Odstranění černé stavby staticky ohrožující vedlejší stavbu

Současně jsem zjistil, že přístavek není veden nikde v katastru nemovitostí ČR. Jak mi sdělil jeden soused, přístavek byl původním majitelem přistavěn bez jakéhokoliv povolení. Podal jsem u zdejšího stavebního úřadu podnět o odstranění černé stavby souseda. Majitelka prohlásila stavebnímu úřadu, že netušila, že se jedná o černou stavbu a že ji stavěl původní majitel. Protože nedokázala doložit žádné doklady o legálnosti přístavby, ani se nenalezly v archivu stavebního úřadu, obce ani na katastru nemovitostí. Stavební úřad na základě tohoto zahájil řízení o odstranění stavby.
Sousedka využila zákonné ustanovení a požádala o dodatečnou legalizaci stavby. Jak píše stavební úřad za celou dobu se nepodařilo zjistit ze žádných dokladů kdy stavba vznikla. Já jsem několikrát za minulou dobu dokladoval po stránce technické, že že není možné, aby předchozí úředníci stavebního úřadu povolili stavbu takovou jaká je. Stavba byla postavena na septiku. Část byla postavena (střecha) do našeho pozemku a veranda dokonce byla situována jeden metr do místní komunikace. Sousedka nechala střechu odstranit a verandu nechala zbořit. Mezí tím společně se stavebním úřadem, jak je uváděno v usnesení, se snažili dohledat jakékoliv doklady, které by potvrzovali legálnost. Oslovili i sousedy. Které, to není uváděno. Sousedé, kteří by mohli potvrdit, kdy stavba byla vystavěna jsou celkem tři. Jeden příbuzný sousedky a jeden přítel, chalupář. Tito dva tvrdí, že si nepamatují. My máme svědka, kterého ponechávám k případnému soudnímu jednání, který má nemovitost vedle domu předmětné černé přístavby a je ochoten dosvědčit že původní majitel objektu sousedky přistavoval onu černou stavbu.
Domnívám se, že stavební úřad co se týká svědků nic nezjišťoval. Když sousedka nebyla schopna doložit jakýkoliv doklad, který by popíral naše tvrzení, že se jedná o černou stavbu, nechala si zpracovat dokumentaci k tzv. pasportizaci a předložila posudek od soudního znalce, že černá přístavba je součásti původní stavby (legální části) již od roku 1882. Posudek je opatřen doložkou, že soudní znalec si je vědom následků nepravdivého znaleckého posudku.
Jako účastník řízení jsem s tímto posudkem nesouhlasil, vypracoval jsem k tomuto posudku oponenturu, která poukazuje na nepravdivé údaje a vše jsem doložil důkazy včetně fotografií a předal v termínu na stavební úřad. Ve stejnou dobu jsem na státní zastupitelství podal podnět na soudního znalce pro křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek. Ten celou věc předal do Karlových Varů 30.4. mi bylo sděleno policií České republiky oddělení hospodářské kriminality v Karlových Varech, že nemá v současné době veškeré podklady a že v šetření pokračují.
Stavebnímu úřadu tato skutečnost není známa. Stavební úřad na poukázané nepravdivosti uváděné v posudku reagoval v usnesení tím, že shledal je jako neopodstatněné. Přitom tyto důkazy jsou zásadní. Dále mi sdělil stavební úřad, že pokud jsem chtěl posudek zpochybnit, měl jsem dát vypracovat v rámci řízení posudek od jiného znalce. Původně jsem o tomto uvažoval, oslovený soudní znalec požadoval souhlas sousedky se vstupem do objektu a na pozemek. V našem sporu naprosto nereálné. Stavební úřad po zhodnocení všech skutečností a jen na základě nepravdivého posudku dospěl k závěru, že nemůže považovat stavbu za nepovolenou a zastavil toto řízení o neoprávněné stavbě. V odůvodnění řízení je řada nejasností Například náš elektroměrový rozvaděč je umístěn na legální části objektu sousedky. Zcela legálně dle odsouhlasené projektové dokumentace. Stavební úřad jej v usnesení uvádí, že je na nelegální přístavbě. Došlo li by k odstranění stavby, ztratili bychom jedinou možnost náš zásobovat el. energií. Veranda černé přístavby, byla již v prvopočátku mnou napadána, že se jedná o důkaz černé stavby, neb tato veranda zasahuje 1 metr do místní komunikace. Když stavební úřad nereagoval, celou věc jsem předal starostce obce, že obec má na svém pozemku černou stavbu. Najednou došlo k odstranění verandy Ve svém usnesení stavební úřad uvádí, že veranda byla odstraněna na popud starostky a majitelky sousedního objektu s tím, že se bude provádět rekonstrukce verandy. Veranda prý byla vyjmuta z přístavby a stala se samostatnou akcí. Stejně tak stavební úřad vyjmul terénní úpravy, které vznikly před výstavbou černé stavby. Též v usnesení je mimo jiné uváděno, že stavebník nechal zaměřit objekt geodetem a že v době, kdy požádala sousedka o rekonstrukci tak v geometrickém plánu tato veranda již nebyla, avšak ke zboření verandy došlo až 2 měsíce po vyhotovení geometrického plánu. Z usnesení vlastně vyplývá jediná skutečnost. Všichni všude hledali jakékoliv doklady o vzniku černé přístavby. Nikde nic nenašli, archiv, katastr, obec, archiv stavebního úřadu, ba ani ostatní obyvatelé kolem nic nevědí. To že nic nemohli najít je logické, tak to bývá u černých staveb. Všichni sousedi okolo ví jak se přístavba stavěla. Jen ne soudní znalec. Ten vypracoval, jak uvádím výše posudek. Technicky nepravdivý tak aby mohl tvrdit, že přístavba byla přistavěna již v roce 1882. A tak jen tento nepravdivý posudek je důkaz pro stavební úřad, že přístavba není černou stavbou.
V poučení účastníků se mimo jiné píše, že se mohu odvolat do 15 dnů ke Krajskému úřadu. Zároveň, zde poukazuje, že odvolání jen proti odůvodnění usnesení je nepřípustné.
Nyní můj dotaz č: 1 Byl oprávněn stavební úřad vydat jen na základě posudku, který jsem napadl usnesení o zastavení řízení?
Můj dotaz č. 2: Nevím zda jsem pochopil správně poučení účastníků, ale domnívám se, že se nemohu odvolat proti údajům a postupu které jsou uváděny stavebním úřadem v rozhodnutí. V rozhodnutí jsem nalezl rozpory oproti skutečnostem, které stavební úřad znal a z nějakých důvodů je pozměnil či zkomolil.
Prosím jaké mám možnosti vše zvrátit? Je možné podat odvolání ke Krajskému úřadu? Pro zmatečnost? Nebo podat správní žalobu ke krajskému soudu? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Poučení, kterého se Vám v předmětném usnesení stavebního úřadu dostalo, je správné a odpovídá § 82/1 správního řádu. Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
„Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. “

Dále na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vydání usnesení na základě znaleckého posudku:
Přestože to z Vašeho dotazu nevyplývá, předpokládám, že k zastavení řízení o dodatečném povolení stavby došlo dle § 66/1 písm. g) správního řádu. Dle tohoto ustanovení zastaví správní orgán správní řízení (které bylo zahájeno na žádost účastníka), pokud se tato žádost stala zjevně bezpředmětnou (vzhledem k tomu, že stavební úřad dospěl k závěru, že se o černou stavbu nejedná, stala se sousedčina žádost o dodatečnou legalizaci černé stavby bezpředmětnou a v zahájeném řízení tudíž nemělo smysl pokračovat).
Vydání předmětného usnesení je dle mého názoru na podkladě znaleckého posudku možné.
Správní orgán (tedy i stavební úřad) vydává svá rozhodnutí (což se vztahuje rovněž na usnesení) na základě shromážděných podkladů. Těmito podklady mohou být rovněž důkazy, předkládané účastníky správního řízení (§ 50/4 správního řádu).
Shromážděné podklady je správní orgán povinen hodnotit podle své úvahy; přitom je povinen pečlivě přihlížet ke všemu, co ve správním řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci správního řízení.
K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek (§ 51/1 správního řádu).

Pakliže tedy stavební úřad:
- měl k dispozici znalecký posudek, z něhož vyplývalo, že se o černou stavbu nejedná,
- neměl k dispozici jiné podklady, které by vypovídaly o opaku,
- dospěl k závěru, že správnost znaleckého posudku se Vám nepodařilo zpochybnit,
mohl skutečně vydat usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby, a to de facto pouze na základě jediného znaleckého posudku (čímž nechci samozřejmě říci, že by byly zbývající kroky učiněné stavebním úřadem správné).

Sama skutečnost, že správnost klíčového podkladu (tedy znaleckého posudku) byla jedním z účastníků správního řízení zpochybněna, ještě neznamená, že by tento podklad nebyl použitelný. Zároveň však platí, že správní orgán se musí s argumentací dotyčného účastníka správního řízení vypořádat (a to v odůvodnění rozhodnutí).

2/ Možnost se odvolat:
Každé správní rozhodnutí (usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby nevyjímaje) musí obsahovat výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků (§ 68/1 správního řádu).
Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem správního řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků správního řízení. Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.
V odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků správního řízení a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.
(jak to vše vyplývá z § 68/2, 3 a 5 správního řádu)
Jak již uvádím výše, je možné odvoláním napadnout toliko výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
Shora uvedené znamená, že své odvolání musíte cílit do toho výroku předmětného usnesení, se kterým nesouhlasíte. Dle znění dotazu předpokládám, že nesouhlasíte především s tím výrokem předmětného usnesení, jehož prostřednictvím stavební úřad zastavuje řízení o dodatečném povolení stavby. Právě proti tomuto výroku tudíž musíte brojit odvoláním.
Je samozřejmé, že ve své odvolací argumentaci můžete zpochybňovat jednotlivé procesní kroky, úvahy či závěry stavebního úřadu, jak jsou popsány v odůvodnění usnesení. Není však možné se odvolat jen proti tomuto odůvodnění. Na tomto místě je nutné zdůraznit slovo „jen“, které značí, že odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí možné není, zatímco odvolání proti výroku, přičemž v odvolání bude brojeno rovněž proti odůvodnění rozhodnutí, již možné je.
Poučení, kterého se Vám v usnesení dostalo, jste tedy skutečně patrně nesprávně pochopil. Pokud se totiž odvoláte proti výroku usnesení, jehož prostřednictvím stavební úřad zastavuje řízení o dodatečném povolení stavby, budete se moci v rámci své odvolací argumentace vypořádat se všemi pochybeními, které v činnosti stavebního úřadu spatřujete (resp. se všemi nejasnostmi, kterých se stavební úřad v odůvodnění usnesení dopustil).
Co se týče náležitostí odvolání, je nezbytné vycházet z § 82/2 správního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37/2 správního řádu (základní náležitosti každého podání, které je adresováno správnímu orgánu) a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis.

3/ Možnosti dalšího postupu:
V současné chvíli (kdy bylo zatím nepravomocně rozhodnuto v prvním stupni) Vám lze doporučit podat odvolání.
Pakliže by odvolací orgán (krajský úřad) rozhodl ve Váš neprospěch, bude možné, abyste se obrátil se správní žalobou na místně příslušný krajský soud.
Chcete-li zvýšit své šance na procesní úspěch, doporučuji Vám kontaktovat bezodkladně (tedy ještě ve lhůtě pro podání odvolání) advokáta, který se zaměřuje na oblast stavebního či správního práva. Seznam všech advokátů a advokátních koncipientů naleznete zde:
www.advokatikomora.cz

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád