Dočasné vybetonované parkoviště na soukromém dvoře zbouraného rodinného domu a stavební povolení - je povolení potřeba nebo ne?

Původní dům jsme zbourali do výšky 2m a slouží jako plot k sousedům, kteří si dali do smlouvy o dobourání domu výšku 2 m, má sloužit jako plot. Zeď je v katastrofálním stavu. Je 80 cm široká, takže jí chceme odstranit a postavit z tvárnic nový, omítnout a dobetonovat zbylou plochu na 5mx6m, která zatím bude sloužit jako odstavná plocha pro naše auta. Musíme toto odstavné vybetonované místo, kde bude do budoucna buďto kryté parkoviště, nebo garáž též ohlásit na úřad? Pokud budeme chtít dostavit garáž, ta plotová nová stěna by se nastavila do budoucna do výšky 3 m, ale je na hranici pozemku, dodržet vzdálenost nové stěny od garáže 2 m? Zatím nám povolili ústně postavit garáž na navazující zeď, ale pokud jí zbouráme, aby to nebrali jako odstranění již zbývajícího domu a tudíž postavit garáž nebo přístřešek 2m od plotu. Od této zdi má sousedka postavenou garáž ve vzdálenosti 50 cm. Firma která nám bude stavět dům, chce tuto plochu vykopat a zároveň vybetonovat i s plochou na bazen.
Děkuji pěkně za odpověď. Střítecká.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v dotazu zmiňujete, že se svými sousedy jste uzavřeli smlouvu, která se týká realizace Vašeho stavebního záměru. Vzhledem k tomu, že ze znění dotazu není zřejmé, co je předmětem této smlouvy, nebudu se jí blíže zabývat. Upozorňuji pouze, že pro realizaci stavebního záměru není v zásadě nezbytné uzavírat se sousedy smlouvy (postačí jejich písemný souhlas – vyjádřený podpisem na situačním výkresu).

Odpověď na Váš dotaz rozdělím do tří částí:

1/ Betonová odstavná plocha:
Dle § 80/2 písm. c) stavebního zákona platí, že pro vybudování odstavné plochy je zapotřebí získat od stavebního úřadu územní rozhodnutí (a to konkrétně rozhodnutí o změně využití území), resp. územní souhlas, jedná-li se o méně rozsáhlou odstavnou plochu.
Jde-li pak o malou odstavnou plochu, tedy odstavnou plochu do 300 m2, která neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí, není zapotřebí získat od stavebního úřadu žádné územní rozhodnutí ani územní souhlas, žádné stavební povolení ani souhlas s tzv. stavební ohláškou (§ 80/3 písm. b) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 17. stavebního zákona).
V zásadě by tedy mělo být možné vybudovat Vámi zmiňovanou betonovou odstavnou plochu bez nutnosti opatřovat jakékoli přivolení stavebního úřadu (tedy „ve volném režimu“). Je-li na odstavnou plochu pamatováno i ve smlouvě mezi Vámi a Vašimi sousedy, bude vhodné tuto smlouvu dohodou (například prostřednictvím dodatku) změnit (samozřejmě pouze tehdy, pokud se Váš stavební záměr neshoduje s tím, co jste si se sousedy ve smlouvě ujednaly).
Pro předejití jakýmkoli komplikacím Vám doporučuji konzultovat Váš stavební záměr (tedy vybudování betonové odstavné plochy) rovněž s místně příslušným stavebním úřadem. Jednotlivé stavební úřady přistupují k výkladu konkrétních ustanovení stavebního zákona různě, je proto žádoucí, aby Vám stavební úřad potvrdil, že betonovou odstavnou plochu můžete zřídit bez nutnosti získávat od něj jakékoli přivolení.

2/ Zeď:
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že oplocení (včetně zdi) je možné zřídit bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu (tedy „ve volném režimu“) pouze tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

- jedná se o oplocení do výšky 2 m,

- jedná se o oplocení, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,

- jedná se o oplocení, které se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše.

Není-li některá z výše uvedených tří podmínek splněna, bude nutné získat od stavebního úřadu pro vybudování oplocení územní souhlas (§ 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).

Pakliže smlouva uzavřená mezi Vámi a Vašimi sousedy výslovně nepočítá se zbouráním stávajícího zděného oplocení (resp. stěny bývalého domu) a vybudováním zdi nové, opět Vám doporučuji tuto smlouvu dohodou změnit (pro předejití případným neshodám s Vašimi sousedy).
I realizaci tohoto stavebního záměru Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem (v tomto ohledu je podstatné, zda je v žádosti, kterou jste v minulosti na stavební úřad podávali, zmíněno rovněž to, že do budoucna hodláte stávající zeď strhnout a zřídit zeď novou).

3/ Umístění garáže na hranici pozemků:
Platná právní úprava umožňuje, aby byla garáž umístěna i na hranici pozemků (a to rovněž v případě, kdy bude její stěna vyšší než 2 m). Konkrétně dle § 25/5 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že:

- vzdálenost stavby garáže umístěné na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m,

- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku garáž; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna a větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, ani její část, nesmí přesahovat na sousední pozemek.
V tomto ohledu je opět podstatné, zda s výstavbou garáže až na hranici pozemků počítáte již v žádosti, kterou jste v minulosti podali ke stavebnímu úřadu. Pakliže nikoli, bude v budoucnu možné, abyste se na stavební úřad obrátili s žádostí o povolení zřídit garáž na hranici pozemků.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že žádost, kterou jste v minulosti podali ke stavebnímu úřadu, můžete samozřejmě ještě změnit (je-li zapotřebí Váš původní stavební záměr nějak upravit).

_______________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
• vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území