Vzdálenost stavby od lesa, lesního pozemku - kolik metrů?

Tím pádem zústane pruh cca 20 x 7 m u vstupu na stavební pozemek, na kterým se tedy nikdo nic nepostaví. Tato podmínka je uvedena v územním plánu. Já jsem to nevěděl ale určitě to měli vědět na stavebním úřadě že toto omezení tam existuje. Teď samozřejmě je problém protože kupující na tom nic nepostaví, stavební úřad to neschválí. Přičemž na vedlejším pozemku je stavba která stojí ve vzdálenosti 15 m od stejného lesního pozemku. Jedná se o malou obec zhruba do padesáti popisných čísel, místě příslušným stavebním úřadem je Nový Knín. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že o chybu na straně stavebního úřadu se nejedná.
Je pravdou, že územní plán si v tomto ohledu mírně protiřečí, když určité pozemky určuje k zástavbě, zároveň však pro část těchto pozemků stanoví omezení, které výstavbu vylučuje. Je však nutné si uvědomit, že územní plány zpravidla upravují větší územní celky (nezabývají se tedy většinou jednotlivými pozemky). Tento vnitřní rozpor územního plánu tak může být pouze důsledkem toho, že územní plán určuje k zastavění větší územní celek, v jehož rámci se nachází rovněž předmětný lesní pozemek (s vlastním režimem, který zástavbu v jeho bezprostředním okolí vylučuje).
Vnitřní rozpornost územního plánu však není záležitostí stavebního úřadu, nýbrž obce, která je pořizovatelem územního plánu.
Pakliže jste se v minulosti obrátil na stavební úřad s žádostí o rozdělení velkého pozemku na několik menších, nebylo dle mého názoru povinností stavebního úřadu upozornit Vás na omezení výstavby, která pro některé z nově vymezených menších pozemků vyplývají z platného územního plánu. Územní plán je veřejně přístupný, tzn. že s případnými omezeními jste se mohl seznámit sám (stejně jako ten, kdo od Vás následně jeden z menších pozemků koupil).
Územní plán samozřejmě představuje klíčový podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Je však nutné si uvědomit, že samotný fakt omezení výstavby (z důvodu sousedství s lesním pozemkem) nebránil tomu, aby byl Váš velký pozemek rozdělen. Stavební úřad tedy mohl Vaší žádosti o rozdělení pozemku vyhovět (a také se tak stalo) s tím, že další nakládání s nově vzniklými menšími pozemky je již Vaší soukromou věcí.
Vzhledem k tomu, že překážku ve výstavbě na předmětných pozemcích představuje územní plán, je řešením změna tohoto územního plánu.
Územní plán může být změněn buď z iniciativy jeho pořizovatele (tedy obce), nebo na návrh někoho jiného (typicky občana obce).
Jelikož ve Vašem případě by se jednalo o veskrze formální změnu územního plánu, mohlo by k této změně dojít ve zkráceném postupu (dle § 55a stavebního zákona).
Ideální variantou by byl stav, kdy by se obec rozhodla změnit územní plán z vlastní iniciativy. V takovém případě by totiž obec nesla všechny s tím související náklady sama. V tomto ohledu se proto můžete obrátit na zastupitelstvo obce a navrhnout mu, zda nechce z vlastní iniciativy přistoupit k nepatrné formální změně územního plánu.
Pakliže nebude obec ochotna změnit územní plán z vlastní iniciativy, může se tak stát na základě Vaší žádosti/návrhu (popř. na základě žádosti/návrhu toho, kdo od Vás jeden z menších pozemků koupil). V takovém případě však bude nutné předložit spolu s žádostí/návrhem veškeré nezbytné podklady (vyjmenované v § 55a stavebního zákona).
Na změnu územního plánu neexistuje právní nárok, tzn. že obec není povinna Vašemu návrhu/žádosti vyhovět.
V souvislosti s výše uvedeným ještě připomínám, že dle § 14/2 lesního zákona se musí orgán státní správy lesů vyjádřit ke každému stavebnímu záměru, který se nachází méně než 50 m od hranice lesa (a to jako dotčený orgán v rámci územního řízení). I pokud by tedy došlo ke změně územního plánu, bude nutné získat od orgánu státní správy lesů souhlas s výstavbou na všech pozemcích, které se nacházejí do 50 m od hranice lesa.
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)