Načerno postavená zídka v minulosti - problémy se stavebním úřadem
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zveřejněno: 26. červenec 2016
Sousedé od města nyní zakoupili zahradu a její terén vyrovnávají, navyšují. Stávající cca 1,2 - 1,5 m vysokou opěrnou zídku na hranici se sousedy bez ohlášky či povolení postavil v 70. letech někdejší nájemník naší zahrady. Muselo na to být tehdy povolení? Soused nyní navyšuje opěrnou zeď až ke 2,2m - patrně bez povolení.
Obáváme se, že zídka nebude dlouhodobě stabilní a se stavbou nesouhlasíme - nechceme se v budoucnu podílet na sanaci sousedem nyní přetížené, byť dosud stabilně stojící opěrné zídky. Při 'nabídce' toto řešit přes stavební úřad, namítá, že problém budeme mít i my, že ani původní zídka nebyla povolena a že vznikla kvůli odtěžení zeminy na našem pozemku pro získání roviny. Hrozí nám nějaké administrativní problémy z titulu, že náš právní předchůdce před restitucí v 90. letech postavil stavbu - původní zídku (soused navíc nyní tvrdí, že se zeď nachází na jejich pozemku) bez povolení? Čeho se týká 1 m limit výšky opěrné zdi pro stavbu bez povolení (stavební zákon), je to výška k hlavě zídky, nebo zeminou zasypané výšky? Děkuji, Emil.
ODPOVĚĎ:
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Povolení opěrné zdi dle předchozí právní úpravy:
V 70. letech se měnila právní regulace stavební činnosti, když byl zákon o stavebním řádu (z roku 1958) nahrazen stavebním zákonem (z roku 1976).
Dle § 11 zákona o stavebním řádu (stejně jako dle vyhlášky provádějící zákon o stavebním řádu) bylo vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby vyžadováno v zásadě u všech staveb.
Dle § 55/2 písm. a) stavebního zákona (z roku 1976) bylo ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případech drobných staveb, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohly podstatně ovlivnit životní prostředí (těmito stavbami byly i opěrné zdi).
Shora uvedené lze shrnout tak, že ke stavbě opěrné zdi bylo v 70. letech zapotřebí přivolení stavebního úřadu, a to bez ohledu na stavebně technické parametry opěrné zdi (výšku, délku, šířku), způsob provedení, použitý materiál apod.
2/ Právní postih za užívání „načerno“ postavené opěrné zdi:
Fyzická osoba a vlastník pozemku (či stavby) se mohou dopustit přestupku dle § 178/1 a § 179/3 stavebního zákona. Většina skutkových podstat těchto přestupků je vázána na konkrétní ustanovení nyní platného stavebního zákona. Lze si proto jen s obtížemi představit, že by stavební úřad aplikoval skutkovou podstatu některého přestupku na porušení stavebních předpisů ze 70. let. Nelze však vyloučit, že by stavební úřad dospěl k závěru, že ke spáchání přestupku došlo užíváním „černé stavby“ (byť tato stavba vznikla před mnoha lety a je tudíž již velmi dlouho protiprávně užívána) ; i tento závěr stavebního úřadu by však byl přinejmenším diskutabilní.
Pokud by se v současné době stavební úřad dozvěděl o tom, že opěrná zeď je „černou stavbou“, byl by povinen zahájit řízení o nařízení odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci je povinen umožnit vlastníkovi „černé stavby“ její dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby).
V této souvislosti je však nutné si uvědomit, že k tomu, aby stavební úřad mohl vůbec uvažovat o zahájení řízení o přestupku či zahájení řízení o nařízení odstranění stavby je nutné, aby byl schopen prokázat, že předmětná opěrná zeď je „černou stavbou“. Pakliže od vybudování opěrné zdi uplynulo přibližně 40 let, bude pro stavební úřad možná velmi obtížné (až nemožné) získat důkazy o tom, že pro vybudování předmětné opěrné zdi nebylo vydáno příslušné přivolení stavebního úřadu (dle tehdy platných právních předpisů).
3/ Výška opěrné zdi:
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že pro výstavbu opěrné zdi do výšky 1 m, která nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu (tedy ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas, ani souhlas s ohlášením stavby, ani stavební povolení).
Ve stavebním zákoně (ani jeho prováděcích právních předpisech) není uvedeno, co má zákonodárce na mysli výškou opěrné zdi. Je-li ve Vašem případě opěrná zeď z jednoho pozemku viditelná, zatímco ze sousedního pozemku viditelná není (neboť je zcela či zčásti zasypána zeminou a její hřeben tak kopíruje povrch sousedního pozemku), doporučuji považovat za výšku opěrné zdi ten její výškový rozměr, který je vyšší (tedy při pohledu z Vašeho pozemku). Do výšky opěrné zdi se samozřejmě nezapočítávají její základy (tedy ta část opěrné zdi, která je z obou stran zasypána zeminou).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 87/1958 Sb. , o stavebním řádu
vyhláška ministra - předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959 Ú. l. , kterou se provádí zákon o stavebním řádu
zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/