jehož rámci budete povinen předložit závazné stanovisko orgánu státní správy lesů (popř. si toto stanovisko vyžádá přímo stavební úřad). Bude-li toto stanovisko negativní, zamítne stavební úřad Vaší žádost, přičemž proti tomuto rozhodnutí budete oprávněn se odvolat.
Vyloučena není ani následná soudní obrana.
K možnostem obrany proti závaznému stanovisku se více dočtete např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/zavazne-stanovisko-a-jeho-prezkum-80129.html
http://www.epravo.cz/top/clanky/prezkum-zavazneho-stanoviska-a-opravne-prostredky-proti-nemu-97797.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že závazné stanovisko musí obsahovat poučení o možnosti podat opravný prostředek, musí být řádně odůvodněno (aby bylo přezkoumatelné) a musí z něho být patrno, kdo je vydal a podle jakého ustanovení zákona (§ 68 správního řádu).
Máte-li v úmyslu se proti negativnímu závaznému stanovisku bránit některým ze shora uvedených způsobů, doporučuji Vám využít služeb advokáta, který se zaměřuje na oblast správního práva:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/