Vodárna nesouhlasí s oplocením soukromého pozemku kvůli vodovodní trubce bez chráničky

Využití pozemku je dle územního plánu, cituji: "pro výrobu, včetně zemědělské a lesní, výrobní služby a skladování, občanské vybavení, vědu a výzkum, zařízení technické a dopravní infrastruktury, nakládání s odpady, dále ubytování správce respektive přechodné ubytování zaměstnanců."
Jelikož je ale pozemek velmi zasíťován, je pravděpodobně díky ochranným pásmům sítí málo využitelný. I přesto mám záměr pozemek oplotit a provozovat menší výrobu. Ze shora uvedených důvodů potřebuji pozemek oplotit jednoduchým průmyslovým, drátěným plotem s podezdívkou do výše 180 cm. Bohužel vodárny mi z důvodu jednoho uložení vodovodního vedení v části pozemku o průměru 160 mm bez chráničky, nedovolí pozemek oplotit v celé jeho hranici. Navrhoval jsem i možnost v místě udělat chráničku, abych tento jednoduchý plot mohl postavit. Navíc nerozumím, čím by takový plot mohl narušit vodovodní vedení, které je jistě min. v hloubce 90 cm.
Na vás mám dotaz:
1) je nějaké řešení a možnost oplotit si pozemek, tak, jak je běžné po hranici, nebo musím přistoupit na požadavky vodárny? Jsem schopen v místě vodovodního vedení, plot udělat jen ze zabetonovanými sloupky bez podezdívky. Jejich návrh je celkem nevzhledný a nepochopitelný.
2) mohu na takto zasíťovaný pozemek, (myslím v celé jeho ostatní části, umístit 3 přepravní kontejnery na uskladnění materiálu nebo musím žádat stavební úřad o dočasnou stavbu? Děkuji za každou odpověď, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
přestože Váš dotaz směřuje k něčemu jinému, dovolím si hned na počátku své odpovědi drobnou odbočku a upozorním na současnou stavebněprávní úpravu zřizování oplocení (neboť v této oblasti došlo po poslední novelizaci stavebního zákona k podstatné změně).
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že pro zřízení oplocení není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu, jsou-li současně splněny tyto tři podmínky:

- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše.

Není-li některá ze shora uvedených podmínek splněna, bude pro zřízení oplocení zapotřebí od stavebního úřadu získat územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).
A nyní již k Vašim dotazům:

1/ Ochranné pásmo vodovodu:
Vaše rozladění z požadavků vlastníka/provozovatele vodovodu je pochopitelné, nicméně zůstává pravdou, že jeho požadavky jsou zcela v souladu s platnou právní úpravou.

Konkrétně dle § 23/5 písm. a) a d) zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že v ochranném pásmu vodovodu lze:

- provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo které by mohly ohrozit jeho technický stav nebo plynulé provozování,
- provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka/provozovatele vodovodu (tzn. že vodárna si ve Vašem případě skutečně může de facto diktovat podmínky, za kterých Vám vydá souhlas se zřízením oplocení).
Shora popsaná schvalovací pravomoc vlastníků/provozovatelů vodovodů však není bezbřehá. Vzhledem k tomu, že vlastníci/provozovatelé vodovodů jsou nejčastěji obchodními korporacemi (které samozřejmě hájí na prvním místě své zájmy), počítá platná právní úprava i s variantou, že žadatel (zde Vy) nebude spokojen s tím, jak se vlastník/provozovatel vodovodu k jeho žádosti vyjádřil.
Podstatný je v této souvislosti § 23/6 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že nezíská-li osoba, která hodlá provádět výše popsané činnosti (např. tedy zřizování staveb či provádění terénních úprav) souhlas vlastníka/provozovatele vodovodu, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.
Každý žadatel (tedy i Vy) tak má právo se ve své záležitosti obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad (městský úřad), který posoudí jeho žádost, vyjádření vlastníka/provozovatele vodovodu a ve věci rozhodne.
Staví-li se tedy vlastník/provozovatel vodovodu k Vašemu návrhu zamítavě, resp. navrhuje-li Vám řešení, které je pro Vás nepřijatelné, kontaktujte v této věci místně příslušný vodoprávní úřad a ve smyslu § 23/6 zákona o vodovodech a kanalizacích ho požádejte, aby ve věci rozhodl.

2/ Umístění přepravních kontejnerů na pozemku:
V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a vše s ním konzultovat.

Dle § 2/3 stavebního zákona se za stavby považují (mimo jiné) i výrobky plnící funkci stavby. Je otázkou, zda lze přepravní kontejnery považovat za výrobky plnící funkci stavby. Dle mého názoru se o výrobky plnící funkci stavby nejedná, neboť přestože budou kontejnery umístěny na Vašem pozemku delší dobu, bude se stále jednat o přepravní kontejnery, tzn. movité věci připravené k odvozu.
Dospěje-li stavební úřad k závěru, že přepravní kontejnery nejsou výrobky plnícími funkci stavby (a tudíž se nejedná o stavby), bude na tyto kontejnery pohlíženo de facto stejně jako například na dlouhodobě parkující automobily (ani souhlas žádného z vlastníkú/provozovatelů energetických sítí by tudíž neměl být zapotřebí).
Jak píši výše, doporučuji Vám tuto otázku konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem, neboť jeho názor bude v této věci rozhodující.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

• Umístění přepravních kontejnerů na průmyslový pozemek - nutnost stavební ohlášky nebo stavebního povolení?