Stavba kůlny u hranice pozemků - nutnost souhlasu sousedů vedlejších pozemků, nemovitostí

Pro tento účel staveb jsem se dočetl, že by mělo být limitující 25m zastavěné plochy.
1. Počítá se do tohoto plocha půdorysu vymezená základy (stěnami) stavby, nebo půdorysná plocha střechy?
2. Kdo mi musí dát souhlas, pokud bych chtěl stavbu umístit ve vzdálenosti základů 1 metr od hranice pozemku? Oba sousedé? Stačí pouze ten, který má většinový podíl? Co když jeden nebude souhlasit?
3. Pokud postavím stavby ve vzdálenosti základů 2 metry od hranice pozemku, tak sousedům nemusím nic oznamovat? Na takovou stavbu nemusím mít od stavebního úřadu žádné povolení, nebo ohlášení? Nic nemusím na stavebním úřadě oznamovat?
4. Na hranici pozemku, na pozemku sousedů jsou vzrostlé stromy. Smrk, borovice a bříza vždy o výšce cca 10 metrů. Větve těchto stromů zasahují na náš pozemek. Spodní větve tak brání výstavbě plánovaných staveb a to i ve vzdálenosti 2 metrů od hranice pozemku. S kým mám jednat o odstranění větví? S oběma? Pouze s tím, který má větší majetkový podíl? Co když jeden nebude souhlasit? Mohu větve odstranit sám a pouze je informovat? Předem, nebo až po odstranění? Nebo snad jen odbornou firmou a na čí náklady? Jsem přesvědčen, že i laické odstranění větví stromy zásadně nepoškodí. Děkuji. S pozdravem Daniel.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Zastavěná plocha stavby:
Na tuto otázku dává odpověď § 2/7 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny;
- plochy lodžií a arkýřů se započítávají;
- u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny;
- u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Budou-li tedy mít Vámi budované kůlny obvodové stěny (jak bývá zvykem), bude se zastavěná plocha těchto staveb počítat dle půdorysu svislých konstrukcí (tedy stěn), půdorys přesahující střechy nebude rozhodný.

2/ Souhlas jednoho či obou spoluvlastníků sousedního pozemku:
Rozhodnete-li se vybudovat kůlny 1 metr od hranice pozemků, bude zapotřebí, abyste od stavebního úřadu nejdříve získal územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1 stavebního zákona).
Jednou z povinných příloh žádosti o vydání územního souhlasu je i doložení souhlasu osob, které mají vlastnická práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Jak přistoupit ke splnění této povinnosti v případě, kdy je sousední pozemek v podílovém spoluvlastnictví, stavební zákon neupravuje. Je pravdou, že stavební úřady zaujímají k řešení tohoto problému odlišná stanoviska; doporučuji Vám proto kontaktovat místně příslušný stavební úřad (a to toho úředníka, který by Vaší žádost o vydání územního souhlasu vyřizoval) a dotázat se na jeho názor (kterým je následně vhodné se řídit (pro eliminaci budoucích sporů).
Dle mého názoru by v těchto případech měla být aplikována ta ustanovení občanského zákoníku, která se zabývají vystupováním spoluvlastníků navenek a rozhodováním spoluvlastníků o spoluvlastněné věci.
Dle § 1116 občanského zákoníku platí, že vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.
O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů (§ 1128/1 občanského zákoníku). K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků (§ 1129/1 občanského zákoníku).
Domnívám se, že udělení souhlasu se stavbou dvou 5 metrů vysokých kůlen v blízkosti sousedního pozemku není významnou záležitostí, která by se týkala sousedního pozemku, tzn. že by Vám měl stačit písemný souhlas většinového spoluvlastníka sousedního pozemku. Jak však píši výše, rozhodný pro Vás bude právní názor místně příslušného stavebního úřadu (resp. nic samozřejmě nezkazíte získáním písemného souhlasu od obou spoluvlastníků sousedního pozemku).

3/ Stavba kůlen 2 metry od hranice pozemků:
Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžaduje stavba:
- do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
- s jedním nadzemním podlažím,
- podsklepená nejvýše do hloubky 3 m,
- na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
- která neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin,
- nejedná se o jaderné zařízení,
- nejedná se o stavbu pro podnikatelskou činnost,
- je v souladu s územně plánovací dokumentací,
- plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m.

Jsou-li současně splněny všechny shora uvedené podmínky, bude se stavba nacházet "ve volném režimu", tzn. že pro její realizaci nebude zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, jak vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona, přičemž nebude ani nutné cokoli ohlašovat sousedům).
Vzhledem k tomu, že stavební zákon hovoří v této souvislosti o "odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m", bude postačovat, pokud kůlny umístíte přesně 2 metry od hranice pozemků (vzdálenost 199 cm a menší už by znamenala nutnost získat územní souhlas, jak podrobněji uvádím v odpovědi na dotaz č. 2/ výše).

4/ Odstranění přesahujících větví:
Vyrůstají-li předmětné stromy z pozemku Vašich sousedů, jsou jejich vlastnictvím (§ 1067 občanského zákoníku).
Odpověď na tento dotaz dává § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Brání-li Vám přesahující větve v realizaci Vašeho stavebního záměru, je důvod pro jejich odstranění bezpochyby dán. V tomto ohledu Vám doporučuji postupovat následovně:
- požádat (ideálně písemně) Vašeho souseda (postačí většinového spoluvlastníka), aby přesahující větve (které v žádosti specifikujete) odstranil, a to v přiměřené lhůtě, kterou k tomu sousedovi stanovíte;
- nevyhoví-li soused Vaší žádosti, bude možné, abyste přesahující větve odstranil sám (ať už svépomocí či prostřednictvím odborné firmy, v takovém případě byste náklady profesionálního odstranění větví hradil sám).
Přesahující větve je vždy nutné odstraňovat šetrným způsobem a ve vhodné roční době. Vhodnou roční dobou je období tzv. vegetačního klidu, vymezované zpravidla od 1. listopadu do 31. března. Odstraňování přesahujících větví v době vegetačního klidu však není nepřekročitelným dogmatem. V tomto ohledu je rovněž podstatné, jak velké větve a kolik větví (z celkového počtu větví daného stromu) má být odstraněno (menší větve či malý počet větví lze zajisté odstranit i mimo období vegetačního klidu).

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/