Stavění, stavba v přírodním parku - podmínky (nejde o ochranné pásmo)
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zveřejněno: 17. únor 2017
Může se stavět v lokalitě, které je součástí přírodního parku Modřanské rokle (převažují zde funkční plochy pro přírodu, krajinu a zeleň nebo pěstební plochy). Nejedná se, ale o pozemky v ochranném pásmu (území do vzdálenosti 50 m od hranice), ale dle územního plánu ÚP jde o současně zastavěné plochy zahrad (V. třída ochrany půdního fondu).
Dalo by se to nějak využít ke změnu ÚP pro stavební účely? Děkuji, Leopold
ODPOVĚĎ:
Stavební činnost je na území přírodních parků obecně přípustná. V tomto ohledu je nezbytné vycházet zejména z § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož platí, že:
- krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu;
- zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině;
- k umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody (podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem) ;
- k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy jako národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace apod.), může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území;
- krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.
Co se týče přírodního parku Modřanská rokle – Cholupice, byl tento původně zřízen jako tzv. oblast klidu, a to vyhláškou hlavního města Prahy č. 3/1991. Na základě § 90/10 zákona o ochraně přírody a krajiny se pak všechny oblasti klidu transformovaly na přírodní parky.
V rámci zmiňované vyhlášky hlavního města Prahy je podstatný zejména její čl. 3, zabývající se regulací stavební činnosti v oblasti klidu (resp. přírodním parku). V rámci tohoto článku upozorňuji zejména na tyto odstavce:
- v oblastech klidu lze provádět výstavbu objektů pouze na místech k tomu určených schválenou územně plánovací dokumentací. Tato dokumentace musí vycházet ze specifických podmínek oblastí klidu a přispívat k naplnění jejich poslání.
- pro oblast klidu se vyhlašuje trvalá stavební uzávěra v tomto rozsahu a za těchto podmínek:
a/ v souvisle nezastavěných částech oblastí klidu (ve volné přírodě je zakázáno:
1. umisťovat nové stavby s výjimkou staveb ke zkvalitnění dané oblasti klidu, včetně drobných účelových zařízení pro zemědělství, lesnictví, rybolov a ochranu přírody;
2. budovat zařízení, která by narušila ráz krajiny, nebo ji jinak znehodnotila;
3. budovat umělé vodoteče nebo zpevňovat stávající vodoteče způsobem, který by negativně postihoval ráz krajiny a břehové porosty,
b/ výstavba objektů pro bydlení a objektů potřebné občanské vybavenosti je v oblastech klidu omezena na dostavbu stávajících obcí a realizuje se formou výstavby rodinných domků a nízkopodlažní zástavby odpovídající architektonické kvality. Intenzivní zástavba sídlištního typu je zcela vyloučena.
Celé znění vyhlášky hlavního města Prahy č. 3/91 naleznete např. zde:
http://www.prirodniparky.wz.cz/3_91.html
Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda se má Váš stavební záměr realizovat v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a zda je pro toto území zároveň vydán územní či regulační plán, který stanoví plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu (které jsou dohodnuté s orgánem ochrany přírody). Za splnění všech těchto podmínek nebude krajinný ráz pro realizaci Vašeho stavebního záměru posuzován.
V současné chvíli Vám doporučuji nahlédnout do územního plánu a konzultovat ne/potřebnost posouzení krajinného rázu s místně příslušným orgánem ochrany přírody, kterým je dle § 77/1 písm. j) zákona o ochraně přírody a krajiny obecní úřad obce s rozšířenou působností (v rámci hlavního města Prahy se bude jednat o příslušný úřad městské části).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/