Dodatečná legalizace pergoly (černá stavba) na rekreačním pozemuk

Přijde mi tvrzení paní úřednice podivné, protože všichni naši sousedé mají chatky, pergoly, altány a kůlny a neměli problém.
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Rovněž mně připadá tvrzení úřednice stavebního úřadu poněkud zvláštní (což ještě neznamená, že by muselo být nutně nesprávné). Platná právní úprava nevymezuje v případě rekreačních pozemků, resp. staveb na rekreačních pozemcích, žádný limit v podobě 40 m2 zastavěné plochy.
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji pokusit se získat od dotyčné úřednice více informací. Zejména je zapotřebí zjistit, o jaké ustanovení jakého právního předpisu tato úřednice své tvrzení opírá. Nelze ani vyloučit, že předmětný požadavek na maximální zastavěnost rekreačního pozemku vyplývá z aktuálně platného územního plánu obce.
Zastavěnost pozemku je platnou právní úpravou regulována především ve vztahu ke schopnosti tohoto pozemku vsakovat dešťové vody (samozřejmě dle jednoduché rovnice: čím více zastavěný pozemek, tím méně zbývá plochy pro vsakování dešťové vody).
Dle § 21/3 písm. a) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4. V tomto případě je tedy nezbytné vypočítat, jaký je poměr plochy nezastavěné části rekreačního pozemku oproti celkové ploše tohoto pozemku.
Jedním dechem je však nutné dodat, že likvidace dešťových vod nemusí probíhat nutně pouze prostřednictvím jejich vsakování (byť vsakování je způsobem přirozeným a tudíž preferovaným). Dle § 20/5 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území může být likvidace dešťových vod řešena těmito způsoby:
- přednostně jejich vsakováním, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístěním zařízení k jejich zachycení,
- není-li možné vsakování, jejich zadržováním a regulovaným odváděním oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístěním zařízení k jejich zachycení, nebo
- není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace.

Sama skutečnost, že Váš rekreační pozemek by byl případně zastavěn do té míry, že by již nebyl schopen vsakovat dešťové vody, proto nemusí znamenat, že dešťové vody nemohou být likvidovány jiným způsobem (jak je shora uvedeno ve druhé a třetí odrážce).
Co se pak týče zřizování dalších staveb na rekreačních pozemcích, je s tímto platnou právní úpravou výslovně počítáno, a to v § 21/4 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území. Dle tohoto ustanovení platí, že na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro rodinnou rekreaci umístit stavbu nebo zařízení související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich.
Umisťování staveb v návaznosti na schopnost pozemku vsakovat dešťové vody je řešeno rovněž stavebním zákonem.
Konkrétně dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí ani územní souhlasnejsou zapotřebí v případě staveb do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepených nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisejí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, jsou umisťovány v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Jak uvádím výše, doporučuji Vám v současné chvíli kontaktovat znovu stavební úřad a pokusit se zjistit, na základě jakého právního předpisu (a to zcela konkrétně s uvedením paragrafu) či na základě jakého ustanovení územního plánu jste od dotyčné úřednice obdrželi předmětnou informaci (která, alespoň co se týče nyní účinných právních předpisů, nekoresponduje se současnou právní úpravou).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Kolik % reakreční parcely je možné zastavět?
• Likvidace dešťové vody podle zákona