Udržovací práce podle Stavebního zákona

Na hranici našeho pozemku jsme provedli údržbu plotu spočívající ve výměně pletiva, sloupků a nově jsme mezi sloupky osadili tenké betonové podhradníky (asi 30 cm vysoké), abychom při sekání trávy neničili pletivo. Bohužel referent na stavebním úřadě nám doslova řekl, že vyměnit pletivo nebo natřít sloupky je v pořádku, ale vyměnit sloupky nebo dát podhradníky už ne a řeší to s námi jako "černou" stavbu. Je možné v této situaci využít stížnosti podle § 175 Správního řádu (chci si stěžovat hlavně na porušování zákona) nebo dokonce využít námitku podjatosti podle § 14? Nebo jak jinak podle Vás postupovat? Děkuji, Jaroslav.

ODPOVĚĎ:
Má odpověď pro Vás bude patrně překvapivá, nicméně se plně ztotožňuji s právním názorem referenta stavebního úřadu. Domnívám se, že výklad pojmu "údržba stavby", jak ho prezentoval referent stavebního úřadu je správný, zatímco Vy se ve svém výkladu mýlíte.
Jak v dotazu správně uvádíte, je pojem "údržba stavby" definován ve stavebním zákoně, a to konkrétně v jeho § 3/4. Dle tohoto ustanovení jsou údržbou stavby práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
Pro správné pochopení významu pojmu "údržba stavby" je zapotřebí zdůraznit slovo "stavby", které předznamenává, že o údržbu se jedná pouze v případě, jsou-li udržovací práce vykonávány na konkrétní stavbě (která v průběhu udržovacích prací existuje a jejíž stavební stav má být těmito udržovacími pracemi zlepšen). Údržbou stavby však nemohou být práce, v jejichž rámci je jedna stavba odstraněna a nahrazena stavbou jinou (neboť tímto způsobem není zlepšován stavební stav konkrétní stavby, nýbrž vzniká stavba zcela nová).
Pakliže byl Váš starý plot tvořen sloupky a pletivem, přičemž jak sloupky, tak pletivo jste odstranil, nemohlo se instalací nových sloupků, nového pletiva a betonových podhradníků jednat o údržbu stavby, neboť původní stavba (starý plot) zcela zanikla (byla odstraněna), přičemž na jejím místě byla vybudována stavba nová (současný plot), která byla navíc kvalitativně odlišná (neboť obsahovala betonové podhradníky).
Pokud by byl Váš výklad pojmu "údržba stavby" správný, bylo by ad absurdum možné dojít k závěru, že demolice starého domu a vybudování domu nového představuje pouze údržbu stavby, což je výklad zjevně neudržitelný.
Ve Vašem případě tedy došlo k vybudování zcela nového oplocení, k čemuž bylo zapotřebí získat územní souhlas (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Stavební úřad tedy postupoval správně, pokud ve Vašem případě zahájil řízení o odstranění stavby (dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona).
Mé doporučení tedy zní: Požádejte v rámci řízení o odstranění stavby o její dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby), jak vyplývá z § 129/2 a 3 stavebního zákona.
Ke shodnému závěru dospěla ve velmi podobném případě i veřejná ochránkyně práv, která ve svém stanovisku ze dne 12. 10. 2015, sp. zn. : 8114/2014/VOP/MST, uvedla:
"Odstranění a zhotovení nové stavby, pokud původní stavba zcela zanikla, nelze považovat za udržovací práce (§ 3 odst. 4 stavebního zákona)."
Pokud i přes shora uvedené trváte na tom, že právní názor referenta stavebního úřadu je nesprávný, můžete vyčkat vydání rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a proti tomuto rozhodnutí se bránit prostřednictvím řádného opravného prostředku (odvolání), vyloučen není následně ani soudní přezkum rozhodnutí stavebního úřadu. S ohledem na skutečnost, že Váš výklad pojmu "údržba stavby" neodpovídá smyslu § 3/4 stavebního zákona Vám však tuto variantu nedoporučuji, neboť bude-li v této věci vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, lze očekávat, že Vaše eventuální odvolání nebude úspěšné a nový plot tak budete nucen odstranit (což je, vzhledem k tomu, že plot lze nyní dodatečně legalizovat, skutečně zbytečné).
Své právní stanovisko můžete písemně shrnout a nechat vložit do spisu, který v této věci stavební úřad vede.
Námitka podjatosti (§ 14 správního řádu) je důvodná pouze v případě, máte-li povědomí o tom, že referent stavebního úřadu má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti. Pokud však pouze nesouhlasíte s právním názorem referenta stavebního úřadu, není to důvodem pro vznesení námitky podjatosti.
Stížnost dle § 175/1 správního řádu lze podat buď a/proti nevhodnému chování úředních osob (což však z Vašeho dotazu nevyplývá) nebo b/ proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany (proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby však správní řád poskytuje prostředek ochrany v podobě odvolání, ani podání stížnosti se tedy nejeví jako vhodné).
V této věci se můžete obrátit rovněž na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz
S ohledem na právní stanovisko veřejné ochránkyně práv, které ve věci výkladu pojmu "údržba stavby" zaujala (a které cituji výše) se však tento krok jeví jako zbytečný.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/